Sport a právo. Jiří Kubíček

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sport a právo. Jiří Kubíček"

Transkript

1 Sport a právo Jiří Kubíček

2 Obsah 1. Obecná část sportu a práva Pojmy, společenské podmínky, funkce a definice Institucionální klasifikace sportu a rámec sportu Sport jako právní a ekonomická kategorie Historie právní úpravy sportu v ČR Právní prameny sportu a práva Úvod do právního řádu ČR, základní právní pojmy Obecně závazné právní normy právní řád ČR Interní sportovní normy a pravidla Specifika a zásady sportu Vztah státu a sportu, autonomie sportu Státní správa - kompetence, zákony, koncepce a podpora sportu v ČR Financování sportu v ČR Financování sportu státem podle koncepce schválené v roce Financování sportu státem v roce Financování sportovního svazu / asociace na příkladu fotbalu Financování sportovního klubu Vztah sportu a práva, právní vztahy sportovních subjektů Právní řád ČR a jeho vliv na sportovní subjekty Zakotvení sportu v ústavním pořádku ČR a předpisy EU Právní předpisy zaměřené svým charakterem pouze na sport Právní předpisy obecné právní povahy, které sport ovlivňují Daňová povinnost sportovních subjektů Obecné pojmy daňového práva Daně právnických osob ve sportu Daně fyzických osob ve sportu Daňová soustava, charakteristika daní sportovních subjektů Interní sportovní normy a pravidla chování ve sportu Subjekty ve sportu, právnické osoby a fyzické osoby Subjekty vytvořené podle zákona O sdružování občanů č. 83/1990 Sb Subjekty vytvořené podle Obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb Subjekty vytvořené podle Občanského zákoníku č. 40/1964 Sb Subjekty vytvořené orgány státu, rozpočtové a příspěvkové organizace Subjekty - svazy/asociace v ČR, střešní organizace v ČR a ve světě Profesionální sportovec fyzická osoba ve sportu Smluvní vztahy sportovních subjektů, forma a obsah

3 5.1. Druhy smluv sportovních subjektů podle ZP, ObčZ, ObchZ Smlouva profesionálního sportovce Marketing ve sportu a olympijský marketing Odpovědnost ve sportu, vývoj a současné pojetí Občanskoprávní odpovědnost ve sportu Segmenty, pravidla a povinnosti ve vztahu k odpovědnosti ve sportu Odpovědnost organizátora, pořadatele a diváka ve sportu Občanskoprávní odpovědnost za úraz ve sportu Trestněprávní odpovědnost ve sportu Odpovědnost v autonomních subjektech podle interních norem Rozhodování sporů ve sportu Soudní a mimosoudní ochrana sportovních subjektů v ČR Judikatura soudů ČR ve vztahu ke sportu Autonomní řešení sporů na mezinárodní úrovni, příklad fotbalu Autonomní řešení sporů v ČR, příklad fotbalu Arbitrážní soud pro sport / CAS Řešení sporů na olympijských hrách Sport a právo v mezinárodním prostoru Sport a právo v Evropské unii (EU) Evropský soudní dvůr (ESD) a jeho rozhodnutí Doping ve sportu a jeho právní řešení Pojem, podstata a dělení dopingu, dopingové látky Organizace a dokumenty spojené s dopingem v ČR a ve světě Řešení při porušení antidopingových pravidel Závěr a poděkování Seznam použité literatury Přílohy A Legislativa se vztahem ke sportu Zákon o podpoře sportu Zákon č. 83/1990 Sb o sdružování občanů Nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., úprava spolků Zákon o ochraně olympijských symbolů Zákon č. 373/2011 Sb., 51 posuzování zdravotní způsobilosti Metodický pokyn MŠMT k zajištění ochrany zdraví na školách Směrnice ministerstva zdravotnictví o péči a zdraví ve sportu Přílohy B Vzory stanov, právních úkonů a podání Návrh na registraci občanského družení u MV Návrh stanov občanského sdružení

4 13.3. Návrh oznámení změny stanov občanského sdružení Návrh na ukončení činnosti občankého sdružení

5 Předmluva Motto: Chce-li někdo určité společenské jevy právnicky posuzovat a hodnotit, měl by znát, jaký je v tom směru praktický život. Sport je jedním z nejpozoruhodnějších společenských fenoménů dvacátého a jednadvacátého století. Stal se významnou oblastí lidské činnosti a vyznačuje se vnitřními zákonitostmi a dynamickým vývojem. Je komplexně a mnohostranně propojen se všemi vrstvami společenského života, ať již v úrovni světové nebo regionální. S vědomím, že tato právní publikace bude sloužit zejména studentům na školách se sportovním zaměřením a to nejen k jejich sebevzdělávání, ale i pro jejich praktickou činnost spojenou s touto problematikou, nemá obsah publikace za cíl odbornou právní polemiku o postavení sportu (i když se jí samozřejmě v komplexním pohledu nevyhne), ale zejména širokou základní orientaci s využitím v další vzdělávací a praktické činnosti. S právem ve sportu je totiž spojena řada problémů a otázek. Pohled EU a rozhodnutí ESD s dopadem do sportu, mezinárodní asociace a jejich vztah k právním řádům jednotlivých států a postavení v nich, odpovědnost sportovců v trestní rovině, daňová oblast a postavení profesionálních sportovců. To vše a mnohem víc je obsahem vztahu sportu a práva a tvoří tím právně velmi zajímavou oblast. O to více, když je tento vzájemný vztah v dynamickém vývoji a za pochodu se mění novelizacemi obecných zákonů, rozhodnutími jednotlivých soudů v ČR i v ESD, odbornými názory a pohledy na zařazení sportu v systému práva. Pro jednoduchost a pochopitelnost problému se autor snaží o co nejmenší pojmovou roztříštěnost. Zejména u pojmenování této problematiky, která je právní teorii názorově odlišná a to v pohledu zda jde o samostatnou právní kategorii nebo do tohoto stádia ještě nedospěla. Dále pak ve vývojovém pojmenování Občanského sdružení, které bylo zavedeno se vznikem zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, postupně, zejména v rozhodnutích soudů se začalo používat pojmu Spolek, až po rekodifikaci občanského práva a zejména nového Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od , který již přechází pouze k pojmu Spolek. Této základní orientační lince je věnována úvodní kapitola. Aby se autor vyhnul polemice o správnosti pojmenování této právní problematiky, zvolil neutrální název Sport a právo. Obdobně navrhl pojmenovat i učební předmět, který má tu čest vyučovat. Dosavadní nedostatek vědeckého zkoumání vztahu sportu a práva a zejména nejednotnost právní úpravy postavení sportovců v právním řádu a ve společnosti, vyústila v řadu protichůdných rozhodnutí soudů a nejasností ve výkladech pro praxi. i na tomto poli však začíná docházet ke zlepšení a to především vydáním odborných publikací soudců, kteří v praxi řeší spory v uvedné problematice nebo osob, které se touto právní tématikou dlouhodobě zabývají. Rovněž je znát zvýšený zájem fakult ze sportovním zaměřením o hlubší a odbornější obsah předmětů zaměřených na vztah sportu a práva. Propojenost jednotlivých právních oborů ve vztahu ke sportovním subjektům bude při novelizacích zákonů, v rozhodnutích soudů, vzniku další judikatury a odborných výkladů, neodvratně pokračovat. Přicházející čas by měl přinést jasno v postavení sportovních subjektů nejen v právu, ale i ve společnosti. Stát a jeho orgány by se 4

6 měly, po změně vlastníka společnosti Sazka a.s., předpokládané změně organizace ve střešní organizaci sportu ČSTV a ČOV a po novelizaci Loterijního zákona ujasnit podmínky pro jednoduché a průhledné financování sportu v ČR. Publikace je tedy mixem teorie a dosavadní praxe a měla by podat aktuální informaci o problematice nejen studentům, ale i sportovcům a funkcionářům. Aby autor, zejména u interních norem lišících se nejen charakterem sportu, ale i kolektivních nebo individuálním pojetím sportu, nezmátl čtenáře, zvolil pro pochopitelnost struktur a právních předpisů obecný pohled a u konkrétních norem (stanovy klubů a svazů, disciplinární řády, arbitrážní statuty, předpisy střešních organizací) použil jako nosný model jedno z nejpropracovanějších sportovních odvětví fotbal, nejmasovější sport. Ten má díky odborným právním kapacitám na úrovni FIFA a UEFA, ale zejména funkci jednotné střechy (což postrádá např. hokej), ucelenou a unitární koncepci a strukturu. Text publikace je doplněn seznamem použitých zkratek, sezname použité a doporučené literatury a v závěru jsou připojeny přílohy konkrétních právních úkonů (vzorové stanovy, smlouvy, podání apod.) a dále aktuální právní normy/části právních norem a platná judikatura se vztahem ke sportu. Autor 5

7 O autorovi Mgr. Jiří Kubíček Je vysokoškolským pedagogem na Univerzitě Palackého v Olomouci - Fakultě tělesné kultury a na Masyrykově univerzitě v Brně - Fakultě sportovních studií. Dále je koncipientem Advokátní kanceláře JUDr. Kateřiny Radostové v Praze. Jeho profesní kariéra byla však od roku 1984 do roku 2010 nepřetržitě spojena s fotbalovým klubem SK Sigma Olomouc a.s., ve kterém zastával funkci sportovního ředitele a zároveň předsedy resp. místopředsedy představenstva. Od roku 1993 byl rovněž nepřetržitě ve volených funkcích člena výkonného výboru fotbalové asociace ČR a v letech byl jejím místopředsedou. Od roku 2003 pracoval v odborné komisi asociace - Legislativní radě a v letech 2009 a 2010 byl jejím předsedou. Veřejný rozruch způsobila jeho první kniha o poměrech v českém fotbale Den volby vydaná před volební valnou hromadou v roce 2005, dostupná na Jako statutární zástupce fotbalové asociace poukázal na nedostaky v řízení a hospodaření asociace, což v roce 2010 potvrdil forenzní audit. V roce 2010 dobrovolně ukončil svou činnost ve fotbale a svoje praktické zkušenosti ve spojitosti s odbornou právní literaturou vztahující se ke sportu přednáší na obou univerzitách v předmětech Základy práva, Sport a právo a Právní a sociální aspekty sportu a práva. Inspirován monografií Tomáše Gábriše, vydanou v roce 2011 na Slovensku pod názvem Športové právo, rozhodl se pro subjekty působící v českém sportu zpracovat odbornou publikaci, která nebude pouhou teoretickou literaturou s polemickými pasážemi o dosud nevyjasněné oblasti sportovního práva, ale praktickou příručkou pro začínající manažery a studenty i s ukázkami konkrétních právních úkonů a souhrnem aktuálních právních předpisů dotýkajících se sportu. Proto přivítal možnost zahájit práci na odborné publikaci vydáním skript pro studenty a v praxi si tak ověřit uplatnění obsahu skript pro optimální formy výuky a osvěty, jak v rovině teoretické tak praktické. 6

8 Seznam zkratek Sportovní subjekty a orgány společností ve sportu ČSTV ČOV FIFA UEFA Český svaz tělesné výchovy Český olympijský výbor Mezinárodní fotbalová asociace (Fédération Internationale de Football Association) Evropská fotbalová asociace (Union of European Football Associations) IIHF Mezinárodní hokejová federace (International Ice Hockey Federation) FAČR LFA ČSLH APK CAS VH VV RK AS SRO Jednatel MOV (IOC) EOC EPC HEPA WADA WHO Člen OSVČ HDP Zákony Ústava LZPS ZPSp Fotbalová asociace ČR Ligová fotbalová asociace ve fotbale Český svaz ledního hokeje Asociace profesionálních klubů hokeje Arbitrážní soud pro sport (Court of Arbitration for Sport) Valná hromada právnických osob, nejvyšší orgán Výkonný výbor právnických osob, výkonný orgán Revizní komise spolků Akciová společnost, forma obchodní společnosti Společnost s ručením omezeným Statutární orgán společnosti s ručením omezeným Mezinárodní olympijský výbor (International Olympic Committee) Evropský olympijský výbor (European Olympic Committee) Evropský paralympijský výbor (European Paralympic Committee) Aktivity upevňující tělesné zdraví (Health Enhancing Physical Activity) Světová antidopingová agentura (World Antidoping Agency) Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation) Právnická nebo fyzická osoba, základní prvek spolku Osoba samostatně výdělečně činná Hrubý domácí produkt Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ústava ČR Ústavní zákon č. 2/1993 Sb. listina základních práv a svobod Zákon č. 115/2001 Sb. o podpoře sportu Koncepce Koncepce státní podpory sportu v ČR, usnesení vlády č. 167/2011 7

9 ObčZ Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník Nový ObčZ Zákon č. 89/2012 Sb. nový občanský zákoník účinný od SdrObč Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ObchZ Zákon č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ZDP Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmu ZP Zákon č. 261/2006 Sb. zákoník práce OSŘ Zákon č. 99/1962 Sb. občanský soudní řád SŘS Zákon č. 303/2011 Sb. soudní řád správní TrZ Zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákon TrŘ Zákon č. 141/1961 Sb. trestní řád Nadnárodní a národní orgány státu (společenství) EU SFEU Evropská unie Smlouva o fungování Evropské unie RE Rada Evropy EHP Evropský hospodářský prostor ES Evropské společenství Komise Evropská komise ČR Česká republika ESD Evropský soudní dvůr MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV Ministerstvo vnitra MO Ministerstvo obrany PŘ ČR Právní řád České republiky - souhrn všech právních norem v ČR ÚS Ústavní soud NS Nejvyšší soud NSS Nejvyšší správní soud VrS Vrchní soud KrS Krajský soud MěS Městský soud OkS Okresní soud ObS Obvodní soud Daně DPH Daň z přidané hodnoty DPPO Daň z příjmu právnických osob DPFO Daň z příjmu fyzických osob 8

10 1. Obecná část sportu a práva 1.1. Pojmy, společenské podmínky, funkce a definice Motto: Sport se stejně jako náboženství vzpírá definici. Jde svým způsobem za hranici terminologie, neobsahuje jádro, které by mohlo být identifikováno. M. Slusher Jak bylo již uvedeno v předmluvě, pro celkovou orientaci je potřebné na počátku vysvětlit označení dvou základních pojmů a zvolit jejich jednotné užití pro celou publikaci. Aby tomu tak mohlo být, je nutné nejprve vysvětlit obsah pojmů sport a právo resp. sportovní právo a občanské sdružení resp. spolek. Sport a právo nebo sportovní právo? Již jen samotné definování pojmu sport a právo je dostatečně širokým okruhem problémů pro napsání řady vědeckých prací. Otázky sportu a práva byly již mnohokrát otevřeny se snahou vyřešit jejich vzájemný vztah a to s poukazem na problémy, které jejich koexistence v praxi přináší. Již přes dvacet let se právní teorie a praxe potýkají s otázkou míry vlivu státu a obecného práva do specifických oblastí sportu, které jsou upravovány primárně sportovními pravidly, jako je např. doping, úrazy sportovců během sportovních soutěží nebo korupce rozhodčích. Je složité vymezit sport v obecném pojetí, tedy z pohledu sportovní vědy. Není tomu jinak ani v případě práva, který se o definici pokouší vždy s určitými záměry. Zákonodárci jde především o přesné ohraničení okruhu činností, které spadají pod pojem sport, z důvodu, že vzniknou-li v právu sporné otázky, většinou se to týká činností, u nichž panují pochybnosti, zda jsou či nejsou sportem. Výklad o právu jako o nástroji regulujícím sportovní vztahy logicky ústí v pojmu sportovního práva, jenž je jakýmsi lingvistickým vrcholem úvah o vzájemných vztazích sportu a práva. Proti tomuto sousloví existují ve sportovně-právní literatuře názory (vědní i pedagogické) ospravedlňující používání pouze označení právo ve sportu nebo sport a právo. Jejich argumentace spočívá ve skutečnosti, že jde vždy o aplikaci určité právní disciplíny jako je občanské právo, pracovní právo nebo soutěžní právo na sportovní sféru. Obě tato označení mají své příznivce i odpůrce. Přestože jde o velmi rozsáhlou problematiku týkající se velkého počtu osob, je odborných publikací na toto téma zejména v ČR velmi málo. Uznávaným odborníkem na problematiku sportu a práva v ČR je autor knihy z roku 2001 Právo ve sportu, Mgr. Michal Králík Ph.D., dnes soudce Nejvyššího soudu v Brně. Ten zastává názor, že jde o průřezovou právní úpravu sportovních vztahů, které patří do domény jednotlivých tradičních disciplín jako občanské právo, obchodní právo, obchodní právo apod. V roce 2011 pak vyšla na Slovensku velmi odborně ucelená práce slovenského právníka JUDr. Tomáše Gábriše Ph.D., LLM, Športové právo, když jejím pozitivním recenzentem se stal právě M. Králík. Jak již vyplývá z názvu knihy, autor zastává názor, který jako shrnující uvádí na str. 26 své knihy: Sportovní právo je rodící se právní disciplínou, vědním oborem a pedagogickým předmětem. Tyto názorové odlišnosti ještě umocňuje pohled mezinárodní. Specifikum sportu je jedním ze zásadních hesel světového sportovního hnutí a akceptovala ho i EU v Bílé knize o sportu, která byla vydána v roce i v době před vydáním knihy specifikum sportu respektoval a uváděl ESD ve svých rozhodnutích a to zejména z oblasti sporů ve sportu řešených na této nejvyšší úrovni. Pro názornost postačí citovat z obsahu Bílé knihy: Judikatura ESD a rozhodnutí Evropské komise ukazují na to, že specifičnost sportu je uznaná a zohledněna. 9

11 Ústav státu a práva v ČR má projekt pro výzkum sportovního práva. Sportovním právem jako svým oficiálním odvětvím se zabývá také EU, když její institut sídlí v Haagu a prezentuje se jako vedoucí vědecká instituce na poli mezinárodního práva soukromého, mezinárodního práva veřejného, práva EU a mj. také mezinárodního sportovního práva. Cílem této publikace v žádném případě není přispět k názorové různosti v právní teorii, vždyť na českých vysokých školách se učí předměty zaměřené na sport a právo s různými názvy. Proto průřezově pro celou publikaci zvolil autor název SPORT A PRÁVO, ve zkratce SPOPR. Je v ní naznačena různost výkladů problematiky. Stejně je pak pojmenován i předmět, jehož obsahem jsou právní vztahy vzniklé ve sportu, ve kterém autor přednáší. Občanské sdružení nebo spolek? Právo se denně vyvíjí a faktory ovlivňující názvosloví jsou nejen dány novelizacemi zákonů, ale i řešením sporů před obecnými či autonomními soudy, jejich rozhodnutími a judikaturou. V hektické porevoluční době devadesátých let byl pro úpravu nově vzniklých právních subjektů, do té doby zařazených do unitární Národní fronty, přijat zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů (SdrObč). Šlo o naplnění ústavního práva pro fyzické a právnické osoby svobodně se sdružovat upraveného v článku 20 LPS, aniž by stát do výkonu tohoto práva nepřípustným způsobem zasahoval. Zákon je nevelkého rozsahu o 22 paragrafech. Podle citace 2 zákona je zakotveno, že: Občané mohou zakládat spolky, společnosti, hnutí, kluby, a jiná občanská sdružení a sdružovat se v nich. Tento typ sdružení tedy sám zákon označuje jako občanská sdružení (ObčSdr), přičemž jako příklad doslovně vymezuje jako možné názvy/pojmy - spolek, společnost, hnutí, klub aj. Nejde však o jiné právní formy a proto jsou v zákoně uvedeny svým způsobem nadbytečně. Tato zákonná úprava je shodná pro celou širokou oblast lidské činnosti, tedy nejen pro sport. V současnosti je evidováno kolem 80 tisíc občanských sdružení, z toho ve sportu okolo 36 tisíc sportovních subjektů právnických osob. Někdy je v literatuře a judikatuře pro občanské sdružení podle uvedeného zákona používán název Spolek vycházející z historického označení tohoto subjektu. Jako Spolek však v současnosti označuje náš právní řád i právní subjekty odlišné od těch, které má na mysli citovaný zákon a tím jde o kategorii širší. Do spolkového práva se totiž řadí i jiná práva politických stran, církevních právnických osob, zájmových sdružení právnických osob, organizací s mezinárodním prvkem a další právní úpravy soukromoprávních korporací. Proto jsou k této tématice velmi přínosné odborné publikace s přehledem judikatury a autor je doporučuje do knihovničky každého sportovního subjektu. Takovými jsou například Soudní ochrana člena spolku, církve a politické strany z roku 2012 autorů Ludvíka Davida (předsedy senátu Nejvyššího soudu v Brně řešícího tyto specializované spory) Jany Bílkové a Martiny Podivínové a dále Zákon o občanských sdruženích Komentář od Petra Černého z roku Závěrem tedy k pochopení postačí citace z nejnovější odborné literatury: Ve vybraných judikátech převažují právní vztahy uvnitř občanských sdružení, pro něž se již běžně užívá synonymum spolek. Velká novela ObčZ zrušuje s účinností k zákon č. 83/1990 SdrObč. Nová úprava Spolků (nynějších občanských sdružení) bude nově zahrnuta do nového ObčZ jako úprava obecně aplikovatelná na veškeré právnické osoby typu 10

12 korporace a to všude tam, kde speciální zákony o jejich právních formách nestanoví specifickou úpravu. Nový ObčZ tedy zavádí tedy nový pojem Spolek. Pro pojmovou jednotnost v této publikaci užívá tedy autor pro celou problematiku současného zákona SdrObč i budoucího nového ObčZ účinného od ( ), platnou judikaturu i odkazy na toto téma název SPOLEK (samozřejmě s výjimkou v případech, kdy je citován v odborných pasážích název zákona o sdružování občanů, který používá pojem občanská sdružení). Sport je aktivita, které se až na výjimky věnuje každý člověk. Lidé sportují z nejrůznějších důvodů. Sportu se mohou věnovat muži i ženy, dětí i senioři, tělesně i mentálně postižení lidé. Sport má mnoho vlastností, díky kterým se stal významným socializačním, výchovným, zdravotním, ekonomickým, dokonce politickým prvkem ve společnosti. S tak velkým společenským významem se ale ve sportu objevují i negativní jevy, na které je třeba dohlížet a odstraňovat je. Jde především o užívání dopingových látek, korupci, využívání mladistvých a chování proti pravidlům fair play. Sport zasahuje do mnoha oblastí, které spadají pod zájmy státu, jakým jsou například výchova mládeže a zdraví občanů. Každý stát by se měl o organizaci, řízení, úroveň a ochranu sportu (doping, korupce) na svém území zajímat. Do jaké míry, to už je předmětem diskuzí, protože sport je dobrovolná a autonomní činnost a neměla by být nadměrně svázána obecnými pravidly. Závislost sportu a práva na obecných společenských podmínkách SPORT Oblast zdravé výživy Pravidla fair play ve sportu Sportovní zvyklosti a obyčeje Ekonomika Kultura Sociologie Politika Výchova Biologie Filosofie Rétorika PRÁVO Schéma č. 1 Obecné společenské podmínky pro působení sportu 11

13 Nejvšeobecnějším hlediskem sportu a práva je závislost na obecných podmínkách, které představují základní hodnotící kategorie. Jejich poznání nabízí dva závěry. Na jedné straně ve vztahu k právu současný stupeň společenské organizovanosti vylučuje, aby určitý ohraničený tvar existoval bez práva a obecné společenské podmínky, působí ve vztahu k právu, jednoznačně podstatně. Naproti to mu u sportu základní vazba chybí. Funkce sportu Jak již bylo řečeno v úvodu, pro jednotlivce, pro skupiny, pro stát, pro média, pro mnoho subjektů má sport značný význam a mnoho funkcí. Především jde o funkci zábavy, protože sportem se baví jak člověk, který zrovna sport provozuje (aktivní sportovec), tak člověk, který se na sport dívá v televizi či na sportovišti, nebo sází na sportovní výsledky (pasivní sportovec). Dále má sport výchovnou funkci, protože díky hodnotám, které jsou sportu vlastní, se sportující, hlavně děti, přirozenou cestou učí solidaritě, sociální integraci, zásadám fair play a také sebevědomí, cílevědomosti, sebeovládání, vztahu k pohybu, k hygieně atd. Zdravotní funkce je důležitá, protože sport přispívá k tělesné kondici a psychickému stavu, má léčebné účinky a může být formou terapie. Ekonomická funkce nabývá na významu, protože sport zaměstnává mnoho osob, trh se stále více orientuje na prodej produktů se sportem spojených, sportovci dostávají vysoké platy, ze kterých odvádějí daně. Celkově se uvádí, že v zemích Unie sport ročně vygeneruje až 3,7% HDP. Definice sportu Na úvod je nutné zdůraznit, že neexistuje jednotný názor na vymezení pojmu sport, navíc je relevantní, jaký obor se o definici sportu pokouší s ohledem na záměr, jakému má definice posloužit. Neutrální vymezení sportu jako společenského jevu je úkolem sportovní vědy, která ho považuje za složku tělesné kultury, vedle tělesné výchovy a pohybové rekreace. Slovo sport vzniklo jako odvozenina latinského deportare, neboli bavit se, které bylo později převzato do románských jazyků. V současnosti jsou u sportu zdůrazňovány i jiné znaky vedle znaku zábavné činnosti. Všeobecně se společnost shoduje na následujících charakteristikách sportu: dobrovolnost výkonu sportovní činnosti; tělesná aktivita a pohyb; soutěživost a dosahování co nejlepších výsledků, vymezení hranic sportu sportovními pravidly, zastřešující instituce daného sportovního odvětví, prvek tradice a akceptace jednotlivých sportů v daném státě. Samozřejmě, že ne u všech druhů sportů platí kumulativně všechny výše uvedené znaky, na druhou stranu bychom našli i další charakteristiky společné zároveň více sportovním aktivitám. V praktické rovině se to projevuje například v otázce dotací: Dosahuje určitá aktivita legislativně vymezených znaků sportu nezbytných pro nárok na státní dotaci? Legislativa by se měla vyvarovat jak příliš širokých, tak i příliš zužujících definic. Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že jestliže vykládáme pojem sport v konkrétní právní věci, jeví se nezbytným přihlížet také k obsahu a smyslu právní normy, dle níž věc posuzujeme. Ač právu, jako jednomu ze společenských jevů, nenáleží definovat jiný společenský jev, jako například sport, je pro účely každé odborné práce, tuto nevyjímaje, toto hledisko směrodatné pro další posouzení vzájemných vztahů sportu a práva a kontinuitu myšlenek a záměru. 12

14 Na druhou stranu je důležité si uvědomit, že sport existoval a existovat bude i nadále nezávisle na skutečnosti, jestli mu právo přisoudí nějakou svou definici. Definice sportu tří úrovní právních systémů, které na území ČR působí a tuto kategorii ovlivňují: - Mezinárodní právo podává definici sportu v tzv. Evropské chartě sportu vypracované roku 1992 pod záštitou Rady Evropy. Citace: Sportem se rozumí všechny formy tělesné činnosti, které, ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoli, si kladou za cíl projevení nebo zdokonalení tělesné i psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních. - Evropská charta sportu nahlíží na sport jako: na sociální právo každého jednotlivce a doporučuje vládám členských států výkon tohoto práva zajistit. Tato koncepce odpovídá současnému trendu, kdy si moderní společnost začíná uvědomovat nebezpečí zdravotních problémů, jako jsou obezita nebo kardiovaskulární choroby, vyplývajících ze životního stylu a snaží se proti nim bojovat pod heslem Sport pro všechny [2]. - Česká sportovní legislativa toto pojetí sportu jako základního lidského práva nikde výslovně neuvádí. Bohužel ani v ústavním pořádku, ani na zákonné úrovni není právo na sport zdůrazněno. Pouze zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu (ZPSp), ve znění pozdějších předpisů se Evropskou chartou sportu inspiroval. Úvodní článek tohoto zákona vymezuje postavení sportu jako: všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní [3, pp. 2, odst. 1]. Na úrovni unijního práva se sportu nově výslovně věnuje článek 165 Smlouvy o fungování EU (SFEU). Sport je zde charakterizován následovně: jeho zvláštní povahou, strukturami založenými na dobrovolné činnosti a společenskou a výchovnou funkcí. K pojetí sportu se vyjadřuje i judikatura Evropského soudního dvora (ESD), mimo jiné v jednom ze stěžejních rozhodnutí pro vztah evropského práva a sportu v případu Bosman, když v rozsudku sportu uznává jeho sociální důležitost a specifický charakter [4]. Díky svému vlivu v nejrůznějších oblastech má sport nezanedbatelný význam i pro EU. Přispívá k naplňování stanovených cílů EU, jako je solidarita, sociální a hospodářský pokrok, ale i k cílům celosvětově platným, jakými jsou podpora míru a porozumění mezi státy a národy. Tedy sport, jako oblast lidského zájmu, která zahrnuje nejrůznější činnosti, je jedním z témat, kterým se EU zabývá, a je ovlivňován, ať už přímo či nepřímo, mnohými rozhodnutími, které EU činí a snaží se realizovat. Definice sportovní normy, sportovního pravidla a sportovní legislativy [5] Sportovní norma Sport jako samostatná společenská oblast, ve které vznikají specifické sportovní vztahy, je regulována v prvé řadě sportovními normami. Ty představují sportovní 13

15 pravidla vydaná mezinárodními nebo vnitrostátními orgány sportovních organizací. Sportovní pravidla regulují obecně dva okruhy činností: - První upravují vnitřní organizaci instituce k efektivnímu zajištění její materiální, finanční, personální a institucionální existence, jako je právní postavení sportovce, předpisy o dopingu a sponzoringu nebo organizační řády. První skupinu bychom mohli označit jako sportovní pravidla v širším smyslu, která se týkají širších souvislostí vlastní sportovní činnosti. - Druhé pak upravují pravidla provozování vlastní sportovní aktivity, jako jsou pravidla hry a pravidla organizace související s hrou (soutěžní řády, disciplinární řády nebo přestupová pravidla). Jsou chápána jako sportovní pravidla v užším smyslu, vztahující se výhradně na faktickou sportovní činnost. Právě právní normy mohou za určitých okolností také upravovat sportovní vztahy. V definici sportu podle ZPSp je zmínka o organizované i neorganizované účasti a slouží rovněž jako dělící kategorie: - Neorganizovaná činnost (sport jako rekreační aktivita pro všechny) jedinec sportuje sám pro sebe, bez organizace, klubového nebo oddílového zázemí, bez oficiálních soutěží, kde nelze postoupit nebo sestoupit, sportuje pro své vlastní zdraví, dobrý pocit a pravidla se na něj nevztahují. - Organizovaná činnost (soutěžní sport) jedinec se snaží o dosáhnutí výsledku, který je oficiálně hodnocen, je součástí určité organizační struktury daného sportu, účastní se soutěží, jeho výsledek je porovnáván s ostatními, vztahují se na něj konkrétní sportovní pravidla. V organizovaném sportu je možné, díky sportovním pravidlům, dovolávat se svého práva. Sportovní pravidla která byla stanovena řídícími sportovními orgány lze dělit na dvě skupiny: - Základní pravidla sportu, která stanovují, jak má daný sport vypadat (počty hráčů, povinné rozměry hřiště, hrací doba, soupisky apod.), nebo také to, co je v rámci dané sportovní disciplíny přípustné (způsob hry, limity pro výkony, uznatelné způsoby zápolení apod.) - Pravidla sportovních organizací organizace jednotlivých sportů, nominace subjektů na soutěže (kvalifikace), podmínky výkonu trenérských činností, cílové odměny a náhrady cestovného. Pokud je v této práci zmíněn termín sportovní pravidlo, jedná se o pravidlo sportovních organizací a ne o základní pravidlo sportu. Sport se řídí pravidly, která jsou vyhlášena určitou řídící sportovní organizací v tzv. pyramidové struktuře, která je pro sport charakteristická a specifická. Ta také ovlivňuje organizační strukturu daného sportovního odvětví. Základ pyramidy tvoří sportovní kluby, nad nimi jsou regionální/národní asociace, poté mezinárodně regionální/mezinárodní zastřešující asociace pro konkrétní sport nebo sportovní odvětví. Například určitá pravidla utváří FIFA a mezinárodně regionální fotbalové asociace jako UEFA je musí dodržovat. Ale mohou si zároveň vytvářet vlastní pravidla, která s těmi pravidly FIFA nebudou v rozporu. Tak to postupuje pyramidově dolů až na klubovou úroveň. Pokud tedy sportovec uzavře profesionální vztah s klubem, je 14

16 vázán veškerými uvedenými pravidly, včetně např. disciplinární pravomoci sportovních asociací. Od národní úrovně dolů ale sportovní organizace podléhají také platnému sportovnímu právnímu řádu, vydávanému v souborech předpisů a proto mohou přijmout jen taková pravidla, která s ním nebudou v rozporu. Tato povinnost je většinou zakotvena ve statutech národních asociací, jako základní povinnost pro členské subjekty nadnárodních asociací. To, že je sport organizován a řízen i na mezinárodní úrovni přináší povinnost podřízenosti i jiným právním systémům platným např. v zemi sídla asociací. (např. procesní právo Švýcarska, když FIFA, UEFA a CAS má sídlo v této zemi) To dává sportovním pravidlům i rozměr mezinárodního práva. Sportovní legislativa Formálním pramenem výše vymezeného sportovního práva je sportovní legislativa. Právní úprava sportovních vztahů může být obsažena v obecných právních předpisech nebo ve speciální sportovní legislativě v užším smyslu, tj. legislativě zaměřené výhradně na sport. Sportovní legislativou v užším smyslu tedy rozumíme buďto speciální zákon o sportu nebo speciální ustanovení dopadající na oblast sportu v jednotlivých obecných právních předpisech. Vedle národní legislativy nabývá na stále větším významu i úprava sportu v evropském právu a v mezinárodních dokumentech. Zájem o právní úpravu sportu vzniká až ve 20. století a její rozmach úzce souvisí s novým chápáním sportu jako základního lidského práva. Právo na sport je státy deklarováno buďto přistoupením k mezinárodním dokumentům jako je Evropská charta sportu z roku 1992 nebo přímo zakotvením v ústavě. Nutno říci, že výslovné zakotvení sportu v ústavě je v Evropě spíše výjimečné. Ani absence ústavní zmínky o sportu však neznamená odmítavý postoj státu, ale spíše jinou podobu vztahu státu ke sportu. V těchto státech se legitimita sportovních norem odvozuje od ústavně zakotvené svobody sdružování a garantovaných lidských práv, na které pak často navazuje sportovní legislativa v užším smyslu. Z této koncepce nekonstitučního sportu vychází i náš právní řád. Podle vztahu státu a potažmo jeho legislativy ke sportu můžeme rozlišovat dva základní modely: intervenční a liberální. (více v kapitole 2) Základní pojmy sportovního prostředí dle vládní Koncepce podpory sportu v ČR [6] Sport - všeobecné sportovní činnosti Veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně nebo organizovaně a usilují o dosažení nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, upevňování zdraví, dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních či rozvoj společenských vztahů. Sport pro všechny Zájmový, organizovaný nebo neorganizovaný sport a pohybové aktivity občanů, rekreačního, soutěžního i nesoutěžního charakteru. Motivací a hodnotami jsou pohybové vyžití, zábava, sociální kontakt, udržení nebo zlepšení zdravotní i psychické kondice. Sport na školách Někdy používán i název školní sport. Jde o zájmové soutěžní i nesoutěžní organizované aktivity ve školních sportovních klubech, s pravidelnými soutěžemi v rámci struktury základních a středních škol. Cílem není výkonnostní motivace, ale 15

17 zvládnutí pohybových činností, všestrannost a vytváření vztahu ke sportu. Nejedná se o povinnou tělesnou výchovu v rámci vzdělávacího programu. Výkonnostní sport Zájmová činnost soutěžního charakteru se systematickou sportovní přípravou, organizovanou ve sportovních klubech. Vychází z příslušných lokálních podmínek. Pravidelné soutěže v diferencovaných věkových a výkonnostních kategoriích řídí sportovní svazy. Sportovci provozující výkonnostní sport vytvářejí sportovní hodnoty a sami jsou jejich spotřebiteli (prožitek, sociální kontakt, seberealizace, zvyšování výkonnosti). Vrcholový a profesionální sport Vrcholový sport představuje nejvyšší výkonnostní úroveň sportu, organizovanou ve sportovních klubech a odborných pracovištích. Nároky na řízení vrcholového sportu přesahují možnosti dobrovolného zajištění. Pravidelné soutěže řídí sportovní svazy. Činnost vrcholových sportovců je určitým společenským závazkem. Vrcholový sport je producent hodnot, jejichž spotřebitelem je veřejnost. Plní funkci propagační. Působí na veřejnost v domácím prostředí (vzory) a je prostředkem reprezentace České republiky (dále jen ČR ). Profesionální sport je organizován zpravidla v obchodních společnostech bez státní finanční podpory (např. nejvyšší postupové soutěže ve fotbale, ledním hokeji). Doping, antidopingový program a související pojmy Jev, při němž dochází k porušení zásad otevřeného a poctivého soutěžení, porušení antidopingových pravidel. Antidopingová organizace je orgán, který odpovídá za přijetí pravidel pro iniciování, zavedení a dodržování jakékoliv části procesu dopingové kontroly. Dopingová kontrola označuje proces rozhodování o provedení testů. Laboratoř dopingové kontroly je pracoviště s akreditací Světové antidopingové agentury WADA. Sportovní kluby a tělovýchovné jednoty Právní subjekty, zpravidla občanská sdružení, založená dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, za účelem zajišťování a provozování sportu a pohybových aktivit občanů. Jsou základními články sportovních svazů a střešních sportovních organizací. Sportovní svazy Dobrovolná občanská sdružení fyzických a právnických osob (sportovních klubů a tělovýchovných jednot), založená dle zákona č. 83/1990 Sb. Sportovní svazy řídí a organizují činnost v příslušném sportu na území ČR, hájí zájmy sdružených členů a zodpovídají za státní reprezentaci ČR. Svoji činnost upravují vlastními stanovami. Zpravidla jsou členy střešních sportovních organizací i příslušných mezinárodních organizací. Střešní sportovní organizace Sdružení fyzických a právnických osob s celostátní působností (sportovních svazů s celostátní působností, sportovních klubů a tělovýchovných jednot) založená dle zákona č. 83/1990 Sb.. Jejich posláním je podporovat sport a pohybové aktivity, zastupovat a chránit práva a zájmy sdružených členů při jednáních na úrovni orgánů státní správy a dalších veřejných i soukromých institucí. Poskytují členům servis a vytváří platformu ke vzájemné spolupráci. Svoji činnost upravují vlastními stanovami. Sportovní akce Jednotlivá organizovaná sportovní soutěž, závod, zápas, hra nebo jiná aktivita sportovního charakteru. Sportovní prostředí 16

18 Střešní sportovní organizace, sportovní svazy, sportovní kluby, tělovýchovné jednoty a fyzické osoby, zabývající se sportovní činností nebo pohybovými aktivitami na všech úrovních, sportovní infrastruktura, systém soutěží a sportovní akce. Sportovní infrastruktura Veškerá sportovní zařízení, nacházející se v daném územním celku. Státní sportovní reprezentace, resp. sportovní reprezentace Účast sportovců, trenérů, realizačních týmů na mezinárodních sportovních akcích a soutěžích organizovaných mezinárodními sportovními federacemi, organizacemi a Mezinárodním olympijským výborem či Mezinárodním paralympijským výborem, na které byli nominování příslušným sportovním svazem, organizací. Reprezentant Sportovec, jmenovaný či nominovaný příslušným sportovním svazem k přípravě a účasti na vrcholných evropských a světových soutěžích, organizovaných mezinárodními sportovními federacemi a Mezinárodním olympijským výborem. Sport handicapovaných Sportovní a pohybové aktivity osob se zdravotně sníženými schopnostmi. Napomáhá společenské integraci, rozvoji volních vlastností, posilování sebedůvěry, výchově k samostatnosti a soběstačnosti. Přispívá ke kompenzaci zdravotních omezení. Dobrovolník a dobrovolnictví Cvičitel, trenér, instruktor, asistent, rozhodčí, volený nebo dobrovolný činovník, podílející se na zajištění činnosti sportovního klubu bez nároku na odměnu. Dobrovolnictví ve sportu je vědomá, svobodně zvolená činnost osob, které ve svém volném čase působí ve sportovním prostředí ve prospěch druhých, bez nároku na odměnu, zpravidla v oblasti vyžadující ze zákona či z jiných předpisů odbornou kvalifikaci. Talentovaná mládež Sportovně talentovaná mládež, které je věnována systematická soustavná péče a státní finanční podpora. Výběr, výchovu a zabezpečení sportovní přípravy má v odpovědnosti sportovní svaz. Péče je určena pro diferencovaný okruh sportů, převážně olympijských. Sportovní střediska Dlouhodobý program zařazený do systému přípravy sportovně talentované mládeže se státní podporou. Program nahradil projekt Intenzifikace sportovních tříd, který byl finančně dotován ze státního rozpočtu od roku Cílem je podpora sportovní přípravy talentované mládeže, zpravidla ve věkové kategorii let. Sportovní centra mládeže Dlouhodobý program zařazený do systému přípravy talentované mládeže se státní podporou. Je dotován ze státního rozpočtu od roku Tvoří efektivní článek péče o talentovanou mládež dorostenecké a juniorské kategorie (zpravidla let). Vrcholová sportovní centra mládeže Nově uvažovaný dlouhodobý program systému přípravy sportovců ke sportovní reprezentaci státu ve věkové kategorii let, který eliminuje negativní dopad změn podmínek pro sportovní přípravu v tomto věku (dokončení střední školy, vysoká škola nebo pracovní poměr) a výkonnostní náročnost přechodu do seniorské kategorie (aspiranti do systému Rezortních sportovních center). Rezortní sportovní centra Odborná pracoviště Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstva obrany (MO) a Ministerstva vnitra (MV), která vytvářejí organizační, 17

19 materiální, sociální, personální, zdravotní a sportovně technické podmínky pro přípravu sportovců s nejvyšší výkonností ke sportovní reprezentaci státu. Národní sportovní centra - zařízení Sportovní zařízení pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci, podporovaná ze státního rozpočtu. Kapacity poskytující ubytování, stravování, regeneraci a podmínky pro sportovní trénink na nejvyšší úrovni. Osobnostní práva sportovců Oprávnění fyzické osoby - sportovce nakládat v mezích právního řádu podle svého uvážení se svou osobností, resp. s jednotlivými hodnotami tvořícími osobnost fyzické osoby (zejména právo na ochranu jména a projevů osobní povahy sportovců), tvořícími celistvost její osobnosti vůči ostatním subjektům za účelem realizace a ochrany jeho zájmů Institucionální klasifikace sportu a rámec sportu Institucionální klasifikace sportu SPORT Participanti (aktivní účastníci) Diváci (pasivní účastníci) Institucionalizovaní Neinstitucionalizovaní Skupiny Jednotlivci Školní Organizovaná Jednotlivci Skupiny Institucionální Vnitřní Přímo Na dálku soutěže rozvoj (výchova) (spolková, komunální) soutěže rozvoj role, navenek (fanoušci apod.) skutečné přesvědčení na soutěžích (diváci, TV, čtenáři) soutěže rozvoj (výchova) profesionální amatérské Schéma č. 2 Klasifikační schéma sportu Je nutno si uvědomit, že sport je pojmem velmi širokým, zahrnuje nejen soutěže a institucionalizované týmy, ale i další aktivity, ve kterých existuje jisté fyzické úsilí, dodržování daných pravidel formy konání, ale i určité měření výkonnosti. Sport tedy dospěl ve svém vývoji k obrovské diferenciaci (rozrůznění) a pro potřeby této publikace je nutné si obsah problému zúžit. Jako předmět zájmu je tedy v hledáčku sociologů již velmi dlouhou dobu. Institucionalizovaný sport jako subsystém by bylo možné považovat za součást veřejné ekonomiky. Tento pohled je však jednoznačný pouze u školního sportu a komunálního sportu, v případě obecních sportovních středisek. Neinstitucionalizovaný sport jako sport neorganizovaný nebo organizovaný dobrovolně je z ekonomického pohledu zdánlivě záležitostí ekonomiky domácností. 18

20 Je ve velké míře součástí privátního sektoru a je spojen především s výdaji rodinných rozpočtů. Do zkoumání ekonomiky sportu lze tak zařadit celý subsystém pasivních participantů, tzn. diváků a sázkařů. Zejména sportovní sázení je ekonomicky významným jevem. Organizování sportu rozdělené podle druhů sportů do klubů a asociací je pak výrazem ekonomičnosti, spolupráce a solidarity. Sport veřejný nebo privátní statek? Sport jako odvětví je velmi široký a rozporuplný jev, jehož produkty nelze jednoznačně zařadit k některé ze dvou základních skupin statků (skupina privátních a skupina veřejných statků). Sport nemůžeme přirovnávat k odvětví jako např. školství nebo zdravotnictví. Na druhou stranu není sport něco úplně výjimečného a existuje celá řada odvětví se statky a službami obdobného rázu. Z ekonomického hlediska lze tyto produkty považovat za smíšené kolektivní statky. Institucionální rámec sportu Základní institucionální zařazení sportu je pro laiky téměř nepochopitelnou kategorií. Proto pro základní institucionální zařazení sportu je znázorněn základní rámce vztahů: Schéma 3 Institucionalizace, rozdělení rolí sportovních subjektů [7] Ze znázornění je patrné, že o občana a jeho sportovní rozvoj by se měl starat obecní a krajský úřad, resp. vláda ČR prostřednictvím MŠMT. Stát by měl vytvářet legislativní podmínky pro rozvoj sportu a zabezpečit povinnou tělesnou výchovu a sport na školách, v armádě, policii apod. Dobrovolný organizovaný sport by měl vytvářet podmínky pro občany sportovce, který chce sportovat ve svém volném čase a to v občanských sdruženích, klubech, oddílech až po národní a nadnárodní asociace. Sportovní kluby a spolky spadají pod střešní svazy a organizace a to vše na bázi spolku. 19

21 Olympijské hnutí je specifický institucionální subsystém, který zabezpečuje jedenkrát za 4 roky olympijské hry, letní a zimní a to ve dvouletých periodách. Na olympijských hrách soutěží vybraní sportovci olympionici. Zastřešující organizací státní je Národní olympijský výbor (NOV) a na mezinárodní úrovni Mezinárodní olympijský výbor (MOV) Vztahy mezi jednotlivými úrovněmi, sektory a subsystémy jsou volné bez vztahů nadřízenosti a podřízenosti Sport jako právní a ekonomická kategorie Sport jako právní kategorie Právo je pro fungování společnosti nepostradatelné již dlouho dobu. Význam sportu jako společenského fenoménu se stále zvyšuje. Je proto logické, že velmi významně vstupuje i do oblasti sportu. Právo je nezbytné pro regulaci mezinárodních vztahů. To se týká vzájemných vztahů mezi státy, jež jsou svrchovanými subjekty, vztahů mezi subjekty, jejichž subjektivita je od států odvozena, a samozřejmě i vztahů mezi oběma druhy subjektů. Těmito vztahy se zabývá mezinárodní právo veřejné, v této oblasti se ovšem sportovní normy téměř neprojevují. Pokud se jedná o vztahy, které nemají veřejnoprávní rozměr, ale naopak jde o vztahy soukromoprávní, které obsahují tzv. mezinárodní prvek, spadá tato problematika do oblasti mezinárodního práva soukromého. V praxi dochází k této situaci mnohem častěji než v případě práva veřejného. Je samozřejmé, že nejen pro sportovní oblast, je nezbytná především vnitrostátní právní regulace. Pokud by každý stát neměl jasně formulovaná pravidla, která jsou zároveň státní mocí vynutitelná, zavládla by ve společnosti daného státu anarchie. Pouze díky všeobecně závazným pravidlům chování, za jejichž nedodržení hrozí sankce, může vzniknout určitý řád a společnost se může klidně rozvíjet. V jednotlivých právních řádech jsou obsaženy právní normy, které nejen určují subjektům jejich povinnosti, ale zároveň jim garantují možnost chovat se určitým způsobem. Závisí na úrovni demokracie v každém státu, jak velký prostor je těmto subjektům vymezen. V ČR je tento prostor určen zásadou: Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Je obsažena v Listině základních práv a svobod (LZPS) v článku 2 odst. 3 i v Ústavě ČR v článku 2 odst. 4. Vychází z ní i 2 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., ObčZ, který uvádí: Účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit. Toto ustanovení je velmi důležité i pro oblast sportu, jelikož umožňuje, samozřejmě v mezích právních norem, existenci norem sportovních. Díky sportovním normám je pak umožněná jistá autonomie sportovní oblasti, kdy má tato oblast své vlastní normy pro posouzení určitého jednání a má dokonce i svůj vlastní systém sankcí a možnosti jejich vynucení. V posledních letech je možné pozorovat zvýšený zájem států na regulaci a odstraňování nežádoucích výstupů sportu. V ČR jsme mohli tuto aktivitu státu pozorovat v posledním desetiletí na třech konkrétních případech. Prvním byla velmi medializovaná kauza uplácení ve fotbale v roce 2004, druhá při řešení násilí na stadionech zejména ve fotbale a přijetí obecně závazných 20

22 předpisů ve spolupráci s asociací fotbalu a třetí v boji proti dopingu, od roku 2010 zakotveným i v obecné legislativě - trestním řádu. (kapitola 9) Obecně se však dá říci, že sport se ocitá v oblasti rostoucího zájmu práva (právníků) z důvodů rostoucí komercionalizace sportu a tím nárůstem zájmu na regulaci komerčních aktivit, v možnosti uplatnění v nově se tvořící oblasti a vytvářením nových právních regulací obecná povahy a tím i vzniku nových oblastí sociálního života obyvatel. Dodavatel vybavení Národní Svaz FAČR Členství Členství Střesní organizace ČOV, ČSTV Mezinárodní Svaz UEFA, FIFA Členství Smluvní vztah Klub Členství Sponzor Členství Pořadatel události Sponzoři Dodavatel vybavení Účastníci soutěží Třetí osoby Manager Agent Media Schéma č. 4 - Struktura právních vztahů subjektů ve sportu 21

23 Sport jako ekonomická kategorie Olympiády, mistrovství světa a Evropy, Champions league, NHL, KHL, NBA, ostatní soutěže jednotlivých sportů - světové i domácí, fitness centra a areály zdraví, novodobý kult těla, fotbal i v té nejmenší vesničce. To již představuje takový rozměr zájmu, že není pochyb o významu sportu v ekonomice a vytváří ze sportu také ekonomickou kategorii. Ekonomická funkce sportu stále nabývá na významu, protože sport zaměstnává mnoho osob, v zemích EU je to až 5,4% [8, p. 11], trh se stále více orientuje na prodej produktů se sportem spojených, sportovci dostávají vysoké platy, ze kterých odvádějí daně. Ale nemusí jít pouze o aktivní sport, který přináší ekonomický efekt. Postačí zůstat na domácí půdě a vyslovit slovo Sazka zlaté vejce českého sportu, o kterou český sport v roce 2011 beznadějně přišel. Podle posledních informací již v roce 2011 vydělala novému majiteli jednu miliardu, když investice činila podle oficiálních zdrojů 2,3 miliardy! Celkově se uvádí, že v zemích EU sport ročně vygeneruje až 3,7% HDP [8, p. 10]. Judikatura ESD uvádí, že sport je záležitostí EU jen do té doby, dokud má povahu ekonomické aktivity dle článku čl. 2 Smlouvy o založení Evropského Společenství (ES). Obsahem naplnění ekonomické funkce jsou především tyto činnosti: organizaci sportovních akcí, výstavba sportovních objektů a zařízení, výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba nářadí a náčiní, obchod se sportovním zbožím, služby (např. fitcentra, posilovny, organizované kurzy pro děti, mládež i dospělé), doprava sportovců a diváků, cestovní ruch sportovní turistika, modernizace infrastruktury ve spojitosti se sportem, mediální sféra. Podrobnější úprava sportu jako ekonomické kategorie je obsahem dalších kapitol: 2.2 Financování sportu, 3.2 Daňová povinnost sportovních subjektů, 4.6 Profesionální sportovec, 5.3 Marketing ve sportu a olympijský marketing. Schéma č. 5 Struktura finančních toků ve sportu 22

24 1.4. Historie právní úpravy sportu v ČR Historie a vývoj do roku 1948 Pro evropský vývoj sportu ve 20. století byl rozhodující přínos barona Coubertina a vznik olympijské tradice. Došlo také k vytvoření doktríny prosazující právo na sport jako jedno ze základních lidských práv. Sport v českých zemích má dlouhou tradici, jejíž počátky bychom mohli hledat už v dobách Karla IV. Ve 14. století šlo hlavně o nejrůznější rytířské turnaje, jež lze považovat za předchůdce dnešního sportu. Od 16. století se k oblíbeným aktivitám obyvatelstva přidalo také sáňkování a bruslení. V této době se objevují rovněž první halové sporty, respektive sporty pěstované v tzv. míčovnách včetně lukostřelby a kuželek. V 17. století vznikla Královská česká zemská stavovská šermírna, tady se zrodil sportovní šerm. Se skutečným sportem a jeho organizací se však setkáme až ve století 19., kdy byl v roce 1862 založen Sokol pražský, jehož vůdčími osobnostmi byli Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. Po vzoru pražského Sokola se rodily i další sokolské jednoty v ostatních částech českých zemí, ale i mezi krajany v cizině. Postupně vznikly župy jako autonomní organizační celky, z jejichž sjednocení vzešla v roce 1904 Česká obec sokolská. Sokol se mimochodem řadí mezi nejstarší organizace tohoto typu na světě. Podle vzoru Sokola vznikla roku 1908 také katolická tělovýchovná jednota Orel. Na konci 19. století byly zakládány i první fotbalové kluby, a to na základě říšského zákona č. 134/1867, o právu spolčovacím. Nejprve bylo cílem takto založeného spolku sehrát jednorázová utkání, případně krátkodobé turnaje. Až později šlo o fungování dlouhodobější. Vůbec nejstarším fotbalovým klubem se tak stala Slavia Praha, založená roku O rok později ji následovaly Sparta Praha a ČSK Uherský Brod. Ještě za dob Rakouska Uherska, tedy před více než 100 lety, byl ustaven také první český, byť jen regionální, fotbalový svaz. Stejně jako dnes bylo jeho hlavním cílem organizovat klubové fotbalové soutěže. Se vznikem 1. Republiky pak byl ustaven Československý fotbalový svaz jako celostátně a jednotně působící spolek pro veškerý soutěžně organizovaný fotbal na území ČSR. Jedním z prvních předpisů Československé republiky se vztahem ke sportu byl zákon č. 2/1918 Sb., kterým byl zřízen Úřad pro správu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Následně byl schválen zákon č. 228/1920 Sb. a zřízení Poradního sboru pro tělesnou výchovu. Základním principem tohoto období byla faktická neexistence právní regulace sportu a sport se považoval za soukromou záležitost a stát do něj nezasahoval. Autonomie, tvorba interních norem a sdružovací právo, to byly základní projevy vztahu sportu a státu. Jedním z mála projevů zájmu o sportovní oblast pak bylo přijetí zákona č. 73/1935 Sb. o zřízení Tyršova státního tělovýchovného ústavu se vzdělávacími a vědeckými funkcemi. Období od roku 1948 do roku 1990 Nástupem komunistické strany k moci v roce 1948 nastalo období tzv. sjednocování čs. tělovýchovy a sportu. Na základě zákona č. 187/1949 Sb. byl zřízen Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (Výbor). Organizační řád Výboru byl vydaný nařízením vlády č. 39/1950 Sb., měl 91 členů a 1/3 tvořily zástupci ze Slovenska. Vedle výborů se stal ústředním orgánem státní správy pro věci tělesné výchovy a sportu Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport (Úřad), do jejichž působnosti patřilo např. vydávání předpisů a jednotná úprava zařízení. 23

25 Rozhodujícím zákonem pro vývoj ve sportu však bylo přijetí zákona č.68/1951 Sb. o dobrovolných organizacích. Tímto zákonem byly všechny spolky zrušené a nahrazeny byly masovými organizacemi na principu povolovacím. Registrační princip byl zrušen. Tím byl nastoupen trend politizace, oslabení autonomie a centralizace sportu. Zákonem č. 71/1952 Sb. o organizování tělesné výchovy a sportu byla posvěcena moc Výboru ke kontrole a řízení sportu a navíc se Výbor stal tvůrcem norem. Tento zákon tedy spojil funkce Úřadu a Výboru. Pro další vývoj se stal rozhodujícím přijetí zákona č.68/1956 Sb. o jednotné tělovýchovné organizaci, posléze od roku 1957 s názvem Československý svaz tělesné výchovy (ČSTV). Nejen, že opustil slovo sport a zavedl jednotný pojem tělesná výchova, ale převedl řízení celého tělovýchovného hnutí pod jednu organizaci a zrušil Výbor. Podstatným předpokladem sjednocení bylo odejmutí právní subjektivity a práva na vlastní stanovy, do té doby všem samostatným sportovním svazům. Tento základní zákon o řízení byl postupně doplněn vládním nařízením č. 82/1958 o čestných uznáních v tělesné výchově a vyhláškou MZ č. 89/1961 o zdravotní péči a tělesnou výchovu. V časech pražského jara v šedesátých letech se při uvolnění politického klima opět jako projev občanství začali zakládat spolky. Sovětskou invazí v roce 1968 a následnou tuhou centralizací bylo vše ukončeno. V roce 1969 bylo nejprve v rámci federace zřízeno Ministerstvo sportu, ale to bylo v roce 1970 zrušené a novým orgánem řízení tělesné výchovy se staly usnesením federální vlády č. 80/1978 Vládní výbory pro tělesnou výchovu a sport při vládě ČSSR a rovněž při republikových vládách. Vládní výbory byli zrušené až v roce 1988 a jejich kompetence přešla na republiková ministerstva školství. Právní neexistence, jednotlivých svazů fakticky zařazených jako organizační struktury v rámci ČSTV a politicky uplatňovaná ústavní zásada tzv. vedoucí úlohy KSČ, se samozřejmě projevovala i na vnitřních svazových strukturách. Většina záležitostí uvnitř svazů byla politicky a kádrově jen ošetřována. Pro vnější záležitosti (mezinárodní, komerční) sice ČSTV poskytoval právní legitimitu k jednání a ke sjednávání právních úkonů, ale jednotlivé kluby ve strukturách byly jako nesamostatné oddíly začleněny do členských TJ v rámci ČSTV, když každá TJ podle stanov ČSTV měla, byť jen odvozenou, právní subjektivitu. Profilové oddíly při TJ byly zpravidla zaštítěny ještě ekonomickým patronátem toho, kterého v místě působícího národního podniku, či dokonce politicko-rozpočtovou resortní patronací (např. vnitro své subjekty Rudé hvězdy RH nebo v armádě - Dukly). Velké tělovýchovné jednoty byly dotovány ze státních zdrojů, což jim zajišťovalo bezpečné financování své činnosti. Tento stav trval až do roku Olympijská tradice a historie v ČR do roku 1990 Roku 1899 byl z podnětu PhDr. Jiřího Gutha-Jarkovského založen Český olympijský výbor (ČOV). Ten měl původně plnit pouze funkci výboru pro zajištění české účasti na II. olympijských hrách v Paříži, následně se ale přeměnil ve stálý orgán českého sportu. Po vzniku samostatného československého státu byl pak přetransformován na Československý olympijský výbor. Po smrti Gutha-Jarkovského v lednu 1943 se německé protektorátní úřady připravovaly na zásah proti ČOV. Aby tomu funkcionáři ČOV předešli (a aby zabránili zabavení majetku), na valné hromadě dne 29. dubna 24

26 1943 se tzv. dobrovolně rozešli a majetek předali Českému všesportovnímu výboru. V květnu 1945 Československý olympijský výbor obnovil svoji činnost a převzal uschovaný majetek. Jako spolek pracoval až do prosince 1951, kdy byl začleněn jako odbor do tzv. Jednotné tělovýchovné organizace, nadále pro zahraničí existoval jen pro forma. Po vzniku Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (podle zákona z prosince 1952) byl jeho součástí. Následně se v březnu 1957 po ustavení ČSTV, stal ČOV jen jejím odborem. Právní subjektivita byla odejmuta nejen ČOV, ale také všem dalším, do té doby samostatným sportovním spolkům, s Československým fotbalovým svazem v čele. Rok 1948 byl také rokem konání na dlouhou dobu posledního sokolského sletu setkání všech členů sdružených v Sokole. Tato velkorysá sportovní vystoupení byla za komunismu nahrazena tzv. spartakiádami. Spartakiády se sice konaly již dříve, poprvé roku 1921, po roce 1948 se však staly jedinou možnou masovou sportovní akcí velmi podbarvenou komunistickou ideologií. I přesto, že od března 1957 byl Československý olympijský výbor (ČSOV) jen odborem ČSTV, došlo k oživení jeho činnosti. ČSOV skutečně začal pracovat a zahájil přípravu pro kandidaturu Prahy na pořádání XX. olympijských her v roce Následná normalizace jeho činnost opět omezila, od kandidatury byl nucen odstoupit a XX. OH 1980 uspořádala Moskva. V polovině 70. let došlo k novému oživení činnosti ČSOV, když v jeho rámci začal pracovat od roku 1975 Československý klub olympioniků a od roku 1977 Československý klub fair play. V roce 1987 byla za osobní účasti předsedy Mezinárodního olympijského výboru Juana Antonia Samaranche založena Čs. olympijská akademie. V průběhu sametové revoluce v listopadu 1989 se Čs. olympijský výbor osamostatnil a v dubnu 1990 byly přijaty nové stanovy a zvolen nový výbor v čele se sedminásobnou olympijskou vítězkou ve sportovní gymnastice Věrou Čáslavskou. V souvislosti s přípravami na rozdělení Československa na dva samostatné státy, Českou republiku a Slovenskou republiku, se dne 21. prosince 1992 sešli čeští členové ČSOV a obnovili činnost Českého olympijského výboru (když již 19. prosince 1992 vznikl Slovenský olympijský výbor). V hlavním městě České republiky Praze se v červenci 2003 konalo 115. zasedání Mezinárodního olympijského výboru, právě tady byl zvolen pořadatel Zimních olympijských her 2010 Vancouver. Snahy o obnovu sokolské organizace přerušila intervence vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968, takže se idea obnovy Sokola naplnila až v roce Dnes sdružuje Česká obec sokolská (ČOS) téměř 1100 jednot a členů. XIV. Všesokolský slet se uskutečnil v červenci 2006 a XV. V červenci Olympijské úspěchy do roku 1990 Vůbec prvního velkého olympijského úspěchu dosáhl na OH v Paříži v roce 1900 František Janda-Suk v hodu diskem, v němž výkonem 35,25 m obsadil 2. místo díky novému, osobitému stylu hodu s otočkou. Poté se v tomto sportu ustálil a používá se dodnes. O první medaile pro Československo, vzniklé v roce 1918, bojovali českoslovenští sportovci na OH v Antverpách v roce Hokejisté, kteří odehráli premiérový olympijský turnaj v ledním hokeji, obsadili 3. místo a tím se také stali vůbec prvními medailisty samostatného Československa. 25

27 O první zlatou olympijskou medaili pro Československo se zasloužil v Paříži o 4 roky později ve šplhu na laně Bedřich Šupčík. Jeho čas 7,2 s na osmimetrovém laně bez přírazu byl v té době považován za světový rekord. Na OH v Berlíně v roce 1936 byla poprvé mezi olympijskými disciplínami zařazena kanoistika. V kanoistickém závodě vybojovali zlaté medaile Jan Brzák- Felix společně s Václavem Syrovátkou a Zdeněk Škrdlant s Václavem Mottlem. První poválečné OH se konaly v Londýně v roce Českoslovenští reprezentanti dokázali vybojovat šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. Svou první zlatou medaili tu získal jeden z nejslavnějších československých atletů, běžec Emil Zátopek. Ten na dalších OH v Helsinkách získal tři zlaté v nejtěžších běžeckých atletických disciplínách, v běhu na 5000 m, m a v maratonu. Jeho manželka Dana Zátopková získala zlato v hodu oštěpem. Českoslovenští reprezentanti získali v Helsinkách sedm zlatých medailí, tři stříbrné a tři bronzové. Tokijské hry v roce 1964 ale předčily sportovní úrovní všechny hry předcházející. Československá výprava dosáhla dosud největšího úspěchu. Stejně jako v Helsinkách obsadila v celkovém hodnocení desáté místo, tentokráte ovšem v mnohem větší konkurenci a s větším ziskem medailí: 5 zlatých, 6 stříbrných, 3 bronzové. Naposledy společně soutěžili Češi a Slováci pod společnou vlajkou na OH v Barceloně v roce Československá federativní republika získala ve Španělsku sedm medailí. Čtyři zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Veškeré podrobnosti i novodobé olympijské úspěchy je možné zjistit na na oficiálních stránkách ČOV Právní úprava sportu po roce 1989 Po pádu komunistického režimu nastaly decentralizační procesy. Úplně novým trendem, který ovlivnil po revoluci oblast sportu, bylo soukromé podnikání s obrovským zásahem zejména vrcholového sportu. Jediná iniciativa státu jako zákonodárce v oblasti sportu však tehdy spočívala pouze v přijetí zákona č. 73/1990 Sb., kterým se zrušuje zákon č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy, a kterým se upravují některé další vztahy týkající se dobrovolných tělovýchovných organizací, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon o pěti paragrafech ruší předrevoluční sportovní legislativu a dále se zabývá pouze majetkovými restitucemi sportovním dobrovolným organizacím, zejména Československé obci sokolské. Nový zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. nabyl účinnosti dnem a upravuje celou šíři spolkové (nejen sportovní) problematiky dodnes (více v kapitole 4.1). Přestože se tedy v roce 1990 naskytla jedinečná příležitost uzákonit komplexní sportovně-právní předpis inspirovaný zkušenostmi ze západní Evropy, tehdejší česká vláda této příležitosti nevyužila. Hlavními důvody byly rozcházející se koncepce osob připravujících zákon o sportu a nechuť k přijetí průřezového zákona, jakým by sportovní kodex měl být. Teprve usnesením vlády č.2/1999 ze dne byla schválena první porevoluční Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR. Schválila koncepci státní politiky a jako základní programová východiska vzala přijaté evropské dokumenty Kodex sportovní etiky a Evropskou chartu sportu pro všechny. Usnesení ukládalo ministrovi MŠMT předložit vládě do návrh "Národního programu rozvoje sportu pro všechny v ČR", návrh "Zásad komplexního 26

28 zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentů" a do návrh zákona o ochraně a podpoře sportu. V roce 2001 byl Zákon o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. schválen. K novele zákona o podpoře sportu došlo přijetím zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna (více v kapitole 2.1) V roce 2000 byl schválen Zákon o ochraně olympijských symbolik č. 60/2000 Sb. Usnesením vlády ze dne byly schváleny Směry státní politiky ve sportu na léta Materiál ukládal podporovat programy státní sportovní reprezentace, péče, výběru a rozvoje talentů, významných sportovních akcí, školních sportovních aktivit, rozvoje činnosti v oblasti sportu pro všechny, rozvoje a obnovy materiálně technické základny sportovní infrastruktury, zdravotně postižených sportovců, antidopingového programu České republiky a vědy a výzkumu. Dále pak ministrům obrany a vnitra vytvářet podmínky pro rozvoj systémového zabezpečení přípravy ke státní sportovní reprezentaci a přípravě sportovních talentů a podílet se na realizaci vědeckovýzkumného zabezpečení a zdravotní péče v oblasti sportu. Krajům, obcím a občanským sdružením doporučilo vyvíjejícím činnost v oblasti sportu spolupracovat na realizaci Směrů státní politiky. Na základě spolupráce zástupců MŠMT a sportovního prostředí byla jako vládní usnesení schválena dne (předchozí byla přijata vládou v roce 2009) nová Koncepce státní podpory sportu v ČR. (více v kapitole 2.1) Posledním počinem zákonodárců je schválení nového ObčZ 89/2012 Sb. Velká novela občanského zákoníku zrušuje s účinností k podstatnou část zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Nová úprava spolku (nynějších občanských sdružení) bude nově zahrnuta do občanského zákoníku jako úprava obecně aplikovatelná na veškeré právnické osoby typu korporace a to všude tam, kde speciální zákony o jejich právních formách nestanoví specifickou úpravu. Nový občanský zákoník rovněž zavádí jednotný pojem spolek. Problematika spolků bude plně upravena v (úplné znění v Příloze12.3) Vliv na sportovní postavení subjektů v ČR má i evropské právo, judikatura ESD a judikatura českého ÚS, NS a NSS a to zejména za období posledních dvou let. Je poměrně s podivem, že vzhledem k dlouhé tradici sportu v ČR, sahá vědecké zkoumání propojení sportu a práva pouze do druhé poloviny 20. století, kdy se mu jako první začal věnovat slovenský autor J. Prusák. Další ojedinělé pokusy překonal až na přelomu 20. a 21. století současný soudce Nejvyššího soudu M. Králík, který se dlouhodobě zabývá zejména otázkou odpovědnosti ve sportu. Jeho kniha Právo ve sportu z roku 2001 je dodnes velmi vyhledávaným komplexním a odborným materiálem, ze kterého citují tvůrce skript a další odborné literatury Právní prameny sportu a práva Před konkrétním přehledem pramenů sportu a práva, který je uveden podrobně v kapitole 3.1, je potřebné sdělit, že většina autorů odborných publikací a článků se inspiruje v této kategorii stanoviskem českého autora Michala Králíka (dnes soudce Nejvyššího soudu ČR), který neuznává sportovní právo jako právní odvětví a o pramenech sportu a práva hovoří jako o pramenech poznání, když jen některé jsou formálními prameny práva a sportu. Rozlišuje tyto prameny na legislativu všeobecnou a sportovní (na národní a mezinárodní úrovni), judikaturu, sportovní normy neprávní povahy, institucionalizované informace (univerzitních a právních společností) a vědu. 27

29 Část odborníků se zejména díky své praktické právní činnosti v poslední době kloní k názoru, že sportovní právo již vytváří samostatnou právní disciplínu. Například odborně ucelená práce slovenského právníka JUDr. Tomáše Gábriše, vydaná v roce 2011, přesvědčivě zastává názor, že: Sportovní právo je rodící se právní disciplínou, vědním oborem a pedagogickým předmětem. Bez ohledu na tyto vědní názory je pro tuto publikaci rozhodující dělení na dvě základní části a to obecně závazné právní normy (české i EU) a interní sportovní normy a pravidla. Pro správné pochopení obsahu popisující obě formy právní a neprávních norem je na počátku členění stručný úvod, který popisuje základní právní pojmy a touto pasáží většinou začíná na neprávnických fakultách i předmět Základy práva. Říká se: Ignorantia Iuris Non Excusat = Neznalost práva neomlouvá. Zejména u kapitoly 9 Doping je tato formulace v praxi uplatňována bezvýhradně Každá fyzická osoba pohybující se v oblasti sportu (student sportovec funkcionář apod.) nemusí mít sice hluboké znalosti práva, nicméně k tomu, aby mohl svá práva využívat a chránit, potřebuje alespoň minimální znalost práva Úvod do právního řádu ČR, základní právní pojmy Dříve než bude podán výklad jednotlivých a nejdůležitějších právních institutů, je třeba se seznámit se základními právními pojmy, jejichž znalost usnadní pochopení těchto institutů a jejich správnou interpretaci. Právo je společenský normativní systém tvořený pravidly společenského chování, kde normy jsou vynutitelné státní mocí. Tento systém se nazývá PRÁVNÍ ŘÁD (PŘ). Základem právního státu je kvalitní právní řád a ustálené morální a etické normy (př. 39 ObčZ dobré mravy). Právní řád ČR je tedy souhrn všech právních norem v ČR publikovaných ve Sbírce zákonů. Pro navození důvěry a jistoty v právní řád je potřeba kvalitní a správné interpretace a aplikace norem právního řádů. Vstupem ČR do EU ( ) se stala ČR členským státem EU a právní řád EU rovněž závazným v ČR. Ustanovení v ústavě ČR řadí tyto normy EU ve svém postavení na úroveň ústavních zákonů. Zákonnost je vyjádřena v ústavě ČR v článku 2, odst. 4 každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Právní vědomí je souhrnem názorů, představ, pocitů a vědomostí občana o platném právu. Fair trial je právní proces, který se řídí pravidly zabezpečujícími účastníkům rovné a spravedlivé podmínky (šance) pro uplatnění jejich práv. V tomto smyslu je nestranné řízení nástrojem sloužícím k upevnění právní jistoty účastníků řízení a v obecném smyslu patří mezi záruky respektování lidských práv. Prameny práva (zdroje): - Právní obyčej - nejstarší a původní pramen práva jehož rysem jsou, dlouhodobé užívání (zažitá zvyklost), domněnka nutnosti (závazná zvyklost), určitost (zvyklost je přesně vymezená) - Soudní precedens individuální právní akt, který získal obecně závazný význam. Jde o rozhodnutí soudu v konkrétní věci, která není doposud právem upravená a o které v minulosti nerozhodl jiný soud. Jeho rysy jsou původnost (je první rozhodnutí) obecně závazný význam (vodítko pro shodné případy) - Normativní právní smlouva - je dvoustranný projev vůle 28

30 - Právní normativní akt (právní předpis) - jde o výsledky normotvorné činnosti státu a vztahuje se na neurčitý počet subjektů stejného druhu (občané, vojáci atd.) nebo neurčitý počet situací stejného druhu (individuálně odlišné) Rozlišujeme prameny práva: - ve smyslu materiálním - zvyklosti, přesvědčení historické události, vlastnosti - ve smyslu formálním - /vnější forma vyjádření/ - zákony vládní nařízení vyhlášky ap. Právní systémy - historické dělení: - Kontinentálně evropský typickým pramenem je psaný právní akt - Anglosaský - typický precedenty a právními obyčeji - Islámský - považuje Korán za pramen práva - Systém tradičních náboženských práv - obyčejové normy Kriterium právní síly určuje místo /postavení/ právního aktu v hierarchii právního řádu a dělí se na pyramidu právní síly: - Ústava a ústavní zákony - Zákony a zákonná opatření - Nařízení vlády - Vyhlášky ministerstev republiky - Obecné vyhlášky zastupitelstev Právní norma je základní jednotkou normativního aktu a jejími charakteristickými znaky jsou: - všeobecná závaznost (v dané množině všech případů) - vynutitelnost (sankce v případě nedodržení) - forma (publikování ve Sb. - písemná) - normativnost Realizace práva právní vztahy regulované právem, v němž lidé vystupují jako nositelé subjektivního práva a povinností. Rozlišujeme předpoklady a prvky právních vztahů: předpoklady právní norma (bez ní nikdy nenabude společenský vztah právní kvality) - právní skutečnost (nemusí figurovat ve struktuře právního vztahu) - volní jednání - jednání nezávislé na vůli subjekty a objekty (jsou předpokladem i prvkem) prvky fyzické osoby 29

31 - právnické osoby - stát - věci - výsledky tvůrčí a duševní činnosti - hodnoty lidské osobnosti - hmotné objekty, které mají povahu živé tkáně Právní odpovědnost je uplatňování právních norem vůči tomu, kdo tyto normy porušil a jsou důsledkem porušení primární normy. Typické vlastnosti odpovědnosti jsou: - prvek státního donucení - nepříznivé následky - společenské odsouzení Funkce právní odpovědnosti - Reparační (kompenzační), smyslem je odčinit škodlivý následek - Satisfakční (omluvy), smyslem je odčinit újmy nemajetkové povahy, zvláštní případ reparační funkce - Preventivní, cílem je dosáhnout, aby právo nebylo porušováno, prostředkem je hrozba sankcí - Represivní nastupuje v okamžiku, kdy prevence se ukázala jako nepostačující přináší rušiteli újmu tam, kde porušil závaznou normu Prvky zaviněného porušení právní odpovědnosti, musí být přesně vymezeny, neboť odpovědnost zasahuje do subjektivních práv a povinností. Jde o: - Objekt deliktu - právem chráněný zájem (čest, zdraví, majetek - Subjekt deliktu - je ten, kdo porušil chráněný zájem (způsobilý) - Objektivní stránka - protiprávní jednání - škodlivý následek - příčinná souvislost - Subjektivní stránka vnitřní stránka protiprávního jednání, která zahrnuje: motiv (dlouhodobá orientace delikventa) pohnutku (momentální podnět jednání) zavinění (vnitřní vztah delikventa k jednání) úmysl přímý (věděl a způsobil) a nepřímý (věděl, že...) nedbalost vědomá (nechtěl, ale věděl, že může) a nevědomá (nechtěl, ale vědět měl) Obecně závazné právní normy právní řád ČR Pojem právního státu se neodvíjí od počtu vydaných právních předpisů, ale kvality právního řádu a vymahatelnosti práva a to nejen na straně státu, ale zejména jeho občanů. Odmítnutí spravedlnosti je v právním státě nepřípustné (denegatio iustitiae). 30

32 Základní dělení práva podle tradiční právní teorie (římského práva): Veřejné právo Stát je nadřazen osobám fyzickým a právnickým - Ústavní, - Správní - Finanční Ústava ČR 1/1993 Sb., Listina základních práv a svobod 2/1993 Sb., tvoří základ práva soukromého, Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod č. 209/1992 Sb. Zakládací smlouvy Evropské unie (EU), ústava ČR staví ratifikované mezinárodní smlouvy na roveň ústavním zákonům. Součástí ústavního pořádku jsou tedy i zakládací smlouvy EU a to od přijetí ČR do EU. Podle smlouvy o Evropském společenství mohou Evropský parlament s Radou vydávat obecně závazné nařízení, bez dalšího použitelná v členských státech EU. - Sociální zabezpečení - Trestní Soukromé právo Rovné postavení účastníků - Občanské ( schválil senát nový ObčZ s účinností od ) - Rodinné (od zanikne zákon O rodině a stane se součástí nového ObčZ) - Obchodní (od bude řada ustanovení např. smlouvy součástí nového ObčZ a vznikne nový zákon O obchodních korporacích - Pracovní (od podstatně novelizován) Smíšené právo Kombinace veřejného a soukromého práva v postavení subjektů práva - Živnostenské apod Interní sportovní normy a pravidla Sportovní oblast disponuje poměrně samostatným souborem norem chování, které určují chtěné chování od sportovních subjektů, s nimiž tito na různé soukromoprávní bázi vyslovili svůj souhlas a zavázali se je dodržovat. Na rozdíl od profesních komor, jakými jsou například advokátní komory, které vydávají předpisy obecné povahy, jsou sportovní organizace i přes jistou podobnost s těmito komorami, stále považovány za soukromoprávní subjekty a právní povaha jejich norem tak závisí na definici práva, které zvolíme. Pokud jde o právní nebo neprávní povahu těchto interních norem sportovních organizací, stojí za to připomenout, že v teorii práva jsou různé názory (dnes mnohdy určovány právě rozhodnutím ESD), které sice na jedné straně nepřiznávají interním normám právní povahu, ale na straně druhé je soudy ve svých rozhodnutích respektují s odkazem na specifičnost sportu a práva. 31

33 Celou komplikovanou strukturu obecného normativníhzo systému a sportovního normativního systému, který zahrnuje i normy aplikovatelné na sport a interní normy asociací, obsahuje kapitola Specifika a zásady sportu Specifikum (zvláštnost, jedinečnost) sportu a jeho právního postavení Proto, aby sport byl sportem, měl by si zachovat jisté rysy, které nazýváme sportovní specifika neboli zvláštnosti, protože v jiných oblastech lidské činnosti takový přístup nefunguje. Specifikum sportu v jednotlivých odvětvích českého právního řádu se dá vyložit jako aplikace odborného názoru v rámci přípustných odchylek od zásad běžných platných v tradičních právních odvětvích. Specifikum sportu přitom není důvodem přiznání výjimky z práva, ale může posloužit jako odůvodnění použití zákonů připouštějící zvláštní povahu věci. V poslední době zaznělo velmi často v kauzách se vztahem ke sportu při soudních jednáních u ÚS, NS a NSS slovo specifikum sportu velmi. Např. v Rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne , sp. zn. 2 Afs 16/2011, viz příloha Specifikum sportu se projevuje nejen v interních normách, ale zasahuje i do jednotlivých právních odvětví právního řádu ČR a předpisů EU. Specifika sportu, ať už více či méně, uznávají všechny subjekty, které mají s oblastí sportu co do činění. Mnoho sportovních pravidel, která jsou následně zmíněna, má za cíl usměrňovat sport tak, aby tyto zvláštnosti byly zachovány. Nicméně právě rozlišit, jestli určité sportovní pravidlo ještě napomáhá udržet podobu sportu a rovnost sportovních soutěží nebo už nadměrně omezuje sportující v jejich činnosti a právech, je předmětem sporů. Zásady pro oblast sportu a práva: Omezení smluvní svobody Autonomie vůle subjektu soukromého práva je jednou z hlavních zásad soukromého práva. Jde o přirozenou svobodu mít vůli, vyjadřovat ji a svobodně ji realizovat. Jde o svobodný a volný výběr právního úkonu, smluvního typu, smluvní osoby apod. Dále pak o volnost ve volbě obsahu právního úkonu, to je obsahu smlouvy smluvní volnost. Autonomie subjektu však také znamená svobodu nabývání a vlastnictví majetku vlastnická svoboda, nakládat s majetkem, svobody rozvíjet svou osobnost svoboda tvůrčí a konečně i svobodu určit komu připadne osobní majetek. U této zásady nás bude tedy zajímat zejména smluvní svoboda a to ve formě, obsahu i ve vůli, zda vůbec smlouvu uzavřít. Ve sportu, ale obdobně i u dominantních společností, dochází k situacím, kdy sportovec nemůže smlouvu ovlivnit resp. upravit, neboť je na něj vyvíjen tlak monopolu nebo dominantního postavení sportovní organizace. Nejčastěji se tato nesvoboda spojuje s omezením smluvní svobody při ukončení smlouvy. Přísnější zásada smluvní stability Zásada smluvní stability je ve sportovním prostředí asi nejvýraznější zásadou. Snaha v co nejranějším věku podepsat s hráčem pro klub výhodnou smlouvu a poté, až se z něj stane žádaný hráč, který by měl možnost daleko lepších podmínek v jiném klubu, mu omezit svobodné rozhodnutí o ukončení smlouvy. Do přestupních pravidel se tato zásada dostala v prostředí fotbalu a to do článku 16 32

34 Směrnice FIFA o statusu a přestupech hráčů. V případě, že hráč přece jen vypoví po sezóně smlouvu, je podle předpisu stižen sankcemi. V tomto případě nejen ekonomickými, ale i zastavením sportovní činnosti. Nejčastěji je možné najít uvedenou zvláštnost v obsahu smluv českých profesionálních hráčů. Odlišné důvody jak v plnění práv a povinností, tak v podání výpovědi hráčem, přes stanovení nepřiměřených sankcí na straně hráče za byť těžko prokazatelné volní porušení smlouvy, to jsou jasné nevyváženosti smluv uzavřených mezi hráčem a klubem. K uplatnění většinou dochází, když klub nedosahuje výsledků, které si představoval. Následné využití nevyváženosti a vágnosti ustanovení pak klub využije v sankcích, které jsou nejen vázány na prémie konkrétních utkání nebo prémií obecně jako nenárokové složky smlouvy (většinou s odkazem že závisí na pohledu rozhodnutí - trenéra nebo zástupce klubu), ale právě neúspěšné výsledky a odkaz na ně jsou spojovány s tak výraznou sankcí, jež mnohdy postihne i základní odměny hráče na které má nezpochybnitelný nárok a je jeho základní finanční jistotou plynoucí ze smlouvy při řádném plnění povinností. O tyto finanční prostředky jistoty je pak následně vedeno nespočet sporů u arbitrážních komisí, soudů nebo rozhodčích společností. Je potřebné si uvědomit, že specifikum výstavby rozhodujících soudních orgánů svazů a střešních organizací, je na rozdíl od obecné správy hlavní příčinou těchto problémů. Naprostá většina z nich je v pyramidálním systému skládána (volena jmenována) ze zástupců s členstvím nebo příslušností ke klubům a ti pak se zřejmým vztahem k věci rozhodují spory na jehož konci se nedá hovořit o nestranném způsobu rozhodování. Od možností přijetí norem uvnitř svazu upřednostňujících postavení klubů, přes podjatost členů komisí se vztahem k věci, až po zneužití důležitých informací a prováděných úkonů zevnitř, ke kterým se sportovec nebo jeho zástupce nedostane. Specifické zásady trestání v oblasti sportu Nulla poena sine lege znamenající žádný trest bez zákona" představuje jeden z pilířů právního státu v kontinentálním pojetí a jsou promítnutím principu legality veřejné moci do trestního práva. Ve sportu je tato zásada prolomena při rozhodování disciplinárních komisí a to v případech posouzení zavinění podle antidopingových pravidel. (viz kapitola 9) Např. ustanovení Kodexu Světové antidopingové agentury WADA, podle kterého se trestá sportovec jako za požití dopingu i za to, že v rozpětí 18 měsíců neumožnil testování na doping nebo neoznámil místo pobytu, je na hraně s porušením zásady presumpce neviny. Dalším příkladem může být trestání podle disciplinárních řádů podle analogie případu, jestliže za skutek, který se stal, není uveden jako trest s popsanou skutkovou podstatou. Zvláštní omezení realizace základních lidských práv uvnitř autonomie sportu Projevuje se speciální realizací základních práv a svobod např. při posuzování rovného zacházení (rovní ale oddělení - oddělené soutěže mužů a žen, zdravých a postižených). Omezení svobody pohybu a podnikání v EU, omezení počtu cizinců ke hře (ve fotbale ESD odmítl v případě Bosman z důvodu rozporu s principem nediskriminace), nominace na sportovní soutěže (více v kapitole 8.2). Použití speciální politiky, která se dá se shrnout do následujících pravidel pro konkrétní příklady řešené ESD: 33

35 Účast sportovců v národních mužstvech Způsoby výběrových nominací Omezení možnosti přestupovat kdykoliv zřízením přestupních oken Zásahy do základních lidských práv na základě smluvního souhlasu mezi sportovcem a klubem nebo mezi sportovcem a svazem tj. omezení v pasážích povinnosti sportovců v profesionálních a reprezentačních smlouvách. Základem je samozřejmě požadavek na souhlas sportovce: Ohlašování místa pobytu v případě testování na doping Zákaz vyjadřování se hráče ke klubu Povinnost používat věci a oblečení stanovené klubem Zákaz sázení aj. Další specifika charakterizující sportovní prostředí Nejistota sportovního výsledku. Pokud by jeden tým nebo jeden jednotlivec byl dlouhodobě nejlepší a nejsilnější, ostatní by ztratili chuť věnovat se sportu. Monopol na úspěch je pro sport špatný a nepředvídatelné výsledky představují jeho klíčovou hodnotu [9]. Autonomie sportovních federací a asociací Obecně jsou vyvíjeny snahy, aby byl sport nezávislý na státní správě. Stát se nepodílí na tvorbě sportovních pravidel a nevytváří legislativu, která by sportu konkrétně říkala, jak by měl vypadat. Pokud legislativu vytváří, je to většinou na úrovni rozdělení financí, vyjádření podpory a snaha o rozvoje sportu (Zákon o podpoře sportu). Řešení sporů, přestupů, organizace soutěží, členských poplatků a jiných sportovních záležitostí je v kompetenci sportovních federací v duchu zachování zásady pyramidové struktury (nesmí být v rozporu s pravidly nadřazené sportovní federace) [8]. 2. Vztah státu a sportu, autonomie sportu Přístup zákonodárců v jednotlivých zemích se liší v závislosti na historických, kulturních a společenských podmínkách a odráží tím i koncepci státní politiky sportu. Podle vztahu státu a potažmo jeho legislativy ke sportu můžeme rozlišovat dva základní modely: intervenční a liberální [5]. Intervenční model je charakteristický větší mírou ingerence státu do sportovních otázek, která se projevuje zejména jeho odpovědností za rozvoj a podporu sportu a kontrolou soukromých subjektů působících ve sportu. Mezi občanským sektorem a státem jsou proporcionálně rozdělené kompetence a definované formy spolupráce, nezávislost sportovních organizací se tedy pohybuje ve státem vymezených hranicích. Stát si většinou ponechává ve své dispozici státní reprezentaci, jako ekonomicky významnou komoditu, a koncepční, kontrolní, řídící a finanční pravomoci. Nestátním subjektům je protihodnotou za omezenější kompetence poskytnuta lepší institucionální organizace sportu, více garantovaná bezpečnost sportovních subjektů, průhlednost financování, respektování základních práv a svobod jednotlivce, perspektiva garantovaného profesionálního růstu, uplatnění sportu jako sociálního a ekonomického faktoru, princip právní jistoty, to vše jsou atributy, které 34

36 stojí za zvážení. Státy s intervenčním modelem disponují základními zastřešujícími zákony o sportu. Liberální model V tomto modelu oproti modelu intervenčnímu, nese hlavní odpovědnost za sport občanský sektor. Podpůrná role státu spočívá především v poskytování veřejné podpory ve formě subvencí, zajištěním sportovišť apod. Pro tento model je příznačné, že často postrádá sportovní legislativu v užším smyslu a sport subsumuje pod nadřazený pojem sociálních aktivit, jako tomu je typicky u severských zemí. Tento přístup je výrazem vysoké kulturní vyspělosti dané společnosti a důvěry ve sportovní hnutí, které je se subsidiární státní podporou způsobilé spravovat sportovní sféru ku prospěchu všech. Ani jeden model se dnes nevyskytuje v čisté formě, jako býval svého času aplikován intervenční model v bývalém Sovětském svazu. Prvky jednoho z nich se v různé intenzitě objevují také ve druhém, což je dáno harmonizačními snahami zejména Rady Evropy a EU na evropském kontinentě. Koncepčně bychom mohli ČR zařadit spíše do liberálního modelu. Nicméně je potřebné též konstatovat, že vláda se otázkou sportu v podstatě deset let od Sametové revoluce nezabývala. Neexistoval žádný zákon, který by vymezoval kompetence státu v oblasti sportu a na který by se podpora sportu mohla odvolat. Občanská společnost tak byla nucena se o rozvoj sportu postarat sama. Situace se zlepšila až s přijetím zákona o podpoře sportu v roce (více v kapitole 2.1) Další zájem státu resp. jeho střet se sportovním prostředím je patrný až po dvaceti letech a to nutným řešením nahromaděných problémů v oblasti ekonomické (problém společnosti Sazka a.s. spojený s úbytkem financí pro sport) právní (nový ObčZ a novelizovaný ZP) postavení profesionálních sportovců (nová judikatura). A právě stát na návrh MŠMT schvaluje, jako své zásadní vládní usnesení ke sportu Koncepci státní podpory sportu v ČR. Nejnovější konce byla schválena dne 9. března 2011 jako vládní usnesení č Z nejnovějších analýz vyplývá, že podpora sportu od státu ze státních a veřejných rozpočtů je v průměru o 44 % nižší než podpora kultury. Nezájem státu o sport a jeho ekonomické zajištění, rozumné a transparentní financování (patříme mezi poslední v evropském žebříčku) resp. neschopnost státu pomoci v oblasti tvorby koncepce, norem nebo státní reprezentace, je až zarážející. A přitom má sport mnoho vlastností, díky kterým se stal významným socializačním, výchovným, zdravotním, ekonomickým, dokonce politickým prvkem ve společnosti. Přínosy sportu pro stát jsou nesporné a studie z nazvaná Koncepce financování sportu v ČR (veřejně dostupná na oficiálních stránkách ČOV) to ve svých přehledných schématech uvádí velmi názorně a přesvědčivě. Pro publikaci jsou vybrány ty nejnovější, nejzákladnější a nejobecnější příklady přínosů sportu pro stát (konkrétní schéma č. 9 a 10 kapitoly Sport jako ekonomická kategorie). Sport a jeho důležité funkce pro stát. Ekonomická funkce sportu nabývá na významu, protože sport zaměstnává mnoho osob, trh se stále více orientuje na prodej produktů se sportem spojených, sportovci dostávají vysoké platy, ze kterých odvádějí daně. 35

37 Funkce vzdělávací. Od úrovně základních škol až po školy vysoké, vzděláváním a školícím systém pro trenéry, instruktory a zdravotníky apod. jde o velmi významný přínos. Díky hodnotám, které jsou sportu vlastní, je významná i funkce výchovná, neboť učí od útlého mládí (hlavně děti), přirozenou cestou solidaritě, sociální integraci, zásadám fair play a také sebevědomí, cílevědomosti, sebeovládání, vztahu k pohybu, k hygieně atd. Zdravotní funkce je důležitá, protože sport přispívá k tělesné kondici a psychickému stavu, má léčebné účinky a může být formou terapie. Nezanedbatelnou funkcí sportu je funkce zábavy, protože sportem se baví jak člověk, který zrovna sport provozuje (aktivní sportovec), tak člověk, který se na sport dívá v televizi či na sportovišti, nebo sází na sportovní výsledky (pasivní sportovec). S tak velkým společenským významem se ale ve sportu objevují i negativní jevy, na které je třeba dohlížet a odstraňovat je. Jde především o užívání dopingových látek, korupci, využívání mladistvých a chování proti pravidlům fair play. A zde musí stát sehrát svou roli nejen preventivní, ale i represivní. Sport tedy jednoznačně přispívá k naplňování cílů, které si stát stanovuje. Výchova, solidarita, sociální a hospodářský pokrok To jsou závazky i argumenty pro stát, aby plnil roli péče řádného hospodáře o své subjekty občany, sportovce a sportovní subjekty. Autonomie sportovního prostředí Podobně, jako odluka státu od církví, je ústavně zakotvena i odluka občanských sdružení (spolků) od státu. (článek 20 odst. 1, 3 a 4 LZPS) Omezení ústavněprávního principu spolkové autonomie a odluky od státu je realizováno např. na základě ustanovení 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Ustanovení 15 zní: Považuje-li člen sdružení rozhodnutí některého z jeho orgánů, proti němuž již nelze podle stanov podat opravný prostředek, za nezákonné nebo odporující stanovám, může do třiceti dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do šesti měsíců od rozhodnutí, požádat okresní soud o určení, zda je takové rozhodnutí v souladu se zákonem a stanovami. Tímto ustanovením byla založena možnost soudní ochrany člena spolku jakožto prostředku obrany vůči interním rozhodnutím jeho orgánů. (více v kapitole 7.1) Připuštění určité intervence státu do interní spolkové oblasti bylo nutné, neboť by jinak mohlo docházet ke svévolnému rozhodování orgánů sdružení a tím i k výraznému porušování práv fyzických či právnických osob, jež jsou jeho členy a kterým může být takto způsobena osobní či majetková újma. Možnost soudu zasahovat do spolkové autonomie se vztahuje na případy, kdy rozhodnutí spolkového orgánu odporuje zákonu či stanovám, popř. jiným interním předpisům sdružení. Je-li rozhodnutí orgánu sdružení založeno na výkladu smlouvy a jejích ustanovení, a tato interpretace se jeví být nesprávná, pak je nutno připustit oprávněnost soudní intervence, neboť přezkum těchto otázek příslušným spolkovým orgánem může mnohdy vykazovat prvky nezákonnosti. Právní závěry odvolacího soudu, postavené na nemožnosti v těchto mezích zasáhnout do spolkové oblasti, proto nejsou opodstatněné Státní správa - kompetence, zákony, koncepce a podpora sportu v ČR Sport má v ČR bohaté tradice, jedná se především o sport organizovaný ve spolcích, který byl vždy vnímán jako specifická součást naší národní kultury. 36

38 Kromě autonomních sportovních organizací v oblasti sportu působí i orgány a organizace státu a veřejné správy jako realizátoři veřejné politiky státu ve vztahu ke sportu. Jsou jimi zejména ministerstva a na úrovni samosprávy pak kraje a obce. (viz schéma č. 3, 4, 5, 6 v kapitole 1.3) Starost o sport mají v kompetenci na úrovni republikové ministerstva zřízená na základě Zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy (viz dále v podkapitole Zákon o sportu) Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo vnitra (MV), Ministerstvo zdravotnictví (MZd), Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Vztah státu a sportu, jeho obecné postavení a kompetence jednotlivých orgánů státní správy ve vztahu ke sportu jsou obsaženy v zákonech ČR. Sport v ústavním pořádku ČR ČR je jedním z představitelů nekonstitučního sportu, když se ani v zákoně č. 1/1993 Sb., o Ústavě ČR, ani v zákoně č. 2/1993, Listina základních práv a svobod (LZPS) a ani v jiném ústavním zákoně výslovně nezmiňuje o sportu. Sportovní organizace, jež mají převážně formu spolků, odvozují svá práva od ústavně zakotvené svobody sdružování v článku 20 LZPS. Speciální článek zakotvující například právo na sport nebo garanci sportovních aktivit bohužel v českém ústavním pořádku nenajdeme. V průběhu 20. století se v některých ústavách na našem území sice výraz sport nebo pojem příbuzný objevoval, ale v žádném případě nemůžeme mluvit o zakotvení priority sportovních činností. Jednalo spíše o specifikaci sdružovací práva přímo v tělovýchovných organizacích nebo o zdůraznění ochrany práv dětí a mládeže mimo jiné i v tělovýchovné oblasti. LZPS, článek. 20 odst. 1 zní: Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Článek 20 odst. 3 zní: Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. Zákon o podpoře sportu (úplné znění Příloha A 12.1). Zákonem o podpoře sportu byl dokončen proces přístupu státu k problematice sportu, sportovního prostředí a hnutí, který byl započat v roce Vláda projednává Koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu (usnesení č. 167/2011 ze dne ) a Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentů a Národní program rozvoje sportu pro všechny (usnesení č. 17 ze dne ). S ohledem na skutečnost, že nemáme ústavně zakotvený sport, představuje ZPSp, ve znění pozdějších předpisů, nejvyšší pramen sportovního práva. Tento speciální sportovní právní předpis vznikl po více než desetileté odmlce, kdy jsme oblast sportu neměli nijak zákonem podloženou. V roce 2001 tak došlo k navázání tradice na předrevoluční éru speciální sportovní legislativy, která byla ovšem svázána s politickými rozhodnutí, jež 37

39 nekorespondovala s potřebami společnosti, a která měla významný upřednostňující cíl zaměřený na zvýšení pracovní a branné zdatnosti. Všechny sportovní zákony od období 1. republiky až po ten současný se zabývají v podstatě jen institucionálním a organizačním zabezpečením sportu orgány státní správy a územně samosprávnými celky. Přestože se tedy v roce 1990 naskytla jedinečná příležitost uzákonit komplexní sportovně-právní předpis inspirovaný zkušenostmi ze západní Evropy, tehdejší česká vláda této příležitosti nevyužila. Hlavními důvody byly rozcházející se koncepce osob připravujících zákon o sportu a nechuť k přijetí průřezového zákona, jakým by sportovní kodex měl být. Zákon o podpoře sportu poprvé v historii české, potažmo československé sportovní legislativy, podává definici sportu: Pro účely tohoto zákona pojem sport představuje všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní. Tato definice je převzata z Evropské charty sportu, čímž je doložen vzrůstající pozitivní vliv mezinárodních dokumentů na práci zákonodárce. Dále je v zákoně vymezen pojem sport pro všechny a sportovní zařízení. 1 charakterizuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti, což odpovídá kolektivnímu hledisku pojetí sportu. Individuální hledisko zdůrazňující právo na sport jako základní lidské a sociální právo v zákonu bohužel chybí. Vedle definic se zákon zabývá už jen působností orgánů státní správy a územní samosprávy, náhradou za vyvlastnění sportovního zařízení a nově také povinnostmi provozovatele sportovního zařízení souvisejícími se zajištěním bezpečnosti osob a majetku v tomto zařízení. Nejdůležitějšími kompetencemi v oblasti sportu disponuje MŠMT, které: - vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu (dále jen koncepce") a předkládá jej vládě ke schválení, - koordinuje uskutečňování vládou schválené koncepce, - zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu, - vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci, pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotně postižených občanů, - vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskutečňování, - rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení působících v oblasti sportu, - zřizuje rezortní sportovní centrum a zabezpečuje jeho činnost, - koordinuje činnost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Dalšími kompetentními orgány státní správy v oblasti sportu jsou: Ministerstvo obrany (MO), Ministerstvo vnitra (MV), Ministerstvo zdravotnictví (MZd) - zřizující laboratoř dopingové kontroly jako organizační složku státu, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). 38

40 Kompetence těchto ministerstev a jimi zřizovaných resortních center spadají dle 4 ZPSp do oblasti státní sportovní reprezentace a sportovních talentů, tedy pouze do malé výseče sportovního světa. Oproti tomu působnost orgánů krajů a obcí je dle 5 a 6 tohoto zákona zaměřena zvláště na oblast tzv. sportu pro všechny, včetně zdravotně postižených občanů, péči o sportovní zařízení v jejich správě a finanční podporu sportu z jejich rozpočtů. Takovéto vymezení kompetencí jednotlivých orgánů je velice obecné bez možnosti efektivní kontroly jejich výkonu. Na zákon nenavazují žádné prováděcí předpisy, které by blíže specifikovaly úkoly daných orgánů a potažmo kontrolu jejich plnění. Navíc v zákoně chybí i rozdělení pravomocí mezi státní orgány a územní samosprávu na jedné straně a občanskou sféru, respektive sportovní organizace, na straně druhé. Vymezení těchto hranic bylo provedeno pouze v jedné specifické oblasti, kterou je zajištění bezpečnosti osob a majetku ve sportovních zařízeních. K této novele ZPSp došlo přijetím zákona č. 274/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna Novela byla reakcí na rostoucí násilí některých skupin fanoušků na sportovních zápasech, především chuligánů na fotbalu. Současným řešením tohoto problému je velice diskutované přenesení zodpovědnosti za bezpečnost osob a majetku ve sportovním zařízení na jeho majitele, jemuž se ukládá povinnost vydat návštěvní řád. Tento návštěvní řád stanoví zejména pravidla pro vstup návštěvníků do sportovního zařízení a pravidla chování návštěvníků a osob bezprostředně vykonávajících pořadatelskou službu ve sportovním zařízení. Sankce za nesplnění povinnosti je dle 7b, odst. 1 zákona o podpoře sportu zákaz účasti návštěvníků až na dobu 1 roku. Při porušení zákazu půjde o správní delikt a dle 7e, odst. 2 pokuta činí až ,-Kč. Do účinnosti této novely se o veřejnou bezpečnost na fotbalových zápasech starala Policie ČR bez nároku na náhradu nákladů od pořadatele. Diskutabilním se jeví hlavně ustanovení 7a, odst. 2 ZPSp, podle kterého má vlastník sportovního zařízení požádat o spolupráci Policii ČR, až pokud je bezpečnost osob nebo majetku ve sportovním zařízení ohrožena závažným způsobem a přes veškerá opatření učiněná vlastníkem nedojde k obnovení pokojného stavu. Podle odpůrců novely hlavně z řad ČSSD je v takovém případě již pozdě a dochází tak k ohrožení zdraví lidí a majetku. Spor se vede o to, jestli je fotbalové utkání privátní akcí nebo věcí veřejnou. Současné právo předpokládá, že jde o soukromé podnikání. Zákon o ochraně olympijských symbolik Ještě před zákonem o podpoře sportu došlo k přijetí zákona č. 60/2000 Sb., o ochraně olympijských symbolik, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti v souvislosti s užíváním olympijských symbolik a ochranou před jejich zneužitím, dále v 5 definuje Český olympijský výbor jakožto občanské sdružení organizující olympijské hnutí v rámci České republiky. (úplné znění v příloze 12.4) Ostatní zákony a další právní normy ve vztahu ke sportu 39

41 Ostatní zákony, ať již přímo aplikovatelné na sport nebo v některých ustanoveních se sportem související jsou přehledně uvedeny v kapitole 3.1 Právní řád ČR a jeho vztah ke sportu. Koncepce státní podpory sportu v ČR, usnesení vlády č. 167 z [6] Na základě spolupráce zástupců MŠMT a sportovního prostředí byla jako vládní usnesení schválena dne (předchozí bylo přijato vládou v roce 2009) nová Koncepce státní podpory sportu v ČR. Expertní skupina, která tuto koncepci prezentovala, reagovala na výsledky Analýzy financování sportu v ČR. Analýza, vypracovaná MŠMT ve spolupráci s ČOV, si kladla za úkol zmapovat vývoj finanční podpory státu za posledních dvacet let, srovnat situaci v ČR s ostatními členskými státy EU a zjistit, jaký je přínos sportu pro státní rozpočet. Analýza je veřejně dostupným materiálem a poukazuje na sestupný trend ve státní podpoře sportu. Srovnání se zeměmi EU řadí ČR mezi státy s nejmenší podporou sportu. Analýza konstatuje, že sport jako ekonomické odvětví přináší do státního rozpočtu více prostředků, než ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací získává. Tento přebytek je vyčíslen v rozpětí 1,1 až 3,7 mld. Kč. Cíle státní politiky ve sportu jsou na základě schválené koncepce následující: - Úpravy stávajícího legislativního rámce Řada dokumentů EU doporučuje stanovit sportu právní rámec, např. působení dobrovolníků ve sportu, včetně uzákonění motivačních benefitů, které u nás chybí. Proto je cílem zpracování nového zákona o sportu, který bude obsahovat především systém státní podpory sportu v ČR, působnost a úkoly zainteresovaných státních orgánů, institucí a orgánů veřejné správy na všech stupních řízení. - Mezirezortní aktivity na podporu sportu Cílem je aktivnější mezirezortní spolupráce zejména s MMR při budování sportovní infrastruktury v jeho péči apod., s MZd v oblasti zdravotní péče a prevence, výživy, propagace zdravého životního stylu, apod., s MD při budování dopravní sítě pro sport pro všechny, vč. legislativy atd.. - Harmonizace s legislativou EU Návrh zákona o sportu musí být v souladu s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR, s právem Evropských společenství a s ústavním pořádkem ČR. Z hlediska legislativy EU půjde zejména o dokumenty, které jsou již nyní v ČR závazné. Podle Lisabonské smlouvy je činnost EU zaměřena na rozvoj evropského rozměru sportu podporou spravedlivého a otevřeného sportovního soutěžení a spolupráce mezi subjekty odpovědnými za sport, jakož i ochranou fyzické a mravní integrity sportovců, obzvláště mladých sportovců. Tato činnost by měla být komplexně zahrnuta v novém zákonu o sportu. - Podpora všeobecné sportovní činnosti Dobrovolnictví ve sportu. Působení dobrovolníků je základem činnosti ve sportovním prostředí a prokazatelně přináší státu ekonomický zisk v miliardách Kč ročně. Cílem je, aby občané měli možnost se do soustavné dobrovolné práce ve sportu aktivně 40

42 zapojit a měli vytvořeny podmínky pro práci, byli vzděláni a vybaveni znalostmi, nenesli neúměrné riziko a byli přiměřeně motivováni. Nezbytnou součástí obnovy této oblasti musí být společenská osvěta a rozhodnější politická podpora. Podpora forem sportu pro všechny. Podpora zdraví a tělesného rozvoje občanů všech věkových skupin se musí stát prioritou státu. Cílem je dosažení postupné změny celospolečenského zájmu ve prospěch celoživotního využívání různých forem pohybových aktivit co největším počtem občanů všech věkových skupin. Sport handicapovaných je v ČR uspořádán podle jednotlivých druhů zdravotního postižení (postižení mentální, sluchové, spastické, tělesné, vnitřní a zrakové). Jedním z cílů je proto postupné vyrovnávání sociální dostupnosti sportu handicapovaných na úroveň běžné populace vytvářením příznivějších podmínek pro handicapované, včetně bezbariérové sportovní infrastruktury. Rozvoj sportu pro všechny v krajích. Sport a pohybové aktivity občanů musí být samozřejmou součástí politiky, organizační a rozpočtové struktury krajů, stejně jako měst a obcí. Tato úloha bude posílena legislativně ošetřenou delimitací určitých účelových prostředků MŠMT do úrovně krajů s určenou spoluúčastí vlastního financování z krajů. Kraje, obce i města musí být aktivnější v procesu získávání mladé generace pro sport a pohybové aktivity, zejména pro pravidelnou sportovní činnost. Zřizovatelé základních a středních škol musí být motivováni zlepšit kvalitu sportovních zařízení pro školní sport a ve skladbě vzdělávacích programů následovat evropské trendy a doporučení. - Sportovní infrastruktura, údržba a rozvoj Oblast musí být podporována ze všech stupňů státní správy. Systematické zabezpečování rozvoje a dostupnosti sportovní infrastruktury musí zahrnovat sportovní zařízení v majetku měst, obcí i občanských sdružení zajišťujících organizované sportovní aktivity. Cílem je vypracovat strategii státní podpory v oblasti sportovních zařízení (sportovní infrastruktury obecně) s definováním priorit a účelového vymezení v oblasti sportu pro všechny, a to ve spolupráci s občanskými sdruženími. V otázce vlastnických vztahů je cílem posílit tendenci převodu sportovních zařízení do majetku měst a obcí tak, aby nebyla omezena činnost občanských sdružení. - Podpora péče o talentovanou mládež Systém organizace péče o sportovní talenty. Rozhodující část přípravy sportovních talentů se bude nadále uskutečňovat ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách, za metodické, koordinační a řídící úlohy sportovních svazů, které vytvoří na základě metodiky MŠMT způsob vedení sportovních talentů při věkovém a výkonnostním růstu. Podpora bude poskytována, obdobně jako v předcházejícím období, prostřednictvím veřejně vyhlášených programů. Vedle podpory stávajících věkových kategorií bude zohledněna také nejnižší věková kategorie (dle specifiky sportu) a na druhé straně také věková kategorie let. Cílem je systémově oblast posílit, především vytvořením podmínek pro zaměstnání kvalitních trenérů. Sportovní střediska. Sportovní střediska plní svoji funkci v systému péče o talentovanou mládež. K vyšší efektivitě je potřeba v úzce vymezeném rozsahu sportů rozšířit výběr sportovních talentů o věkovou kategorii od 6 let. Cílem je zaměřit se na 41

43 všestrannou pohybovou přípravu, zajistit potřebný objem mzdových prostředků pro kvalitní trenéry a nadále doporučovat sportovnímu klubu využití možnosti spolupráce se základní školou. Čerpání vynaložených prostředků kontrolovat ve spolupráci se sportovním svazem po stránce obsahového plnění, i účelového čerpání. Diferencovat činnost Sportovních středisek v návaznosti na hodnocení účinnosti a efektivity práce ve dvouletých cyklech. Soustavná podpora a stanovení jasných pravidel, včetně financování, zajistí kvalitnější přípravu talentované mládeže. Sportovní centra mládeže. Cílem je přijmout komplexní opatření k vyšší efektivitě sportovní přípravy. Zajistit finanční podporu, zejména mzdových prostředků trenérům a vypracování organizační struktury Sportovních center mládeže bez duplicit členství v dalších článcích sportovní přípravy se státní podporou. Čerpání vynaložených prostředků kontrolovat ve spolupráci se sportovním svazem po stránce obsahového plnění, i účelového čerpání. Diferencovat činnosti Sportovních center mládeže v návaznosti na hodnocení účinnosti práce ve dvouletých cyklech, při hodnocení preferovat dlouhodobou, nikoli aktuální výkonnost. Zajistit účinnou zdravotní prevenci a sledování zatěžování organismu, snížit rizika poškození zdraví. Sportovní školy (gymnázia) jsou součástí sportovní přípravy pro tuto věkovou kategorii. Podmínkou funkčnosti je stanovení zdrojů a jasných pravidel financování na sportovních školách. Vrcholová sportovní centra mládeže Program je novou složkou podpory talentované mládeže prostřednictvím sportovních svazů, který je zřizovaný na základě vyhodnocení současného stavu. Cílem je posílit zabezpečení věkové skupiny let, kde dochází k neúměrnému úbytku talentovaných sportovců. - Státní sportovní reprezentace Systém organizace státní sportovní reprezentace Stát vnímá význam sportu jako veřejně prospěšnou činnost pro občany, a vrcholový sport na nejvyšší úrovni jako významný prostředek prezentace ČR v mezinárodním společenství. Sportovní svaz je nositelem odpovědnosti za státní sportovní reprezentaci a na základě metodiky MŠMT stanoví způsob užití státní podpory. MŠMT bude kontrolovat efektivitu vynaložených prostředků. Centra státní sportovní reprezentace Centra státní sportovní reprezentace (CSSR) je oblast, která zohlední činnost stávajících RSC, případně specifických center sportovních svazů. Budou nejvyšším zabezpečujícím článkem systému přípravy ke státní sportovní reprezentaci v návaznosti na nižší články systému státní podpory sportu. Budou působit na základě stanovených pravidel. Vazba na resorty MŠMT, MO a MV zůstane zachována. Diferenciace a kategorizace sportů Současná diferenciace bude upravena. Zahrne všechny současné skupiny sportů. Počet podporovaných sportů bude přímo úměrný míře sportovní reprezentace ČR v daném sportu na základě sportovních výsledků. Pro výpočet finančních příspěvků na státní sportovní reprezentaci bude zachován stávající systém, s další diferenciací sportů v jednotlivých skupinách a s novým vypracováním technického koeficientu, který nahradí stávající domácí popularitu. Nový koeficient zohlední dosud neevidované faktografické údaje z mezinárodních 42

44 soutěží. Flexibilní systém kategorizace a diferenciace sportů umožní posun ve dvouletých intervalech. - Národní sportovní centra - zařízení Národní sportovní centra pro vrcholový sport a přípravu ke státní sportovní reprezentaci zajistí vyšší kvalitu všech složek, podílejících se na sportovním výkonu. Vedle podmínek pro sportovní přípravu i oblast regenerace, ubytování a stravování. V souvislosti s kategorizací a diferenciací sportů budou vybrána ze stávajících sportovních zařízení ta, která budou plnit funkci národního sportovního centra specializovaného pro jednotlivé sporty či s multisportovní působností. Při výstavbě a rekonstrukci těchto center bude bráno v úvahu jejich využití pro handicapované sportovce. K činnosti národních sportovních center bude přizpůsobena dotační politika na provoz, údržbu a rozvoj těchto center. V rámci investiční výstavby budou zřizována potřebná sportovní zařízení pro sporty z hlediska preference a zájmu státu. Společenské ocenění úspěšné sportovní reprezentace státu Sportovci, kteří během své kariéry dosáhli významných sportovních úspěchů při reprezentaci ČR, by měli být společensky oceněni. Toto ocenění by se mělo dostat sportovcům za mimořádné sportovní výkony, za předpokladu dodržování principů fair play, a to jak na hřišti, tak v osobním životě. - Financování sportu (celý obsah těchto cílů z Podpory sportu je pro jednotnost zařazen do následující kapitoly 2.2 Financování sportu) - Vzdělání, věda a výzkum Vzdělávání sportovních odborníků a specialistů Sportovní prostředí potřebuje vytvořit podmínky pro dostupné, koordinované a kvalitní vzdělávání dobrovolníků, v souladu s evropskými standardy. Volný pohyb osob v rámci EU vyžaduje harmonizaci získávaných kvalifikací ve sportu. Proces vzdělávání musí vedle organizačně ekonomického zajištění, respektovat Struktury evropských kvalifikací (European Qualification Framework - EQF) a Evropský kreditový systém (European Credit System for Vocational Education and Training - ECVET), i jejich standardy (vědomosti, dovednosti, kompetence). Pozornost je třeba věnovat kvantitativním i kvalitativním aspektům vzdělávání profesionálů, kterých ve sportu přibývá zejména ve sféře komerčního sportu. Vzdělávání pro aktivní sportovce Bílá kniha o sportu zpracovaná Evropskou komisí poukazuje na skutečnost, že vzdělávání aktivních sportovců ovlivňuje jejich aktuální osobnostní vývoj i jejich následné začlenění do společnosti. Programy sportovní přípravy, sportovní kluby i vzdělávací instituce proto musí věnovat pozornost duální kariéře mladých sportovců. Příklady dobré praxe budou čerpány z výsledků projektu Evropské kanceláře EOC, který bude realizován s finanční podporou EU v roce Aplikace přístupů ve vzdělávání sportovců by se měly stát standardem a měly by být státem podporovány. Vzdělávání na školách Tělesná výchova (dále jen TV ) je součástí učebních plánů základních a středních škol. Proces výchovy a vzdělávání v rámci tělesné výchovy se uskutečňuje v souladu se školským zákonem, případně vysokoškolským zákonem. Výuka TV probíhá podle vlastních školních vzdělávacích programů 43

45 zpracovaných podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní a střední školy. Obsah učiva je prostředkem pro dosažení cílů jednotlivých etap vzdělávání. Vědecký a technický servis pro vrcholový sport Tato oblast je nezbytná pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a pro dosažení konkurenceschopnosti. Musí být zabezpečována pro jednotlivá sportovní odvětví v intencích podpory státní sportovní reprezentace. Požadavky praxe jsou většinou orientovány na zajištění servisu ve formě zpětnovazebních informací. Cílem je vytvořit nabídku, která umožní dlouhodobou a systematickou podporu sportovní přípravy. Předpokladem je existence dostatečně zajištěných odborných pracovišť v návaznosti na uplatňovaný systém péče o státní sportovní reprezentaci. Základní a aplikovaný vědecký výzkum na odborných školách Výzkum ve sportu je řazen mezi společensko-vědní disciplíny. Zastřešujícím vědním oborem je kinantropologie. Cílem a perspektivou je dosažení potřebné finanční podpory této činnosti z prostředků veřejných grantových agentur, účelových programů EU, a přímou podporou MŠMT úpravou struktury rezortního financování. Systém zdravotního pojištění musí být více zainteresován ve zdravotní i sociální prevenci a v podpoře vědy a výzkumu. Stimulována musí být mezirezortní spolupráce. - Sportovní etika a Fair play Výchova v duchu olympionismu Jeho hlavní myšlenka obsahující rozvoj tělesných i duševních schopností, je aktuální v jakékoliv fázi vývoje lidské společnosti. Fyzická a psychická kondice je základem sportovních výkonů, ale také schopností organismu zvládat každodenní zátěž. Posiluje imunitní systém, urychluje proces regenerace. Přiměřená kultivace těla přináší duševní rovnováhu. Cílem výchovy v duchu olympionismu je harmonie těla i ducha. Výchova v duchu olympionismu je proces, který mladou generaci mnohem více osloví, bude-li frekventovaněji zařazován do vzdělávacích programů. Fair play na hřišti i v hledišti Cílem je eliminace negativních projevů ve sportu. Je potřeba spojit úsilí organizační a legislativní. Evropské instituce vydaly k otázce zajišťování bezpečnosti při sportovních akcích několik harmonizační doporučení, podle kterých řada států EU efektivně postupuje. - Zdravotní zabezpečení sportu Dosažení odpovídajícího zdravotního zabezpečení všech oblastí sportu vyžaduje přijetí řady opatření za součinnosti všech subjektů, které se na organizaci a řízení sportu podílejí. Vyžaduje větší účast státu, zdravotních pojišťoven a prosazení změn legislativních úprav. Lékařsky kontrolovaný výkonnostní růst mládeže Pro lékařsky kontrolovaný výkonností růst talentované mládeže je potřeba vytvořit především novou právní úpravu, jejímž záměrem je zavedení povinných preventivních zdravotních prohlídek hrazených zdravotními pojišťovnami. U mládeže zařazené do systému sportovní přípravy se státní podporou musí být preventivní specializovaná zdravotní prohlídka základní podmínkou. Lékařská péče o vrcholové sportovce Cílem je vytvořit novou organizační strukturu zdravotního zabezpečení vrcholových sportovců v gesci MZd, s legislativní oporou v novém zákoně 44

46 o sportu. Systém bude řešit trvalé sledování zdravotního stavu sportovců, otázky prevence, včasné diagnostiky a dostupnosti specializované léčby. - Boj proti dopingu (celý obsah těchto cílů z Podpory sportu je pro jednotnost zařazen do kapitoly 9.3 Doping, organizace, dokumenty a pravidla) - Pořádání sportovních akcí mezinárodního významu Koordinace pořádání významných mezinárodních sportovních akcí MŠMT vypracuje zásady poskytování garancí a podpory při pořádání významných, mezinárodních sportovních akcí ze státního rozpočtu tak, aby byla zabezpečena transparentnost hodnocení projektů pro všechny žadatele o státní podporu. Státní podpora vybraných mezinárodních sportovních akcí Vláda nebo kompetentní státní orgán bude moci schválit státní podporu nebo záštitu sportovní akce pouze za předpokladu schválení Studie proveditelnosti dané akce. Cílem je, aby všichni pořadatelé (sportovní svazy) před pořádáním mezinárodní sportovní akce získali kladné stanovisko a garanci státu, minimálně zajištění vstupu akreditovaných účastníků do ČR, a aby byly eliminovány škody, vznikající pořádáním ekonomicky i jinak nezvládnutých mezinárodních sportovních akcí. Priority státní politiky ve sportu Ucelený systém talentované mládeže a státní sportovní reprezentace Organizační struktura, systém řízení a diferencovaná podpora sportu - Struktura organizace systému péče o sportovně talentovanou mládež Úloha státu v tomto případě je vymezena na plné zabezpečení mzdových prostředků vedoucích trenéru jednotlivých úrovňových skupin (Sportovní střediska, Sportovní centra mládeže, Vrcholová sportovní centra mládeže, Centra státní sportovní reprezentace). Diferencovaným způsobem bude zajištěn systém státní podpory talentované mládeže a státní sportovní reprezentace u olympijských sportů, ale i u sportů, které nejsou na programu Olympijských her. Centra státní sportovní reprezentace Centra státní sportovní reprezentace jsou nejvyšším organizačním článkem při sportovní přípravě a realizaci státní sportovní reprezentace. Státní finanční prostředky jsou poskytovány na zabezpečení sportovní činnosti, zejména do výše 100 % potřebných nákladů. Centra státní sportovní reprezentace jsou rozdělena dle zabezpečování podmínek na: Rezortní sportovní centra Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, resp. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; na Centra sportovní reprezentace sportovních svazů; případně se jedná i o Vrcholová sportovní centra mládeže (věková kategorie let). Diferenciace sportovních svazů V nadcházejícím období bude státní podpora poskytována bez striktního omezení sportů. Obdobně jako doposud bude prosazována diferenciace sportovních svazů dle sportovní úspěšnosti a další objektivních faktografických údajů. Pořadí jednotlivých sportů se stanoví dle sportovní úspěšnosti a kritérií Klíče reprezentace. K uvedenému systému budou vypracovány zásady činnosti a metodické pokyny pro komplexní realizaci státní podpory. - Všeobecná sportovní činnost a dobrovolnictví ve sportu 45

47 Sport pro všechny Cílem je dosažení postupné změny celospolečenského zájmu ve prospěch celoživotního využívání různých forem pohybových aktivit co největším počtem občanů všech věkových skupin. Dobrovolnictví ve sportu Státní podpora bude v dalším období podporovat odbornou přípravu dobrovolných pracovníků, řešit jejich postavení v rámci občanských sdružení, ale i celé společnosti, a vhodnými způsoby bude jejich činnost stimulovat. Stát ve své působnosti bude plně garantovat kvalitu akreditovaných vzdělávacích zařízení a proces udělování pověření k těmto akreditacím. - Sportovní infrastruktura, systémová údržba, provoz a investiční podpora Údržba a provoz sportovních zařízení V systému podpory je nutné se zaměřit i na případy s umožněním převodu vlastnictví sportovních zařízení občanských sdružení na obce (obvyklý model v zemích EU, kde sportovní zařízení vlastní, udržuje a provozuje obec, sportovní spolky zajišťují sportovní činnost). Investiční obnova a výstavba sportovních zařízení Obdobně jako u oblasti údržby a provozu sportovních zařízení je nutné vypracovat strategii státní podpory investiční obnovy a výstavby sportovních zařízení, která bude založena na stanovení priorit a účelových kritérií. K uvedenému úkolu vypracovat pasport sportovních zařízení dle evropských vzorů standardizace. - Financování sportovního prostředí a legislativně právní prostředí Financování sportu a finanční zdroje podpory Financování sportu se i nadále bude uskutečňovat dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, při veřejně vyhlášených programů. Vnitřní členění se uskuteční ve vazbě na obsahové zaměření podpory sportu na: Program podpory Sportovní reprezentace ČR (sportovní svazy v TOP na Rezortní sportovní centra; na Ostatní záležitosti např. účast na OH, Univerziádách, Zdravotní zabezpečení sportovců, významné akce, oblast zdravotně handicapovaných sportovců). Program podpory systému Sportovně talentované mládeže (oblast Sportovních středisek; Sportovních center mládeže, Vrcholových sportovních center mládeže) Program podpory Všeobecné sportovní činnosti (oblast všeobecné sportovní činnosti; sportu na školách a sport handicapovaných sportovců) Program podpory Údržby a provozu sportovních zařízení (oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace) Programové financování EDS/SMVS (oblast sportovního prostředí, oblast sportovní reprezentace) Při financování sportu spolupracovat s orgány vyšších územních správních celků a samospráv a vytvářet programy s jejich finanční spoluúčastí jak 46

48 neinvestičního, tak i investičního charakteru. Dosáhnout tím efektivnějšího rozvoje podpory sportovní činnosti v regionech. V zákoně o státním rozpočtu iniciovat výdajový blok v oblasti podpory sportu jako vázané výdaje v oblasti neinvestičních prostředků, ale i na podporu programového financování sportovních zařízení. U tohoto závazného ukazatele vypracovat možnost využití finančních prostředků získaných z daňového výnosu, zejména loterijních a sázkových subjektů. - Legislativně právní opatření Úpravy právních předpisů se budou odvíjet od závěrů z jednání vlády v souvislosti s přijatým usnesením vlády České republiky. Návrh usnesení vlády zohledňuje hlavní, stěžejní cíle a úkoly pro nadcházející období. Součástí je i přidělená zodpovědnost za předložení novelizovaných legislativně právních předpisů a dalších dílčích, interních, zásadních dokumentů Financování sportu v ČR Motto: Peníze jsou vždy až na prvním místě. To platí ve sportu, který žije s dotací, darů a sponzoringu, dvojnásobně. Úvodem této velmi důležité kapitoly je potřebné nejprve sdělit několik vysvětlujících slov. Český sport se totiž v posledních dvou letech musel podívat do nemilosrdného zrcadla ekonomické reality a v dál odhodit místo klobouku růžové brýle. Dále pak přestat používat sladká slova o tom, jak je vše v pořádku. Postačí citace z Koncepce z roku 2011: Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. I přes v odborných kruzích známý fakt a realitu, byly některé odpovědné osoby schopny mlžit i v nedávno vysílaných besedách na televizní obrazovce. Je toho mnoho co ovlivnilo během několika roků financování sportu - státem - střešními organizacemi sportu (ČSTV, do roku 2011 majitel 68% akcií Sazka, a.s.) - jednotlivými svazy - samotnými kluby. Celosvětová ekonomická krize, hrozící krachy jednotlivých států, bankrot a prodej Sazky, propad cen na hráčském trhu, novela ZP s jasným záměrem zamezit Švarcsystému a tím zvýšit mimo jiné i odvody z hráčských mezd, obrovský nárůst cen energií a pohonných hmot, tunely sportovních klubů, změna toku financí od státu do sportu a konečně přeměna řízení sportu střešními organizacemi, která probíhá v současnosti a je tak vlastně ve vývoji a pro tuto publikaci (9/2012) se nedá prozatím odhadnout její výsledek. Tím se stalo, že jakkoliv by autor chtěl použít podklady a prameny posledního, byť jen pětiletého období (např. ČSTV), nebo průměrné údaje ve financování sportu ze zdrojů Sazky ( slepice českého sportu snášející zlatá vejce ), byl by již mimo realitu, neboť např. Sazku sport (ČSTV) ze svého vlastnictví v roce 2011 nenávratně ztratil. Aby byla tato část publikace aktuální, i když v oblasti personální a strukturální se může na úrovni střešních organizací ČSTV a ČOV udát mnoho změn právě v roce 2012, využil autor veřejně dostupnou Koncepci financování sportu od firmy KPMG uveřejněnou v dubnu 2012 na oficiálních stránkách ČOV (www.olympic.cz), která obsahuje konkrétní údaje a vyhodnocení s návrhem na řešení celé koncepce financování sportu do budoucna. Některé pasáže a schémata jsou v této publikaci otištěny. (Schémata 3, 4, 5, 6 v kapitole 1.3 a 11 a 12 v této kapitole) 47

49 Do čela střešních organizací se dostávají noví lidé a zejména oni ovlivní další jejich směrování. Předpokládaným nástupem předsedy ČOV MUDr. Milana Jiráska, po ukončení jeho volebního mandátu (velmi uznávané osobnosti olympijského hnutí), bude zřejmě Jiří Kejval, dnešní místopředseda ČOV. A jak naznačují jeho veřejné výroky i Koncepce, neuvažuje se dále ze střešní organizací ČSTV a předpokládá se jejich sloučení. Je potřebné rovněž uvést, že již vzniklo několik regionálních veřejných výzev varujících před touto cestou. Vše se zřejmě rozhodne na valných hromadách obou střešních organizací v konci roku Jako politický odrazový můstek k financování sportu si autor zvolil slova Jiřího Kejvala, která jsou uvedena v otevřeném dopise na stránkách ČOV jako úvod pro představení Koncepce a k novelizaci loterijního zákona: Vážení sportovní přátelé, český sport se nachází na historické křižovatce. Od základu se mění jeho financování. Na sklonku minulého roku přijal Parlament České republiky novelu tzv. loterijního zákona. Odvody z hazardu již nesměřují do sportu. Většina těchto prostředků je nově přidělena do rozpočtu obcí. Podle odhadu Ministerstva financí ČR se jedná až o 6,1 miliardy Kč, což v porovnání s rokem 2011 znamená navýšení ve prospěch obcí o 4,3 miliardy Kč. Podívejte se, kolik peněz navíc získá Vaše obec. Zmíněné prostředky byly v minulosti přerozdělovány ve prospěch sportu, kultury a charitativní činnosti. Samotný podíl pro sport činil dlouhodobě více než 50 %. Celkově se jedná až o 2,5 miliardy korun! Český olympijský výbor, Český svaz tělesné výchovy, Sokol a Sdružení sportovních svazů ČR rozeslal starostům a primátorům všech obcí České republiky dopis, ve kterém starosty požádal o přidělení odvodů z hazardu právě sportu. Je na každém jednotlivém zastupitelstvu, aby zdroje, které letos získá nad rámec rozpočtů, opět použilo především na sport mládeže. Takový postup je v souladu s Koncepcí státní podpory sportu schválenou vládou České republiky 9. března 2011, ale i volebními programy všech parlamentních stran. Jiří Kejval, Místopředseda Českého olympijského výboru [7] Financování sportu státem podle koncepce schválené v roce 2011 Nejnovější cíle státu je možné zjistit z již zmíňované Koncepce státní podpory sportu a proto nejlépe poslouží citace z jejího obsahu: [6] Financování sportu Finance v českém sportu dosáhly v současné době na historické minimum za posledních dvacet let. Tento fakt byl částečně kompenzován skutečností, že po roce 1990 se výrazně snížila porodnost a počet sportovců z řad talentované mládeže poklesl v řádech desítek procent. Počínaje rokem 2002 se tento trend obrátil a již od roku 2009 můžeme očekávat výrazný nárůst sportující mládeže, a to o 28% do roku Vzhledem ke stavu veřejných financí je zřejmé, že financování sportu je třeba zajistit i z jiných zdrojů. Financování z prostředků státního rozpočtu Rozdílnost v uspokojování předložených potřeb je silně omezena možnostmi státního rozpočtu a schváleným finančním objemem pro oblast sportu. Přitom požadavky na podporu sportu nejsou dlouhodobě uspokojovány zejména u programu zabezpečující údržbu a provoz. Cílem nové legislativy v oblasti sportu je zajistit finanční objem ze státního rozpočtu v takové míře, aby pokryl cíle a podpory sportu a kompenzovat ji ve větším rozsahu daňovými úlevami. Ve větší míře přihlížet k potřebám sportovního prostředí při zpracování návrhů ekonomických a daňových zákonů, zajistit povinnost revitalizace a rekonstrukce zastaralých 48

50 sportovních zařízení v majetku státu, krajů a obcí, umožnit jejich širší využití zejména pak školních zařízení a poskytnout daňové úlevy sponzorům, kteří se podílejí na vícezdrojovém financování sportovního prostředí. Součástí financování ze státního rozpočtu bude i zabezpečení nové organizační struktury sportovní reprezentace. Financování z rozpočtu krajů, měst a obcí V rozpočtu krajů, měst a obcí není žádná přímá položka na financování sportu. Ačkoli zákon č. 115/2001 Sb., ukládá kraji, městům a obcím, v rámci jejich rozpočtů, péči o rozvoj sportu na jejich území, není tato činnosti nikterak kvantifikována. Je potřeba jasně definovat a z hlediska státní politiky ve sportu koordinovat, jaké sporty budou významněji preferovány v rámci jednotlivých krajů, měst a obcí. Sportovní odvětví je potřeba vybírat v návaznosti na přírodní podmínky, infrastrukturu a historii sportů v místě. Kraje, města a obce jsou zároveň zodpovědné za financování sportovních zařízení a jejich činnost v oblasti sportu pro všechny a tuto zodpovědnost je potřeba jasně definovat. Financování z příjmů loterijních a sázkových společností V současné době je tato oblast upravena pro provozovatele loterií a jiných podobných her zákonem č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (novelizován v roce 2011), a souvisejícími vyhláškami MF a zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů. Ač Koncepce uváděla, že: provozovatelé loterií a jiných podobných her povinně odvádějí část výtěžku (6% až 20%) na sociální, zdravotní, sportovní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel, novela zákona z roku 2011 tuto praxi změnila. Proto je dobré ještě jedenkrát připomenout současný stav: Odvody z hazardu již nesměřují do sportu. Většina těchto prostředků je nově přidělena do rozpočtu obcí. Financování z vlastních zdrojů a výnosů z vlastní činnosti V současnosti největší část zdrojů ve sportu tvoří vlastní příspěvky hrazené sportujícími. Podle studie francouzského předsednictví je to až 50% příjmů. Vzhledem k tomu, že sportovní svazy jsou většinou občanská sdružení, která podle zákona nejsou založena za účelem podnikání, je nutné tuto situaci v novém zákoně upravit, aby si jednotlivé sportovní svazy mohly svojí činností na část svých aktivit prostředky vytvářet. Financování z ostatních zdrojů Současné další způsoby financování sportu jsou sponzorství, dary a příjmy z reklam. V tomto směru je cílem nezbytná úprava stávající legislativy, která nikterak nezvýhodňuje dárce a sponzory v oblasti sportu. Stát tuto charitativní činnost zatěžuje daněmi, a to jak na straně darujícího, tak na straně obdarovávaného. Při většině projekcí v restauracích, hotelech a obdobných veřejných prostorách je sport jedním z nejčastěji sledovaných programů. Přesto prostředky vybrané za autorská práva jsou děleny výhradně mezi hudební producenty, a to z velké části zahraniční. Z tohoto je zřejmé, že jako další způsob financování je nutné využít analogické vybírání poplatků kolektivními správci dle autorského zákona (OSA, Dilia, Intergram, OOA-S, Ochranná organizace autorská, GESTOR ochranný svaz autorský), vytvořením zvláštního kolektivního správce sportovců, který by vybíral odměny za vysílání pořadů ze sportovních soutěží, popř. legislativně upravit, aby vybrané odměny stávajících kolektivních správců byly poskytovány na podporu sportu pro talentovanou mládež. 49

51 V této souvislosti je vhodné zmínit, že stejně jako český film, který je podporován z rozpočtu veřejnoprávní České televize, měl by i český sport, který zaujímá významnou část její programové náplně, být touto organizací finančně podporován. V minulosti platila smlouva mezi tehdejší Československou televizí a ČSTV o povinnosti finanční úhrady za vysílání televizních přenosů. Tento princip v současné době využívá jen několik sportovních svazů, a to za nepříliš výhodných podmínek. K tomuto účelu by mohla být použita část příjmů z koncesionářských poplatků a to po dokončení digitalizace v roce Financování s využitím prostředků EU Systematické čerpání prostředků z evropských programů nelze považovat za pravidelnou součást financování národního sportovního prostředí až do doby vytvoření samostatného evropského rozpočtu pro sport a stanovení účelu a pravidel jeho využití. Finanční prostředky z fondu EU na podporu sportu je možné předpokládat nejdříve na rozpočtovací období 2013 až Podpora sportu z fondu EU bude záviset na nastavení jednotlivých priorit v rámci Evropské komise. Vedle výše uvedeného zdroje má sport šanci i nadále nepřímo profitovat z jiných aktuálních programů EU, určených jiným příjemcům, zejména krajům, městům a obcím, vzdělávacím zařízením, podnikatelskému a občanskému sektoru mimosportovního prostředí. Dalším, také nesystémovým zdrojem, se staly účelové projekty EU, např. Evropský rok dobrovolnictví Financování sportu státem v roce 2012 V dubnu 2009 byla MŠMT zveřejněna Analýza financování sportu v České republice. Srovnání se zeměmi EU řadí ČR mezi státy s nejmenší podporou sportu. Analýza konstatuje, že sport jako ekonomické odvětví přináší do státního rozpočtu více prostředků, než ze státního rozpočtu prostřednictvím dotací získává. Tento přebytek je vyčíslen v rozpětí 1,1 až 3,7 mld. Kč. Bohužel, jak plyne čas, je možné konstatovat, že stav se nelepší, naopak situace se zhoršila. Způsob financování sportu státem výňatek z Koncepce podpory sportu v ČR Finanční prostředky jsou členěny podle charakteru zdroje na finanční prostředky státního rozpočtu poskytované prostřednictví MŠMT (dotační politika určená na podporu činnosti sportovního prostředí, zejména občanských sdružení, s rozpětím od 1,9 mld. Kč do 2,5 mld. Kč) a na finanční prostředky státního rozpočtu, poskytované prostřednictvím rozpočtu krajů a obcí (dislokace a objem pro oblast sportu je stanoven rozhodováním jednotlivých samospráv). Bohužel další část textu Koncepce již může vyvolat u sportovců nostalgii i smutek, neboť citovaný text je již díky problémum Sazky v Koncepci z roku 2011 mimo realitu: Dále na finanční prostředky ze zisku Sazka a.s. (podpora akcionářů sázkové a loterní společnosti, finanční objem je závislý na hospodaření akciové společnosti a závazcích souvisejících s výstavbou sportovní arény v Praze. Zákon o státním rozpočtu 455/2011 Sb. (Stát, program i VIII) MŠMT / kapitola 333 podpora sportu ,- Kč ( ,- Kč reprezentace a ,- Kč všeobecná sportovní činnost včetně údržby MO / zajišťuje státní sportovní reprezentaci včetně středisek ,- Kč MV / zajišťuje státní sportovní reprezentaci včetně středisek 50

52 ,- Kč MZd / doping MMRZV / značkování a horská služba Prostředky z MŠMT se rozdělují do osmi státních programů: Oblast sportovní reprezentace - sportovní reprezentace - sportovní centra - talentovaná mládež - sportovní třídy Oblast veřejně prospěšných programů - rozvoj sportu pro všechny - sport a škola - sport zdravotně postižených - údržba a provoz sport zařízení Příjmy na základě loterijního zákona. Loterijní zákon, v rámci nové zákonné úpravy prostřednictvím MF 70% příjem státního rozpočtu a obce 30 % s tím, že o rozdělení rozhoduje zastupitelstvo a zdroje nemusí jít do sportu. Jedná se o příjmy mimo automaty ze společností, které mají na území státu řádné licence a povolení (kasina, Fortuna, Tipsport, Sazka, stírací losy do 12/2011 celý výtěžek apod.) Společnosti hradí daň z příjmu (po odpočtu nákladů) + výtěžek. Odvod se provádí daňové správě MF, která ustavila pro tuto činnost zvláštní skupina loterie. Závěrem kapitoly financování sportu je přiložena vize z Koncepce financování sportu uveřejněné v dubnu 2012 na stránkách ČOV a to v představě o zdrojích financování [7]. Schéma č. 6 Finanční přínosy sportu pro státní rozpočet 51

53 Schéma č. 7 Další přínosy sportu Schéma č. 8 Návrh dalších zdrojů financování sportu Financování sportovního svazu / asociace na příkladu fotbalu 2011 Citace z ekonomické části výroční zprávy fotbalu: [10] Hlavními finančními zdroji svazu jsou státní dotace. Objem těchto dotací pro rok 2012 ze 184 mil Kč na 269 mil Kč. (aby nebyl čtenář zmaten, je to u fotbalu, nejmasovějšího sportu, výjimka potvrzující pravidlo v úbytku peněz a svědčí to o velmi dobré diplomatické práci vedení svazu pozn. autora) V průběhu roku 2011 se výrazně změnil způsob poskytování státních dotací, tomu bylo nutno za chodu přizpůsobit všechny administrativní procesy včetně 52

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace

STANOVY. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců. Článek I. Základní ustanovení. Článek II. Hlavní úkoly a poslání asociace Úplné znění stanov, schválené Valnou hromadou dne 6.6.2006. 1/5 STANOVY Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců Článek I. Základní ustanovení 1. Česká asociace tělesně handicapovaných sportovců

Více

Zásady činnosti Sportovních center mládeže

Zásady činnosti Sportovních center mládeže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: 12 200/2004 50 Zásady činnosti Sportovních center mládeže Článek I Všeobecná ustanovení 1. Zásady pro činnost Sportovních center mládeže vycházejí ze

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více

Článek I Úvodní ustanovení

Článek I Úvodní ustanovení Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I Úvodní ustanovení 1. V případě schválených projektů v rámci sportovní reprezentace

Více

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle

S T A N O V Y. Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. Základní ustanovení II. Poslání a cíle S T A N O V Y Tělovýchovná jednota Slezan Jindřichov, z.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slezan Jindřichov, z.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických osob provozující tělovýchovu, sport a osvětovou

Více

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení

Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov. Článek I. Základní ustanovení Stanovy zapsaného spolku HC Lední medvědi Pelhřimov Článek I. Základní ustanovení 1. HC Lední medvědi, zapsaný spolek je dobrovolným nezávislým zájmovým sdružením fyzických a právnických osob, provozujících

Více

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI Příloha č. 1 KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ,VÝCHOVY A OSVĚTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 1 - 1. Terminologie V koncepci environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ve Zlínském kraji je jednotně užívána

Více

Článek I Úvodní ustanovení

Článek I Úvodní ustanovení Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I Úvodní ustanovení 1. V případě schválených projektů v rámci sportovní reprezentace

Více

Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I

Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I Účelové určení a podmínky použití neinvestičních dotací poskytnutých v oblasti sportu (dále jen Účelové určení) Článek I Úvodní ustanovení 1. V případě schválených projektů v rámci sportovní reprezentace

Více

S T A N O V Y. sportovního klubu SK SALH. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. sportovního klubu SK SALH. I. Základní ustanovení S T A N O V Y sportovního klubu SK SALH I. Základní ustanovení 1. Sportovní klub SK SALH je dobrovolným sdružením občanů provozující tělovýchovu, sport, turistiku, osvětovou a hospodářskou činnost. V SK

Více

STANOVY TJ Sokol Dobříkov

STANOVY TJ Sokol Dobříkov STANOVY TJ Sokol Dobříkov Název a sídlo : TJ SOKOL Dobříkov Dobříkov 174 566 01 Vysoké Mýto Čl. I. Základní ustanovení 1. Tělovýchovná jednota Sokol Dobříkov (dále jen TJ SOKOL) je dobrovolným sdružením

Více

Stanovy Fotbalové asociace České republiky

Stanovy Fotbalové asociace České republiky Stanovy Fotbalové asociace České republiky Výňatek článků a ustanovení, které se týkají členství ve Fotbalové asociaci České republiky Článek 3 Vznik členství 1) Členy FA se mohou stát fyzické osoby (jednotlivci)

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT

A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT A) OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE TĚLESNÁ VÝCHOVA A SPORT 1. Gymnastika základní: její cíle, úkoly a funkce, obsah, anatomicko-fyziologická podstata cvičení. 2. Gymnastika nářaďová- kruhy, hrazda,

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.

Více

sportu krajem Vysočina

sportu krajem Vysočina podpora sportu krajem Vysočina Úvod, vymezení pojmů, cíl Vývoj financování sportu ze strany kraje Vysočina Pozitiva, negativa, co chybí a návrhy řešení Diskusní příspěvek pro VH KS ČSTV Vysočina dne 8.

Více

Zásady programů Státní podpory sportu pro období 2011 až 2014 (schváleno pod č.j. 24 116/2010-50)

Zásady programů Státní podpory sportu pro období 2011 až 2014 (schváleno pod č.j. 24 116/2010-50) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy č.j.: MŠMT-23407/2012-50 aktualizace pro 2013 až 2014 Zásady programů Státní podpory sportu pro období 2011 až 2014 (schváleno pod č.j. 24 116/2010-50) ÚVOD

Více

Statut České olympijské akademie

Statut České olympijské akademie Statut České olympijské akademie Preambule Česká olympijská akademie je spolu se Slovenskou olympijskou akademií nástupnickou organizací Československé olympijské akademie, která byla založena roku 1987.

Více

Oranžová kniha sportu. Praha, leden březen 2010

Oranžová kniha sportu. Praha, leden březen 2010 Oranžová kniha sportu Praha, leden březen 2010 Společnost, která sportuje a žije aktivně, je silnější Sport je socializačním fenoménem ve všech společnostech, a to bez ohledu na jejich ekonomickou sílu.

Více

HISTORIE A SOUČASNOST PFS

HISTORIE A SOUČASNOST PFS HISTORIE A SOUČASNOST PFS Založen v 70. letech minulého století Původně sdružoval nejen kluby současné Prahy, ale i Prahy západ a Prahy východ Působnost PFS odpovídá současnému státoprávnímu územnímu uspořádání

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

Směrnice pro SpS. Směrnice pro SpS. OBSAH SMĚRNICE SpS

Směrnice pro SpS. Směrnice pro SpS. OBSAH SMĚRNICE SpS Směrnice pro SpS OBSAH SMĚRNICE SpS 1. Základní pojmy směrnice SpS... 108 2. Závazné podmínky pro činnost SpS... 109 3. Náplň práce, práva a povinnosti trenéra SpS... 109 4. Kriteria pro zařazování, setrvání

Více

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD

Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Mateřská škola, Dvůr Králové nad Labem, Drtinova 1444 ORGANIZAČNÍ ŘÁD Dvůr Králové nad Labem 5.8.2014 1 Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu

Více

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17

1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění... 17 Předmluva................................................. 15 1 Úvod k problematice podnikání v kultuře a umění, vymezení Arts managementu včetně jeho významu pro kulturu a umění.....................................

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 3 k č. j.: 3066/M/15, 63348/ENV/15 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších a zákon č. 131/2000

Více

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s.

SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY SDRUŽENÍ AZYLOVÝCH DOMŮ V ČR, o. s. STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů I. Základní ustanovení

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 9. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_18 Název materiálu: PODNIKÁNÍ V TRŽNÍ EKONOMICE Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům právní východiska a podstatu

Více

Hlava I Základní ustanovení

Hlava I Základní ustanovení 1. Stanovy Royal Rangers v ČR, z.s. Hlava I Základní ustanovení 1 Název spolku: Royal Rangers v ČR, z.s. (dále jen RR v ČR) 2 Sídlo spolku: Oldřichovice 328, 739 61 Třinec 1 3 Územní působnost: Česká republika

Více

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku

Právnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických

Více

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti

Stanovy. Čl. 1 Základní ustanovení. Čl. 2 Obsah činnosti Stanovy Asociace středoškolských klubů České republiky, o. s. Adresa: Česká 11, Brno 602 00 Registrováno u: Ministerstva vnitra České republiky Číslo a datum registrace: VSP/1-34/90-R ze dne 3. 5. 1990

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013

FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY. Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ STAVEBNÍCH SPOLEČNOSTÍ, JEJICH VÝHODY A NEVÝHODY Jiří Zahradník Říjen 2013 FORMY VLASTNICTVÍ PODNIKU Ve většině vyspělých zemí se vyvinuli 4 formy vlastnictví podniku podnik jednotlivce

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Marek Hájek Zmocněnec předsedy ČOV pro regiony a místopředseda ČSTV pro TJ/SK. SPORT V REGIONECH KRAJE a oblasti

Marek Hájek Zmocněnec předsedy ČOV pro regiony a místopředseda ČSTV pro TJ/SK. SPORT V REGIONECH KRAJE a oblasti SEMINÁŘ STAROSTŮ SPORT Transformace českého sportu Integrace českého sportu pod ČOV Financování sportu v ČR Změna zdanění hazardu od 1.1.2012 Údržba a provoz sportovních zařízení Anketa Nejúspěšnější sportovec

Více

JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉHO HNUTÍ SPECIÁLNÍCH OLYMPIÁD

JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉHO HNUTÍ SPECIÁLNÍCH OLYMPIÁD JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉHO HNUTÍ SPECIÁLNÍCH OLYMPIÁD Článek I Principy rozhodování 1.1 Pro rozhodování v orgánech Hnutí platí následující pravidla: K účasti na zasedání presidia je předseda presidia povinen

Více

Z á s a d y PROGRAMU II. Sportovní centra mládeže

Z á s a d y PROGRAMU II. Sportovní centra mládeže mládeže a tělovýchovy čj. 16 841/2008-50_PII. Z á s a d y PROGRAMU II. Sportovní centra mládeže Sportovní centra mládeže byly projednány poradou vedení MŠMT dne 30. září 2008 v rámci Zásad programů Státní

Více

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu

VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Strana 6772 Sbírka zákonů č. 391 / 2013 Částka 152 391 VYHLÁŠKA ze dne 25. listopadu 2013 o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 95 odst. 1 zákona

Více

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4

Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 Ministerstvo průmyslu a obchodu č.j.: 59305/03/3900/1000 PID: MIPOX00I4ZP4 V Praze dne 17. prosince 2003 Rozhodnutí č. 271/2003 ministra průmyslu a obchodu, kterým se vydává Statut Agentury pro podporu

Více

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení

Statut. Okresní hospodářské komory Olomouc. Část první Základní ustanovení Statut Okresní hospodářské komory Olomouc Část první Základní ustanovení čl. 1 1. Okresní hospodářská komora Olomouc (dále jen Komora) je ustavena na základě zákona č. 301/1992 Sb. v platném znění o Hospodářské

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva

Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost

Více

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku

Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Možnosti podnikání v České republice a Polsku, aktuální daňová legislativa v České republice a v Polsku, pracovní právo v České republice a Polsku Vaške Vašková ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ http://vaske.cz/ 1 Obsah

Více

INFORMACE k vyhlášeným programům Státní podpory sportu pro rok 2016 neinvestiční dotace Termín pro podání žádostí je prodloužen: do 31.

INFORMACE k vyhlášeným programům Státní podpory sportu pro rok 2016 neinvestiční dotace Termín pro podání žádostí je prodloužen: do 31. INFORMACE k vyhlášeným programům Státní podpory sportu pro rok 2016 neinvestiční dotace Termín pro podání žádostí je prodloužen: do 31. října 2015 Program I - Sportovní reprezentace ČR A. Podpora sportovní

Více

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád

Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice. Organizační řád Mateřská škola Vlkava, okres Mladá Boleslav Za Školou 87, 294 43 Čachovice Organizační řád Organizační řád Mateřské školy Vlkava Č.j.: 112/2013 Platnost od: 2.9.2013 Účinnost od: 2.9.2013 Zpracovaný v

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012

ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 ORGANIZAČNÍ ŘÁD 2011/2012 I. Všeobecná ustanovení a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále MŠ) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti

Více

PŘÍLOHA č. 3: http://www.sbirka.cz/posl4tyd/nove/13-391.htm VYHLÁŠKA. ze dne 25. listopadu 2013

PŘÍLOHA č. 3: http://www.sbirka.cz/posl4tyd/nove/13-391.htm VYHLÁŠKA. ze dne 25. listopadu 2013 Směrnice k provádění preventivních lékařských prohlídek u výkonnostních sportovců startujících na akcích pořádaných ČVS PŘÍLOHA č. 3: Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu č. 391/2013

Více

S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s.

S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s. S T A N O V Y Ústeckého sportovního klubu USK PROVOD, z.s. I. Základní ustanovení Spolek s názvem USK PROVOD, z.s. (dále jen SK) je samosprávný a dobrovolný svazek členů, kteří provozují sport, turistiku,

Více

EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU

EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU EOC EU OFFICE A ROLE ČOV V BRUSELU O EOC EU OFFICE Založena v r. 2009 na půdorysu evropského zastoupení německého sportu, které v Bruselu existovalo od roku 1993. Je hlasem olympijského hnutí a organizovaného

Více

STANOVY spolku Brněnské centrum olympijských nadějí, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku

STANOVY spolku Brněnské centrum olympijských nadějí, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku STANOVY spolku Brněnské centrum olympijských nadějí, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1. BRNĚNSKÉ CENTRUM OLYMPIJSKÝCH NADĚJÍ, z.s. se zřizuje jako spolek subjektů působících v oblasti

Více

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I.

S T A N O V Y. Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. S T A N O V Y Handicap Sport Clubu Havířov, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Handicap Sport Club Havířov, z.s. (dále jen spolek) je dobrovolným sdružením fyzických osob ve smyslu zákona č. 89/2012

Více

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D.

Studijní texty. Název předmětu: Krizové řízení. Krizové řízení v České republice. Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Studijní texty Název předmětu: Krizové řízení Téma: Krizové řízení v České republice Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava

S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava S T A T U T České asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava A. Základní ustanovení. Postavení, název a sídlo. 1. Česká asociace basketbalových rozhodčích ČBF Oblast Střední Morava (dále

Více

Informace k povinným zdravotním prohlídkám členů FBC ZŠ Uničov

Informace k povinným zdravotním prohlídkám členů FBC ZŠ Uničov Informace k povinným zdravotním prohlídkám členů FBC ZŠ Uničov Od 1. 1. 2014 platí nová Vyhláška o zdravotní způsobilosti k tělesné výchově a sportu, vydaná Ministerstvem zdravotnictví ČR pod č. 391/2013

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY

ORGANIZAČNÍ ŘÁD MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřská škola, Liberec, Matoušova 468/12, Liberec 1, 460 01, příspěvková organizace ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Č.j.: 1/14 Účinnost od: 1. 1. 2014 Spisový znak: 1.1 Skartační znak: A 10 Změny: nahrazuje Organizační

Více

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení

S T A N O V Y. I. Základní ustanovení S T A N O V Y tělovýchovné jednoty TJ Slavoj Český Brod, o.s. I. Základní ustanovení 1. TJ Slavoj Český Brod, o.s. (dále jen TJ) je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob organizovaných v organizačních

Více

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.

Úprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského

Více

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce

MV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních

Více

ČESKÁ GYMNASTICKÁ FEDERACE

ČESKÁ GYMNASTICKÁ FEDERACE ČESKÁ GYMNASTICKÁ FEDERACE 160 17 Praha 6, Zátopkova 100/2, p.o. box 40. tel./fax: 257 210 811 P R O V Á D Ě C Í P O K Y N Y pro Ostatní sportovní střediska - OSpS platné od 1.1.2014 Zpracovali: R. Řehořová,

Více

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ ZÁŘÍ 2014

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ ZÁŘÍ 2014 ZÁŘÍ 2014 ZPRÁVA Z MONITORINGU DOTAČNÍCH A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI SPORTU NA EVROPSKÉ, CELOSTÁTNÍ A KRAJSKÉ ÚROVNI ZÁŘÍ 2014 Equica, a.s. 2014 TENTO DOKUMENT JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA, A.S.

Více

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY

1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY 9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních

Více

Směrnice ČSJu o zdravotní způsobilosti aktivních členů ČSJu

Směrnice ČSJu o zdravotní způsobilosti aktivních členů ČSJu ČESKÝ SVAZ JUDO CZECH JUDO FEDERATION Zátopkova 100/2 box 40 160 17 Praha 6-Strahov Czech Republic tel.: +420 233 355 280, fax:+420 257 214 265 Směrnice ČSJu o zdravotní způsobilosti aktivních členů ČSJu

Více

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci

Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. prosince 2007 č. 1439 Statut Rady pro zahraniční rozvojovou spolupráci Článek I Úvodní ustanovení Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci (dále

Více

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických

Více

Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů

Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů Preambule Stanovy Živnostenského společenstva podkovářů Živnostenské společenstvo podkovářů je sdružením fyzických a právnických osob - podnikatelů v oboru podkovářství, podnikajících na území České republiky.

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s.

Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Stanovy HOROLEZCI Jeseník, z. s. Čl. I Základní ustanovení 1. HOROLEZCI Jeseník, z. s. (dále jen spolek ) je dobrovolné sdružení fyzických osob, které je založeno v souladu s příslušnými ustanoveními zákona

Více

v Komoře Projektových Manažerů

v Komoře Projektových Manažerů Úvodní informace pro kandidáty na členství v Komoře Projektových Manažerů 1. Účel dokumentu Obsahem tohoto dokumentu jsou základní informace o Komoře Projektových Manažerů, jejím předmětu činnosti, organizační

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 I Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 Kapitola 5, nazvaná Právní prostředky proti nekalé soutěži obsažené v obchodním zákoníku,

Více

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu

Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu Oznámení o vyhlášení výběrového řízení na služební místo náměstka ministra vnitra pro státní službu Vláda České republiky vyhlašuje výběrové řízení na služební místo náměstka pro státní službu. Posuzovány

Více

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ LISTOPAD 2014

MONITORING DOTACÍ A GRANTŮ LISTOPAD 2014 LISTOPAD 2014 ZPRÁVA Z MONITORINGU DOTAČNÍCH A GRANTOVÝCH PROGRAMŮ V OBLASTI SPORTU NA EVROPSKÉ, CELOSTÁTNÍ A KRAJSKÉ ÚROVNI LISTOPAD 2014 Equica, a.s. 2014 TENTO DOKUMENT JE MAJETKEM SPOLEČNOSTI EQUICA,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola

Více

STANOVY Plaveckého klubu Zlín, z.s.

STANOVY Plaveckého klubu Zlín, z.s. STANOVY Plaveckého klubu Zlín, z.s. Článek I. Základní ustanovení 1. Sportovní klub působí pod názvem PLAVECKÝ KLUB ZLÍN, z.s. (dále jen klub ), se sídlem ve Zlíně, ul. Hradská 854, PSČ 760 01, IČ 49157540

Více

Kategorizace subjektů OPŽP

Kategorizace subjektů OPŽP Příloha č. 5 k č. j.: 3973/M/09,71656/ENV/09 Kategorizace subjektů OPŽP Č. TYP ŽADATELE PRÁVNÍ PŘEDPIS TYP SUBJEKTU 1 Obce a města zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších

Více

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních

Metodický pokyn. k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě. ve školách a školských zařízeních Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Č.j.: 32 338/2000-22 V Praze dne 14. prosince 2001 Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách a školských zařízeních 1.

Více

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany

Vzdělávání osob se zdravotním postižením. JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vzdělávání osob se zdravotním postižením { JUDr. Pavel PTÁČNÍK Vládní výbor pro zdravotně postižené občany Vládní výbor pro zdravotně postižené občany: - je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem

Více

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení

ORGANIZAČNÍ ŘÁD. I. Všeobecná ustanovení I. Všeobecná ustanovení ORGANIZAČNÍ ŘÁD a) Úvodní ustanovení 1. Organizační řád mateřské školy (dále jen škola) upravuje organizační strukturu a řízení, formy a metody práce školy, práva a povinnosti pracovníků

Více

1.2. Provozovat činnost směřující ke zrušení vyhlášky č. 488/2006 autorského zákona.

1.2. Provozovat činnost směřující ke zrušení vyhlášky č. 488/2006 autorského zákona. STANOVY S.N.A. Preambule Název sdružení Sídlo 1. Poslání a základní cíle sdružení 2. Doba trvání sdružení 3. Členství 4. Vnitřní uspořádání 5. Hospodaření 6. Zánik a způsob majetkového vypořádání při zániku

Více

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII

NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nevýdělečné organizace v teorii VÁCLAV DOBROZEMSKÝ JAN STEJSKAL Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, V.; STEJSKAL, J. Nevýdělečné

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník Jeho dopady do sportovního prostředí únor 2014 Platí od 1. 1. 2014 Ruší zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů NOZ nově upravuje činnost občanských sdružení Automaticky mění formu na SPOLEK Z organizačních

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA

Vážení klienti, tým advokátní kanceláře HAVLÍČEK & JANEBA Vážení klienti, v rámci tohoto čísla si Vám dovolujeme zaslat přehled aktuální judikatury, dále si Vás dovolujeme seznámit s aktuálními legislativními změnami a závěrem naleznete aktuální téma týkající

Více

Nová grantová schémata a podpora partnerství HMP v oblasti sportu

Nová grantová schémata a podpora partnerství HMP v oblasti sportu Nová grantová schémata a podpora partnerství HMP v oblasti sportu Mgr. Lukáš Manhart 2. Pražský sportovní summit, 3. září 2014, Arena Sparta Podvinný mlýn Vyhlášené programy podpory sportu v Praze na rok

Více

U N I V E R Z I T A O B R A N Y

U N I V E R Z I T A O B R A N Y U N I V E R Z I T A O B R A N Y DLOUHODOBÝ ZÁMĚR VZDĚLÁVACÍ A VĚDECKÉ, VÝZKUMNÉ, VÝVOJOVÉ A DALŠÍ TVŮRČÍ ČINNOSTI UNIVERZITY OBRANY NA OBDOBÍ 2006 2010 Aktualizace pro rok 2006 Brno, červen 2006 Aktualizace

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Statut poslanců Evropského parlamentu

Statut poslanců Evropského parlamentu Statut poslanců Evropského parlamentu JUDr. Jan Pulda, LL.M. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie PI 1.200 srpen 2009 PI 1.200 2 Obsah: A) SOCIÁLNÍ A FINANČNÍ

Více

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže

Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže Přehled vybraných platných předpisů pro oblast prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Legislativní předpisy Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním,

Více

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně

Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně Organizační řád Moravské zemské knihovny v Brně vydaný na základě článku III., odst. 2b zřizovací listiny Moravské zemské knihovny v Brně (dále jen MZK ) vydané Ministerstvem kultury ČR 30. 11. 2011. A.

Více

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání),

Studijní text. - Vzdělávání v ČR (vzdělávací systém v ČR, alternativní systémy vzdělávání), Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Vzdělávání a trh práce v ČR Vzdělávací cíl: Seznámit

Více

Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa

Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Stanovy Praskoleské společnosti sv.prokopa Článek I. Úvodní ustanovení Praskoleská společnost sv. Prokopa (dále jen Společnost) je dobrovolným sdružením občanů zaměřeným k plnění stanovených cílů a úkolů

Více

Koncepce zabezpečení přípravy sportovně talentované. mládeže v moderním pětiboji pro období 2015 2018

Koncepce zabezpečení přípravy sportovně talentované. mládeže v moderním pětiboji pro období 2015 2018 Koncepce zabezpečení přípravy sportovně talentované mládeže v moderním pětiboji pro období 2015 2018 (zásady a prováděcí pokyny) Schválil výkonný výbor ČSMP dne 20. 11. 2014. OBSAH: 1. VÝCHODISKA, POSLÁNÍ

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! B Strategické řízení organizace B5 Program Téma obsahuje informace o programech a programovém řízení a klade si za cíl především vysvětlit

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Setkání ORK FAČR s předsedy ORK KFS Hradec Králové, 14.9.2012

Setkání ORK FAČR s předsedy ORK KFS Hradec Králové, 14.9.2012 Setkání ORK FAČR s předsedy ORK KFS Hradec Králové, 14.9.2012 ČLENSTVÍ VE FAČR a struktura dělení členských příspěvků Členství a struktura dělení ČP Na 13. řádné valné hromadě FAČR byly přijaty nové stanovy,

Více

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)

ŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více