Jak připravit kvalitní vědecký článek

Transkript

1 Jak připravit kvalitní vědecký článek optimalizace hodnocení publikační činnosti z hlediska RIV Doc. Ing. Ondřej Krejcar, Ph.D. KIT, FIM, UHK Podpora přednášky kurzu Hodnocení výsledků VaV

2 Proč jsme zde? Chceme se naučit vytvořit kvalitní vědecký impaktovaný článek Chceme dosáhnout takové úrovně, kdy sami předem odhadneme vhodnost zkoumaného tématu pro určitý časopis/konferenci Chceme vědět, jak publikovat efektivně a rentabilně Tzn. kde publikovat a získat nejvíce RIV bodů, ----\ citačních ohlasů ----/ za nejméně financí/času Chceme mít kde publikovat, tedy kde pracovat Pokud nebudeme publikovat, nebudeme tvořit body a UHK nebude výzkumnou institucí budeme pouze učit a to zřejmě jen bakaláře Žádné GAČRy, TAČRy, žádný výzkum, atd.. (nebudou doktorandi, )

3 Přehled VŠ a Univerzit v ČR pořadí posun Organizace Počet bod. výsledků Body 2011 Body 2010 změna [%] Univerzita Karlova v Praze České vysoké učení technické v Praze Masarykova univerzita Vysoké učení technické v Brně Univerzita Palackého v Olomouci Vysoká škola chemicko-technologická v Praze Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Západočeská univerzita v Plzni Univerzita Pardubice Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Mendelova univerzita v Brně Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Ostravská univerzita v Ostravě Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Slezská univerzita v Opavě Univerzita Hradec Králové Janáčkova akademie múzických umění v Brně Vysoká škola umělecko-průmyslová v Praze Akademie výtvarných umění v Praze

4 Výsledky fakult, UHK 2010 a 2011 FIM, UHK 2010 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané Počet výsledků Korigované body ,30 16,63 7,42 28,14 10,20 FIM, UHK 2011 Druh výsledků uznané Jimp Jneimp Jrec BC D F G R S Z neuznané k Počet výsledků etapa Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] ,53 11,98 6,84 37,42 8,88 PeF, UHK 2010 Počet výsledků Body výsledků PeF, UHK 2011 Počet výsledků Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] ,57 13,67 9,52 44,74 8,20 FF, UHK 2010 Počet výsledků Korigované body výsledků Počet výsledků FF, UHK 2011 Body výsledků rozdíl [%] rozdíl [bodů] ,02 15,64 11,72 46,66 PřF, UHK 2011 Počet výsledků prům. Jimp RIV bodů 20 Body výsledků ,23

5 Problémy UHK (dle prof. Slabého) Na UHK je minimálně Jimp ( časopis ve WoS), málo Jneimp (SCOPUS, ERIH), relativně nejvíce Jrec, ale seznam RV není využíván široce a většinu publikací tvoří Media4You (velmi nápadné, zranitelné, zavání odebráním periodika ze seznamu, bude li se s důsledky pro UHK, FIM O.K. Je třeba se jednoznačně zaměřit na Jimp a Jneimp, tedy na mezinárodní časopisy O.K. do budoucna je to velmi prozíravé obliba databáze SCOPUS roste (zavádí se impakt článků) O.K. Je třeba velmi zvažovat kvalitu svého výzkumného výsledku a snažit se o kvalitní Jimp a tedy excelenci

6 Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 rok jazyk časopis autor Body výsledku Podíl Skupina Body organizace oborů organizace Structure of the eigenspace of a Monge matrix in max-plus Discrete applied Gavalec Martin, Plávka algebra 2008 ENG mathematics Ján 25,3 100,00% 3 25,327 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24,4 100,00% 3 24,351 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16,9 100,00% 3 16,886 Gavalec Martin, Eigenspace of a circulant max-min matrix 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,6 100,00% 3 14,61 Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min Krbálek Pavel, algebra 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,6 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka Monotone interval eigenproblem in max-min algebra 2010 ENG Kybernetika Ján 14,6 66,70% 3 9,74 Gavalec Martin, Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Zimmermann Karel 14,6 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Mohelská Hana, Kozel Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE management Tomáš 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Janeček Václav, Hynek Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE management Josef 14,4 100,00% 1 14,399 E+M. Ekonomie a Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE management Marešová Petra 14,4 100,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve Československá Franěk Marek, Ondráček městě 2010 CZE psychologie Lukáš 14,2 66,70% 1 9,46 E+M. Ekonomie a Myslivec Jaroslav, Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE management Skalská Hana 12,3 50,00% 3 6,144 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Janeček Václav, Hynek K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Josef 9,5 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,5 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8,4 100,00% 3 8,385 - Průměr UHK pro IF články (Jimp) je 31 RIV bodů. - FIM UHK má 14,53, UHK má 31, FEI VŠB Ostrava má 38, Univerzita Karlova má 48.

7 Výsledky Jimp FIM, UHK 2006 až 2010 Eigenspace of a circulant max-min matrix Maximal solutions of two-sided linear systems in max-min algebra Monotone interval eigenproblem in max-min algebra Body Podíl Skupina Body rok jazyk časopis autor výsledku organizace oborů organizace Gavalec Martin, 2010 ENG Kybernetika Tomášková Hana 14,61 100,00% 3 14,61 Krbálek Pavel, 2010 ENG Kybernetika Pozdílková Alena 14,61 100,00% 3 14,61 Gavalec Martin, Plávka 2010 ENG Kybernetika Ján 14,61 66,70% 3 9,74 Solving systems of two-sided (max, min)-linear equations 2010 ENG Kybernetika Gavalec Martin, Zimmermann Karel 14,61 50,00% 3 7,305 E+M. Ekonomie a Disparity obcí v oblasti poskytování informací 2010 CZE management Bachmann Pavel 14, ,00% 1 14,399 Modely firem s mobilně orientovanou architekturou 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Mohelská Hana, Kozel Tomáš 14, ,00% 1 14,399 Motivační systém jako faktor zvyšování efektivnosti podniku 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Janeček Václav, Hynek Josef 14, ,00% 1 14,399 Znalostní management v českých podnicích 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Marešová Petra 14, ,00% 1 14,399 Faktory prostředí ovlivňující rychlost pohybu chodců ve městě 2010 CZE Československá psychologie Franěk Marek, Ondráček Lukáš 14,191 66,70% 1 9,46 Vizualizace vícerozměrných dat symbolovými grafy 2010 CZE E+M. Ekonomie a management Myslivec Jaroslav, Skalská Hana 12,289 50,00% 3 6,144 Structure and dimension of the eigenspace of a concave Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Monge matrix 2009 ENG mathematics Ján 24, ,00% 3 24,351 Structure of the eigenspace of a Monge matrix in maxplus algebra Discrete applied 2008 ENG mathematics Gavalec Martin, Plávka Ján 25, ,00% 3 25,327 Discrete applied Gavalec Martin, Plávka Simple image set of linear mappings in a max-min algebra 2007 ENG mathematics Ján 16, ,00% 3 16,886 Geneze neoklasických modelů růstu 2007 CZE Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 K efektivnosti podniku ve znalostní ekonomice 2007 CZE Ekonomický časopis Janeček Václav, Hynek Josef 9,46 100,00% 1 9,46 On the Correlations of Nominal Money and Real Output: A Simple Cross-Country Analysis ENG Ekonomický časopis Duczynski Petr 9,46 100,00% 1 9,46 Computing an eigenvector of a Monge matrix in max-plus Mathematical methods of Gavalec Martin, Plávka algebra 2006 ENG operations research Ján 8, ,00% 3 8,385 FIM UHK bude v Jimp obhajovat v roce ,9 bodu. V roce 2012 dalších 35,8 bodu!

8 Výsledky Jimp PedF, UHK 2006 až 2010

9 Problémy UHK (dle prof. Slabého) Univerzita má proto v průměru nízký počet bodů na 1 výsledek a nízkou citovanost výsledků. Hodnoceno s despektem. Navíc velká administrativní náročnost, problém zdrojů, velký objem zbytečných prací,. O.K. Citovanost výsledků roste s jejich vhodným umisťováním do kvalitních publikačních periodik ať už časopisů, tak i konferenčních sborníků O.K. Je třeba si hlídat svoje citace!!! V databázích jsou chyby!!!

10 Moderní metodologie vědecké práce IV práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nečte ho! c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: 5. Mezinárodně uznávaný vědec 6. Mezinárodně uznaný vědec

11 Moderní metodologie vědecké práce V práce s moderními informačními zdroji 1. Mladý vědec musí psát konferenční příspěvky. a) používání internetových zdrojů (databází ISI WOK, atd.) k citování. Je to nejrychlejší zdroj informací! (vynechejme wikipedii apod.) b) Dbát na kvalitu prezentace, neboť každý čtenář nejprve článek proletí a pokud ho nezaujme, nemusí ho ani číst c) Používat obrázky, schémata, tabulky, grafika doba je uspěchaná a nikdo nemá čas hledat informace v několika stranách souvislého textu! d) Vhodně strukturovat články. 2. Mladý perspektivní vědec - jezdí na konference a prezentuje sám své příspěvky a) Je třeba klást důraz na kvalitu prezentací využívání vektorové grafiky ve schématech (MS Visio), OBRÁZKY b) Pokud prezentace plénum nezaujme, nikdo si nepřečte článek a nenaváže na prezentovanou práci!!! => ŽÁDNÉ CITACE!!! 3. Mladý perspektivní vědec musí sám (případně se zkušeným vědcem) navazovat kontakty na konferencích a) Pokud získá kontakt na kolegu, minimálně prohledá databáze článků (lépe pročte jeho články) za účelem zařazení kolegy do kategorie (vědec 1-6) pro definici další práce s ním (mladému vědcovi může poradit sám, s perspektivním vědcem by měl vztah dále rozvíjet, atd.) b) Pokud ho nějaká práce kolegy zaujme, uloží si ji pro další potenciální práci, jako zdroj nápadů a znalostí a především ji CITUJE!!! 4. Perspektivní vědec musí umět pracovat s nabytými znalostmi a kontakty: a) Vytváření sítí mezinárodních odborníků v dané vědní oblasti b) Zapojení se do oponentních řízení článků konferenčních či později i časopiseckých c) Rozšíření znalostí i své sítě o další odborníky a jejich práce pomocí oponentur d) Zapojení se do programových výborů konferencí e) Využívání této sítě pro podporu svých realizovaných časopiseckých článků 5. Mezinárodně uznávaný vědec a) Sám vytváří podmínky pro publikační realizace svých kolegů a stává se tím ještě více známým b) Je editorem speciálních sekcí časopisů na úžeji zaměřené vědecké téma, edituje či sám vydává knihy c) Je zván na konference, aby prezentoval klíčové přednášky v dané vědní oblasti 6. Mezinárodně uznaný vědec

12 Jaké výsledky a kam? Všechny stupně vědce (nastíněné v předchozím slajdu) spojuje otázka: Jaké výsledky jeho práce jsou vhodné pro jaké (nejen publikační) médium? 1. D konferenční příspěvek (8 bodů) 2. Jneimp časopis indexovaný ve SCOPUSU (12 bodů) 3. Jimp časopis s IF (nízký IF do cca 1,0) (10 až 20 bodů) 4. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 1,0 až 2,5) (20 až 100 bodů) 5. Jimp časopis s IF (vyšší IF od cca 2,5 výše) (80 až 305 bodů) 6. R software (40 bodů) 7. Z poloprovoz (100 bodů) 8. F užitný vzor (40 bodů)

13 Jaké výsledky, kam a za jak dlouho? Typ výsledku Realizace výsledku Dokumentace Oponentní řízení Publikace / indexace Celkem D konf Jneimp Jimp (<1) Jimp (1-2,5) Jimp (>2,5) R SW Z poloprovoz F už. vzor

14 Jaké výsledky, kam, za kolik? Typ výsledku Prezentace výsledku [EUR] Publikace / indexace [EUR] Celkem [CZK] D konf Jneimp Jimp (<1) Jimp (1-2,5) Jimp (>2,5) R SW 0 200? 5000 Z poloprovoz 0 200? 5000 F už. vzor 0 200? 5000 nepočítáno s náklady na vlastní realizaci výsledků tedy vývoj aplikace, nákup HW, SW atd,

15 Jimp rozlišení kvality bodů dle vzorce: Jimp = Faktor Faktor = (1 - N) / (1 + (N / 0,057)) N je normované pořadí časopisu, N = (P - 1) / (Pmax - 1) P = pořadí časopisu v oboru dle Journal Citation Report (JCR) v řadě seřazené sestupně podle IF Pmax = celkový počet časopisů v daném oboru dle Journal Citation Report

16 Křivka Jimp RIV bodů

17 Jimp bodové hodnocení Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 58,1306 IF , Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q2 26,39 ELECTROCHEMISTRY Q3 21,75 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 69,65 IF ,821 Další konkrétní případ, kdy jsem publikoval článek v časopise s JCR IF byl pro rok 2010 stanoven na 1,821. Jelikož se impakty zveřejňují až v červnu následujícího roku, počítal jsem v době přijetí článku v lednu s předběžným bodovým ziskem 69,65 RIV bodů. Pro rok 2011 (IF 2010) se IF stanovil na 1,771, což časopis posunulo o 3 příčky dolů v kategorii Instruments & Instrumentation a zisk RIV bodů se hned propadl o 11,5 bodu až na 58,13. Aby toho ale nebylo dost, finální bodový zisk se dozvím až se stanoveným IF pro rok 2011, který se zveřejní až v červnu Důležité je tedy i hlídat si pětiletý IF (5 years IF) a trend IF za poslední roky

18 Tabulka pořadí časopisu v kategorii..

19 Získání počtu bodů J imp Journal Sensors (MDPI) 2011 Category Name Total Journals in Category Journal Rank in Category Quartile in Category Jimp 2010 CHEMISTRY, ANALYTICAL Q3 23,5373 ELECTROCHEMISTRY Q3 20,23774 INSTRUMENTS & INSTRUMENTATION Q1 58,1306 IF ,771 Dosazením do původního vzorce dostaneme počet bodů, které můžeme obdržet za článek Jimp. Bodování RIV ostatních kategorií je definované bez vzorce.

20 Jimp kde publikovat? CZE

21 Jimp kde publikovat? CZE

22 Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat View Journal Summary List

23 Jimp kde publikovat? Oborově Vybrat třídit podle Impact Factor

24 Jimp kde publikovat? Vybrat časopis

25 Jimp kde publikovat? Shrnutí Problémem je nalezení nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek Hledání přes uvedený postup je poměrně zdlouhavé Bohužel navíc mnohé časopisy v kategorii jsou multioborové Některá vydavatelství poskytují přehledné seznamy svých časopisů, ale je to spíše výjimka.. Navíc jsou časopisy vždy zobrazeny všechny a ne jen impaktované, které potřebujeme Dalším problémem je absolutní nemožnost zjištění délky evaluačního procesu u většiny časopisů. Výjimkou je švýcarské vydavatelství MDPI: Průměrná doba od přijetí k review do publikace = 50 dní

26 Jimp publikační proces (pro IF>1) 1. Po napsání článku v šabloně vydavatele je nutné jej poslat k oponentuře (stačí PDF). O přijetí k review rozhoduje Editor sám. Pravděpodobnost přijetí k review, pokud nemáte konexe a známé oponenty = 1/10 Na rozhodnutí o přijetí k review se čeká cca týden až měsíc 2. Pokud se vám podaří získat alespoň posudek Review again with Major Changes (přepsat s velkými změnami), jste na dobré cestě. Doba od podání článku k review je cca ½ roku. 3. Nyní máte cca 1 měsíc na opravy nedostatků, angličtiny, korektury a další. Bez kvalitní ANGLIČTINY (rodilý mluvčí) se neobejdete!!! 4. Po opětovném zaslání obdržíte finální rozhodnutí cca do ¼ roku. V kladném případě je očekávána do 14 dnů finální verze s editovatelným dokumentem a grafikou s min 600dpi, nebo lépe vektorovou.

27 Jimp shrnutí (pro IF>1) 1. Práce na kvalitním článku trvá cca půl roku jednomu autorovi. a) Je vhodné pracovat v kolektivech a spoluprací s kolegy využít schopností všech 2. Relativně nejsnazší cesta je získat doporučení na kvalitní konferenci, která vydává sborník např. ve Springeru, či Elsevieru. Jak se na takovou konferenci dostat? napsat kvalitní článek na co nejbližší téma zaměření konference Bude podrobně diskutováno později 3. Nalezení tematicky nejvhodnějšího časopisu pro náš zamýšlený článek. Vhodné je sledovat kolik článků časopis publikuje (čím více, tím lépe) pokud málo, svědčí to o uzavřené komunitě, nebo o malém počtu citací..

28 Jak napsat kvalitní článek J či D? I náročnost Nejprve je třeba odhadnout náročnost tématu/projektu, který chceme opublikovat Pro mladého a mnohdy i pro perspektivního vědce je tento problém velmi náročný k řešení Zde je stěžejní role zkušeného vědce, který dokáže odhadnout náročnost tvořeného článku a vhodnost do J či D. Je třeba také dávat pozor na zbytečně kvalitní publikace podávané do nekvalitních konferencí! Časově stojí publikace na kvalitní i nekvalitní konferenci bohužel skoro stejně!!! Opět je třeba ctít heslo dvakrát měř a jednou řeš

29 Jak napsat kvalitní článek J či D? II smysl publikace Je třeba také odhadnout a lépe ověřit smysl tématu/projektu, který chceme opublikovat I mladý vědec by měl být schopen si udělat analýzu stavu aktuální problematiky ve vědeckém světě a na základě pročtených článků udělat rešerši. TOTO JE TAKÉ ZÁKLADNÍM STAVEBNÍM KAMENEM JAKÉHOKOLIV ČLÁNKU Snažíme se najít mezeru v tématu, kterou nikdo zatím nevyřešil, nebo špatně a tu zaplnit naším řešením. V KLADNÉM PŘÍPADĚ MÁ NAŠE SNAŽENÍ SMYSL A MŮŽEME SVĚTU NĚCO PŘINÉST

30 Jak napsat kvalitní článek J či D? III Kapitola 1. Introduction Jelikož jsme našli vhodné téma a udělali jsme si rešerši vědeckých prací, můžeme začít psaním. Úvodní kapitola by měla být úvodem do problematiky. Musíme v ní hodně citovat, ale spíše obecnější témata. Postupujeme od obecnějších témat k našemu problému Tato kapitola musí čtenáře nadchnout a musí ho udržet při zájmu. Musí zaznít: V jaké oblasti se pohybujeme? Co je základním problémem a proč je to problém? Závěrem musí být odstavec, který jasně řekne, co je cílem projektu/článku, tedy nové řešení aktuálně pro dané parametry. V závěru kapitoly je vhodné poskytnout přehled, co kde čtenář najde nutné u rozsáhlejších článků.

31 Jak napsat kvalitní článek J či D? IV Kapitola 2. Problem Definition V další kapitole bude analýza definovaného problému určitě jsou vhodné grafy, jak to vypadá pro aktuální stav, který chceme měřit, analyzovat, modifikovat a vyvinout pro to nové řešení/algoritmy, atd. Také je vhodné podložení matematickým aparátem. Jestli existují případy řešení, resp. jak se to v současnosti řeší?

32 Jak napsat kvalitní článek J či D? V Kapitola 3. Related Work Tato kapitola je naprosto stěžejní pro Editora v případě časopisů a pro oponenty vždy. Žádný vědec nemá absolutní znalosti o všem, je tedy nutné zde uvézt maximum relevantních cizích prací na dané téma, přičemž musí závěrem zaznít, že jedině ta naše metoda/přístup je jediná, která to řeší. V čem je problém aktuálně používaných řešení? Výhody a nevýhody, cena, dostupnost, realizovatelnost, časová náročnost, atd. Práce je také vhodné porovnat, nejlépe tabulkovým přehledem zvyšuje přehlednost O každé práci je nutné se zmínit alespoň odstavcem. Z toho musí jasně vyznít, proč je potřeba najít nové řešení.. Je také vhodné se k jiným řešením vracet i v dalších kapitolách článku s odkazem, že takto to neděláme působí promyšleně a celistvě.

33 Jak napsat kvalitní článek J či D? VI Kapitola 4. Solution Design Návrh řešení je třeba čtenáři představit maximálně přehledně, srozumitelně, ale přitom technicky či matematicky korektně. Vhodné je využít: schéma navrhované architektury (IS), abstraktní UML návrh, odkazy na citace použitých komponent/prací Můžeme postupovat od popisu větších celků (abstrakcí) k jednotlivým částem/komponentám Můžeme i krátce charakterizovat vybrané komponenty/prvky formou grafů/tabulek Nebo naopak od popisu jednotlivých částí/komponent k větším celkům (abstrakcím) Záleží na daném problému je cílem architektura řešení, nebo využití existujících komponent k novému účelu?

34 Jak napsat kvalitní článek J či D? VII Kapitola 5. Implementation Tato kapitola může být v některých odůvodněných případech vynechána, ale musíme počítat s tím, že oponent to vytkne. Vhodné popsat vznikající problémy při realizaci Implementační specifika řešení Pracovní postup, pokud je specifický (jinak odkaz) Vhodná je také např. fotodokumentace řešení, pokud je řešení aplikačně specifické Je např. potřeba ukázat miniaturní rozměry v porovnání s konkurencí/jinými autory

35 Jak napsat kvalitní článek J či D? VIII Kapitola 6. Testing of Developed Solution Začít je třeba zopakováním, co je cílem článku/projektu a tedy co očekáváme od našeho řešení a jak bude řešení ověřeno/otestováno. Navrhneme testovací metodologii Popíšeme podmínky testů (technické parametry) a průběh testování. Vhodné je např. foto testovacího řetězce, pokud se jedná o praktické řešení. Vzniklé problémy a jejich řešení Ukážeme přehledně sumarizace testů formou grafů či tabulek Důležité je zde porovnání s existujícími řešeními přesně dle parametrů V závěrečném odstavci sumarizujeme dosažené výsledky v porovnání s ostatními řešeními

36 Jak napsat kvalitní článek J či D? IX Kapitola 7. Conclusions Nejprve shrneme co bylo cílem článku Jaké řešení bylo vyvinuto a co k tomu bylo potřeba Komponenty, cena řešení, časová náročnost, atd.. Shrneme jak kvalitní je řešení nejlépe matematickým aparátem (přesnost, chybovost, MTDF, atd.) Nastíníme další možnosti rozvoje řešení vědeckou komunitou Naše další úmysly pokračování projektu

37 Jak napsat kvalitní článek J či D? X Formátování Každý časopis i konference používají svůj vlastní formát článků. Springer má B5, IEEE zase A4 dvousloupcově Rozsah 10 stran Springeru přibližně odpovídá 6 stranám IEEE A konference mají skutečně za standardní vložné tyto max. délky příspěvků Editoři časopisů jsou benevolentnější v požadování správně naformátovaného full paperu, ale po případné akceptaci ho stejně vyžadují, ale ne striktně (mají svá editační oddělení) Pro mnohé konference je nicméně špatně naformátovaný článek důvodem k okamžitému vyřazení z oponentského procesu (často bez oznámení) pravidlo u IEEE Nejvhodnější je tedy psát článek přímo v šabloně časopisu/konference od počátku a NEMĚNIT ŽÁDNÝ STYL, jinak bylo celé předchozí snažení zbytečné většinou nezbyde, než článek kompletně znovu přeformátovat do původního stylu.

38 Jak napsat kvalitní článek J či D? XI Styl psaní Student většinou píše svoji diplomovou práci v první osobě: Vytvořil jsem, udělal jsem, navrhl jsem, atd. Student také při psaní vytvoří neskutečné množství gramatických chyb. Slovosled je mnohdy také tristní. Mladý vědec se tedy musí soustředit bohužel i na tuto skutečnost a psát články v anglickém jazyce: Nepoužívat nikdy první osobu ani u článků, kde jsem jediným autorem Používat množné číslo We made a.., nebo lépe It was created..

39 Jimp Hindawi WCN Content Introduction - ½ strany Problem definition 2 strany Návrh řešení architektura 3,5 strany Experiments (testing) ¾ strany Conclusions ¼ strany References ¾ strany (22x) Ukázka článku

40 Jimp Elsevier CMPB IF 1,144 (34 RIV) submitted for review accepted for review Paper Rejected Review process - 6 months

41 Jimp Sensors IF 1,771 (58 RIVbodů) Introduction 2 strany Problem definition ½ strany Návrh řešení architektura 4,5 strany Implementace řešení 3,5 strany Experiments (testing) 4 strany Further Extensions 1 strana Conclusions ¼ strany References 1 ½ strany (24x) Ukázka článku

42 Přehled VŠ a Univerzit mezinárodně Ia v budoucnu v ČR??? Ve světě poměrně respektovaný žebříček nejlepších univerzit světa ARWU (Academic Ranking of Word Universities) - čtyři ukazatele: 1. kritériem je kvalita vzdělávání Počet Nobelových a jiných mezinárodně významných vědeckých cen udělených pracovníkům hodnocené univerzity kdykoli v minulosti (20 %) 2. kritérium se týká kvality učitelů 1. Nobelovy a jiné významné ceny, které obdrželi pracovníci dané univerzity, byť v době udělení pracovali jinde (20 %) 2. a počet vysoce citovaných autorů v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 3. kritérium pro měření kvality vědy 1. počet článků v prestižních časopisech Nature a Science (20 %) 2. a počet publikací v databázi ISI Web of Knowledge (20 %) 4. kritériem je velikost univerzity (10 %) žebříček ARWU 2007

43 Dotazy a náměty k diskuzi?