Jak pracovali čeští europoslanci?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak pracovali čeští europoslanci?"

Transkript

1 Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty Jak pracovali čeští europoslanci? Přehled vybraných aspektů pracovní aktivity poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku v uplynulém období ( ) Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v České republice i na evropské úrovni.

2 Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou v literatuře obvykle považovány za národní volby druhého řádu, 1 což mimo jiné znamená, že všichni, kterých se týkají (od voličů, přes politické strany a kandidáty až po média), mají tendenci jim věnovat menší pozornost, prostředky apod. než v případě prvořadých národních voleb. 2 Z pohledu občana a potencionálního voliče je jedním z důsledků této kategorizace fakt, že se volby do EP konají v prostředí s nízkou mírou (politických) informací, a to zejména pokud hovoříme o informacích relevantních k unijní úrovni vládnutí, ke které se volby do EP vztahují především. Konkrétně je to zapříčiněno tím, že se politické strany i jednotliví kandidáti často zaměřují na národní politická témata bez přímého vztahu k Evropské unii (EU) a jen málokdy otevřeně vyjadřují názory na jednotlivé politické otázky spojené s EU. 3 Stejně tak tištěná i audiovisuální média věnují volbám do EP podstatně méně pozornosti a prostoru než volbám do Poslanecké sněmovny. 4 Pokud jim však pozornost a prostor věnují, pak tomu často bývá v rámci méně prominentních pasáží či částí celkového zpravodajství (volby do EP se s menší pravděpodobností dostanou na titulní stránku novin či do úvodních částí televizního zpravodajství). To by samo o sobě představovalo určitý nedostatek, ale pokud by zůstalo jen u něho, nebyl by zásadního charakteru. Nicméně dalším problémem je, že pokud již evropské volby získají pozornost médií, ty se většinou zaměřují na národní politická témata nebo na národní aspekty jednotlivých politických témat souvisejících s EU. Co se týče personalizace evropských voleb, tak v rámci zpravodajství se často objevují národní političtí aktéři na úkor samotných kandidátů na europoslance a jiných osobností funkčně spjatých s EU. 5 Jednou z dalších charakteristik tohoto nízkoinformačního prostředí při volbách do EP je fakt, že občané v jednotlivých členských zemích Unie mají také poměrně málo informací o práci samotných poslanců v EP. Pokud se na celou situaci podíváme opět očima občana a potencionálního voliče, který se rozhoduje, jestli jít k volbám do EP a koho volit, pak dojdeme k závěru, že průměrný občan, který má z logiky věci méně intenzivní kontakt s EU než s domácí politikou a který má méně informací ohledně stran/kandidátů a jejich postojů k jednotlivým otázkám spojeným s EU z mediálních zdrojů, má notně sníženou možnost informovaného výběru při volbách. To v praxi znamená, že volič těžko může efektivně potrestat ty kandidáty, o kterých si myslí, že jeho zájmy na evropské úrovni nezastávali kvalitně, protože o jejich práci má málo informací jak od stran a kandidátů samotných, tak i médií. Ze stejného důvodu to má volič náročné, i když se nesnaží volit určité kandidáty na základě předchozího působení, ale chce si vybrat někoho, kdo by kvalitně reprezentoval jeho zájmy v následujícím funkčním období. Jinak řečeno, volič má kvůli nedostatku informací při volbách do EP ztíženou jak možnost retrospektivní volby, tak možnost prospektivního výběru. 6 Nejen z těchto důvodů je třeba se před volbami do EP (tedy během kampaně vedoucí k těmto volbám) snažit rozvířit diskuzi týkající se aktivit europoslanců v EP během uplynulého funkčního období, stejně tak jako diskuzi o tom, jaké mají jednotliví kandidáti a politické strany postoje k rozličným otázkám spojeným s unijní úrovní vládnutí. Předmětem tohoto textu je tedy (systematické) hodnocení některých aspektů práce českých europoslanců za období od posledních voleb konaných v červnu Konkrétně jde tedy o období od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013 ( ). Struktura textu je uspořádána tímto způsobem: následující část (kapitola 2) stručně představuje EP a organizaci práce v této instituci; třetí kapitola předkládá argumenty ohledně důležitosti sledování práce (českých) poslanců v EP; následující část (kapitola 4) diskutuje metodologické postupy a pátá kapitola představuje výsledky analýzy; poslední část (kapitola 6) interpretuje výsledky a zasazuje je do širšího kontextu týkajícího se práce poslanců v zastupitelských sborech. Evropský parlament je jedinou občany přímo volenou institucí EU. Zastupitelé jsou do EP voleni každých pět let, přičemž až do roku 2009 se evropské volby odehrávaly vždy v průběhu první poloviny měsíce června. Příští volby do EP se však budou konat května 2014, a to především z důvodů snahy zvýšit chronicky nízkou volební účast tím, že se vyhnou začátku letních prázdnin v několika členských státech, a také proto, aby bylo možné lépe organizovat a urychlit volbu nového předsedy Komise. Po přistoupení Chorvatska v červenci 2013 je EP tvořen 766 poslanci z 28 členských států. Pro následující volby do EP se však 1

3 počet europoslanců musí snížit na 751, protože je třeba dodržet pravidla stanovená Lisabonskou smlouvou. V praxi to znamená, že pro následující volební období ztratí Německo tři křesla a dalších dvanáct zemí mezi nimi i ČR po jednom křesle. Těmito zeměmi jsou Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko. Česká republika má během současného sedmého volebního období v EP 22 europoslanců volených v rámci jednoho volebního obvodu. 7 Čeští europoslanci však v EP nezasedají podle příslušnosti k národním politickým stranám, ale na základě rozdělení do nadnárodních politických skupin (frakcí). 8 Tyto frakce jsou uspořádány podle ideologické/politické sounáležitosti bez ohledu na národní hledisko. K založení politické skupiny v EP je třeba zajistit členství minimálně 25 europoslanců, kteří jsou alespoň ze sedmi různých členských států EU. 9 Pokud se europoslancům podaří založit politickou skupinu, mají nárok na finanční příspěvky od EP, přístup k členství v parlamentních výborech a v neposlední řadě garanci určitých pozic v rámci těchto výborů. 10 V současnosti existuje v EP sedm politických skupin. Největšími frakcemi jsou Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Po dohodě předsedů jednotlivých skupin jsou v jednacím sále EP poslancům přidělena místa podle jejich politické příslušnosti ve směru z leva doprava. Někteří europoslanci nejsou členy žádné politické skupiny jsou tzv. nezařazenými poslanci. Tabulka 1 uvádí seznam českých europoslanců, národní politickou stranu, za kterou byli zvoleni a politickou skupinu, za kterou sedí v EP. Tabulka 1. Seznam českých europoslanců a jejich politická příslušnost 2

4 Poslanci se v EP sdružují v tzv. politických skupinách či frakcích. Jak již bylo míněno, nezasedají tedy v EP dle státní příslušnosti, nýbrž podle politické příslušnosti. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny jsou tzv. nezařazenými poslanci. V současnosti je v EP sedm politických skupin, které mají vlastní vnitřní organizační strukturu. Mají tedy předsedu (v některých frakcích dva spolupředsedy), předsednictvo a sekretariát. Velikost sekretariátu, v němž jsou kromě administrativních pracovníků i političtí poradci pro jednotlivé oblasti, závisí na velikosti frakce. Před každým hlasováním na plenárním zasedání projednávají frakce zprávy pocházející z parlamentních výborů a předkládají k nim pozměňovací návrhy. 14 Poslanec se po zvolení do EP skrze svoji domácí politickou stranu nejprve stává členem frakce a v závislosti na členství ve frakcích je zařazen do výborů a delegací. Činnost ve výborech a na plenárním zasedání představuje hlavní pracovní náplň europoslance z legislativního úhlu pohledu. Nicméně nezahrnuje všechny typy činnosti vykonávaných poslanci EP; těmi jsou dále například členství v předsednictvu výborů, delegací a politických skupin, členství ve formálních i neformálních meziskupinách či práce ve volebním obvodu. 15 Při dílčích zasedáních EP jsou v rámci přípravy práce poslanci rozděleni do stálých výborů, z nichž každý se zaměřuje na specifické oblasti. V rámci probíhajícího sedmého volebního období má EP 20 stálých výborů, které se v současnosti skládají z poslanců. Složení jednotlivých výborů odráží složení plenárního zasedání, takže je přímo závislé na výsledku voleb do EP. Každý výbor má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Schůze parlamentních výborů se konají jednou až dvakrát měsíčně v Bruselu. V rámci parlamentních výborů europoslanci vypracovávají legislativní návrhy a zprávy, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich. V parlamentních výborech také projednávají návrhy Evropské komise a Rady a v příslušných případech vypracovávají zprávu, která je předkládána na plenárním zasedání. 16 Plenární zasedání, další těžiště činnosti EP, je vyvrcholením legislativní práce poslanců v rámci parlamentních výborů a politických skupin. Plenární zasedání se konají jednou za měsíc s výjimkou srpna ve Štrasburku a trvají čtyři dny (pondělí až čtvrtek). Šestkrát za rok se pak europoslanci scházejí také v Bruselu na dvoudenním zasedání (ve středu a ve čtvrtek). Plenární zasedání samo se pak člení podle jednotlivých dní. Během plenárních zasedání se odehrávají všechna hlasování a z pohledu instituce jako celku jde o vrchol její politické aktivity. Plenární zasedání vede předseda EP, kterému v této roli pomáhá čtrnáct místopředsedů. Předseda zahajuje zasedání, během zasedání udílí slovo jednotlivým poslancům a dohlíží na řádný průběh rozprav. Řídí rovněž hlasování, předkládá poslancům k hlasování pozměňovací návrhy a legislativní usnesení a konstatuje, zda většina byla pro, nebo proti. Jak již bylo zmíněno, hlavní náplní pléna jsou hlasování a rozpravy. Nedílnou součástí plenárního zasedání je také doba vyhrazená pro otázky položené Radě nebo Komisi. 17 Během pléna mohou rovněž europoslanci požádat Komisi, aby předložila příslušný legislativní návrh týkající se otázky, o níž se EP domnívá, že vyžaduje vypracování unijního (právního) aktu. 18 Kromě parlamentních výborů a činnosti na plenárním zasedání jsou poslanci EP také rozřazeni do tzv. parlamentních delegací. 19 Účelem delegací EP je udržovat vztahy a zajišťovat výměny informací s různými parlamenty třetích zemí. Evropský parlament prostřednictvím svých delegací přispívá k reprezentaci EU v zahraničí a k prosazování hodnot, na nichž je Unie založena. V současném volebním období působí v EP delegací, které se skládají ze europoslanců. Každá delegace má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Předsedové jednotlivých parlamentních delegací koordinují svou činnost v rámci Konference předsedů delegací. 21 Odpověď na tuto otázku se dá rozdělit přinejmenším do dvou propojených pilířů: jednoho spíše teoretického a jednoho praktického. Z teoretického úhlu pohledu je třeba začít tím, že volby do EP jsou v odborné literatuře běžně považovány za druhořadé národní volby, ve kterých nejde o povolební vytvoření evropské vlády, ani nemají evropský charakter - jde v nich spíše o 3

5 domácí polická témata a národní politický kontext, což ve velké míře ovlivňuje jejich výsledek. 22 Důsledkem těchto faktorů je, že (volební) pouto mezi poslanci EP, unijními tématy a voliči v členských zemích v praxi (skoro) neexistuje. Vzato z pohledu europoslanců to znamená, že to, co dělají či nedělají v EP, ovlivňuje jejich šance na znovuzvolení pouze v malém měřítku. Radikální čtení tohoto argumentu by europoslancům dokonce napovídalo, že se nemusí v rámci EP příliš snažit, když mají ve výsledku jen malou naději, že to někdo ocení. Toto je ještě umocněno faktem, že volby do EP jako druhořadé národní volby probíhají ve srovnatelně nižším informačním prostředí než volby do Poslanecké sněmovny. To v důsledku znamená, že pokud by i byl europoslanec extrémně aktivní v rámci EP, před volbami se to nikdo nemusí dozvědět. Pokud bychom měli syntetizovat výše zmíněné teoretické argumenty, pak skutečnosti, že volby do EP nejsou o evropských tématech a že naopak jsou strukturovány domácím politickým kontextem a probíhají v podmínkách nízké informovanosti voličů, vedou k závěru, že volby do EP v současnosti nesplňují mnoho z funkcí, které by (demokratické) volby splňovat měly, a tak jsou vlastně jedním ze zdrojů demokratického deficitu v EU. 23 Z praktického úhlu pohledu je odpověď na otázku v názvu kapitoly poněkud odlišná. Pravomoci EP se od 70. let minulého století kontinuálně zvyšovaly a od prvních přímých voleb z roku 1979 tento trend ještě zrychlil. EP se za poslední čtyři dekády proměnil z diskusního klubu na opravdový parlament, jehož určité pravomoci přesahují dokonce pravomoci některých národních parlamentů členských států EU. 24 V roce 1957 nemohlo tehdejší Shromáždění, jak se Parlament dříve nazýval, navrhovat legislativu (což závazně nemůže dodnes), navrhovat změny, přijímat legislativní akty ani blokovat přijetí legislativy. I vliv Shromáždění na tvorbu rozpočtu tehdejších Evropských společenství byl minimální. EP tedy dlouhodobě plnil pouze funkci diskusního fóra a poradního orgánu. Po přijetí Lisabonské smlouvy je však již parlamentem, který získal zásadní legislativní pravomoci, signifikantně ovlivňuje tvorbu rozpočtu EU a má vliv na vnější vztahy EU. Pokud zůstaneme u legislativní činnosti, která je pro tuto studii ta nejdůležitější, pak lze říci, že v současnosti mají europoslanci ve třech čtvrtinách legislativy EU stejné spolurozhodovací pravomoci, jako má Rada ministrů. 25 To znamená, že v důsledku posílení pravomocí EP by občanům jednotlivých členských států neměly být volby do EP lhostejné, protože většina všech nových pravidel a zákonů jejich zemí se odvíjí od legislativy přijaté na úrovni EU, o níž spolurozhoduje EP. Tyto změny se promítly i do mediálního a odborného pole. Přinejmenším od minulých voleb do EP z roku 2009 se ve velké části členských států EU objevilo mnoho různých mediálních výstupů, které přinášely zpravodajství o tom, že europoslanci dotyčných zemí mají slabou docházku na plenární zasedání a že i v ostatních indikátorech výkonu mají spíše slabé než dobré výsledky. V jednotlivých členských státech se tyto výstupy objevovaly jak v seriózním tisku, tak i v bulváru. Nicméně tuto vlnu mediálních studií vyvolalo především založení několika webových stánek a vydání odborných publikací, které se zabývaly měřením docházky a dalších výkonnostních indikátorů europoslanců. 26 Prakticky všechny typy těchto aktivit napomáhají učinit EU o něco transparentnější a zjednodušit přístup k informacím pro voliče. Reakce jednotlivých europoslanců vůči podobným článkům, webovým portálům a odborným studiím byly pochopitelně rozporuplné. Ti, kteří se objevili na spodku žebříčků pro jednotlivé typy aktivit, měli důvod být znepokojeni možným dopadem na jejich mediální obraz a často napadali metodologické postupy vzniku žebříčků. Na druhou stranu ti, kteří se umístili na předních příčkách, viděli tyto výsledky jako možnost zdůraznit jejich pozici tvrdě pracujících poslanců. V posledním období však těchto mediálních výstupů ubylo, i když se dá očekávat, že s přibližujícími se volbami jich bude snad opět přibývat. Častým problémem těchto mediálních výstupů je také někdy nejasná interpretace dat, a proto tato studie přichází s analýzou několika vybraných aspektů pracovní činnosti mapující většinu současného sedmého volebního období EP. Tato studie se tedy pokouší přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti o vybraných pracovních indikátorech europoslanců, a být tak voličům nápomocná při výběru kandidátů ve volbách do EP v květnu Zároveň se snaží podpořit lepší informovanost v oblastech a tématech spojených s vládnutím na úrovni EU. 4

6 Pro co nejkomplexnější postižení pracovních aktivit poslanců EP je studie rozdělena na kvantitativní a kvalitativní část, přičemž každá z těchto částí sleduje jiné aspekty činnosti europoslanců. Toto rozdělení na dvě odlišně části reflektuje fakt, že zatímco obě části mají převážně informační charakter, je to kvantitativní část, která má širší, přičemž stále do jisté míry omezené, možnosti komparativního pojetí. Pracovní aktivita (českých) poslanců v EP je v rámci kvantitativní části měřena na základě sledování několika klíčových oblastí, ve kterých se mohou europoslanci prakticky zapojit do činnosti v EP. Konkrétně jde o následujících jedenáct indikátorů, které byly sledovány od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013, kdy byla započata práce na této studii ( ) 27 : 1) Docházka na plenární zasedání (Plenary attendance) 2) Účast na jmenovitých hlasováních (Participation in roll-call votes) 3) Zprávy předložené zpravodajem (Reports drafted) 4) Zprávy předložené stínovým zpravodajem (Reports drafted as shadow) 5) předložená navrhovatelem (Opinions drafted) 6) předložená stínovým navrhovatelem (Opinions drafted as shadow) 7) Pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (Reports amended) 8) Parlamentní otázky (Parliamentary questions) 9) Písemná prohlášení (Written declarations) 10) Návrhy usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání (Motions for resolution) 11) Vystoupení na plenárním zasedání (Speeches in the plenary) Podívejme se nyní krátce na jednotlivé indikátory. Docházka jednoduše měří, jestli se poslanec podepsal do prezenčního listu v daný den plenárního zasedání. Je třeba zde zopakovat, že plénum samotné se člení dle jednotlivých dní a tak se poslanci musí podepisovat každý den tohoto zasedání. Docházkové hodnoty v této studii budou udávané v procentuálních hodnotách za sledované období. 28 Druhým indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních. V tomto případě jde o procentuální hodnotu jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Tato hodnota ukazuje, do jaké míry se zapojuje poslanec do jednotlivých hlasování a udává informaci o tom, jak často se poslanec hlasování účastní. Zde je na místě uvést, že jmenovitá hlasování nepředstavují všechna hlasování v rámci Parlamentu. Poslanci v EP mají v praxi možnost hlasovat třemi různými způsoby. První způsob hlasování je vlastně aklamační hlasování, kdy europoslanci hlasují zvednutím ruky (nebo povstáním) a kdy předseda opticky zjišťuje, zda je většina pro, nebo proti. Další dva způsoby probíhají v elektronické podobě, kdy má každý poslanec k dispozici tlačítka ano, ne a zdržet se. V rámci prvního typu elektronického hlasování se výsledky nezaznamenávají jmenovitě a nelze tedy zjistit, jak jednotliví poslanci hlasovali. Výsledky jsou naopak zapisovány pouze jako výsledné agregátní číslo: tedy počet pro, proti a zdržel se. Druhým způsobem elektrického hlasování jsou tzv. jmenovitá hlasování (roll-call votes), při kterých se vedou jmenné seznamy poslanců obsahující údaje o tom, jak jednotliví poslanci hlasovali. 29 Je to pouze tento typ hlasování, který jako jediný může být, a tedy je zahrnut do této studie. Nutno doplnit, že tento způsob se používá u menšiny ze všech hlasování. 30 Třetí zahrnutou aktivitou jsou zprávy předložené zpravodajem, což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. V Evropském parlamentu bývají jednotlivé výbory vyzvány, aby připravily zprávu k legislativním i nelegislativním otázkám. 31 Pro každou zprávu je z členů výboru, který zpracovává zprávu, vybrán zpravodaj (rapporteur), který za její vypracování zodpovídá. Vyhotovenou zprávu zpravodaj předkládá konkrétnímu výboru a následně plenárnímu zasedání. 32 Z logiky tohoto procesu vyplývá, že se zpravodaj podílí na procesu vypracování zprávy od samotného počátku, a je tedy důležitou postavou se značným vlivem na finální podobu zprávy. Čtvrtým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem. Zatímco zpravodaj formuluje postoj EP k dané otázce (v podobě zprávy), ostatní frakce, které nezískaly roli zpravodaje v dané otázce, 5

7 mohou jmenovat svého tzv. stínového zpravodaje (shadow rapporteur), který komunikuje se zpravodajem, formuluje pozici frakce, jejímž je členem, k dané otázce a vypracovává pro svoji frakci podklady ke hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích i o samotné zprávě. Tato studie zahrnuje počet zpráv, který každý europoslanec vypracoval v roli stínového zpravodaje, neboť jde o důležitý aspekt činnosti poslanců v EP. 33 Pátým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená navrhovatelem, což je jednoduše počet případů, kdy poslanec vypracoval stanovisko k legislativnímu či nelegislativnímu textu či otázce. Oba typy těchto textů jsou běžně postoupeny jednomu či více výborům na začátku postupu v EP. V případě legislativních otázek mají stanoviska formu pozměňovacích návrhů. Naopak v případě nelegislativních textů mají stanoviska podobu návrhů k některým částem textu. O návrzích stanovisek hlasuje výbor, jehož člen stanovisko vypracoval a poté je předá výboru, který je zodpovědný za vypracování zprávy pro danou otázku. 34 Šestým pracovním indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem. Stejně jako v případě zpráv vybírají politické skupiny tzv. stínového navrhovatele, který vypracovává stanovisko k dané problematice pro svoji politickou skupinu. Tento indikátor tedy vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Sedmou zahrnutou oblastí je počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh. Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Osmým indikátorem je počet parlamentních otázek. Poslanci EP mohou pokládat parlamentní otázky Komisi, Radě EU či ostatním orgánům a institucím EU v písemné nebo ústní podobě. 35 V rámci této studie uvádíme počet europoslancem předložených písemných otázek Evropské komisi nebo Radě EU. Dalším indikátorem pro měření aktivity europoslanců je počet písemných prohlášení podepsaných poslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci či oblasti, která nezbytně musí spadat do působnosti Evropské unie. Písemné prohlášení může předložit nejméně 10 poslanců alespoň ze tří politických skupin jako text, k němuž svůj podpis mohou připojit další poslanci. Písemná prohlášení však nelze považovat za akt EP, který by vyjadřoval postoj celého tělesa. Písemná prohlášení tedy vyjadřují pouze postoj signatářů daného prohlášení. 36 Tento typ aktivity je často používán nezávisle na politické skupině, které je daný europoslanec členem. Předposledním indikátorem je počet návrhů usnesení, které byly europoslancem podepsány. Kterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení, který nesmí obsahovat více než 200 slov, a to jen ve věci spadající do oblasti činnosti EU. 37 Návrhy usnesení však obvykle předkládá politická skupina, výbor nebo alespoň 40 europoslanců. Posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání udávající počet jednotlivých proslovů, které europoslanec za sledované období v EP učinil. Čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je europoslanec členem. 38 Data nezbytná k měření všech výše uvedených indikátorů jsou veřejnosti volně přístupná na webových stránkách EP (www.europarl.europa.eu). 39 Data týkající se většiny z výše zmíněných indikátorů lze také nalézt přehledně zpracované na webových stránkách což je nezávislý portál monitorující politiku EU a převážně rozhodovací procesy v jednotlivých institucích. 40 VoteWatch sbírá data pro svou potřebu z oficiálních webových stránek EP a má výhodu v mnohem jednodušším následném zpracování dat pro potřeby koncového uživatele. Obě tyto zdrojové datové oblasti byly využity při zpracovávání této studie, přičemž pokud byly informace o indikátorech dostupné na VoteWatch, byla použita metodologie a data z tohoto portálu. Pouze u indikátorů, pro které VoteWatch nesbírá data, byla použita metodologie a data z oficiálních webových stránek EP. Pro každý indikátor je zpracováno pořadí od poslance, jehož hodnota byla nejvyšší po poslance, jehož hodnota byla v rámci daného indikátoru nejnižší. Takové zpracování má sloužit k tomu, aby si čtenář mohl udělat přehled o jejich výkonnosti v rámci jednotlivých indikátorů. Zároveň je spočítán pro každý indikátor průměr za všechny české europoslance, který je poté porovnán s průměry ostatních členských států a několika kontrolních skupin. Těmito kontrolními skupinami 6

8 jsou: 1) průměr za staré členské státy 41, 2) postkomunistické členské státy 42 a 3) podobně velké státy. 43 To umožní zasazení aktivity českých europoslanců do kontextu celé EU i do kontextu vůči vybraným skupinám členských států EU. V závěru vlastní analýzy studie také obsahuje základní informace o každém českém europoslanci a zároveň tabulku, která pro každý indikátor udává poslancovo pořadí v porovnání s ostatními českými europoslanci. Kromě výše diskutovaných 11 kvantitativních indikátorů se tento text snaží postihnout i další aspekty pracovní aktivity poslanců EP. Protože při diskuzi o pracovních aktivitách europoslanců hraje také důležitou roli obsazování výborů a delegací a rozdělení postů v předsednictvu, a to nejen v rámci jednotlivých výborů, ale i v jednotlivých frakcích EP jako celku, obsahuje tento text informace o formálním začlenění jednotlivých českých europoslanců do pracovních aktivit v EP. Konkrétně jde o následující pozice: a) pozice ve výborech (členství a náhradnictví); b) členství v rámci parlamentních delegací; c) funkce v rámci politických skupin v EP (např. předseda, místopředseda, pokladník); d) pozice v předsednictvu a vedoucích funkcí v EP. Kromě zmíněných formálních postů v rámci EP a politických skupin je také sledováno začlenění poslanců EP do neoficiálních uskupení, kteří se zajímají o určité téma, jež nemusí spadat do běžné pracovní náplně EP tzv. meziskupin. U všech těchto kvalitativních indikátorů jsme vycházeli z informací veřejně přístupných na webových stránkách EP 44 a v případě politických skupin v EP z jejich vlastních webových stránek. 45 Posledním typem informací v rámci kvalitativní části je členství europoslanců v dalších neformálních zájmových skupinách v rámci EP. V tomto případě jsme spoléhali na data poskytnutá kancelářemi jednotlivých českých europoslanců. Všechny tyto informace nejsou primárně určeny ke komparaci mezi jednotlivými (českými) europoslanci, protože lze jen těžko srovnávat jednotlivé výše zmíněné typy pozic mezi sebou. Primárním účelem je doplnit informace o kvantitativních indikátorech činnosti europoslanců o další formální i neformální či neoficiální aktivitu poslanců EP tak, aby čtenář a případně potencionální volič ve volbách do EP získal co nejširší záběr informací o činnosti českých europoslanců. Na úvod této části je třeba důrazně zmínit, že tato studie nemá za cíl poskytnout kompletní srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců. Mnoha typům aktivit poslanců v EP např. aktivity v rámci volebního období, aktivity v rámci vnějších vztahů EU, práce v rámci politických skupin v EP a účast v meziparlamentních delegacích - se tato studie záměrně komparativně nevěnuje. Jinými slovy typy těchto aktivit jsou sice ve studii zohledněny, nejsou však kvantifikovány a komparovány. Tato studie sice uvádí přehled členství v jednotlivých výborech a delegacích, meziskupinách, předsednictvu EP i politických frakcí, ale pro potřeby analýzy aktivit není jejich komparativní vyhodnocení provedeno. Dalším bodem, který je nezbytné zmínit před představením vlastní analýzy, je fakt, že kvantitativní indikátory jako takové nikdy nemohou pokrýt celkovou aktivitu poslanců v rámci EP. To znamená, že analyzované kvantitativní indikátory neposkytují dostatečný základ pro celkové komparativní posouzení práce europoslanců. Dalším důležitým bodem vztahujícím se ke kvantitativním indikátorům pracovní činnosti je typické úskalí vztahující se k použití (deskriptivní) statistiky. Protože byl použit kvantitativní postup vyhodnocení daných aspektů pracovní činnosti, byly všechny akty a činy europoslanců chápány jako rovnocenné, tedy mající stejnou váhu. Například v rámci indikátoru udávajícího počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh, není brán ohled na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Jiný příklad jsou zprávy předložené zpravodajem, kde například není bráno v potaz, zdali jde o legislativní či nelegislativní otázku, ke které se zpráva vztahuje. Například příprava tří zpráv nelegislativního charakteru může být podstatně méně náročná, nežli příprava jediné zprávy k velkému legislativnímu návrhu. Pro účely hodnocení a prezentace kvantitativních indikátorů pracovní činnosti europoslanců jsou tedy všechny činy a akty brány jako rovnocenné všem ostatním v dané kategorii. Na druhou stranu, pokud se pohybujeme v rámci použitých indikátorů a máme na paměti jejich 7

9 omezení, poskytují poměrně rigorózní vyhodnocení důležitého výseku práce europoslanců. 46 Další úskalí leží ve skutečnosti, že pravidla ustavená jednacím řádem EP mají vliv na legislativní i nelegislativní činnosti menších politických frakcí v EP a nezařazených europoslanců. 47 Toto je především případ vypracovávání zpráv v roli zpravodaje (a stínového zpravodaje), stanovisek předložených navrhovatelem (a stínovým navrhovatelem) a vystoupení na plenárním zasedání, protože tyto činnosti jsou předmětem dohody politických skupin v EP a jsou přidělovány poměrně k síle a velikosti politických skupin (a národních delegací). 48 Dalším bodem, který je nezbytné zmínit, je, že pozice v předsednictvu EP (předseda a místopředsedové) může vést k tomu, že u dotyčných europoslanců mohou být čísla týkající se některých kvantitativních indikátorů (např. vystoupení na plenárním zasedání, ale i dalších) nafouknutá. K tomuto efektu dochází nejen proto, že čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je každý europoslanec členem, ale také proto, že europoslanci, kteří zasedají ve vedení EP, činí z titulu své funkce proslovy častěji (počítá se do nich i prosté předávání slova). Při vyhodnocování pracovních aktivit českých europoslanců je tedy potřeba mít na paměti, že Libor Rouček ( ) a Oldřich Vlasák ( ) zastávali či zastávají v sedmém funkčním období EP pozici místopředsedy EP. Posledním úskalím je fakt, že europoslanci v mnoha členských zemích ukončí svůj mandát v průběhu pětiletého funkčního období a jsou nahrazeni jinými. V ČR tak byl nahrazen zesnulý europoslanec Jiří Havel 49 příchozím Vojtěchem Mynářem 50, což se nezbytně musí projevit do jejich pracovních aktivit a následného vyhodnocení. Mandát Vladimíra Remka 51 dokončí Věra Flasarová 52, což však jeho pracovní aktivity ve světle této studie neovlivnilo, protože ke změně došlo mimo sledovaný časový rámec. Stejná situace nastala v mnoha dalších státech EU 53, které tvoří jednotlivé kontrolní skupiny sloužící pro porovnání pracovních aktivit českých europoslanců se zbytkem EP. V těchto případech postupujeme vždy tak, že do analýzy zahrnujeme odstupujícího i přicházejícího europoslance, aby nedocházelo k zásadnímu zkreslení dat. Specifické informace k metodologickému postupu najdete vždy v poznámce u příslušné tabulky. I přes všechna zmíněná úskalí a omezení nabízí tento text množství dat zvyšujících informovanost o poslancích EP, která jsou vhodná k další interpretaci, vedoucí ke konkrétním závěrům se znatelnou vypovídající schopností. To je důležité především proto, že je lepší mít alespoň nějaké přehledné souhrnné informace o pracovních aktivitách českých europoslanců, než nemít žádné. Následující přehled má tedy posloužit (nejen) průměrnému voliči k tomu, aby měl před volbami co nejvíce informací o poslancích EP. Přehled kvantitativních indikátorů pracovní aktivity europoslanců V souladu s představením jednotlivých částí v metodologické kapitole se nejprve podívejme na souhrnné výsledky po jednotlivých indikátorech, které srovnávají české europoslance s jednotlivými kontrolními skupinami. Následně budou představeni čeští europoslanci jeden po druhém včetně jejich pracovních aktivit pro jedenáct zahrnutých indikátorů pracovní činnosti. Tabulky 2 a 3 představují souhrn všech indikátorů pro veškeré české europoslance a srovnání průměrů za ČR s ostatním členskými státy EU a dalšími kontrolními skupinami. 8

10 Tabulka 2. Indikátory pracovní aktivity a jejich pořadí v ČR 54 9

11 Tabulka 3. Indikátory pracovní aktivity a jejich porovnání s kontrolními skupinami 10

12 Tabulka 4. Docházka českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Prvním zahrnutým indikátorem pracovní činnosti je docházka (tab. 4) na plenární zasedání. Průměrná docházka českého europoslance je 87,73%, což znamená, že v tolika procentech případů je průměrný český europoslanec podepsán v prezenční listině v daný den plenárního zasedání. Nejčastěji přítomným českým europoslancem na plenárním zasedání byl za sledované období Pavel Poc (99,58%), následovaný Liborem Roučkem (97,90%) a Zuzanou Roithovou (97,06%). Na druhé straně stupnice se objevili Milan Cabrnoch (78,99%), Jan Zahradil (74,37%) a Miroslav Ouzký (71,85%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec měl třináctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy (87,73%). Jinými slovy, pokud jde o průměrná čísla, stojí čeští europoslanci zhruba v polovině žebříčku. V porovnání s průměrem za postkomunistické členské státy EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec má o něco nižší docházku na plenární zasedání než je průměr EU-10 (88,12%). Při srovnání se starými členskými státy EU (87,07%) zjistíme, že průměrný český europoslanec má naopak o něco vyšší docházku na plénum než je průměr EU-15. Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR, zjistíme, že naši europoslanci jsou lepší než poslanci ze tří z těchto zemí: Maďarska (85,17%), Belgie (83,99%) a Řecka (83,68%). Na druhou stranu poslanci EP zvolení za Portugalsko (91,00%) měli ve sledovaném období o něco vyšší docházku na plénum. Druhým sledovaným indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních (tab. 5) vyjádřený jako procentuální hodnota jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Průměrný český europoslanec je přítomen při 84,03% jmenovitých hlasování, což je stejně jako u docházky poměrně vysoké číslo. Na první příčce žebříčku se opět objevuje Pavel Poc (96,45%), v tomto případě následovaný Zuzanou Roithovou (95,41%) a Janem Březinou (94,74%). Na opačném pólu se objevují Richard Falbr (75,7%), Milan Cabrnoch (69,7%) Miroslav Ouzký (66,68%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci měli patnáctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy, což je lehce za polovinou průměru všech členských států. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (84,03%) má o něco málo nižší průměrnou účast při jmenovitých hlasování než je průměr EU-10 (84,21%) a naopak má o trochu vyšší účast vůči starým členským státům EU-15 (83,86%). Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že je vyšší než v případě Belgie (82,11%), Maďarska (80,93%) a Řecka (74,24%) a nižší než průměrná účast na jmenovitých hlasováních portugalských europoslanců (87,16%). 11

13 Tabulka 5. Účast na jmenovitých hlasováních českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího státy EU-15 (2,67), které vstoupily před rokem Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (2,23) europoslanec a maďarský (2), výrazně méně než řecký (3,27) a především portugalský (6,14) europoslanec. Tabulka 6. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Třetím sledovaným indikátorem jsou zprávy předložené zpravodajem (tab. 6), což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. Český europoslanec vypracoval v průměru 1,95 zprávy v roli zpravodaje. V rámci ČR byla nejaktivnější Zuzana Roithová (9), následovaná Andreou Češkovou (7) a Janem Březinou (4). Naopak žádnou zprávu v roli zpravodaje nevytvořilo šest českých europoslanců, a to jmenovitě Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Vojtěch Mynář, Pavel Poc a Ivo Strejček. Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou s jejich počtem zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 17. místě žebříčku, což je řadí do dolní poloviny všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období. Při konfrontaci výsledků vidíme, že průměrný český europoslanec (1,95) má neznatelně nižší průměrný počet zpráv v roli zpravodaje než je průměr EU-10 (1,97) a výrazně nižší než členské Dalším zahrnutým indikátorem jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem (tab. 7), což určuje počet zpráv, které daný poslanec zpracoval v roli stínového zpravodaje během sledovaného období. Český europoslanec v průměru vypracoval 10,5 zpráv v roli stínového zpravodaje. Nejvíce jich v této roli vytvořil Jaromír Kohlíček (34), Oldřich Vlasák (33) a Jiří Maštálka (31). Naopak nejméně zpráv, přesně žádnou, v roli zpravodaje vypracovali Robert Dušek, Richard Falbr a Vojtěch Mynář. Při srovnání s ostatními členskými státy EU uvidíme, že čeští europoslanci v tomto ohledu patřili v průměru 12

14 mezi ty, kteří zpracovali nejvyšší počet zpráv v roli stínového zpravodaje a zařadili se na 5. místo pomyslného žebříčku. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU vidíme, že průměrný český europoslanec (10,5) má téměř o polovinu vyšší průměrný počet zpráv v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,58). Podobný ale ne již tak markantní rozdíl vychází při srovnání s průměrem členských států EU-15 (8,0), které vstoupily před rokem Konečně pokud porovnáme průměr českých europoslanců s průměrem podobně velkých států EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (14,27) europoslanec, ale více než řecký (7,64), portugalský (6,73) a také maďarský (4,36) europoslanec. navrhovatelem (tab. 8), což představuje počet případů, ve kterých poslanec EP vypracoval stanovisko. Nejvíce výstupů v tomto ohledu vyhotovil Oldřich Vlasák s 12 stanovisky, následovaný Janem Zahradilem (6) a dvěma europoslankyněmi, které vypracovaly 4 stanoviska (Andrea Češková a Olga Sehnalová). Na druhém konci stupnice se opět objevilo sedm europoslanců, kteří nevypracovali za sledované období ani jedno stanovisko (Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Richard Falbr, Vojtěch Mynář, Miroslav Ouzký, Vladimír Remek a Ivo Strejček). Tabulka 8. předložená českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Tabulka 7. Zprávy předložené stínovým zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Pátým sledovaným indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli navrhovatele za sledované období na 18. místě, což je opět o něco za polovinou všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období a jsou tedy zahrnuti do této studie. Při srovnání s průměrem postkomunistických 13

15 členských států EU zjistíme, že průměrný český europoslanec (2,09) vypracuje o něco méně stanovisek než jeho protějšek ze zemí EU-10 (2,35). Stejnou dynamiku má i srovnání s průměrem za staré členské státy EU-15 (2,45). V závěrečné konfrontaci se zeměmi s podobným počtem mandátů v EP, vychází průměrný český europoslanec s průměrným počtem předložených stanovisek (2,09) o něco lépe než průměrný Belgičan (1,95), ale hůře než průměrný Řek (2,55), Maďar (2,82) a Portugalec (2,55). Tabulka 9. předložené stínovým navrhovatelem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Šestým zahrnutým indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem (tab. 9), což je hodnota, která vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Český europoslanec v průměru vytvořil 11,68 stanoviska v této roli. V rámci ČR vypracoval nejvíce stínových stanovisek Oldřich Vlasák (71), následovaný Jaromírem Kohlíčkem (34) a Milanem Cabrnochem (30). Nejméně jich naopak vypracovali tři čeští europoslanci, kteří si za sledované období nepřipsali na své konto ani jedno stínové stanovisko (Robert Dušek, Richard Falbr a Libor Rouček). Ve srovnání s dalšími 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli stínového zpravodaje za sledované období na 2. místě hned za lucemburskými europoslanci. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (11,68) má vyšší průměrný počet stanovisek v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,29). Stejně vychází srovnání s průměrem nejen členských států EU-15 (6,39), které vstoupily před rokem 2004, ale také s podobně velkými státy EU, kdy průměrný belgický europoslanec vypracoval v průměru 6,32 stínových stanovisek, portugalský (6,91) a ještě o něco méně průměrný řecký (4,45) a maďarský (3,59) europoslanec. Sedmým indikátorem jsou pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (tab. 10). Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Tento indikátor by tedy neměl být zaměňován s celkovým počtem pozměňovacích návrhů, protože k jedné zprávě lze podat více pozměňovacích návrhů. Nejvyšší hodnoty mezi Čechy v tomto ohledu dosáhl Oldřich Vlasák se 116 zprávami, ke kterým podal pozměňovací návrh. Druhý byl Milan Cabrnoch (80) a třetí Olga Sehnalová (79). Na opačném pólu se objevili Zuzana Brzobohatá a Robert Dušek s 11 zprávami, ke kterým podali pozměňovací návrh, dále Richard Falbr s 8 zprávami a poslední Vojtěch Mynář 55 se 2 zprávami. Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval pozměňovací návrhy k 39,5 zprávám, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku. Jinými slovy, pouze europoslanci ze Slovenska a Estonska podali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU (EU-10) a jejich průměrným počtem pozměňovacích návrhů (63,17) vidíme, že průměrný český europoslanec má znatelně nižší průměr. A dokonce téměř o polovinu nižší než je průměr 14

16 starých členských států EU (77,37). Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR zjistíme, že naši europoslanci vypracovali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než poslanci ze všech čtyř těchto zemí: Řecka (84,09), Portugalska (82,55), Belgie (67,18), i Maďarska (60,64). Tabulka 10. Počet zpráv, ke kterým byl podán pozměňovací návrh českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podal průměrně 16,41 otázek Komisi či Radě, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku stejně jako v rámci předchozího indikátoru. Jinými slovy, pouze europoslanci z Lotyšska a Estonska předložili v průměru méně písemných parlamentních otázek než je průměr za ČR. Tabulka 11. Parlamentní otázky českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Dalším zahrnutým indikátorem pracovní aktivity českých europoslanců je počet písemných parlamentních otázek (tab. 11) předložených Evropské komisi nebo Radě EU. Český europoslanec v průměru předložil 16,41 písemných otázek Komisi nebo Radě. Nejvíce jich předložil Jan Březina (83), Pavel Poc (54) a Zuzana Roithová (54). Naopak na druhé straně žebříčku se objevují Robert Dušek (2) a Miloslav Ransdorf (2), dále pak Vojtěch Mynář 56 (1) a Zuzana Brzobohatá, která nepředložila ani jednu otázku. Při srovnání V konfrontaci průměrného českého europoslance s průměrným europoslancem z postkomunistických členských států EU zjistíme, že Čech podá v průměru o více než o polovinu méně písemných parlamentních otázek než průměrný europoslanec ze států EU-10 (42,8). Ještě výrazněji více v průměru parlamentních otázek podá europoslanec ze zemí EU-15 (104,45). V praxi vidíme, že český průměr je více než šestinásobně nižší než průměr EU-15. Ještě hůře vychází průměrný český europoslanec v počtu předložených parlamentních otázek dalším 15

17 institucím a orgánům Unie vůči podobně velkým zemím, neboť předložil o něco méně než průměrný Maďar (23), ale znatelně méně než Belgičan (122,09) a ještě výrazněji méně než průměrný Řek (255) a Portugalec (258,91). Tabulka 12. Písemná prohlášení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Devátý indikátor představuje počet písemných prohlášení (tab. 12) podepsaných europoslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci ve výlučné působnosti EU. V tomto směru mezi českými europoslanci byla nejaktivnějšími Zuzana Roithová (5), následovaná Jiřím Maštálkou (4) a Pavlem Pocem (3). Na opačné straně žebříčku se mezi Čechy objevilo třináct europoslanců, kteří nevypracovali ani jedno písemné prohlášení za sledované období (Zuzana Brzobohatá, Milan Cabrnoch, Andrea Češková, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Jaromír Kohlíček, Edvard Kožušník, Vojtěch Mynář, Miloslav Ransdorf, Ivo Strejček, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák a Jan Zahradil). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podepsal průměrně 0,86 písemných prohlášení, což je hodnota, která ho řadí na 24. pozici v žebříčku podobně jako v případě dvou předchozích indikátorů. Jinými slovy pouze europoslanci z Estonska, Malty a Německa podepsali v průměru méně písemných prohlášení než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU vidíme, že průměrný český europoslanec podepíše skoro o polovinu méně písemných prohlášení, než je průměr pro EU-10 (1,56). Při srovnání se starými členskými státy EU (1,38) vidíme, že počet písemných prohlášení podepsaných průměrným českým europoslancem je opět znatelně nižší než v případě průměrného europoslance ze zemí EU-15. A zároveň český europoslanec v průměru zpracoval méně písemných prohlášení než ti ze států, kteří mají stejný počet mandátů portugalský (2,05), belgický (1,45), maďarský (1,27) i řecký (1,23) europoslanec. Předposledním indikátorem pracovní aktivity poslanců EP je počet návrhů usnesení (tab. 13), které byly europoslancem podepsány. Nejvíce návrhů usnesení mezi českými europoslanci podepsali Zuzana Roithová (113), druhý byl Libor Rouček (45) a třetí Jan Zahradil (37). Naopak nejméně návrhů usnesení podepsali Hynek Fajmon, Vladimír Remek a Ivo Strejček, kteří všichni podepsali 2 návrhy usnesení. Další potom byli Vojtěch Mynář (1) 57 a Robert Dušek (0). Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 20. místě, což znamená, že pouze europoslanci zvolení za Švédsko, Dánsko, Irsko, Lotyšsko, Maltu a Maďarsko, kteří sloužili celé volební období, podepsali v průměru méně návrhů usnesení. Pokud porovnáváme průměrného českého europoslance v počtu podepsaných návrhů usnesení (14,91) s průměrem za EU-10, dojdeme k závěru, že český průměr je nižší než ten pro europoslance z postkomunistických zemí (36,33), a to o více než polovinu. Při srovnání s průměrem starých členských států EU (31,33) zjistíme, že jako ve všech předchozích případech je český průměr nižší než průměr zemí EU-15, a to opět o více než polovinu. Průměrný český europoslanec zpracoval 14,91 návrhů usnesení, což je více než průměrný 16

18 Maďar (6,95), o něco méně ale už s menším rozdílem než průměrný Řek (15,27) a znatelně méně než průměrný Portugalec (38,14) a Belgičan (54,36). Tabulka 13. Návrhy usnesení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Olga Sehnalová se 146 vystoupením na plénu. Naopak na druhém konci českého žebříčku se objevuje Miroslav Ouzký (20), Richard Falbr (14) a Vladimír Remek (14). Tabulka 14. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Konečně posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání (tab. 14). Tento indikátor udává počet jednotlivých proslovů, jež europoslanec za sledované období na plenárním zasedání v EP učinil. V rámci tohoto indikátoru se projevil předpokládaný efekt, že ti čeští europoslanci, kteří v průběhu současného funkčního období EP vykonávali funkci v předsednictví EP budou mít nejvíce vystoupení na plenárním zasedání. Na prvních dvou pozicích se tedy objevuji Libor Rouček (355) a Oldřich Vlasák (310), kdy oba během alespoň části sledovaného období vykonávali či vykonávají funkci místopředsedy EP. Na třetím místě se poté umístil Jan Březina (187), čtvrtá Byla Zuzana Roithová (169) a na pátém místě žebříčku je Pokud srovnáme český průměr pro tento indikátor s ostatními 26 členskými státy EU, zjistíme, že průměrný český europoslanec měl 95,41 vystoupení ne plenárním zasedání, což ho v pomyslném žebříčku řadí na 20. pozici před průměrného europoslance z Kypru, Holandska, Slovinska, Lucemburska, Dánska, Bulharska a Německa. Další dvě srovnání se týkají postkomunistických členských států (EU-10) a starých členských států (EU-15). V konfrontaci s průměrem pro obě tyto široké skupiny vychází průměrný český europoslanec, co do výše hodnoty, negativně, neboť český průměr pro tento indikátor je 95,41 vystoupení na plénu, a je tak nižší než ten pro státy EU-10 (187,33) i než ten pro EU-15 (219,29). V 17

19 obou případech je průměrný počet vystoupení na plénu alespoň dvakrát vyšší než hodnota pro průměrného českého europoslance. Ten také vystoupil méně než průměrný europoslanec ze všech čtyř podobně velkých členských států EU: Maďarska (137,23), Řecka (159,5), Belgie (173,55) a Portugalska (850,23). V rámci druhé části této studie bude představeno zapojení českých europoslanců do formálních, neformálních či neoficiálních struktur v rámci EP. Přestože tato část textu neaspiruje na komparativní hodnocení pracovních aktivit českých europoslanců, můžeme se podívat kolika výborů, podvýborů či parlamentních delegací byli čeští europoslanci členy. Během celého sledovaného období byli čeští europoslanci členy v průměru 1,55 výboru či podvýboru a zastávali pozici náhradníka průměrně v 1,68 výboru či podvýboru. Nejvýše byl během sledovaného období český europoslanec členem 3 výborů a zastával roli náhradníka nejvýše ve čtyřech výborech. Každý český europoslanec byl členem a zároveň náhradníkem v alespoň jednom výboru či podvýboru. Tabulka č. 15 také uvádí počet předsedů a místopředsedů parlamentních výborů a podvýborů pro všech 28 členských států. Z tabulky je patrné, že Česká republika měla během druhé poloviny sedmého volebního období EP jednoho místopředsedu výboru (Evžen Tošenovský v rámci Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku) a žádného předsedu výboru. Podívejme se nyní na statistiku pro státy se stejným počtem mandátů jako ČR: Belgie měla ve stejném období 2 místopředsedy, Maďarsko dokonce pět místopředsedů, Řecko mělo místopředsedy čtyři a Portugalsko jednoho předsedu a další dva místopředsedy. Pokud se tedy díváme jen na druhou polovinu sedmého funkčního období EP, získali čeští zastupitelé v EP méně vedoucích pozic v rámci výborů v EP. Informace o vedoucích pozicích ve výborech pro další členské státy EU lze najít ve zmíněné tabulce. Pokud se podíváme na členství v parlamentních delegacích, potom český europoslanec byl v průměru za sledované období členem 1,41 delegace a zastával roli náhradníka v 1,09 delegaci. Nejvýše byl český europoslanec během sledovaného období zároveň členem 2 delegací a ve stejném počtu zastával pozici náhradníka. Každý český europoslanec byl během sledovaného období členem alespoň jedné delegace, zatímco pozici náhradníků někteří nezastávali vůbec. Zato se podařilo dohromady šesti českým europoslancům získat pozici v předsednictvu jednoho výboru a pěti parlamentních delegací. Tři čeští europoslanci zastávali během sledovaného období pozici v rámci předsednictva EP nebo roli kvestora EP buď po celé sledované období, nebo alespoň v jeho části. Při pohledu na statutární funkce v rámci politických skupin v EP uvidíme, že osm českých europoslanců některou z těchto funkcí zastávalo opět buď po celé volební období, či alespoň během jeho části (tab. 15). Skoro každý český europoslanec byl členem některé z registrovaných Intergroups (meziskupin) 58, což jsou neoficiální sektorově, tematicky či geograficky formovaná uskupení poslanců EP. V průměru byl členský europoslanec členem přesně jedné meziskupiny. Toto číslo je však skreslené tím, že někteří čeští europoslanci byli členy až čtyř meziskupin, zatímco jiní se nezapojili do žádné. Zároveň jsme se kanceláří jednotlivých europoslanců dotázali na zapojení do dalších (neformálních) zájmových/odborných a podobných skupin v rámci EP. Výsledky jsou však velmi podobné jako u zapojení europoslanců do činnosti meziskupin. Všechny tyto a ještě některé další informace a souhrny kvantitativních indikátorů pro každého europoslance najdete na následujících stránkách. V této části studie jsme se rozhodli dát každému českému europoslanci prostor vyjádřit se k několika vytipovaným oblastem jejich činnosti prostřednictvím jednotného (sebe-evaluačního) dotazníku, který jsme rozeslali kanceláři každého europoslance. 59 Dotazník obsahoval 8 níže uvedených otázek týkajících se legislativních i nelegislativních aspektů činnosti zastupitelů v EP. Od 22 dotázaných českých europoslanců se nám vrátilo 17 odpovědí, zbylí se k dotazníku buď vůbec nevyjádřili, nebo jej odmítli vyplnit. V rámci tohoto textu jsou z důvodů velkého rozsahu uvedeny pouze odpovědi na dvě vybrané a pro každého poslance stejné otázky u všech českých europoslanců, kteří vyplněný dotazník zaslali. Odpovědi na všech 8 otázek v plném rozsahu najdete na webu 18

Institucionální systém EU

Institucionální systém EU Institucionální systém EU Existence institucí Evropské unie je přímo odvozena ze smluv o ESUO, EHS a EURATOM, v kterých členské státy souhlasily s přenesením části svých pravomocí na orgány Společenství.Instituce

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 23.7.2008 KOM(2008) 486 v konečném znění ČTVRTÁ ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU ohledně přetrvávajících případů, ve kterých některé třetí

Více

Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16

Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16 Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16 I. Abstrakt Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období

Více

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva

Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva VYBRANÁ TÉMATA Aplikace snížené sazby daně z přidané hodnoty u piva Obsah Úvod... 3 Příloha I... 5 Prameny:... 6 Vybraná témata č. 3/2016 únor 2016 Autor: Josef Palán AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Aplikace snížené

Více

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá

FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH. Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá FINANCOVÁNÍ PŘÍMÉ VOLBY PREZIDENTA VE VYBRANÝCH ZEMÍCH Jan Němec, Klára Kabická, Pavla Tichá Studie č. 1.218 květen 2011 PI 1.218 2 Obsah: PŘÍMÁ VOLBA PREZIDENTA A REGULACE VOLEBNÍ KAMPANĚ... 3 BULHARSKO...

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských

Více

Hodnotící zpráva obsahující agregovaný žebříček

Hodnotící zpráva obsahující agregovaný žebříček Činnost a pracovitost českých europoslanců v 2009 2014 Hodnotící zpráva obsahující agregovaný žebříček Vydala Nadace Open Society Fund Praha Vypracovala Mgr. Věra Řiháčková duben 2014 1 Nadace Open Society

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 19/2009 27. 7. 2009 EVROPSKÝ PARLAMENT: Čeští poslanci, politické skupiny, vedení EP, předsedové a místopředsedové stálých výborů a podvýborů.

Více

Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu. (53. týden) M 073 / 06 M 073 / 06

Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu. (53. týden) M 073 / 06 M 073 / 06 M 073 / 06 6. funkční období M 073 / 06 Návrh rámcového rozhodnutí Rady, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2002/475/SVV o boji proti terorismu 2007 (53. týden) P A R L A M E N T Č E S K É R E P U B L I

Více

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY světa ve fotbale nebo při pořádání významných politických vrcholných schůzek. Toto obnovení hraničních kontrol však trvalo pouze na nezbytně

Více

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY

Co je to Schengen? Podklady k projektu STAŇ SE NA DEN TVŮRCEM EVROPSKÉ POLITIKY Co je to Schengen? V současnosti Schengen představuje především tzv. schengenský prostor, v jehož rámci nejsou na společných státních hranicích vykonávány hraniční kontroly a hranice lze tedy překračovat

Více

9. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů

9. funkční období. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů 361 9. funkční období 361 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (Navazuje na sněmovní tisk č. 26 ze 7. volebního období PS

Více

Pojetí veřejné správy a její členění

Pojetí veřejné správy a její členění MODUL 2 - Veřejná správa Úvod Vstoupili jsme do části vstupního vzdělávání následného nazvané Veřejná správa. Jejím cílem je zprostředkovat základní znalosti a vědomosti v této problematice orientované

Více

(Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA

(Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA 4.12.2013 Úřední věstník Evropské unie C 354/1 I (Usnesení, doporučení a stanoviska) DOPORUČENÍ RADA DOPORUČENÍ RADY ze dne 26. listopadu 2013 o podpoře zdraví upevňující tělesné aktivity ve všech odvětvích

Více

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD GRANTOVÉ AGENTURY AV ČR. Článek 1 Úvodní ustanovení

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD GRANTOVÉ AGENTURY AV ČR. Článek 1 Úvodní ustanovení JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD GRANTOVÉ AGENTURY AV ČR Tento Jednací a volební řád: Článek 1 Úvodní ustanovení 1. upravuje zásady jednání a rozhodování orgánů Grantové agentury Akademie věd ČR (dále jen GA AV ),

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273} KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 1.3.2005 KOM(2005) 64 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE ZPRÁVA ZA ROK 2003 O PROGRAMU PHARE A PŘEDVSTUPNÍCH NÁSTROJÍCH PRO KYPR, MALTU A TURECKO {SEC(2005) 273}

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_355 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 11.6.2010. o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci

ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 11.6.2010. o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 11.6.2010 K(2010)3667 v konečném znění ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 11.6.2010 o Příručce pro organizaci vízových oddělení a místní schengenskou spolupráci (Pouze bulharské, české,

Více

Parlament České republiky. Senát. 6. funkční období

Parlament České republiky. Senát. 6. funkční období Parlament České republiky Senát 6. funkční období 2008 N á v r h senátora Jana Horníka senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavních

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 31.05.2005 KOM(2005) 223 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o pokroku pilotních studií uvedených v čl. 4 odst. 3 a čl. 5 odst. 1 nařízení

Více

I. JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ RADY PIONÝRA

I. JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ RADY PIONÝRA s. 1 z 8 I. JEDNACÍ ŘÁD ČESKÉ RADY PIONÝRA 1. Úvodní ustanovení 1.1. Jednací řád České rady Pionýra (dále jen ČRP) upravuje přípravu a průběh jednání a dílčích zasedání, způsob usnášení se, náležitosti

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2015 VII. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2015 VII. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2015 VII. volební období Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 34. schůze Poslanecké sněmovny 1. Návrh poslance Jana

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.2.2012 COM(2012) 72 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1435/2003

Více

Volby 2013. Volby 2013 v České televizi

Volby 2013. Volby 2013 v České televizi Volby 2013 v České televizi 1. PŘEDVOLEBNÍ VYSÍLÁNÍ 2. VOLBY 2013 PŘEDVOLEBNÍ DEBATY Z KRAJŮ 3. PRŮZKUMY PRO PŘEDVOLEBNÍ DEBATY 4. INTERVIEW DANIELY DRTINOVÉ 5. UDÁLOSTI, KOMENTÁŘE 6. POLITICKÉ SPEKTRUM

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik Shrnutí Cílem celoevropského průzkumu podniků agentury EU-OSHA je napomoci pracovištím

Více

JEDNACÍ ŘÁD Legislativní rady vlády

JEDNACÍ ŘÁD Legislativní rady vlády JEDNACÍ ŘÁD Legislativní rady vlády schválený usnesením vlády ze dne 21. srpna 1998, změněný usnesením vlády ze dne 24 listopadu 2004, usnesením vlády ze dne 4 října 2006 č. 1148, usnesením vlády ze dne

Více

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky

Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky Logistika a mezinárodní obchod Evropská unie z pohledu obchodu a logistiky 1 Ekonomická integrace Vzájemné otevírání národních trhů zúčastněných států, jež si vyžaduje určité formy jejich spolupráce a

Více

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky

Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Iniciativa Společenství EQUAL Závěrečná zpráva prvního kola Iniciativy Společenství EQUAL České republiky červen 2007 OBSAH ÚVOD... 4 1.1 ZAMĚŘENÍ INICIATIVY

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro regionální rozvoj EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro regionální rozvoj 2009 2008/0245(COD) 29. 1. 2009 ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1080/2006 o Evropském

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY Strana 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 98/5/ES ze dne 16. února 1998, o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném

Více

Postavení českého trhu práce v rámci EU

Postavení českého trhu práce v rámci EU 29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 22.10.2014,

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 22.10.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.10.2014 C(2014) 7594 final PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 22.10.2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí K(2011) 5500 v konečném znění, pokud jde o název a seznam

Více

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

NATO. Lucie Hrušková. Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám NATO Lucie Hrušková Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lucie Hrušková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz,

Více

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Příloha k PID: MFCR6XXMFJ Č. j.: MF-1062/2016/10-3 Počet stran 15 INFORMACE O SYSTÉMU KONTROL VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A PŘI ČERPÁNÍ VEŘEJNÝCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Tento materiál byl připraven na základě usnesení

Více

1. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ. 1.1. EU Kids Online šetření. 1.2. Klíčová zjištění

1. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ. 1.1. EU Kids Online šetření. 1.2. Klíčová zjištění 1. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ 1.1. EU Kids Online šetření Tato zpráva dává nahlédnout do základních zjištění z nového unikátního šetření navrženého a uskutečněného podle přesných standardů, daných EU Kids Online

Více

FINANČNÍ INSTITUCE. Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements

FINANČNÍ INSTITUCE. Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements Banka pro mezinárodní platby (v Basileji) BIS Bank for International Settlements FINANČNÍ INSTITUCE Evropská banka pro obnovu a rozvoj mimo EU EBRD Europian Bank for Rekonstruktion and Developtment Evropský

Více

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče

Statistická ročenka. Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče Statistická ročenka Centra mezistátních úhrad styčného orgánu ČR v oblasti zdravotní péče 2010 1 Úvod Existence relevantních statistických podkladů je základním předpokladem rozumného hodnocení uplynulých

Více

S T A N O V Y. Jednoty, obchodního družstva Tábor ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. Čl. 2

S T A N O V Y. Jednoty, obchodního družstva Tábor ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ. Čl. 1. Obchodní firma a sídlo družstva. Čl. 2 S T A N O V Y Jednoty, obchodního družstva Tábor I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 Obchodní firma a sídlo družstva 1. Obchodní firma: Jednota, obchodní družstvo Tábor 2. Sídlo družstva: Tábor, Budějovická 1413,

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK. DATUM VZNIKU červenec 2013 AUTOR NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6A_19_Vstup České republiky do Evropské unie ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 108 USNESENÍ hospodářského výboru ze 17. schůze konané dne 12.

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 108 USNESENÍ hospodářského výboru ze 17. schůze konané dne 12. Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2007 5. volební období 108 USNESENÍ hospodářského výboru ze 17. schůze konané dne 12. září 2007 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 247/2000

Více

11.4.2006 CS Úřední věstník Evropské unie L 102/35

11.4.2006 CS Úřední věstník Evropské unie L 102/35 11.4.2006 CS Úřední věstník Evropské unie L 102/35 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS)

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci. (Text s významem pro EHP)

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci. (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 129 final 2012/0062 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci (Text s významem

Více

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013.

Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: Zaostřeno na ženy a muže 2013. Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření

Více

Zpráva o dodržování pravidel řízení společnosti. Všeobecná pravidla

Zpráva o dodržování pravidel řízení společnosti. Všeobecná pravidla Zpráva o dodržování pravidel řízení společnosti Všeobecná pravidla I. Cíl společnosti Hlavním cílem orgánů společnosti je podporovat zájmy společnosti, tj. zvyšovat hodnotu majetku, který jim byl akcionáři

Více

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948.

Historie integrace. Historie integrace. Historie integrace. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov. září 1946. leden 1948. Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátkov tková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace září 1946 Předseda vlády Velké Británie Sir Winston Churchill vyzývá v Zürichu k založení Spojených států evropských.

Více

Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie)

Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie) Uznávání soudních rozhodnutí ve věci rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné vydaných v cizině (včetně členských států Evropské unie) Při provádění dodatečných záznamů o rozvodu, rozluce

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 24. května 2005 (OR. en) 15311/04 Interinstitucionální spis: 2003/0139 (COD) ENV 645 MI 303 RELEX 596 CODEC 1288 OC 470

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel, 24. května 2005 (OR. en) 15311/04 Interinstitucionální spis: 2003/0139 (COD) ENV 645 MI 303 RELEX 596 CODEC 1288 OC 470 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel, 24. května 2005 (OR. en) 15311/04 Interinstitucionální spis: 2003/0139 (COD) ENV 645 MI 303 RELEX 596 CODEC 1288 OC 470 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY: Předmět : Nařízení Evropského

Více

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013,

1/6. NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 18.2.2013 C(2013) 818 final 1/6 NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 18.2.2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU, pokud

Více

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009

VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009 Krajský úřad Středočeského kraje Odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad - oddělení správních agend VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU 2009 Metodika č. 1 pro obecní a městské úřady Středočeského kraje

Více

Shrnutí vývoje a stav přípravy nového nařízení EU pro ekologickou produkci. Tereza Musilová oddělení ekologického zemědělství 2.

Shrnutí vývoje a stav přípravy nového nařízení EU pro ekologickou produkci. Tereza Musilová oddělení ekologického zemědělství 2. Shrnutí vývoje a stav přípravy nového nařízení EU pro ekologickou produkci Tereza Musilová oddělení ekologického zemědělství 2. září 2015 Obecná situace Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické

Více

Mýty o účasti veřejnosti

Mýty o účasti veřejnosti Mýty o účasti veřejnosti příspěvek na konferenci Občanská společnost v zemích střední Evropy, aspekty spolupráce mezi neziskovými organizacemi a státem. Autor: Mgr. Vítězslav Dohnal, Ekologický právní

Více

Směrnice č. 18. Volební řád. Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51

Směrnice č. 18. Volební řád. Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Účetní jednotka: Stavební bytové družstvo Letohrad, Požárníků 791, Letohrad 561 51 Směrnice č. 18 Volební řád Příloha č.1 Protokol o průběhu a výsledku voleb Příloha č.2 Zpráva předsedy volební komise

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.10.2015 COM(2015) 502 final ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Fondu solidarity Evropské unie za rok 2014 CS CS OBSAH 1. Úvod... 3 2. Nové žádosti

Více

LEGISLATIVNÍ PROCES,

LEGISLATIVNÍ PROCES, LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. LEGISLATIVNÍ PROCES, pracovní list 1. Doplňte text na základě

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.6.2008 KOM(2008) 355 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o statistikách sestavených podle nařízení (ES) č. 2150/2002 o statistice

Více

STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ ANO 2011

STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ ANO 2011 STANOVY POLITICKÉHO HNUTÍ ANO 2011 ve znění změn schválených Celostátním sněmem dne 1. března 2015 Programové cíle Naším hlavním cílem je dobře fungující, stabilní a prosperující společnost, ve které demokratická

Více

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2012 COM(2012) 134 final 2012/0065 (COD) C7-0083/12 Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o povinnostech státu vlajky prosazovat směrnici Rady 2009/13/ES, kterou

Více

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013

NÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2038(INI) 8. 5. 2013 EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro regionální rozvoj 8. 5. 2013 2013/2038(INI) NÁVRH ZPRÁVY o provádění a dopadu opatření na zvýšení energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti (2013/2038(INI))

Více

Informace Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem

Informace Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem Informace Úřadu průmyslového vlastnictví ČR k návrhu směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem Cíl směrnice: Cílem této směrnice je sblížení zákonů členských států EU v oblasti patentování

Více

STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA PŘEROVA

STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA PŘEROVA STATUTÁRNÍ MĚSTO PŘEROV JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA MĚSTA PŘEROVA Zastupitelstvo města Přerova vydalo na základě ustanovení 96 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů

Více

Praktická příručka pro používání nového nařízení Brusel II. www.europa.eu.int/civiljustice

Praktická příručka pro používání nového nařízení Brusel II. www.europa.eu.int/civiljustice CS Praktická příručka pro používání nového nařízení Brusel II www.europa.eu.int/civiljustice Úvod Evropská unie jako prostor svobody, bezpečnosti a práva pomáhá lidem v jejich každodenních životech při

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.1.2008 KOM(2007) 872 v konečném znění 2008/0002 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX

Více

Návrh č. 1 - Novelizace jednacího řádu zastupitelstva města

Návrh č. 1 - Novelizace jednacího řádu zastupitelstva města 4.7. Pro jednání zastupitelstva města dne 14. 10. 2015 Zpracoval: Klub zastupitelů za Naše Svitavy Předkládá: Miroslav Sedlák, zastupitel Návrh č. 1 - Novelizace jednacího řádu zastupitelstva města Důvodová

Více

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli

Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Slaďování pracovního a rodinného života a rovné příležitosti žen a mužů mezi mosteckými zaměstnavateli Analýza stavu a potřeb členů místního uskupení Společné příležitosti 2012 Autorky: PhDr. Kamila Svobodová,

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2013R1379 CS 01.06.2015 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1379/2013

Více

ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA

ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 20.2.2015 COM(2015) 77 final ODPOVĚDI KOMISE NA ZVLÁŠTNÍ ZPRÁVU EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA V EVROPĚ: OD ROKU 2001 SE VÝZNAMNĚ NEZVÝŠIL PODÍL TOHOTO

Více

VYBRANÁ TÉMATA 9/2011. Kanada volby 2011. Bc. Josef Scharfen

VYBRANÁ TÉMATA 9/2011. Kanada volby 2011. Bc. Josef Scharfen VYBRANÁ TÉMATA 9/2011 Kanada volby 2011 Bc. Josef Scharfen květen 2011 Vybraná témata 9/2011 2 Obsah Základní charakteristika kanadského politického a stranického systému... 2 Hlavní politické strany a

Více

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT RADA Štrasburk 11. března 2008 (OR. en) 2005/0191 (COD) LEX 888 PE-CONS 3601/x/08 REV x AVIATION 9 CODEC 30 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj

EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro regionální rozvoj EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro regionální rozvoj 21. 4. 2015 2015/2052(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropských strukturálních a investičních fondech a řádné správě ekonomických záležitostí: pokyny k uplatňování

Více

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ

Úřední věstník Evropské unie L 148. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Svazek 57. 20. května 2014. České vydání. Obsah NAŘÍZENÍ Úřední věstník Evropské unie L 148 České vydání Právní předpisy Svazek 57 20. května 2014 Obsah II Nelegislativní akty NAŘÍZENÍ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 522/2014 ze dne 11. března

Více

RADA EVROPSKÉ U IE. Brusel 16. října 2012 (OR. en) 15015/12 Interinstitucionální spis: 2012/0284 ( LE) TRA S 336 ÁVRH

RADA EVROPSKÉ U IE. Brusel 16. října 2012 (OR. en) 15015/12 Interinstitucionální spis: 2012/0284 ( LE) TRA S 336 ÁVRH RADA EVROPSKÉ U IE Brusel 16. října 2012 (OR. en) 15015/12 Interinstitucionální spis: 2012/0284 ( LE) TRA S 336 ÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 12. října 2012 Č. dok. Komise: COM(2012) 589 final

Více

S T A N O V Y. Zemědělského družstva R O U S Í N O V sídlo Rousínov, Slavíkovice, Velešovická 1327/36, PSČ 683 01

S T A N O V Y. Zemědělského družstva R O U S Í N O V sídlo Rousínov, Slavíkovice, Velešovická 1327/36, PSČ 683 01 S T A N O V Y Zemědělského družstva R O U S Í N O V sídlo Rousínov, Slavíkovice, Velešovická 1327/36, PSČ 683 01 S T A N O V Y Zemědělského družstva Rousínov Úvodní ustanovení Zemědělské družstvo Rousínov

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro kulturu a vzdělávání. Navrhovatelka(*): Sylvia-Yvonne Kaufmannová, Výboru pro ústavní záležitosti EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 Výbor pro kulturu a vzdělávání 2009 2008/2224(INI) 12. 11. 2008 NÁVRH ZPRÁVY o aktivním dialogu s občany o Evropě (2008/2224(INI)) Výbor pro kulturu a vzdělávání Zpravodaj: Gyula

Více

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23)

III. Systemizace. služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016. Strana 1 (celkem 23) III. Systemizace služebních a pracovních míst s účinností od 1. 1. 2016 Strana 1 ( 23) OBSAH 1. ÚVOD 2. SYSTEMIZAČNÍ ÚDAJE 2.1. Služební a pracovní místa 2.2. Místa představených a vedoucích zaměstnanců

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

EVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 ««««««««««««2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin PROZATÍMNÍ 2003/0165(COD) 6. 1. 2005 ***I NÁVRH ZPRÁVY o návrhu nařízení Evropského parlamentu

Více

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD SH ČMS

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD SH ČMS Soubor předpisů SH ČMS I/6 2015 JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD SH ČMS ČÁST 1. Jednací řád SH ČMS I. Úvodní ustanovení Článek 1 Jednací řád Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (dále jen SH ČMS ) vychází ze stanov

Více

VÝZKUM EFEKTU VÝCVIKU POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MINORITNÍM SKUPINÁM OBYVATELSTVA S OHLEDEM NA JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE

VÝZKUM EFEKTU VÝCVIKU POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MINORITNÍM SKUPINÁM OBYVATELSTVA S OHLEDEM NA JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE VÝZKUM EFEKTU VÝCVIKU POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MINORITNÍM SKUPINÁM OBYVATELSTVA S OHLEDEM NA JEJICH UPLATNĚNÍ NA TRHU PRÁCE Martin Lečbych Anotace: V tomto příspěvku se zabýváme výzkumem efektu

Více

STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat!

STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat! STANOVISKO projektu Nenech sebou zametat! V rámci projektu Nenech sebou zametat! proběhlo od listopadu 2012 do dubna 2014 deset besed s odborníky, zabývajících se problematikou spjatou s Úmluvou o právech

Více

na období od 1. ledna 2015 (úplné znění od 18. prosince 2015)

na období od 1. ledna 2015 (úplné znění od 18. prosince 2015) Ú S T A V N Í S O U D R o z v r h p r á c e Ú s t a v n í h o s o u d u na období od 1. ledna 2015 (úplné znění od 18. prosince 2015) Podle 16 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších

Více

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE 21.2.2013 Úřední věstník Evropské unie L 48/23 PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 19. února 2013 o finanční podpoře Unie pro koordinovaný plán kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 1 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Sjezd delegátů České lékařské komory podle 15 odst. 2, písm. a) zák. č. 220 / 1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy

Návrh ROZHODNUTÍ RADY. o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými ostrovy CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 22.4.2010 KOM(2010)177 v konečném znění 2010/0094 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření Dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Evropskou unií a Šalamounovými

Více

Ve své seminární práci bych se chtěla zabývat homosexuální minoritou, jejím postavením ve společnosti a registrovaným partnerstvím.

Ve své seminární práci bych se chtěla zabývat homosexuální minoritou, jejím postavením ve společnosti a registrovaným partnerstvím. Seminární práce zpracovaná v rámci cyklu seminářů Ženská práva jsou lidská práva pořádaného Nezávislým sociálně ekologickým hnutím (NESEHNUTÍ Brno) http://zenskaprava.ecn.cz/ Název: Společnost a registrované

Více

13/sv. 18. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin

13/sv. 18. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových složkách potravin 244 CS Úřední věstník Evropské unie 13/sv. 18 31997R0258 14.2.1997 ÚŘEDNÍ VĚSTNÍK EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ L 43/1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 258/97 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách

Více

ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s.

ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Stanovy společnosti ČESKOLIPSKÁ TEPLÁRENSKÁ a.s. Úplné znění platné a účinné od [ ] 2015 Část A. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Obchodní firma a sídlo společnosti 1. Obchodní firma společnosti zní: ČESKOLIPSKÁ

Více

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 21. 12. 2012 2012/0328(COD) ***I NÁVRH ZPRÁVY Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví

Více

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: PEDAGOGIKA, UČITELSTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Ing. Mgr. Pavla Paterová Mgr. Gabriela Doležalová a kolektiv autorů Praha 2015 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Rada Evropské unie Brusel 11. května 2015 (OR. en)

Rada Evropské unie Brusel 11. května 2015 (OR. en) Rada Evropské unie Brusel 11. května 2015 (OR. en) 8756/15 ENER 140 ENV 277 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 6. května 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: D038978/02 Předmět: Generální

Více

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,

(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury, 7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí

Více

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013

Tisková zpráva. Zjištění průzkumu spotřebitelského klimatu GfK v Evropě za druhé čtvrtletí roku 2013 Tisková zpráva 22. července 2013, 0:00 Spíše zamračeno... 22. července 2013 Rolf Bürkl T +49 (0) 911 395-3056 konsumklima@gfk.com Ursula Fleischmann Podniková komunikace T +49 (0) 911 395 2745 F +49 (0)

Více

Rada vysokých škol. Z á z n a m z 2. zasedání sněmu Rady vysokých škol uskutečněného dne 21. května 2015 v Karolinu

Rada vysokých škol. Z á z n a m z 2. zasedání sněmu Rady vysokých škol uskutečněného dne 21. května 2015 v Karolinu Rada vysokých škol Agentura Rady vysokých škol, José Martího 31, 162 52 Praha 6 - Veleslavín Tel., Fax 220560221, E-mail: arvs@ftvs.cuni.cz ALMA MATER: http://www.radavs.cz Z á z n a m z 2. zasedání sněmu

Více

Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí

Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí Problematické aspekty výzkumů volebních preferencí K problému korektní interpretace (před)volebních výzkumů Tomáš Lebeda Tomas.Lebeda@soc.cas.cz Volební preference nejenže sociální realitu měří, ale

Více

STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1306, Čajkovského 7, Praha 3

STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1306, Čajkovského 7, Praha 3 STANOVY Společenství vlastníků jednotek domu čp. 1306, Čajkovského 7, Praha 3 Článek I: Článek II: Článek III: Článek IV: Článek V: Článek VI: Článek VII: Článek VIII: Článek IX: Článek X: Článek XI: Článek

Více

ČLÁNEK 29 Pracovní skupina pro ochranu osobních údajů

ČLÁNEK 29 Pracovní skupina pro ochranu osobních údajů ČLÁNEK 29 Pracovní skupina pro ochranu osobních údajů 00345/07/CS WP 132 00345-01/07/CS WP 151 Stanovisko č. 2/2007 k informování cestujících o předávání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) orgánům

Více

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty

*EPSO personální úřad; úřad pro výběr personálu evropského společenství; hledá vhodné kandidáty Otázka: Evropská unie v otázkách Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): maybe.tommorrow *Největší zemí, která vyjednává s EU? Turecko (1985 - Turecko řeší) *COREPER součást evropské rady EU; výbor

Více

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika

Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika 02.11.2010 Dunajská strategie Prioritám Dunajské strategie bude kralovat životní prostředí a ekonomika Další z projektů regionálního partnerství podporovaného Evropskou unií, tzv. Dunajská strategie, se

Více

Výzkumy volebních preferencí

Výzkumy volebních preferencí Výzkumy volebních preferencí Tomáš Lebeda Tomas.Lebeda@upol.cz Volební preference nejenže sociální realitu měří, ale ony ji do jisté míry spoluutvářejí. *** Chybná interpretace v médiích může mít dopad

Více