Ústav evropské etnologie. Etnologie. Řecké komunity v Krnově a Brně od řeckého exodu v roce 1948 po současnost

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav evropské etnologie Etnologie Tereza Bundilová Řecké komunity v Krnově a Brně od řeckého exodu v roce 1948 po současnost Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Jana Virágová, Ph.D. Brno 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s vyuţitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autora práce

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat zejména mé vedoucí práce paní Mgr. Janě Virágové, Ph.D. za odbornou pomoc, mnoţství cenných rad a věnovaný čas při vzniku této bakalářské práce. Ráda bych poděkovala i panu Mgr. Ivanu Hlavatému za uţitečné rady, tipy a návrhy témat ohledně řecké menšiny. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří mi poskytli své ţivotní příběhy a cenné informace, díky kterým jsem mohla tuto práci zrealizovat. V neposlední řadě děkuji své rodině a přátelům za podporu a opravdu velkou dávku trpělivosti.

4 Obsah 1 Úvod Téma a cíl práce Metoda sběru dat a terénní výzkum Přehled bádání Řecká politická diaspora na území Československa Prvotní konflikt Občanská válka v letech Řecká imigrace do Československa po roce Konečná zastávka Československo Úkol dětských domovů a škol Řecké komunity v Krnově a Brně od příchodu po současnost Řecká komunita v Krnově Pohled na repatriaci z řad krnovských Řeků Řecká obec Krnov město Taneční soubor Antigoni Další aktivity Řecké obce Řecká komunita v Brně Smíšená manţelství a následky repatriace očima brněnských Řeků Řecká obec Brno Zviditelnění řecké kultury a taneční soubor Prometheus Všeobecný náhled na repatriaci z řad řeckých emigrantů Česko-řecké vztahy ve městech Krnov a Brno Závěr Použitá literatura Internetové zdroje Fotografická příloha... 43

5 1 Úvod 1.1 Téma a cíl práce Tématem bakalářské práce je řecká národnostní menšina vyskytující se na území České republiky, konkrétně ve městech Krnov a Brno. První zmínky o migraci Řeků na území Československa jsou z roku Nešlo o masovou pracovní migraci za lepšími ţivotními podmínkami, ale o útěk ze země, ze které byli nuceni odejít z politických důvodů. V té době se totiţ v Řecku odehrávala občanská válka a občané Řecka byli v ohroţení ţivota. Tehdejší vláda Československa nabídla Řekům pomoc a poskytla útočiště k vytvoření nového domova. Řekové byli donuceni odejít ze své vlasti, ze země kde vyrůstali. Tím se řecká menšina odlišuje od dalších národnostních menšin, které se dnes nachází na území České republiky. Za cíl jsou zvoleny řecké komunity v Krnově a Brně se zaměřením na Řeckou obec Krnov město a Řeckou obec Brno. Dostupná odborná literatura uvádí, ţe nejpočetnější komunita Řeků se na území České republiky nacházela právě v okolí Krnova. Město Krnov stále patří k nejdůleţitějším místům pro Řeky v České republice. Dalším městem, které je známé větší řeckou komunitou, je Brno. Toto město přineslo řeckým emigrantům větší mnoţství pracovních moţností a lepší výběr vzdělávacích zařízení. Základem terénního výzkumu je přímý kontakt s emigranty z Krnova a Brna v podobě rozhovorů. Rozhovory s vybranými respondenty jsou vedeny k získání informací o vlastních zkušenostech z průběhu emigrace, ze začleňování do české společnosti, o masovém návratu Řeků do vlasti a mají přiblíţit kulturní činnosti a zájmy řeckých obcí v Brně a Krnově. Zajímala jsem se o současné ţivotní podmínky řeckých emigrantů na území České republiky, a o to zda li jsou v kontaktu se svými rodinami, které se v několika případech vrátily po repatriaci zpátky do Řecka a jakým způsobem udrţují řecké povědomí. Práci jsem rozdělila do dvou částí. První část se zabývá obecnou charakteristikou občanské války v Řecku, jejími důsledky v podobě emigrace vlastních obyvatel z Řecka a následným usídlením v dřívějším Československu. V druhé části pak téma přibliţuji konkrétně na příkladu řeckých komunit v Krnově a Brně. Zabývám se příchodem Řeků do těchto lokalit, jejich asimilací 1

6 a zaměstnáním. Také zjišťuji, za jakých podmínek probíhal návrat většiny Řeků z Brna a Krnova do Řecka. Především jsem se snaţila najít rozdíl mezi těmito komunitami, v čem se odlišují. Nejsou opomenuté ani vzniklé řecké obce ve zkoumaných městech. Jde o nahlédnutí do fungování řeckých organizací, jakými prostředky se snaţí zviditelnit své řectví a díky tomu vloţit do paměti českého obyvatelstva skutečnost, ţe Řekové jiţ po mnoho let ţijí mezi námi. 2

7 1.2 Metoda sběru dat a terénní výzkum Pro práci byl důleţitý výzkum v terénu. Součástí terénního výzkumu byly rozhovory se členy i nečleny Řecké obce Krnov město a Řecké obce Brno. Soustředila jsem se na respondenty starší generace, kteří přišli do Československa jako malé děti, a na ty, co se narodili v Československu po příchodu svých rodičů. Pro rozhovory jsem si stanovila základní výzkumná témata, která jsem v průběhu rozhovorů rozváděla. První okruh otázek se zabývá lokalitou a místem narození v Řecku, válkou, emigrací a návratem do Řecka. Druhý okruh je zaměřen na konkrétní Řeckou obec, její fungování a na funkce respondentů v ní. Při rozhovorech jsem díky respondentům přicházela na další důleţitá fakta, na která jsem se doptávala při následných rozhovorech. Většina rozhovorů probíhala v příjemném prostředí. V Krnově jsem se sešla s respondenty v Bauerově kavárně, kde má kaţdé pondělí od 10 hodin starší generace Řeků sezení. Stejný sraz mívají i kaţdou středu v restauraci Steiner v Krnově, kde se schází ve větším počtu. Rozhovory probíhaly i na zkoušce krnovského souboru Antigoni. Poslední rozhovor v Krnově probíhal v rodinném domě respondenta. Mohla jsem tedy blíţe nahlédnout do soukromí respondentů. S brněnskými Řeky jsem prováděla výzkum v sídle tamní Řecké obce, která se nachází v prostorách bývalé radnice v ulici Radnická 8. Sešlosti starší generace zde probíhají kaţdý čtvrtek, sobotu a neděli vţdy od deseti hodin. Terénní výzkum byl uskutečněn v období březen duben 2014, a to v Brně a Krnově. Prostřednictvím návštěv těchto komunit se mi podařilo získat důvěru a díky tomu byly rozhovory i o něco uvolněnější. Řekové byli velice otevření v obou komunitách. Párkrát se mi přihodilo, ţe jsem byla vyzvána k tomu, abych vypnula diktafon a nastala debata o soudobých problémech ve světě, nebo jsme se začali bavit o všedních i osobních věcech. Dostala jsem také pozvání na různé řecké akce, které jsou v plánu na rok Byla jsem pozvána i na sedánek starší generace Řeků v Krnově a při té příleţitosti jsem mohla vyzískat více informací i od těch Řeků, kteří by normálně rozhovor neposkytli. K záznamu jsem pouţila diktafon, poznámkový blok a fotoaparát. Rozhovor mi poskytlo deset respondentů. Před kaţdým rozhovorem jsem poţádala respondenty o svolení si je nahrávat, a zda je mohu citovat pod jejich pravými jmény. V textu je uvedena jedna citace bez uvedení respondenta. Anonymizace je v tomto případě zvolena z důvodu osobní povahy sdělení. 3

8 Respondenti nebyli vybíráni náhodně. V Krnově hrálo velkou roli to, ţe jsem měla na respondenty telefonické kontakty, které mi poskytl předseda Řecké obce Krnov město Georgios Bazakas. Mohla jsem se tedy domluvit s dotyčnými respondenty na osobních schůzkách. Samozřejmě záleţelo na tom, zda budou ochotni vyslechnout moje poţadavky a zodpovědět mé dotazy. V Brně byla situace s respondenty zcela jiná. Při příchodu do obce si sami zvolili své mluvčí, kteří vědí mnoho o tomto tématu a mají zkušenosti s rozhovory. Z toho důvodu je počet respondentů z Brna niţší. Prvním a pro práci významným informátorem byl Georgios Bazakas. Řek narozený v roce 1962 v Krnově. Jeho rodiče sem přišli, kdyţ v Řecku probíhala občanská válka. Zaloţil zde rodinu a za manţelku si vzal Češku. V dnešní době je předsedou Řecké obce Krnov město. Díky jeho informacím a dalším kontaktům, které mi poskytl na Řeky v Krnově, jsem mohla započít výzkum. Druhým důleţitým informátorem byl Georgios Sideridis ţijící v Brně. Narodil se v Řecku ve městě Megali Sterna, severně od Thessaloniki. Velice ţivě popisuje tamní krajinu, zvyky, ale i smutné období, které si jako dítě musel protrpět. Do Československa se dostal jako jedenáctiletý. Nejdříve pobýval v dětském domově v Polsku. Po příjezdu do Československa v roce 1954 byl jako jediný z mých respondentů umístěn do ryze českého dětského domova. Kvůli tomu, ţe přišel do Československa v raném dětství, má spoustu vzpomínek na tehdejší ţivot Řeků v Brně. Při zaloţení Řecké obce Brno byl zvolen předsedou. Dochází kaţdý čtvrtek, sobotu a neděli dopoledne do sídla brněnské řecké obce, kde se potkává s dalšími Řeky a probírají zde aktuální témata. Dalšími informátory byli sourozenci Ilias Grigoriadis a Irini Grigoriadis Pechová. Ilias se narodil ve Vrbně pod Pradědem. Jeho sestra Irini se narodila v bývalé Jugoslávii ve městě Bulkes při cestě do Československa. Jako jediní z oslovených respondentů patří do etnografické skupiny Pondi (Pontiové). Původním domovem pontských Řeků je území nazývané Pontos, které obývali od 8. století před naším letopočtem. Pontos se nachází na severovýchodě dnešního Turecka 1. Do roku 1921 to byl řecký kraj. V roce 1922 došlo k výměně národů mezi Řeckem a Tureckem, a tím se do Řecka musel vrátit skoro milion Řeků. Usadili se především 1 Pobřeţní oblast při Černém moři a částečně Kavkaz (velká města jako Trapezunt/Trabzon nebo Sinopé/Sinop apod.) 4

9 na severu Řecka 2, kde v největší míře probíhala občanská válka. Proto se jich také hodně dostalo k nám. Mnozí tedy zaţili dvojí emigraci z Turecka do Řecka, a pak do tzv. lidově demokratických států včetně tehdejšího Československa. Pontiové hovoří pontijsky. 3 Nevyznačují se však jen vlastním dialektem, kuchyní a tanci, ale také zvyky a oděvem. Předky z této turecké oblasti má i další respondent Paris Vasiliadis narozený 13. prosince 1984 v Krnově, nejmladší ze všech respondentů. V souboru Antigoni je učitelem tanců a taktéţ vyučuje řečtinu v Krnově a Opavě. Dionisios Vafiadis se narodil v Československu v roce Rodiče přišli do Československa v roce 1950 z bulharského utečeneckého tábora. Po roce 1981 vyuţil moţnosti repatriace 4 a odjel do Řecka. V Řecku pracoval několik let. Pak odcestoval do Austrálie a po roce 1989 se vrátil do Československa. Christos Bialas narozený v Krnově je předsedou Asociace řeckých obcí (AŘO). V rozhovoru mi objasnil, jak funguje AŘO, kolik obcí do ní spadá. Otázky se týkaly nejen této Asociace, ale i emigrace a města Krnova po příchodu Řeků. Nejstarším z respondentů je Nikos Karajorgis narozený v roce 1940 na severu Střední Makedonie 5. Putoval přes Jugoslávii do Polska, kde byl umístěn v dětském domově. Jeho rodiče se po emigraci nacházeli v Krnově, kam za nimi čtrnáctiletý Nikos v roce 1954 přijel. Posledními respondenty, kteří završili můj výzkum, byli manţelé Charilaos a Jana Sidopulovi. Na rozdíl od ostatních respondentů nikdy předtím nedávali rozhovor na podobné téma. Bylo přínosné slyšet vyprávění paní Jany Sidopulos, která je Češka a jako malé dítě si pamatuje příchod Řeků do Krnova. Vylíčila pohled z té druhé stránky, jak vnímala odlišnou řeckou povahu česká společnost v Krnově. V mnoha výpovědích se s manţelem doplňovali a rozvíjeli si vzájemně svoje odpovědi. Potkali se jako mladí dospívající lidé v době, kdy se Řekové začali začleňovat do společnosti. Ani jeden z respondentů neměl potíţe s českým jazykem. Byl zjevný přízvuk, ale většina z nich mluvila plynule česky. Potíţe s češtinou měla dříve starší generace. 2 V Makedonii, Thrákii, Thessaloniki, Athénách a zejména v Pireu. 3 Je specifický dialekt řečtiny vycházející hodně z antické iónštiny, nejen attické a později všeřecké koiné. Je ovlivněný výpůjčkami ze sousedních jazyků zvláště arménštiny, kurdštiny, turečtiny. (Ivan Hlavatý, narozen: neuvedeno; , Olomouc.) 4 Proces vrácení osoby zpět do místa jejího původu nebo vrácení občanství. 5 Je kraj v Řecku. Leţí na severu země, nachází se při hranicích s Republikou Makedonie a Bulharskem. 5

10 Starší Řekové se naučili mluvit česky, ale pouţívali tento jazyk minimálně. Bylo to z toho důvodu, ţe se vyskytovali převáţně v řecké společnosti a v českém kolektivu se nijak zvláště neprojevovali. To můj otec na mě nikdy nemluvil česky, vţdycky řecky, i kdyţ mluvil, znal, ale nikdy se mnou nemluvil česky. Moje matka někdy jo, protoţe moje matka byla Slovanka, slovanská Řekyně a ta se tu češtinu naučila daleko lépe a daleko rychleji, jak můj otec. Pro otce to byla ta práce, takţe se moc nestýkal, nekomunikoval s něma, dělal jeřábníka, byl celej den tam někde nahoře. Jezdil nahoru dolů, doprava doleva, takţe neměl takovou potřebu, pak tady nějaký léta dělal funkcionáře pro Řeky, pro tu komunitu něco, takţe se stýkal zase jenom s Řeky Přehled bádání Migračními toky a imigrací před rokem 1989 a po roce 1989 v tehdejším Československu a od roku 1991 v České republice se zabýval Dušan Drbohlav v publikaci Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? 7. V části zabývající se migracemi v období od roku 1945 aţ po rok 1989 se nedozvíme o Řecích mnoho. Jsou zmíněni jen okrajově, coţ je dáno situací po roce Byli označeni za specifickou skupinu imigrantů, jako političtí uprchlíci v době občanské války, kterým Československo poskytlo azyl. 8 V roce 1998 se Pavel Hradečný, pracovník Historického ústavu Akademie věd, podílel na vzniku knihy Dějiny Řecka 9, která byla pro bakalářskou práci stěţejní. Kniha obsahuje souhrn řeckých dějin od dob antických aţ po současnost. Nachází sev ní i kapitola Nástin česko-řeckých vztahů. O mnoho dalších historických pramenů se postarali sami Řekové, kteří do tehdejšího Československa emigrovali kvůli občanské válce. Většina vzniklé literatury je vytvořená díky vzpomínkám Řeků, kteří přišli do Československa. Jednou z těchto knih je Nostimon hémar 10 v překladu Den návratu. Autorem knihy je Lysimachos Chr. Papadopulos. Kniha obsahuje údaje o politických emigrantech, 6 Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 7 Drbohlav, Dušan a kol.: Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010, s Tamtéţ, s Hradečný, Pavel Dostálová, Irena a kol.: Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis,

11 o místech, kde se v Československu usadili, a jakým způsobem se adaptovali v tehdejší české společnosti. Nakladatelství Dokořán se podílelo na vydání dvou důleţitých publikací o řecké menšině na území České republiky. Otázkou politického ţivota emigrace, jeţ byla spjatá s Komunistickou stranou Řecka, a zformováním řecké emigrace v Československu se zabýval Konstantinos Tsivos. 11 Narodil se v Řecku, nicméně studoval v Československu. Ten také dopomohl s vytvořením publikace Vyschly nám slzy, jejíţ spoluautorkou je mimo jiné Kateřina Králová. 12 Kniha je sloţená z dvanácti tematických okruhů. Zabývá se koncem občanské války v Řecku a emigrací do Československa. Kniha je postavená na rozhovorech s pamětníky třech generací. Sotiris Joanidis napsal knihu Řekové v Česku. 13 V knize se nachází kapitoly o historii Řecka, o řecké kultuře, řeckých zvycích a tradicích. Joanidis se dále zabývá objevením řecké minority v Československu, návratem Řeků do vlasti a vztahem mezi Českou republikou a Řeckem. Udává tím kompletní informace o řecké diaspoře, která se nachází zejména na Severní Moravě. V Publikaci Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku se Antula Botu a Milan Konečný zabývají příjezdem Řeků, jejich začleňování do společnosti a vznikem řeckých spolků. Z této knihy čerpá mnoho autorů, zajímajících se o řeckou diasporu v Československu. Z velké části se o tuto knihu opírá jiţ zmíněná literatura, která mi dopomohla ke vzniku této práce. Dalším zdrojem informací měl být pro mě Archiv města Brna. Při konzultaci s referentkou tohoto archivu jsme nebyly schopné dohledat konkrétní informace o Řecích ţijících v Brně. V kartotéce archivu se nachází mnoho spisů v podobě přihlášek trvalého pobytu. Našly jsme jen zřídka pár řeckých občanů, kteří byli ubytováni v různých částech Brna v roce 1948, protoţe byl archiv upraven a jména byla rozdělena podle abecedy a ne podle národností. Jelikoţ jsem nebyla seznámena s větším mnoţstvím řeckých jmen, bylo hledání v archivu sloţité. 11 Tsivos, Konstantinos: Řecká emigrace v Československu ( ) Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov: Krnov město, Antula, Botu Konečný, Milan: Řečtí uprchlíci. Kronika řeckého lidu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Praha: Řecká obec Praha,

12 2 Řecká politická diaspora na území Československa 2.1 Prvotní konflikt Řecká občanská válka měla kořeny jiţ ve druhé světové válce. V říjnu roku 1940 zaútočil italský vůdce Benito Mussolini na Řecko. Hlavním záměrem Itálie bylo získat nejen kontrolu nad řeckým územím, ale také zamezit Velké Británii ve vytváření a budování letecké a námořní základny na Krétě. Velká Británie ţila s myšlenkou na vytvoření balkánské aliance s protiněmeckým zaměřením. Tímto italským krokem začala pro Řecko druhá světová válka. Zde se projevilo vlastenecké smýšlení Řeků. Nechali své spory mezi sebou a spojili se v jeden národ, který se postavil proti italským jednotkám. 15 V době, kdy napadla Itálie Řecko ve čtyřicátém roce 28.října [1940], to máme státní svátek 16 jako Česko 28. října, ve stejné době. V té době to je, předseda vlády Metaxa, na ultimátum Itálie, která ţádala kapitulaci Řecka. Odpověděl ochi, coţ znamená ne! A v Řecku byla mobilizace, která se postavila Italům na albánské frontě. Italové napadli Řecko z Albánie a byli zahnáni, i kdyţ Řekové v té době neměli nějak ty zbraně. To vybavení nebylo na té úrovni, ale i přesto to odhodlání, to národní prostě, ta podpora celonárodní, to ochi. Dokázali tak zahnat hluboko do Albánie italské jednotky. 17 Poráţka Itálie patří k prvnímu vítězství v Evropě proti fašismu. Řecký protiútok byl zastaven 6. dubna 1941 napadením Řecka německou armádou. Útok byl veden přes Jugoslávii a Bulharsko. 18 Řecko bylo poraţeno, jelikoţ se nedokázalo bránit na dvou frontách. Následně bylo rozděleno do tří zón mezi Itálii, Německo a Bulharsko. Řecko bylo okupovaný třemi státy, Bulharskem, fašistickým Německem a Itálií. Rozdělilo si Řecko na tři zóny. Můj dědeček vţdycky dělával mimo, pracoval mimo, přijíţděl jednou, dvakrát za rok ke své rodině na vesnici. A v době kdy začala válka, se ocitl v oblasti, která byla kontrolována Bulhary. A ta se rozdělovala na řecko-severní, řeka Strimona zde dělila tuto oblast. A moje matka byla v oblasti, 15 Hradečný, Pavel Dostálová, Irena a kol.: Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s říjen řecký svátek nazvaný Den Ochi. 17 Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 18 Tsivos, Konstantinos: Řecká emigrace v Československu ( ) Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, 2012, s

13 kterou okupovali Němci a Italové. No a on nemohl komunikovat se svou rodinou, tak v průběhu války svou rodinu vzal do jedné vesnice Lefkonas, okresní město je Seres, a tam byly lignitový doly a můj dědeček tam dělal. 19 V období trojí okupace došlo v Řecku k celkovému poklesu ţivotní úrovně. Nastalo hospodářské a ekonomické drancování země. Po Řecích byla poţadována tvrdě vynucovaná poslušnost. Blokády dopravy, hlavně té lodní, znamenaly pro Řeky konec přísunu základních potravin, především pšenice na výrobu chlebovin. Z toho důvodu nastal v Řecku hladomor. 20 Otec se účastnil odboje, přešel do německé kontrolované zóny, přešli řeku Strimonas směrem na západ. Dostal se do Soluně a v té době byl strašný hlad v Řecku a to říkal mi, ţe kdyţ se dostal do Soluně, vytáhli s bratrem a ještě s bratrancem něco k jídlu, přišla malá holka a vytrhla mu chleba z ruky. 21 Byla krutě potlačována nespokojenost obyvatelstva ze strany okupantů. Nejvíce ze strany Bulharů. Řecké obyvatelstvo bylo šikanováno, vyháněno ze svých domovů a nahrazováno bulharskými kolonisty na území východní Makedonie a západní Thrákie. 22 Bulhaři pouţívali daleko větší teror jak Němci. Dosadili starosty, dosadili toto. Pouţívali velkej teror a vznikla velká vlna proti těm Bulharům, proti fašistům. Udělali takovou revoluci proti Bulharům, proti okupantům ve čtyřicátém druhém roce. Tomu se říká apanastasis dis Dramas jako revoluce Dramy 23 a Bulhaři ji potlačili krvavě, zabili stovky tisíce lidí a mezitím spoustu příbuzných mého otce. Tety, strýce, bratrance. 24 Za začátek odboje se povaţuje čin dvou řeckých studentů. Dne 30. května 1941 strhli dva athénští studenti Manolis Glezos a Apostolos Siantas z posvátné Akropole vlajku s hákovým kříţem. Dali tak první signál nejen Řekům, ale celé ujařmené Evropě k odporu proti německému militarismu Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 20 Hradečný, Pavel Dostálová, Irena a kol.: Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 22 Hradečný, Pavel Dostálová, Irena a kol.: Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s Město v Řecku. 24 Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 25 Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov Město Krnov, 2013, s

14 válka. 31 V roce 1946 proběhly volby, celá protestující levice dostala příkaz od 2.2 Občanská válka v letech Německé jednotky odešly z řeckého území 12. října V té době zde začaly vznikat různé odbojové organizace. Jednou z nich byla národně-osvobozenecká fronta pracujících (EAM), levicová fronta, v níţ komunisté netvořili většinu, ale byli v ní vedoucí činitelé. Řecká národně osvobozená armáda (ELAS) byla součástí EAM. Uvádí se i spojení EAM/ELAS. 26 V době po okupaci po roce 1944 začala Anglie vyvíjet nátlak. Chtěla zlomit vliv a moc řeckých komunistů. Partyzáni z ELAS bojovali nejen proti okupantům, ale také proti britským republikánským formacím. 27 Na popud dřívějšího prezidenta Winstona Churchilla si anglický generál Scobie prosadil ve Varkize 28 horskou brigádu 29, nastalo i úplné odzbrojení ELAS. Na odpor se postavilo mnoho levicově smýšlejících Řeků. Toto povstání bylo krutě potlačeno. 30 Dle Dionisia Vafiadise: Angličané chtěli ovlivňovat dění v Řecku. Chtěli mít Řecko ve své sféře vlivu, takţe v roce 1944 listopad prosinec se Angličané vylodili v Pireus a začala občanská Komunistické strany Řecka a voleb se nezúčastnila. Tím monarchistická pravice vytvořila vládu a začala krutým způsobem pronásledovat levicově smýšlející obyvatelstvo. Levice se kvůli těmto činům postavila na odpor proti monarchistické pravici. Po celém severním Řecku se rozšířilo protivládní hnutí Řeckého demokratického vojska (DSE). Jádro bojovníků bylo sloţené z bývalé protiněmecké partyzánské armády ELAS. 32 V Řecku tomuto období říkáme bílej teror, kdy byli znásilňováni, vypalovaný vesnice, zabíjeny stovky tisíce lidí. No a došlo to tak daleko, ţe ti lidi vzali zase pušky do rukou, protoţe oni je odevzdali, kdyţ se podepsala smlouva Varkizy v únoru roku , podepsali usmíření. Ony ty partyzánské jednotky odevzdaly všechny zbraně a ty partyzánské jednotky brečely, protoţe je to 26 Název byl úmyslně sestaven tak, aby připomínal název vlasti Řecka (Ellada/Ellas) v řečtině. 27 Tsivos, Konstantinos: Řecká emigrace v Československu ( ) Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, 2012, s Město u Athén. 29 Vojenský útvar oddán zájmům monarchie, která byla pod anglickým vlivem. 30 Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov Město Krnov, 2013, s Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 32 Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov Město Krnov, 2013, s Varkizská smlouva je mírová dohoda podepsaná 12. února 1945 ve městečku Varkiza. Podepsali ji zástupci EAM a athénské vlády pod patronací britských představitelů; Blíţe viz Hradečný, Pavel Dostálová, Růţena a kol.: Dějiny Řecka. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998, s

15 války. 34 Boje probíhaly hlavně v severním Řecku (v Grammosu, Thesálii, Edesse, zrada, ţe to dobře nedopadne. Samozřejmě to dobře nedopadlo. Odevzdaly zbraně a oni je otočili proti nim. No a máme občanskou válku, která začala teoreticky ve čtyřicátém šestém, jenţe ta válka neskončila vůbec od toho roku čtyřicet čtyři, kdy se Angličani vylodili v prosinci v těch Athénách. To pokračovaly ty nesvařené strany proti sobě. To bylo pokračování a oni říkaj, ţe se datuje občanská válka na dubnu ve čtyřicátém šestém, kdy napadly partyzánské jednotky policejní stanici ve městečku Litochoro pod Olympem a odzbrojily policisty a to se datuje k začátku občanské Metsovu, Grevena, Konitse, Vitsu). V roce 1949 se DSE nedokázala znovu postavit proti zcela ozbrojenému vládnímu vojsku a občanskou válku prohrála. Poté nastaly velké emigrace do sousedních zemí. 35 V této souvislosti uveďme, ţe průběh občanské války nebyl jen vnitřní záleţitostí Řecka. Na jeho území se střetly východní a západní mocnosti. Komunistická strana Řecka doufala v podporu východního bloku, kam spadali tři severní sousedé Řecka (Jugoslávie, Albánie a Bulharsko). Především Jugoslávie projevila velkou podporu Řecká imigrace do Československa po roce 1948 První migrační vlnu podstoupily děti v roce V tomto roce bylo několik tisíc řeckých dětí přesunuto do spřátelených lidově demokratických republik komunistického bloku. Hlavním důvodem bylo zachránit těmto dětem ţivot. V letech přijelo do Československa celkem dětí. 37 Kdyţ se vrátíme těch zhruba 66 let zpátky, tak vlastně první vlna našich lidí, byly to vesměs děti, které byly tehdy poslány z tehdejší Jugoslávie z města Bulkesu a byly poslány do Mikulova na Jiţní Moravu, kde byl záchytný tábor. Ty děti přijely vlakem a ty děti rozdělily podle 34 Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 35 Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Jugoslávie doufala v to, ţe pokud by vyhrál socialismus v Řecku, tak projevem díku pro Jugoslávii by bylo postoupení území Makedonie. 37 Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s

16 věku a holčičky, chlapečky samozřejmě, byla jim okamţitě poskytnuta nezbytná lékařská pomoc. Děti přijely hladové, špinavé, nemocné, takţe děti prošly nějakou karanténou a byly rozděleny. Uţ v tehdejší době musíme říct, ţe Československo jako země měla dohodu s bývalým vedením Komunistické strany Řecka a to byly vlastně děti obětí nešťastné občanské války řecké, ale měli dohodu, ţe ty děti Československo příjme, byly uţ pro ně připraveny dětské domovy a takové věci. Takţe ten Mikulov byla taková záchytná stanice, kde potom přijíţděly ty vlaky, kde po té nezbytné karanténě se rozdělovaly do dalších těch dětských domovů. 38 Děti musely často podstoupit dlouhé cestování, neţ se dostaly do Československa. Masová evakuace řeckých dětí proběhla v několika vlnách. V Československu byly vytvořené záchytné stanice v Mikulově a ve Všebořicích. První transport přijel v dubnu 1948 do Mikulova, přivezl 746 dětí. 39 Transport směřoval z Bulkes přes Maďarsko a Jiţní Slovensko. Během května dorazily další transporty s dětmi, které byly umístěny v záchytných stanicích. Děti z Řecka byly posílány nejen do Československa, ale i do Maďarska, Rumunska a SSSR. V Rumunsku a Maďarsku byly umístěny do dětských domovů, které pro ně byly vytvořené například z hotelů, zámků, lázní. Probíhala tam výuka řeckého jazyka, aby se udrţelo povědomí řecké národní příslušnosti. 40 Já se sestrou jsem se dostal do Rumunska, sestra byla starší, tak ta měla nastoupit do práce. Já jsem byl v jiném městě a ti starší jezdili za námi. Učil jsem se řecky, rumunsky. Tam jsem končil školu, jo protoţe tam byla sedmička. Tak tam jsem končil, neţ jsem odjel sem. 41 Další vlny byly vesměs s dospělými emigranty. Většina z nich směřovala z Jugoslávie. Tehdejší prezident Josip Broz Tito projevoval komunistické horské vládě podporu do té doby, neţ vznikla jugoslávsko-sovětská roztrţka. Tito to chápal jako pomoc těmto našim lidem. Takţe jim otevřel hranice a oni šli tam, někteří odcházeli přes Albánii, jiní přes Bulharsko. 42 Na severu země jim Jugoslávie poskytnula město Bulkes 43, jako záchytný bod této vlny. Bývala to dříve bohatá německá vesnice. Na jaře roku 1945 ji začali Němci hromadně opouštět, jelikoţ 38 Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 39 Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s Tsivos, Konstantinos: Řecká emigrace v Československu ( ) Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, 2012, s Charilaos Sidopulos, narozen v Řecku, Proklisia; , Krnov. 42 Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 43 Bulkes leţí v severní části bývalé Jugoslávie a v dnešní části autonomní oblasti Srbska ve Vojvodině. Dnešní název této vesnice je Maglić, podle jména nejvyšší hory v Bosně a Hercegovině. 12

17 začala postupovat sovětská armáda proti německé. V té době začali do Jugoslávie přicházet první řečtí političtí emigranti utíkající před válkou. Vesnice jim byla poskytnuta jako útočiště. 44 V následujících letech začali do Bulkes přicházet další uprchlíci. Byli to většinou důstojníci ELAS, prostí občané, zemědělci, funkcionáři, inţenýři, advokáti a mnoho jiných. 45 No tak co znám z vyprávění maminky, tak říkala, jak utíkali přes hory jo, to bylo hodně těţké, ţe to bylo hodně těţké. Do dneška vůbec nechápu, jak to ti lidi zvládli. No a v té Jugoslávii je potom přijali v té, a tak jak to znám od mamky, ţe tam čekali, který stát je vezme, jako tam myslím, ţe v Jugoslávii, jestli se nepletu, tak jim vlastně ty děti vzali jako sem do těch domovů, no a já jsem se mezi tou dobou narodila tam, jako v tom táboře. 46 Vznikla zde řecká osada s vlastní ekonomikou, vlastní měnou. Pěstovaly se zde obiloviny, ošetřovaly stromy. Pro obţivu a pro fyzickou práci se choval dobytek a drůbeţ. Vznikly zde školy, lékárna, ošetřovna, divadlo a kulturní centrum. Osada se starala o nemocné, raněné a pronásledované Řeky. 47 Ne, rodiče zůstali v Jugoslávii, tam byli asi 2 roky, tam se narodila právě sestra Iriny. V Bulkesu, to bylo prakticky taková řecká oblast. Vím, ţe tam byla i nemocnice nebo něco. No a z toho sourozence naloţili a odvezli je tady do Československa. Do toho dětského domova a byli v Pelhřimově. 48 Po dobu občanské války se v Bulkesu nacházelo kolem šesti tisíc řeckých emigrantů. Počet a sloţení lidí se měnil, docházelo k přemisťování obyvatelstva podle potřeb Komunistické strany Řecka (KSŘ). Obyvatelé měli omezený pohyb a byli kontrolováni. Vydělané peníze mohli uplatnit jenom v Bulkesu, byli vyplácení měnou, která vznikla speciálně pro Bulkes a za hranicí obce neplatila. Vedení obce začalo po čase uplatňovat policejní metody. Udrţeli se zde z větší části lidé, kterým šlo hlavně o moc. Bojovníci DSE, kteří byli povaţováni za hrozbu, byli vyhnáni Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Tamtéţ, s Iriny Grigoriadis Pechová, narozena v Jugoslávii, Bulkes; , Krnov. 47 Papadopulos, LysimachosChr.: Nostimonhémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Ilias Grigoriadis, narozen Vrbno pod Pradědem; , Krnov. 49 Papadopulos, LysimachosChr.: Nostimonhémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s

18 V červnu 1948 se KSŘ přiklonila na stranu Ruska, kdyţ probíhal jugoslávskosovětský rozkol. Tím J. B. Tito uzavřel jugoslávsko-řecké hranice a Řekové museli ţádat jiné spřátelené lidově demokratické republiky o poskytnutí dočasného azylu. 50 Migrační vlny po občanské válce směřovaly i přes Albánii. Jelikoţ tento stát bojoval před válkou s vysokou chudobou, byly zde připraveny transporty, jak vlakové, tak lodní. Vlak putoval do Jugoslávie. Lodě pluly přes Gibraltar do Polska. 51 Většina Řeků, která putovala přes Albánii, musela podstoupit přesun pěšky. Ona ta maminka drţela v náruči tu sestru. Nevím, měla moţná rok. Nesla ji přes ty hory nejdřív pěšky do té Albánie. Nesla ji v náruči a strašně mrzlo. To bylo v zimě a mrzlo, a víte jak, děti se počůrají a teď to na nich zmrzne. Jo, teď nebylo kde, tak ji nesla a ten vůdce, co je vedl, tak říká: Vyhoď ju, jako vyhoď ju, ona je mrtvá. Byla úplně modrá. No a maminka říká: Ne, vlci ji tady roztrhají, roznesou. Ne. Dodneška ţije ta jeho sestra. 52 Transporty s dospělými politickými emigranty přijely v první vlně v srpnu 1949 z jugoslávského Bulkesu 53. Celkem se v tomto roce uskutečnily čtyři transporty s dospělými emigranty, hlavně z Bulkes, a transporty vedené přes Albánii z měst Bitola, Dirrachiu. Většina utečenců zde nepobyla delší dobu, jelikoţ se Albánie potýkala se značnou chudobou. Byly zde zařízené transporty do jiných lidově demokratických zemí, kde byla nově přijíţdějícím poskytnuta plnohodnotná zdravotnická péče, nové ošacení, očista a hlavně převoz do přechodného bydliště. Na začátku roku 1950 přijel další transport z Albánie a následně ještě dva transporty z Bulharska, kde převaţovali bojovníci z DSE. Počet Řeků v Československu na konci roku 1950 dosáhl osob, z toho 6910 dospělých a 5185 dětí. 54 Podle statistických údajů z dobových dokumentů české a řecké strany nejsou počty emigrantů na území Československa zcela totoţné Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s Respondent neudán. 53 Do Československa se z Bulkes dostalo muţů, ţen a dětí. (Papadopulos, Lysimachos Chr: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s. 176.) 54 Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s

19 2.4 Konečná zastávka Československo Nejvíce emigrantů bylo umístěno do vysídlených pohraničních oblastí na Moravě a v Čechách. V těchto místech se do roku 1945 nacházeli sudetoněmečtí obyvatelé, kteří byli v roce 1949 odsunuti. Československá vláda určila k dosídlení především území severní Moravy, kde byl úbytek populace největší. Prvotně byly vybrány pro řecké emigranty okresy Krnov 56, Jeseník, Šumperk a Opava. Nejvíce se Řekové soustředili ve městě Krnov 57. Nicméně, jasně ţe tady ta republika v té době po divokém odsunu ve čtyřicátém pátém roce Němců, tady to byla vlastně země zaslíbená, dá se říct, prostě bylo to prázdné. Tak museli to nějakým způsobem zalidnit, takţe v té době gróó většina těchto Řeků byla koncentrovaná tady v Moravskoslezském kraji a hlavně Krnov a okolí, Jesenicko, Zlatohorsko a něco málo bylo v Čechách. 58 V letech se Řekové nacházeli ve 48 okresech z jedenácti krajů země. Celkový počet emigrantů dosahoval osob. 59 Toto číslo se v průběhu dalších let měnilo, jelikoţ byly sjednocovány rodiny za pomoci Mezinárodního červeného kříţe. Kdyţ jsme my přijeli v roce 1954 z toho Polska, tak jsme přijeli vlastně za rodiči. Mezinárodní červený kříţ, vţdycky přes něj se vlastně zjišťovalo, kde kdo má kde rodiče a podle toho se dělaly takový odjezdy vlaků nebo autobusů. Ať to bylo třeba do NDR, Maďarska, Polska. 60 Georgios Sideridis patřil k těm, kterým Mezinárodní červený kříţ umoţnil opětovné setkání s rodiči. Někteří nepřišli do Mikulova. Já vím, ţe Pavel [známý z Řecké obce Brno] přijel lodí z Albánie do Polska. A z Polska aj Jorgo Sideridis [je zde řeč o předešlém respondentovi] přijel z Polska, oni tehdá se dostali do Polska lodí kolem Anglie, Baltského moře. Takţe já nevím přesně. I nějakou dobu v Polsku byli, protoţe umí polsky. Ta rodina se sjednotila aţ po několika letech. 61 I Ilju Grigoriadisovi Červený kříţ našel bratra. Nejstarší bratr Nikos ten se dostal do Rumunska, teda o něm rodiče zjistili informace aţ někdy v šedesátých letech. Já si tak vzpomínám, kdyţ sem chodil do školy, ţe jsem mohl být tak v šesté sedmé třídě, kdyţ poprvé přijel sem. Jako bratr, tak zjistili, ţe ţije přes ten Červený kříţ. Zjistili no a pro maminku ještě byl největší jako záţitek 56 V roce 1960 byl zrušen krnovský okres a jeho území bylo připojeno k Bruntálu. 57 Otčenášek, Jaroslav: Řecká národnostní menšina v České republice dnes. Český lid 85, 1998, II, s Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 59 Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Georgios Sideridis, narozen v Řecku, Megali Sterna; , Brno. 61 Dionisios Vafiadis, narozen v roce 1953 v Brně; , Brno. 15

20 a největší radost, ţe našla svoji sestru i na tom Kavkazu. Přes ten Červený kříţ. Jedinou, která ţila. Jo tak se taky scházely po tom párkrát. 62 Řekové zde byli zaměstnáváni do strojírenských, zemědělských, hutnických a textilních závodů. Ubytování jim bylo poskytnuto v různých podnikových ubytovnách, ve vyhrazených prázdných domech například v centru města, ale také obsadili prázdný venkov. Od padesátých let docházelo k takzvané druhotné emigraci. Řekové začali směřovat z vesnic do větších měst. Nejvíce do Prahy, Liberce, Plzně, Brna, Dvora Králové nad Labem, Pardubic a Berouna. 63 Na těch vesnicích nebyla taková příleţitost, moţnost pracovní, kde tito Řekové nejvíce dělali v zemědělství, lesnictví, stavebnictví. No ale nicméně samozřejmě doba si ţádala své, ty děti rostly, rodiny se víceméně nějak stabilizovaly, takţe potom byla ta tendence zpátky do těch měst, kde bylo více těch pracovních příleţitostí určitě jako Úkol dětských domovů a škol V řeckých dětských domovech se nacházely nejen děti z první vlny emigrace, ale i ty, které přišly s rodiči. Byly zde umístěny do doby, neţ si jejich rodiče našli práci a zlepšila se jejich špatná sociální situace. Některé děti byly umístěny do českých dětských domovů. Bylo to z toho důvodu, ţe do Československa přijely z dětského domova z jiného státu, například z Polska, v pozdějších letech. V českých domovech nebyla vyučována řečtina, tudíţ se řecky učily doma s rodiči, kdyţ přijely na prázdniny. 65 Já jsem chodil do školy do osmiletky do 5. třídy, protoţe já jsem sem přijel a v Polsku uţ jsem měl čtyři třídy hotové. Měli jsme to ve Višňové, to byl český domov, většinou ty děti co přijely v roce 1948, tak byly v tzv. řeckých domovech. Byly to zámky, opuštěný hrady. My jsme přijeli aţ v roce 1954, takţe jsme se tam nedostali. Jako dva kluci a jedna holka. Nedostali jsme se do jednoho řeckého domova, tak nás otec dal do českého, to bylo ve Višňové, okres Český Krumlov zámek Otty Habsburka, no a vlastně jsem prošel aţ do osmé třídy. Potom jsem přijel do Brna Ilias Grigoriadis, narozen ve Vrbně pod Pradědem; , Krnov. 63 Otčenášek, Jaroslav: Řecká národnostní menšina v České republice dnes. Český lid 85, 1998, II, s Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 65 Georgios Sideridis, narozen v Řecku, Megali Sterna; , Brno. 66 Georgios Sideridis, narozen v Řecku, Megali Sterna; , Brno. 16

21 Děti se vzdělávaly v českých školách, kde byl kladen důraz na výuku řeckého jazyka. Vyučovala se i řecká mytologie, vlastivěda, zeměpis, dějiny starého Řecka a dějiny novodobého Řecka. Tato výuka byla pro řecké děti z počátku povinná a byla tak zahrnuta do celkového hodnocení ţáka. To bylo pro dítě motivační, neboť si mohlo zlepšit průměr. Řečtinu pouţívaly v kaţdodenní mluvě a doma tomu bylo stejně. Zásadním zvratem byla změna výuky řeckého jazyka z povinného na nepovinný předmět. Záleţelo pak na rozhodnutí dítěte a na rodičích, jestli bude dané hodiny řečtiny navštěvovat. 67 My jako děcka školou povinná jsme měli řečtinu odpoledne nepovinnou a to co je nepovinné, to je vţdycky taková osina v zadku, s prominutím. Takţe jsme to spíš flákaly, coţ je chyba obrovská neskutečná, protoţe třeba teď tito pánové 68 mluví řecky perfektně a já ty slova prostě někdy musím hledat (smích), i kdyţ samozřejmě rozumím řecky. I mluvím, ale ne samozřejmě tak kvalitně, jako tady ti pánové. 69 Školy pro emigranty vznikly v několika obcích, například v Krnově, Jeseníku, Praze, Brně, Ostravě, Bruntálu, Šumperku, Bohumíně, Opavě, apod. Po repatriaci byla většina škol v malých obcích zrušena. Dodnes najdeme řecké školy v Praze, Brně a Krnově. 67 Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Mezi ně patří Nikos Karajorgis a další účastníci obvyklého srazu v Bauerově kavárně v Krnově. 69 Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 17

22 3 Řecké komunity v Krnově a Brně od příchodu po současnost 3.1 Řecká komunita v Krnově Řecká komunita na Krnovsku byla a je jedna z nejvýznamnějších. Dějinně a historicky opravdu Krnovsko bylo vţdycky takové centrum toho helenismu, těch Řeků v České republice. Potom, jak řikám Ostrava, Brno, Praha. 70 Od roku 1949 začalo usídlování politických emigrantů ve vesnicích a městech okresu, například: Jindřichov, Horní údolí, Valštejn, Janov, Osoblaha, Rudoltice, Dívčí hrad, Piskořov, Albrechtice, Zlaté hory, Opava, Bruntál, Vrbno atd. 71 Víte, kdyţ přišli Řeci, to se ta společnost tady tvořila. Krnov byl německý. To bylo všecko pusté, to se obsazovalo teprve, takţe přišli Řeci a přišli i Češi, ale noví Češi. Manţelka je třeba z Opavy, to je blízko, z Otic. Její táta tu dělal za Němců, tak ti to znali, ale většinou co přišli, tak přišli z hor, Slováci. No aby obsadili to místo tady. Tak to byli noví lidi, Řekové byli noví. Jenom ti Čechoslováci dá se říct, byli doma. Zase tady trošku jiný podmínky měli neţ doma, ale doma pořád. Ale Řeci ti byli cizinci, přišli z venku. 72 První skupina Řeků čítala 90 osob, byli umístěni do jedné velké budovy na Pekařské ulici v Krnově 73. Postupem času se v Krnově a jeho okolí vyskytovalo na pět tisíc Řeků. Na základě výpovědí krnovských respondentů byl narůstající počet Řeků v Krnově způsobený stěhováním rodin z okolních vesnic. Na vesnicích pracovali v zemědělství a v lesích, takové zaměstnání stěţí mohlo uţivit celou rodinu, tak se několik rodin přestěhovalo do větších měst za prací a výdělkem. Já jsem se narodil v šedesátém druhém roce, takţe ta řecká komunita byla v nějakém počtu zhruba tři tisíce Řeků jenom v Krnově a další dva tisíce v okolních vesnicích. Bydlel jsem s rodiči tady na náměstí, takţe jsem to měl z první ruky. 74 Po mnoho let zde byla slyšet řečtina v ulicích, obchodech, restauracích. Řekové v Krnově byli slyšet i vidět. Ţeny nosily své typické černé šaty, muţi své obleky. V dnešní době se nijak neodlišují od ostatních. V mnoha případech by člověk 70 Christos Bialas, předseda Asociace řeckých obcí, narození: neudáno; , Krnov. 71 Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Charilaos Sidopulos, narozen v Řecku, Proklisia; , Krnov. 73 Tato budova byla zdemolována. 74 Georgios Bazakas, narozen v Krnově; , Krnov. 18

23 nepoznal, ţe hovoří s Řekem. Na kaţdém rohu jsme potkávali Řeka, chodili k nám na návštěvu, my jsme chodili na návštěvu. Takţe těch Řeků tady bylo spousta. Venku jste vyšla, tak jste potkala babičky v těch černých šatech s tím šátkem na hlavě nebo ty starší důchodce s těmi růţenci, tak to tady bylo úplně běţné. Dneska uţ moc těch Řeků na ulici nepotkáte, a kdyţ potkáte, tak ani nepoznáte, ţe je to třeba Řek. Maximálně podle vzhledu. Tehdy to bylo podle oblečení, podle toho ţe ti měli třeba ty růţence, tak jste je poznala okamţitě. 75 Česká společnost v Krnově nebyla obeznámena s plánovaným usazením Řeků do města a jeho okolí. O tomto kroku věděla jen vláda a místní úředníci. Lidé ve městě ţijící několik let vedle Němců měli díky tomu ze dne na den nové sousedy. Byl to zcela neznámý národ s jinými zvyky, jazykem, povahou a stravováním. 76 Řekové přinesli něco jiného. Jinou kulturu, jiný způsob stravování. Já si pamatuju, to jsem byl malý, ţe tehdy kdyţ přišly třeba rajčata, papriky, tak jsme je kupovali ve větším mnoţství a Češi přišli a v té době to ještě moc neznali, neuměli to upravovat. Neznali cukety, lilky, nedělali papriky. Takţe toto všechno se v podstatě naučili od těch Řeků, jak tu zeleninu zpracovávat. 77 Řekové se museli sţít nejen s novou majoritní společností, ale také s jinými klimatickými podmínkami. Většina emigrantů pocházela z horských oblastí v Řecku. Hlavním nedostatkem pro Řeky bylo méně slunečního záření. Při kaţdém slunečném dni se Řekové scházeli před domy ve větších skupinkám. 78 Řekové hodně vycházeli ven a sedí i před domy a to mají ten zvyk i dneska, kdyţ to jde, protoţe tam jim to počasí a podnebí umoţňuje a i ten naturel. Oni kdyţ vycházeli a seděli třeba před domy tak my jsme na ně koukali, co to je, protoţe tady to není, kdyţ to sluníčko vyšlo, tak oni sedávali na tom náměstí. 79 Jana Sidopulos se zmínila, ţe jedna nejmenovaná Řekyně odůvodnila nedostatek záření nad naším územím těmito slovy: Vám tady pouští Pánbůh sluníčko přes slámku. 80 Komunita Řeků drţela pohromadě. Scházeli se ve svých oblíbených restauracích, parcích. Probíhaly zde různé řecké zábavy, kterých se zúčastňovali 75 Georgios Bazakas, narozen v Krnově; , Krnov. 76 Jana Sidopulos, narození: neuvedeno; , Krnov. 77 Tentýţ. 78 Tsivos, Konstantinos: Řecká emigrace v Československu ( ) Od jednoho rozštěpení ke druhému. Praha: Dokořán, 2012, s Jana Sidopulos, narození: neuvedeno; , Krnov. 80 Tentýţ. 19

24 i Češi. Centrem Řeků se stal i Slezský dům 81. Centrum nesoucí stejný název vytvořili v Soluni Řekové ti kteří se po repatriaci vrátili zpět do Řecka. 82 Scházeli se třeba v určitých restauracích, takţe jsme věděli, ţe kdyţ jdeme do Slezského nebo někde, takţe tam byly vyloţeně části, kde sedí Řekové. Byl tady dokonce i kdysi park Ionaise, ten je uţ dneska přejmenovaný. Byla tady silná ta komunita. 83 Většina Řeků našla práci v textilkách Karnola 84, ve výrobě hydraulických zařízení Sigma, nábytku, topení, matrací, hudebních nástrojů, světově unikátních varhan, v hutích a zemědělských druţstvech. Ze začátku byli zaměstnáváni ve státních statcích na vesnicích i menších městech. Zprvu měli problém v komunikaci, jelikoţ se začínali učit česky. Následným zdokonalováním v řeči vyuţívali moţností přestupu do lepších firem nebo institucí, kde se mohli více rozvíjet a své rodině dopřát lepší ţivot. 85 V roce 1951 byli rodiče s námi v tom Vrbně a potom asi po čtyřech měsících se přestěhovali do města Albrechtice. Tatínek tam začal dělat na státním statku, maminka v zahradnictví. Moje maminka a tatínek začali jezdit s koňmi, jako to co dělali v Řecku. No a můj pocit je, aţ se naučili mluvit trochu česky, jak uţ začali rozumět, hodně. Tak tatínek odešel a šel dělat do Daconu 86. Takţe šel do strojírenského a moje maminka, ta potom přešla do nemocnice a byla tam aţ do důchodu Pohled na repatriaci z řad krnovských Řeků Od roku 1974 měli Řekové moţnost vrátit se domů. Byla vydána amnestie, která jim to měla umoţnit. Ne vţdy se tento návrat obešel bez potíţí, museli 81 Všechna zasedání, schůze a řecké zábavy,divadelní, taneční a pěvecká představení se konala v sále Slezského domu, který tehdy byl středobodem veškerého řeckého konání. Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov- město Krnov, 2013, s Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Po třiceti letech se tam většinou mluví jen česky. Srov. s Joanidis, Sotiris: Řekové v Česku. Krnov- město Krnov, 2013, s Georgios Bazakas, narozen v Krnově; , Krnov. 84 Dnes jiţ bývalá textilní továrna, její původní název je továrna Alois Larish nebo Larish a synové. Po roce 1945 byla část soukenických továren sloučena v n. p. Karnola Krnov, většina však zanikla podobně jako mnoho dalších našich textilek. V dnešní době chce město Krnov v prázdných prostorách této textilky vybudovat neregionální muzeum varhan a textilu, regionální muzeum a další doprovodné provozy. Dostupné z: cit Papadopulos, Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s Dnes termotechnika Bosh. Největší výrobce kotlů v České republice. 87 Ilias Grigoriadis, narozen ve Vrbně pod Pradědem; , Krnov. 20

25 podstoupit několikahodinové obchůzky po úřadech a při cestě do Řecka byli někteří z nich vyslýchání řeckou policií a sledování. 88 Já si vzpomínám, my jsme byli na řecké zábavě tady v Krnově a najednou přišla ta zpráva, mně se chce úplně brečet. A amnestie jo, ţe se můţou ti Řekové vracet. To si nedovedete představit tu atmosféru v tom sále, jak se všichni radovali a brečeli, ţe se budou moct vrátit domů. 89 Byla to očekávaná událost, mnoho starších lidí se však návratu nedočkalo. Díky tomu můţeme na místním hřbitově najít několik hrobů s řeckými jmény. Rodiče několika dotazovaných respondentů neuvaţovali o návratu do Řecka. Bylo to kvůli těţkému ţivotu v horách, ale především nedokázali zapomenout na hrůzné vzpomínky, které jim přinesla občanská válka a následný útěk do neznáma. Snaţili se tedy od myšlenek návratu odvrátit i své potomky. Moje maminka nikdy, co ona vyprávěla, tak si hodně zkusila. V Řecku to byla jenom dřina a starost o děti. Moje maminka, i kdyţ neměli toho moc, tam bylo pár sirotků v té vesnici, tak se starala i o ně a dávala jim jíst, starala se o ně. Takţe pole, děcka, rodina, nic jiného jenom dřina. Nechtěla a potom uţ vůbec ne za té války. Za občanské války toho zkusila hodně. Kdyţ začali Řekové odcházet do Řecka taky odsud, měl jsem takové tendence, tak mi říkala, ţe mi přerazí nohy, ţe v ţádném případě, pokud nechci, aby se jí něco stalo. 90 Pro některé matky i otce bylo velice těţké zapomenout na krutost, co probíhala během občanské války. Respondenti si vzpomínají, ţe v dětství jim rodiče vyprávěli o jejich odchodu a útrapách z Řecka. Bylo to téma, nad kterým se debatovalo spoustu let. Maminka tam měla moc špatné záţitky. Špatné vzpomínky, protoţe on byl tatínek u partyzánů, no tak to odskákala všechno. Maminku tu měli po ruce na mlácení i děcka mlátili a týrali, zjišťovali, kde se partyzáni nacházejí. Tu měli po ruce, tak to ona všechno odskákala za tátu. Tak ona nechtěla do Řecka. 91 Byla to jen malá část Řeků, která zůstala. Většina se navrátila zpět do své vlasti, jednalo se zejména o starší emigranty, kteří chtěli doţít svůj ţivot v Řecku. Úplné návraty probíhaly v 80. letech Králová, Kateřina Tsivos, Konstantinos et al.: Vyschly nám slzy Řečtí uprchlíci v Československu. Praha: Dokořán, 2012, s Jana Sidopulos, narození: neuvedeno; , Krnov. 90 Ilias Grigoriadis narozen ve Vrbně pod Pradědem; , Krnov. 91 Charilaos Sidopulos, narozen v Řecku, Proklisia; , Krnov. 92 Lysimachos Chr.: Nostimon hémar. Den návratu. Praha: Nemesis, 1999, s