MOŽNÁ JÁ VE STŘEDNÍ ADOLESCENCI

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MOŽNÁ JÁ VE STŘEDNÍ ADOLESCENCI"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ KATEDRA PSYCHOLOGIE Diplomová práce obor psychologie MOŽNÁ JÁ VE STŘEDNÍ ADOLESCENCI Vypracovala: Bc. Marie Myšáková Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Macek, CSc. Brno 2012

2 Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 15. května Marie Myšáková

3 Poděkování patří především prof. PhDr. Petru Mackovi, CSc. za jeho odborné vedení, přínosné podněty a pomoc při zajišťování literatury. Děkuji také RNDr. Bc. Jiřímu Rosenbergovi za přínosné rady při statistickém zpracování dat a všem mým nejbližším za podporu.

4 Obsah I. ÚVOD... 7 II. TEORETICKÁ ČÁST MOŽNÁ JÁ Konceptualizace pojmu možných já Možná já v jáském systému Self Sebepojetí Sebeschéma Možná já v souvislosti s identitou Čas v souvislosti s možnými já MOŽNÁ JÁ V ADOLESCENCI První období hypotetického uvažování o sobě Vliv kontextu Počet a rozličnost možných já Možná já jako faktor v utváření identity Genderové rozdíly v možných já Specifické obsahy kategorie možných já u adolescentů Kategorizace ve studiích V teoriích vyzdvihnuté obsahy Kategorizace ve studii ELSPAC Vyrovnanost možných já SEBEHODNOCENÍ Sebehodnocení ve strukturách self Sebehodnocení v adolescenci... 24

5 3.3 Rozdíly v sebehodnocení STYLY SEBEDEFINOVÁNÍ Analýza stylů identity ZDŮVODNĚNÍ VÝZKUMU/TEORETICKÉ PROPOJENÍ Argumentace výzkumných otázek Propojení sebehodnocení a možných já Styly identity Shrnutí III. VÝZKUMNÁ ČÁST CÍL VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ HYPOTÉZY Cíl výzkumu Výzkumné otázky a hypotézy Sebehodnocení Styly identity VÝZKUMNÝ SOUBOR POUŽITÉ METODY Dotazník možných já (PSQ) Possible Selves Questionnaire Škála globálního sebehodnocení Rosenberg Self Esteem Scale Inventář stylů identity (ISI 4) Identity Style Inventory ZPRACOVÁNÍ DAT Zpracování dat z dotazníku možných já Zpracování dat o celkovém sebehodnocení Zpracování dat z Inventáře stylů identity Statistické zpracování VÝSLEDKY Popisné statistiky... 43

6 5.1.1 Dotazník možných já Sebehodnocení Styly identity Výsledky analýz Souvislost sebehodnocení a kategorií možných já Souvislost sebehodnocení s pravděpodobností možných já Souvislost kategorií možných já se styly identity Souvislost jednotlivých stylů identity a vyrovnanosti možných já DISKUZE V. ZÁVĚR VI. LITERATURA VII. PŘÍLOHY... 74

7 I. Úvod Práce věnující se self mají své místo v psychologickém poznávání již od roku 1890, kdy se Willam James věnoval konceptualizaci tohoto pojmu v knize Principles of Psychology. Koncept self od této doby neztrácí na svém významu, jak je patrné z výzkumné oblasti, která self věnuje svou pozornost (viz Ashmore & Jussim, 1997). Nestává se však vyprázdněným pojmem, jak je tomu poslední dobou například u identity (Macek & Tyrlík, 2010). Možná já jsou konceptem, který je součástí teorie psychologie self od roku 1986 a od této doby rozšiřuje zaměření této oblasti také na vnímání budoucnosti jedincem samotným. I když problematika možných já není ve výzkumech tak často tematizována, jedná se o důležitý pojem, jak dokládají studie, které se tématem doposud zabývaly. Dosavadní výzkumné poznatky o možných já se věnují především souvislostem možných já se školním úspěchem, s motivací (Oyserman &Destin, 2010 in Oyserman & James, 2010), delikventním chováním adolescentů (Oyserman, Terry & Bybee, 2002) či well-beeingem (Cameron, 1999). Ve výzkumech je však podtrhován i význam jejich psychoterapeutického využití (Dunkel, Kelts & Coon, 2006). Menší procento prací se zabývá spojitostí tématu s koncepty, které dle teorie s možnými já mají nejvyšší souvislost a to propojení se self jako takovým či identitou jako příbuzným konceptem; tato souvislost byla naznačena i v původní stati od H. R. Markusové a P. Nuriusové (1986). Výzkumy věnující se spojitosti možných já se self, jeho částmi, či identitou jsou především z poslední doby. Cílem této práce je věnovat se právě této, poněkud opomíjené oblasti a ověřit, zda tyto koncepty, spjaté s teorií, mají souvislost i reálnou, kterou lze podložit zjištěními v datech. Přesněji řečeno, cílem práce je ověřit souvislost konceptu nejvíce chtěných a nejvíce nechtěných možných já se sebehodnocením jedinců a souvislost možných já se styly sebedefinování. V práci jsou využita data ze studie ELSPAC, 1 práce se však nevěnuje vývojovým aspektům, neboť dotazník zjišťující možná já adolescentů byl administrován pouze v jednom běhu šetření. 1 Více o studii ELSPAC v textu práce. 7

8 Teoretická část práce se věnuje popisu výše nastíněných konceptů, z větší části možným já, které zasazuje do širšího rámce teoretického poznání. Vzhledem k zaměření práce je na prvním místě uvedeno teoretické propojení s jáským systémem a identitou, na které navazuje popis specifik možných já ve střední adolescenci se zaměřením na jejich specifické obsahy, kterým se práce dále věnuje. Další kapitoly teoretické části jsou věnovány konceptům globálního sebehodnocení, které bylo v této studii měřeno Škálou globálního sebehodnocení M. Rosenberga, a stylům sebedefinování, měřených Inventářem stylů identity M. Berzonského. Oba konstrukty jsou nastíněny v krátkém propojení s možnými já tak, aby na nich mohla empirická část stavět. Závěrečná kapitola teorie je věnována teoretickému propojení všech výše zmíněných konceptů a provázání s empirickou částí práce. Empirická část se zaměřuje na otázky, zda existuje souvislost globálního sebehodnocení a stylů sebedefinování s možnými já. Pohled na tuto problematiku je zaměřen především na obsahovou část nejvíce chtěných a nechtěných možných já, na jejich kategorie, které byly v rámci této studie vytvořeny zakotvením v zahraničních studiích (Oyserman & Markus, 1990; Knox, Funk, Elliott &Bush, 1998; 2000; Bybee &Wells, 2006 a dalších). Novost tohoto přístupu spočívá v detailnějším pohledu právě skrze nejdůležitější možná já a jejich kategorie. Jedná se o obohacení zkoumané problematiky o obsahové hledisko. Empirická část práce uvádí výzkumné otázky a hypotézy, na které navazuje popis použitých metod, včetně postupu práce s nimi. Součástí jsou i výsledky, a to jak popisné, tak testující stanovené hypotézy. Diskuze na konci empirické části představuje zamyšlení nad výsledky z širšího úhlu pohledu v rámci dosavadního poznání o možných já. 8

9 II. Teoretická část 1 Možná já Možná já, 2 possible selves, představují koncept, jež byl poprvé použit H. R. Markusovou a P. Nuriusovou roku 1986 v časopise American Psychologist. V tomto roce byla možná já definována jako koncepce self v budoucnosti, které zahrnují jak představy toho, kým bychom se chtěli stát, tak i představy toho, kým bychom se stát nechtěli, resp. kým se obáváme, že se staneme (Markus & Nurius, 1986). V článku z roku 1987 pak zpřesnily svou definici možných já jako kognitivních manifestací přetrvávajících cílů, aspirací, motivů, strachů a ohrožení (Markus & Nurius, 1987 in Erikson, 2007). Tyto originální definice jsou opakovány ve studiích do současnosti (např. Dunkel & Anthis, 2001; Rick & Sherrill, 2006; Erikson, 2007). Představy nás samých v budoucnu, možná já, by měly mít velmi konkrétní a propracovanou podobu, i když jejich vyjádření může být jednoduché. Reprezentují kognitivní komponentu nadějí, strachů a cílů a mají speciální, pro self relevantní formu, stejně tak jako význam pro organizaci a směr osobní dynamiky. Výzkum možných já je postaven na předpokladu, že každý jedinec má možná já a má k nim přístup, i když v individuálně rozličné míře (Markus & Nurius, 1986). To, že se jedná o propracované verze sama sebe v budoucnosti, spojené jak s kognitivními, tak i emocionálními a behaviorálními aspekty, je pro pochopení možných já v jejich celistvosti zásadní. Za možná já nelze považovat jakékoliv, ad hoc nadhozené možnosti toho, co bude, které jedinec ukotví například ve společností sdílených milnících, aniž by s nimi propojil vizi své budoucnosti. Stejně tak nejsou možnými já ani strohé popisy emocí, či pouhá logická vyústění toho, kým je jedinec nyní. 3 Na nebezpečí příliš úzké nebo široké definice pro konceptualizaci a výzkum upozorňuje M. G. Erikson (2007). 2 Pojem možná já je zvýrazněn kurzívou v textu celé práce pro vyšší přehlednost a komfortnější čtení. 3 V této studii je tomuto ve výzkumné části předejito rozsáhlým uvozovacím textem před každou z otázek v dotazníku možných já. Studie vychází z předpokladu, že i když jedinec napíše možné já, které se může zdát být pouhým nahozeným životním milníkem, či naopak pouhou emocí, pro jedince, který možné já uvedl, díky jednotícímu uvozovacímu textu, tomu tak být nemusí. Tak jako nelze stanovovat časovou vzdálenost možných já až po administraci dotazníku (Oyserman & James, 2011), tak nelze ani zpětně hodnotit, zda měl 9

10 1.1 Konceptualizace pojmu možných já H. R. Markusová a P. Nuriusová navazovaly na výzkumy sebepojetí (self-concept), které ve své době ukázaly jednak velkou diverzitu a zároveň komplexnost toho, co jedinec ví o sobě samém, a také důležitost tohoto poznání pro regulaci jeho chování (Carver & Scheier, 1982 a další in Markus & Nurius, 1986). Tyto domény sebepojetí, které by se týkaly budoucnosti, byly však málo prozkoumanou oblastí (Markus & Nurius, 1986). Budoucím aspektům self samotného se věnoval již například W. James, který viděl self, krom materiálního, spirituálního a sociálního, také jako self v minulosti, přítomnosti a budoucnosti čili potencionální self (James, 1890 in Oyserman & James, 2009; 2011). Stejně tak se self, s aspektem budoucnosti, věnoval např. i J. R. Higgins (Higgins, Klein & Strausmann, 1985 in Oyserman & James, 2011). Stanovil pojmy ideální a požadované já; kdy pojem ideální já popisuje self v jeho nejlepší podobě pro jedince samotného, tedy kým by se rád ideálně stal, a pojem požadované já zachycuje to, kým se měl jedinec stát podle druhých, tedy to, co od jedince vyžaduje jeho okolí, což může jedinec cítit jako určitou povinnost. J. R. Higgnis tyto koncepty porovnával především mezi sebou, jak jedinec prožívá diskrepanci mezi současným já, ideálním a požadovaným já (Baumeister, 1997). Ideální self však, na rozdíl od H. R. Markusové a P. Nuriusové (1986), viděl pouze jako zachycení podoby self, po kterém jedinec touží, či která se od něj vyžaduje, bez dalších jedinečných propojení k motivaci, kognici, emocím a chování, či bez zvážení negativních aspektů. Myšlenky H. R. Markusové a P. Nuriusové (1986) jsou důležité právě proto, že se zabývaly nejen pozitivním aspektem budoucího já, kým by se jedinec chtěl stát, ale i tím, kým se jedinec bojí stát (Baumeister, 1997). V současné době již není teorie možných já, tak jak ji představily H. R. Markusová a P. Nuriusová (1986), jediným modelem zachycujícím obavy z toho, čím bychom se mohli stát (např. nechtěné já, M. D. Ogilvie, 1987 in Macek, 2008). Jedná se ale o model nejkomplexnější, což je i důvod pro jeho využití v této práci. jedinec svou představu propracovanou. Vycházíme z toho, že pokyny k dotazníku jsou natolik dostatečně jasné, že to, co respondent uvedl, koresponduje s šíří pokynů. 10

11 1.2 Možná já v jáském systému Jak bylo řečeno, možná já byla představena, aby doplnila dosavadní vědění o self (Markus & Nurius, 1986). Možná já jsou v rámci sociálně-kognitivní tradice (Markus & Nurius, 1986; Erikson, 2007) nahlížena jako součást sebepojetí, kognitivní složky self (Macek, 2008). Samotné zařazení možných já do stabilní složky sebesystému, jako jedno ze schémat sebepojetí (Erikson, 2007), je v mnohém charakterizuje. Celkovou podobu zařazení možných já do jáského systému zachycuje pro potřeby této práce obrázek č.1 na konci této kapitoly Self W. James (1890 in Ashmore & Jussim, 1997) pohlížel na Self jako na dvojjediné, kdy se hovoří o tzv. dualitě jáství; hovořil o poznávaném I a poznávajícím Me. Schopnost jedince pohlížet tímto dvojakým způsobem na sebe sama je označována jako reflexivní kapacita ( Lewis, 1990 in Oyserman, Elmore & Smith, 2012). V současné době se již tato dualita jáství, pokud to není nutné, explicitně nezdůrazňuje a termín self je používán za samozřejmého předpokladu, že zahrnuje obě entity (Callero, 2003; in Oyserman et al., 2012). Stejně je tomu i v této práci. Na self lze nahlížet jako na mentální koncept či pracovní teorii, kterou má jedince sám o sobě, a která má zpětně vliv na jeho prožívání a chování. Tato pracovní teorie, či pracovní hypotézy, se týkají myšlenek, pocitů a chování; týkají se toho, kým člověk byl, je a bude; jsou to reflexe sebe a všech procesů, které se jedince týkají. Dokonce i přesné bibliografické vzpomínky jsou součástí self pouze v tom případě, mají-li pro sebe-definování význam (Strahan & Wilson, 2006; Oyserman & James, 2011). Všechny tyto hypotézy o sobě, reflexe sáma sebe a všech procesů, které se týkají sebe, tvoří self - jáský systém či sebesystém (Macek, 2008) Sebepojetí Součástí sebesystému je, vedle sebehodnocení a seberegulace, sebepojetí (self-concept) (Macek, 2008). Sebepojetí jsou relativně stabilní schémata o sobě samém, zobecněná do té míry, do jaké určují jedincův pohled na sebe samého v různých situacích. Jedinec má sebepojetí do té míry, do jaké mají jeho rozličné myšlenky a pocity o sobě samém koherentní strukturu, skrze kterou se organizují (Nowalk, Tesser, Vallacher & Borkowski, 2000 in Nurmi, 2004, p. 95). Sebepojetí je v sebesystému především složkou kognitivní (Macek, 2008). 11

12 Z širšího úhlu pohledu lze na sebepojetí nahlížet jako na odpověď na otázku: kdo jsem, kam patřím. Každé sebepojetí je jedinečné a zcela poznatelné pouze jedincem samým (Oyserman, 2001); výzkumně se můžeme tomuto porozumění tedy pouze přiblížit. Pro lepší představu o sebepojetí uvádí P. Macek (2008, p. 97) metaforu multifacetové hierarchické struktury znalostí a představ o vlastním já. Právě tato metafora dobře vystihuje to, že se od sebe jednotlivé charakteristiky odlišují svým významem a důležitostí pro jednotlivce, ale i svou obecností (Macek, 2008). Propojení sebepojetí s emoční složkou je patrné v kapitole Sebehodnocení, která následuje dále v této práci. To, že jsou možná já součástí sebepojetí (Markus & Wurf, 1987; Oyserman & James, 2011; Erikson, 2007), je přirozeným prodloužením kognitivního přístupu ke studiu sebepojetí jako takového (Oyserman & James, 2011); ač v některých pramenech se o sebepojetí hovoří i jako o afektivně-kognitivních strukturách (Markus & Nurius, 1986) Sebeschéma Současné chápání sebepojetí zdůrazňuje význam sebeschémat jako jeho podsložek. Sebeschémata jsou spíše jednotlivými teoriemi o sobě, než pouhé rozrůzněné úrovně sebepojetí. Právě možná já lze chápat v rámci sebepojetí jako tato schémata, schémata o sobě samém. 4 Sebeschématy pojmenovala H. R. Markusová více či méně vědomé reprezentace sebe samého (Markus & Kitayma, 1991 in McAdams, 1997), či vodítka vnášející do jedincovy zkušenosti strukturu a koherenci. Jsou konstruována selektivně z jedincovy minulé zkušenosti, reflektují osobní zájmy, významy a investice a, co je nejdůležitější, mají pronikavý vliv na to, jak jsou informace o sobě zpracovávány. Teorie o možných já se tedy zakládají na současném hodnocení silných a slabých stránek jedince (Oyserman & James, 2011). Stejně tak i adolescenti vytvářejí svá možná já - spojením toho, co ví o svých vlastnostech, schopnostech, a toho, co ví o vlastnostech a schopnostech potřebných k dosáhnutí různých možných já (Curry et al., 1994 in Oyserman, 4 Autoři však nejsou v tomto bodě jednotní. M. G. Erikson (2007) vidí možná já jako odvozeniny od různých sebeschémat, tedy jako odvozeniny od více všeobecnějších znalostí o sobě, ale i o buducnosti (Erikson, 2007). Jeho pohled se liší především v tom, že nahlíží možná já jako více prožitková, než kognitivní. 12

13 et al., 2002), což koresponduje mimo jiné i s poznáním, že možná já jsou do určité míry utvářena i sociálně (Oyserman, Fryberg, 2006) ). Vedlee sebepojetí, jak jižž bylo řečeno, tvoří sebesystém dále seberegulace a sebehodnocení, které je více popsáno v kapitole Sebehodnocení. Všechny tyto tři složky, jak pro potřeby této práce ukazujee obrázek č.1, tvoří strukturu self, která je vlastně to nejdůležitější, v oblasti psychologie, co organizuje jedincovo vnímání světa (Markus & Nurius, 1986).. Obrázek 1: Schéma Self - jáského systému se znázorněním vztahuu k identitě 1.3 Možná já v souvislosti s identitou V mnoha teoretických pracích věnujících se možným já je hranice mezi pojmem self a identitou definována často nejasně; může se zdát, že je spíše úkolem čtenáře, aby si sám vyjasnil, co konkrétní autor pod pojmy zahrnuje (Strahan & Wilson, 2006). Pojmy, které vystihovaly self - jako jsou teorie a hypotézy - se totiž vyskytují i v případě teorií o identitě. V nejširším slova smyslu je identita konceptualizovaná jako teorie jedince o sobě (Moshman, 1998 in Dunkel, 2000).. Nově píší D. Oysermanová a L. James (2011) o možných já jako o možných identitách; využití pojmu self se však stejně nevyhnou. Jak lze tedy chápat vztah možných já, která jsou j součástí self, a identity? 13

14 V této práci je, v souladu s původním pojetím možných já autorkami H. R. Markusovou a P. Nuriusovou (1986), identita chápaná spíše jako určitá kvalita self; respektive jako prožitek self, které má určitý smysl a význam. Tento pohled koresponduje s pohledem E. H. Eriksona (1994), který viděl identitu jako prožitek určité hodnoty - prožitek významu sebe sama, self. Nejen to, viděl v identitě vyšší, sociální přesah. Zatímco self je koncept označující vnitřní obsahy, které lze nahlížet až jako intimní, identita je okamžik, kdy se self setkává s vnějším světem, společností a nabývá tedy určité kvality a smyslu i v tomto kontextu: Pokud mluvíme o reakci na potřebu mladého jedince být přijímán těmi, kteří ho obklopují, myslíme tím něco více, než jen pouhé uznání jeho výsledků; protože při utváření jeho identity je velmi důležité, aby na něj lidé reagovali a aby mu byla dána funkce a status jako člověka, jehož postupný růst a proměny dávají smysl těm, kteří začínají dávat smysl jemu [ ]což podporuje ego ve specifických úkolech adolescence (Erikson, 1994, p. 156). Optimální smysl identity, na druhé straně, je zažíván pouze jako psychosociální well-being. Jejími nejvíce jasnými průvodními jevy je prožitek bytí doma ve vlastním těle a smysl toho, že jedinec ví, kam jde a vnitřní ujištění o očekávaném uznání těch, kteří hrají důležitou roli. (Erikson, 1994, p. 165). Vztah možných já k identitě lze tedy vidět jako následující: Identita je to, co plní možná já určitým prožitkem významu a hodnoty. Identita je to, co činí některá možná já významnější než jiná. Utváření identity v období adolescence chápal E. H. Erikson (1968 in Kroger, Martinussen & Marcia, 2010) jako základní úkol tohoto vývojového období. Jedná se o entitu, která do jisté míry čerpá z podoby dětské identity, která je částečně redefinována a asimilována, ale ve velké míře dochází k jejímu odmítnutí a identita se v tomto období formuje jako zcela nová kvalita, zahrnující pak i možná já. 1.4 Čas v souvislosti s možnými já Už v původním textu z roku 1986 poukazují H. R. Markusová a P. Nuriusová (1986) na hledisko časovosti jako na jeden z důležitých aspektů. Možná já, ač zaměřena do budoucnosti, mohou být po obsahové stránce podobná těm já, které jedinec měl již v minulosti. Ale i horizont budoucnosti, do které jsou možná já umístěna, může být různě vzdálený. 14

15 Jedinci totiž konstruují svá možná já tak, aby byla do určité míry paralelní k jejich já v minulosti (Strahan & Wilson, 2006). Tato minulá já mohou být možnými já do té míry, do jaké mohou jedince definovat i v budoucnosti. Význam minulých já podtrhoval J. R Nuttin (1989), kdy zdůrazňoval, že minulý koncept sebe sama je stejně tak důležitý jako ten ze současnosti, a to především z toho hlediska, že jedincovo já si zachovává potřebnou kontinuitu (Erikson, 1994). Jedná se především o určité povahové charakteristiky, které právě díky možným já zůstávají součástí jedincova já. Dále pak minulá já reprezentují jedincovy hlavní zájmy a aktivity, které jsou pro jedince podstatné i v budoucnu (Markus & Nurius, 1986). Stejně tak i H. H. Rick a M. R. Sherrillová (2006) píší, že obrazy sebe sama v budoucnu jsou do určité míry logickými následky současných komponent self-systému, tedy i sebepojetí, které hrají klíčovou roli v právě probíhajících aktivitách v seberegulaci. Zcela úplný odklon od současného já tedy zřejmě nastat nemůže. Jedním z vysvětlení tohoto fenoménu, či spíše propojujícím aspektem, mohou být emoce. Podle A. E. Wilsonové (2000 in Strahan & Wilson, 2006) je relevance minulých já pro současné a možná já určována tím, zda jedinec zažívá emoce, které s já byly spojeny v minulosti. Jak poukazoval W. James (1890/1950 in Strahan & Wilson, 2006), minulost je v osobnosti jedince zahrnuta právě skrze emoce týkající se self. Horizont budoucnosti, do které jsou možná já umístěna, je také u jednotlivých možných já různý, různě vzdálený od přítomnosti tady a teď do budoucnosti. Časová hranice se může nacházet v neurčité blízkosti či vzdálenosti, po určitém v bodě, v čase až - od pár měsíců až po několik let. Neznamená to však, že všechna možná já musí mít tento časový horizont stanovitelný; některá možná já úvahu o konkrétním čase primárně neobsahují (Oyserman & James, 2009). To, jak je časový horizont vzdálený současnosti, má vliv i na to, jak detailní, a především živé jsou představy možných já. Možná já, která jsou zažívaná jako blízká současnosti tj. psychologicky blízká, jsou hodnocena mnohem pozitivněji než ta, která jsou psychologicky vzdálená. Stejně tak mají blízká já, v porovnání se vzdálenějšími, i větší dopad na současná já. Časová blízkost možných já má totiž dopad na současnou motivaci jedinců a na to, jak se chovají a jak dosahují svých cílů (Strahan &Wilson, 2006). Otázka času a možných já je důležitá i z hlediska metodologického. Jak upozorňuje M. G. Erikson (2007), při operacionalizaci výzkumu a zpracování dat je nutné dbát na to, 15

16 pokud není časová hranice zakomponována do původního výzkumu, aby nebyla časová vzdálenost možných já stanovována a interpretována dodatečně. Tato interpretace by nebyla validní a mohlo by dojít k mnohým zkreslením (Oyserman & James, 2011). 2 Možná já v adolescenci Adolescence je vývojové období charakteristické překotnými vývojovými změnami jak v oblasti kognitivní, psychosociální, fyzické (Susman & Rogol, 2004; Simmons, 2005) tak i oblasti mezilidských vztahů, ale i vztahu k sobě samému, kdy otázky týkající se sebe jsou pro adolescenci více než typické. Střední adolescence, tedy 14 až 16. rok života jedince (Macek, 2003), je období, které nejvíce explicitně směřuje k dospělosti. Změny, které byly do začátku tohoto období dokončeny - jedinec je schopen plné reprodukce, kognitivní operace jsou plně rozvinuty, emocionální labilita a náladovost odeznívá; přibývá silných a diferenciovanějších prožitků, které jsou integrovanější do nových kvalit (Macek, 1999) - pak přímo i nepřímo ovlivňují vztahy k sobě samému, ale i k okolí. Vztahy obecně jsou v pozdní adolescenci konsolidovanější (Kroger, 2000). Vztahy k sobě samému jsou diferencovanější - je zde např. větší rozpor mezi požadovaným já a aktuálním obrazem sebe samého. Tato diferencovanost vede ke snaze o novou integraci. Ve vztahu k okolí dochází k opětovnému propojení sociálního a osobního aspektu, který souvisí s vývojem identity (Macek, 1999) První období hypotetického uvažování o sobě Adolescence představuje období, kdy se rozvíjí schopnost uvažovat o sobě v hypotetických konstruktech. Jedinec je poprvé schopen představovat si negativní i pozitivní verze sebe sama (Harter, 1990 in Knox et al., 2000). Tento fakt podtrhuje důležitost možných já právě v tomto období, kdy jedinec skrze možná já poprvé získává představu o šancích, které má; stejně tak se formuje i kognitivní propojení mezi já současným a budoucím (Markus & Nurius, 1986). Jedinec hodnotí hypotetické verze sebe sama podle jejich pravděpodobnosti a přijatelnosti. Zpočátku adolescence mohou být tyto představy přehnané a nepravděpodobné, jelikož nejsou korigované zkušeností, která by ohraničila a oddělila možné a nemožné. Neúplná kompetence ve vytváření možných já v rané adolescenci může v důsledku vést k nedosažení možných já a například až k pocitům selhání (Knox et al. 2000). Rozkolísanost reálnosti možných já v adolescenci je důvodem, proč jsou předmětem zkoumání v této studii možná já ve střední 16

17 adolescenci, kdy měl jedinec již určité možnosti korekce svých budoucích představ skrze zkušenost a tato já jsou tedy reálnější Vliv kontextu Charakteristiky překotného vývoje se odrážejí i ve specifických rysech, které jsou pro možná já v adolescenci typická. Možná já se liší podle životních milníků a okolností, prolínají se s dalšími aspekty identity, liší se podle životních a vývojových fází. Referovat o možných já v celkovém sociálním kontextu je tedy podstatné, ač tomu tak není ve všech studiích a možná já se pak mohou jevit jako dekontextualizovaná (Oyserman & James, 2011). Životní milníky, které možná já utvářejí, se týkají přechodu do dospělosti, změny školy, nástupu do zaměstnání a přechodu do rodičovství. Dle longitudinálních výzkumů dochází v obdobích těchto milníků k navýšení počtu možných já; zatímco při událostech jako je rozvod, ztráta práce, či všeobecně událostech, které jakoby vracely jedince v běhu života zpět, dochází k jejich snížení (Oyserman & James, 2011). Možná já, oblasti, ke kterým jedinec směřuje, jsou utvářeny také vývojovými úkoly a změnami rolí, které s sebou adolescence nese (Nurmi, 2004). Zaměření výzkumů na možná já v kontextu společenském není výjimkou (např. Oyserman, Bybee, Terry, Hart-Johnson, 2004; Oyserman, et al., 2002). Co je ve studiích však jevem méně častým, je zaměření se na výzkum možných já v kontextu samotného self a identity (např. Knox et al., 1998; 2000; Dunkel, 2000), což je i důvodem zaměření současné studie na souvislost možných já se sebehodnocením a styly identit Počet a rozličnost možných já Možná já se v průběhu života mění; svým obsahem, tedy zaměřením, mění se ale i počet možných já, která v různých obdobích života jedince popisují jeho budoucnost. Adolescence jako taková je charakteristická vyšším počtem udávaných možných já (Knox et al., 2000; Cross & Markus, 1991 in Perry &Vance, 2010). Možnou příčinou by mohl být faktor, který se potvrdil ve výzkumech (Marsh, Byrne & Shavelson, 1992 in Knox et al., 2000), že sebepojetí dosahuje právě v adolescenci, z důvodu konsolidace pohledů na sebe, největších rozdílů. Krom velkého počtu možných já je adolescence také typická jejich velkou variabilitou, respektive rozdílnou a mnohočetnou povahou jejich obsahu. M. Knoxová et al. (2000) se domnívají, že to může souviset s vývojovým úkolem utváření identity (Erikson,

18 in Erikson, 2007) v adolescenci, kdy velká četnost a rozptyl možných já mohou přispívat k výběru a dosažení té pravé identity (Knox et al., 2000). Jak uvádí C. S. Dunkel (2000), jedinci v období moratoria produkují signifikantně více možných já, a to i díky většímu množství negativních já Možná já jako faktor v utváření identity V průběhu adolescence jedinec pomocí možných já prozkoumává a hodnotí různé alternativy sebe sama v budoucnosti. Toto zkoumání je úzce spojeno i s motivací, s mechanismem, pomocí kterého jedinec určuje směr svého vývoje (Little, 1983 in Nurmi 2004). Konec adolescence by měl být ideálně doprovázen specifickou rolí, kterou si jedinec vybral (Erikson, 1994) a právě představování si sám sebe v různých rolích v průběhu adolescence, představování si možných já, pomáhá jedinci v konstruování této identity (Baumeister & Muraven, 1996 in Nurmi, 2004). Výzkumy, ze kterých čerpal J. Nurmi (2004), ukazují, že adolescenti mají poměrně detailní představu o úkolech a prostředích, které jsou typicky spojeny s určitými věkovými obdobími, které je teprve čekají. Respektive představy adolescentů a jejich časově ukotvená možná já odpovídají realitě, demografickým a jiným statistickým ukazatelům (Nurmi, 2004). Je tedy patrné, že k jisté objektivitě a shodě s realitou bude u možných já docházet. Výzkumy, na které se odkazuje D. P. Hogan (1985 in Nurmi, 2004) ukázaly, že hranicí časového horizontu, do kterého adolescenti směřují svá možná já, je konec druhé a začátek třetí dekády života. Vzhledem k tomu, že tento výzkum byl uskutečněn před téměř třiceti lety, lze na základě relativně nových zjištění o vynořující se dospělosti J. J. Arnetta (2006 in Tanner & Arnett, 2009) předpokládat určitý posun horizontu k třetí dekádě života. Možná já mohou ovlivňovat vývoj identity také tím, jak splnitelná, pravděpodobná, je adolescenti vidí. Jedna z informací, která možná já také charakterizuje, je právě pravděpodobnost, s jakou jedinci vidí, že se jejich možné já opravdu stane. Hodnota pravděpodobnosti dosažení možných já je pak výrazem diskrepance současného a chtěného já. Ukazuje se, že tato diskrepance je největší právě ve střední adolescenci, kdy je spojena s mírou sebehodnocení (Knox et al., 2000). Adolescenti, kteří se domnívají, že jejich možná já jsou velmi pravděpodobná, tedy že je velká naděje na jejich uskutečnění, mají vyšší sebehodnocení (self-esteem) v porovnání s těmi, kteří vidí pravděpodobnost svých možných já jako malou (Oyserman & James, 2011). 18

19 2.1.5 Genderové rozdíly v možných já Možná já nejsou rozdílná pouze v rámci vývoje v průběhu života, byly nalezeny také určité rozdíly mezi dívkami a chlapci. Prokázané rozdíly mohou souviset s rozdíly v sebepojetí, sebehodnocení a dalších oblastech fungování já. Nelze však opomenout ani fakt, že tyto rozdíly mohou být ovlivněny také kulturou, ve které mladý jedinec vyrůstá (Strahan & Wilson, 2006). Dívky hodnotí svá nechtěná možná já jako mnohem pravděpodobnější než chlapci (Knox et al., 2000). Tento jev je v literatuře dáván do souvislosti s mírou nižšího sebehodnocení (Strahan & Wilson, 2006). Dívky také, jak uvádí M. Knoxová et al. (2000), udávají průměrně více nechtěných možných já než chlapci; E. J. Strahanová a A. E. Wilsonová (2006) však žádné rozdíly v počtu uvedených možných já mezi dívkami a chlapci nenašly. Obsahově jsou možná já zaměřena u dívek především do oblasti vztahů, zatímco chlapci udávali více já týkajících se zaměstnání, všeobecných pochybení a méněcennosti (Knox et al., 2000). Tyto rozdíly byly prokázány u nechtěných já; pro chtěná já se rozdíly mezi chlapci a dívkami neprokázaly. 2.2 Specifické obsahy - kategorie možných já u adolescentů Z předešlého textu je zřejmá rozdílná a různorodá povaha možných já, což je ovlivněno jejich náležením do self-systému, respektive sebepojetí jedince, a jejich všeobecnou zaměřeností do budoucnosti v celé její šíři (Knox et al., 2000). Na sebepojetí lze nahlížet jako na strukturu, jejíž obsah má eminentní význam (Oyserman, et al., 2012). Stejný úhel pohledu lze zvolit i v případě možných já. Tato optika nazírání je patrná z množství studií, které jsou uvedeny níže. Autoři daných studií možná já, získaná z dotazníků s otevřenými odpověďmi, kategorizovali a tím získali hlavní oblasti představ adolescentů o sobě v budoucnosti Kategorizace ve studiích Ve studii D. Oysermanové a H. R. Markusové (1990) byla od vzorku adolescentů ve věkovém rozmezí let získaná pozitivní a negativní možná já a následně kategorizována do oblastí týkajících se školy a příbuzných aktivit mimo školní kurikulum (např. umět dobře anglicky, či všeobecně chodit do školy), intrapersonálních identit (šťastný, přitažlivý) či negativního obrazu sebe sama (jako zmatený, úzkostný), interpersonálních identit (jako například být ve 19

20 vztahu), práce a chudoby (mít práci či vydělávat peníze), materiálního zabezpečení (mít auto, oblečení), ale i zločinu (krást, být ve vězení), drog a smrti. Kategorie týkající se školy či vzdělání se objevují i v dalších studiích, a jak poukazují D. Oysermanová a L. James (2011), pro mladé jedince, kteří jsou ve škole, je tato kategorie jednou z těch nejdůležitějších. Ve studii D. Oysermanové a H. R. Markusové (1990) byla v této kategorii soustředěna dokonce jedna třetina všech odpovědí. I mnohé další studie uvádějí kategorie školy, vzdělání ale i kariéry, jako ty z nejdůležitějších (Oyserman, et al., 2004; Dunkel, 2000 in Perry & Vance, 2010; Shepard &Marshal, 1999 in Oyserman & James, 2009). Vzhledem k tomu, že se kategorie drogy a delikventní chování neobjevily v dalších studiích, než u D. Oysermanové, je možné předpokládat, že se jedná o kategorie spíše typické pro danou autorku, která se zabývá souvislostí možných já a jejich obsahem jako prediktorem delikventního chování (např. Oyserman & Markus, 1990). M. Knoxová et al. (1998; 2000) využili dotazníků Possible Selves Qustionnaires - Hoped-For Possible Selves Questionniare a Feared Possible Selves Questionnaire. Na základě induktivní obsahové analýzy (Knox et al., 1998) vytvořili čtrnáct kategorií, velmi podobných jak pro chtěná, tak nechtěná já, popisující následující oblasti: popis sebe zaměřený na druhé; popis sebe zaměřený na self; fyzická přitažlivost; fyzické zdraví; psychické fungování; vzdělání; zaměstnání; popisy materiální či finanční; vztahy a interpersonální obsahy; nezávislosti; koníčky, sportovní činnosti; všeobecnéý úspěch a uznání a nakonec sociální obsahy a náboženství. V této studii, na rozdíl od dalších jiných, patřili mezi nejvíce zastoupená možná já kategorie vztahové - interpersonální. Obsahy možných já zachycující fyzickou podobu, zdraví, stárnutí, fyzické změny apod. se objevují i v dalších studiích, které se zabývají nejen adolescenty, ale i možnými já v průběhu celého života. Například studie autorek J. A. Bybee a Y. V. Wellsové (2006), které podtrhují význam fyzické podoby jako takové především u adolescentů, kdy je toto téma důležitější více pro dívky než chlapce, a u každého má tato oblast poněkud jiné konotace. U dívek se jedná především o vzhled, zatímco u chlapců spíše o fyzickou zdatnost (Knox et al., 1998) V teoriích vyzdvihnuté obsahy J. Nurmi (2004) nahlíží na možná já, která nazývá osobní cíle, jako na smysluplné struktury referující o společností definovaných úkolech a motivech. Právě skrze provázanost s kulturou 20

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ

INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ INVENTÁŘ MOTIVŮ, HODNOT A PREFERENCÍ S T R U Č N Ý P Ř E H L E D ÚVOD Inventář motivů, hodnot a preferencí () odhaluje vnitřní hodnoty, cíle a zájmy člověka. Výsledky z inventáře odhalují jaký typ práce,

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník

Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Psychodiagnostika Hogan a 360 dotazník Na svých pozicích řešíte množství situací a vztahů, které jsou pro vás náročnější než jiné a pravděpodobně si kladete otázku proč. Jednou z možností, jak na tuto

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle

Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013. motivace a vůle Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 motivace a vůle Motivace Proč chcete studovat psychologii? Sepište seznam svých motivů Motivace základní pojmy termín motivace z latinského moveo

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené

Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Dotazníkové šetření na téma rodičovské dovolené Poděkování Mnohokrát děkujeme všem respondentům a také těm, kdo dotazník pomáhali šířit. Vyhodnocení zpracovala Rut Kolínská. Vyplněné dotazníky v tištěné

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák

SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE. Ladislav Timu ák TRITON SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE LADISLAV TIMU ÁK TRITON Ladislav Timu ák SOUČASNÝ VÝZKUM PSYCHOTERAPIE Tato kniha ani žádná její část nesmí být kopírována,

Více

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha

*Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha Jan Těšitel* Drahomíra Kušová* Karel Matějka** Martin Kuš* *Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta České Budějovice ** IDS Praha České Budějovice, září 2013 CÍL Cílem dotazníkového

Více

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence)

Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12. Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Obecná a vývojová psychologie Přednáška 12 Období dospívání (období pubescence a období adolescence) Základní charakteristiky dospívání Biologické hledisko-první známky pohlavního zrání až dovršení pohlavní

Více

Personální kompetence

Personální kompetence Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Personální kompetence 1. přednáška 1/10 Moduly: Personální kompetence prezentace komunikace týmová práce Studijní materiály na http://www.fs.vsb.cz/euprojekty/415/?ucebni-opory

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

Projekt výzkumu v graduační práci

Projekt výzkumu v graduační práci Projekt výzkumu v graduační práci Základní manuál Prof. PhDr. Beáta Krahulcová, CSc. Fáze výzkumu Přípravná, teoretická fáze (výsledek kumulovaného poznání,precizace výzkumného úkolu, formulace vědecké

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie

7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie 7.23 Pojetí vyučovaného předmětu Psychologie Pojetí vyučovacího předmětu Psychologie Obecné cíle výuky Psychologie Předmět a výuka Psychologie je koncipována tak, aby žáky vedla k utváření realistického

Více

Controllingový panel 2013 Plánování

Controllingový panel 2013 Plánování Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb

Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Co vyplynulo z procesu sebehodnocení kvality sociálních služeb Ostrava duben květen 2014 lektoři Mgr. Jaroslava Krömerová Mgr. Květa Staňková Zpráva Shrnuje výsledky spolupráce 14 poskytovatelů sociálních

Více

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP. A oddíl: Obecná analýza (výchovné a vzdělávací strategie) Tabulka TH2(A) Počet hodnocených ŠVP: 100 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ PRO INOVACI ŠVP Celkovému prozkoumání a vyhodnocení bylo podrobeno 150 ŠVP ze Středočeského, Jihomoravského, Královehradeckého a Pardubického kraje. Při vyhodnocování ŠVP se však ukázalo,

Více

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování

Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Sociální vlivy Poslušnost, konformita a prosociální chování Jana Lidická Sociální vliv Člověk je tvor společenský Někdy až stádní změny v názorech, postojích či chování pod vlivem setkání s názory, postoji

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika

Psychologické dny: Já & my a oni Psychodiagnostika Převod a možnosti využití britské diagnostické metody Nottingham adjustment scale v psychologické praxi pro klienty se zrakovým postižením v České republice Tereza Kimplová Katedra pedagogické a školní

Více

ŽÁDOST O ZAVEDENÍ NOVÉHO KURZU

ŽÁDOST O ZAVEDENÍ NOVÉHO KURZU ŽÁDOST O ZAVEDENÍ NOVÉHO KURZU Poznámka: Tato žádost nemusí znamenat nový samostatný kurz. Spíše je součástí osnov (pět modulů), které se mohou stát součástí specializace. Moduly/osnovy na jedné straně

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy

Organizační chování. Pracovní skupiny a pracovní týmy Organizační chování Pracovní skupiny a pracovní týmy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu Registrační

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM)

Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Logický rámec projektu (Logical Framework Matrix LFM) Při přípravě, realizaci, monitorování a hodnocení programů a projektů se obvykle uplatňuje ve vyspělých zemích i v mezinárodních organizacích (EU,

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF

Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy. Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF KLIMA ŠKOLNÍ TŘÍDY Zpráva z evaluačního nástroje Klima školní třídy Testovací škola NUOV CKK, Ostrava třída 12. SEMDIF Celkový počet Počet vyplňených Návratnost dotazníků Počet žáků ve třídě 1 7 700 %

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2013 Tisková informace obsahuje část výsledků z pravidelného výzkumu Postoje české veřejnosti k reklamě. Výzkum navazuje na výsledky šetření, které od roku 1993 prováděla agentura

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 %

Kritérium. Vazba na cíle výzvy (oblasti podpory OP LZZ) A3 Zhodnocení cílů projektu 40 % 8 % C1 Kompetence žadatele 60 % 6 % Vzdělávac vací projekty financované ESF aneb jak to vidí hodnotitel Věcné hodnocení - úkol pro hodnotitele Základní zásady o Žádosti často obsahují obecné formulace, které je možné interpretovat různě

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010

6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010 Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o.

Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu. Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Management kvality cesta k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu Ing. Jiří Sysel Citellus, s.r.o. Pojetí kvality Kvalita patří mezi základní filosofické kategorie, ale v současném ekonomickém a manažerském

Více

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10

Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyhodnocení systému outsourcingu IT na ÚMČ Praha 10 Vyjádření k oponentnímu posudku zpracovanému společností Deloitte Advisory, s.r.o. Předkládá Ing. Luděk Kryšpín Datum vydání: 11. 3. 2014 (verze 1.00)

Více

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou

Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009. Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Mezinárodní výzkum občanské výchovy ICCS 2009 Výzkumná zpráva ZŠ Jablonec nad Nisou Ústav pro informace ve vzdělávání Senovážné nám. 26, P.O. Box 1, 06 Praha 1 Tato výzkumná zpráva předkládá výsledky mezinárodní

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Nová publikace o e-learningu

Nová publikace o e-learningu Nová publikace o e-learningu Zounek, Jiří. E-learning jedna z podob učení v moderní společnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2 Publikace se komplexně věnuje aktuálnímu

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2

Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky. Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Katedra řízení podniku a podnikové ekonomiky Metodické listy pro předmět ŘÍZENÍ PODNIKU 2 Studium předmětu umožní studentům základní orientaci v procesech, které

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu

Průměrný čas v minutách týdně věnovaný internetu Tisková zpráva PRAHA, 27/11/2009 Uživatelé tráví na internetu 10 hodin týdně Uživatelé se věnují internetu průměrně 609 minut týdně, což odpovídá 87 minutám denně. Nejvíce času internetu věnují uživatelé

Více

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva

Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov,

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl.

Behaviorální finance. Ing. Michal Stupavský, CFAs. Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Behaviorální finance Při investování je největším nepřítelem vaše mysl. Ing. Michal Stupavský, CFAs CFA Society Czech Republic, člen a manažer newsletteru Spoluautor knihy Investor 21. století První česká

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči

Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Ošetřovatelská péče v komunitní a domácí péči Studijní opora Mgr. Alena Pelcová Liberec 2014 Cíle předmětu Studenti umí vysvětlit pojem prevence a umí definovat druhy prevence. Studenti umí definovat základy

Více

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR

Průzkum potřeb zákazníků pro sektor CESTOVNÍCH KANCELÁŘÍ A AGENTUR VEŘEJNÁ ZAKÁZKA Průzkumy potřeb zákazníků pro sektory hotelnictví, gastronomie, cateringu, wellness, průvodců, cestovních kanceláří a agentur ZÁVĚREČNÁ SOUHRNNÁ ZPRÁVA Průzkum potřeb zákazníků pro sektor

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014

Kognitivní technologie. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D. 22. 3. 2014 Kognitivní technologie: přehled témat 1. Logika a počítačové jazyky v kognitivních technologiích: vliv

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky

Role marketingu a vliv na obchodní výsledky 2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém

Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém A Životní svět jako fenomenologický a sociologický problém 1 Životní svět 1.1 Životní svět jako svět přirozeného postoje (domov a cizota) 1.2 Zásoba vědění 1.3 Významy v životním světě a systémy relevance

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu

Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií Teze diplomové práce Problematika tvorby podnikatelského záměru internetového projektu Vypracovala: Monika

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS

coachpage.cz MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování ve vztahu ke koupi automobilu TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS coachpage.cz TOOLS for SUCCESS in TODAY s BUSINESS MARKETINGOVÝ VÝZKUM Faktory ovlivňující nákupní chování Faktory ovlivňující nákupní chování Hlavní cíl výzkumného projektu Výzkumný projekt si klade za

Více