Zpravodaj Domova pro seniory Vila Maria a Domu ošetřovatelské péče. v Dolním Rychnově Prosinec 2009

Transkript

1 S námi není nikdo sám Zpravodaj Domova pro seniory Vila Maria a Domu ošetřovatelské péče v Dolním Rychnově Prosinec 2009 Koledy zpívaly Sladké hlasy Ředitelka oslavila jubileum Léčebnu zaplavily květiny. Ředitelka DOP-HC Magdaléna Scholzová oslavila v prosinci jubilejní třicáté narozeniny. Více ve zpravodaji

2 Ředitelka při oslavě pozvala na Kubu Nevšedně oslavila v pátek 11. prosince v léčebně ředitelka DOP-HC Magdaléna Scholzová své jubilejní třicáté narozeniny. Promítáním snímků ze své nedávné cesty po Kubě. Užila si to dopoledne i odpoledne. Před obědem promítala pacientům, po obědě svým kolegům. Šéfka se krokodýlů nebojí Páteční dopoledne byli pacienti pozváni ředitelkou do jídelny na promítání vzpomínkového alba z návštěvy Kuby. Než jsme se ale na Kubu obrazem dostali, popřály ředitelce k narozeninám pacientky paní Jedličková a Obermannová a také za první stanici předaly kytičku. Pak už běžela na plátně Kuba, cestovní zážitky a krásná příroda ostrova. Velice se lidem líbily snímky z delfinária. Po skončení promítání se ptala pacientka, kdože je ta slečna co vyprávěla, a po vysvětlení řekla: "No jo, když je to naše ředitelka, tak ta se krokodýlů bát nemohla! Exotika z fotek, vůně z Evropy Podobně cestovala Magdaléna i s kolegy. Kuba hledáčkem fotoaparátu ředitelky a její kamarádky byla kromě městské architektury plná exotické přírody, například z kraje Viňales. Ve stejném patře jen o kousek dál v ředitelně vykvetla mezitím evropská fauna. Kancelář vedení byla zaplavena kyticemi, které dostala oslavenkyně od zaměstnanců. Generálka na přání klientů Generálka na narozeninové promítání se odehrála týden předtím mezi klienty Vily Maria. Promítání se uskutečnilo v klubovně na podnět klientů, kteří byli zvědaví na zámořské zážitky paní ředitelky. "Překvapilo mě, jak se klienti o mou cestu zajímali a kladli mi otázky," poznamenala Magdaléna. Hudba neměla chybu Hudba je fotografií nepřenosná, ale vypravěčce se připletla do každého zážitku: "V Havaně jsme přilnuly k náměstí De la cathedral. Kouzelnou atmosféru tam každý večer dotvářela místní kapela. Dalším krásným místem bylo město Trinidad, které čeští cestovatelé nazývají kubánským Krumlovem. Je také starobylé a jako Český Krumlov je položené na vršku. Do centra na vrcholu vedou pěkné dlážděné uličky. Hlavni atrakci je však Casa de la musica, kde se v noci schází turisti i Kubánci a tancuje se salsa za doprovodu živé kapely. Taky jsme si zatančily a nemělo to chybu." bl,hk,ak

3 VÁNOCE se mají narodit v pravou chvíli Co vlastně znamená advent? O tom si povídal s účastníky prosincové bohoslužby páter Petr Fořt z Kraslic. Advent je očekávání narození dítěte. Jak kněz řekl, někde v obchodních domech mají Vánoce už v říjnu, ale to je jako kdyby se dítě narodilo dřív, než mělo. A to není dobré. Dítě se musí donosit. Pravá radost je z narození v pravou chvíli. Při tom očekávání se maminka těší na své dítě a povídá si s ním. A dítě si zvyká na její hlas. Lidé v obchoďáku si říkají, jestli není blázen, když si sama se sebou povídá. To proto, že nepoznali její očekávání. A tak je to i s Vánoci. Kdy se dítě narodí, má velký dar ostatní stmelovat. Rozhádané tchýně a snacha mají k sobě blíž, babička s dědečkem přestávají být k sobě nerudní a společně se mazlí s narozeným dítětem. Jako v rodině narozené dítě stmeluje, mělo by narození Krista přinést pokoj všem lidem. "Na Vánoce se navzájem podarujte, třeba jen úsměvem, pohlazením..." vyzval páter Petr Fořt. Při předvánoční bohoslužbě se rozdával - sloužil Mši svatou a při tom ještě hrál na elektronické varhany a zpíval koledy. Hana Kuncová, socioterapeutka Poděkování Od do byla u nás hospitalizována paní Božena Vlčková. Při propuštění napsala: V DOP se nedá nic zlepšit, sestry i vedení jsou sympatické, fyzioterapeutka důsledná. Motivovala mě k chůzi a lepší chuti do života. Děkuji tímto celému vedení, sestřičkám, ošetřovatelkám, rehabilitačním pracovníkům a přeji hodně úspěchů v jejich životě. Božena Vlčková, Kraslice

4 Přednášející jsme pozvali do Rychnova Česká společnost pro trénování paměti pořádala seminář o aktivizačních programech pro seniory. A my jsme samozřejmě byli u toho. Dvě socioterapeutky a vrchní sestra z vily zažily v Praze čtyři nevšední dny. Někteří účinkující nás vtáhli do svých přednášek tak, že bariéra mezi přednášejícím a posluchači zmizela a seminář se proměňoval ve spolupráci. Třeba v tom, že jsme přebírali role klientů a zakoušeli na sobě jejich pocity v situacích, které přednášející navozoval. A ještě více Aktivizované posluchačky nevšední bylo, když lektorka ukončila své téma, sedla si mezi nás a účastnila se semináře dál jako posluchačka. A tak se vystřídalo deset přednášejících. Překvapilo mě, že hodně lektorů a také posluchačů bylo ze Slovenska. Zdá se, že na Slovensku jsou v používání technik se seniory postižených Alzheimerovou chorobou o kus dál, než my v Čechách. Slovenka Mgr. Maria Wirth studovala v Itálii, kam se stejně jako do celé západní Evropy šíří z USA nová praxe tzv. validační techniky. Její autorka Naomi Feil rozpracovala metodiku přístupu k seniorům se zaměřením na lidi trpícími demencí. Jde v podstatě o to, abychom s takovými klienty mluvili s odpovídajícím respektem. "Objevit v dezorientovaném člověku člověka", jak zní jedna z myšlenek přednášky Mgr. Wirth. Lidský vztah zde není postaven na tom, jestli mě druhý dobře slyší či pamatuje si mé jméno, ale na citech, které udržují důvěru. Teorie vychází z humanisticky orientované psychologie. Říkám si ale, bude snadné převést jí do praxe? Mohlo by tomu napomoci to, že vrchní sestra Dana Muzslaiová přednášející Máriu Wirth pozvala, aby podobný seminář připravila pro naše pracovníky. Pokud budeme mít štěstí, měl by se uskutečnit v příštím roce. Hana Kuncová, socioterapeutka Umění komunikovat V jídelně DOP se uskutečnil odborný seminář na téma,,umění komunikovat. Paní Bc. Pevná, která zastupuje firmu Tena, nás školila jak ještě efektivněji komunikovat s klienty, a také o komunikaci mezi pracovníky. Velmi zajímavou přednášku obohatila o veselé, ale i neveselé až varující historky a příklady z praxe. To, že lidé mezi sebou stále ještě neumí kvalitně komunikovat asi víme a velmi rádi se v tomto směru budeme dále vzdělávat. Paní Bc.Pevnou jsem pozvala opět na jaro, kdy se budeme věnovat dalším tématům. Paní Pevná je také zdravotní sestra, proto má k naší práci velmi blízko. Budeme se na ní těšit. Dana Muzslaiová, vrchní sestra VM

5 Střípky rozdávaly v cukrárničce háčkované dárky Adventní cukrárnička je u nás tradicí, letos byla už po čtvrté. Program v jídelně léčebny uváděla Renata Oulehlová, předsedkyně občanského sdružení Střípky, které cukrárničky pořádá. V programu zazpívaly koledy s flétnou a za doprovodu kytary děti ze Základní školy v Krajkové. Dívky a ženy ze Střípků rozdaly pacientům a klientům perníky, upečené sponzorem. Rádi bychom ho velebili, ale sponzor nechtěl být jmenován. K perníkům přidaly Střípky každému dáreček - adventní kalendář a háčkovanou ozdobu. Uháčkované zvonečky dostali muži, límečky zase ženy. Ani jeden zvoneček či límeček přitom nebyl stejný - každý byl originál. Zvláště pacientky ocenily křehkou krásu háčkovaných dárků. Jak některá děvčata ze Střípků naznačila, ozdoby uháčkovala babička jedné z nich.hk Mikulášové postrádali své anděly Mikuláš k nám přišel v dvojím provedení, ale bez andělů. "Oba andělé nám onemocněli, museli zůstat doma," vysvětlili Mikulášové. S čerty se rozdělili na dvě party a jedna rozdávala dárky pacientům v Domě ošetřovatelské péče, druhá klientům ve Vile Maria. Ostatní si zatím užívali koncertu dechové kapely Březováček v doslova nabité jídelně léčebny. Tam se nakonec také všichni dočkali čertovsko-mikulášské nadílky. Ta je už tradičně sponzorským darem města Březová. Překvapením pro některé z nás bylo zjištění, že s Březováčkem hrávala jedna ze sestřiček pracující v léčebně. Kapelmajstr si ji také hned vyvolal na plac, aby si s kolegy zahrála alespoň jednu skladbu. To Gábina zvládla výborně, jak ocenili někteří posluchači. hk

6 Papírové ozdoby se staly hitem Na výrobě vánoční výzdoby léčebny a domova pro seniory se podíleli pacienti a klienti. S pomocí socioterapeutek dávali konečnou podobu košíčkům, věnečkům, stromečkům a vázičkám. Jsou vyrobené z papírového proutí. Jak může být proutí z papíru? To jsme také nechápali, ale přesvědčila nás paní Renata Čočková, sekretářka z Vily Maria. "Košíčky z papírového proutí jsem viděla u sestřenice. Moc se mi líbily. Zdálo se mi, že výroba bude jednoduchá, ale opak byl pravdou. Po prvních pokusech jsem to chtěla vzdát," vzpomíná na začátky, kdy ani návod na internetu nepřinesl okamžitý úspěch. "Nakonec mi to nedalo, řekla jsem si, že na to musím přijít." Trpělivost přinesla ovoce. Výrobky se zalíbily i klientům Vily. Protože samotná výroba je velmi náročná na jemnou motoriku, rozhodli se někteří, že budou výrobky obarvovat. Výtvory z papíru získaly oblibu i v léčebně, kde si jejich výrobu osvojila socioterapeutka Jarmila Chvistková a do práce se pustili i pacienti DOP. Paní Čočková si prohlíží hotové výrobky. Z prvních košíčku se s příchodem Vánoc vyvinuly i další motivy: věnce a stromečky. Vánoční ozdoby, společné dílo personálu a klientů, teď zdobí pokoje a další prostory obou budov. Výroba z papíru se ujala i v DOP. Člověk se celý život učí. Na Vile jsem uviděla u paní Renaty Čočkové výrobky z "proutí". Vázičky, košíčky a věnce. Byla jsem vyvedena z omylu, proutí bylo z papíru a Renatka mi popsala výrobu, ale já musím vidět vše na vlastní oči. Domluvily jsme si den a čas a Renatka přišla za námi do DOP. Nastal čas učení. Činila jsem se leč mi síly stačily, Renatka měla trpělivost a Bohunka motala trubičky, tedy "proutí" jak o život. Výsledky společné práce jsou vidět na jídelně v DOP a doufám, že budou přibývat. Jarmila Chvistková,socioterapeutka

7 Snila o kariéře technoložky, učarovala jí ale léčebna Jubilejní narozeniny jsou dobrým důvodem k ohlédnutí za uplynulými roky. V prosinci oslavila třetí desetiletí ředitelka DOP-HC Magdaléna Scholzová. Paní ředitelko, co vás přivedlo k práci v léčebně? Ke své práci jsem se dostala přes maminku, která žila prací nejdříve v domácí péči a později v léčebně v Rychnově. Měla stále na srdci dobro pacientů i zaměstnanců a cítila za ně obrovskou zodpovědnost. Často mluvila o tom, že je důležité, aby měla v rodině následovníky. Dům ošetřovatelské péče se otevíral v době, kdy jsem začala studovat Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a snila jsem o kariéře technoložky. Studovala jsem obor mléko a tuky na potravinářské fakultě s ekonomickým zaměřením a zalíbila se mi práce v továrně na výrobu jogurtů, kde jsem strávila svou praxi. Ve třetím ročníku jsem se rozmýšlela, jakým směrem budu po ukončení bakalářského studia pokračovat. Začala jsem se více o maminčinu práci zajímat, hodně jsme hovořily o budoucnosti a já se rozhodla pokračovat dálkově v ekonomickém magisterském studiu, s tím, že do budoucna můžu zvládnout jak práci v jogurtárně, tak i ekonoma v léčebně a domácí péči. Velmi brzy se mé bláhové představy rozplynuly. Při studiu jsem začala pracovat na částečný úvazek ve firmě a samozřejmě jsem se do své práce zamilovala. Použila jste něco ze studia v práci? Studijní projekty jsem začala v Rychnově realizovat, a tak jsme zavedly např. systém autonomních týmů, systém hodnocení a odměňování, výběrová řízení, sledování spokojenosti pacientů a zaměstnanců a postupně jsme společně s maminkou a vedoucími pracovníky zaváděli standardy kvality. Maminka mě postupně zasvěcovala do spolupráce se zdravotními pojišťovnami, bankovními ústavy, úřady, dodavateli apod. Jak vypadala v začátcích spolupráce se sourozenci? Bratr Adam a sestra Sabina už ve firmě pracovali. Se Sabinou jsme začaly hodně spolupracovat, rozhodovaly jsme o strategických záměrech a řešily problémy společně. Rok před otevřením Vily Maria jsme již firmu spolu řídily. Maminka nám dávala cenné rady a stále dokud to bylo možné se ve firmě angažovala. Především však byla šťastná, že její děti dílo převzaly a pokračovaly v jeho rozvoji. Nyní pracujeme ve firmě všichni a společně se podílíme na důležitých rozhodnutích o rozvoji společnosti. Asi ne každý ví, že jste se sestrou Kateřinou dvojčata Trávily jsme spolu hodně času a měly podobné smýšlení a názory na svět. Samozřejmě jsme každá jiná, ale velmi dobře si rozumíme a rády spolu trávíme volné chvíle. Skvěle si ale rozumím i s ostatními sourozenci. Jsme spolu téměř denně a tak máme k sobě možná blíž než jiní sourozenci v našem věku, kteří žijí a pracují každý jinde. snns

8 Sladké hlasy zpívaly koledy Děti ze Základní školy z ulice Švabinského v Sokolově zaplavily chodby Vily Maria a ještě předtím svým sladkým zpěvem opanovaly jídelnu v léčebně. Byl to předvánoční koncert Velkých Sweet Voices. Pod dirigentským vedením učitelky Oliny Jandejskové děti zapěly tradiční vánoční koledy a mariánské písně. Mnozí pacienti byli dojatí. Po skončení se děti rozběhly mezi své posluchače a popřály všem krásné Vánoce. Paní učitelka tu se zpívajícími dětmi nebyla poprvé. Přesto to byla premiéra. Předtím tu totiž zpíval kvartet dívek s podobným názvem, Sweet Voices, čili Sladké hlasy. Tentokrát tu vedle větších žáků byli i ti menší, a dokonce v početní převaze. Proto tento soubor dostal přídomek "velký". Ale proč není také anglicky, tedy "big", ptali jsme se dirigentky. "Líbí se mi spojení češtiny a angličtiny v jednom názvu," pootevřela nám vrátka do kosmopolitního jazyka paní učitelka. Dětem i paní učitelce za vystoupení velice děkujeme, bylo to pro pacienty krásné setkání a zavzpomínali si i na svá vnoučata. hk,dh Ve stylu Šlapeta Do léčebny nás přišel pobavit harmonikář František Erben. Pacientů se sešlo hodně, ač během několika dnů to bylo druhé harmonikářské vystoupení. Každý hudebník má svůj styl a pan Erben vystupoval ve stylu kapely Šlapeta, zazněly písničky ze staré Prahy, žižkovských hospůdek a jarmarků. Bylo to pro nás všechny zase něco nového. Během svého vystoupení popřál harmonikář pacientce paní Krobové k narozeninám. S pacientkou paní Kandlerovou a jejím synem dával dohromady slova staré písničky, hrál lidem i na přání. Bylo to milé a bezprostřední vystoupení, těšíme se na další. bl Gloria in excelsis deo Nečekané pobavení V sobotu mile překvapil pacienty DOPu syn pacientky paní Kandlerové. Vzal si inspiraci z vystoupení harmonikáře pana Erbena, kterému byl přítomen a přinesl si na návštěvu své maminky harmoniku. V jídelně pak proběhlo spontání vystoupení pro pacienty a jejich návštěvy. Všem se to moc líbilo, zazpívali si a zatančili. dh

9 Rohlíčky podle Farské kuchařky V klubovně ve Vile Maria se také kuchtí. Klienti si v malé kuchyňské lince se sporákem a elektrickou troubou mohou uvařit či upéct. Právě pečení je tu nejoblíbenější. Hlavní kuchařkou v naší klubovní kuchyni je paní Margita Benediktová. K tahounovi se přidávají i někteří další klienti, které by to jinak ani nenapadlo. V poslední době jsou nejoblíbenější upečenou pochoutkou rohlíčky, pečené podle receptu Farské kuchařky. Recept dodala paní Poulová. "Pracovala jsem na nádraží. Často jsem je tam pekla při různých oslavách a brzy je tam pekli všichni ajznboňáci," povyprávěla klientka. Hk Recept na rohlíčky Farské kuchařky: Těsto - půl kg polohrubé mouky, 1 Hera a 1 neušlehaná šlehačka. A špetka soli. Ingredience se smíchají dohromady a udělá se vláčné těsto. Náplň do rohlíčků - půl kg tvarohu, rozinky, vanilkový cukr a jemný krystal, citrónová kůra a vanilkový pudink. Těsto se rozdělí na pět částí. Z každé se vyválí kulatá placka s průměrem 20 cm, která se rádýlkem rozdělí na 12 trojúhelníku, jako když se krájí koláč. Náplň se dává lžičkou na širší část trojúhelníku a od širšího kraje se těsto sroluje. Peče se do růžova, přibližně 20 minut. Mírně vychladlé se obalují ve směsi moučkového a vanilkového cukru. Luštíme křížovky do soutěže Pacienti léčebny se poprvé účastní každoroční křížovkářské soutěže pro seniory. Nabídka k účasti přišla po internetu. "Pro vaše seniory jsme připravili křížovkářskou soutěž s tématem Vánoc", pravilo se v ové zprávě. "Velká vánoční křížovka" se organizuje pátým rokem v rámci projektu Senioři mezi námi ve spolupráci s nadačním fondem PHOENIX. 50 vylosovaných luštitelů bude odměněno věcnými cenami. "Některé křížovky se mi už vyluštěné vrátily. Zašlu je do soutěže," řekla sociální pracovnice léčebny Dagmar Hanková. Pacient Karel Mertl luští křížovku.

10 10 let u firmy: Eva Volfová Začátek v kuchyni léčebny nebyl pro vedoucí Evu Volfovou lehký. "Když jsem přebírala kuchyň, dost jsem se natrápila s papírováním po předchozím vedoucím." Těžké bylo nastavit systém stravování. Při dvou či třech dietách to znamenala i bezmasá jídla, což se u některých zaměstnanců nesetkávalo s velkou odezvou, říká. Trend zdravé výživy se pomalu v léčebně zabydloval. Dnes je tradicí bezmasý pátek, který iniciovala zakladatelka DOP-HC Maria Scholzová. "Oceňuji, že mi vedení léčebny nic co se týče jídelníčku nenařizuje. Spíše navrhuje, je to zkrátka na dohodě," chválí paní Eva. Jak takový jídelníček vlastně vytváří? "Netočím ho pořád dokola, jde mi o to, aby byl stále pestrý - ryba, hovězí, kuřecí, moučníky i ovoce," vysvětluje. Za schopnost jídelníček obměňovat jí chválí dietní sestra. Profesionální pohled na stravování je jedna věc, jak ale strava chutná? Klienti jsou většinou spokojení, občasného reptání si užije od personálu. Eva Volfová s kolegyněmi. "Ale jídelníček je tu hlavně pro klienty," brání svůj kurs. Snaží se do stravování přinést nové trendy v gastronomii, které směřují ke zdravé výživě. Například jsme jako přílohu zkoušeli burgur z pšenice, jsou v něm zachované živiny." Po plánovaném rozšíření kuchyně budou na výběr při obědech dvě jídla. "Začne něco, nad čím budeme muset přemýšlet, abychom vyhověli všem," vyhlíží do dalšího desetiletí u firmy Eva Volfová. ak PŘÍBĚHY KLIENTŮ Víte proč se říká prosinec? Protože se v tomto měsíci porážela prasata, byly zabíjačky. Táta byl řezník. Ve čtyřicátém druhém se často zabíjelo na černo, protože se jinak musela velká část zabíjačky odevzdat. Tahle zabíjačka u největšího sedláka ve vsi byla neohlášená. V případě prozrazení mohl majitel prasete i řezník jít do koncentráku. Bylo mi dvanáct a už jsem dostal důležitý úkol - dělat podražeče. Svini se k noze přivázal provaz a jím jsem měl praseti podtrhnou nohy - hned poté, co ho táta praští palicí. Dveře chlívka se otevřely, prase vyletělo a táta se nestačil ani ohnat. Zato já jsem pevně držel. Svině podrazila mě a ne já ji. Vletěla do hnoje a mě stáhla do močůvky. Vodou mě polévali v zahřátém kravském chlívě. Prase kvičelo, že to muselo být slyšet na celou ves. Ale nakonec všechno dobře dopadlo: svině zabíjačce neušla a nikdo nás neudal. Byly to pěkné Vánoce. Jaroslav Novák, klient Vila Maria

11 Společenská rubrika S námi není nikdo sám a tak rádi blahopřejeme k narozeninám Všem pacientům a klientům, kteří v prosinci slaví narozeniny. V Domě ošetřovatelské péče jsou to: Köhler Horst, Hammerschmidt Hermann, jubileum má Svoboda František, Vršovská Emilie, Koudela Adolf, Brindzová Eliška V Domově pro seniory Vila Maria: Věra Červová, Marie Vápeníková, Štefanie Petrášová, Jiřina Dutková a Božena Kozubková. Gratulujeme i zaměstnancům. V Domě ošetřovatelské péče: Lenka Navrátilová, Irena Rozmahelová, Lucie Nováková, Vladimíra Bartošová, Dominika Kaňková, Helena Filkoházyová, Adam Scholz a dvojčata Magdaléna Scholzová a Kateřina Kutheil slaví jubileum V Domově pro seniory Vila Maria: Dana Muzslaiová, Vlasta Tlamková, Romana Püchnerová, Radka Sozanská, Monika Lazorková A z domácí péče Home Care slaví: Jana Chalupská Koťátka jako blahopřání k narozeninám potěšila klientku Věru Červovou. S tebou není nikdo sám Zaměstnanci Vily překvapili vrchní sestru Danu Muzslaiovou nevšedním blahopřáním k jejím prosincovým narozeninám. Na podložku pod počítačovou myš nechali vytisknout své podobenky, které rámoval nápis, parafrázující motto naší společnosti a názvu firemního zpravodaje: sám. S tebou není nikdo Zaslechnuto z vedlejšího pokoje Pacientka, paní A, říká pacientce, paní B: Vy vůbec nemluvíte, neumíte nic říct? Paní B neodpovídá. Paní A stupňuje tlak a opakovaně říká: řekněte alespoň dobrý den! Za nějakou dobu paní B nevydrží a zakřičí: Dobrý den! Paní A vítězoslavně: Vždyť říkám, že neumíte mluvit, jenom po mně papouškujete. bl

12 Hezké Vánoce přišla popřát klientům Vily Maria předsedkyně OS Střípky paní Renata Oulehlová se svým skoro ročním synem Adamem. Veselé Vánoce Přípitek vaječným koňakem, ale v čokoládových špičkách. Tak si letos připily pacientky paní Obermanová s paní Vejnoskovou. Inspirace k novoročnímu přípitku. a šťastný Vnový rok 2010 S námi není nikdo sám á Zpravodaj léčebny dlouhodobě nemocných DOP, domácí služby HC a Domova pro seniory Vila Maria v Dolním Rychnově. Zpravodaj je určen vnitřní potřebě zařízení.