ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP VIMPERK

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP VIMPERK"

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE KRAJINY SPRÁVNÍHO OBVODU ORP VIMPERK Upravené doplňující průzkumy a rozbory, říjen Dotazníkové šetření Pořizovatel: Zhotovitel: Zpracovatel: Město Vimperk, Steinbrenerova 6, Vimperk, prostřednictvím Městského úřadu Vimperk, odbor výstavby a územního plánování Institut regionálních informací, s.r.o., Chládkova 898/2, Brno RNDr. Milan Polednik

2 Obsah 1 ÚVOD DOTAZNÍKY ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY HLAVNÍ ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ PŘÍLOHY

3 1 ÚVOD Pro potřeby územní studie krajiny (ÚSK) bylo provedeno dotazníkové šetření v řešeném území správním obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Vimperk. V úvodu je nezbytné konstatovat, že řešené území je výrazně specifickým územím a to jak s ohledem na poměry Jihočeského kraje, tak i okolních krajů České republiky. Z hlediska dopadů a fungování krajiny má zásadní význam velmi nízká hustota osídlení SO ORP Vimperk 33 obyvatel/km 2, která je výrazně nižší než průměr za SO ORP ČR, ale i průměr SO ORP Jihočeského kraje. V úvahu je potřeba vzít i značnou váhu města Vimperka na celkovém počtu obyvatel. Vlastní hustota osídlení mimo města se blíží nejnižším hodnotám v ČR a v okolních SO ORP (Sušice 31obyvatel/km 2 ). Nízká hustota osídlení snižuje zátěž krajiny, na druhé straně nelze zapomínat na rekreační zátěž území SO ORP Vimperk, generovanou vysokou rekreační atraktivitou (lokalizačními předpoklady rekreace). Jedná se o nadprůměrně velké území 535 km 2 (průměr SO ORP ČR je cca 380 km 2 ), v Jihočeském kraji je průměr SO ORP větší než 590 km 2. Největší SO ORP v ČR mají i přes 1000 km 2 (největší SO ORP Znojmo km 2 ). Z hlediska počtu obyvatel (SO ORP Vimperk přes 17 tis. obyvatel, je výrazně pod průměrem SO ORP ČR - cca 45 tis. obyvatel, a výrazně zaostává i za průměrem SO ORP Jihočeského kraje. Počet obyvatel v SO ORP jako celku velmi mírně klesá (pokles však vykazuje zejména město Vimperk, jejich sídliště). Příčinou poklesu je jak pokles přirozenou měnou, tak i migrací. Celý širší region výrazně změnil populaci v důsledku druhé světové války, avšak tendence nepříznivého demografického vývoje vykazoval už před II. světovou válkou. Index stáří obyvatel je poměrně syntetickým odrazem demografického vývoje, SO ORP Vimperk (is=124) je z tohoto pohledu mírně nad průměrem ČR (is=119), vše v r Index stáří udává kolik osob ve věku 65 let a starších připadá na 100 osob 0-14 let (v předproduktivním věku). Nepříznivou skutečnostní je také vzdělanostní struktura obyvatel SO ORP Vimperk. Pozitivem vývoje v posledním období je pokles úrovně nezaměstnanosti (do r na 3,8%), tj. pod průměr ČR (5,5%) a zvýšení nabídky pracovních míst v samotném SO ORP Vimperk. 3

4 Tabulka 1: Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Vimperk širší srovnání Výměra v km 2 Počet obyvatel SO ORP Počet obcí Počet k.ú. Počet částí obce Celkem Průměr na obec Celkem Průměr na obec část obce Hustota obyvatel na km 2 Blatná , České Budějovice , Český Krumlov , Prachatice , Strakonice , Vimperk , Vodňany , Sušice , Průměry SO ORP za území: Jihočeský kraj 36,7 95,5 117,1 591,65 18, ČR 30,5 63,3 73,1 382,31 15, Zdroj: Malý lexikon obcí 2017, ČSÚ, data pro rok 2016, vlastní výpočty Zaměření dotazníkového šetření vycházelo z předpokládaného využití výstupu - tj. pro účely územní studie krajiny (ÚSK). ÚSK je územní studií ve smyslu 25 a 30 stavebního zákona, tj. je jedním ze základních podkladů pro plánovací a rozhodovací činnost zejména orgánů územního plánování, ochrany přírody, stavebních úřadů a dalších orgánů podílejících se na rozhodování o krajině. ÚSK bude také využita pro doplnění a upřesnění územně analytických podkladů ORP a především vlastních územích plánů obcí. Cílem studie je zejména zlepšení plánování v krajině (její přiměřené ochrany, ale i optimální správy z hlediska udržitelného rozvoje založeného na vyvážených a harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností a životním prostředím). K tomuto záměru je nezbytné komplexní poznání těchto území, včetně názorů a očekávání obyvatel, definování nedostatků, omezení, možností rozvoje a změny těchto území s ohledem na osídlení obyvatelstvo (poznat běžně rozlišovaný sekundární a terciární segment krajiny, tj. antropogenně ovlivněný či lidmi vytvořený segment krajiny). Obecně je vycházeno ze skutečnosti, že Evropská úmluva o krajině (EÚoK) popisuje cílovou kvalitu krajiny takto: Cílová kvalita (v minulosti nesprávně překládáno charakteristika) krajiny znamená vyjádření požadavků a přání lidí na charakter prostředí, v němž žijí, formulované pro danou krajinu kompetentními veřejnými orgány. Dále pak: Krajina znamená část území, tak jak je vnímána lidmi (obyvatelstvem), jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. Zásadní význam zde má slovo vnímání (percepce) krajiny, tj. rozlišování vnímaného a skutečného stavu krajiny. Podle EÚoK (Důvodová zpráva II/24): Bude-li lidem svěřena aktivní role při rozhodování o krajině, budou se s daleko vyšší pravděpodobností identifikovat s územími i městy, kde tráví svůj pracovní a oddechový čas. Pokud budou mít větší vliv na svoje okolí, budou schopni posílit místní a regionální identitu a charakteristické zvláštnosti, což jim přinese odměnu v podobě individuálního, sociálního a kulturního uspokojení. To může zase podpořit trvale udržitelný 4

5 rozvoj konkrétních oblastí, neboť kvalita krajiny má významný dopad na úspěšnost ekonomických a sociálních iniciativ, ať veřejných nebo soukromých. Dotazníkové šetření využilo zkušeností zpracovatele získaných především na území sídel a nově i jiných studií krajiny, zejména v Moravskoslezském kraji. Zpracování několika šetření po sobě přináší řadu výhod, především při porovnání územní proměnlivosti jednotlivých odpovědí (za předpokladu minimálních změn jejich formulace). Validita interpretace výsledků roste s možností srovnání s jinými studiemi krajiny. V dotazníku bylo zařazeno celkem 16 otázek, přičemž některé byly poměrně členité a měly i další podotázky (např. otázky č. 5 a č. 6). Celkem bylo vyhodnoceno 123 vyplněných dotazníků z 15 obcí z SO ORP, výrazný podíl měly dotazníky z města Vimperk - 48 dotazníků (cca 39% dotazníků, při podílu města Vimperka na počtu obyvatel 43% z celého SO ORP), tj. ve velmi mírně nižším poměru, než jak se město podílí na celkovém počtu obyvatel SO ORP. Relativní návratnost dotazníků je nutno posuzovat s ohledem na téma a distribuci dotazníku včetně internetu. Počet dotazníků je dostatečný z hlediska jejich absolutního počtu a vyplněnosti dotazníků, zejména pak pro formulaci obecných zjištění v řešeném území. V případě konkrétních námětů uváděných v dotazníku - na úrovni obcí (např. doporučení trasy cyklostezky), je nezbytné jejich odborné posouzení a prověření u jednotlivých obcí v návrhové etapě, zároveň (s ohledem na měřítko studie) rozlišovat detaily v rámci sídel a koncepční řešení (s dopady na více sídel, propojení biokoridorů apod.) dotýkající se krajiny (krajinných okrsků, jako základní plošné jednotky krajiny v ÚSK). Přitom je krajina chápána jako část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů včetně civilizačních prvků, nikoliv pouze volná nebo přírodní krajina (její primární struktura). Ke komplexnosti chápání krajiny zejména o doplnění poznatků o terciární struktuře jsou využity i výsledky tohoto dotazníku. V úvahu je nutno vzít i specifika současné distribuce dotazníků, stále častější odmítání dotazníků, nevyžádané pošty apod. Atmosféra komunikace se ve společnosti dlouhodobě zhoršuje. Ne všechny dotazníky byly zcela vyplněny, obvykle byl počet odpovědí na uvedené otázky o několik procent nižší než celkový počet dotazníků, což je u jednotlivých tabulek uvedeno. Vyplnitelnost dotazníku limituje do značné míry i jeho odbornější zaměření. Návrh dotazníku připravený zpracovatelem byl upraven, zejména s ohledem na cíle ÚSK. Vyplněné a odevzdané dotazníky v písemné a internetové formě výstupu byly předány zpracovateli k vyhodnocení a interpretaci. Samotná interpretace zjištěných odpovědí představuje zásadní problém většiny dotazníkových šetření. Mnohdy poskytuje rozporuplný obraz vnímání reality jednotlivými občany, skupinami občanů, obcemi, kteří mají odlišné zájmy, preference, ale různě vnímají i jednotlivé pojmy, práva a kompetence. To je dále patrné i z výsledků provedeného šetření. Mnohdy jsou však výsledná zjištění i účelově interpretována, není zohledněna jejich validita, reprezentativnost, rozdíl mezi názorem a skutečným - pravděpodobným jednáním (ochotou podílet se na nákladech, zejména finančních hlasování peněženkami ). Krajina a hospodaření v krajině je sice populárním pojmem, ale na druhé straně je potřeba vnímat i naprostou transformaci chování (hospodaření) člověka v krajině v posledních zhruba 100 letech a to i u obyvatel sídel, která jsou i dnes stále považována za vesnická. V minulosti 5

6 v nich byla obvykle více než polovina obyvatel přímo spojena s hospodařením v krajině, v současnosti obvykle již pouze několik procent obyvatel (na výživu vydáváme cca 1/4 rodinných výdajů s tendencí poklesu, vytvářený HDP na 1 pracovníka je zde podprůměrný). Obecně však roste význam mimoprodukčních funkcí zemědělství a lesnictví. Z pohledu vazeb obyvatel a sídel na hospodaření v krajině vesnické osídlení v ČR do značné míry zaniklo. Území SO ORP Vimperk je z toho pohledu částečnou výjimkou, míra antropogenní transformace této krajiny v posledních 100 letech je však i zde vysoká. Obecně je možno tvrdit, že zvolený rozsah výběrového souboru zajišťuje dostatečnou spolehlivost a získané odpovědi se prakticky blíží "obvyklému" názoru v řešeném území. Spolehlivost odpovědí prudce klesá tam, kde by byly odvozeny pouze z méně než několika desítek odpovědí (cca pod 30 odpovědí), k čemuž v řešeném území jako celku nedošlo. Na druhé straně je však potřeba vnímat skutečnost, že vrácené dotazníky nepředstavují odpovědi ze souboru získaného přísně náhodným výběrem, méně komunikativní (např. mladí občané) a sociálně nekooperativní skupiny obyvatel odevzdávají-zasílají dotazníky obvykle v menším zastoupení nebo neúplně vyplněné. Tyto mlčící skupiny jsou však mnohdy velmi aktivní při obraně svých zájmů, manipulovatelné nátlakovými, mediokratickými a jinými strukturami. Současně je však nutno mít na paměti proměnlivost názorů jakékoliv populace v čase a to i během krátkého období. Obvyklé odmítání nových iniciativ a záměrů pramení z nákladů ostražitosti občanů. Jedná se o přirozenou reakci občanů na nové, nepoznané, se kterou je nutno uvažovat, vyplývající z obecných a dlouhodobých lidských zkušeností. Do značné míry mající i svůj odraz v oblasti ochrany životního prostředí zásadě předběžné opatrnosti. U většiny dotazníkových průzkumů se dozvídáme především obraz o percepci vnímání problému, opřenou o běžné, minulé zkušenosti, nikoli zcela racionální a logicky navazující výpovědi o existujících jevech. 6

7 2 DOTAZNÍKY Anketní formulář pro Územní studii krajiny správního obvodu ORP Vimperk V současnosti je zpracovávána Územní studie krajiny správního obvodu ORP Vimperk. Pořizovatelem této studie je MěÚ Vimperk, zpracovatelem Institut regionálních informací, s.r.o., zodpovědnou osobou za zpracování dotazníku je RNDr. Milan Polednik. Cílem studie je vytvořit komplexní dokument umožňující řešení problémů krajiny, zejména v nezastavěném území. Účelem je vytvořit základní podklad pro zkvalitnění plánovací a rozhodovací činnosti v krajině. Důležitým podkladem pro zpracování této studie je Evropská úmluva o krajině ( $FILE/OZV_cesky_text_EoUK_ pdf), která předpokládá spolupráci s veřejností (odborná veřejnost a všichni zajímající se o krajinu a ochranu přírody). Proto prosíme o vyplnění následujícího anketního formuláře. V případě potřeby najdete papírové dotazníky na jednotlivých obecních úřadech a na odboru výstavby a územního plánování MěÚ Vimperk, popřípadě jsou ke stažení na odkaze: S dotazy je možno se obrátit na odbor výstavby a územního plánování MěÚ Vimperk, Ing. Marcela Šebelíková, tel.: , nebo přímo na zpracovatele, Institut regionálních informací, s.r.o., tel: , Vyplněný dotazník, prosíme, do odevzdejte na Obecní úřad či zašlete na Odbor výstavby a územního plánování MÚ Vimperk (Nad Stadionem 199, Vimperk). Formulář lze vyplnit rovněž online na: ( (odpověď označte křížkem, pokud není uvedeno jinak) 1. Věk respondenta: 2. Nejvyšší ukončené vzdělání: mladší 25 let od 25 let do 40 let od 40 let do 65 let nad 65 let bez maturity s maturitou vysokoškolské 3. Postavení: 4. Obec, část obce (uvést obojí): zástupce obce, pracovník úřadu odborná veřejnost člen občanské iniciativy, spolku v oblasti přírody (např. myslivci) občan 5. Za největší problém vaší obce okolní krajiny podle důležitosti považujete - (označte 1 až 5, 5 - velmi velký problém, 4 - velký, 3 - průměrný, 2 - malý, 1 - není problém, případně uveďte konkrétní lokalitu): nedostatek zeleně v okolí špatnou prostupnost zeleně, krajiny, nedostatečné možnosti pěších procházek nedostatečnou údržbu zeleně, volných ploch, krajiny nedostatečné sportovně rekreační možnosti negativní důsledky přívalových dešťů a splachy půdy z okolních pozemků, eroze dopravu, její negativní vlivy nedostatečné možnosti cyklodopravy nadměrný turismus 7

8 nadměrnou ochranu přírody, krajiny bránící rozvoji sídel chov psů, zvířat a navazující problémy 6. Za nejvíce potřebné ve vaší obci okolní krajině podle důležitosti považujete - (označte 1 až 5, 5 nejvíce potřebné, 4 - velmi, 3 - průměrně, 2 - málo, 1 - není potřebné, případně uveďte konkrétní lokalitu): omezení nové výstavby ve volné krajině znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů) zřízení, rozšíření sítě cyklostezek lepší prostupnost / přístup do okolní krajiny rozšíření veřejné zeleně, údržby stromů a keřů, výsadba alejí rozvoj zázemí pro turisty dovybavení území lavičkami, odpadkovými koši, stojany na kola, přístřešky apod. zlepšení osvětlení cest, stezek - odstranění problémových míst odstranění černých skládek rozšíření parkovacích ploch pro automobily v obci a v krajině (u rekre. cílů) průběžné odstraňování přestárlé vzrostlé zeleně (aleje) a náhrada novou výsadbou vymezení ploch vhodných pro volný pohyb psů protierozní/ protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů 7. Chcete se odstěhovat z obce, proč? Ano, z důvodu zaměstnanosti. Ano, s ohledem na rodinné vazby. Ano, s cílem zvýšení kvality bydlení. Ano, s ohledem na bezpečnost. Ne. Jiné:.. 8. Kde především trávíte volný čas? 9. Označte nejzávadnější a nejpříjemnější místo, lokality v obci a v okolní krajině: V zastavěném území obce. Částečně v okolí obce. Ve volné krajině, mimo zastavěné území obce. V NP a CHKO Šumava. Mimo region Vimperska. 10. Jste pro omezení volné návštěvnosti vybraných lesů, parků, zpoplatnění návštěvnosti a jejich trvalý dozor? Ano. Ano, avšak bez zpoplatnění. Ne. nejzávadnější.. nejpříjemnější Jste pro obnovu historických hodnot krajiny (aleje, technické památky, kapličky, památná místa apod.)? Ano. Nevím. Ne. Pokud ano, uveďte jaké a kde: 8

9 12. Za největší problém regionu Vimperska považujete 5 - velmi velký problém, 4 - velký, 3 - průměrný, 2 - malý, 1 - není problém): nezaměstnanost, nízké mzdy malou atraktivitu z hlediska bydlení malou dopravní dostupnost území nedostatečný rozvoj rekreace špatnou vybavenost území (školy, služby) přítomnost chráněných území a z toho plynoucí omezení jiné: 13. Za potřebnou z hlediska rozvoje obcí považujete - ( označte 1 až 5, 5 - nejvíce potřebné, 4 - velmi, 3 - průměrně, 2 - málo, 1 - není potřebné): výstavbu průmyslových zón a skladových areálů ve volné krajině výstavbu zemědělských areálů ve volné krajině výstavbu nákupních center po obvodu stávající zástavby (při výjezdu z obce) vytvářet zástavbu pro bydlení nebo rekreaci ve volné krajině znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů) jiné: 14. Vnímáte specifika okolní krajiny, svého regionu? Ano, jako místo svého bydliště, rodný kraj. Ano jako historický region (např. Sudety). Ano jako krajinu, která je významná pro můj život (bydlení, zaměstnání, rekreaci). K okolní krajině, regionu mám slabý vztah. Nevím. Ne, nevnímám. 15. Postrádáte nějakou cyklostezku nebo pěší stezku do některé z okolních obcí nebo na některé místo v okolí obce? Ne. Ano napište prosím: pěší (odkud kam):.. cyklo (odkud kam): 16. Napište jiná Vaše doporučení, návrhy a připomínky k využívání okolní krajiny: Děkujeme za Vaše názory a spolupráci. Tým IRI 9

10 3 ZJIŠTĚNÉ VÝSLEDKY V úvodu dotazníku byly zařazeny především základní identifikační otázky, které slouží i jako jeden z podkladů pro analýzu reprezentativnosti údajů. Tyto dotazy byly položeny pouze v minimálním - nezbytném rozsahu. Z tabulky je patrná zejména absence odpovědí od mladých lidí (do 25 let) a i ve srovnání s jinými SO ORP kde byl obdobný dotazník použit. Tato demografická deformace je u podobných šetření poměrně obvyklá (malá angažovanost zejména nízký zájem o veřejné dění většiny mladých lidí jako celku) a promítá se do části odpovědí a je jim nutno věnovat pozornost i při formulaci závěrů a návrhu opatření k realizaci v rámci územní studie krajiny. Tabulka 2 - otázka č. 1. Počet respondentů a jejich věková struktura Věková skupina Mladší 25 let let let 65+ let Celkem Respondenti abs. abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk Respondenti podíl podíl podíl podíl podíl Občané 4,6% 37,9% 50,6% 6,9% 100,0% Obce 0,0% 30,8% 69,2% 0,0% 100,0% Ostatní 0,0% 20,0% 70,0% 10,0% 100,0% SO ORP Vimperk 3,3% 34,9% 56,1% 5,7% 100,0% SO ORP Rýmařov 3,6% 23,7% 59,1% 13,6% 100,0% SO ORP Kopřivnice 8,9% 36,7% 51,3% 3,1% 100,0% SO ORP Orlová 7,2% 34,1% 48,5% 10,2% 100,0% Tabulka 3 - otázka č. 2. Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů Skupina Bez maturity S maturitou Vysokoškolské Celkem Respondenti abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk Respondenti Podíl podíl podíl podíl Občané 18,4% 32,2% 49,4% 100,0% Obce 11,5% 26,9% 61,6% 100,0% Ostatní 10,0% 20,0% 70,0% 100,0% SO ORP Vimperk 16,2% 30,1% 53,7% 100,0% SO ORP Rýmařov 12,8% 43,6% 43,6% 100,0% SO ORP Kopřivnice 7,8% 33,0% 59,2% 100,0% SO ORP Opava 9,3% 39,3% 51,4% 100,0% SO ORP Orlová 11,4% 42,5% 46,1% 100,0% Vzdělanostní struktura respondentů vykazuje nadprůměrné zastoupení obyvatel se základním vzděláním vzhledem k ostatním SO ORP, u respondentů ze skupiny obce a ostatní je situace příznivější, což odráží zejména vyšší vzdělanost pracovníků obecních úřadů, ale i politických 10

11 reprezentací a obyvatel zainteresovaných v problematice krajiny. V úvodní charakteristice SO ORP Vimperk byl uveden poznatek, že vzdělanostní struktura obyvatel je nepříznivá (zejména v měřítku ČR). Obecně platí, že vysoký podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním vykazují v ČR zejména velká města (Praha, Brno i Ostrava) a zastoupení vysokoškolsky vzdělaných respondentů je u obdobných průzkumů přibližně poloviční. Mírně zvýšený podíl VŠ vzdělaných respondentů odpovídá i poměrně odbornému charakteru dotazníkového šetření, poměrně specifické problematice krajiny. V rámci dotazníku bylo rozlišeno i postavení respondentů z hlediska vztahu ke zkoumané problematice krajiny. Každý respondent deklaroval svoji příslušnost k jedné ze čtyř vybraných skupin - jako občan, odborná veřejnost, aktivisté - tj. zástupci občanských iniciativ, ale i členů spolků v oblasti přírody - např. myslivci a "zástupci" obcí tj. zvolení zástupci občanů (politici) a pracovníci obecních úřadů. Nízký počet odpovědí skupin odborné veřejnosti a aktivistů vedl ke sloučení odpovědí těchto obou skupin s pracovním označením ostatní. I tak je reprezentativnost odpovědí za tuto skupinu poměrně malá (pouze 10 respondentů). Tabulka 4 - otázka č. 3. Postavení respondentů Skupina Občan Obec Odborná veřejnost Aktivisté* Celkem Respondenti abs. abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk Respondenti podíl podíl podíl podíl podíl Občané 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% Obce 0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 100,0% Ostatní 0,0% 0,0% 50,0% 50,0% 100,0% SO ORP Vimperk 70,7% 21,1% 4,1% 4,1% 100,0% SO ORP Rýmařov 60,9% 34,6% 3,6% 0,9% 100,0% SO ORP Kopřivnice 72,6% 19,5% 4,2% 3,7% 100,0% SO ORP Opava 40,0% 47,2% 5,7% 7,1% 100,0% SO ORP Orlová 82,0% 7,8% 7,8% 2,4% 100,0% * člen občanské iniciativy, spolku v oblasti přírody (např. myslivci) V následující tabulce je uvedeno bodové hodnocení vybraných problémů krajiny. Tato tabulka poskytuje základní hierarchickou orientaci aktuálního vnímání významnosti jednotlivých problémů občany regionu jako celku. Je doplněna i o základní údaje popisné statistiky. 11

12 Tabulka 5a - otázka č. 5. Za největší problém vaší obce okolní krajiny podle důležitosti považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 největší problém) SO ORP Vimperk Průměr za celý SO ORP Problémy obce okolní krajiny Průměr Var. koefic. Rýmařov Kopřivnice Opava Orlová 1) dopravu a její negativní vlivy 2,59 0,46 2,66 3,42 3,56 3,35 2) negativní důsledky přívalových dešťů a splachy půdy z okolních pozemků, eroze 2,56 0,49 2,44 3,05 3,03 X 3) nedostatečné sportovnězábavní možnosti 2,50 0,48 2,21 2,63 2,49 3,24 4) nedostatečné možnosti cyklodopravy 2,31 0,54 2,96 2,64 3,04 3,31 5) nadměrnou ochranu přírody, krajiny bránící rozvoji sídel 2,29 0,61 2,07 2,04 1,81 2,15 6) nedostatečnou údržbu zeleně, volných ploch, krajiny 2,25 0,56 2,28 2,62 2,44 2,90 7) chov psů, zvířat a navazující problémy 2,23 0,62 2,26 2,59 2,19 X 8) špatnou prostupnost zeleně, krajiny, nedostatečné možnosti pěších procházek 2,01 0,57 2,19 2,22 2,46 2,52 9) nedostatek zeleně v okolí 1,56 0,56 1,75 2,08 2,26 2,42 10) nadměrný turismus 1,56 0,58 1,56* První nejvýznamnější problém krajiny v SO ORP Vimperk negativních vlivů dopravy je nutno vnímat s ohledem na obvyklost tohoto problému, ale i širokou definici. Většinou je definován jako nejvýznamnější problém SO ORP (je zajímavé, že zde zřejmě nemá vliv menší průměrná intenzita dopravního zatížení území, korelující s nižší hustotou osídlení). Průměrná negativní známka je však nejnižší ze srovnávaných SO ORP. Druhým deklarovaným problémem jsou negativní důsledky přívalových dešťů a splachy půdy z okolních pozemků, eroze - obecně je problémem podobně vnímaným i v jiných SO ORP. Třetím nejvýznamnějším problémem jsou nedostatečné sportovně zábavní (rekreační) možnosti. Tento problém je možno spojovat především s celou řadou jiných problémů (fungování obcí, jejich vybavenosti a kvality okolní krajiny). Příznivou skutečností je obecné zjištění, že nadměrná ochrana přírody, krajiny není obecně vnímána jako problém, který brání rozvoji sídel. Obecným problémem jednoznačně není nedostatek zeleně v okolí, ani nadměrný turismus (viz nejlepší - velmi příznivé hodnocení). Tabulka 5b potvrzuje poměrně značnou shodu názorů u obou hlavních (reprezentativních) skupin respondentů občanů a obcí. Je vykazována téměř stejná průměrná kritičnost u skupiny občanů jako u skupiny respondentů - obcí. Konkrétní srovnání jednotlivých položek však ukazuje odlišný obraz. Třetí, čtvrtý a pátý největší problém (sportovně zábavních možností, cyklodopravy a nadměrné ochrany přírody) je těmito respondenty posuzován odlišně. 12

13 Jednoznačně výrazný rozdíl je patrný u posuzování nadměrné ochrany přírody. Z hlediska obcí je nejvýraznějším problémem. Spíše zajímavostí je vysoká preference cyklodopravy a kritika sportovně zábavních možností skupinou ostatní. Tabulka 6b - otázka č. 5. Za největší problém vaší obce okolní krajiny podle důležitosti považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 největší problém) Skupina respondentů Celkem Občané Obec Ostatní dopravu a její negativní vlivy 2,59 2,62 2,50 2,63 negativní důsledky přívalových dešťů a splachy půdy z okolních pozemků, eroze 2,56 2,59 2,54 2,44 nedostatečné sportovně - zábavní možnosti 2,50 2,54 2,19 3,11 nedostatečné možnosti cyklodopravy 2,31 2,16 2,54 3,00 nadměrnou ochranu přírody, krajiny bránící rozvoji sídel 2,29 2,15 2,81 2,13 nedostatečnou údržbu zeleně, volných ploch, krajiny 2,25 2,34 2,00 2,13 chov psů, zvířat a navazující problémy 2,23 2,32 1,88 2,38 špatnou prostupnost zeleně, krajiny, nedostatečné možnosti pěších procházek 2,01 2,05 1,85 2,13 nedostatek zeleně v okolí 1,56 1,59 1,42 1,75 nadměrný turismus 1,56 1,46 1,73 2,00 Průměr SO ORP Vimperk 2,19 2,18 2,15 2,37 Průměr SO ORP Rýmařov 2,32 2,31 2,30 2,47 Průměr SO ORP Kopřivnice 2,52 2,52 2,52 2,58 Průměr SO ORP Orlová 2,77 2,80 2,78 2,49 Průměr SO ORP Opava 2,37 2,46 2,20 2,77 Jako první nejvíce potřebné v obci okolní krajině je jednoznačně akcentováno znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů), následně pak dovybavení území, na třetí pozici protierozní/protipovodňovou ochranu, údržbu propustků a příkopů. S podobnou naléhavostí je akcentován rozvoj zázemí pro turisty a cyklostezek. Čtvrté nejvýznamnější potřebné řešení zlepšení osvětlení cest, stezek, odstranění problémových míst je stále ještě významným požadavkem. Při interpretaci nelze zapomínat, že otázky z tabulky č. 5 a č. 6 se zcela nekryjí silně akcentovaný problém negativních dopadů dopravy nemá přiměřenou nabídku konkrétních opatření (mimo rozšíření parkovacích ploch), které v praxi by byly velmi široké od organizace dopravy, výsadby ochranné zeleně až po výstavbu nákladných obchvatů obcí. Nízká potřeba opatření pro lepší prostupnost krajiny do značné míry potvrzuje její stávající vysokou prostupnost, ale možná i obecně velmi dobrý systém značení turistických stezek a cyklotras. 13

14 Otázka č. 6 byla zaměřena na konkrétnější potřebná (požadovaná) opatření. Tabulka 6a - otázka č. 6. Za nejvíce potřebné ve vaší obci okolní krajině podle důležitosti považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 nejpotřebnější) Potřeba obce okolní krajiny SO ORP Vimperk Průměr SO ORP Var. Průměr koeficient Rýmařov Kopřivnice Opava znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů) 3,58 0,37 X X X dovybavení území lavičkami, odpadkov. koši, stojany na kola, přístřešky apod. 3,00 0,40 3,11 3,41 2,97 protierozní/ protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů 2,87 0,46 3,12 3,33 3,5 rozvoj zázemí pro turisty 2,83 0,44 X X X zřízení, rozšíření sítě cyklostezek 2,80 0,44 3,31 2,93 3,36 odstranění černých skládek 2,67 0,51 3,55 3,58 3,34 rozšíření parkovacích ploch v obci (městě) a v krajině (u rekreačních cílů) 2,66 0,58 3,14 3,08 2,98 zlepšení osvětlení cest, stezek - odstranění problémových míst 2,57 0,52 3,26 3,17 3,01 průběžné odstraňování přestárlé vzrost. zeleně a náhrada novou výsadbou 2,57 0,51 3,29 2,94 2,93 omezení nové výstavby ve volné krajině 2,52 0,56 2,46 3,13 2,68 vymezení ploch vhodných pro volný pohyb psů 2,35 0,60 3,05 2,71 2,54 rozšíření veřejné zeleně, údržby stromů a keřů, výsadba alejí 2,30 0,56 2,75 3,16 2,93 lepší prostupnost / přístup do okolní krajiny 2,11 0,56 2,45 2,51 2,64 V hodnocení potřebnosti jednotlivých opatření, návrhů mezi skupinami respondentů jsou patrné rozdíly: Mírně vyšší je naléhavost požadavků u respondentů spojených s obcemi než občany. Občané i obce shodně na prvním místě požadují znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů). S ohledem na zkušenosti z jiných šetření, ale i konkrétní odpovědi v příloze, se jedná o širší požadavek odstranění nejzávadnějších zanedbaných, opuštěných míst, nemovitostí, lokalit, černých skládek) viz dále odpovědi na otázku č. 13. Protierozní/protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů - zde je názor obcí na potřebnost opatření vyšší než u občanů, kteří naopak mírně naléhavěji akcentují požadavek dovybavení území. Obce vnímají výrazněji potřebu odstranění černých skládek. Lepší prostupnost, přístup do krajiny výrazněji nepožaduje žádná skupina respondentů. Omezení nové výstavby v krajině není občany požadováno, na rozdíl od obcí (třetí nejvýznamnější požadavek). Respondenti seřadili požadavky - "potřebná" řešení do značné míry v logické návaznosti na definování významnosti problémů v předchozí tabulce č

15 Tabulka č. 6b - otázka č. 6. Za nejvíce potřebné ve vaši v obci okolní krajině podle důležitosti považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 - nejpotřebnější) Celkem Občané Obec Ostatní znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů) 3,58 3,55 3,58 3,88 dovybavení území lavičkami, odpadkovými koši, stojany na kola, přístřešky apod. 3,00 3,05 2,81 3,13 protierozní/ protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů 2,87 2,84 3,08 2,56 rozvoj zázemí pro turisty 2,83 2,85 2,65 3,13 zřízení, rozšíření sítě cyklostezek 2,80 2,73 2,81 3,50 odstranění černých skládek 2,67 2,55 2,85 3,22 rozšíření parkovacích ploch pro automobily v obci (městě) a v krajině (u rekreačních cílů) 2,66 2,57 2,69 3,44 zlepšení osvětlení cest, stezek - odstranění problémových míst 2,57 2,52 2,50 3,25 průběžné odstraňování přestárlé vzrostlé zeleně a náhrada novou výsadbou (např. přestárlé aleje) 2,57 2,50 2,85 2,38 omezení nové výstavby ve volné krajině 2,52 2,36 2,96 2,75 vymezení ploch vhodných pro volný pohyb psů 2,35 2,34 2,38 2,38 rozšíření veřejné zeleně, údržby stromů a keřů, výsadba alejí 2,30 2,37 2,15 2,13 lepší prostupnost / přístup do okolní krajiny 2,11 2,12 2,04 2,25 Průměr SO ORP Vimperk 2,68 2,64 2,72 2,92 Průměr SO ORP Rýmařov 3,05 3,00 3,10 3,16 Průměr SO ORP Kopřivnice 3,09 3,07 3,06 3,27 Průměr SO ORP Opava 2,99 3,15 2,79 3,22 Deklarovaná míra záměrů odstěhovat se z obcí SO ORP Vimperk je na první pohled průměrná, zejména ve srovnání s občany SO ORP se značným podílem obyvatel v městské zástavbě (především na sídlištích, které se po r mnohdy staly špatnou adresou ). Rozhodujícím faktorem pro odstěhování je kvalita bydlení (nikoliv migrace za prací). Osídlení většiny SO ORP Vimperk je možno hodnotit jako stabilizované, avšak pod značným tlakem transformace prvního bydlení a druhého (rekreační) bydlení. Mladší obyvatelé jsou obvykle k otázkám migrace kritičtější (jejich zastoupení mezi respondenty bylo nízké), což zřejmě ovlivnilo i výsledek (nadlepšilo ho). 15

16 Tabulka č. 7 - otázka č. 7. Chcete se odstěhovat z obce, proč? Ano - Odpověď Ano - zaměstnanost Ano - rodina kvalita bydení Ano - bezpečnost Ne Jiné Celkem odpovědí Respondenti abs. abs. abs. abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk podíl podíl podíl Podíl podíl podíl podíl Občané 3,4% 4,6% 10,3% 1,2% 79,3% 1,2% 100,0% Obce 0,0% 3,8% 0,0% 0,0% 88,5% 7,7% 100,0% Ostatní 0,0% 10,0% 10,0% 0,0% 70,0% 10,0% 100,0% SO ORP Vimperk 2,4% 4,9% 8,1% 0,8% 80,5% 3,3% 100,0% SO ORP Rýmařov 14,6% 2,7% 0,9% 1,8% 80,0% X 100,0% SO ORP Orlová* 7,8% 2,4% 12,6% 5,4% 57,5% X 100,0% SO ORP Kopřivnice 2,6% 1,1% 8,9% 1,1% 86,3% X 100,0% SO ORP Opava 1,4% 2,8% 4,3% 0,7% 90,8% X 100,0% * u SO ORP Orlová byla možná odpověď i Ano-životní prostředí - 14,3% respondentů Především v zastavěném území tráví volný čas pouze cca 1/6 obyvatel, což je například v porovnání s obyvateli v městské zástavbě spíše obdobný podíl. Skupina obyvatel, která tráví volný čas částečně v okolí a zejména však ve volné krajině včetně NP (mimo zastavěné území) je velká, naprosto převažující. Trávení volného času souvisí i s rekreačními možnostmi domácností, které dlouhodobě rostou (vybavenosti rekreačními objekty) a vybavenosti automobily, atraktivním okolím sídel, ale i módností, či změnami preferencí (dlouhodobý trend rostoucí percepce kvalitního životního prostředí). Do značné míry je tak potvrzena výrazná potřeba zkvalitnění rekreační funkce volné krajiny, jejího dovybavení, územní optimalizace uspořádání funkcí (nikoliv jejího vyššího zpřístupnění, expanze vzrostlé zeleně). 16

17 Tabulka č. 8 - otázka č. 8. Kde především trávíte volný čas? Ve volné krajině, Odpověď Především v zastavěném území obce Částečně v okolí obce mimo zastavěné území V NP a CHKO Šumava Mimo region SO ORP- Vimperka Celkem odpovědí Respondenti abs. abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk * podíl podíl podíl podíl podíl podíl Občané 15,7% 32,4% 27,8% 18,5% 5,6% 100,0% Obce 18,6% 37,2% 20,9% 16,3% 7,0% 100,0% Ostatní 20,0% 0,0% 30,0% 30,0% 20,0% 100,0% SO ORP Vimperk 16,8% 31,7% 26,1% 18,6% 6,8% 100,0% SO ORP Rýmařov 21,8% 38,2% 32,7% X 7,3% 100,0% SO ORP Kopřivnice 16,3% 34,7% 41,6% X 7,4% 100,0% SO ORP Opava 29,8% 34,3% 27,3% X 8,6% 100,0% *část respondentů označila více možností Otázka č. 9 - "Označte nejzávadnější a nejpříjemnější místo, lokality, v obci a v okolní krajině. konkrétní odpovědi uvedeny v tabulce č. 16 přílohy. Jako nejzávadnější území je možné obecně vymezit okolí devastovaných areálů (brownfields) budov, ploch, skládek, často bývalých zemědělských družstev (Bošice, Čkyně, Svatá Maří). Specifická je situace ve Vimperku, kde jsou často jmenována sídliště (kolem ulice Mírová, Pasovská) a místa s koncentrací dopravy. Negativně dopadá hodnocení hlavních komunikací, částečně i zařízení dopravy, vlakových nádraží a tržnic. Jako nejpříjemnější území je deklarováno obvykle území s kvalitní zelení zejména lesy, parky, okolí vodních ploch (jednoznačně nejčastěji byl uváděn sportovně rekreační areál Vodník ve Vimperku). Kladné hodnocení nelze automaticky spojovat s nejintenzivněji využívaným územím NP, CHKO. Výpovědi poukazují na zásadní význam dostupné zeleně pro krátkodobou - příměstskou rekreaci i v podmínkách kvalitního rekreačního prostředí vlastního regionu. Využití konkrétních připomínek (viz tabulky v příloze) je omezeno v rámci jednotlivých obcí jejich rozsahem (počtem obdobných odpovědí) a je nezbytné je prověřit dále z odborného hlediska. 17

18 Následující tabulka dokumentuje, že omezení návštěvnosti vybraných lesů, parků nemá výraznější podporu (podobně jako u jiných SO ORP). Tabulka č. 9 - otázka č. 10. Jste pro omezení volné návštěvnosti vybraných lesů, parků, zpoplatnění návštěvnosti a jejich trvalý dozor? Odpověď Ano Ano, avšak bez zpoplatnění Ne Celkem odpovědí Respondenti abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk podíl podíl podíl podíl Občané 8,1% 16,3% 75,6% 100,0% Obce 4,0% 20,0% 76,0% 100,0% Ostatní 0,0% 0,0% 100,0% 100,0% SO ORP Vimperk 6,6% 15,7% 77,7% 100,0% Obnova historických hodnot krajiny má širokou podporu občanů (podobně jako u většiny SO ORP), otázkou je do značné míry vnímání historických hodnot, které se vyvíjí v čase a mnohdy je zužováno (např. nedocenění technických památek, památných míst z nejstarší i nejnovější minulosti, ovlivněno módnosti témat). Tabulka č. 10a - otázka č. 11. Jste pro obnovu historických hodnot krajiny? (aleje, technické památky, kapličky, památná místa) Odpověď Ano Nevím Ne Celkem odpovědí Respondenti abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk podíl podíl podíl podíl Občané 78,2% 18,4% 3,4% 100,0% Obce 76,9% 19,2% 3,9% 100,0% Ostatní 90,0% 10,0% 0,0% 100,0% SO ORP Vimperk 78,9% 17,9% 3,2% 100,0% SO ORP Rýmařov 60,9% 32,7% 6,4% 100,0% SO ORP Kopřivnice 73,7% 23,7% 2,6% 100,0% SO ORP Opava 80,4% 18,9% 0,7% 100,0% 18

19 Konkrétní neupravované návrhy obnovy historických hodnot krajiny v původním rozsahu uvádí následující tabulka. Tabulka č. 10b - otázka č. 11. Jste pro obnovu historických hodnot krajiny konkrétní lokalita označení (aleje, technické památky, kapličky, památná místa) Č. Obec Hodnota připomínka 78 Bohumilice kaplička p. č. 112/7 a 238/3 86 Bošice aleje, kapličky, hraniční kameny, památná místa 87 Bošice kašna v Budilově 88 Bošice kašna v Budilově 65 Bošice lepší zpřístupnění a označení památné lípy v Hradčanech 79 Bošice lípa Hradčany 89 Čkyně alej na silnici, nádraží z r Čkyně křížky v osadě, rozhodně konečně něco začít dělat s rozpadlým a nebezpečným statkem Sedlec, který je v soukromých rukou a je místem shromažďování se bezdomovců, pantballistů, občas tam pobíhají i cizí psi, je tam nebezpečné chodit, majitel z ciziny odmítá situaci řešit 7 Kvilda v návaznosti na historické cesty krajinou pokračovat doplňování drobné architektury a alejí 45 Lčovice Lčovický zámek 40 Lčovice Především výše uvedený Zámek Lčovice 43 Lčovice Zámek Lčovice a jeho příslušenství!!!!!!!!!!!!!! 123 Nové Hutě Šindlov kaplička 121 Stachy hřbitovní kostel Stachy 94 Stachy kostel a okolí 66 Stachy památník v Jaroškově 61 Strážný Hrad 70 Strážný Hrad Kunžvart 97 Strážný hrad Kunžvart 102 Strážný hrad Kunžvart 60 Strážný Zaniklé obce a jejich součásti (boží muka, mlýn,...), nejstarší sypaná hráz evropy u Hliniště (pouze údržba torza a připomínka, nikoli obnova hráze) 106 Śumavské Hoštice Křížky - některé 103 Svatá Maří kapličky, křížky, boží muka Kostel Svatá Maří, kaple Vícemily, Štítkov, Trhonín, drobné sakrární 8 Svatá Maří stavby 59 Vacov ale nevím přesně kde 63 Vacov mlýn koupaliště Rohanov 109 Vacov obnova zámku v Přečíně, mlýna pod Rohanovem alej na Brantlův Dvůr, alej mezi Hřbitovní a Sušickou ulicí, křížová 16 Vimperk cesta u nemocnice, kaplička na Br. Dvoře 11 Vimperk Brantlův dvůr 32 Vimperk Brantlův dvůr, Jiráskovo sady 25 Vimperk Brantlův Dvůr, Šumavenka kaplička mezi Křesanovským rybníkem a Křesanovem, kaplička na 9 Vimperk Brantlově Dvoře, kříž u pěšiny z ulice Mírová do Hrabic 19

20 Č. Obec Hodnota připomínka 111 Vimperk kaplička pod Brantlovým Dvorem a Křesanovem 39 Vimperk Každé takové místo si zasluhuje obnovu 118 Vimperk Klášterák 24 Vimperk motocross nad Skalkou (napr. výběhy pro zvířata), lesík za zámkem (nad pivařskou ulicí) - např. Lesní stezka, hry, naučná stezka. Dobře by to navazovalo na zámek. Je tam pěkná příroda, skály 21 Vimperk Okolo zámku. Moderní výstavba je opravdová hrůza, nechápu, jak tohle mohli památkáři dovolit! 28 Vimperk Schveiglův dvůr, Skláře 41 Vimperk staré stezky nad železniční tratí ve Vimperku směrem na Skláře 55 Vimperk Výškovice - kaplicka, na Radosti 36 Vimperk Zámecká alej, 33 Vimperk Zámecká alej, křížek nad pekárnou 17 Vimperk Zámek nelze uvést je jednu lokalitu, tyto hodnoty by měly být zmapovány a 56 Zálezly mělo by být o ně systematicky postaráno 27 Zdíkov Všeobecná odpověd 76 TP Tabulka č otázka č. 12. Za největší problém regionu Vimperska považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 - velmi velký problém, 1 - není problém, tříděno podle skupin respondentů) Problém Celkem Občané Obec Ostatní nezaměstnanost, nízké mzdy 3,09 3,12 3,08 2,71 malou atraktivitu z hlediska bydlení 2,80 2,87 2,56 2,88 malou dopravní dostupnost území 2,61 2,58 2,72 2,50 nedostatečný rozvoj rekreace 2,50 2,56 2,32 2,50 špatnou vybavenost území (školy, služby) 2,50 2,43 2,56 3,00 přítomnost chráněných území a z toho plynoucí omezení 2,40 2,31 2,76 2,25 Průměr 2,65 2,64 2,67 2,64 Největší - negativní vnímání podmínek zaměstnanosti (i přes pokles nezaměstnanosti v posledních letech) je zřejmě dáno i omezenou strukturální nabídkou pracovních míst a nízkou mzdovou úrovní v širším regionu. Poměrně překvapivou skutečností je však i druhé místo problém malé atraktivity bydlení (do jisté míry potvrzovaný i mírným úbytkem obyvatel v SO ORP Vimperk jako celku). Interpretaci obecně malé atraktivity bydlení by měla být věnována pozornost zejména v územních plánech obcí (obvykle souvisí i s podmínkami zaměstnanosti a potřebou rozlišovat první a druhé rekreační bydlení). Přítomnost chráněných území a z toho plynoucí omezení představují problém pro obce (druhý nejvýznamnější, potvrzuje i výsledky z tabulky č. 5). 20

21 Tabulka č. 12a - otázka č. 13. Za potřebnou z hlediska rozvoje obcí považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 - nejpotřebnější) Potřeba Celkem Občané Obec Ostatní Znovu využívat staré budovy/areály (brownfieldy) 4,04 4,11 4,00 3,50 Vytvářet zástavbu pro bydlení nebo rekreaci ve volné krajině 2,26 2,28 2,12 2,50 Stavět zemědělské areály ve volné krajině 2,12 2,06 2,08 2,78 Stavět průmyslové zóny a skladové areály ve volné krajině 1,70 1,73 1,48 2,14 Stavět nákupní centra po obvodu stávající zástavby (při výjezdech z obce města) 1,62 1,57 1,80 1,63 Průměr 2,35 2,35 2,30 2,51 Tabulka č. 12b - otázka č. 13. Za potřebnou z hlediska rozvoje obcí považujete? (hodnoceno 1 až 5, 5 - nejpotřebnější) Potřeba Vimperk Kopřivnice Rýmařov Znovu využívat staré budovy/areály (brownfieldy) 4,04 Rozvoj (rozšíření) vybraného areálu X 2,57* 2,38 Stavby pro bydlení nebo rekreaci ve volné krajině 2,26 2,15 2,37 Výstavbu zemědělských areálů ve volné krajině 2,12 1,97 1,99 Výstavbu průmyslových zón a skladových areálů ve volné krajině 1,70 1,54 1,98 Výstavbu nákupních center po obvodu stávající zástavby (při výjezdech z obce města) 1,62 1,46 1,86 *rozšíření letiště Mošnov Znovu využívat staré budovy/areály (brownfieldy) pro rozvoj obcí je jednoznačně preferováno obcemi a zejména občany. Zajímavé je poměrně shodné (i u ostaních SO ORP) negativní hodnocení potřeby výstavby průmyslových zón a nákupních center, v menší míře i výstavby zemědělských areálů ve volné krajině. Tato skutečnost plně koresponduje zřejmě i s negativním hodnocením brownfields (JZD). Poměrně zajímavé jsou odpovědi na vnímání specifik okolní krajiny a svého regionu, dominují dvě skupiny odpovědí vnímající krajinu a region: jako krajinu, která je významná pro můj život (bydlení, zaměstnání, rekreaci) podobně - jako místo svého bydliště, rodný kraj Podobně jako v jiných regionech je velmi slabé vnímání specifik okolní krajiny a svého regionu jako historického regionu (SO ORP Vimperk je nejčastěji označen jako region Pošumaví Prácheňska). Nesrovnatelné je vnímání např. Domažlicka, ale i např. Písecka, či regionů východní Moravy (Valašsko, Slovácko, Hlučínsko). Vnímání kulturně-historické odlišnosti území je tak omezené. Otázkou je i přetrvání označení pohraničí, který se začal používat po r a nabyl poměrně negativního obsahu. Na závěr je nezbytné konstatovat, že pouze velmi malá skupina respondentů má k okolní krajině, svému regionu slabý vtah, nevnímá ho. 21

22 Tabulka č otázka č. 14. Vnímáte specifika okolní krajiny, svého regionu. (hodnoceno 1 až 5, 5 - nejpotřebnější, tříděno podle skupin respondentů) ano, jako ano, jako místo svého bydliště, rodný kraj ano, jako historický region (např. Pošumaví, Sudety) krajinu, která je významná pro můj život (bydlení, zaměstnání, rekreaci) k okolní krajině, regionu mám slabý vztah nevím ne, nevnímám celkem abs. abs. abs. abs. abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk podíl podíl podíl podíl podíl podíl podíl Občané 40,0% 18,4% 40,8% 0,0% 0,8% 0,0% 100,0% Obce 41,0% 10,3% 46,1% 2,6% 0,0% 0,0% 100,0% Ostatní 31,3% 18,8% 37,5% 6,2% 0,0% 6,2% 100,0% SO ORP Vimperk 39,5% 16,8% 41,6% 1,1% 0,5% 0,5% 100,0% SO ORP Rýmařov 52,7% 8,2% 36,4% 0,9% 0,9% 0,9% 100,0% SO ORP Kopřivnice 47,6% 3,7% 47,7% 0,5% 0,5% 0,0% 100,0% SO ORP Orlová 54,5% 5,4% 28,7% 7,8% 2,4% 1,2% 100,0% Tabulka č otázka č. 15. Postrádáte nějakou cyklostezku nebo pěší stezku z okolních obcí nebo na některé místo v okolí obce? Celkem Odpověď Ne Ano odpovědí Respondenti abs. abs. abs. Občané Obce Ostatní SO ORP Vimperk podíl podíl podíl Občané 40,4% 59,6% 100,0% Obce 33,3% 66,7% 100,0% Ostatní 0,0% 100,0% 100,0% SO ORP Vimperk 37,8% 62,2% 100,0% SO ORP celkem 41,82% 58,18% 100,00% SO ORP Kopřivnice 43,3% 56,7% 100,0% SO ORP Opava 33,6% 66,4% 100,0% 22

23 S předchozí tabulkou č. 15 je spojen i navazující seznam doporučených spojení mezi sídly (v krajině) viz tabulka č. 17 Přílohy. Obecně bylo potvrzeno (s ohledem na předchozí odpovědi), že úsilí by mělo být soustředěno na dobudování sítě cyklostezek a částečně i její zkvalitnění. 4 HLAVNÍ ZÁVĚRY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Při zpracování ÚSK SO ORP Vimperk je doporučeno vnímat následující zjištění rozboru širších (sociálně-demografických) podmínek řešeného území a zohlednit zejména vlastní závěry dotazníkového šetření mezi obyvateli SO ORP. Širší podmínky řešeného území Zkoumaný SO ORP je z plošného hlediska nadprůměrně velkým územím, výrazně odlišný velmi nízkou hustotou osídlení, ale na druhé straně koncentrací značné rekreační zátěže do vybraných lokalit (sídel). Hlavním problémem SO ORP Vimperk byla slabost hospodářského pilíře území, ale i nízká atraktivita bydlení. Zlepšení hospodářského pilíře bylo v posledních letech značné a může vyvolat diferencovaný tlak na využití území, zejména volné krajiny v rekreačně atraktivních územích. I při mírném poklesu počtu obyvatel zřejmě poroste antropogenní zatížení krajiny, zejména sezónního a rekreačního charakteru. Město Vimperk je jednoznačným sídelním a obslužným centrem řešeného území. SO ORP Vimperk je součástí širšího regionu Pošumaví ( pohraničí a částečně i širšího pojetí Sudet), území, jehož podmínky jsou determinovány primární strukturou (přírodní a přírodě blízké) krajiny a specifiky terciární struktury krajiny (dopady změny osídlení zejména po II. světové válce). Struktura osídlení řady obcí SO ORP Vimperk byla výrazně dotčena dopady druhé světové války, zásadní změnou populace od konce 19. století, determinovanou probíhajícím hospodářským úpadkem regionu, který gradoval ve 30. letech minulého století a který už dávno před druhou světovou válkou způsoboval méně příznivý vývoj počtu obyvatel (sociálně ekonomické problémy rozvoje tohoto). Procesy suburbanizace s výraznými dopady na krajinu jsou v SO ORP (podobně jako na většině území ČR) determinovány změnami percepce (vnímání) kvalitního obytného prostředí ( útěk z města, bydlení v kvalitním prostředí, přeceňování vlivu životního prostředí na zdraví), změnami životního stylu (preference trávení volného času v přírodě, popularita cykloturistiky v ČR), růstem mobility (automobilizace), ale i mediálním obrazem normálního života na dluh - hypoték, individualizací a socializací rizik - přenášením rizik a externalit z velkých investorů na občany a společnost. Intenzita suburbanizace je v SO ORP Vimperk podprůměrná, koncentrovaná pouze do několika rekreačně atraktivních lokalit. Pro zemědělskou výrobu a její dopady na krajinu byly po roce 1990 rozhodující dva procesy skokové zapojení do deformovaného zemědělského prostředí EU a dlouhodobé znevýhodnění zemědělců v ČR vzhledem k okolním zemím (nejen s ohledem na dotační transfery ve starých zemích EU, ale i vzhledem k menšímu daňovému zatížení zemědělců např. v Polsku). Výsledkem byl krach řady produkčních kapacit zejména v živočišné výrobě (generující nevyužité kapacity, areály zemědělských brownfieldů) a pokračující 23

24 deformace v rostlinné výrobě (promítající se přímo do hospodaření na zemědělské půdě, deficitu organických hnojiv). Řešené území SO ORP Vimperk vykazuje zhoršující se věkovou strukturu obyvatel, s rostoucím zastoupením osob v poproduktivním věku, a klesajícím zastoupením rodin s dětmi (v posledních letech se tento proces mírně zbrzdil). Vzdělanostní struktura obyvatel je zde nepříznivá, zejména u menších obcí. V nejbližších letech je vysoce pravděpodobné další stárnutí populace podobně jako na mnoha jiných regionech ČR. Výraznější změna dlouhodobých vývojových tendencí mírného poklesu počtu obyvatel v SO ORP je nepravděpodobná (příčinou je především nízká intenzita migrace mladých rodin do regionu). Mírně podprůměrné až průměrné tržní ceny bytů v řešeném území (v rámci ČR), svědčí o malé atraktivitě bydlení ve většině obcí, v minulosti generované zejména špatnými podmínkami zaměstnanosti, nízkou nabídkou pracovních míst a jejich omezenou strukturou, vysokou nabídkou bytů na sídlištích (Vimperk), ale i vlastní podprůměrnou atraktivitou obytného prostředí (nikoliv vybaveností území). V řešeném území je možno předpokládat průměrně kritické vnímání existujících problémů, i s vědomím této skutečnosti je nutno posuzovat jednotlivé odpovědí (např. u mladší a vzdělanější populace by bylo zřejmě výrazně kritičtější, více orientované na ekologické aspekty života). Vlastní závěry dotazníkového šetření Definování hlavních problémů obcí okolní krajiny: První nejvýznamnější problém krajiny v SO ORP Vimperk rušivých vlivů dopravy je nutno posuzovat s ohledem na obvyklost tohoto problému, ale i širokou definici. Většinou je deklarován jako nejvýznamnější problém (je zajímavé, že zde zřejmě nemá výraznější vliv menší průměrná intenzita dopravního zatížení území, korelující s nižší hustotou osídlení). Průměrná negativní známka je však nejnižší ze srovnávaných SO ORP. Druhým deklarovaným problémem jsou negativní důsledky přívalových dešťů a splachy půdy z okolních pozemků, eroze - obecně je problémem podobně vnímaným i v jiných SO ORP. Třetím nejvýznamnějším problémem jsou nedostatečné sportovně zábavní (rekreační) možnosti je možno spojovat především s celou řadou jiných problémů (fungování obcí, jejich vybavenosti a okolní krajiny) Příznivou skutečností je obecné zjištění, že nadměrná ochrana přírody není obecně vnímána jako problém, který brání rozvoji sídel. Obecným problémem jednoznačně není nedostatek zeleně v okolí ani nadměrný turismus (viz nejlepší - velmi příznivé hodnocení). Potvrzuje se poměrně značnou shoda názorů u obou hlavních (reprezentativních) skupin respondentů občanů a obcí. Skupina ostatní vykazuje omezenou reprezentativnost. Je vykazována téměř stejná průměrná kritičnost u skupiny občanů jako u skupiny respondentů - obcí. Konkrétní srovnání jednotlivých položek však ukazuje odlišný obraz. Třetí, čtvrtý a pátý největší problém (sportovně zábavních možností, cyklodopravy a nadměrné ochrany přírody) je těmito respondenty (zájmovými skupinami) posuzován odlišně. Jednoznačně 24

25 výrazný rozdíl je pak patrný u posuzování nadměrné ochrany přírody. Z hlediska obcí je nejvýraznějším problémem. Spíše zajímavostí je vysoká preference cyklodopravy a kritika sportovně zábavních možností skupinou ostatní. V hodnocení potřebnosti jednotlivých opatření, návrhů mezi skupinami respondentů jsou malé rozdíly: Jako první nejvíce potřebné v obci okolní krajině je jednoznačně akcentováno znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů). Jako druhé pak dovybavení území Na třetí pozici je požadavek na protierozní/ protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů. S podobnou naléhavostí je akcentován rozvoj zázemí pro turisty a cyklostezek. Čtvrté nejvýznamnější potřebné řešení - zlepšení osvětlení cest, stezek, odstranění problémových míst je stále ještě významným problémem. Při interpretaci nelze zapomínat, že otázky z tabulky č. 5 a č. 6 se zcela nekryjí silně akcentovaný problém negativních dopadů dopravy nemá přiměřenou nabídku konkrétních opatření (mimo rozšíření parkovacích ploch), které v praxi by byly velmi široké od organizace dopravy, výsadby ochranné zeleně až po výstavbu nákladných obchvatů obcí, nového trasování komunikací. Nízká potřeba opatření pro lepší prostupnost krajiny do značné míry potvrzuje stávající vysokou prostupnost, ale možná i obecně velmi dobrý systém značení turistických stezek a cyklotras Mírně vyšší je naléhavost požadavků u respondentů spojených s obcemi než s občany. Občané a obce shodně na prvním místě požadují znovuvyužití starých budov/areálů (brownfieldů). S ohledem na zkušenosti z jiných šetření, ale i konkrétní odpovědi v příloze, se jedná o širší požadavek odstranění nejzávadnějších zanedbaných, opuštěných míst, nemovitostí, lokalit, černých skládek apod. Protierozní/protipovodňovou ochranu, údržba propustků a příkopů - zde je názor obcí na potřebnost opatření vyšší, než u občanů, kteří naopak mírně naléhavěji akcentují požadavek dovybavení území. Obce vnímají výrazněji potřebu odstranění černých skládek. Lepší prostupnost, přístup do krajiny výrazněji nevyžaduje žádná skupina respondentů. Omezení nové výstavby v krajině není občany požadováno na rozdíl od obcí (třetí nejvýznamnější požadavek). Respondenti seřadili požadavky - "potřebná" řešení do značné míry v logické návaznosti na definování významnosti problémů v předchozí tabulce hlavních problémů. Skupina obyvatel, která tráví volný čas částečně v okolí a zejména však ve volné krajině včetně NP (mimo zastavěné území) je velká, naprosto převažující. Do značné míry je tak potvrzena výrazná potřeba zkvalitnění rekreační funkce volné krajiny, jejího dovybavení, územní optimalizace uspořádání funkcí (nikoliv jejího vyššího zpřístupnění, další expanze vzrostlé, neudržované zeleně). Zásadní je význam dostupné a kvalitní zeleně pro krátkodobou - příměstskou rekreaci i v podmínkách kvalitního rekreačního prostředí širšího regionu (vysoké rekreační atraktivity řady lokalit). 25