Projekt Císařské akademie věd ve Vídni se

Transkript

1 Czechs at the Imperial Academy of Sciences in Vienna Češi v Císařské akademii věd ve Vídni Projekt Císařské akademie věd ve Vídni se nerodil vůbec snadno. Poprvé o jejím zřízení začal uvažovat Gottfried Wilhelm Leibniz již začátkem 18. století. Myšlenka byla oživena osvícenci v době panování Marie Terezie, která dokonce v roce 1774 rozhodla o možném založení podobné instituce. Zároveň probíhaly mezi učenci na vídeňském dvoře diskuse, jak by měla Maria Theresa ( ), Queen of Bohemia and Hungary Marie Terezie ( ), česká a uherská královna MÚA AV ČR, Umělecké sbírky, i. č. 530 The project of the Imperial Academy of Sciences in Vienna was not born easily at all. Gottfried Wilhelm Leibniz started to consider its founding already at the beginning of the 18th century. The idea was revived by the Enlightenment philosophers during the reign of Maria Theresa; in 1774, she even decided about prospective founding of such an institution. In the meanwhile, discussion on the conception of the Pavel Josef Šafařík ( ), national history and science researcher and archaeologist, was member of the Imperial Academy of Sciences in Vienna since 1847 Vlastivědný badatel a archeolog Pavel Josef Šafařík ( ), který byl členem Císařské akademie věd ve Vídni od roku 1847 MÚA AV ČR, osobní fond Vojtěch Šafařík, k. 1, i. č. 1 49

2 Founder of Czech archaeology, historian, poet and member of the National Revival, Jan Erazim Vocel ( ) The historian and politician František Palacký ( ) was member of the Imperial Academy of Sciences in Vienna since 1847 Zakladatel české archeologie, historik, básník a národní buditel Jan Erazim Vocel ( ) Historik a politik František Palacký ( ) byl členem Císařské akademie věd ve Vídni od roku 1847 (litografie F. Kriehuber) MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č academy of sciences was under way among scholars at the Vienna court: whether it would accept also representatives of the humanities or even artists, or whether it would be reserved for the dynamically developing natural scientific branches, following the model of the Royal Society in London. However, the plans for the building of an academy of sciences in any form was significantly hindered by the standpoint of Maria Theresa s successor, Joseph II, who was of the opinion that the time had not yet come for the establishment of a real academy of sciences in the Danube monarchy. As this opinion was shared also by his successors, the founding of an academy of sciences in Vienna was constantly postponed. být akademie věd koncipována, zda se do ní budou moci začlenit také představitelé humanitních věd či dokonce i umělci, nebo podle vzoru londýnské Royal Society bude vyhrazena pouze dynamicky se rozvíjejícím přírodním oborům. Plány na vybudování akademie věd v jakékoliv podobě ovšem výrazně brzdil postoj nástupce Marie Terezie, Josefa II., který se domníval, že na zřízení skutečné akademie věd v podunajské monarchii ještě nenadešel vhodný čas. Tento názor sdíleli i jeho nástupci, a tak se založení akademie věd ve Vídni stále odsouvalo. 50 Dejiny AV_anglicko-ceska_01-149_02.indd :39:24

3 Plant drawings by Jan Svatopluk Presl (source material for an unspecified work) Nákresy rostlin od Jana Svatopluka Presla (podkladový materiál pro neurčenou práci) Archiv Národního muzea (dále jen ANM), osobní fond Jan Svatopluk Presl, k. 2, i. č. 20 Kresby rostlin s poznámkami The situation did not change until the 1840s, when the conviction about the positive impacts of the establishment of an academy of sciences, above all as a tool for improvement of the cohesion of individual parts of the Austrian Empire, started to prevail. It was this factor that probably significantly added to the fact that a rather strong group of Czech scholars gathered among the members of the Vienna Imperial Academy of Sciences in May 1847, several years after the commencement of its activity. Besides the historians, Slavicists and linguists František Palacký (regular member in 1847), Pavel Josef Šafařík (regular member in 1847), Jan Erazim Vocel and Václav Hanka, natural scientists, such as Jan Svatopluk Presl and Karel Bořivoj Presl, or the physicist and mathematician František Petřina also became members of the top scientific organisation. The most famous Czech natural scientist, the physiologist Jan Evangelista Purkyně was also honoured with regular membership in 1860; he had been a corresponding member of the Situace se změnila až ve 40. letech 19. století, kdy začalo převládat přesvědčení o pozitivních dopadech zřízení akademie věd zejména jako nástroje ke zlepšení soudržnosti jednotlivých částí Rakouského císařství. Právě tento faktor zřejmě výrazně přispěl ke skutečnosti, že se mezi členy Císařské akademie věd ve Vídni v několika letech po zahájení její činnosti v květnu 1847 dostala i poměrně silná skupina českých učenců. Vedle historiků, slavistů a jazykovědců Františka Palackého (řádný člen 1847), Pavla Josefa Šafaříka (řádný člen 1847), Jana Erazima Vocela a Václava Hanky se členy vrcholné vědecké organizace v habsburské říši stali také přírodovědci Jan Svatopluk Presl a Karel Bořivoj Presl nebo fyzik a matematik František Petřina. Řádným členstvím byl roku 1860 poctěn i nejslavnější český přírodovědec 19. století, fyziolog Jan Evangelista Purkyně, korespondující člen akademie již od roku V řadách Císařské akademie věd ve Vídni nalezneme již v počátečních desetiletích její existence také německy 51 Dejiny AV_anglicko-ceska_01-149_02.indd :39:24

4 mluvící učence pocházející z českých zemí. Jako příklad můžeme uvést Franze Xavera Maxmiliana Zippeho, geologa, mineraloga, člena KČSN a prvního ředitele Báňské akademie v Příbrami. Mezi řádnými a korespondujícími členy vídeňské akademie figurovali i funkcionáři KČSN August Emanuel Reuss, Konstantin von Höfler či Christian Doppler. Zmínit můžeme i chemika Karla Josepha Napoleona Ballinga nebo lékaře a plzeňského rodáka Josefa Škodu. Bohužel snaha prvního prezidenta Císařské akademie věd ve Vídni, orientalisty Josepha svobodného pána von Hammer-Purgstall, od roku 1843 čestného člena KČSN, sjednotit Jan Evangelista Purkyně ( ), physiologist and the most famous Czech natural scientist of the 19th century Fyziolog a nejslavnější český přírodovědec 19. století Jan Evangelista Purkyně ( ) MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č Academy already since German-speaking scholars originating from the Czech lands can also be found in the Imperial Academy of Sciences in Vienna already in the first decades of its existence. Franz Xaver Maxmilian Zippe, geologist, mineralogist, member of the RBSS and the first director of the Mining Academy in Příbram, can be named as an example. Among the regular and corresponding members of the academy in Vienna, there were also RBSS functionaries August Emanuel Reuss, Konstantin von Höfler and Christian Doppler. We may also mention the chemist Karl Joseph Napoleon Balling or the doctor and Pilsen native Josef Škoda. Unfortunately, the effort of the first president of the Imperial Academy of Sciences The chemist Karl Joseph Napoleon Balling ( ) Chemik Karl Joseph Napoleon Balling ( ) MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Archivu AV ČR, sign. FS P I Dejiny AV_anglicko-ceska_01-149_02.indd :39:28

5 in Vienna, the Orientalist Baron (Freiherr) Joseph von Hammer-Purgstall, an honorary member of the RBSS since 1843, to unify the scholar elite of all lands belonging to the Austrian monarchy in the Vienna Imperial Academy of Sciences came quickly to ruin and Czech scientists rarely became regular members of this institution in the following decades. Nonetheless, at least the position of corresponding members was gained in the 1860s for example by the Moravian estates historiographer Beda Dudík (1865), the geodesist Karel Kořistka (1865), the archivist and poet Karel Jaromír Erben (1862) or the philologist Jan Kvíčala (1867). The ties between the Vienna Academy of Sciences and science in the Czech lands were not broken completely even in the second half of the 19th century. They continued not only in the form of printing of works of Czech scientists in publications issued by the Imperial Academy of Sciences, but also of the awarding of financial subventions to scientists working in the Czech lands. v Císařské akademii věd ve Vídni výkvět učenců ze všech zemí přináležejících k rakouské monarchii vzala brzo za své a v následujících desetiletích se čeští vědci stávali řádnými členy této instituce jen zřídka. Nicméně alespoň pozici korespondujících členů v šedesátých letech 19. století získali například moravský stavovský historiograf Beda Dudík (1865), geodet Karel Kořistka (1865), archivář a básník Karel Jaromír Erben (1862) nebo filolog Jan Kvíčala (1867). Spojení vídeňské Akademie věd s vědou v českých zemích nebyla ani v druhé polovině 19. století zcela zpřetrhána a pokračovala nejen formou otiskování prací českých vědců v publikacích vydávaných Císařskou akademií věd, ale i udělováním finančních podpor vědcům působícím v českých zemích. Beda Dudík ( ), Benedictine monk and church historian who was appointed Moravian land historian in 1859, the author of Historie Moravy (History of Moravia) in twelve volumes Benediktinský mnich a církevní historik Beda Dudík ( ), v roce 1859 jmenovaný moravským zemským historiografem, autor dvanáctisvazkové Historie Moravy (foto Q. Trapp) MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č

6 Jan Evangelista Purkyně and His Treatise Akademia (18 December 1787, Libochovice 28 July 1869, Prague) Jan Evangelista Purkyně a jeho spis Akademia (18. prosince 1787 Libochovice 28. července 1869 Praha) Czech non-university scientific institutions of the 18th and 19th centuries, and also in the first half of the 20th century, functioned mostly as representative bodies, through which subventions for scientific activity of individual researchers were also provided, which organised scientific expeditions and participated in the publication of research results. Already at the beginning of the 1860s, however, the probably most important Czech natural scientist of the 19th century, Jan Evangelista Purkyně, considered building of an academy of sciences in the form of a system of scientific institutes. He published his treatise, with the characteristic name Akademia, in Živa journal in , and ai the same time also as a monograph. In it, he not only analysed the different approaches to the academy as an institution and offered an overview of the then situation in European countries and in the United States. Above all, he provided cogent arguments explaining the need to build an academy of a national character as a complex of institutes administered by a self-governing academic body. Purkyně drafted the creation of a national academy of sciences with Czech as the language of procedure based on the Bohemian National Museum. He counted upon a total of fourteen institutes: of philosophy, mathematics, linguistics, literature and philosophy, history, astronomy and meteorology, anthropology, chemistry, physics, physiology and anatomy, mineralogy and geology, botany, zoology and physical geography; and, finally, a library with an archive and collections. He tried to outline also the programme of most of the planned institutes and the topics of their work. He did not forget the care for the scientists working in the institutes, either. They were to be ensured not only good, strong food, but also Jan Evangelista Purkyně, portrait from the end of the 1860s Jan Evangelista Purkyně, podobizna z konce 60. let 19. století MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č České mimouniverzitní vědecké instituce 18. a 19. století i v první polovině století dvacátého fungovaly většinou jako reprezentativní orgány, jejichž prostřednictvím se dále poskytovaly podpory na vědeckou činnost jednotlivým badatelům, případně které organizovaly vědecké výpravy a podílely se na publikování výsledků výzkumů. Již počátkem šedesátých let 54

7 Title page of the treatise Akademia from the journal Živa from 1861 Titulní list spisu Akademia z časopisu Živa z roku 1861 MÚA AV ČR, knihovna Archivu AV ČR Design of the ground plan of the building of the planned Czech academy from Purkyně s treatise Akademia. According to Purkyně s proposal, the building was to be located at Charles Square in Prague Nákres půdorysu budovy plánované české akademie z Purkyňova spisu Akademia. Budova měla být dle Purkyňova návrhu umístěna na Karlově náměstí Spis Akademia,

8 The building of the university in Wrocław (Breslau), where Jan Evangelista Purkyně worked in Budova univerzity ve Vratislavi, kde Jan Evangelista Purkyně působil v letech MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č so their bodies did not become atrophied during the mental exertion, a gym with necessary machines will be established, and pleasant recovery will be possible in the museum garden. A printing office, a bookshop, but also gasworks or telegraph were to be present as well in the academy (or, in Purkyně s terminology, museum) building. The academy was to be managed by a directorate elected by senior renowned scientists from individual institutes. However, the famous natural scientist did not restrict himself in his visions only to the building of a complex of scientific institutes; he considered also the establishment of a nation-wide academic assembly that would direct scientific affairs and administer the education. He also tried to draft the outlines of an international organisation of science, although he stressed that internationalisation would not cast doubt on the necessity and usefulness of a national academy. He also attempted to define the difference between a worker in his designed academy of sciences and a university teacher. While universities, in his opinion, seek complex preparation and their main task is to teach the young in the sciences for the needs of their lives as citizens, in the academy of sciences Purkyně intended to concentrate scholars occupying themselves more deeply with individual fields. According to Purkyně, the national academy was a permanent scientific army ; he perceived its financing as a matter of the whole 19. století však pravděpodobně nejvýznamnější český přírodovědec předminulého století Jan Evangelista Purkyně zvažoval vybudování akademie věd jako soustavy vědeckých ústavů. Svůj spis příznačně nazvaný Akademia publikoval v letech v časopise Živa a téměř souběžně ho vydal i jako monografii. V něm nejenom analyzoval pojímání instituce akademie a nabídl přehled dobové situace v různých evropských zemích i v USA, ale především se pokusil pádnými argumenty zdůvodnit potřebu vybudování národně pojaté akademie jako komplexu ústavů spravovaných akademickou samosprávou. Purkyně projektoval vznik národní akademie věd s českým jednacím jazykem na základě Českého národního Muzea a počítal celkem s čtrnácti ústavy filozofickým, matematickým, lingvistickým, literárním a filologickým, historickým, astronomicko-meteorologickým, antropologickým, lučebním (tj. chemickým), fyzikálním, fyziologicko-anatomickým, mineralogicko-geognostickým, botanickým, zoologickým, pro fyzikální geografii a konečně knihovnou s archivem a sbírkami. Přitom se snažil načrtnout i program většiny plánovaných ústavů a tematiku jejich práce. Nezapomínal ani na péči o vědce pracující v ústavech těm měla být zajištěna nejen dobrá, silná strava, ale také, aby při namáhání duševním tělo nezakrnělo, zřídí se cvičírna s potřebnými aparáty, a v zahradě musejní najde se příjemného okřá- 56

9 One of the physiognomic studies of J. E. Purkyně s face (called Přemýšlení Thinking), depicted by the photographer from Prague J. Eckert Jedna z fyziognomických studií obličeje J. E. Purkyně (nazvaná Přemýšlení ), které zachytil pražský fotograf J. Eckert MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, i. č nation. A nation that skimps on this condemns itself to a lower civilisation level, according to him. The investment and salary costs should be systematised, but not strictly restricted, especially at the beginning. In his conception, the academy would decide also about rewards for scientific work of the Czechs; world-renowned oustanding senior scientists should be awarded a permanent yearly salary. Like the RBSS, the academy would announce so-called valuable questions, i.e. competitions for the best works solving a certain particular scientific problem; it would also ensure the education of young scientists, in cooperation with the university. In his work Akademia, Jan Evangelista Purkyně was ahead of his time by decades in many respects. The age of building of complexes of state non-university institutes in Europe came only in the 20th century, and particularly after the Second World War. ní. V budově akademie (respektive v Purkyněho terminologii v muzeu) neměla chybět ani tiskárna, knihkupectví, ale také plynárna nebo telegraf. Akademii mělo řídit direktorium volené staršími renomovanými vědci z jednotlivých ústavů. Slavný přírodovědec se však neomezoval ve svých vizích jen na vybudování komplexu vědeckých ústavů a uvažoval ještě o zřízení celonárodního akademického sněmu, řídícího vědecké záležitosti a spravujícího školství. Snažil se také načrtnout obrysy mezinárodní organizace vědy, i když zdůrazňoval, že internacionalizace nezpochybní potřebnost a užitečnost akademie národní. Pokusil se rovněž definovat odlišnost pracovníka jím projektované akademie věd a univerzitního vyučujícího. Zatímco na univerzitách jde podle něj o komplexní přípravu a hlavním úkolem vysokých škol je vyučování mládeže ve vědách pro potřeby života občanského, v akademii věd chtěl Purkyně soustředit badatele zabývající se hlouběji jednotlivými obory. Národní akademie podle Purkyněho byla stálým vojskem vědeckým, jehož financování vnímal jako záležitost celého národa. Národ, který v tomto ohledu skrblí, se podle něj sám odsuzuje k nižšímu civilizačnímu stupni. Investiční náklady i náklady na platy měly být sice systemizovány, ale nikoliv, zejména zpočátku, přísně omezovány. Akademie v jeho pojetí by rozhodovala i o odměňování vědecké práce Čechů s tím, že světoslavní starší výtečníci měli být oceněni stálým ročním platem. Akademie by také podobně jako KČSN vypisovala tzv. cenné otázky, tedy soutěže o nejlepší práce řešící nějaký konkrétní vědecký problém, a zajišťovala ve spolupráci s univerzitou výchovu vědeckého dorostu. Jan Evangelista Purkyně v díle Akademia v mnohém předběhl svou dobu o desítky let. Éra budování komplexů státních mimouniverzitních ústavů v Evropě přišla až ve dvacátém století, zejména po 2. světové válce. 57