POPD Rozšíření těžby na doplňkové lokalitě Medard. Oznámení záměru podle 6 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

Transkript

1 OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů vypracované v rozsahu přílohy č. 3 pro zjišťovací řízení záměru Plán otvírky, přípravy a dobývání Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard

2 OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů vypracované v rozsahu přílohy č. 3 pro zjišťovací řízení záměru Plán otvírky, přípravy a dobývání Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard Oznamovatel: Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Staré náměstí Sokolov Zastoupený: Ing. Jiří Pöpperl předseda představenstva Ing. František Kastl místopředseda představenstva Zpracovatel oznámení: RNDr. Ludmila Morvicová Peter Morvic - EKOGEO Wolkerova 287/3, Zeleneč, telefon držitelka osvědčení odborné způsobilosti č.j /4816/OEP/92 ze dne , prodloužené rozhodnutím č.j.7033/env/11 zedne ; držitelka osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovatgeologické práce v oborech geofyzika, environmentální geologie, ložisková geologie a geologické práce sanace, č.j. 2078/630/12199/01 z V Zelenči listopad

3 OBSAH: ÚVOD..11 A.ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma 2. IČ 3. Sídlo (bydliště) 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele B. ÚDAJE O ZÁMĚRU 14 I. Základní údaje Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č Kapacita (rozsah) záměru 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) 4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska ţivotního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. II. Údaje o vstupech 23 (například zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje) 1. Půda 2. Voda 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. III. Údaje o výstupech (například mnoţství a druh emisí do ovzduší, mnoţství odpadních vod a jejich znečištění, kategorizace a mnoţství odpadů, rizika havárií vzhledem k navrţenému pouţití látek a technologii) Ovzduší 2. Odpadní vody a vody důlní 3. Odpady 4. Ostatní výstupy (hluk, vibrace, záření) 5. Rizika havárií vzhledem k navrţenému pouţití látek a technologií 6. Doplňující údaje (významné terénní úpravy a zásahy do krajiny). C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Výčet nejzávaţnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Územní systém ekologické stability 3

4 1.2. Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky,evropsky významné lokality a ptačí oblasti 1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná, území zatěţovaná nad míru únosného zatíţení, staré ekologické zátěţe, extrémní poměry v dotčeném území. 2. Stručná charakteristika stavu sloţek ţivotního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Ovzduší a klima 2.2. Voda (povrchové a podzemní vody) 2.3. Půda, horninové prostředí a přírodní zdroje 2.4. Fauna a flóra, ekosystémy, krajina. D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence, vratnosti) Vlivy záměru na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vlivy na ovzduší a klima Vlivy na hlukovou situaci Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na půdu Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na krajinu Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaţenému území a populaci Údaje o moţných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení a sníţení všech významných nepříznivých vlivů na ţivotní prostředí a popis kompenzací, pokud je to vzhledem k záměru moţné Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů.99 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (pokud byly předloţeny) F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Další podstatné informace oznamovatele (kopie dokladů) G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.103 4

5 H. PŘÍLOHA 106 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. ZÁVĚR.107 Datum zpracování oznámení: Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení LITERATURA.109 5

6 MAPOVÉ PŘÍLOHY Příloha č. 1 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Přehledná mapa. (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, 35601Sokolov). Příloha č. 2 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Přehledná mapa. Území rozšíření těţby. (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov). Příloha č. 3 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Území rozšíření těţby dle jednotlivých etap. (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov). Příloha č. 4 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Pozemková mapa.(sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov). Příloha č. 5 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Územní plán Svatava, část odůvodnění. Širší vztahy.(sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov; MěÚ Sokolov, odbor stavební a územního plánování; hlavní projektant ing. arch. Alexandra Kasková; květen 2014). Příloha č. 6 Oznámení záměru. POPD Rozšíření záměru na doplňkové lokalitě Medard. Plán sanace a rekultivace. (Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Staré náměstí 69, Sokolov). 6

7 OBRÁZKY 1. Přehledná mapa. Území rozšíření těţby viz. Mapová dokumentace 2. Území rozšíření těţby dle jednotlivých etap viz. Mapová dokumentace 3. Stávající stav doplňkové lokality Medard 4. Plán rozvodu energií, stav k Pozemková mapa viz. Mapová dokumentace 6. Nakládání s důlními vodami, stav k Zobrazení kontrolních výpočtových bodů celková situace 8. Rozdělení prostoru pro těţbu 9. Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem A včetně PHS2 stav 1 aţ stav Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem B včetně PHS1 a PHS2 stav 1 aţ stav Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem C včetně PHS2 stav 1 aţ stav Plán sanace a rekultivace viz. Mapová dokumentace 13. Územní plán Svatava širší vztahy zájmové území viz. Mapová dokumentace 14. Situace umístění PHS1 u mobilního drtiče 15. Situace umístění PHS2 na hranici lomu TABULKY V TEXTU 1a. ţba skrývky z doplňkové lokality Medard 1b. Těţba uhlí z doplňkové lokality Medard 2. Údaje o pozemcích ZPF, které budou těţební činností dotčeny 3. Skrývky kulturních vrstev půdy 4. Přehled typů BPEJ 5. Současná provozní technologie 6. Suma emisí z plošného zdroje 7. Suma emisí z plošného zdroje 8. Souřadnice bodů mimo výpočtovou síť 9. Popis kontrolních výpočtových bodů 10. Klimatické ukazatele 11. Zaznamenané druhy ţivočichů 12. Imisní pozadí a nejvyšší příspěvek z těţební činnosti u obytné zástavby (ug/m 3 ) 13. Sumarizační tabulka 14. Porovnání výsledků výpočtu v bodech mimo síť 15. Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 1 - těţba v prostoru označeném A (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 2 - těţba v prostoru označeném B (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 3 - těţba v prostoru označeném C (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ 3 7

8 KOPIE DOKLADŮ 1. Ministerstvo paliv, Praha 1, Lazarská 7. Rozhodnutí, kterým se mění rozhodnutí ministerstva paliv č.j.14.2/80/62 ze dne , o stanovení dobývacího prostoru Svatava. 2. Obvodní báňský úřad v Sokolově, B. Němcové 1912, Sokolov. Potvrzení o zaevidování změny v evidenci dobývacích prostorů ze dne pod č.j. 2555/465/Ing. Ct/ Ministerstvo ţivotního prostředí ČR, Vršovická č. 65, Praha 10 - Vršovice. Stanovisko o hodnocení vlivů podle 11 zákona ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. ze dne č.j.: NM/700/1052/1511/OPVŢP/01 e.o. 4. Plnění podmínek stanoviska o hodnocení vlivů podle 11 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí na Plán likvidace lomu Medard Libík, které vydalo MŢP dne pod č.j. NM700/1052/1511/OPVŢP/01 e.o. 5. Ministerstvo ţivotního prostředí, Vršovická č Praha 10. Plán likvidace lomu Medard Libík, změna č. 3 - vyjádření ústředního správního úřadu z hlediska zákona č. 100/2001Sb., o posuzování vlivů na ţivotní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na ţivotní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č.100/2001 Sb. ), č.j.61682/env/11 ze dne Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského. Rozhodnutí o povolení hornické činnosti likvidace lomu Medard Libík změna č. 3 Plánu likvidace lomu Medard Libík Zajištění svahu lomu Medard v profilu , č.j. SBS/06954/2012/0BÚ-08/2 ze dne Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství. Rozhodnutí způsoby a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových z úpravny důlních vod Medard do řeky Svatavy ze dne pod č.j.655/zz/ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství. Rozhodnutí prodlouţení doby platnosti rozhodnutí krajského úřadu Karlovarského kraje č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne Městský úřad Sokolov, Rokycanova 1929, Sokolov. Odbor stavební a územního plánování. Vyjádření k záměru Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard ze dne pod č.j /2015/OSÚP/VESO. 10. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Staré náměstí 69, Sokolov. Ţádost po pořízení změny územního plánu městyse Svatava ze dne pod č.j.bar/ing.li/29/ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor ţivotního prostředí a zemědělství. Stanovisko k významným evropským lokalitám a ptačím oblastem pro záměr Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard ze dne , č.j.2910/zz/ Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje. Sdělení k ţádosti o vyjádření k rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, DP Svatava, k.ú. Svatava a k.ú. Čistá u Svatavy, městys Svatava, ORP Sokolov, okres Sokolov, Karlovarský kraj ze dne pod č.j. 1188/RR/15. 8

9 STUDIE RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. - ECO-ENVI-CONSULT, Jičín Rozptylová studie Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, říjen (RNDr. Tomáš Bajer, CSc.,držitel osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací a posudků dle zákona č.100/2001 Sb., č. osvědčení 2719/4343/OEP/92/93, autorizace prodloužena rozhodnutím č.j /ENV/10. Držitel osvědčení MŽP o autorizaci ke zpracování rozptylových studií č.j. 2143/820/08. MUDr. Bohumil Havel, Větrná 9, , Svitavy Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví zdravotní rizika hluku a imisí, říjen 2015 (Soudní znalec v oboru zdravotnictví, odvětví hygiena se specializací: hygiena životního prostředí, hodnocení zdravotních rizik,,jmenován Krajským soudem v Hradci Králové dne pod č.j. Spr. 2706/2002. Držitel osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik v autorizačních setech expozice chemickým látkám v prostředí a expozice hluku vydaných Státním zdravotním ústavem Praha pod č.008/04. Držitel osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví vydaného MZ ČR pod pořadovým číslem 1/2014).) Ing. Ondřej Mikula - EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 558/4, Praha10. POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard Akustické posouzení, říjen (EKOLA group, spol. s r.o., držitel certifikátů ČSN EN ISO 90001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005, ČSN OHSAS 18001:2008). RNDr. I. Přikryl a kol. ENKI o.p.s. Třeboň, Dukelská 145, Třeboň. Průzkum uvaţovaného rozšíření těţby uhlí na doplňkové lokalitě Medard situované v severovýchodní části lomu Medard Libík, říjen Výsledky výpočtů a hodnocení z výše uvedených studií byly zapracovány v potřebném rozsahu do předkládaného Oznámení. Studie jsou rovněţ přílohou předkládaného materiálu. ROZDĚLOVNÍK: Výtisk č. 1-3 Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov Výtisk č. 4 Peter Morvic- EKOGEO, Wolkerova 287/3, Zeleneč archiv 9

10 Zkratky pouţité v textu: BPEJ bonitovaná půdně ekologická jednotka ČBÚ Český báňský úřad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod DP dobývací prostor EIA Environmental Impact Assesment hodnocení vlivů na ŢP EVL evropsky významné lokality HČ hornická činnost CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod CHLÚ chráněné loţiskové území CHKO chráněná krajinná oblast k.ú. katastrální území LBC lokální biocentrum LÚSES lokální územní systém ekologické stability MP Ministerstvo paliv MŢP Ministerstvo ţivotního prostředí MěÚ Městský úřad NL nerozpuštěné látky NPR národní přírodní rezervace NRBC nadregionální biocentrum NRBK nadregionální biokoridor NR ÚSES nadregionální územní systém ekologické stability OBÚ obvodní báňský úřad OHS okresní hygienická stanice PAU polyaromatické uhlovodíky PHS protihluková stěna PO ptačí oblasti POPD plán otvírky, přípravy a dobývání RBC regionální biocentrum RBK regionální biokoridor SaR sanační a rekultivační práce SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SPSR souhrnný plán sanace a rekultivace SZÚ Státní zdravotní ústav SU,a.s. Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. TC technologický celek TZL tuhé znečišťující látky TPMR;TPVR trhací práce malého rozsahu; trhací práce velkého rozsahu ÚBÚ Ústřední báňský úřad ÚDV úpravna důlních vod ÚSES územní systém ekologické stability ÚP územní plán VKP významný krajinný prvek ZCHÚ zvláště chráněné území ZPF zemědělský půdní fond ŢP ţivotní prostředí 10

11 ÚVOD Hornická činnost podle navrhovaného POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je v celém rozsahu plochy situována v dobývacím prostoru Svatava. Obr. č.1 Přehledná mapa. Území rozšíření těţby viz. Mapová dokumentace Dobývací prostor Svatava byl stanoven na základě rozhodnutí bývalého Ministerstva paliv č.j /80/62 ze dne a změnou Ministerstva paliv č.j. 32.1/442/64 ze dne a byl přidělen národnímu podniku Důl Pohraniční stráţ ve Svatavě. Operativním správcem dobývacího prostoru Svatava se stal rozhodnutím Ministerstva paliv zn. OPPOZ/inţ.Ka č.p. 142/80/62 z a zaevidovaného osvědčením ÚBÚ č DP/1962z Důl Pohraniční stráţ ve Svatavě, okres Sokolov. V souladu s rozhodnutím ministra FMPE č.32/74 čj. 1814/02 ze dne Rozhodnutím Federálního ministerstva paliv a energetiky ze dne zn.12/765/sta/au/75 o změně operativního správce dobývacího prostoru Svatava byla zrušena operativní správa národního podniku Důl Pohraniční stráţ ve Svatavě, okres Sokolov a byla převedena do operativní správy národního podniku SR, Důl Pohraniční stráţ, koncernový podnik, Březová, okres Sokolov. Osvědčení o této změně (převodu) dobývacího prostoru bylo vydáno dne rozhodnutím FMPE čj. 3491/75. Obvodní báňský úřad v Sokolově potvrzuje v Potvrzení o zaevidování dobývacích prostorů (zn. 298/465/Ing.Ct/03 ze dne ), ţe v evidenci OBÚ v Sokolově je k 11

12 dobývacímu prostoru Svatava, evidenční číslo 30017, jako oprávněná organizace uvedena Sokolovská uhelná, a.s., IČ , se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, PSČ Následně Obvodní báňský úřad v Sokolově v Potvrzení o zaevidování změny v evidenci dobývacích prostorů (zn. 2555/465/Ing.Ct/05 ze dne ) provedl v evidenci dobývacího prostoru Svatava, evidenční číslo 30017, výmaz organizace Sokolovská uhelná,a.s., se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, PSČ , IČ a zaevidoval organizaci Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, PSČ ,IČ Předpokládanou hornickou činností POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard nejsou dotčeny podmínky a opatření z rozhodnutí o ustavení DP Svatava. Předmětem předkládaného návrhu Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) na akci Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je odtěţení jiţ odepsaných uhelných zásob v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., v platném znění. Tyto odepsané uhelné zásoby se nacházejí v okolí plochy povoleného Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č. 3. Předkládané POPD tedy plynule navazuje na plochu likvidace a rozšiřuje tuto plochu o dalších 15 ha. Doplňkovou lokalitou Medard je označováno území, které se nachází ve východní části lomu Medard Libík v okolí bývalého montáţního místa Josef. V současné době je v tomto území povolena hornická činnost dle Plánu likvidace lomu Medard- Libík změna č. 3, v rámci které je zde prováděno zajištění svahu lomu Medard v profilu a to z důvodu, aby byl splněn bezpečnostní poţadavek na dlouhodobou stabilitu skrývkového svahu dle vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., v platném znění. Hornická činnost dle Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č. 3 Zajištění svahu lomu Medard v profilu je povolena rozhodnutím Obvodního báňského úřadu pro území kraje Karlovarského č.j. SBS/06954/2012/OBÚ-08/2 ze dne Předmětná změna č. 3 uvedeného plánu likvidace zaujímá území v celkové rozloze 17,8 ha, přičemţ samotná těţba je prováděna na území o rozloze 11,6 ha. Do konečných hranic Plánu likvidace zbývá k dotěţit t uhlí a m 3 skrývky. Veškeré originály v textu pouţitých podkladů v původním měřítku jsou k dispozici v Sokolovské uhelné, a.s., IČ , se sídlem Sokolov, Staré náměstí 69, PSČ

13 ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. 2. IČ Sídlo Staré náměstí Sokolov 4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Jiří Pőpperl předseda představenstva tel.: fax: popperl@suas.cz Ing. František Kastl místopředseda představenstva tel.: fax: kastl@suas.cz 13

14 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Název záměru: POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard. Předmětem záměru je posouzení plochy na akci Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard pro odtěţení jiţ odepsaných uhelných zásob v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., v platném znění. Tyto odepsané uhelné zásoby se nacházejí v okolí plochy povoleného Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č.3. Předpokládané POPD tedy plynule navazuje na plochu likvidace a rozšiřuje tuto plochu o dalších 15 ha. Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je rozděleno do 4 samostatných etap. Zařazení záměru Uvedený záměr spadá podle přílohy 1 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na ţivotní prostředí, v platném znění do kategorie II (záměry vyţadující zjišťovací řízení), bod 2.1 Těţba uhlí nad t/rok. Předmět posuzování vlivů záměru na ţivotní prostředí. Podle 4, odst. 1c spadají do posuzování záměry v příloze č. 1 k tomuto zákonu v kategorii II a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena, nebo které by mohly mít významný negativní vliv na ţivotní prostředí. U tohoto záměru se sice nemění významně technologie, řízení provozu nebo způsob uţívání, ale mění se kapacita a rozsah záměru. Pak tento záměr podléhá posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. Příslušným úřadem pro posuzování záměrů uvedených v příloze č. 1 sloupcích A je Ministerstvo ţivotního prostředí (odst. f). 2. Kapacita ( rozsah) záměru Těţba doplňkové lokality Medard bude probíhat v DP Svatava. Dle výkazu Geo(MŢP) V3-01 byly v tomto DP k vykázány tyto zásoby: DP Bilanční zásoby (kt) Geologické zásoby Vytěžitelné zásoby (kt) (kt) Svatava Veškeré bilanční zásoby na loţisku byly převedeny MPO do zásob nebilančních na základě rozhodnutí o odpisu zásob výhradního loţiska zn /00/3130/2 ze dne

15 Stav zásob ke dni dle výpočtu - do hranic povolené hornické činnosti Plán likvidace lomu Medard Libík změna č.3 DP Bilanční zásoby (kt) Vytěţitelné zásoby (kt) Svatava Stav zásob dle výpočtu POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard DP Bilanční zásoby (kt) Vytěţitelné zásoby (kt) Svatava Výpočet zásob byl proveden ke konečnému stavu povoleného Plánu likvidace na základě vyprojektovaného stavu. Výpočtem bylo zjištěno, ţe rozšířením stávající těţební plochy o cca 15 ha, lze z prostoru bývalého montáţního místa Josef a jeho okolí vytěţit z odepsaných zásob zásoby o celkové výši t uhlí. Ve výpočtu zásob jsou zahrnuty bilanční i nevykliditelné nebilanční zásoby a proplástky. Těţba bude probíhat pouze v dobývacím prostoru Svatava. Předpokládané mnoţství a kvalita zásob vázaných v ochranných pilířích, důvody vázanosti a opatření k jejich pozdějšímu vydobytí - v zájmové oblasti není stanoven ochranný pilíř. Stupeň vyuhlení bude záviset na technologických moţnostech dobývací techniky a technologické kázni při dobývání. Ponechané bilanční uhelné zásoby budou zahrnuty do technologických ztrát. 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Karlovarský Obec: Svatava Katastrální území: Svatava, Čistá u Svatavy Dobývací prostor: Svatava 4. Charakter záměru a moţnost kumulace s jinými záměry Úkolem připravovaného POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je odtěţení jiţ odepsaných uhelných zásob, které se nacházejí v okolí plochy povoleného Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č. 3. Předkládané POPD plynule navazuje na plochu likvidace a rozšiřuje tuto plochu o dalších 15 ha. 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvaţovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí 15

16 Záměr je plně v souladu se zákonem č. 44/1988 Sb., v platném znění. Horní zákon stanovuje zásady pro hospodárné vyuţívání výhradního loţiska. Hospodárným vyuţíváním výhradního loţiska se rozumí jeho dobývání podle definovaných zásad s přihlédnutím k současným technickým a ekonomickým podmínkám. Přitom musí být dodrţeny zásady báňské technologie a bezpečnosti ochrana zdraví a bezpečnost provozu. Vydobytí zásob loţiska musí být co nejúčelnější a s nejmenšími ztrátami, při dobývání je nutno pouţívat takové dobývací metody, které umoţní vydobýt bilanční zásoby s co největší výrubností. 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Dobývání loţiska bude prováděno povrchovým způsobem s pouţitím blokového způsobu na skrývce i uhlí v návaznosti na vytvořené porubní fronty stávající doplňkové lokality Medard. Odtěţování zemin a uhlí bude prováděno lopatovým rypadlem a nákladními automobily. Pouţití důlních strojů je obvyklé, nebudou pouţívány ţádné zvláštní postupy. Všechny stroje jsou dlouhodobě pouţívány a jejich provoz je schválen. Parametry strojů a technologických zařízení nebudou v ţádném případě překračovány, výšky jednotlivých řezů a šířky pracovních plošin budou odpovídat jednotlivým strojům a zpracovaným projektům. Ţádné nové dobývací metody nebudou po dobu platnosti POPD zaváděny. Těţba skrývky Těţba skrývky bude pro dobu platnosti POPD prováděna dieselhydraulickými lopatovými rýpadly. Odtěţovaná skrývka bude nakládána na nákladní automobily (dampry) a následně převáţena na vnitřní výsypku k zaloţení. Odtěţené skrývkové hmoty budou zakládány na vyuhlené dno doplňkové lokality Medard a jsou určeny pro následné sanační a rekultivační práce. Skrývkové hmoty musí být vţdy směrovány do takového prostoru na vyuhleném dně, kde zaloţená zemina nebude omezovat a jinak komplikovat postup následné etapy. Jednotlivé etapy těţby není třeba realizovat postupně dle jejich číslování, pouze je třeba řídit těţební a zakládací práce tak, aby nebylo znemoţněno dobývání ve zbývajících etapách. Tabulka č.1a.těţba skrývky z doplňkové lokality Medard Etapa Skrývka (m 3 ) 1. etapa etapa etapa etapa Celkem

17 Při odtěţování skrývkových zemin v rámci 1. etapy bude odtěţena i dočasná deponie zemin č. 1 a č. 2 o objemu cca m 3, která byla zaloţena v rámci povolené hornické činnosti Plán likvidace Medard Libík- změna č. 3). Obrázek č.2 Území rozšíření těţby dle jednotlivých etap viz.mapová dokumentace Pro navrţené etapy je společné provedení před samotným vyuhlením daného prostoru - úklid plochy tj. demolice budov, úklid betonových základů apod. a provedeny přeloţky inţenýrských sítí. Pro realizaci 2. a 3. etapy je potřeba zrealizovat přeloţku transformátorovny R64Aneţka, přeloţku ev. likvidaci parovodu, přeloţku části nadzemního elektrického vedení vysokého napětí, přeloţku části slaboproudého vedení (optika nebo telefon). Dále je potřeba provést přeloţení části výtlačného potrubí vedoucího od čerpacího místa do uklidňovací jímky u ÚDV Svatava a přeloţku přípojky elektrického vedení čerpacího místa. Přeloţka nadzemního elektrického vedení je navrţena v trase podél horní hrany doplňkové lokality a silnice 2. třídy Svatava Habartov. Mezi silnicí a vytvořeným horním skrývkovým řezem je ponecháno ochranné pásmo v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb., v platném znění. 17

18 Obr. č. 3 Stávající stav doplňkové plochy Medard Pro realizaci 1. a 4. etapy není nutné realizovat ţádné přeloţky inţenýrských sítí. Obr. č. 4 Plán rozvodu energií, stav k Těţba uhlí Těţba uhlí bude prováděna stejně jako skrývka hydraulickými lopatovými rýpadly. V případě nutnosti můţe být do těţby zapojeno mobilní drtící zařízení pro zmenšení kusovitosti nakládaného uhlí (frakce mm). Takto vytěţené uhlí bude naloţeno na nákladní automobily (dampry). Odtud bude odváţeno po provozní komunikaci na nakládací místo, kde bude uhlí pomocí kolového nakladače naloţeno na vlakovou soupravu (ţelezniční vagony Wapp). Následně pak bude uhlí odvezeno k dalšímu zpracování na zpracovatelskou část na Vřesové. Pro sníţení prašnosti bude pro drcení uhlí v dobývacím řezu, na nakládacím místě a na provozní komunikaci zajištěno pravidelné skrápění. 18

19 Tabulka č. 1b Těţba uhlí z doplňkové lokality Medard Etapa Uhlí (t) 1. etapa etapa etapa etapa Celkem Časová i věcná návaznost prací bude plánována v ročních projektových plánech. Časový horizont prací je v současné době velmi obtíţné naplánovat, vzhledem k flexibilitě odbytu a poptávce po určitých druzích uhlí. Z tohoto důvodu jiţ předkládané POPD neobsahuje roční postupy. Plánovaná roční těţba na doplňkové lokalitě Medard je cca t uhlí. S těţbou uhlí se uvaţuje v nepřetrţitém denním cyklu, tj. 7 dnů v týdnu v době od 6.00 hodin do hodin. Přeprava uhlí ke zpracování V současné době je vytěţené uhlí z doplňkové lokality Medard nakládáno na nákladní automobily (dampry) a odtud je odváţeno po vybudované provozní komunikaci na nakládací místo, které bylo vybudováno v okolí bývalého areálu REOS a s ním byla obnovena vlečka v původní délce 550 m. Na nakládacím místě je uhlí pomocí kolového nakládače nakládáno na vlakovou soupravu a odtud je pak uhlí odváţeno k dalšímu zpracování na zpracovatelskou část ve Vřesové. Délka dopravní trasy od nakládky na nakládací místo je cca m. Z důvodu zkrácení dopravní vzdálenosti automobilové dopravy od místa nakládky na nakládací místo a sníţení prašnosti, která při přepravování uhlí vzniká,bude současné nakládací místo, které je tvořeno betonovými panely, přemístěno do prostoru doplňkové lokality Medard. K nově vybudovanému nakládacímu místu bude vybudována kolejová vlečka o rozchodu 1435 mm v délce cca 1900 m. Trasa vlečky bude v celé délce vedena po stávající provozní komunikaci, po které je v současnosti přepravováno uhlí automobilovou dopravou. Zakládání Vytěţené skrývkové hmoty budou převáţeny nákladními automobily na jiţ provozovanou vnitřní výsypku, kde pomocí dozeru bude hrnutím provedeno zaloţení. Postup zakládání na vnitřní výsypku je nutno koordinovat tak, aby postupem vnitřní výsypky nebylo znemoţněno vyuhlení následné etapy těţby uhlí. Zaloţené zeminy budou zcela vyuţity pro následnou sanaci vyuhleného území,tzn.překrytí vyuhleného dna a bočních svahů. Vyuhlené dno bude přesypáno na výškovou úroveň m n. m. Výsypková etáţ bude mít mírný sklon od severu k jihu. 19

20 Vnitřní výsypka Při zakládání výsypky na vyuhlenou podloţku se nepředpokládají stabilitní problémy, protoţe vnitřní výsypka je tvořena jednou etáţí o mocnosti do 10ti metrů. Sklon svahu je určen s ohledem na následnou lesnickou rekultivaci v poměru výšky a délky 1: 3. Způsob rozpojování zemin Horniny budou na doplňkové lokalitě Medard rozpojovány pomocí noţů na lopatě. Tímto způsobem je rozpojována převáţná část hornin při skrývkových i dobývacích pracích, protoţe se jedná o polosoudrţné zeminy a horniny, které lze dobývat rypadly přímo. Tyto stroje jsou dlouhodobě pouţívány, jsou schváleny do provozu a jejich pouţití je obvyklé. Trhací práce velkého rozsahu (TPVR) v plochách doplňkové lokality Medard se nepředpokládají. Trhací práce malého rozsahu (TPMR) - v plochách doplňkové lokality Medard se nepředpokládají. Důlní stavby pod povrchem a důlní stavby slouţící otvírce, přípravě a dobývaní výhradního loţiska v lomu a skrývkách v hranicích vymezených čarou skutečně provedené skrývky nebo prováděné těţby, případně na území vystaveném přímým účinkům těţby, pokud nebyla provedena rekultivace pozemku. Výše uvedené stavby budou povolovány na základě samostatných podání, doloţených předepsanou projektovou dokumentací ( 23 odst. 2 zákona č.44/1988 Sb., v platném znění). Mechanizace a elektrizace, důlní doprava, rozvod vody a zajištění provozu materiálem. Mechanizace Při činnostech prováděných v rámci předmětného POPD bude i nadále pouţívána technologie, která je v současném provozu lopatová rýpadla, automobilová doprava, mobilní zařízení pro drcení uhlí v těţebním procesu a pomocná mechanizace. Důlní doprava Automobilová doprava Na doplňkové lokalitě Medard se jedná o nákladní automobily (dampry) s velkoobjemovou korbou určené k převozu skrývky a uhlí. Pomocná kolová technika se skládá z širokého sortimentu automobilové techniky, autojeřábů a speciální techniky. Kolejová doprava Stávající kolejová vlečka bude pomocí nově vloţené výhybky v prostoru současné nakládky prodlouţena o cca m k nově vybudovanému nakládacímu místu.vlečkou je zajišťována přeprava vytěţeného uhlí na zpracovatelskou část ve Vřesové. 20

21 Elektrizace Pro napájení všech technologií na doplňkové lokalitě Medard bude vyuţívána současná hlavní bezobsluţná dálkově řízená transformační stanice transformovna R64Aneţka. Tato transformovna je napájena z dvojitého vedení 22kV Sokolov 1 a Sokolov 2. Sekundární vývody 6 kv jsou rozvedeny do podruţných trafostanic a napájí příslušné objekty v oblasti Medardu. Trafostanice R64Aneţka a přilehlé vzdušné elektrické vedení se nachází v ploše budoucí těţby, proto bude v předstihu potřeba provést přeloţení těchto zařízení. 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení realizace záměru rok 2016 Ukončení realizace záměru rok 2020 Předpokládané termíny jednotlivých etap těţby: 1. etapa zahájení v 2.polovině roku konec v 1. polovině roku etapa etapa etapa zahájení v 1.polovině roku konec v roce Výčet dotčených územně samosprávných celků Katastrální území: Svatava (760021), Čistá u Svatavy (760005) Obec: Svatava (ZÚJ538434) Obec s rozšířenou působností: Sokolov (ZÚJ560286) Okres: Sokolov (CZ3409) Kraj: Karlovarský 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 9a odst. 3 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Navazující rozhodnutí: Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území Karlovarského kraje Povolení hornické činnosti dle 10 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a státní báňské správě ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 104/1988Sb., o racionálním vyuţívání výhradních loţisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem pro záměr Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, na základě Plánu otvírky, přípravy a dobývání, zpracovaný těţební organizací, vydané na základě závěru zjišťovacího řízení. 21

22 K ţádosti o povolení hornické činnosti dle 6 odst. 3 písm. a) a f) vyhlášky č.104/1988sb., v platném znění musí být doloţeny doklady o vyřešení střetů zájmů, jestliţe jsou hornickou činností ohroţeny objekty a zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů a přiloţena stanoviska vydaná podle zvláštního předpisu, pokud podle tohoto předpisu musí být zpracována. Přicházejí v úvahu: Souhlas s odnětím pozemků ze ZPF; závazné stanovisko s umístěním zdroje znečišťování ovzduší a povolení k jeho provozu a schválení provozního řádu, bude-li zdroj spadat mezi zdroje, pro které je zpracování provozního řádu povinné; rozhodnutí o povolení výjimky z ochranných podmínek ohroţených zvláště chráněných druhů ţivočichů podle 56 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění; závazné stanovisko k zásahu do VKP podle 4 odst. 2 zákona č.114/1992sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění; rozhodnutí o zásahu do krajinného rázu dle 12 odst. 2 zákona č.114/1992sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění; vyjádření Ústavu archeologické památkové péče v souladu se zákonem č.20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. 22

23 II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. PŮDA Rozšíření hornické činnosti v k.ú. Svatava (760021) a Čistá u Svatavy (760005) Předmětem předkládaného Plánu otvírky, přípravy a dobývání (POPD) Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je odtěţení jiţ odepsaných uhelných zásob v souladu se zákonem č.44/1988 Sb., v platném znění, které se nacházejí v okolí plochy povoleného Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č.3. Předkládané POPD plynule navazuje na plochu plánu likvidace a rozšiřuje tuto plochu o dalších 15 ha. Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je rozděleno do čtyř samostatných etap, které na sebe plynule navazují. Doplňkovou lokalitou Medard je označováno území, které se nachází ve východní části lomu Medard Libík v okolí bývalého montáţního místa Josef. V současné době je v tomto území povolena hornická činnost dle Plánu likvidace lomu Medard Libík změna č.3, v rámci které je zde prováděno zajištění svahu lomu Medard v profilu a to z důvodu, aby byl splněn bezpečnostní poţadavek na dlouhodobou stabilitu skrývkového svahu dle vyhlášky ČBÚ č. 26/1989 Sb., v platném znění. Obr. č. 5 Pozemková mapa viz. Mapová dokumentace 23

24 Rozšíření hornické činnosti v k.ú. Svatava (760021) Údaje o rozsahu, druhu a charakteru dotčených ploch Přehled dotčených pozemků v rozšířené oblasti - k.ú. Svatava (760021) P.p.č. k.ú. Výměra Druh pozemku Výměra v DP BPEJ Vlastník [m 2 ] [m 2 ] Výměra v DP 821/1 Svatava 2611 ostatní plocha 2611 Městys Svatava 830 Svatava 891 ostatní plocha 891 Městys Svatava 838/10 Svatava 132 ostatní plocha 132 Glembusová 832/1 Svatava 226 zastavěná plocha 226 Glembusová 831 Svatava 912 ostatní plocha 912 Stejspal, Vilinger 832/5 Svatava 734 ostatní plocha 734 Glembusová 833 Svatava 187 zahrada Městys Svatava 835 Svatava 851 ostatní plocha 851 Městys Svatava 832/6 Svatava 789 ostatní plocha 789 Glembusová 839 Svatava 431 zastavěná plocha 431 Městys Svatava 838/1 Svatava 7254 ostatní plocha 7254 Městys Svatava 838/12 Svatava 118 zastavěná plocha 118 SU 838/3 Svatava 66 zastavěná plocha 66 Městys Svatava 838/2 Svatava 243 ostatní plocha 243 Městys Svatava 844 Svatava 1302 ostatní plocha 1302 DSS 846 Svatava 989 zastavěná plocha 989 DSS 845/1 Svatava 2725 ostatní plocha 2725 SU 849 Svatava 913 zastavěná plocha 913 Kušička 845/4 Svatava 571 ostatní plocha 571 Kušička 850 Svatava 459 ostatní plocha 459 Kušička 775 Svatava 268 zastavěná plocha 268 Gruberová 776 Svatava 207 zahrada Gruberová 777 Svatava 294 zastavěná plocha 294 Gruber 778/1 Svatava 233 zahrada Gruber 778/2 Svatava 47 zastavěná plocha 47 Gruber 24

25 Přehled dotčených pozemků v rozšířené oblasti - k.ú. Čistá u Svatavy (760005) P.p.č. k.ú. Výměra Druh pozemku Výměra v DP BPEJ Vlastník [m 2 ] [m 2 ] vým. V DP 2 Čistá ostatní plocha SU 80/67 Čistá 398 zastavěná plocha 398 SU 80/87 Čistá 4768 ostatní plocha 4768 SU 80/98 Čistá 1090 ostatní plocha 1090 SU 148 Čistá 260 zastavěná plocha 260 SU 80/1 Čistá ostatní plocha SU 80/86 Čistá ostatní plocha SU 80/22 Čistá 120 zastavěná plocha 120 Městys Svatava 80/91 Čistá 142 zastavěná plocha 142 SEF 80/25 Čistá 340 zastavěná plocha 340 SEF 80/84 Čistá 1839 ostatní plocha 1839 SEF 80/85 Čistá 65 ostatní plocha 65 Gruberová 80/95 Čistá 1724 ostatní plocha 1724 SEF 149 Čistá 158 zastavěná plocha 158 SEF 150 Čistá 395 zastavěná plocha 395 SEF 80/9 Čistá ostatní plocha SU Pozn.: Všechny dotčené pozemky jsou uvedeny v příloze POPD Rozšíření těžby na doplňkové lokalitě Medard výpisy z katastru nemovitostí a pozemkových map. Údaje o pozemcích ZPF, které budou těţební činností dotčeny (oznamovatel bude podávat ţádost o trvalé vynětí ze ZPF) Těţební činností budou ovlivněny plochy zemědělského půdního fondu v katastrálním území Svatava. Soupis pozemků je zpracován v následující tabulce: Tabulka č.2 Údaje o pozemcích ZPF, které budou těţební činností dotčeny Parcelní číslo Vlastník Katastrální území Výměra Druh k odnětí [m 2 ] pozemku BPEJ 776 Gruberová Eltruda Svatava 207 zahrada /1 Gruber Tomáš Svatava 233 zahrada Městys Svatava Svatava 187 zahrada Celkem

26 Bilance svrchních kulturních vrstev půdy a způsob jejich vyuţití Skrývka kulturních vrstev půdy bude prováděna v souladu s ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb.,v platném znění a jeho prováděcí vyhlášky č. 13/1994 Sb., v platném znění. Při vlastní realizaci bude zajišťována skrývka ornice v celé mocnosti a její deponování na deponii J14, která je situována na Podkrušnohorské výsypce. Skrývka kulturních vrstev půdy bude provedena na 3 parcelách o celkové výměře 0,0627 ha. Průměrná mocnost kulturních vrstev půdy v daném území se pohybuje v mocnosti cca 0,3 m a pro jednotlivé pozemky je upřesněna v následující tabulce. Celkový objem kulturních vrstev půdy, které budou skryty v období platnosti POPD, činí 188,1 m 3. Tabulka č.3 Skrývky kulturních vrstev půdy Parcela výměra [m 2 ] průměrná mocnost objem ornice [m] [m 3 ] ,30 62,1 778/ ,30 69, ,30 56,1 Celkem ,1 Ochrana pozemků pro plnění funkcí lesa (PUPFL) V hranici předkládaného POPD není situován pozemek, který je dle výpisů z katastru nemovitostí součástí pozemků pro plnění funkcí lesa. Zábor půdy Zábor půdy pro účel realizace hornické činnosti bude z časového hlediska záborem trvalým, vzhledem k úplné destrukci půdních poměrů při skrývce nadloţí. Půdní podmínky Klasifikace podle taxonomického klasifikačního systému půd ČR je pouţívána pro jednoznačné určení půdního typu v dokumentacích týkajících se hodnocení půd. Vlivy na půdu se hodnotí u ZPF podle BPEJ a tříd ochrany. Pozemky ZPF Podle vyhlášky č. 327/1998 Sb. ve znění vyhlášky č. 546/2002 Sb. (kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci) jsou v zájmovém území vymezeny pozemky zemědělského půdního fondu a stanoveny jejich bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ). Kaţdá bonitovaná půdně ekologická jednotka je charakterizována klimatickým regionem, hlavní půdní jednotkou, sklonitostí a expozicí, skeletovitostí a hloubkou půdy, coţ specifikuje hlavní půdní a klimatické podmínky hodnoceného pozemku a má vliv na rekultivaci. 26

27 V následující tabulce je uveden přehled typů BPEJ a těmto typům odpovídající plocha zemědělské půdy,včetně tříd ochrany. Tabulka č.4 Přehled typů BPEJ Parcelní číslo Vlastník pozemku Katastrální území Výměra k odnětí [m 2 ] Druh pozemku/ kultura podle KN BPEJ/třída ochrany 776 Gruberová Eltruda Svatava 207 Zahrada/ZPF 55600/I 778/1 Gruber Tomáš Svatava 233 Zahrada/ZPF 55600/I 833 Městys Svatava Celkem 627 Svatava 187 Zahrada/ZPF 55600/I Půdy BPEJ zaujímají 627 m 2 v I. třídě ochrany Kód klimatického regionu 5, symbol regionu MT 2, označení regionu mírně teplý, mírně vlhký, suma teplot nad 10 0 C je C, průměrná roční teplota C, průměrný roční úhrn sráţek mm, vláhová jistota Hlavní půdní jednotka je určena kódem 56. Genetický půdní představitel jsou nivní půdy, nivní půdy karbonátové, akumulované. Půdní druh lehčí, středně těţká, půdní substrát koluviální a nivní sedimenty. Půdy výsušné. Kombinace sklonitosti a expozice je dána kódem 0, coţ znamená kategorie sklonitosti 0-1 (úplná rovina bez projevů plošné vodní eroze aţ rovina s moţností plošné vodní eroze) a kód expozice 0 (expozice všesměrná). Kombinace skeletovitosti (podíl obsahu štěrku a kamene v ornici) a hloubky půdy je dána kódem 0, coţ znamená kategorii hloubky půdy 0 (hloubka nad 60 cm, půda hluboká) a kategorie skeletovitosti danou kódem 0, coţ znamená půdy bezskeletovité. Třídy ochrany stanovuje vyhláška č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany: V I třídě ochrany jsou bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převáţně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je moţno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně a to na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 27

28 2. VODA Hornická činnost na doplňkové lokalitě Medard bude probíhat podle standardní těţební technologie těţařské firmy. Vlastní těţba nebude znamenat odběr vody. Pro technologii, pouţívanou při skrývkových a i při těţebních pracích není technologická voda potřebná. Nakládání s důlními vodami - Recipient řeka Svatava Vypouštění důlních vod z úpravny důlních vod Medard do řeky Svatavy je povoleno Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 1324/ZZ/14-4 ze dne byla prodlouţena doba platnosti výše uvedeného rozhodnutí. Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do V ostatních ustanoveních zůstává rozhodnutí KÚ KK č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne nadále v platnosti beze změn. Vypouštěcí místo je v následním obrázku označeno č.9. Před ukončením platnosti výše uvedených rozhodnutí bude poţádáno o prodlouţení platnosti popř. o vydání nového rozhodnutí ke stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod. Obr. č. 6 Nakládání s důlními vodami, stav k Pitná voda Obsluha těţebních mechanizmů a dalších dopravních prostředků nemusí mít vlastní zdroj pitné vody ani vlastní sociální zařízení. Bude vyuţíváno stávající zařízení v lomu. 28

29 Uţitková voda Zásobování uţitkovou vodou je v současné době zajišťováno z několika míst. Uţitková voda je vyuţívána zejména jako voda poţární, dále pro účely skrápění při nakládce hmot a skrápění provozních komunikací ev. mytí vozidel. Skrytí terénu a těţba uhlí na doplňkové lokalitě Medard nebude znamenat nový nárok na mnoţství a kvalitu pitné a uţitkové vody, ani změnu rozvodů vody. Odvodňování Území rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard bude odvodňováno pomocí jiţ provozované čerpací techniky. Povrchová voda bude odvodňovacími příkopy svedena do vybudované retenční nádrţe (čerpací místo), která je vyhloubena v podloţí vyuhleného dna. Od čerpacího místa je vybudováno čerpací (výtlačné) potrubí v délce 1 080m, které je směrováno přes uklidňovací jímku na ÚDV Svatava a odtud je voda vypouštěna do řeky Svatavy. Retenční nádrţ spolu s čerpacím místem je moţno v závislosti na postupu vnitřní výsypky přestavovat, s čímţ bude nutno i prodluţovat výtlačné potrubí. Případně nově budované retenční nádrţe budou rovněţ hloubeny v podloţí vyuhleného dna. Po zasypání (včetně retenční nádrţe) a provedení rekultivace celého území bude území odvodněno pomocí odvodňovacích příkopů, které budou svedeny do vybudovaného mokřadu a odtud bude povrchová voda svedena odvodňovacím příkopem do jezera Medard. Ve východní části bude povrchová voda svedena přímo do jezera. 3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Surovinové zdroje Těţba skrývky na doplňkové lokalitě Medard je součástí probíhající těţby hnědého uhlí povrchovým způsobem. To znamená, ţe je pro potřeby provozu lomu a doprovodných činností zaveden systém zásobování surovinami. Hlavními surovinami jsou elektrická energie pro provoz těţebních strojů a pohonné hmoty pro provoz zemních strojů, pomocnou mechanizaci a vozový park. Vlastní provoz těţebních mechanizmů a nákladních vozidel znamená tedy nejen spotřebu elektrické energie, ale i spotřebu nafty, motorových olejů, olejů hydraulických a převodových. Dále budou potřebné pneumatiky, vysokotlaké hadice k hydraulice atd. Výčet výše uvedených materiálů nebude znamenat nárůst spotřeby těchto materiálů, protoţe mechanizmy a dopravní prostředky, které budou nasazeny na doplňkové lokalitě budou střídavě přesouvány ze stávající těţby. Nezvýší se tedy počet mechanizmů ani dopravních prostředků ani spotřeba provozních materiálů. 29

30 U všech surovinových a energetických zdrojů se tedy předpokládá spotřeba na přibliţně stejné úrovni, protoţe charakter dosavadní těţby se nebude měnit. Pro provoz těţebních strojů a mechanizace jsou dále zabezpečovány zejména náhradní díly, oleje a maziva. Všechny uvedené a další ostatní výrobky jsou zabezpečovány průběţně ve vazbě na provozní poţadavky. 4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Mechanizace Při činnostech prováděných v rámci předmětného POPD bude i nadále pouţívána technologie, která je v současném provozu lopatová rýpadla, automobilová doprava, mobilní zařízení pro drcení uhlí v těţebním procesu a pomocná mechanizace. Tabulka č. 5 Současná provozní technologie Rýpadla Zakládání Doprava Zařízení pro úpravu Pomocná mechanizace Hydraulická lopatová rýpadla (374 DL) Buldozery, zemní stroje Nákladní automobily, dampry. kolové nakladače Mobilní drtící zařízení (STE /T-V(R)) Buldozery, zemní stroje, DH, kolové nakladače, nákladní automobily Důlní doprava Automobilová doprava - jedná o nákladní automobily (dampry) s velkoobjemovou korbou určené k převozu skrývky a uhlí. Dále o pomocnou kolovou techniku, tzn automobilovou techniku, autojeřáby a speciální techniku. Udrţení čistoty komunikací s ohledem na moţnou prašnost V letním období (příznivé podmínky sucho) jsou komunikace skrápěny důlními vodami. Ostatní období (deště, bláto, plískanice, námraza atd.) není potřeba lomové komunikace čistit. Ostatní komunikace budou podléhat kontrolám a v případě zjištění znečištěné silnice bude přistoupeno k nápravě. Kolejová doprava Stávající kolejová vlečka o rozchodu 1435 mm bude pomocí nově vloţené výhybky v prostoru současné nakládky prodlouţena o cca m k nově vybudovanému nakládacímu místu. Vlečkou je zajišťována přeprava vytěţeného uhlí na zpracovatelskou část ve Vřesové. Pro hodnocený záměr budou vyuţívána stávající zařízení lomu, provozní (neveřejné) komunikace. Záměr nemá nároky na další dopravní ani na jinou infrastrukturu. 30

31 Elektrizace Pro napájení všech technologií na doplňkové lokalitě Medard bude vyuţívána současná hlavní bezobsluţná dálkově řízená transformační stanice transformovna R64Aneţka. Tato transformovna je napájena z dvojitého vedení 22kV Sokolov 1 a Sokolov 2. Sekundární vývody 6 kv jsou rozvedeny do podruţných trafostanic a napájí příslušné objekty v oblasti Medardu. Trafostanice R64Aneţka a přilehlé vzdušné elektrické vedení se nachází v ploše budoucí těţby, proto bude v předstihu potřeba provést přeloţení těchto zařízení. 31

32 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. OVZDUŠÍ Vlivem záměru na ovzduší se zabývá rozptylová studie, autor RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. - ECO-ENVI-CONSULT, Jičín Rozptylová studie Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, říjen (Studie v plném znění je přílohou předkládaného materiálu). V rámci předkládané rozptylové studie jsou řešeny následující etapy těţby: Varianta stávající stav Varianta 1. etapa těţby Varianta 2. etapa těţby Varianta 3. etapa těţby Varianta 4. etapa těţby Pozn.: Varianta stávající stav je řešena z toho důvodu, aby bylo patrné, jaký je podíl emisí ve stávajícím stavu ve vztahu k imisnímu pozadí dle 5ti letých aritmetických průměrů zveřejňovaných ČHMÚ; příspěvky stávající těţby jsou zahrnuty v imisním pozadí zájmového území. Vstupní podklady pro výpočet Ve výpočtu je pro jednotlivé etapy těţby uvaţováno s 340 dny provozu a provozní dobou hod. Výchozí data o objemu těţby, emisní faktory pro výpočet emisí z provozu těţební techniky a emisí PM 10 a PM 2,5 z manipulace s materiálem při těţební a skrývkové činnosti jsou spolu s popisem vlastního výpočtu detailně uvedeny v rozptylové studii. STÁVAJÍCÍ STAV Emise ze skrývky Dle podkladů oznamovatele činil za období 2012 aţ 2014 objem skrývky tun. Průměrný roční objem skrývky tak činil: cca tun, které byly uloţeny následovně: vnitřní výsypka tun vnější výsypka tun V bilancích je uvaţováno s emisemi ze skrývky v prostoru těţby a s uloţením na vnitřní a vnější výsypku. Skrývka: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok

33 Vnitřní výsypka: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok ,23216 Vnější výsypka: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok Emise z těžby uhlí Dle podkladů oznamovatele činil za období 2012 aţ 2014 objem vytěţeného uhlí tun. Průměrný roční objem těţby uhlí tak činil cca tun. V bilancích je uvaţováno s emisemi z prostoru těţby a manipulace s uhlím při nakládce. Těţba uhlí: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E+02 PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E+01 Manipulace s uhlím: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 0, PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok Emise z provozu těžební techniky Celková spotřeba nafty v letech 2012 aţ 2014 činila litrů, průměrná roční spotřeba nafty tedy činila litrů při přesunu tun skrývky a tun uhlí. Při uvaţovaném nepřetrţitém provozu, dané spotřebě nafty dodané oznamovatelem a při hustotě nafty 845 kg/m 3 se jedná o cca 167 tun nafty.spálením tohoto mnoţství nafty bylo vyprodukováno následující mnoţství emisí: 33

34 Tabulka č. 6 Suma emisí z plošného zdroje NO 2 benzen g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E E E E-02 PM 10 PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E E E E-01 benzo(a)pyren g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E-06 Emise ze železniční dopravy V současné době je vytěţené uhlí z doplňkové lokality Medard nakládáno na nákladní automobily (dampry) a odtud je odváţeno po vybudované provozní komunikaci na nakládací místo, které bylo vybudováno v okolí bývalého areálu REOS a s ním byla obnovena vlečka v původní délce 550 m. Bilancovány jsou maximálně 2 soupravy v denní době. Při pouţití uvedených emisních faktorů jsou bilancovány následující emise: NO x g. s -1 kg.den -1 t. rok -1 0,0006 0,0359 0, ETAPA TĚŢBY Celková plocha těţby v 1. etapě je m 2. Plocha pro ukládání skrývky na vyuhleném dně činí m 2 Emise ze skrývky Dle podkladů oznamovatele bude činit roční objem skrývky tun. V bilancích je uvaţováno s emisemi ze skrývky v prostoru těţby a s uloţením na vnitřní výsypku. Skrývka: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 1, PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok Vnitřní výsypka: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 1, PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok

35 Emise z těžby uhlí Dle podkladů oznamovatele bude činit roční objem vytěţeného uhlí tun. V bilancích je uvaţováno s emisemi z prostoru těţby a manipulace s uhlím při nakládce. Těţba uhlí: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E+02 PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E+01 Manipulace s uhlím: PM 10 g.s -1 kg.den -1 t. rok PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok Emise z provozu těžební techniky Celková spotřeba nafty z očekávané těţby skrývky a uhlí bude odpovídat úměrně spotřeby nafty při průměrné těţbě a skrývce v letech 2012 aţ V bilancích je tak uvaţováno s roční spotřebou nafty litrů. Při uvaţovaném nepřetrţitém provozu, dané spotřebě nafty a při hustotě nafty 845 kg/m 3 se jedná o cca 488 tun nafty. Spálením tohoto mnoţství nafty bylo vyprodukováno následující mnoţství emisí: Tabulka č.7 Suma emisí z plošného zdroje NO 2 benzen g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E E E E-02 PM 10 PM 2,5 g.s -1 kg.den -1 t. rok -1 g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E E E E+00 benzo(a)pyren g.s -1 kg.den -1 t. rok E E E-05 Emise ze železniční dopravy Z hlediska pohybů se jedná o přistavení a odvoz maximálně 3 naloţených souprav denně.při pouţití uvedených emisních faktorů jsou bilancovány následující emise: NO x g. s -1 kg.den -1 t. rok -1 0,069 3,949 0,

36 2. ETAPA TĚŢBY Celková plocha těţby v 2. etapě je m 2. Plocha pro ukládání skrývky na vyuhleném dně činí m 2. Objem skrývky a těţby se nemění, tedy se nemění ani bilance emisí. Dochází pouze k přesunu uvaţovaných plošných zdrojů. 3. ETAPA TĚŢBY Celková plocha těţby v 3. etapě je m 2. Plocha pro ukládání skrývky na vyuhleném dně činí m 2. Objem skrývky a těţby se nemění, tedy se nemění ani bilance emisí. Dochází pouze k přesunu uvaţovaných plošných zdrojů. 4. ETAPA TĚŢBY Celková plocha těţby v 4. etapě je m 2. Plocha pro ukládání skrývky na vyuhleném dně činí m 2. Objem skrývky a těţby se nemění, tedy se nemění ani bilance emisí. Dochází pouze k přesunu uvaţovaných plošných zdrojů. Popis referenčních bodů Výpočet byl proveden ve čtyřech výpočtových čtvercových sítích krát metrů o kroku 50 m. Výpočtová síť tak představuje celkem výpočtových bodů v síti ( ) a 4 výpočtové body mimo výpočtovou síť, které představují body imisního monitoringu ovzduší (3 001 aţ 3 004). Ve výpočtové síti jakoţ i v mapových podkladech je pouţito hodnoty L rovné 1,6 m dýchací zóna člověka. V následující tabulce jsou potom uvedeny souřadnice bodů mimo výpočtovou síť: Tabulka č. 8 Souřadnice bodů mimo výpočtovou síť CB Popis X Y Z L (m) p.č. 12/1, Špic č.p. 32, RD ,2 8, p.č. 7, Špic č.p. 62, RD ,0 8, p.č. 818 Pohraniční stráţe č.p. 45; RD ,0 5, p.č. 832/1, Pohraniční stráţe č.p.185, RD ,0 6,0 2. ODPADNÍ VODY A VODY DŮLNÍ Odpadní (splaškové vody). Zdrojem splaškových vod jsou hygienická a sociální zařízení pro zaměstnance. Zaměstnanci pracující při hornické činnosti na doplňkové lokalitě Medard budou vyuţívat stávající sociální zařízení lomu. Obecně jsou odpadní vody čištěny na čistírně odpadních vod (ČOV), v případě odloučených pracovišť jsou zachytávány v bezodtokých jímkách. Z jímek jsou následně vyváţeny na ČOV. 36

37 Při mytí kolových nebo kolejových vozidel a další techniky dochází ke vzniku odpadních (zaolejovaných) vod. Pro mytí vozidel jsou určeny mycí rampy. Vzniklé oplachové vody z mytí jsou po odsazení hrubých nečistot dále čištěny. Důlní vody V prostoru lomu Medard vznikají důlní vody, které jsou za podmínek stanovených vodoprávním úřadem vypouštěny do recipientu. Podle horního zákona č. 44/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou vodami důlními všechny podzemní, povrchové a sráţkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloţí, podloţí nebo boku nebo prostým vtékáním sráţkové vody, a to aţ do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. Nakládání s důlními vodami Vypouštění důlních vod je prováděno v souladu s rozhodnutím vodoprávních úřadů, kterými se stanovuje způsob a podmínky vypouštění. Kvalita vypouštěných důlních vod je sledována pomocí laboratorních analýz odebíraných vzorků v akreditované laboratoři společnosti. Vypouštění důlních vod z úpravny důlních vod Medard do řeky Svatavy je povoleno Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 1324/ZZ/14-4 ze dne byla prodlouţena doba platnosti výše uvedeného rozhodnutí. Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do V ostatních ustanoveních zůstává rozhodnutí KÚ KK č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne nadále v platnosti beze změn.. Způsoby a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových z úpravny důlních vod Medard do řeky Svatavy. Důlní vody budou vypouštěny v ř. km. 0,95, č. h.p , hydrogeologický rajon Sokolovská pánev, k.ú. Svatava, okres Sokolov, kraj Karlovarský v mnoţství Q prům = 120,0 l.s -1 ; Q max = 380,0 l.s -1 ; Q max d = m 3.den -1 ; Q rok = m 3.rok -1 V souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náleţitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech (dále jen NV ), stanovuje následující emisní limity: 37

38 Ukazatel Emisní limit p (mg.l _1 ) Emisní limit m (mg.l -1 ) Bilanční limit t.rok -1 NL Fe celk ,5 Mn 1 3 4,5 SO ph 6-9 Kde p znamená přípustné hodnoty koncentrací; m znamená maximální nepřekročitelné hodnoty koncentrací; Rozhodnutí se vydává za následujících podmínek a povinností 1. Jakost vypouštěných důlních vod (dále jen DV) bude sledována - v ukazatelích nerozpuštěné látky (NL 105 ), ţelezo (Fe celk ), mangan (Mn), sírany (SO 4 2- ), ph 1x měsíčně - rozpuštěné látky (RL 105 ), rozpuštěné anorganické soli (RAS), chemická spotřeba kyslíku (CHSK Cr ), zinek (Zn), arsen (As), beryllium (Be), kobalt (Co), nikl (Ni) 4 x ročně 2. Vzorky budou odebírány jako prosté bodové. 3. Kontrolní profil pro odběr vzorků a pro dodrţení emisních limitů se stanovuje na odtoku z úpravny důlních vod. 4. Případné negativní změny v jakosti důlních vod zjištěné v průběhu roku budou neprodleně oznámeny vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku a České inspekci ţivotního prostředí OI Plzeň, pobočka Karlovy Vary (dále jen ČIŢP). 5. Mnoţství vypouštěných DV bude měřeno náhradním způsobem měření. 6. Výsledky rozborů vypouštěných DV budou evidovány a budou k dispozici příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku a ČIŢP. 7. Vyhodnocení výsledků a vyčíslení bilance vypouštěného znečištění bude za uplynulý kalendářní rok předkládáno v termínu do 15. února příslušnému vodoprávnímu úřadu, správci vodního toku (Povodí Ohře, státní podnik Chomutov) a ČIŢP. 38

39 8. Rozbory odebraných vzorků DV budou provedeny\ akreditovanou laboratoří dle 92, odst. 1 vodního zákona. Před ukončením platnosti rozhodnutí bude poţádáno o prodlouţení platnosti popř. o vydání nového rozhodnutí ke stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod. 3. ODPADY Při vlastní těţbě v lomu nebudou vznikat nebezpečné odpady ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Před postupem těţby bude orná půda skryta a uloţena na mezideponii (zemník) pro další vyuţití v rámci rekultivace. S ornicí, zeminou a horninami ze skrývky lze nakládat jako s Inertními odpady, respektive jako s odpady, které je moţno vyuţít k zaváţení vytěţených povrchových lomů a k vytváření terénních úprav a rekultivací, v souladu s vyhláškou MŢP č. 294/2005 Sb.,v platném znění, o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich vyuţívání na povrchu terénu. V tomto případě musí tyto odpady splňovat podmínky uvedené v příloze č. 11, v bodech 2. a 3.této vyhlášky. Odpady ale budou vznikat při činnostech souvisejících s těţbou, event. při činnostech, na kterých bude těţba závislá (např. při údrţbě mechanizmů a vozového parku). Tyto práce budou zahrnovat jak zajištění oprav, tak i nakládání se vzniklými odpady. Činnosti, při kterých budou tyto odpady vznikat, zejména opravy nákladních automobilů, případně opravy těţebních mechanizmů, budou prováděny mimo areál lomu. Nelze vyloučit i moţnost vzniku nebezpečných odpadů v případě havárií a poruch těţebních a dopravních mechanizmů doprovázených případným únikem ropných látek do terénu, a tedy kontaminací půdy a horninového prostředí. V těchto případech by byla kontaminovaná plocha sanována a znečištěná zemina odstraněna jako odpad podle zákona o odpadech, v souladu s havarijním plánem. Pro informaci uvádíme odpady, které mohou při údrţbě těţebních mechanizmů a nákladních automobilů vznikat mimo vlastní lom, přičemţ odstranění těchto odpadů bude řešeno smluvními organizacemi, včetně způsobu jejich odstranění. Mnoţství těchto odpadů nelze v této etapě prací kvantifikovat. Orientační seznam moţných produkovaných odpadů motorové a mazací oleje, filtry, textil, olověné akumulátory, odpad kabelů, pneumatiky, kaly z odlučovačů olejů atd. Smluvní organizace musí dodrţovat veškeré povinnosti, stanovené příslušnou legislativou v oblasti odpadů (zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění, vyhlášku č. 381/2001 Sb., vyhlášku č. 383/2001 Sb. ve znění vyhlášky č. 294/2005 Sb. a další). 39

40 4. OSTATNÍ VÝSTUPY (HLUK, VIBRACE, ZÁŘENÍ) HLUK Hluk řeší specializovaná studie, autor Ing. Ondřej Mikula - EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 558/4, Praha10. POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard Akustické posouzení, říjen (Akustické posouzení v plném znění je v příloze předkládaného materiálu). Výpočtové body Kontrolní výpočtové body byly umístěny v chráněném venkovním prostoru staveb ve vzdálenosti 2 metry před fasádou objektu. Body výpočtu V01 a V02 byly umístěny na nejbliţší chráněné budově vzhledem k rozšířené těţbě na doplňkové lokalitě Medard. Popis bodů výpočtů je uveden v následující tabulce. Poloha výpočtových bodů je patrná z obrázku č 7. Tabulka č. 9 Popis kontrolních výpočtových bodů Bod výpočtu Výška bodu nad terénem [m] Způsob vyuţití objektu dle KN Adresa Katastrální území V01 3,6 Bytový dům Pohraniční stráţe 433 Svatava V02 3,6 Bytový dům Pohraniční stráţe 42 Svatava V03 3,6 Rodinný dům Špic 62 Svatava V04 3,6 Rodinný dům Špic 32 Svatava Obrázek č. 7 Zobrazení kontrolních výpočtových bodů celková situace V04 V03 V01 V02 40

41 Obrázek č. 8 Rozdělení prostoru pro těţbu C 4. etapa A 1. etapa B 1. etapa 2. etapa B 3. etapa Výpočtové stavy Výpočet byl proveden pro následující stavy: o Model 1 těžba v prostoru označeném A (zobrazení na obr.č. 8) Stav 1 - rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Stav 2 - rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru A, doba provozu drtiče max. 4 h/směnu Stav 3 - rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a s PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru A, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Model 2 těžba v prostoru označeném B (zobrazení na obr. č. 8) Stav 1 - rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Stav 2 - rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 4h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a s PHS1 u drtiče, drtič v místě nakládky, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Stav 3 - rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, s PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, s drtičem v místě nakládky, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Stav 4 - rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, s PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, bez drtiče 41

42 o Model 3 těžba v prostoru označeném C (zobrazení na obr. č. 8) Stav 1 - rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Stav 2 - rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru C, doba provozu drtiče max. 4 h/směnu Stav 3 - rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu, s PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru C, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Pozn.: PHS1 protihluková stěna u drtiče; PHS2 - protihluková stěna na hranici lomu Na obr.č.9, obr. č.10 a obr. č.11je zobrazeno předpokládané nejhorší umístění veškeré těţební technologie vzhledem k okolní zástavbě. Obrázek č.9 Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem A včetně PHS2 stav 1 aţ stav 3 V04 Legenda Výpočtový bod Budova Silnice, cesta Železniční vlečka, železnice Zdroje hluku Protihluková stěna V03 V01 V02 42

43 Obrázek č. 10 Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem B včetně PHS1 a PHS2 stav 1 aţ stav 4 V04 Legenda Výpočtový bod Budova Silnice, cesta Železniční vlečka, železnice Zdroje hluku Protihluková stěna V03 V01 V02 Obrázek č.11 Situace s předpokládaným nejhorším rozmístěním veškeré těţební technologie lomu při práci v ploše označené písmenem C včetně PHS2 stav 1 aţ stav 3 V04 Legenda Výpočtový bod Budova Silnice, cesta Železniční vlečka, železnice Zdroje hluku Protihluková stěna V03 V01 V02 43

44 VIBRACE Povrchovým dobýváním na hnědouhelném lomu Medard nebude z hlediska vibrací docházet k ovlivňování ţivotního prostředí. Vliv vibrací bude patrný pouze v pracovním prostředí na těţebních strojích. Ze zkušeností s těmito zařízeními lze konstatovat, ţe hodnoty hladin vibrací nebudou překračovat nejvyšší přípustné stanovené nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví a nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. ZDROJE ZÁŘENÍ Z hlediska záměru na přímo dotčené lokalitě nepředstavuje radioaktivní záření významný problém. I kdyţ se větší část České republiky nachází na geologickém podloţí se zvýšeným obsahem radionuklidů, jejichţ přirozeným rozpadem vzniká radon. Těţba povrchovým způsobem a provětrávání skrývkových a uhelných řezů znemoţňuje hromadění plynu, který by ve svém důsledku mohl ohrozit lidské zdraví. Na dotčeném území je vyloučena výstavba objektů určených k bydlení. PRŮMYSLOVÉ ZÁŘIČE V podmínkách lomu se vyuţívají, a v budoucím období budou vyuţívat, průmyslové zdroje ionizujícího záření (popeloměry,síroměry), pouţívané ke stanovení kvalitativních parametrů těţeného uhlí. Jedná se o tzv. analyzátory, které obsahují uzavřené radioaktivní zářiče. Provoz a údrţba těchto zářičů se řídí obecně platnými právními a vnitřními řídícími akty, které jsou schváleny Státním úřadem pro jadernou bezpečnost. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Za zdroj elektromagnetického záření lze povaţovat prakticky kaţdé zařízení pracující s elektrickým proudem. Pak jako zdroje elektromagnetického záření budou působit vedení velmi vysokého a vysokého napětí, kolejové vedení, transformátorové stanice a elektrorozvodny, elektromotory mechanizmů (těţební mechanizace), čerpadla atd. Tyto zdroje s největší pravděpodobností nepatří mezi zdroje vysokého a velmi vysokého pásma frekvencí, v opačném případě musí být navrţeny a vyrobeny tak, aby nedocházelo k překročení limitních hodnot. Provozovatelé těchto zdrojů mají předepsanou povinnost přezkoušení zdrojů, aby byly v souladu s příslušnými předpisy. Případně jsou povinni označit místa, kde můţe docházet k vyšším intenzitám záření. 5. RIZIKA HAVÁRIÍ VZHLEDEM K NAVRŢENÉMU POUŢITÍ LÁTEK A TECHNOLOGIÍ Při hornické činnosti v zájmovém území můţe dojít ke kontaminaci zemin a následně i vod v souvislosti s pohybem těţebních strojů. Rizika lze rozdělit na: rizika provozního charakteru rizika havarijního charakteru 44

45 Riziko provozního charakteru ve smyslu kontaminace zemin a vod spočívá především ve znečištění zemin a následně dešťových vod z prostoru pohybu těţebních strojů event. dopravních prostředků, kde můţe docházet k úkapům ropných látek vzhledem k netěsnostem motorů, rozvodových a převodových skříní mechanizmů, strojů, zařízení a dopravních prostředků. Riziko havarijního charakteru ve smyslu kontaminace zemin a vod můţe vzniknout v důsledku havárie některého z dopravních prostředků, případně těţebního mechanizmu. Významným omezujícím faktorem pro moţný vznik jak rizik provozního, tak rizik havarijního charakteru bude pravidelná kontrola technického stavu vozidel a jejich pravidelná údrţba, stejně jako těţebních mechanizmů. Bezpečnost a ochranu zdraví, základní opatření proti moţnému nebezpečí atd. vţdy řeší a bude podrobně řešit Plán otvírky, přípravy a dobývání. Řízení a zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti je a bude prováděno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů a předpisů vydaných na základě uvedených zákonů, zvláště pak vyhlášek ČBÚ č. 26/1989 Sb. a č. 22/1989 Sb. ve znění pozdějších předpisů a ostatní dokumentací, vydanou organizací. Rovněţ tak je a bude, zajišťováno plnění příslušných obecně závazných právních norem a rozhodnutí orgánů státní správy. Společnost Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s. Divize Těţba má vypracovaný, v souladu s platnými předpisy, havarijní plán. Tento plán je pravidelně aktualizován. Plán je v listinné i elektronické podobě a jsou s ním seznámeni všichni zaměstnanci a platí také pro zaměstnance cizích organizací. Podle uvedeného havarijního plánu se za závaţnou nehodu (havárii) mohou povaţovat: Poţár mechanizačních a těţebních prostředků. Skluz a sesuv hornin. Ţivelné pohromy apod. Případy, které vedení závodu prohlásí za havarijní. Průvaly vod a bahnin. Dopravní nehoda se zraněním osob. Pád osoby nebo zařízení do prohlubně. Výbuch plynů a prachu, průsaky vod a bahna, průtrţe uhlí, hornin a plynu, důlní otřesy a uvolnění radioaktivního záření. Nekontrolovaný výbuch trhavin. Výskyt zvýšené koncentrace plynů. Pro úplnost uvádíme také úrazy v důsledku neoprávněného vstupu do předpolí a prostoru lomů, úrazy v důsledku neoprávněného vstupu do kolejišť a ochranných pásem vedení elektrického proudu. 45

46 Při změně základních norem, týkajících se bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a ochrany objektů (např. vyhlášky ČBÚ) budou návazně upraveny, nebo doplněny vlastní provozní dokumenty. 6. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE (VÝZNAMNÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY A ZÁSAHY DO KRAJINY) Plán sanace a rekultivace území dotčeného těţbou Zájmová oblast sanované lokality svojí rozlohou zasahuje částečně do ukončených a rozpracovaných rekultivací. Společné dotčené území doplňkové lokality Medard o celkové rozloze 26,64 ha bude převáţně zrekultivováno klasickou lesnickou rekultivací. Hrubé terénní úpravy zahrnující úpravu konečného svahu a vytvoření plošiny na horizontu cca 404 m n.m., budou provedeny báňskou technologií. Další terénní úpravy v rámci rekultivací budou zahrnovat přípravu pro hospodárnice, odvodnění, vyrovnání a případné dotvarování konečného stavu terénu. V případě, ţe kvalita zaloţených zemin v povrchové vrstvě neumoţní výsadbu sazenic, bude nutné pro zajištění kvalitní lesnické rekultivace přistoupit k převrstvení vybraných ploch zeminou schopnou zúrodnění. Obrázek č. 12 Plán sanace a rekultivace viz. Mapová dokumentace Technická rekultivace Součástí technických rekultivací jsou terénní úpravy, úpravy nerovností, provedení svahování, vybudování hospodárnic a odvodnění. 46

47 Hospodárnice Řeší cestní síť navazující na hospodárnice existující či jiţ vyprojektované. Navrţeno je vybudovat 7 hospodárnic (H1 H7) o celkové délce cca m. Hospodárnice se navrhují o šířce 3,5 m se zpevněnou krajnicí 1 m po obou stranách. Podél hospodárnic budou vybudovány nezpevněné odvodňovací příkopy a v místě odboček na rekultivované plochy budou zatrubněny. Na komunikacích se navrhuje jednostranný příčný sklon 2% včetně krajnic směrem k odvodňovacím příkopům. V úsecích, kde nejsou podél hospodárnic navrţeny příkopy, bude komunikace vodorovná a pouze sklon krajnic bude 3% směrem od komunikace. Na hospodárnicích je navrţeno 10 výhyben š. 2 m a dl. 20 m. Konstrukce je stejná jako konstrukční skladba hospodárnic. Na hospodárnicích ve svazích se navrhují k odvedení vody příčně uloţené svodnice. Odvodnění Odvodnění řeší podchycení a odvedení povrchových vod pomocí odvodňovacích příkopů, cestních příkopů a mokřadů. Navrţeno je vybudovat 24 odvodňovacích příkopů (OP1 OP24) v celkové délce m, 18 propustků (P1 P18) a 1 mokřad (M1) o rozloze 0,29 ha. Zachycená voda bude sváděna odvodňovacími příkopy do niţších horizontů a před vtokem do budoucího jezera Medard bude protékat přes mokřad, voda v prostoru 3. etapy je svedena přímo do jezera. Odvodňovací příkopy jsou otevřené lichoběţníkovitého tvaru o průměrné hloubce 0,6 m, šířky dna 0,6 m a sklonu svahu 1:2. Mokřad řeší zadrţení a částečné čištění povrchových vod přitékajících z odvodňovacích příkopů. Hladina vody v mokřadu bude na kótě 402,6 m n.m. a hloubka vody bude 1,6 m. Mokřad se navrhuje nepravidelného tvaru o rozloze 0,29 ha a bude vybudován jako zemní prohlubeň v rámci lesnické rekultivace. Nádrţ bude utěsněna jílovitým těsněním. Biologická rekultivace Biologická rekultivace bude zahrnovat výsadbu sazenic, oţínání, okopávání a vylepšování ve 4-letém pěstebním cyklu. Vysazovány budou 2 aţ 3-leté prostokořenné sazenice ve sponu 1 m x 1 m ve skupinách bez návozu ornice. Vysazovány budou listnáče (olše šedá, dub zimní a letní, javor klen, jasan ztepilý) a jehličnany (borovice lesní, smrk ztepilý, modřín evropský), podél hospodárnic v šíři 3m keře domácí provenience. Pěstební péče bude ukončena 5. rokem.biologická rekultivace bude realizována na upravených svazích i na rovinných plochách o celkové výměře 26,64 ha. 47

48 C. ÚDAJE O STAVU ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŢNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ 1.1 Územní systém ekologické stability V širším zájmovém území je vymezen nadregionální biokoridor v údolí Ohře (495). Jedná se o vymezený NRBK, který prochází mezi obcemi Citice a Sokolovem podél jiţní a jihovýchodní hranice lomu Medard-Libík. Jedná se o koridor hydrický, umoţňující především migraci vodomilných a vlhkomilných organizmů. V širším zájmovém území jsou dále vymezeny regionální prvky územního systému ekologické stability. Jsou zde vymezeny regionální biokoridor údolím Svatavy (416) vymezený regionální koridor propojuje RBC Svatavský vrch s údolím Ohře, prochází podél východní hranice zbytkové jámy Medard-Libík; regionální biocentrum výsypka Antonín (433), vymezené v ploše lesnické rekultivace. Předmětem ochrany jsou sukcesní stadia rekultivačního porostu; regionální biokoridor Habartovský potok (425). V blízkosti zájmového území jsou lokalizovány i prvky lokálního systému ekologické stability lokální biocentrum Pod Bukovany (698); lokální biocentrum Na rekultivace (699) navrţené lokální biocentrum ve výměře 1,3 ha v jihozápadní části výsypky Gustav. Pro území městyse Svatava byl projektantkou Ing. arch. A Kaskovou v květnu 2014 zpracován územní plán Svatava. Územní plán přebírá prvky regionálního systému ekologické stability včetně ochranného pásma nadregionálního biokoridoru vymezené v ZÚR KK a dále je zpřesňuje do měřítka katastrální mapy. Detailně jsou jednotlivé prvky v územním plánu městyse Svatava popsány, včetně čísla, názvu, opatření, prvku a úrovně, katastrálního území a p.p.č. Na základě porovnání p.p.č prvků v systému ekologické stability a p.č. ploch, kde bude realizována těţba v rámci POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard nebyla zjištěna ţádná kolize ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, PŘÍRODNÍ PARKY, VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY A PTAČÍ OBLASTI Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů jsou národní parky(np), chráněné krajinné 48

49 oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky, přírodní památky (PP) a maloplošná zvláště chráněná území nebudou realizací záměru dotčena. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působnosti (SO ORP) Sokolov se nacházejí následující chráněná území, která ale nezasahují do našeho zájmového území CHKO Slavkovský les PP Údolí Ohře Evropsky významné lokality a ptačí oblasti Krajský úřad Karlovarského kraje, jako orgán ochrany přírody, příslušný podle ustanovení 77a odst. 4 písm.n) zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, po posouzení záměru Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, ţadatel Sokolovská uhelná, právní nástupce, a.s., Staré náměstí 69, Sokolov, Sokolov 1 vydává v souladu s ustanovením 45i odst.1 výše uvedeného zákona toto stanovisko: Záměr Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard nemůţe mít významný vliv na evropsky významné lokalitě ani ptačí oblasti. Záměr nezasahuje za hranice ţádné stávající evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a představuje zásah takového charakteru, který nemůţe ani druhotně negativně ovlivnit předmět ochrany jakékoliv sloţky soustavy Natura Jiná chráněná území Chráněné loţiskové území Ochrana výhradního loţiska proti znemoţnění nebo ztíţení jeho dobývání se zajišťuje stanovením chráněného loţiskového území. Chráněné loţiskové území stanoví Ministerstvo ţivotního prostředí ČR rozhodnutím vydaným v součinnosti s Ministerstvem hospodářství ČR, Obvodním báňským úřadem a po dohodě s orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Hranice chráněného loţiskového území se vyznačí v územně plánovací dokumentaci, v zájmu ochrany jsou zde omezeny některé činnosti. Chráněné loţiskové území pro těţbu výhradního loţiska hnědého uhlí nebylo stanoveno, jeho funkci nahrazují vymezené dobývací prostory. Územní plán Městyse Svatava z května 2014 vymezuje plochy těţby nerostů a stanovuje hlavní vyuţití - území kulturní krajiny určené k hospodárnému vyuţívání nerostů, těţební činnosti a úpravě nerostů; dále přípustné vyuţití pro pozemky, které jsou, budou nebo byly vyuţity pro těţbu surovin, které souvisí se zpracováním, ev. skladováním odpadů a nerostů; dále pozemky, na kterých se vyskytují mobilní technologická zařízení 49

50 pro těţbu a zpracování nerostů; dopravní a technickou infrastrukturu, související s těţbou, zpracováním nebo manipulací nerostných surovin; řadí sem dále plochy sanací a rekultivací podle plánu sanací a rekultivací. Obr. č. 13 Územní plán Svatava širší vztahy zájmové území viz. Mapová dokumentace Územní plán stanovuje i plochy s nepřípustným vyuţitím. Tam, kde se v současnosti těţí nebo bude těţit není přípustné umísťování trvalých staveb, není přípustné vést inţenýrské sítě a budovat komunikace a pouţívat při těţbě technologie, které by mohly ovlivnit kvalitu a mnoţství podzemních vod. Významné krajinné prvky (VKP) Významné krajinné prvky jsou vymezeny zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Významnými krajinnými prvky jsou lesy,rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Významný krajinný prvek je podle 4 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění chráněn před poškozováním a ničením. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení VKP nebo ohroţení či oslabení jeho ekologickostabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umísťování staveb, pozemkové úpravy, odvodňování, změna kultur a těţba nerostů. Chráněná oblast přirozené akumulace vod Ve vazbě na širší územní vztahy jsou Krušné hory významným zdrojem kvalitní vody, kterou je zásobována celá Podkrušnohorská oblast. Vzhledem k významu ochrany vod byly Krušné hory vyhlášeny chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV) nařízením vlády ČSR č. 10 ze dne Navrţený záměr hornické činnosti v zájmovém území nezasahuje do vyhlášené CHOPAV. 50

51 1.3. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU, ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ, ÚZEMÍ ZATĚŢOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŢENÍ, STARÉ EKOLOGICKÉ ZÁTĚŢE, EXTRÉMNÍ POMĚRY V DOTČENÉM ÚZEMÍ Městys Svatava první písemná zpráva pochází z roku Obyvatelé Svatavy se původně ţivili vorařstvím a pěstováním chmele. V 18. Století začali sedláci v okolí těţit uhlí, nejprve jako důleţitou surovinu pro výrobu kyseliny sírové, později jako topivo. Obec se tak zařadila mezi obce s těţbou uhlí. V roce 1848 se Svatava stala samosprávnou obcí, v roce 1903 se stala městysem. Novodobá historie obce se začala psát v roce 1990, kdy byla Svatava vyhlášena samostatnou obcí. Do katastru obce Svatava jsou připojeny dřívější samostatné osady, dnes části obce, Davidov a Podlesí. V současné době ţije v katastru obce 1691 obyvatel. Dominantou obce je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Památky v okolí lokality Svatava. Celkem jich je nalezeno 58, v následujícím uvádíme ty nejvýznamnější: Kaple nejsvětější trojice Sokolov; kapucínský klášter Sokolov; kostel sv. Jiljí Lomnice; Muzeum Sokolov; Sokolovský zámek; rozhledna Hard Sokolov; zřícenina hradu Hartenberk Hřebeny atd. Velký význam v okolí obce má řeka Svatava, která obcí protéká a dále okresní město Sokolov, které leţí na soutoku Ohře a Svatavy. Archeologický význam má zámek v Sokolově, protoţe průzkum prokázal, ţe zde stával jiţ ve 13. Století kamenný hrádek. Dnes je zde muzeum hornictví. Archeologický průzkum Na všechny typy území s příp. archeologickými nálezy se vztahuje povinnost vyplývající ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění. Je nutné respektovat hlavně 22 zákona, podle něhoţ jsou stavebníci jiţ od přípravy stavby, tj. od záměru provádět jakékoli zemní práce, při nichţ můţe být objeven archeologický nález, ve smyslu 23 citovaného zákona povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR a umoţnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. I kdyţ se přímo v zájmovém území nepředpokládají archeologické nálezy, je nutné respektovat poţadavky vyplývající z výše uvedených zákonných ustanovení a s měsíčním předstihem oznámit termín zahájení prací příslušnému regionálnímu muzeu nebo příslušnému ústavu archeologické památkové péče. Území hustě zalidněná Zájmová plocha leţí sice mimo intravilán městyse Svatava a není tedy územím hustě zalidněným, ale není v neosídleném území. V městysi Svatava ţilo ke dni celkem1596 obyvatel. 51

52 Staré ekologické zátěţe nejsou v zájmovém území lokalizovány ani evidovány (odkaz na ). Poddolovaná území Pozůstatkem hlubinné těţby nerostných surovin jsou důlní díla, jejichţ průmět na povrch je vymezen jako tzv. poddolovaná území, která tak představují jeden z omezujících faktorů stavební činnosti. Důsledkem jeho nerespektování můţe být další porušení stability horninového prostředí projevující se na povrchu změnami konfigurace terénu (poklesy, propadliny). Míra ovlivnění povrchu je závislá na řadě faktorů (stáří důlního díla, hloubka pod povrchem, charakter geologické stavby). Největší četnost výskytu důlních děl je evidována v krušnohorské oblasti, dále v oblasti Cheb Sokolov Karlovy Vary a v okolí Horního Slavkova. Také v ostatních územích kraje je výskyt důlních děl v porovnání s jinými regiony ČR četný. Vzhledem k tomu, ţe v ploše předkládaného záměru bude těţba probíhat pouze v panenském uhlí, tak se nepředpokládá, ţe by mohlo dojít k otevření opuštěných důlních děl dobývacími mechanismy. V případě, ţe by při zastiţení starých nedokumentovaných dobývek došlo k otevření opuštěných důlních děl, bude vţdy postupováno dle rozhodnutí OBÚ v Sokolově čj. 2264/62/96 ze dne , které řeší postup prací od zjištění nezavaleného opuštěného důlního díla aţ po jeho uzavření a izolaci a dle pracovního postupu č. 000.PPO.ZL.DHM Uzavírání starých důlních děl a likvidace důlních ohňů. 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŢEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY 2.1. OVZDUŠÍ A KLIMA KLIMATICKÉ POMĚRY Dle Quitta leţí téměř celý Chebsko - Sokolovský bioregion v mírně teplé oblasti MT 4, pouze jihovýchodní okraj v teplejší MT 7. Podnebí je tedy mírně teplé a vlivem sráţkového stínu poměrně suché. Sráţky rostou mírně od západu k východu, takţe Chebská pánev, přestoţe je vyšší, je sušší, ale také chladnější: Cheb 6,8 0 C, 593 mm; Kynšperk 7,2 0 C, Sokolov 7,3 0 C, 611mm; Karlovy Vary 7,3 0 C, 659 mm. Podnebí je zvláště za zimních měsíců pod vlivem silných regionálních teplotních inverzí. Expoziční klima a výraznější údolní inverze má údolí Ohře. Sokolovská pánev se nachází v mírně teplé klimatické oblasti. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují mezi 6 7 C. Absolutní teplotní maxima v okolí Sokolova 52

53 vystoupila na 35 C, minima poklesla na 26 C. Dlouhodobé průměrné roční úhrny atmosférických sráţek se pohybují na většině území od 600 mm do 800mm. Území Krušných hor a Slavkovského lesa je dobře provětráváno, více inverzí je zaznamenáno v pánevní oblasti. Převládá západní a severozápadní proudění vzduchu. Širší zájmové území leţí dle Quittovy klasifikace (Atlas podnebí Česka 2007) v mírně teplé oblasti (MW7) s následující klimatickou charakteristikou. Vybrané klimatické ukazatele jsou uvedeny v tabulce č.10. Tabulka č. 10. Klimatické ukazatele Počet letních dní Počet dní s průměrnou teplotou 10 O C a více Počet dní s mrazem Počet ledových dní Průměrná lednová -2 až -3 C teplota Průměrná červencová C teplota Průměrná dubnová 6-7 C teplota Průměrná říjnová teplota 7-8 C Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více Suma srážek ve mm vegetačním období Suma srážek v zimním mm období Počet dní se sněhovou pokrývkou Počet zatažených dní Počet jasných dní Pro výpočet rozptylové studie byl pouţit odhad větrné růţice pro 5 tříd stability a 3rychlosti větru zpracovaný ČHMÚ (originál růţice je dostupný u zpracovatele oznámení). Základní parametry této růţice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu generované programem SYMOS97 verze 2013: 53

54 Sokolov STABILITNÍ RŮŢICE RYCHLOSTNÍ RŮŢICE 54

55 OVZDUŠÍ Hodnocení úrovně znečištění v předmětné lokalitě Pětileté průměry ve čtvercové síti 1x1 km podle poţadavků zákona č.201/2012 Sb. a vyhlášky č.415/2012 Sb. jsou uvedeny v rozptylové studii, která je přílohou předkládaného materiálu. Imisní pozadí NO 2 v lokalitě obce Svatava udává ČHMÚ v rozmezí průměrné roční koncentrace 12,8-14 g/m 3. Na monitorovací stanici ČHMÚ Sokolov, vzdálené na východním okraji města cca 4 km jihovýchodně od lokality záměru, byla v roce 2014 naměřena průměrná roční koncentrace NO 2 14,1 g/m 3 a maximální 1hodinová koncentrace 60,6 g/m 3. Podle údajů ČHMÚ se jedná o pozaďovou stanici v předměstské obytné zóně s reprezentativností údajů v oblastním měřítku 4 50 km. Průměrný imisní příspěvek z těţby v letech (varianta výpočtu rozptylové studie stávající stav) u nejbliţší obytné zástavby, který se promítá do uvedeného imisního pozadí, dosahuje nejvyšší hodnoty 1,4 g/m 3 maximální krátkodobé koncentrace, resp. 0,1 g/m 3 průměrné roční koncentrace. Suspendované částice PM 10 apm 2,5 Imísní pozadí v lokalitě obce Svatava udává ČHMÚ v rozmezí průměrné roční koncentrace cca 20 20,2 g/m 3 PM 10, resp. 13,7 14,3 g/m 3 PM 2,5. Překračování imisního limitu nesignalizují ani průměrné 24hodinové koncentrace PM 10, kde se 36. nejvyšší hodnoty v roce pohybují pod 36 g/m 3. Na monitorovací stanici ČHMÚ Sokolov, vzdálené na východním okraji města cca 4 km jihovýchodně od lokality záměru, byla v roce 2014 naměřena průměrná roční koncentrace 18,3 g/m 3 PM 10, resp. 14,7 g/m 3 PM 2,5. Průměrný imisní příspěvek z těţby v letech (varianta výpočtu rozptylové studie stávající stav) u nejbliţší obytné zástavby, který se promítá do uvedeného imisního pozadí, dosahuje nejvyšší hodnoty průměrné roční koncentrace 0,6 g/m 3 PM 10, resp. 0,09 g/m 3 PM 2,5. Imisní pozadí benzenu v lokalitě obce Svatava udává ČHMÚ v rozmezí průměrné roční koncentrace 1,2 1,3 g/m 3. Na monitorovací stanici ČHMÚ Sokolov, vzdálené na východním okraji města cca 4 km jihovýchodně od lokality záměru, byla v roce 2014 naměřena průměrná roční koncentrace benzenu 1,2 g/m 3. Průměrný imisní příspěvek z těţby v letech (varianta výpočtu rozptylové studie stávající stav) u nejbliţší obytné zástavby, který se promítá do uvedeného imisního pozadí, dosahuje nejvyšší hodnoty 0,005 g/m 3 průměrné roční koncentrace. Imisní pozadí BaP v lokalitě obce Svatava udává ČHMÚ v rozmezí průměrné roční koncentrace 0,45 0,57 ng/m 3. Na monitorovací stanici ČHMÚ Sokolov, vzdálené na východním okraji města cca 4 km jihovýchodně od lokality záměru, byla v roce 2014 naměřena průměrná roční koncentrace benzenu 0,6 ng/m 3. 55

56 Průměrný imisní příspěvek z těţby v letech (varianta výpočtu rozptylové studie stávající stav) u nejbliţší obytné zástavby, který se promítá do uvedeného imisního pozadí, dosahuje nejvyšší hodnoty 0,0023 ng/m 3 průměrné roční koncentrace. U hodnocených škodlivin v roce 2013 ve výpočtové oblasti nebyly překročeny limitní hodnoty u ţádné hodnocené škodliviny. 2.2 VODA ( PODZEMNÍ A POVRCHOVÉ VODY) VODNÍ REŢIM HYDROLOGICKÉ POMĚRY Oblast Sokolova patří do povodí Labe a tedy do úmoří Severního moře. Dominantní řekou je zde Ohře, která odvádí vody středem regionu od západu k východu, přičemţ z jihu do Ohře odvádí vodu její přítoky Lobezský potok, Malá a Velká Libava, Dlouhá stoka s Pramenským potokem a Teplá a ze severu do Ohře odvádí vody její přítoky Libocký potok, Svatava a Chodovský potok. Severní část při hranicích okresu Sokolov je odvodňována k severu do Německa povodím Bílé Elster (Halštrov). Nejvýznamnějším tokem Sokolovska je středně velká řeka Ohře (č.h.p ) pramenící ve Smrčinách na území Spolkové republiky Německo. Územím protéká od jihozápadu směrem přibliţně východoseverovýchodním. Ohře protéká i Sokolovem, a to v jeho historické části, přibliţně na říčním km 202. V Sokolově vtékají do Ohře dva významné toky. Při levém břehu je to řeka Svatava (č.h.p ) pramenící v Krušných horách a při pravém břehu Lobezský potok (č.h.p ) pramenící ve Slavkovském lese. Svatava si ponechává přirozené říční koryto, s výjimkou menších úprav koryta v obci Svatava. Sokolovem protéká Lobezský potok, který je ve Slavkovském lese horským potokem a v celém zájmovém území byl sveden do uměle vytvořeného koryta. Poslední 3 km potoka protékají přímo Sokolovem. V minulosti byly provedeny zásahy do původního vodního reţimu v důsledku těţby v podobě přeloţení většiny vodních toků. Po ukončené těţbě probíhala a dosud probíhá rekultivace a v jejímţ rámci vznikají nové vodní plochy. Mezi nejvýznamnější patří vodní nádrţ Michal v k.ú. Vítkov u Sokolova. V současné době probíhá napouštění vodní nádrţe Medard, jejíţ rozloha bude činit cca 490 ha, která se bude rozkládat na katastrálních územích obcí Bukovany, Citice, Sokolov, Svatava a Habartov. Dále je plánována rekultivace zbytkové jámy lomů Jiří a Druţba, a to po ukončení veškerých těţebních a terénních prací, cca po roce

57 HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY HYDROGEOLOGIE V zájmovém prostoru rozlišujeme dva hlavní hydraulické systémy svrchní a spodní. Svrchní systém zahrnuje sokolovské souvrství, spodní systém pak novosedelské souvrství, starosedelské souvrství a krystalinikum. Kolektor sokolovského souvrství - hydrogeologické poměry sokolovského souvrství jsou značně ovlivněny lomovou těţbou. Primární puklinová propustnost uhlí je nerovnoměrná, poněkud zvýšená v pásmech drcení u výchozu sloje, popř. drobných tektonických linií. Uhelné polohy s vyšším obsahem jílové hmoty mají i propustnost průlinovou, vázanou na mikroskopické trhlinky v uhelné sloţce. Ze sokolovského souvrství zůstává neodvodněná pouze bazální část, kde jiţ dochází ke střídání uhelných a jílových poloh, které brání volnému pohybu podzemní vody. Obecně platí, ţe hydrogeologické poměry sloje Antonín jsou velmi jednoduché a nemají podstatný vliv na těţbu. Kolektor novosedelského souvrství typem sedimentace je novosedelské souvrství jako celek izolátorem. Je tvořeno horninami pelitické sedimentace, zjílovělými tufy, uhelnými polohami a různými smíšenými typy vulkanických a sedimentárních hornin postiţených jílovitým zvětráním. Zvodnění je vázáno pouze na dílčí kolektor josefských vrstev a na lokální vzájemně nekomunikující vrstvy zejména klastických a karbonatizovaných tufů. Tento ani níţe uvedené kolektory nebudou těţebními pracemi zastiţeny ani ovlivněny. Kolektor starosedelského souvrství souvrství je nejstarším terciérním sedimentem pánve. Je tvořeno písčitými sedimenty faciálně proměnlivými, různě diageneticky zpevnělými. Z hydrogeologického hlediska jsou převáţně dobře propustné. Kolektor krystalinika je tvořen převáţně silně kaolinicky zvětralými svorovými rulami. Zvodnění tohoto kolektoru má napjatou hladinu. Vodivost je omezená, vázaná převáţně na puklinový systém. 2.3 PŮDA, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA ŠIRŠÍ ÚZEMÍ Území SO ORP Sokolov patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její niţší bonitou. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těţbou a následnou tvorbou půdy v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území SO ORP Sokolov zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. 57

58 Lesnatost SO ORP Sokolov je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes jiţ jsou vytlačeny jehličnatými lesy. Převáţnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les. GEOGRAFIE, GEOMORFOLOGIE,STRATIGRAFIE (GEOLOGIE) GEOGRAFIE Celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Sokolov náleţí ke krušnohorské soustavě České vysočiny. Podstatná část území se nachází v kotlině Sokolovské pánvi se střední nadmořskou výškou 451,8m n.m. Na severu aţ severozápadě se zdvíhají Krušné hory, na jihu a jihovýchodě pak pohoří Slavkovského lesa. GEOMORFOLOGIE Zájmová oblast včetně jejího širšího okolí patří do geomorfologického celku Sokolovská pánev. Sokolovská pánev má značně členitý reliéf s výškovými rozdíly od 400 do 700mn.m. Dno pánve se nachází zhruba ve výšce 400 m n.m., výškově je značně členité v rozpětí m, takţe pánev má charakter členité pahorkatiny. Charakteristickým rysem je generelní úklon reliéfu od severu k jihu. Tento geomorfologický jev je provázen po geologické stránce monoklinálním ukloněním všech tektonických ker, částečně jiţ v době ukládání a především po skončení sedimentace třetihorních sedimentů. Nejmladší uloţeniny kvartérního stáří spočívají na terciéru diskordantně. V rámci krušnohorské soustavy České vysočiny zde vystupují krystalinické komplexy Krušných hor a na jihu krystalinické komplexy Slavkovského lesa. Tektonickou depresi mezi nimi vyplňují terciérní usazeniny. Horniny jsou spodnopalezoického stáří uloţeniny mořského původu, zvrásněné metamorfované v průběhu variského vrásnění. Na východě území vystupuje část rozsáhlého karlovarského plutonu. Jde o petrograficky nehomogenní těleso s horskými ţulami s obsahem vyrostlice draselného ţivce a krušnohorskými ţulami, které obsahují cínové a wolframové mineralizace. V jiţní části území jsou krystalinické komplexy budovány silně metamorfovanými horninami rulami, migmatitickými rulami, kontaktními rohovci aj., které tvoří plášť četných těles variských gratinoidů. Výplň tektonické deprese Sokolovské pánve tvoří na bázi sled slabě zpevněných slepenců a pískovců tzv. starosedelského eocenního souvrství. Mladší terciérní souvrství obsahují mimořádně mocné sloje hnědého uhlí, překryté jezerními jíly a jílovci s chudou faunou lasturnatek, zbytky ryb a s nehojnými zbytky rostlinstva. Dvě hlavní sloje v pánvi od sebe odděluje sled tufů, tufových aglomerátů a vulkanitů uloţených v době aktivního vulkanismu v Doupovských horách. 58

59 STRATIGRAFIE (GEOLOGIE) V roce 2005 byl Českou stratigrafickou komisí přijat návrh stratigrafie sokolovské pánve (Rojík 2005). Návrh stratigrafie je zaloţen na litostratigrafickém principu. Časová škála je fixována na důleţité časové hladiny, datové biostratigrafy a magnetostratigrafy. Dle tohoto návrhu je terciérní výplň sokolovské pánve spočívající na metamorfovaném krystaliniku rozčleněna do těchto litostratigrafických jednotek: 1) Starosedelské souvrství 2) Novosedelské souvrství davidovské vrstvy, josefské vrstvy, chodovské vrstvy 3) Sokolovské souvrství habartovské vrstvy, těšovické vrstvy, aneţské vrstvy, antonínské vrstvy 4) Cyprisové souvrství V následujícím textu jsou uvedeny pouze litostratigrafické jednotky, které se nachází v zájmové oblasti loţiska. Krystalinikum V podloţí terciérních sedimentů leţí granitoidy karlovarského ţulového plutonu, které jsou překryty horninami metamorfovaného pláště (zejména svorovými rulami). Horniny krystalinika jsou silně kaolinicky zvětralé. Starosedelské souvrství Sedimentace starosedelského souvrství následovala na ne zcela zarovnaném a zčásti místně denudovaném podloţí. Je tvořeno různě diageneticky zpevnělými písky a štěrky s proměnlivým podílem jílového nebo ţelezitého tmelu, často se vyskytují pyritové čočky. Mocnost souvrství je proměnlivá, v zájmové oblasti se mocnost pohybuje zpravidla do 10m, přičemţ v jiţním směru postupně vyznívá. Vyznačuje se značnou faciální proměnlivostí jak ve směru vertikálním, tak i horizontálním. Nemá úzký vztah k tektonické struktuře pánve (pánev svým plošným rozsahem značně přesahuje). Starosedelské souvrství vzniklo v úzkém časovém rozpětí v nejsvrchnějším eocénu s moţným přesahem do nejspodnějšího oligocénu. Novosedelské souvrství josefské vrstvy Po stratigrafickém hiátu, kdy byly z větší části sedimenty starosedelského souvrství denudovány, následuje sedimentace jílovitých aţ jílovitopísčitých sedimentů souvrství sloje Josef. Tyto sedimenty nasedají na relikty starosedelského souvrství nebo přímo na metamorfované krystalinikum. Reliéf podloţí měl velký vliv na mocnost a plošný vývoj josefských vrstev. Produktivní sedimentace začíná uhelnými jílovci, které přechází dosti rychle do kvalitní uhelné sedimentace. V zájmové oblasti je sloj Josef vyvinuta ve dvou lávkách, přičemţ spodní lávka (Josef II) dosahuje mocnosti cca 10m. Horní lávka sloje Josef (Josef I) je od spodní oddělena proplástkem převáţně kaolinických jílů o mocnosti cca 2-4m a vyznačuje se menší mocností (zpravidla do 4m) a horšími kvalitativními parametry. Sloj Josef je charakteristická ve vztahu k ostatním slojím terciérní výplně vysokým obsahem síry a arzenu. Josefské vrstvy mají oligocenní stáří. 59

60 Novosedelské souvrství chodovské vrstvy Ukládání chodovských vrstev začalo jako pozvolný přechod ze sedimentů josefských vrstev ukládáním pelitických sedimentů s příměsí organických látek. Se zvyšováním přínosu vulkanického materiálu byl původní typ sedimentace zatlačován v souvislosti s počátkem vulkanické činnosti v Doupovských horách. Souvrství dosahuje mocnosti cca 25m a je reprezentováno šedými aţ šedomodrými tufitickými jíly a jílovci, tufy, tufity s tufovými aglomeráty, které jsou postiţeny různým stupněm alterace a obsahují zvýšené koncentrace prvků alkalického vulkanismu. Často se téţ vyskytují pelokarbonátové konkrece, popř. i souvislé desky o mocnosti aţ několik dm. Ojediněle se v souvrství vyskytují vrstvičky silně jílovitého uhlí a uhelných jílů. Stáří souvrství odpovídá hranici oligocén/miocén. Sokolovské souvrství - aneţské vrstvy Dominantní horninou je uhlí saprodetritického nebo liptodetritického typu, vzniklé díky souběhu teplého humidního klimatu a relativního uklidnění tektonických pohybů a vulkanismu. Spodní hranice vůči novosedelskému souvrství je diskordantní, svrchní hranice je konkordantní, oscilační, se sklonem k rozmršťování vrstev uhlí do antonínských vrstev. V zájmové oblasti dosahuje mocnosti do 4m. Sokolovské souvrství - antonínské vrstvy V provozně - geologické praxi se vţilo dělení antonínských vrstev na spodní část - slojové pásmo, které je bez vytěţitelných uhelných zásob, a na svrchní část zastoupenou uhelnou slojí Antonín. Slojové pásmo Antonín Po uklidnění vulkanické činnosti docházelo postupně k obnovení organické sedimentace a vytvoření slojového pásma Antonín. Tato část souvrství je tvořená jíly aţ jílovci s různým podílem uhelné příměsi, uhelnými tufity, popř. uhelnými konglomeráty s heterogenními klasty. Horniny slojového pásma jsou často postiţeny různým stupněm karbonatizace, zejména sideritizace. V zájmové oblasti dosahuje rozdílných mocností, zpravidla do 5m. Sloj Antonín Horniny slojového pásma Antonín plynule přecházejí do uhelné sedimentace vlastní sloje Antonín. Uhelná sloj se vyznačuje střídáním decimetrových světlých a tmavých poloh, které odpovídají střídání liptodetritů a liptobiolitů s tmavšími polohami humitů. Obecně lze říci, ţe ve svrchních partiích sloje převládá sloţka xylitická, směrem k bázi sloje pak sloţka detritická. V zájmové oblasti mocnost sloje kolísá od 0m (výchozové partie) aţ do 20m. Mocnost sloje je v některých částech redukována bývalou těţbou. Kvalita sloje narůstá od paty k hlavě nejsvrchnější uhelný segment je nejkvalitnější (Ad 5 10 %). Stáří sloje Antonín je spodnomiocénní (burdigalské). Cyprisové souvrství Toto souvrství odráţí etapu vyhasínání dynamiky tekonických a vulkanických procesů v sokolovské pánvi. Vzniklo náhlým vytvořením hlubokého nevětraného 60

61 jezera, které ukončilo uhelnou sedimentaci a umoţnilo usazování pelitických sedimentů. Je tvořeno světle šedozelenými jílovci a jíly s vloţkami pelokarbonátů zastoupenými zvláště ve svrchní části, o mocnosti 5-30cm. V zájmové oblasti se vyskytují pouze relikty tohoto souvrství, zpravidla jsou postiţené kvartérními a antropogenními procesy. Mocnost souvrství kolísá od 0-2m. Cyprisové souvrství je miocénního stáří (ottnang-karpat). Kvartérní sedimenty V důsledku bývalé těţební činnosti mají dnes jiţ omezené rozšíření a to zejména v SV části loţiska. V západní části loţiska převládají antropogenní sedimenty (bývalá výsypka). V zájmovém prostoru dosahuje mocnost kvartérních sedimentů max. 10m. Jedná se o jílovitopísčité hlíny nebo štěrkové hlíny, občas s valounovou frakcí, rezavohnědého zabarvení. BIOGEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Zájmové území je v Chebsko-Sokolovském bioregionu a je součástí provincie středoevropských listnatých lesů a podprovincie hercynské. Tento bioregion zabírá výraznou kotlinu na severozápadě západních Čech, převáţně se kryje s geomorfologickými celky Chebská a Sokolovská pánev. Zasahuje i na okraje Smrčin a Tachovské brázdy. Bioregion je tvořen pánví, vyplněnou převáţně kyselými písky a jíly, s četnými podmáčenými stanovišti a s biotou značně narušenou povrchovou těţbou. Převaţuje dubovo-jehličnatá varianta 4. vegetačního stupně, potenciální vegetaci tvoří acidofilní doubravy, olšiny a slatiny. Dnes převaţuje orná půda, četná jsou postindustriální lada v dolech. Cenné jsou nivní louky a rybníky. Ojedinělé lesy jsou bory, místy přirozené. PŘÍRODNÍ ZDROJE NEROSTNÉ SUROVINY Správní obvod obce s rozšířenou působností Sokolov se vyznačuje výskytem různých druhů nerostných surovin. V Sokolovské pánvi se nacházejí loţiska hnědého uhlí. Sokolovská pánev je druhým největším místem se zásobou hnědého uhlí v ČR. Dále jsou zde loţiska rud, zejména wolframových a měděných, jílu, kaolinu, stavebního kamene a štěrkopísku. Těţba uhlí v tomto území převaţuje. Realizuje se v lokalitách Jiří a Druţba a je naplánována do roku Seizmicita Karlovarský kraj má specifikum v přetrvávající seismické aktivitě zemské kůry. Toto území ohraničené městy Kraslice, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Marktredwitz, Selb a Plauen, je známo občasným výskytem slabších zemětřesení. Zemětřesení se zde zpravidla shlukují do tzv. rojů, kdy v období několika dnů aţ týdnů dojde k většímu mnoţství otřesů. Mezi silnějšími zemětřesnými roji bývají delší období klidu trvající několik let. Nejsilnější zemětřesení jsou pociťována obyvateli v širokém okolí a mohou způsobit i škody na budovách. První dochovaná zpráva o západočeských zemětřeseních pochází jiţ z roku

62 Posuzovaná oblast a její širší okolí se nachází v dosahu periodických zemětřesných rojů, které jsou spojovány se zlomy u východního okraje chebské pánve a s linií Skalná-Plesná. Podle informací Geofyzikálního ústavu AV ČR dosud nejvyšší intenzita zemětřesení v ohnisku dosáhla 4,8 stupně Richterovy stupnice (Skalná ) Povrchové účinky tohoto nejsilnějšího otřesu dosáhly v hodnocené oblasti 6. stupně dvanáctistupňové makroseismické škály MSK FAUNA A FLÓRA, EKOSYSTÉMY, KRAJINA Faunou a flórou se zabývá studie firmy ENKI o.p.s. Třeboň z října 2015, autor RNDr. I. Přikryl a kol. Průzkum uvaţovaného rozšíření těţby uhlí na doplňkové lokalitě Medard situované v severovýchodní části lomu Medard Libík. (Studie je v plném znění přílohou předkládaného materiálu). Území bylo mapováno jednorázově Byl hodnocen charakter ekosystémů v jeho jednotlivých částech, výskyt rostlinných společenstev a ţivočichů a prováděna fotodokumentace. Výsledky zoologického průzkumu jsou shrnuty v tabulce č. 11. Popis území a jeho hodnot Hodnocené území zahrnuje zastavěné plochy a jejich související bezprostřední okolí především podél ulice Pohraniční stráţe, zahrádky a sečenou louku, suché travinné porosty na ploše s dříve odstraněným vegetačním krytem, menší plochy vlhčích travních porostů a dřevinných náletů, plochu s mladší lesnickou rekultivací, plochu zarostlou třtinou křovištní, malou část lesa na původním terénu, část cesty (hospodárnici) a úsek odvodňovacího příkopu vybudovaný v rámci rekultivace, a rozsáhlou plochu pokrytou skrývkou z přilehlé plochy s těţbou uhlí. Celé území je velmi suché. Vlhčí jsou jen lokální deprese a les na původním terénu. Mokřady v hodnocené ploše jsou jen velmi drobné a mají charakter spíše dočasných louţí. Na řadě míst se vyskytuje odpad různého charakteru a původu. Nebylo nalezeno ţádné ohroţené společenstvo. Nejcennější jsou zřejmě rozvíjející se teplomilná a suchomilná společenstva lemující hospodárnici (hvozdík, vřes, mateřídouška a další), které se však vyskytuje na mnoha dalších místech rekultivovaných částí lomu. Celkově v území převaţují plochy s plevelnými společenstvy a antropogenně ovlivněné plochy, menší je rozloha lesnické rekultivace a lesa na původním terénu. Zoologické nálezy Výsledky zoologického průzkumu jsou uvedeny v následující tabulce. Průzkumem byly zjištěny 3 zvláště chráněné druhy: ohroţený rorýs obecný, silně ohroţená ropucha zelená a kriticky ohroţená ropucha krátkonohá. V případě rorýse jde jen o lov, druh není závislý na hodnoceném území. Obě uvedené ropuchy se na Sokolovsku vyskytují v poměrně početných populacích na čerstvých výsypkách i na plochách lomů s řídkým vegetačním krytem. V hodnoceném území bylo nalezeno po jednom jedinci pod kusem gumy z dopravníkového pásu. Na jiných místech lomu Medard se oba druhy dosud rozmnoţují, avšak s perspektivou postupného poklesu 62

63 početnosti v důsledku rozvoje vegetačního krytu a vymizení mělkých vod. Výskyt na hodnoceném území je marginální a nemá význam pro přeţívání jejich populací. Zejména ropucha krátkonohá bude v budoucnu vyţadovat aktivní ochranu na vhodných územích, nejlépe s trvající těţbou nerostů. Individuální ochrana je neúčinná. Nemá smysl udělovat pro dané dílčí území lomu Medard výjimku z ochrany, protoţe pokračující těţba nejvíce přispívá k výskytu obou druhů ropuch. Z hlediska ptáků obecně je potřebné pouze uplatnit samozřejmý poţadavek kácení stromů mimo hnízdní období. Tabulkač.11: Zaznamenané druhy ţivočichů. Vědecký název Český název Četnost Ohrožení PTÁCI Falco tinnunculus poštolka obecná 3 Columba palumbus holub hřivnáč Columba livia f. domestica holub domácí Apus apus rorýs obecný loví ohroţený Picus viridis ţluna zelená Alauda arvensis skřivan polní Phylloscopus collybita budníček menší Carduelis cannabina konopka obecná Carduelis carduelis stehlík obecný OBOJŽIVELNÍCI Bufotes viridis ropucha zelená 1 silně ohroţená Epidalea calamita ropucha krátkonohá 1 kriticky ohroţená BEZOBRATLÍ Oedipoda caerulescens saranče modrokřídlá Pterostichus sp. střevlíček Zygaena sp. vřetenuška Adalia decempunctata slunéčko desetitečné bělásek modrásek Araschnia levana babočka síťkovaná Vanessa cardui babočka bodláková Inachis io babočka paví oko perleťovci Syrphidae g. sp. pestřenky Cepaea hortensis páskovka keřová Shrnutí Hodnocené území je v současnosti mozaikou především silně antropogenně ovlivněných ploch. Chybí v něm cenná společenstva vyţadující ochranu. Výskyt ohroţených druhů ţivočichů je ojedinělý, jejich populace nejsou na hodnoceném území závislé a to ani nijak nepřispívá k udrţení uvedených populací v širším území. Detailnější biologický průzkum nebyl potřebný. 63

64 Krajina a způsob jejího vyuţití V širším zájmovém území jsou vymezena následující místa či oblasti krajinného rázu: - oblasti krajinného rázu Slavkovský les a Krušné hory; - místa krajinného rázu Bukovany, Chlum, Kynšperk, Nové Sedlo, Svatava,Pochlovice a Sokolovsko. Kulturně, historicky, urbanisticky a architektonicky cenná historická jádra měst a vesnic jsou legislativně chráněna zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění jejich prohlášením za městské nebo vesnické památkové rezervace a zóny s ochrannými pásmy a stanovením základních podmínek ochrany a péče o jejich kulturní, urbanistické,architektonické, umělecké a estetické hodnoty. Pro obec Svatava a její nejbliţší okolí je sestaven soubor významných kulturních památek a detailně je prezentován na Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje sděluje v souvislosti s předkládaným záměrem Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard jako pořizovatel ZÚR KK a jejich Aktualizace č.1,ţe v zájmovém území je navrţena plocha nadmístního významu (funkčně homogenní) pro cestovní ruch, rekraci a sport Medard východ. Je lokalizovaná západně od Sokolova a Svatavy s tím, ţe po ukončení těţby, provedení rekultivace po těţbě a zrušení dobývacího prostoru Medard vznikne významná vodní plocha (cca 500 ha) a lokalita plochy nadmístního významu. Významnou funkcí území pak bude rekreace a občanská vybavenost. Pro budoucí vyuţití jsou stanovena kritéria a podmínky, které musí být respektovány při zpracování POPD, tj. i při zpracování plánu rekultivace území po těţbě. Současně ZUR KK stanoví jako priority v oblasti ochrany ţivotního prostředí mimo jiné ochranu a vyuţití nerostných surovin a obnovu území po ukončené těţbě hnědého uhlí. Zájmové území Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard je situováno do DP Svatava. V souladu s ust. 27 odst. 6 horního zákona je stanovení a změna dobývacího prostoru i rozhodnutím o změně vyuţití území v rozsahu jeho vymezení na povrchu. Zásoby výhradních loţisek je nutno v souladu s ust. 30 odst. 3 písm. a) horního zákona vydobýt co nejúplněji a s co nejmenšímu ztrátami. Na základě výše uvedeného Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje konstatuje, ţe uvedený záměr Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard není v rozporu se Zásadami územního rozvoje Karlovarského kraje. 64

65 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika moţných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) Vlivy záměru na veřejné zdraví, včetně sociálně ekonomických vlivů Zdravotní rizika jsou vyhodnocena ve studii Hodnocení vlivů na veřejné zdraví zdravotní rizika hluku a imisí autor MUDr. Bohumil Havel, Větrná 9, Svitavy, říjen (Studie v plném znění je přílohou předkládaného materiálu). Podkladem k hodnocení rizika hluku je akustická studie (akustické posouzení). Vzhledem k situování záměru se studie zabývá vyhodnocením akustického vlivu záměru ve 4 výpočtových bodech na nejbliţší obytné objekty obce Svatava. Výpočet zohledňuje pouţívanou těţební technologii, předpokládaný průměrný počet naloţených damprů za den (dvě 8hodinové směny) je 120, počet naloţených souprav vlaků za den je maximálně 3. Jako protihlukové opatření je uvaţována protihluková stěna u mobilního drtiče a protihluková stěna na hranici lomu. Těţba bude prováděna pouze v denní době. Výpočet je proveden pro 4 modelové stavy způsobu těţby a vyuţití protihlukových stěn pro 3 prostory těţby v jednotlivých etapách a má umoţnit volbu nejvhodnějšího způsobu těţby. Výstupem akustického posouzení jsou hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve 4 výpočtových bodech, umístěných v chráněném venkovním prostoru nejbliţších obytných staveb v obci Svatava. Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A za 8 souvislých nejhlučnějších hodin v denní době (L Aeq,8h ) vycházejí v jednotlivých hodnocených etapách a reţimech těţby v rozmezí 31,2 49,9 db. Rozptylová studie hodnotí imisní příspěvek z těţební a skrývkové činnosti, související s posuzovaným záměrem. Hodnocenými látkami jsou suspendované částice frakcí PM 10 a PM 2,5 a standardní zastoupení dalších látek z provozu těţebních mechanismů a dopravy, tj. oxid dusičitý NO 2, benzen a benzo(a)pyren. Výchozí data o objemu těţby, emisní faktory pro výpočet emisí z provozu těţební techniky a emisí PM 10 a PM 2,5 z manipulace s materiálem při těţební a skrývkové činnosti jsou spolu s popisem vlastního výpočtu uvedeny v rozptylové studii. Výpočet je proveden v pěti variantách. Varianta stávající stav hodnotí průměrný imisní vliv provozu lomu v letech , který se promítá do současného imisního pozadí dle mapových podkladů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další varianty výpočtu hodnotí jednotlivé etapy těţby. Výstupem výpočtu rozptylové studie jsou hodnoty imisního příspěvku hodnocených látek graficky znázorněné v síti výpočtových bodů a v tabulkové formě ve 4 bodech mimo výpočtovou síť u nejbliţších objektů obytné zástavby obce Svatava. Jako současné imisní pozadí jsou v rozptylové studii uvedeny hodnoty pětiletých průměrů , které v mapové síti čtverců 1x1 km uvádí podle poţadavků zákona o ochraně ovzduší a jeho prováděcí vyhlášky ČHMÚ. 65

66 HODNOCENÍ EXPOZICE A CHARAKTERIZACE RIZIKA HLUKU Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A za 8 souvislých nejhlučnějších hodin v denní době (L Aeq,8h ) vycházejí v jednotlivých hodnocených etapách a reţimech těţby v rozmezí 31,2 49,9 db. Akustická studie se zabývá pouze vyhodnocením hlukového příspěvku posuzovaného záměru u nejbliţší zástavby na okraji obce Svatava. Poskytuje tedy informaci pouze o předpokládaném akustickém vlivu postupující těţby, která je nezbytná pro posouzení této situace z hlediska platných hygienických limitů hluku. Hodnocení rizika hlukové expozice by mělo vycházet ze znalosti celkové hlukové expozice, tedy i hlukového pozadí z dalších zdrojů, které se na celkové akustické situaci obyvatel podílejí. Tuto informaci poskytnuté podklady v podobě akustického posouzení neposkytují. V daném případě, kde by podle výsledku výpočtu akustický vliv záměru ani v nejnepříznivější etapě a reţimu těţby neměl nepřekročit denní ekvivalentní hladinu akustického tlaku 50 db, to však není zásadní. Při vypočtené ekvivalentní hladině akustického tlaku pod 50 db v denní době lze předpokládat, ţe provoz lomu současnou akustickou situaci obytné zástavby obce významně neovlivní a z větší části zanikne v běţné úrovni hlukového pozadí. Předpokládaný akustický vliv těţby nepřesahuje prahovou hladinu hluku pro ţádný nepříznivý účinek. V nejvyšších vypočtených hodnotách v některých reţimech těţby se však těsně blíţí prahové hladině pro mírné obtěţování pro hlukově průměrně citlivou populaci. Je proto moţné, ţe pro část obyvatel nejbliţší dotčené zástavby bude hluk z provozu lomu v některých situacích obtěţující. Takový stav, omezený pouze na denní dobu, sice nelze označit za zdravotní riziko, ale přesto je vhodné z hlediska hlukové pohody obyvatel volit reţim těţby s nejniţšími hlukovými vlivy. ZÁVĚR K RIZIKU HLUKU Hodnocení rizika hluku bylo provedeno na základě výsledků akustické studie, která poskytuje informaci o předpokládaném hlukovém ovlivnění nejbliţších obytných objektů obce Svatava v různých fázích a reţimech těţby při realizaci navrţených protihlukových opatření. Podle těchto výsledků se hluk z těţební činnosti v některých fázích a reţimech těţby těsně přibliţuje k úrovni hlukového limitu, která je současně prahovou hladinou pro mírné obtěţování pro hlukově průměrně citlivou populaci. Je proto moţné, ţe pro část obyvatel nejbliţší zástavby bude hluk z provozu lomu v některých situacích obtěţující a je proto vhodné z hlediska hlukové pohody obyvatel volit reţim těţby s nejniţšími hlukovými vlivy. Ani v nejnepříznivější variantě těţby však předpokládaná hluková expozice obyvatel nedosahuje úrovně, kterou by bylo moţné kvalifikovat jako zdravotní riziko. ZDRAVOTNÍ RIZIKO ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V emisním vlivu těţební činnosti mají vlivem sekundární prašnosti hlavní význam suspendované částice. Další podstatně menší sloţku emisí představují škodliviny z výfukových plynů těţebních a přepravních mechanismů. Látky hodnocené 66

67 rozptylovou studií, tj. suspendované částice frakcí PM 10 a PM 2,5, oxid dusičitý NO 2, benzen a benzo(a)pyren tudíţ představují kompletní zastoupení škodlivin, které je moţné a účelné zahrnout do hodnocení vlivů imisí daného záměru na zdraví obyvatel. Podkladem k hodnocení expozice obyvatel nejbliţších obcí, nejvíce dotčených imisním vlivem těţební činnosti, jsou výstupy rozptylové studie a údaje ČHMÚ o imisním pozadí. Výpočet je proveden v pěti variantách. Varianta stávající stav hodnotí průměrný imisní vliv provozu lomu v letech , který se promítá do současného imisního pozadí. Další varianty výpočtu hodnotí jednotlivé etapy těţby. Výstupem výpočtu rozptylové studie jsou hodnoty imisního příspěvku hodnocených látek graficky znázorněné v síti výpočtových bodů a v tabulkové formě ve 4 bodech mimo výpočtovou síť u nejbliţších objektů obytné zástavby obce Svatava. Při hodnocení zdravotního rizika znečištění ovzduší je třeba vycházet z celkové úrovně expozice, kde je většinou rozhodující imisní pozadí hodnocených škodlivin. Jako současné imisní pozadí jsou v rozptylové studii uvedeny hodnoty pětiletých průměrů , které v mapové síti čtverců 1x1 km uvádí ČHMÚ. V tabulce 15 jsou pro základní orientaci uvedeny zaokrouhlené hodnoty vypočteného příspěvku z těţební činnosti v nejvíce imisně exponovaném výpočtovém bodě u obytné zástavby č (RD Pohraniční stráţe č. p. 185) pro současný stav a pro 2 etapu těţby, ve které vycházejí nejvyšší hodnoty imisního příspěvku záměru. V dalším řádku tabulky jsou uvedeny zaokrouhlené hodnoty imisního pozadí dle ČHMÚ. V těchto hodnotách pozadí je logicky zahrnut i průměrný příspěvek ze současné těţební činnosti. Ve spodním řádku tabulky jsou uvedeny imisní limity jednotlivých škodlivin, stanovené k ochraně zdraví. Tab. 12 Imisní pozadí a nejvyšší příspěvek z těžební činnosti u obytné zástavby (µg/m 3 ) NO 2 PM 10 PM 2,5 benzen BaP 1 hod Rp 24hod* Rp Rp Rp Rp Současná těţba 1,4 0,1 7,5 0,6 0,09 0,005 2,2E-06 Příspěvek záměru (2. etapa) 4,0 0,3 20,4 1,8 0,28 0,014 6,3E-06 Imisní pozadí < ,3 0,0006 Imisní limity ,001 Vysvětlivky: 1hod = maximální 1hodinová koncentrace, 24hod = nejvyšší 24hodinová průměrná koncentrace, Rp = roční průměrná koncentrace,bap = benzo(a)pyren, *36. nejvyšší hodnota v roce Oxid dusičitý (NO 2 ) Hodnocení expozice a charakteristika rizika Vypočtený imisní příspěvek po rozšíření těţby dosahuje nejvyšší hodnoty v 2 etapě těţby, kdy se v nejvíce exponovaném výpočtovém bodě u nejbliţšího domu zvyšuje na 4 g/m 3 maximální krátkodobé koncentrace, resp. 0,3 g/m 3 průměrné roční koncentrace. 67

68 Celkově je tedy zřejmé, ţe u této škodliviny má těţební činnost na celkové imisní zatíţení obyvatel nepatrný vliv a tento stav se významně nezmění ani vlivem posuzovaného záměru. Z údajů o imisním pozadí a z výsledků rozptylové studie ve srovnání s touto referenční koncentrací spolehlivě vyplývá, ţe v zájmovém území v okolí dobývacího prostoru riziko akutních účinků oxidu dusičitého na zdraví obyvatel nehrozí a tento stav se nijak nezmění ani po realizaci záměru. U odhadované celkové imisní zátěţe zájmového území hluboko pod polovinou imisního limitu však nelze předpokládat, ţe by se mohlo jednat o významnější riziko a příspěvek hodnoceného záměru v řádu desetin g/m 3 průměrné roční koncentrace tento stav nijak nezmění. Suspendované částice PM 10 a PM 2,5 Vypočtený imisní příspěvek po rozšíření těţby v letech dosahuje ve výpočtových bodech umístěných u nejbliţších domů nejvyšší průměrnou hodnotu z jednotlivých etap 1,0 g/m 3 průměrné roční koncentrace PM 10, resp. 0,16 g/m 3 PM 2,5. Nejvyšší je příspěvek v 2. etapě těţby, kdy v nejvíce exponovaném výpočtovém bodě u nejbliţšího domu dosahuje hodnotu 1,8 g/m 3 průměrné roční koncentrace PM 10, resp. 0,28 g/m 3 PM 2,5. Je tedy zřejmé, ţe u suspendovaných částic se skrývková a těţební činnost v dobývacím prostoru podílí na celkové imisní zátěţi obyvatel nejbliţší zástavby vyšší mírou, neţli u oxidu dusičitého, přesto ale tento podíl není významný. Vzhledem k podílu těţební činnosti na celkovém imisním zatíţení se hodnocení rizika znečištění ovzduší větší mírou týká odhadovaného imisního pozadí. Z údajů ČHMÚ o imisním pozadí vyplývá příznivá imisní situace lokality záměru, kde nehrozí překročení imisního limitu pro PM 10 ani PM 2,5. Přesto je vzhledem ke kompromisnímu charakteru těchto limitů moţné i při podlimitní úrovni znečištění ovzduší provést hodnocení zdravotních rizik Současný imisní příspěvek z těţební činnosti vyhodnocený výpočtem rozptylové studie ve variantě stávající stav je v současném imisním pozadí jiţ obsaţen. V ukazatelích vlivu na celkovou úmrtnost je podíl této prašnosti zanedbatelný, coţ se nezmění ani při imisním vlivu hodnoceného záměru rozšíření těţby. K provedenému výpočtu je však třeba upozornit, ţe v odhadu velikosti vlivu těţební činnosti a jejím podílu na celkovém riziku znečištění ovzduší je vůči skutečnému stavu silně nadhodnocený, neboť vychází z údajů pro výpočtové body rozptylové studie cíleně umístěné u nejbliţších domů v blízkosti dobývacího prostoru a tuto maximální úroveň expozice vztahuje na všechny obyvatele obce. Skutečný stav je proto podstatně příznivější. Přesto tento výsledek potvrzuje důleţitost důsledné realizace protiprašných opatření ke sníţení emisí prašných částic z dobývacího prostoru do intravilánu obce. Z výsledků dále vyplývá, ţe i po navýšení současné imisní zátěţe příspěvkem hodnoceného záměru bude celkové riziko nepříznivých účinků znečištění ovzduší u obyvatel dotčeného území hluboko pod akceptovatelnou úrovní, odpovídající platným imisním limitům, stanoveným k ochraně zdraví. 68

69 Benzen Hodnocení expozice a charakteristika rizika Vypočtený imisní příspěvek po rozšíření těţby dosahuje nejvyšší hodnoty v 2 etapě těţby, kdy se v nejvíce exponovaném výpočtovém bodě u nejbliţšího domu zvyšuje na 0,014 g/m 3 průměrné roční koncentrace. Průměrný imisní příspěvek za období realizace záměru rozšíření těţby v etapě v tomto výpočetním bodě je 0,008 g/m 3. Celkově je tedy zřejmé, ţe u této škodliviny má těţební činnost na celkové imisní zatíţení obyvatel nepatrný vliv a tento stav se významně nezmění ani vlivem posuzovaného záměru. Pro hodnocený záměr je tedy moţné konstatovat, ţe odhadované imisní pozadí nepřekračuje hranici přijatelné míry rizika a imisní příspěvek z těţební činnosti i jeho předpokládané navýšení vlivem posuzovaného záměru jsou jak z hlediska ovlivnění imisní situace, tak i zdravotních rizik, zcela zanedbatelné. Benzo(a)pyren Hodnocení expozice a charakteristika rizika Vypočtený imisní příspěvek po rozšíření těţby dosahuje nejvyšší hodnoty v 2 etapě těţby, kdy se v nejvíce exponovaném výpočtovém bodě u nejbliţšího domu zvyšuje na 0,0063 g/m 3 průměrné roční koncentrace. Průměrný imisní příspěvek za období realizace záměru rozšíření těţby v etapě v tomto výpočetním bodě je 0,0036 g/m 3. Celkově je tedy zřejmé, ţe i u této škodliviny má těţební činnost na celkové imisní zatíţení obyvatel jen nepatrný vliv a tento stav se významně nezmění ani vlivem posuzovaného záměru. Pro hodnocený záměr je tedy moţné konstatovat, ţe odhadované imisní pozadí nepřekračuje akceptovatelnou míru rizika odpovídající platnému imisnímu limitu a imisní příspěvek z těţební činnosti i jeho předpokládané navýšení vlivem posuzovaného záměru jsou jak z hlediska ovlivnění imisní situace, tak i zdravotních rizik nevýznamné. ZÁVĚR K RIZIKU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Podkladem k hodnocení rizika znečištění ovzduší v lokalitě dotčené posuzovaným záměrem byly výstupy rozptylové studie, která hodnotí imisní vliv těţební činnosti pro 5 základních látek, tj. oxid dusičitý, suspendované částice PM 10 a PM 2,5, benzen a benzo(a)pyren. Jedná se o kompletní zastoupení škodlivin, které je moţné a účelné zahrnout do hodnocení vlivů imisí daného záměru na zdraví obyvatel. Jako podklad o imisním pozadí byly vyuţity oficiální údaje Českého hydrometeorologického ústavu pro danou lokalitu, doplněné výsledky měření na relativně blízké monitorovací stanici kvality ovzduší ČHMÚ. Současná úroveň znečištění ovzduší v lokalitě záměru je z hlediska imisních limitů, stanovených k ochraně zdraví, relativně příznivá. Výsledek kvantitativního odhadu zdravotního rizika v ukazatelích úmrtnosti a 69

70 nemocnosti obyvatel na základě imisního pozadí suspendovaných částic odpovídá mírně podprůměrné úrovni rizika znečištění ovzduší v ČR. Podle výsledků rozptylové studie provoz lomu nemá významný vliv na celkovém imisním zatíţení přilehlé obce Svatava a tento stav se nezmění ani po realizaci záměru. Relativně nejvyšší podíl na celkové úrovni znečištění ovzduší má vlivem sekundární prašnosti imisní zatíţení pevnými částicemi frakce PM 10, které se promítá do zvýšeného rizika respirační nemocnosti u citlivé části populace. I kdyţ toto riziko bude i po započtení příspěvku hodnoceného záměru hluboko pod akceptovatelnou úrovní, odpovídající imisnímu limitu, stanovenému k ochraně zdraví, potvrzuje opodstatněnost důsledné realizace protiprašných opatření ke sníţení emisí prašných částic z dobývacího prostoru do intravilánu obce. CELKOVÝ ZÁVĚR Podle zadání bylo s vyuţitím poskytnutých podkladů provedeno podle aktuálních metodik hodnocení vlivů posuzovaného záměru na veřejné zdraví. Podkladem byly akustická a rozptylová studie, které hodnotí předpokládaný vliv záměru rozšíření těţby ve výpočtových bodech u nejbliţších obytných domů obce Svatava. Předpokládaná hluková expozice obyvatel sice nedosahuje úrovně, kterou by bylo moţné kvalifikovat jako zdravotní riziko, ale při některých reţimech těţby by mohla vést k narušení hlukové pohody obyvatel nejbliţších domů. Je proto vhodné volit reţim těţby s co nejniţšími akustickými dopady na obytnou zástavbu. Podle výsledků rozptylové studie nemá současný provoz lomu podstatný vliv na celkovou úroveň znečištění ovzduší, která podle provedeného hodnocení nedosahuje úrovně, která by pro obyvatele představovala významné a neúnosné zdravotní riziko. Tato situace se podle zpracovaných studií podstatně nezmění ani během realizace posuzovaného záměru, podmínkou je důsledné dodrţování protiprašných opatření ke sníţení emisí prašných částic z dobývacího prostoru do intravilánu obce. EKONOMICKÉ A SOCIÁLNÍ DŮSLEDKY, NARUŠENÍ FAKTORU POHODY Sociální vlivy je moţno rozdělit do čtyř základních skupin: Demografické vlivy např. změny v kvantitativních a kvalitativních znacích dotčené populace (např. věková struktura, poměr přistěhování/odstěhování, poptávka po sociálních sluţbách, počet, škol, domů apod.); Kulturní vlivy změny ve sdílených zvycích, tradicích a hodnotových systémech, archeologických, historických a kulturních artefaktech a na struktury a environmentální rysy s náboţenským významem; Vlivy na komunitu zahrnují změny v sociální struktuře, organizaci a vztazích a jejich doprovodné efekty na soudrţnost, stabilitu, identitu zajištění sluţeb; 70

71 Sociopsychologické vlivy - zahrnující změny v individuální kvalitě ţivota a pocitu pohody, pocitu bezpečí nebo sounáleţitosti a vnímání výhod nebo rizik. Vlivy z prvních tří kategorií ve významném nebo větším neţ malém rozsahu nejsou podle názoru zpracovatele oznámení pravděpodobné. Udrţení pracovních míst v tradičním oboru těţby lze hodnotit z demografického hlediska spíše pozitivně. Při daném typu těţební činnosti nehrozí riziko váţných havárií s dopadem do okolí, které by mohly vzbuzovat obavy obyvatel. Nepředpokládá se vyuţití vytěţených prostor k jiným účelům, které by mohly vyvolávat obavy obyvatel, např. skládkování odpadů. Sociopsychologické vlivy můţe záměr vyvolat v průběhu hornické činnosti,kdy tato můţe být v nejbliţším okolí negativně vnímána, stejně jako související aspekty těţby (např. hluk z provozu). Narušení pocitu pohody je tedy moţné. Naopak výhledově, po ukončení dobývání suroviny a následné rekultivaci lomu mohou být za určitých předpokladů vlivy kladné. Vzhledem k neurčitostem v hodnocení tohoto okruhu vlivů ve fázi po ukončení hornické činnosti a vzhledem k dlouhodobému trvání těţby nejsou potenciální kladné vlivy v hodnocení výsledné významnosti uvaţovány. Realizace záměru rovněţ poskytuje zákonem stanovené finanční prostředky, které oznamovatel záměru odvádí a bude odvádět jako úhradu z dobývacího prostoru a z vydobytých vyhrazených nerostů obcím a státu dle 32a, zákona č. 44/1988 Sb.(horní zákon) v platném znění. NARUŠENÍ FAKTORU POHODY Hornická činnost v dotčené lokalitě je primární činností, od níţ se odvíjí řada návazných aktivit, které společně s ní vytváří souhrn vjemů, které mají vliv na člověka při jeho pobytu v území. Lomový velkoplošný způsob těţby je technologicky spojen s nutností radikálních zásahů do krajiny. Během hornické činnosti dochází k transformacím v tvářnosti geomorfologie území, horninového prostředí, půdy, ovzduší, vody a vodního reţimu a k zásadním nepříznivým vlivům na biotické sloţky krajiny tedy i člověka. Vlastní hornická činnost se na tomto popsaném stavu podílí, ale z hlediska výhledu je potřeba počítat se změnami vlivem rekultivačních procesů. Proto je vztah obyvatel k území formován proměnou těţbou zasaţeného území, kdy jsou především v rámci rekultivací zřizována rekreační a sportovní zařízení. Rekultivační práce mají za cíl nejen sanovat těţbou zasaţené území, ale vytvořit i příznivý vztah obyvatel k území, kde ţijí a zlepšit faktor pohody obyvatel. Zatíţení hlukem a znečištění ovzduší komplexně řeší rozptylová a hluková studie a finálně studie vlivů na veřejné zdraví. Obsahem hodnocení je kvantifikace zdravotního rizika. Pak je třeba si uvědomit, ţe za stavu dodrţení platných limitů nejde o riziko nepřípustné, neboť některé limity představují kompromis mezi snahou o ochranu zdraví a dosaţitelnou realitou a nemusí zaručovat úplnou ochranu zdraví a pohody obyvatel. 71

72 1.2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA Vlivy na ovzduší a klima se zabývá Rozptylová studie Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard, říjen Autor RNDr. Tomáš Bajer, CSc. a kol. - ECO-ENVI-CONSULT, Jičín. (Studie je v plném znění přílohou předkládaného materiálu). Výsledky rozptylové studie Výsledky výpočtů modelových koncentrací pomocí programu SYMOS97 verze 2003 jsou sumarizovány v tabulkách a mapových zobrazeních jednotlivých polutantů a charakteristik, a to jak pro body ve zvolené výpočtové síti, tak následně i pro body mimo tuto výpočtovou síť. Obsahy tabulek pro jednotlivé počítané polutanty jsou následující: Polutant PM 10 PM 2,5 NO 2 Benzen benzo(a)pyren Hodnocená charakteristika Aritmetický průměr /1 rok Aritmetický průměr / 24 h Aritmetický průměr /1 rok Aritmetický průměr /1 rok Aritmetický průměr / 1 h Aritmetický průměr /1 rok Aritmetický průměr /1 rok Veškeré příspěvky k imisní zátěţi sledované škodliviny jsou v následujících tabulkách uvedeny v g.m -3, pouze hodnoty benzo(a)pyrenu jsou v ng.m -3. Závěrečné hodnocení V rámci předkládané rozptylové studie jsou řešeny následující varianty: Varianta stávající stav Varianta 1. etapa těţby Varianta 2. etapa těţby Varianta 3. etapa těţby Varianta 4. etapa těţby Pozn.: Varianta stávající stav je řešena z toho důvodu, aby bylo patrné, jaký je podíl emisí ve stávajícím stavu ve vztahu k imisnímu pozadí dle 5 letých aritmetických průměrů zveřejňovaných ČHMÚ; příspěvky stávající těţby jsou zahrnuty v imisním pozadí zájmového území Výpočet znečištění byl proveden pro následující látky: Tuhé znečišťující látky vyjádřené jako frakce PM 10 a PM 2,5 volba této znečišťující látky souvisí s emisemi z plošných a liniových zdrojů a ze samotné těţby NO 2, benzen a benzo(a)pyren - volba těchto znečišťujících látek souvisí s emisemi z plošných a liniových zdrojů souvisejících s dopravou Následující sumarizační tabulka č. 13 podává přehled o vypočtených nejniţších a nejvyšších koncentracích jednotlivých škodlivin g.m -3 (pro BaP v ng.m -3 ) ve výpočtové síti a u bodů mimo výpočtovou síť: 72

73 Výpočtová síť Body mimo síť Příspěvky záměru Charakteristika min max min max NO 2 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , NO 2 Aritmetický průměr 1 hod (µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 1 rok(µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 24 hodin (µg.m -3 ) 0, , , , PM 2,5 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Varianta Benzen Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Stávající stav BaP Aritmetický průměr 1 rok (ng.m -3 ) 0, , , , Výpočtová síť Body mimo síť Příspěvky záměru Charakteristika min max min max NO 2 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , NO 2 Aritmetický průměr 1 hod (µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 1 rok(µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 24 hodin (µg.m -3 ) 0, , , , PM 2,5 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Varianta Benzen Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , etapa BaP Aritmetický průměr 1 rok (ng.m -3 ) 0, , , , Výpočtová síť Body mimo síť Příspěvky záměru Charakteristika min max min max NO 2 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , NO 2 Aritmetický průměr 1 hod (µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 1 rok(µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 24 hodin (µg.m -3 ) 1, , , , PM 2,5 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Varianta Benzen Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , etapa BaP Aritmetický průměr 1 rok (ng.m -3 ) 0, , , , Výpočtová síť Body mimo síť Příspěvky záměru Charakteristika min max min max NO 2 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , NO 2 Aritmetický průměr 1 hod (µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 1 rok(µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 24 hodin (µg.m -3 ) 0, , , , PM 2,5 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Varianta Benzen Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , etapa BaP Aritmetický průměr 1 rok (ng.m -3 ) 0, , , , Výpočtová síť Body mimo síť Příspěvky záměru Charakteristika min max min max NO 2 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , NO 2 Aritmetický průměr 1 hod (µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 1 rok(µg.m -3 ) 0, , , , PM 10 Aritmetický průměr 24 hodin (µg.m -3 ) 0, , , , PM 2,5 Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , Varianta Benzen Aritmetický průměr 1 rok (µg.m -3 ) 0, , , , etapa BaP Aritmetický průměr 1 rok (ng.m -3 ) 0, , , ,

74 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Vyhodnocení příspěvků NO 2 k imisní zátěţi zájmového území Pro NO 2 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit pro roční aritmetický průměr ve vztahu k ochraně zdraví lidí hodnotou 40 g.m -3 a 200 g.m -3 ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru. Pětiletý aritmetický průměr pro NO 2 za roky 2009 aţ 2013 nesignalizuje překračování imisního limitu pro roční aritmetický průměr této škodliviny (12,0 aţ 18,7 g.m -3 ). Varianta stávající stav Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,81 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,13 g.m -3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 4,91 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 1,45 g.m -3. Uvedené příspěvky jsou zahrnuty ve stávajícím pozadí. Varianta 1. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 1,16 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,31 g.m -3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 6,69 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 3,70 g.m -3. Varianta 2. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 1,08 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,35 g.m -3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 5,94 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 4,01 g.m -3. Varianta 3. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 1,42 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,06 g.m -3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 7,56 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 2,97 g.m

75 Varianta 4. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,99 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,07 g.m -3. Ve vztahu k hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 5,01 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 1,92 g.m -3. Z uvedených výsledků výpočtů je patrné, ţe příspěvky k imisní zátěţi lze označit za malé a málo významné a nemohu nijak prokazatelně ovlivnit imisní pozadí v zájmovém území. Vyhodnocení příspěvků PM 10 k imisní zátěţi Pro PM 10 je stávající platnou legislativou stanovena jako imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnota 40 g.m -3, pro 24 hodinový aritmetický průměr potom 50 g.m -3 (avšak s moţností překročení této koncentrace 35 krát za kalendářní rok). Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 aţ 2013 v zájmovém území pohybují v rozpětí 19,5 aţ 20,4 g.m -3. Podle téhoţ hodnocení je PM nejvyšší hodnota 24 hod. průměrné koncentrace v zájmovém území do 35,8 g.m -3. Varianta stávající stav Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 4,80 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,60 g.m -3. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 28,33 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 7,55 g.m -3. Uvedené příspěvky jsou zahrnuty ve stávajícím pozadí. Varianta 1. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 7,08 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 1,62 g.m -3. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 32,90 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 17,89 g.m -3. Varianta 2. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 7,11 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 1,84 g.m

76 Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 31,52 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 20,43 g.m -3. Varianta 3. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 7,56 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,34 g.m -3. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 39,46 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 14,83 g.m -3. Varianta 4. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 6,94 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,37 g.m -3. Ve vztahu k 24 hodinovému aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 27,91 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 10,04 g.m -3. Změny v imisních příspěvcích v porovnání se stávajícím stavem nejsou významné. Je zřejmé, ţe nedojde k významnější změně v příspěvcích k imisní zátěţi, imisní limit ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru nebude ovlivněn. Vyhodnocení příspěvků PM 2,5 k imisní zátěţi Pro PM 2,5 je stávající platnou legislativou stanoven imisní limit z hlediska ročního aritmetického průměru hodnotou 25 g.m -3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 aţ 2013 v zájmovém území v rozpětí 13,4 aţ 14,9 g.m -3. Varianta stávající stav Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,68 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,09 g.m -3. Uvedené příspěvky jsou zahrnuty ve stávajícím pozadí. Varianta 1. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,99 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,25 g.m

77 Varianta 2. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,10 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,28 g.m -3. Varianta 3. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 1,17 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,05 g.m -3. Varianta 4. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,97 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,06 g.m -3. Změny v imisních příspěvcích v porovnání se stávajícím stavem nejsou významné. Je zřejmé, ţe nedojde k významnější změně v příspěvcích k imisní zátěţi, imisní limit ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru nebude ovlivněn. Příspěvky k imisní zátěţi benzenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzenu 5 g.m -3. Podle hodnocení úrovní znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 aţ 2013 v zájmovém území pohybuje do 1,4 g.m -3. Varianta stávající stav Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,03 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,005 g.m -3. Uvedené příspěvky jsou zahrnuty ve stávajícím pozadí. Varianta 1. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,05 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,013 g.m -3. Varianta 2. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,04 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,014 g.m

78 Varianta 3. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,06 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,003 g.m -3. Varianta 4. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,04 g.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 003 g.m -3. Změny v imisních příspěvcích v porovnání se stávajícím stavem nejsou významné. Je zřejmé, ţe nedojde k významnější změně v příspěvcích k imisní zátěţi, imisní limit ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru nebude ovlivněn. Příspěvky k imisní zátěţi benzo(a)pyrenu Stávající platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší je stanovena hodnota imisního limitu pro roční aritmetický průměr benzo(a)pyrenu 1 ng.m -3. Podle hodnocení úrovně znečištění ovzduší v předmětné lokalitě se pětiletý průměr ročních průměrných koncentrací za roky 2009 aţ 2013 v zájmovém území pohybují do 0,71 ng.m -3. Varianta stávající stav Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové jsou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,015 ng.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,002 ng.m -3. Uvedené příspěvky jsou zahrnuty ve stávajícím pozadí. Varianta 1. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,021 ng.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,006 ng.m -3. Varianta 2. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,020 ng.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,006 ng.m -3. Varianta 3. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,026 ng.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,001 ng.m

79 Varianta 4. etapa Ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru u bodů ve výpočtové síti budou dosahovány příspěvky k imisní zátěţi maximálně do 0,018 ng.m -3, u bodů mimo výpočtovou síť maximálně do 0,001 ng.m -3. Změny v imisních příspěvcích v porovnání se stávajícím stavem nejsou významné. Je zřejmé, ţe nedojde k významnější změně v příspěvcích k imisní zátěţi, imisní limit ve vztahu k ročnímu aritmetickému průměru nebude ovlivněn. NÁVRH KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ Jak vyplývá z přílohy č. 2 k zákonu č.201/2012 Sb., pro kód nejsou vyţadována kompenzační opatření podle 11 odst. 5 zákona č.201/2012. Provozovatel zařízení ale musí dodrţovat následující technické podmínky provozu: Sníţit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kde dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povahu procesu, například: instalací zařízení k omezování emisí - skrápěcí zařízení; opatřeními pro skladování prašných materiálů - umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu; opatřeními pro přepravu materiálů - pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů automobilů, které expedují uhlí po veřejných komunikacích. V následující tabulce č.14 je pro lepší přehlednost doloţeno porovnání výsledků výpočtu v bodech mimo síť z hlediska nárůstu respektive poklesu příspěvků k imisní zátěţi: 79

80 80

81 1.3 Vlivy na hlukovou situaci Tabulky uvedené následně se vztahují k obrázku Rozdělení prostoru pro těţbu 1.3 Vlivy na hlukovou situaci 81

82 1.3 VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI Hluk řeší specializovaná studie, autor Ing. Ondřej Mikula - EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 558/4, Praha10. POPD Rozšíření těţby na doplňkové lokalitě Medard Akustické posouzení, říjen (Akustické posouzení v plném znění je v příloze předkládaného materiálu). Rozdělení prostoru pro těžbu C 4. etapa A 1. etapa B 1. etapa 2. etapa B 3. etapa Výsledky výpočtu Zdroj: podklad Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. V následujících tabulkách jsou uvedeny vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z provozu silniční dopravy v kontrolních výpočtových bodech posuzovaného území pro jednotlivé posuzované stavy. 82

83 Tabulka č. 15 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 1 - těţba v prostoru označeném A (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ 3 Bod výpočtu V01 V02 V03 V04. Výška nad terénem [m] Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A Pro Model 1 - těžba v prostoru označeném A L Aeq,8h (db) Den Stav 1 rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Stav2 rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru A, doba provozu drtiče max. 4 h/směnu Stav 3 rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a s PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru A, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu 3,0 44,8 47,5 48,8 6,0 47,2 48,8 49,7 3,0 44,9 47,4 48,7 6,0 47,3 49,0 49,9 3,0 35,1 37,2 38,4 6,0 36,6 38,5 39,5 3,0 41,1 42,1 42,7 6,0 41,2 42,3 43,0 Tabulka č. 16 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 2 - těţba v prostoru označeném B (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ 4 Bod výpočtu V01 V02 V03 V04 Výška nad teréne m [m] Stav 1 rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A Pro Model 2 - těžba v prostoru označeném B L Aeq,8h (db) Den Stav 2 rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 4 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a s PHS1 u drtiče, drtič v místě nakládky, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Stav 3 rypadlo na kótě 405 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, s PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, s drtičem v místě nakládky, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu Stav 4 rypadlo na kótě 415 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, s PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, bez drtiče 3,0 46,7 48,0 46,9 46,3 6,0 49,8 49,7 48,5 48,0 3,0 46,7 48,1 46,9 46,3 6,0 49,8 49,8 48,5 48,0 3,0 31,2 31,4 36,3 31,8 6,0 32,4 32,2 37,7 33,0 3,0 38,6 38,0 44,8 39,5 6,0 38,7 39,2 44,7 39,6. 83

84 Tabulka č. 17 Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A v kontrolních výpočtových bodech pro Model 3 - těţba v prostoru označeném C (zobrazení na obr. 8) - stav 1 aţ 3 Bod výpočtu V01 V02 V03 V04. Výška nad terénem [m] Vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku A Pro Model 3- těžba v prostoru označeném C L Aeq,8h (db) Den Stav 1 rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu a bez PHS1 u drtiče, bez drtiče Stav2 rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu, bez PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru C, doba provozu drtiče max. 4 h/směnu Stav 3 rypadlo na kótě 410 m s max. dobou nasazení 7 h/směnu, bez PHS2 na hranici lomu, s PHS1 u drtiče, s drtičem v prostoru C, doba provozu drtiče max. 7 h/směnu 3,0 44,1 47,2 47,9 6,0 47,0 49,6 49,9 3,0 44,1 46,9 47,8 6,0 47,0 49,5 49,9 3,0 35,4 43,6 41,2 6,0 38,3 45,4 43,3 3,0 41,5 46,8 44,8 6,0 41,5 46,6 45,2 VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VÝPOČTU Model 1 Vyhodnocení Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 1se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 35,1 47,3 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 2se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 37,2 49,0 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 3se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 38,4 49,9 db. V denní době je ve všech výpočtových bodech hygienický limit pro hluk z provozu těţby v prostoru označeném písmenem A splněn, za předpokladu dodrţení časového nasazení těţební technologie a popsaných protihlukových opatření u posuzovaných stavů. Model 2 Vyhodnocení Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 1se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 31,2 49,8 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 2se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 31,4 49,8 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 3se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 36,3 48,5 db. 84

85 Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 3se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 31,8 48,0 db. V denní době je ve všech výpočtových bodech hygienický limit pro hluk z provozu těţby v prostoru označeném písmenem B splněn, za předpokladu dodrţení časového nasazení těţební technologie a popsaných protihlukových opatření u posuzovaných stavů. Model 3 Vyhodnocení Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 1se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 35,4 47,0 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 2se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 43,6 49,6 db. Vypočtené hodnoty L Aeq,8h z provozu těţby pro stav 3se v posuzovaném území v denní době pohybují v intervalu 41,2 49,9 db. V denní době je ve všech výpočtových bodech hygienický limit pro hluk z provozu těţby v prostoru označeném písmenem C splněn, za předpokladu dodrţení časového nasazení těţební technologie a popsaných protihlukových opatření u posuzovaných stavů. ZÁVĚR Z vypočtených ekvivalentních hladin akustického tlaku A je patrné, ţe ve všech výpočtových bodech jsou pro všechny modely včetně jejich stavů splněny hygienické limity hluku pro denní dobu, kdy bude těţba probíhat. Z vypočtených výsledků vyplývá, ţe těţba můţe probíhat různými způsoby, které jsou prezentovány jednotlivými posuzovanými stavy pro kaţdou etapu těţby. Např. pro plochu B bude preferováno vybudování protihlukové stěny PHS2 na hranici lomu a umístění mobilního drtiče v místě nakládky bez PHS1. PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ V rámci projektové dokumentace jsou uvaţována následující protihluková opatření: A. PHS1 protihluková stěna u mobilního drtiče je uvaţována pro následující stavy těţby: při těţbě v prostoru A a C, umístění mobilního drtiče v tomto prostoru a nasazení mobilního drtiče 7 h/směnu, bez instalace PHS2, při těţbě v prostoru B na kótě 405 m, mobilní drtič instalován v místě nakládky (nakládací místo), není instalována PHS2, těţba je omezena na 4 h/směnu. 85

86 Situace s umístěním PHS1 u mobilního drtiče, včetně rozměrů a akustických parametrů, je patrná z následujícího obrázku. Obr. 14 Situace umístění PHS1 u mobilního drtiče Mobilní drtič Poznámka: Vzduchové neprůzvučnosti R w = 20 db vyhovují např. desky CETRIS o min. tl. 20 mm, nebo OSB desky o min. tl. 20 mm, nebo plech o min. tl. 1 mm. RD rodinný dům. B. PHS2 Protihluková stěna na hranici lomu je uvaţována pro následující stavy těţby: těţba 7 h/směnu v prostoru B na kótě 405 m, mobilní drtič bez PHS1 v místě nakládky (nakládací místo), těţba 7 h/směnu v prostoru B na kótě 415 m, bez mobilního drtiče, bez PHS1 u mobilního drtiče, těţba 7 h/směnu v prostoru A a C), mobilní drtič v tomto prostoru, nasazení mobilního drtiče 7 h/směnu, bez instalace PHS1. Situace s umístěním PHS2 na hranici lomu, včetně rozměrů a akustických parametrů, je patrná z následujícího obrázku. 86

87 Obr.15 Situace umístění PHS2 na hranici lomu Poznámka: Vzduchové neprůzvučnosti R w = 20 db vyhovují např. desky CETRIS o min. tl. 20 mm, nebo OSB desky o min. tl. 20 mm, nebo plech o min. tl. 1 mm. 1.4 VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Důlní vody V prostoru lomu Medard vznikají důlní vody, které jsou za podmínek stanovených vodoprávním úřadem vypouštěny do recipientu. Nakládání s důlními vodami Vypouštění důlních vod je prováděno v souladu s rozhodnutím vodoprávních úřadů, kterými se stanovuje způsob a podmínky vypouštění. Kvalita vypouštěných důlních vod je sledována pomocí laboratorních analýz odebíraných vzorků v akreditované laboratoři společnosti. Vypouštění důlních vod z úpravny důlních vod Medard do řeky Svatavy je povoleno Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 655/ZZ/10-5 ze dne Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do Rozhodnutím KÚ KK, odborem ţivotního prostředí a zemědělství č.j. 1324/ZZ/14-4 ze dne byla prodlouţena doba platnosti výše uvedeného rozhodnutí. Platnost rozhodnutí byla stanoveno na dobu určitou do V ostatních 87