1. VYUČOVACÍ METODY ÚVOD DO DIDAKTICKÝCH A KATECHETICKÝCH METOD Určeno pro katechetický kurz Ludmila Trochtová, Jana Zehnalová

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. VYUČOVACÍ METODY ÚVOD DO DIDAKTICKÝCH A KATECHETICKÝCH METOD Určeno pro katechetický kurz Ludmila Trochtová, Jana Zehnalová"

Transkript

1 1. VYUČOVACÍ METODY ÚVOD DO DIDAKTICKÝCH A KATECHETICKÝCH METOD Určeno pro katechetický kurz Ludmila Trochtová, Jana Zehnalová OBSAH VYUČOVACÍ METODY 1 Stručná charakteristika slovních metod Metody slovní monologické 2 2. Metody slovní dialogické 5 3. Písemný projev 10 Použitá a doporučená literatura Pojem metoda je odvozený z řeckého slova "methodos" (cesta, způsob). Vyučovací metoda je specifická didaktická aktivita učitele i žáka, způsob předání obsahu vyučování, který rozvíjí vzdělanostní profil žáka a současně působí výchovně ve smyslu výukových cílů. Metoda vždy musí směřovat k cíli, jinak je samoúčelná. V současné době jsou preferovány metody, které kladou důraz na aktivitu a samostatnost žáků. Metodu volíme podle cíle výuky a obsahu učiva, které chceme zprostředkovat. Má-li metoda splnit očekávané požadavky, je nutno respektovat základní kritéria: 1/ specifičnost příslušného učiva (náročnost, struktura, souvislosti apod.), 2/ výukové cíle (poznávací, výchovný i dovednostní aspekt), 3/ zákonitosti vyučovacího procesu a didaktické zásady, 4/ předpoklady a možnosti žáků (věk, připravenost, zkušenosti, zvláštnosti kolektivu, klima společenství), 5/ vnější podmínky (časové možnosti, prostředí, vybavenost pomůckami atd.), 6/ předpoklady učitele (zkušenosti, úroveň vědomostí, pedagogické dovednosti). V náboženské výchově klademe důraz na korelaci mezi pravdami víry a náboženským životem. Při výběru metod zohledňujeme všechny tři složky lidské osobnosti: rozum, cit i vůli. Vzhledem k tomu, že se jednotlivé vyučovací metody navzájem prolínají a že neexistuje universální metoda pro danou situaci, se setkáváme s různými přístupy a způsoby klasifikace vyučovacích metod. (Pozn. Upravená klasifikace vyučovacích metod z hlediska etap vyučovacího procesu je uvedena ve skriptech "Úvod do didaktiky" na s ). Jednotlivé didaktické metody budou probrány v širších souvislostech v rámci katechetického kurzu v následujících šesti blocích: 1/ slovní metody, 2/ didaktické a katechetické metody práce s Písmem svatým, 3/ metody práce s obrazem, 4/ metody uvádějící do světa symbolů, 5/ dramatické metody, 6/ výtvarné metody. Stručná charakteristika slovních metod Slovní metody tvoří základní skupinu vyučovacích metod. Uplatňují se jako samostatné metody nebo doprovázejí či doplňují všechny metody ostatní. Po formální stránce vyžadují po 1

2 učiteli jazykově správnou formulaci myšlenek, používání spisovných tvarů, dobrou výslovnost, vystříhání se klišé, základy řečnického umění a jazykové kultury. Obsahová stránka projevu se má vyznačovat věcnou správností a přesností, srozumitelností vyjádření, přiměřeností věku, přehledným členěním, má obsahovat podstatné informace aj. Slovo je pro učitele nástroj nejefektivnějšího a nejrychlejšího přenosu požadovaných informací. Slovní metody po verbální stránce mohou být monologické (přednáška, vysvětlování, vyprávění aj.) nebo dialogické (rozhovor, diskuze aj.). Do těchto metod se zahrnuje i písemný projev. Patří sem metoda práce s učebnicí a knihou a metoda písemných prací. 1. Metody slovní monologické Pro monologické slovní metody je charakteristické, že zde přebírá iniciativu jedinec (učitel nebo žák). Kritéria formální stránky monologu: Intenzitu hlasu je třeba nastavit v závislosti na velikosti prostoru, počtu žáků, situaci apod. Přílišná hlasitost žáky unavuje. Ztišení hlasu zvýší zpočátku pozornost, ale pokud trvá déle, zájem posluchačů rychle klesá. Délka slovního projevu se mění podle věku a sociální vyspělosti posluchačů. Po delší době se ztrácí soustředěnost. Přestávky a pauzy v řeči i správné frázování patří k nejdůležitějším znakům srozumitelnosti verbálního projevu. Delší pomlkou se od sebe oddělují skupiny smysluplně souvisejících slov. Správné frázování naznačuje posluchačům, že hovořící rozumí své věci. Dobrá příprava napomáhá k tomu, aby projev byl srozumitelný a neztrácel logiku celku. Verbální stránka musí být provázena přiměřeným neverbálním projevem, který má být přirozený. Zrakový kontakt se všemi posluchači napomáhá všímat si jejich reakcí a vhodně na ně reagovat. Přednáška. Pomocí této metody se předávají posluchačům informace v souvislostech, ve formě přiměřené adresátovi a v odpovídajícím časovém rozpětí. Prezentuje poznatky v souvislém, logicky utříděném a jazykově bezchybném projevu spojeném s rozborem faktů a jevů. Přednáška se používá nejčastěji v expoziční fázi vyučovací hodiny. Je vhodná jako úvod do složitější problematiky nebo k syntetickému shrnutí a systematizaci poznatků. Za žákovskou přednášku považujeme způsob výuky, při kterém žák v určité fázi vyučování převezme aktivitu místo učitele. To vyžaduje přesnou domluvu mezi učitelem a žáky o jejím didaktickém účelu, důkladné zasvěcení žáka do tématu, metody, příp. médií. Pro ztvárnění přednášky platí tyto zásady: Klasická přednáška se skládá ze tří částí: úvodu (podchycení zájmu, seznámení s problémem), výkladové části a závěru (rekapitulace nosných myšlenek tématu, případně nastínění nových úkolů a cílů). Přednáška musí být jednoduchá, pochopitelná, názorná a především věcně správná. Nepostradatelné odborné termíny je třeba vysvětlit. Přednáška musí vykazovat přehledné členění (např. grafické ztvárnění souvislostí, tabulky, heslovité shrnutí apod.). Přednášející může využít tabule, zpětného projektoru, či jiných didaktických prostředků. 2

3 Přednáška se omezuje na podstatné informace a vyhýbá se detailům. Ke vzbuzení pozornosti lze využít kontakt pohledem, humorné vložky, bohatě modulovanou řečovou techniku, gesta, či mimiku. Vysvětlování patří k častým výukovým metodám. Používá se v situacích, kdy se učitel nemůže opřít o předchozí žákovské zkušenosti. Vyžaduje od učitele postupný, logicky členěný a výstižný výklad zaměřený především na objasňování vnitřních vztahů a zákonitostí. Dobré vysvětlení by mělo: obsahovat jen informace podstatné pro jasný a logicky uspořádaný popis vysvětlované skutečnosti, být vystavěno výhradně na znalostech, které posluchač již má, být přizpůsobeno posluchačům s přihlédnutím k didaktické redukci (zjednodušit, ale nezkreslit), být předkládáno přesvědčivě a trpělivě, používat krátké věty, vysvětlovat odborné termíny. Učitel má vnímat to svůj projev "ušima"svých žáků. Pro pochopení problematiky je důležité, aby žák věděl nejen "co", ale i "proč". Prostředky pro vysvětlování: Kladení otázek je vynikající cestou, jak dovést žáky k pochopení a zároveň důležitou metodou zjišťování, čemu se žáci naučili. Př. Pán Ježíš věděl, co od něj Bartimaios chce. Proč se ho přesto ptá? Analogie a přirovnání jsou oblíbenými prostředky, ale vyžadují důkladnou přípravu. Žáci je mají rádi a dobře si je pamatují. Je potřeba upozornit na to, že analogie mohou "pokulhávat". Jejich používání se můžeme naučit od Pána Ježíše. Př. Boží království je jako hořčičné zrnko Dovedení ad absurdum je metoda, jak odnaučit chybnou myšlenku demonstrováním toho, že vede k naprosté absurditě. Př. Židé Samaritány nenáviděli. V podobenství o milosrdném Samaritánovi vyzdvihuje Ježíš židovským posluchačům Samaritánův postoj lásky v protikladu k chamtivosti lupičů, lhostejnosti kněze a levity a prospěchářství hostinského. Jiným příkladem může být také uzdravení deseti malomocných. Devět z nich Ježíši ani nepoděkovalo, pouze jeden z nich - Samaritán - se vrátil. Vizuální předvedení je druhem komunikace, jež se snadno pamatuje. Př. Vysvětlování liturgického prostoru může být doplněno návštěvou kostela. Konkrétní vysvětlení. Pro žáky je důležitá ilustrace abstraktních myšlenek konkrétními příklady. Př. Osmileté dítě nemusí znát definici slova "pověra" (tj. předsudek vyplývající z víry v nadpřirozené síly nebo z tradice, který je založen na myšlence, že různé jevy mohou ovlivňovat budoucnost). Stačí mu ho objasnit prostřednictvím konkrétních případů pověr, nejlépe takových, které by dítě znalo. "Jednáš pověrčivě, když si myslíš, že ti uříznutá králičí pracka pomůže při zkoušení ve škole." "Pověrčivě se chová ten, kdo při přecházení silnice vykročí pravou nohou v domnění, že ho pak nic nezajede. Ovšem rozhlédnout se při přecházení na obě strany pověrčivé není." 3

4 Vyprávění zprostředkovává vědomosti výpravným, citově podbarveným způsobem. Příběhy mohou dětem pomoci orientovat se ve svých vlastních pocitech a hovořit o tom, co je v životě důležité. V biblických příbězích se žáci seznamují s Bohem a jeho plánem spásy. Jejich prostřednictvím nalézají k Bohu osobní vztah a mohou tak růst ve víře. Kritéria pro vyprávění: Naučit děti určitému rituálu: "Nyní vám budu vyprávět příběh, hezky si sedněte, odložte tužky " Je dobré, když děti změní polohu, sednou si blíž, jako když babička vyprávěla vnoučatům. Učitel má zvolit polohu, kterou vydrží celé vyprávění (také oblečení určuje jeho polohu). Vychovat žáky, aby nekladli otázky v průběhu vyprávění. Je možné je také upozornit: "Kdyby ten příběh někdo z vás znal, tak vydržte a řekněte to až nakonec". Tím se zvedá efektivita vyprávění a jedinec se učí sebeovládání. Vypravěč musí příběh dobře znát, aby mu bylo jasné, co je cílem vyprávění a kde je jeho vrchol. Vyprávění je třeba přizpůsobit věku a pohlaví posluchačů. Čím jsou děti mladší, tím musí být příběh kratší. Neznámé pojmy vysvětlí učitel předem. Je vhodné příběh personifikovat a lokalizovat úměrně znalostem a zkušenostem dětí (tj. v první třídě určitě neumístíme příběh do 17. století ve Francii). Dramatičnost příběhu zvýšíme používáním krátkých vět a přímou řečí, využitím modulace hlasu a přiměřeným neverbálním projevem (gestikulace, úsměv...). Vypravěč musí udržovat zrakový kontakt s posluchači kvůli zpětné vazbě. Vyprávění doprovázené kreslením užívá jednoduchých obrazů, které plynule vznikají na tabuli před očima posluchačů. Při vyprávění je vhodné využít i různých materiálních didaktických pomůcek (obraz, loutka...). Dobrý vypravěč je jako strom zasazený u vody - jeho živost a nadšení způsobuje, že mu děti visí na rtech. Zde ovšem nejde jen o napínavé vnější okolnosti, mnohem důležitější je vnitřní napětí příběhu. Důležité je najít vnitřní vrchol příběhu, událost k níž všechno směřuje. Vyprávění lze využít ve fázi motivační k usnadnění vstupu do tématu i ve fázi expoziční, kde napomáhá objasnit problém nebo umožňuje žákům "přeložit" příběh do jejich vlastního života tak, aby sami "mohly psát jeho pokračování". Různé typy vyprávění: Nekončící příběh Učitel zadá rámcovou podmínku nebo sám začne vyprávět začátek příběhu a žáci jeden po druhém vymýšlejí jeho pokračování. Příběh z podnětových slov Učitel zadá 3-5 podnětových slov, ke kterým žáci vymyslí příběh. (Např. malíř, trest, brusle, nebe, autobus.) Modernizace příběhu Učitel přečte příběh ze Starého nebo Nového zákona. Žáci mají za úkol převést tuto situaci do současnosti. Dokončení příběhu Učitel vypráví příběh až do jeho dramatické zápletky. Žáci dokončí příběh v jeho různých variantách. 4

5 Hádankový příběh Učitel si vymyslí logicky vykonstruovaný příběh nebo vyjde ze skutečného příběhu. Žáci se k němu musí propracovat nápaditými otázkami, na které učitel odpovídá pouze ano-ne. Antipříběh V tzv. antipříběhu se pointa příběhu obrátí "naruby", aby se v tomto obrácení objevilo v novém světle to, na co příběh klade hlavní důraz. Vyprávění s chybami Učitel vypráví biblický příběh úmyslně s chybami. Děti se snaží všechny chyby odkrýt. 2. Metody slovní dialogické Základním charakteristickým znakem těchto metod je rozdělení komunikační aktivity mezi učitele a žáky. Dialog je vždy zaměřen na určitý cíl, ke kterému směřuje společná činnost všech. Úkolem učitele je orientovat se v dané problematice, umět klást otázky žákům a reagovat na jejich odpovědi a dotazy. Rozvíjet schopnost dialogu patří k základním pedagogickým cílům. Zahrnuje i výchovu k toleranci, solidaritě a lidství. Při užití dialogických metod dochází ke vzájemnému ovlivňování znalostí i postojů. Mohou se tak vytvářet i přetvářet vzájemné vztahy. Je potřeba mít na paměti, že pravý dialog ponechává druhému jeho důstojnost a nepopiratelné právo být jiný. Podstatu dialogu lze etymologicky odvodit ze slov: dia=skrze, log=logos(slovo), log=logos(slovo). Lze tedy říci, že skrze dialog můžeme zaslechnout i říci slovo (Slovo). Aby byly dialogické metody účinné, je třeba je dobře připravit, promyslet formulaci otázek i průběh komunikace s žáky. Pro tvorbu otázek a jejich použití platí kritéria uvedené ve skriptu "Úvod do didaktiky" na s Rozhovor. Jeho základním znakem je střídání otázek a odpovědí všech zúčastněných, předpokládá aktivitu nejenom ze strany učitele, ale také ze strany žáků. Může být realizován v rovině učitel - žák, učitel - žáci, nebo pouze mezi žáky. Vyžaduje od učitele dovednost formulovat otázky, tj. respektovat stručnost, srozumitelnost, jazykovou správnost, jednoznačnost, přiměřenost, variabilnost; nesmějí převládat otázky směřující k mechanické reprodukci či jednoslovné odpovědi. Z didaktického hlediska je vhodné, aby otázky (učební úlohy) sledovaly plnění stanoveného výukového cíle. Od žáků je nutné vyžadovat odpovědi obsahově a jazykové správné, avšak při respektování dostatečného času pro žáka na přípravu odpovědi, zvláště u pomalejších typů (viz Zásady kladení otázek ve skriptu "Úvod do didaktiky" na s.49-50). Rozhovor lze uplatnit ve všech fázích vyučovacího procesu. Můžeme proto rozlišit rozhovor motivační, zaměřený na vzbuzení zájmu žáků o učivo, popř. na zjištění jejich vstupních představ o učivu, rozhovor vyvozovací (vedoucí k vyvození nových poznatků z již osvojených vědomostí na základě logického úsudku a zkušeností) a rozhovor heuristický, objevovací (založený nejenom na logickém usuzování, zkušenostech, ale také na pozorování a experimentování) lze uplatnit v etapě expoziční, popř. také v etapě fixační a aplikační, rozhovor opakovací, procvičovací (k upevnění a procvičení učiva), využívaný v etapě fixační, rozhovor diagnostický, prověřovací, jehož smyslem je zjistit úroveň žákovských vědomostí, dovedností, ale i návyků, zkušeností i postojů. Po obsahové stránce je možné také rozlišit, zda se jedná o povrchní rozhovor (nezávazné rozptýlení), klábosení (bez zvl. významu), tematický rozhovor (vysvětlení skutečnosti, osobního postoje), duchovní rozhovor aj. 5

6 Rozhovoru překáží: strach, zábrany, ovzduší chladu a lhostejnosti, chybějící schopnost vcítit se do situace, pocity méněcennosti, nejistota, Rozhovoru pomáhá klima vzájemné blízkosti a důvěry, schopnost vžít se do situace, pozorné naslouchání. Časté chyby mluvícího: neuspořádá si své myšlenky dříve, než začne mluvit, vyjadřuje se nepřesně, snaží se vměstnat mnoho myšlenek do jedné výpovědi, takže působí zmateně, ve svých výpovědích má přemíru myšlenek vzájemně nesouvisejících, hovoří dlouho, často bez respektování partnerů v rozhovoru. Časté chyby posluchače: chybí mu nerozdělená pozornost, myslí dopředu a sestavuje si svou odpověď místo toho, aby poslouchal pozorně po celou dobu, všímá si detailů místo toho, aby se snažil pochopit celkový smysl, domýšlí si více, než bylo řečeno. Pravidla rozhovoru ve skupině Rozsazení účastníků má být takové, aby na sebe všichni dobře navzájem viděli (nejčastěji v kruhu). Ve svém příspěvku mluví každý sám za sebe. (Tedy "já", ne "my" nebo "ono se".) Prezentujeme své vlastní názory a svá přesvědčení, nepolemizujeme, nekritizujeme, nezesměšňujeme názory druhých. Každému projevujeme úctu nerozdělenou pozorností při naslouchání. Dbáme na přátelskou atmosféru. Vzájemně respektujeme sebe i své názory. Neskáčeme nikomu do řeči a dbáme na to, aby se slovu dostali i "tišší" osoby. Stanovíme si maximální délku jednotlivého vstupu. Dbáme na to, aby se rozhovor nerozdrobil a držel se tématu. Vedoucí rozhovoru nemusí vědět o tématu víc než jeho účastníci. Otázky, které jsou mu položeny, by měl obrátit k celé skupině. Jeho hlavní úkol spočívá v péči o dodržování pravidel rozhovoru. Kontrolní otázky pro vedoucího rozhovoru Položil jsem správnou úvodní otázku? Plynul rozhovor lehce, nebo sklouzl k dlouhým projevům jedinců? Podařilo se během rozhovoru držet se tématu? Likvidoval jsem odbočení od tématu taktně? Dostali se všichni ke slovu, vybízel jsem dostatečně účastníky, aby každý projevil své mínění? Dbal jsem na to, aby každý mluvil sám za sebe a nedělal si nárok mluvit za druhé? Hrál jsem úlohu přátelského zprostředkovatele nebo jsem měl vůdčí postavení a rozhovor se změnil ve výuku? Neuplatnil jsem příliš brzy své příspěvky, nemluvil jsem příliš mnoho a neodpovídal jsem předčasně na otázky? Měli účastníci pocit, že učiněné závěry nebo přijatá řešení problémů vzešly z jejich vlastního středu? Podal jsem jasné shrnutí rozhovoru? 6

7 Přínos kruhových rozhovorů Žáci se naučí, jak sdělovat své pocity a nepotlačovat je (prevence sebevražd a užívání drog). Učí se naslouchání, toleranci a sebeovládání. Tišší žáci získají bezpečný rámec pro komunikaci, který jim zajišťuje příležitost vyjádřit se a být slyšen. Naučí se dalším způsobům chování, které vedou ke zvládnutí problémů v životě. Žáci objeví, že se svými pocity nejsou sami a že existují univerzální reakce a výzvy, kterým čelí každý. V důsledku toto jsou schopni budovat hlubší přátelství se svými vrstevníky a překonat zbytečné pocity samoty a izolace. Účelem rozhovoru je shromáždit chybějící informace, hodnotit návrhy a příp. se shodnout na určitém postupu řešení. Diskuse je náročnější aktivizující metodou jak pro učitele (příprava a vedení diskuse), tak i pro žáky (dovednost vyjadřovat svoje názory, argumentovat, klást otázky apod.). Je to vzájemná komunikace mezi učitelem a žáky, i mezi žáky navzájem při společném hledání řešení problému. Metoda předpokládá u všech zúčastněných určitou sumu vědomostí vztahujících se k řešenému problému. Může být uplatněna ve fázi expoziční, fixační a aplikační. Témata obsahující pouze nesporná fakta pro diskusi vhodná nejsou. Diskuse jsou obecně považovány za přínosné v následujících situacích: jestliže se vyučující potřebuje seznámit s názory a zkušenostmi žáků nebo pokud jsou tyto názory a zkušenosti cenné a zajímavé pro ostatní (př. šikana ve školách), jestliže se téma týká spíše hodnot, postojů a pocitů než výlučně faktických znalostí (př. diskuse o rasismu a nacionalismu), v případech, kdy je třeba, aby se žáci naučili utvářet si vlastní názory a posuzovat názory druhých (př. sex před manželstvím). Diskuse jako vyučovací metoda s sebou nese skryté poselství. Učitel vlastně žákům sděluje: "Cením si vašich zkušeností a zajímá mě váš pohled na věc." Předpokladem úspěšné diskuse je ovzduší vzájemné důvěry a předchozí příprava žáků na diskutovaný problém. Dobře vedené diskuse jsou zajímavé, poutavé a aktivní. Příprava diskuse Učitel si stanoví cíle, jichž chce v průběhu diskuse dosáhnout. Vytvoří si plán klíčových otázek, který se skládá z otázek zjišťovacích (na něž existuje jedna správná odpověď zpravidla typu ano/ne) a otázek otevřených (doplňovacích), které vyžadují podrobnější a osobnější odpověď a jsou pro rozvinutí diskuse nejvhodnější. Z diskuse budou vyplývat podstatné závěry, které je vhodné zapisovat na viditelném místě. Upraví místnost pro diskusi tak, aby si žáci vzájemně dobře viděli do tváře a současně si mohli dělat poznámky (žáci sedí za stoly, které jsou rozloženy do kruhu, čtverce nebo podkovy v čele s moderátorem diskuse). Průběh diskuse Seznámit žáky s podstatnými fakty. Položit otevřenou otázku (buď kontroverzní nebo vyžadující postupně odpověď každého účastníka). Verbálně i neverbálně podněcovat účastníky k odpovědi. Dát žákům prostor pro položení otázky. 7

8 Ocenit během diskuse účastníka, který přišel s novou myšlenkou. Dodržovat pravidla rozhovoru. Na závěr shrnout podstatné myšlenky, které vyplynuly z diskuse. Učitel svůj názor na dané téma vysloví až na konec, případně ho nemusí prozradit vůbec. Vyjadřovat svůj názor během diskuse může být nevhodné. Kontrolní otázky pro vedoucího diskuse: Dohlížím na to, aby nikdy nemluvilo více žáků najednou? Když se někdo nejasně vyjádří, zopakuji jeho myšlenku srozumitelněji? Žádám eventuelně doplnění, vysvětlení? Vedu žáky k rozhodování a shrnuji hlavní body, když jsme dospěli ke shodě nebo ke konci diskuse? Usměrňuji diskusi, aby dále pokračovala, když je určitý bod vyčerpán anebo když jsme v něm dospěli ke shodě? Umím se postarat o to, aby žádný jedinec neovládl pole na úkor ostatních a všichni se cítili do diskuse vtaženi, i když zrovna nehovoří? Umím zajistit, aby nedocházelo k jakémukoli osočování? Hlídám si čas i cíle diskuse? Oceňuji příspěvky žáků chválou, kladným přístupem a neverbálními prostředky? Naslouchám pozorně? Zakončuji diskusi shrnutím a závěrem? Přínos metody diskuse: podněcuje aktivitu, samostatnost a tvořivost žáků, vede k formulování vlastních stanovisek a názorů, učí obhajovat vlastní názor a přitom respektovat názory druhých, přispívá k vytváření příznivého psychosociálního klimatu třídy. Metoda úlů. Dostanou-li se členové diskuse do bouřlivého rozpoložení, je třeba je rozdělit na 3-6 min. do tzv. úlů (skupinky po třech členech). Zde si kontroverzní téma rychle prodiskutují a po odreagování a odeznění bouřlivé diskuse se opět sejdou v celé skupině. V místnosti, kde spolu hovoří mnoho takových skupin, to "bzučí jako v úle". Brainstorming. (Burza nápadů.) Tato metoda obsahuje dvě etapy: 1. spontánní sbírání nápadů, 2. rozbor návrhů. Učitel nejprve formuluje otázku nebo problém. Každý účastník vyslovuje spontánně své návrhy, které zapisovatel zachycuje na tabuli nebo velký papír. Návrhů má být co nejvíce. V první fázi se nijak nehodnotí ani nekomentují. Tato fáze probíhá 5-8 min. V další fázi se jednotlivé návrhy třídí podle důležitosti, možnosti uskutečnit, případně se kombinují. Mohou být pak základnou pro další diskusi. Asociační metoda vychází z předpokladu, že v podvědomí člověka existují podmíněné vazby mezi známými pojmy a skutečnostmi, které se aktivují na základě podobnosti nebo kontrastu. Cílem je zjistit představy a obsah, které má jedinec spojeny s daným pojmem. Přitom pojem může být zadán slovem, zvukem, obrazem, předmětem apod. Tato metoda je vhodná pro menší skupiny, jejichž počet nepřesahuje 15 členů. Provádí se ústně i písemně. Každý jedinec v klidu jmenuje (zaznamenává) své představy a obsahy, které ho spontánně napadají (postupně se mu vynořují) a které se mu spojují s daným pojmem. Nakonec zdůrazní to, co se mu zdá být nejdůležitější. Na základě asociací pak rozebíráme v rozhovoru nebo diskusi, které představy a zkušenosti spojujeme s výchozí pojmem, v čem se shodujeme, co nás oslovilo. 8

9 Metoda nedokončených vět. Tato metoda je podobná asociační metodě. Zde však nejde jen o pojem, ale o názor nebo důvod. Učitel sestaví k probíranému tématu nedokončené věty, které mají žáci za úkol dokončit. Předložené věty by měly být formulovány tak, aby bylo možné vyjádřit pozitivní nebo negativní stanovisko. Př. K tématu Mše sv. Ve mši sv. nacházím Když jdu na mši sv., nechci Nejvíce mě ruší, že při mši sv. Na nevěřícího člověka působí mše sv. asi Mnozí se nezúčastňují mše sv., protože. Žáci nemusí doplňovat všechny věty. Mohou se zabývat jen těmi, které je nejvíce inspirují. V závěru práce je nutný hodnotící rozhovor nebo diskuse, v němž se odpovědi uspořádají a prodiskutují. Učitel pak spolu se žáky shrne různé zkušenosti a postoje. Nakonec společně vypracují otázky, které se v dalších hodinách objasňují. Slovní pole. Tato metoda spadá také do asociačních metod. Používá se k hlubšímu pochopení především abstraktních pojmů. Slovo se napíše po jednotlivých písmenech pod sebe a žáci přemýšlejí, která další slova s ním souvisejí. Př. M - Maria, milosrdenství, moudrost I - Izrael L - láska O - otevřenost S - soucit T - touha. Všechny nápady se píší na tabuli nebo papír. Získá se tak soubor slov, za kterým se skrývá jistá zkušenost. Nakonec učitel vyhodnotí výsledek v rozhovoru nebo diskusi. Př. Napiš si jméno osoby, kterou nemáš příliš v lásce. Ke každé hlásce jejího jména napiš alespoň 1 její dobrou vlastnost. Např. Olda O - otevřený, obětavý, obezřetný L - laskavý, lítostivý, D - dobrotivý, A - aktivní, Metoda otázka - odpověď. Tato metoda se používá ve všech fázích vyučovacího procesu. Motivační metoda. Př. Kdo z vás už někdy? Metoda expoziční (předání obsahu). Učitel pomocí otázek a odpovědí žáků provádí žáky obtížným, kompaktním tématem tak, aby měli pocit, že na nový problém přišli sami. Snaží se vést každého žáka po jediné koleji krok za krokem (většinou pomocí řetězce otázek a odpovědí) k předem formulovanému cíli. Př. Setkali jste se už někdy se smrtí? Jaký dojem na vás zanechal tento zážitek? Přemýšleli jste už někdy o smrti? Co si o ní myslíte? Věříte v posmrtný život? Dále se používá jako metoda fixační (opakování a procvičování učiva) i jako metoda diagnostická (hodnocení). 9

10 Učitel může využít různé typy otázek a podnítit tak žáky k tomu, aby do odpovědí vložili sami sebe. Otevřený typ otázek podněcuje žáky více k tomu, aby projevili svůj názor, osvětlili své důvody, vyslovili svá hodnocení a požili k tomu svou formulaci. Učitel by měl klást osobní, ze zkušenosti vycházející otázky. Př. Co znamená Bůh ve vašem životě? Někdy je možné klást i nepřímou otázku, aby dotazovaný mohl popsat svůj vlastní názor, i když bude hovořit všeobecně. Př. V čem to asi je, že mladí lidé ve vašem věku chodí neradi na mši svatou? Jaké těžkosti má podle vás dnešní člověk se svátostí smíření? Je dobré, když učitel spojuje otázky se zážitky tak, že dotazovaní si brzy uvědomí své stanovisko, na něž se katecheta dotazuje. Př. Viděli jste už někdy betlém? Jaké postavy se v něm objevují? Kam byste se postavili vy? Žákům se často lépe odpovídá, když učitel použije nějaký skutečný nebo vymyšlený příběh. Př. Jdete v neděli po městě a navážete rozhovor s mohamedánským studentem ze Sýrie. Student si prohlíží jeden z místních kostelů. Jdete s ním dovnitř. Co byste mu řekli o významu neděle a mše sv. pro křesťana, jestliže budete vycházet z vlastního přesvědčení? Někdy může učitel vyprovokovat žáky pomocí strhujícího materiálu (např. provokující obraz, rozporuplná báseň, dopis nebo jiný text). Učitel může podnítit k odpovědi tím, že nechá žáky ke konkrétní situaci nebo příkladu vypracovat stanovisko (písemné řešení). Interview. Podstata této metody je v kladení otázek, pomocí nichž zkoumáme postoje jiných lidí, jejich zájem např. o náboženské a etické otázky atd. Žáci se prostřednictvím přípravy otázek i vlastního průběhu interview blíží k podstatě a prohlubují svou schopnost nalézt a řešit vlastní aktuální problémy.mohou tak nalézt mnoho nového a podnětného. Rozhodnutí koho se budeme ptát (staří lidé, mládež, nevěřící apod.) musí vyplynout z výukových cílů a tematického celku. Někdy je interview vedeno s fiktivní osobou. Cílem je danou osobnost lépe poznat a učit se vcítit do jejího života. 3. Písemný projev Metoda práce s učebnicí a knihou pomáhá žákům, aby správně pracovali s textem a tím zvýšili svou učební aktivitu. Metoda by měla být pravidelně používána ve výuce, aby si žáci postupně upevnili tuto nezbytnou dovednost. Učitelem vybrané kapitoly žák samostatně prostuduje, vypracuje výtah a posléze i konspekt. Zpočátku je důležité, aby učitel výsledky práce žákovi zhodnotil, poukázal na jejich klady i nedostatky. Četba by měla být aktivním procesem, při němž žáci pozorně zkoumají text. Existují různé způsoby a činnosti, jimiž je lze k tomu podnítit. Zajímavé čtecí činnosti. Žáci jsou vyzváni k tomu, aby v knize našli vysvětlení něčeho záhadného či zajímavého. Je jim tak dána silnější motivace než pouhým "Přečtěte si čtvrtou kapitolu". Poznámky z četby. Požádejte žáky, aby pořídili stručný výtah, vypracovali shrnutí nebo seznam hlavních myšlenek. Vyžaduje to od nich více než otrocké přepisování textu. Přepracování tématu. Zadaný text přepsat tak, aby podával informace např. chronologicky. Hledání informací. Žáci hledají odpovědi na konkrétní informace, např. odpovědi na dané otázky. Je dobré stanovit úkol tak, aby bylo třeba informace z textu "vydolovat". 10

11 Kritika textu. Žáci hodnotí text kriticky na základě stanoveného úkolu. Např. Jaké je stanovisko autora? Čím autor svá tvrzení dokládá? Jak je možné mu oponovat? Zapomněl vzít něco v úvahu? Co k těmto názorům říkají jiní odborníci? Referát. Skupiny žáků nebo jednotlivci dostanou úkol, aby si pročetli určité materiály a podali o nich o zbytku třídy referát. Je možné od referujících požadovat, aby pro své žáky vypracovali shrnující poznámky. Před hodinou může učitel tyto poznámky s jejich autory prohovořit. Analýza textů. Žáci přezkoumávají běžné texty (např. noviny), aby poznali postoje druhých lidí, jejich smýšlení o různých eticko-náboženských otázkách. Závěry těchto analýz se pak zpracovávají např. metodou rozhovoru. Př. Sesbírejte z seznamovací inzeráty a zjistěte, jaké představy mají inzerující o manželství. Prozkoumejte texty populárních písní a zjistěte, zda se zabývají smyslem života. Metoda písemných prací. Metoda "essay writing" - psaní kompozic - je v britských školách mnohem běžnější než u nás. Slouží k rozvíjení a kontrole vyjadřovacích schopností žáků. Postup při psaní kompozice: Žáci si vyberou nebo dostanou zadáno téma k písemnému zpracování. Žáci si během četby literatury (i potom) ve stručnosti zapisují hlavní myšlenky textu a pořizují poznámky o všem, co je k tématu napadne. Sestaví si své myšlenky a poznámky tak, aby byly v logickém sledu. Nejprve napíšou práci na nečisto, pak s potřebným časovým odstupem vypracují čistopis. Směrnice pro psaní kompozice: Pokud pro práci nepoužijete navržený název, opakovaně nad ním v průběhu psaní uvažujte. Seřaďte své myšlenky logicky. Držte se tématu a podávejte ho co nejpřesvědčivěji. Vyjadřujte se stručně a jasně. Zobecňujte jen po zralé úvaze a jen jste-li k tomu plně oprávněni. Předkládejte názory jiných co nejpřesněji a buďte k nim spravedliví. Přemýšlejte samostatně a vyjádřete vlastní názor. Věnujte zvláštní pozornost úvodu a závěru; jasně je formulujte. Uveďte použitou literaturu. Př. Modlit se - jaký to má smysl? Co mi dala náboženská výchova v minulém roce? Použitá a doporučená literatura: GROM, B., FRIEMEL, F.G. Katechetické metody. Olomouc KALHOUS, Z., OBST,O. Školní didaktika. Olomouc, LENCZ, L. Metódy etickej výchovy. Bratislava MUCHOVÁ, L. Cíle a cesty. Olomouc, NELEŠOVSKÁ, A., SPÁČILOVÁ, H. Didaktika III. Olomouc, NOVÁKOVÁ, C. Katechetika. Praha, PATERSONOVÁ, K. Připravit, pozor, učíme se! Praha,

12 PETTY, G. Moderní vyučování. Praha, ŠELINGA, J. Katechéza dětí. Nitra, 2000 ŠELINGA, J. Katechéza mládeže. Nitra, ŠUDOMA, M., ŠPAČKOVÁ, M. Katechetická metodika. Brno ŠVEC, V. a kol. Praktikum didaktických dovedností. Brno TROCHTOVÁ, L. Úvod do didaktiky. Olomouc Všeobecné direktorium pro katechizaci. Praha,

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Kühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie

Kühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie Kühnlová, H.: Kapitoly z didaktiky geografie Likavský, P. :Všeobecná didaktika gografie Co obsahuje Plánování výuky, příprava Cíle a obsah vyučování Metody a formy výuky Učebnice (obsah, kvalita) Motivace

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody:

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: VÝUKOVÉ METODY Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: 1. Předává informace a dovednosti obsahově nezkreslené. 2. Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy. 3. Je racionálně a emotivně

Více

DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky

DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky DIDAKTIKA FYZIKY Organizační formy výuky Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. Organizační uspořádání podmínek k realizaci obsahu výuky při použití různých metod výuky a výukových prostředků Klasifikace org.

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE

VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE VÝUKOVÉ METODY A FORMY V ZEMĚPISE Vyučování a učení činnost učitele činnost žáka učením si žáci osvojují vědomosti, dovednosti, návyky, ale i postoje a rozvíjí své schopnosti = kompetence veškerý vzdělávací

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období

Český jazyk a literatura Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období Tematický plán třídy 2. B Charakteristika vzdělávacího oboru Český jazyk v prvním období je součástí vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

HODNOCENÍ ŽÁKŮ. Část F Hodnocení žáků 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE

HODNOCENÍ ŽÁKŮ. Část F Hodnocení žáků 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE Část F HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ 1. 1 HODNOCENÍ ŽÁKA VE ŠKOLE Cílem hodnocení je poskytnout žákovi a jeho zákonným zástupcům zpětnou vazbu o tom, jak žák zvládá danou problematiku,

Více

Didaktika odborných předmětů- testové otázky

Didaktika odborných předmětů- testové otázky Didaktika odborných předmětů- testové otázky 1. Které výukové metody patří mezi aktivizující: A) Vysvětlování, přednáška, popis B) Didaktické hry, diskuse, inscenační a situační metody C) Uvědomělost,

Více

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy

Francouzský jazyk. Náměty jeu de role skupinová práce jazykové hry domácí úkoly práce s časopisy Francouzský jazyk ročník TÉMA VÝSTUP G5 Tematické okruhy rodina škola místo, kde žije bydlení volný čas a zájmová činnost jídlo oblékání nákupy některé svátky, tradice příroda cizí země omluva a reakce

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Konverzace v anglickém jazyce

Konverzace v anglickém jazyce VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Konverzace v anglickém jazyce Konverzace v anglickém jazyce je volitelný vyučovací

Více

Předmět: Logické hrátky

Předmět: Logické hrátky Předmět: Logické hrátky Charakteristika předmětu Logické hrátky Vyučovací předmět Logické hrátky je volitelným předmětem v 6. ročníku. Rozšiřuje a prohlubuje obsah předmětu Matematika vzdělávacího oboru

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená.

Školní vzdělávací program základního vzdělávání Hlava je jako padák, funguje jen, když je otevřená. 6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 6.1. Hodnocení žáků 6.1.1. Obecné zásady hodnocení Hodnocení žáků se řídí legislativními normami (školský zákon 561/2004 Sb., vyhláška č. 48/2005 Sb., aj.) a na úrovni

Více

Předmět: R U S K Ý J A Z Y K

Předmět: R U S K Ý J A Z Y K 05-ŠVP-Ruský jazyk-1,2,3,4 strana 1 (celkem 10) 1.9.2014 Předmět: R U S K Ý J A Z Y K Charakteristika předmětu: Cílem předmětu je osvojování si jazykových prostředků a funkcí, rozšiřování slovní zásoby

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Žák podává stručně a jasně informaci Výstižně a jasně vede telefonní rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku Napíše dopis s vhodným oslovením a správnou adresou Žák píše správně jednoduché komunikační

Více

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 1.

Předmět: ANGLICKÝ JAZYK Ročník: 1. Ročník: 1. ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI výslovností, a reaguje na ně verbálně i neverbálně - zopakuje a použije slova a slovní spojení, se kterými se v průběhu výuky setkal - rozumí obsahu jednoduchého krátkého mluveného

Více

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků)

Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Další cizí jazyk Německý jazyk (rozšířená výuka cizích jazyků) 6. 9. ročník 3 hodiny týdně třídy, jazykové

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Anglický jazyk 3. období 8. ročník učebnice Project 3 třetí edice - pracovní sešit Project 3 třetí edice Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Český jazyk a literatura

Český jazyk a literatura 1 Český jazyk a literatura Český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence k řešení problémů Kompetence sociální a personální

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu

Více

Příprava učitele na výuku

Příprava učitele na výuku Příprava učitele na výuku Gabriela Fišarová Neplánovat, znamená plánovaný neúspěch. (Petty, 2002, s. 326) Průvodce studiem Obsahem tohoto modulu je plánování výuky. Zaměříme se na podrobnou písemnou přípravu

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola

Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola Příloha 1 - Přepis rozhovorů s třídními učitelkami tříd s vzdělávacím programem Základní škola Rozhovor č. 1: ZŠ Rajhrad Základní škola. Máme dyslektický kroužek. Ne. Nijak, budu stále pracovat na rozvoji

Více

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE vyučovací předmět - ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk a Další cizí jazykpřispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností

Více

Výchovné a vzdělávací strategie

Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie Klíčové kompetence Kompetence k učení Na úrovni 4.ročníku ZŠ Nemyčeves žák: se seznamuje s vhodnými způsoby, metodami a strategiemi učení, plánování a organizace vlastního

Více

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: TECHNICKÁ ANGLIČTINA (TAJ) Obor vzdělání: 18-20-M/01 Informační technologie Forma vzdělání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 32 (1 hodina týdně) Platnost: 1.

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu. Inovace studijních oborů na PdF UHK reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0036. 1. Podstata aktivizačních metod výuky, kritického myšlení a konstruktivistického pojetí výuky Aktivizační metody výuky Aktivizační metody výuky jsou vyučovací postupy, kdy žáci aktivně získávají nové poznatky

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015

Organizace výuky a výukové strategie. Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky a výukové strategie Školní pedagogika - Teorie vyučování (didaktika) KPP 2015 Organizace výuky = vyučovací formy Organizační forma výuky = způsob: uspořádání vyučovacího procesu jak je

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Mgr. Daniela Javorská Volitelný předmět Jazyková komunikace vychází ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova - ročník: PRIMA Písemný projev Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk a literatura: Komunikační a slohová výchova - ročník: PRIMA Téma Výtah Učivo Charakteristika literární

Více

7. HODNOCENÍ ŽÁKU. 7.1. Hodnocení žáků. ŠVP Základní škola Jenišovice ÚVOD

7. HODNOCENÍ ŽÁKU. 7.1. Hodnocení žáků. ŠVP Základní škola Jenišovice ÚVOD 7. HODNOCENÍ ŽÁKU 7.1. Hodnocení žáků ÚVOD Účelem vzdělávání žáka v základní škole je vybavit ho klíčovými kompetencemi. Ty představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 2. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 9. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky Žák se učí číst

Více

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1 Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život 1. krok ÚROVEŇ 1 vytvářet představy (vizualizace), vyjadřovat je slovy nebo jednoduchými výrazy sdílet

Více

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.

Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14. Výukový modul VĚTRNÁ ENERGIE ZELENÝ MOST MEZI ŠKOLOU A PRAXÍ ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVACÍ MODULY PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ CZ.1.07/1.1.00/14.0153 1 V rámci projektu Zelený most mezi školou a praxí environmentální

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Pekař Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: Zřizovatel: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Pardubický kraj Název

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ VI. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Hodnocení žáků školy je běžnou činností, kterou učitel ve škole vykonává po celý školní rok. Je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího

Více

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání.

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - naslouchání praktické naslouchání; věcné a pozorné naslouchání. - plynule čte v porozuměním text přiměřeného rozsahu a náročnosti KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA - čtení - praktické plynulé čtení. - porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti - respektuje

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz

Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Časový rozsah lekce Věková skupina (ročník) Vzdělávací obor (dle RVP) Travelling s použitím

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU INFORMATIKA (4 leté studium) 1. Obsahové vymezení Hlavním cílem předmětu je umožnit všem žákům dosažení pokročilé úrovně informační gramotnosti získat dovednosti v ovládání výpočetní

Více

Projekt Odyssea,

Projekt Odyssea, Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy Název lekce (téma) Smyslové orgány úvod. Důležitost smyslů pro učení Časový rozsah lekce asi 65 minut / jedna

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Statistika. Klíčové kompetence V rámci výuky statistiky jsou naplňovány tyto klíčové kompetence: řešení problémů, komunikativní,

Statistika. Klíčové kompetence V rámci výuky statistiky jsou naplňovány tyto klíčové kompetence: řešení problémů, komunikativní, Dodatek č. 5. Školního vzdělávacího programu Obchodní akademie Lysá nad Labem, obor 63-41-M/02 Obchodní akademie, platného od 1. 9. 2012 - platnost od 1. 9. 2015 Statistika je povinný předmět pro 2. ročník,

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice

UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice UČEBNÍ OSNOVY ZŠ M. Alše Mirotice Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Německý jazyk Období: 2. období, 3. období Počet hodin ročník: 0 66 66 66 Učební texty: 2. období A)

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

český jazyk a literatura

český jazyk a literatura 1 český jazyk a literatura český jazyk a literatura Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Učivo Praktické čtení - pozorné, plynulé, přiměřeně

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody

Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody Učitelství praktického vyučování, PDT, P02 Vyučovací hodina, příprava a vyučovací metody OBSAH: zopakování pojmu vyučovací hodina vyučovací hodina, typy a fáze základní druhy příprav na vyučování klasická

Více

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech

Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech Mgr. Jarmila Višňovcová 1.9.2011 1. Pravidla pro hodnocení a klasifikaci žáků v jednotlivých vzdělávacích oborech Právní vymezení:

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Profil absolventa školního vzdělávacího programu

Profil absolventa školního vzdělávacího programu Technologie potravin - management Profil absolventa školního vzdělávacího programu Název školy: Střední škola potravinářství a služeb Pardubice Adresa školy: nám. Republiky 116, 531 14 Pardubice Zřizovatel:

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE,

ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, ZÁKLADNÍ ŠKOLA DAMBOŘICE, okres Hodonín, ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Máš na to! Příloha č.1: Pravidla pro hodnocení žáků Verze z 30.08.2009 zpracována podle RVP ZV Platnost : 1.9.2009

Více

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy. 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 5.1. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení upravuje vyhláška č. 48/2005 Sb., v platném znění. Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA září - červen Respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru. Porozumí mluveným pokynům přiměřené složitosti. Na základě ch zážitků tvoří krátký mluvený. Zná některá rozpočitadla, říkanky, pohádky

Více

Projekt Odyssea,

Projekt Odyssea, Projekt Odyssea, www.odyssea.cz Příprava na vyučování s cíli osobnostní a sociální výchovy (typ B) Téma oborové Vzdělávací obor Ročník Časový rozsah Komunikační výchova práce s odbornými texty Český jazyk

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník

MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník 1. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1.1 Vzdělávací obsahy, ze kterých je vyučovací předmět utvořen MATEMATIKA CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU pro 1. až 5. ročník Vzdělávání klade důraz na důkladné

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec.

Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. Ukázka charakteristiky předmětu Komunikační dovednosti (pro neslyšící) z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Liberec. KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI (5. ročník Komunikační dovednosti a informatika) Obsahové,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 1. ročník Zpracovala: Mgr. Helena Ryčlová Komunikační a slohová výchova plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti čte

Více