Jak pracovali čeští europoslanci?

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jak pracovali čeští europoslanci?"

Transkript

1 Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty Jak pracovali čeští europoslanci? Přehled vybraných aspektů pracovní aktivity poslanců Evropského parlamentu za Českou republiku v uplynulém období ( ) Think-tank Evropské hodnoty je nevládní instituce, která prosazuje zvyšování politické kultury v České republice i na evropské úrovni.

2 Volby do Evropského parlamentu (EP) jsou v literatuře obvykle považovány za národní volby druhého řádu, 1 což mimo jiné znamená, že všichni, kterých se týkají (od voličů, přes politické strany a kandidáty až po média), mají tendenci jim věnovat menší pozornost, prostředky apod. než v případě prvořadých národních voleb. 2 Z pohledu občana a potencionálního voliče je jedním z důsledků této kategorizace fakt, že se volby do EP konají v prostředí s nízkou mírou (politických) informací, a to zejména pokud hovoříme o informacích relevantních k unijní úrovni vládnutí, ke které se volby do EP vztahují především. Konkrétně je to zapříčiněno tím, že se politické strany i jednotliví kandidáti často zaměřují na národní politická témata bez přímého vztahu k Evropské unii (EU) a jen málokdy otevřeně vyjadřují názory na jednotlivé politické otázky spojené s EU. 3 Stejně tak tištěná i audiovisuální média věnují volbám do EP podstatně méně pozornosti a prostoru než volbám do Poslanecké sněmovny. 4 Pokud jim však pozornost a prostor věnují, pak tomu často bývá v rámci méně prominentních pasáží či částí celkového zpravodajství (volby do EP se s menší pravděpodobností dostanou na titulní stránku novin či do úvodních částí televizního zpravodajství). To by samo o sobě představovalo určitý nedostatek, ale pokud by zůstalo jen u něho, nebyl by zásadního charakteru. Nicméně dalším problémem je, že pokud již evropské volby získají pozornost médií, ty se většinou zaměřují na národní politická témata nebo na národní aspekty jednotlivých politických témat souvisejících s EU. Co se týče personalizace evropských voleb, tak v rámci zpravodajství se často objevují národní političtí aktéři na úkor samotných kandidátů na europoslance a jiných osobností funkčně spjatých s EU. 5 Jednou z dalších charakteristik tohoto nízkoinformačního prostředí při volbách do EP je fakt, že občané v jednotlivých členských zemích Unie mají také poměrně málo informací o práci samotných poslanců v EP. Pokud se na celou situaci podíváme opět očima občana a potencionálního voliče, který se rozhoduje, jestli jít k volbám do EP a koho volit, pak dojdeme k závěru, že průměrný občan, který má z logiky věci méně intenzivní kontakt s EU než s domácí politikou a který má méně informací ohledně stran/kandidátů a jejich postojů k jednotlivým otázkám spojeným s EU z mediálních zdrojů, má notně sníženou možnost informovaného výběru při volbách. To v praxi znamená, že volič těžko může efektivně potrestat ty kandidáty, o kterých si myslí, že jeho zájmy na evropské úrovni nezastávali kvalitně, protože o jejich práci má málo informací jak od stran a kandidátů samotných, tak i médií. Ze stejného důvodu to má volič náročné, i když se nesnaží volit určité kandidáty na základě předchozího působení, ale chce si vybrat někoho, kdo by kvalitně reprezentoval jeho zájmy v následujícím funkčním období. Jinak řečeno, volič má kvůli nedostatku informací při volbách do EP ztíženou jak možnost retrospektivní volby, tak možnost prospektivního výběru. 6 Nejen z těchto důvodů je třeba se před volbami do EP (tedy během kampaně vedoucí k těmto volbám) snažit rozvířit diskuzi týkající se aktivit europoslanců v EP během uplynulého funkčního období, stejně tak jako diskuzi o tom, jaké mají jednotliví kandidáti a politické strany postoje k rozličným otázkám spojeným s unijní úrovní vládnutí. Předmětem tohoto textu je tedy (systematické) hodnocení některých aspektů práce českých europoslanců za období od posledních voleb konaných v červnu Konkrétně jde tedy o období od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013 ( ). Struktura textu je uspořádána tímto způsobem: následující část (kapitola 2) stručně představuje EP a organizaci práce v této instituci; třetí kapitola předkládá argumenty ohledně důležitosti sledování práce (českých) poslanců v EP; následující část (kapitola 4) diskutuje metodologické postupy a pátá kapitola představuje výsledky analýzy; poslední část (kapitola 6) interpretuje výsledky a zasazuje je do širšího kontextu týkajícího se práce poslanců v zastupitelských sborech. Evropský parlament je jedinou občany přímo volenou institucí EU. Zastupitelé jsou do EP voleni každých pět let, přičemž až do roku 2009 se evropské volby odehrávaly vždy v průběhu první poloviny měsíce června. Příští volby do EP se však budou konat května 2014, a to především z důvodů snahy zvýšit chronicky nízkou volební účast tím, že se vyhnou začátku letních prázdnin v několika členských státech, a také proto, aby bylo možné lépe organizovat a urychlit volbu nového předsedy Komise. Po přistoupení Chorvatska v červenci 2013 je EP tvořen 766 poslanci z 28 členských států. Pro následující volby do EP se však 1

3 počet europoslanců musí snížit na 751, protože je třeba dodržet pravidla stanovená Lisabonskou smlouvou. V praxi to znamená, že pro následující volební období ztratí Německo tři křesla a dalších dvanáct zemí mezi nimi i ČR po jednom křesle. Těmito zeměmi jsou Belgie, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Řecko. Česká republika má během současného sedmého volebního období v EP 22 europoslanců volených v rámci jednoho volebního obvodu. 7 Čeští europoslanci však v EP nezasedají podle příslušnosti k národním politickým stranám, ale na základě rozdělení do nadnárodních politických skupin (frakcí). 8 Tyto frakce jsou uspořádány podle ideologické/politické sounáležitosti bez ohledu na národní hledisko. K založení politické skupiny v EP je třeba zajistit členství minimálně 25 europoslanců, kteří jsou alespoň ze sedmi různých členských států EU. 9 Pokud se europoslancům podaří založit politickou skupinu, mají nárok na finanční příspěvky od EP, přístup k členství v parlamentních výborech a v neposlední řadě garanci určitých pozic v rámci těchto výborů. 10 V současnosti existuje v EP sedm politických skupin. Největšími frakcemi jsou Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu. Po dohodě předsedů jednotlivých skupin jsou v jednacím sále EP poslancům přidělena místa podle jejich politické příslušnosti ve směru z leva doprava. Někteří europoslanci nejsou členy žádné politické skupiny jsou tzv. nezařazenými poslanci. Tabulka 1 uvádí seznam českých europoslanců, národní politickou stranu, za kterou byli zvoleni a politickou skupinu, za kterou sedí v EP. Tabulka 1. Seznam českých europoslanců a jejich politická příslušnost 2

4 Poslanci se v EP sdružují v tzv. politických skupinách či frakcích. Jak již bylo míněno, nezasedají tedy v EP dle státní příslušnosti, nýbrž podle politické příslušnosti. Někteří poslanci nejsou členy žádné politické skupiny jsou tzv. nezařazenými poslanci. V současnosti je v EP sedm politických skupin, které mají vlastní vnitřní organizační strukturu. Mají tedy předsedu (v některých frakcích dva spolupředsedy), předsednictvo a sekretariát. Velikost sekretariátu, v němž jsou kromě administrativních pracovníků i političtí poradci pro jednotlivé oblasti, závisí na velikosti frakce. Před každým hlasováním na plenárním zasedání projednávají frakce zprávy pocházející z parlamentních výborů a předkládají k nim pozměňovací návrhy. 14 Poslanec se po zvolení do EP skrze svoji domácí politickou stranu nejprve stává členem frakce a v závislosti na členství ve frakcích je zařazen do výborů a delegací. Činnost ve výborech a na plenárním zasedání představuje hlavní pracovní náplň europoslance z legislativního úhlu pohledu. Nicméně nezahrnuje všechny typy činnosti vykonávaných poslanci EP; těmi jsou dále například členství v předsednictvu výborů, delegací a politických skupin, členství ve formálních i neformálních meziskupinách či práce ve volebním obvodu. 15 Při dílčích zasedáních EP jsou v rámci přípravy práce poslanci rozděleni do stálých výborů, z nichž každý se zaměřuje na specifické oblasti. V rámci probíhajícího sedmého volebního období má EP 20 stálých výborů, které se v současnosti skládají z poslanců. Složení jednotlivých výborů odráží složení plenárního zasedání, takže je přímo závislé na výsledku voleb do EP. Každý výbor má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Schůze parlamentních výborů se konají jednou až dvakrát měsíčně v Bruselu. V rámci parlamentních výborů europoslanci vypracovávají legislativní návrhy a zprávy, předkládají k nim pozměňovací návrhy a hlasují o nich. V parlamentních výborech také projednávají návrhy Evropské komise a Rady a v příslušných případech vypracovávají zprávu, která je předkládána na plenárním zasedání. 16 Plenární zasedání, další těžiště činnosti EP, je vyvrcholením legislativní práce poslanců v rámci parlamentních výborů a politických skupin. Plenární zasedání se konají jednou za měsíc s výjimkou srpna ve Štrasburku a trvají čtyři dny (pondělí až čtvrtek). Šestkrát za rok se pak europoslanci scházejí také v Bruselu na dvoudenním zasedání (ve středu a ve čtvrtek). Plenární zasedání samo se pak člení podle jednotlivých dní. Během plenárních zasedání se odehrávají všechna hlasování a z pohledu instituce jako celku jde o vrchol její politické aktivity. Plenární zasedání vede předseda EP, kterému v této roli pomáhá čtrnáct místopředsedů. Předseda zahajuje zasedání, během zasedání udílí slovo jednotlivým poslancům a dohlíží na řádný průběh rozprav. Řídí rovněž hlasování, předkládá poslancům k hlasování pozměňovací návrhy a legislativní usnesení a konstatuje, zda většina byla pro, nebo proti. Jak již bylo zmíněno, hlavní náplní pléna jsou hlasování a rozpravy. Nedílnou součástí plenárního zasedání je také doba vyhrazená pro otázky položené Radě nebo Komisi. 17 Během pléna mohou rovněž europoslanci požádat Komisi, aby předložila příslušný legislativní návrh týkající se otázky, o níž se EP domnívá, že vyžaduje vypracování unijního (právního) aktu. 18 Kromě parlamentních výborů a činnosti na plenárním zasedání jsou poslanci EP také rozřazeni do tzv. parlamentních delegací. 19 Účelem delegací EP je udržovat vztahy a zajišťovat výměny informací s různými parlamenty třetích zemí. Evropský parlament prostřednictvím svých delegací přispívá k reprezentaci EU v zahraničí a k prosazování hodnot, na nichž je Unie založena. V současném volebním období působí v EP delegací, které se skládají ze europoslanců. Každá delegace má předsedu, předsednictvo a sekretariát. Předsedové jednotlivých parlamentních delegací koordinují svou činnost v rámci Konference předsedů delegací. 21 Odpověď na tuto otázku se dá rozdělit přinejmenším do dvou propojených pilířů: jednoho spíše teoretického a jednoho praktického. Z teoretického úhlu pohledu je třeba začít tím, že volby do EP jsou v odborné literatuře běžně považovány za druhořadé národní volby, ve kterých nejde o povolební vytvoření evropské vlády, ani nemají evropský charakter - jde v nich spíše o 3

5 domácí polická témata a národní politický kontext, což ve velké míře ovlivňuje jejich výsledek. 22 Důsledkem těchto faktorů je, že (volební) pouto mezi poslanci EP, unijními tématy a voliči v členských zemích v praxi (skoro) neexistuje. Vzato z pohledu europoslanců to znamená, že to, co dělají či nedělají v EP, ovlivňuje jejich šance na znovuzvolení pouze v malém měřítku. Radikální čtení tohoto argumentu by europoslancům dokonce napovídalo, že se nemusí v rámci EP příliš snažit, když mají ve výsledku jen malou naději, že to někdo ocení. Toto je ještě umocněno faktem, že volby do EP jako druhořadé národní volby probíhají ve srovnatelně nižším informačním prostředí než volby do Poslanecké sněmovny. To v důsledku znamená, že pokud by i byl europoslanec extrémně aktivní v rámci EP, před volbami se to nikdo nemusí dozvědět. Pokud bychom měli syntetizovat výše zmíněné teoretické argumenty, pak skutečnosti, že volby do EP nejsou o evropských tématech a že naopak jsou strukturovány domácím politickým kontextem a probíhají v podmínkách nízké informovanosti voličů, vedou k závěru, že volby do EP v současnosti nesplňují mnoho z funkcí, které by (demokratické) volby splňovat měly, a tak jsou vlastně jedním ze zdrojů demokratického deficitu v EU. 23 Z praktického úhlu pohledu je odpověď na otázku v názvu kapitoly poněkud odlišná. Pravomoci EP se od 70. let minulého století kontinuálně zvyšovaly a od prvních přímých voleb z roku 1979 tento trend ještě zrychlil. EP se za poslední čtyři dekády proměnil z diskusního klubu na opravdový parlament, jehož určité pravomoci přesahují dokonce pravomoci některých národních parlamentů členských států EU. 24 V roce 1957 nemohlo tehdejší Shromáždění, jak se Parlament dříve nazýval, navrhovat legislativu (což závazně nemůže dodnes), navrhovat změny, přijímat legislativní akty ani blokovat přijetí legislativy. I vliv Shromáždění na tvorbu rozpočtu tehdejších Evropských společenství byl minimální. EP tedy dlouhodobě plnil pouze funkci diskusního fóra a poradního orgánu. Po přijetí Lisabonské smlouvy je však již parlamentem, který získal zásadní legislativní pravomoci, signifikantně ovlivňuje tvorbu rozpočtu EU a má vliv na vnější vztahy EU. Pokud zůstaneme u legislativní činnosti, která je pro tuto studii ta nejdůležitější, pak lze říci, že v současnosti mají europoslanci ve třech čtvrtinách legislativy EU stejné spolurozhodovací pravomoci, jako má Rada ministrů. 25 To znamená, že v důsledku posílení pravomocí EP by občanům jednotlivých členských států neměly být volby do EP lhostejné, protože většina všech nových pravidel a zákonů jejich zemí se odvíjí od legislativy přijaté na úrovni EU, o níž spolurozhoduje EP. Tyto změny se promítly i do mediálního a odborného pole. Přinejmenším od minulých voleb do EP z roku 2009 se ve velké části členských států EU objevilo mnoho různých mediálních výstupů, které přinášely zpravodajství o tom, že europoslanci dotyčných zemí mají slabou docházku na plenární zasedání a že i v ostatních indikátorech výkonu mají spíše slabé než dobré výsledky. V jednotlivých členských státech se tyto výstupy objevovaly jak v seriózním tisku, tak i v bulváru. Nicméně tuto vlnu mediálních studií vyvolalo především založení několika webových stánek a vydání odborných publikací, které se zabývaly měřením docházky a dalších výkonnostních indikátorů europoslanců. 26 Prakticky všechny typy těchto aktivit napomáhají učinit EU o něco transparentnější a zjednodušit přístup k informacím pro voliče. Reakce jednotlivých europoslanců vůči podobným článkům, webovým portálům a odborným studiím byly pochopitelně rozporuplné. Ti, kteří se objevili na spodku žebříčků pro jednotlivé typy aktivit, měli důvod být znepokojeni možným dopadem na jejich mediální obraz a často napadali metodologické postupy vzniku žebříčků. Na druhou stranu ti, kteří se umístili na předních příčkách, viděli tyto výsledky jako možnost zdůraznit jejich pozici tvrdě pracujících poslanců. V posledním období však těchto mediálních výstupů ubylo, i když se dá očekávat, že s přibližujícími se volbami jich bude snad opět přibývat. Častým problémem těchto mediálních výstupů je také někdy nejasná interpretace dat, a proto tato studie přichází s analýzou několika vybraných aspektů pracovní činnosti mapující většinu současného sedmého volebního období EP. Tato studie se tedy pokouší přispět ke zlepšení informovanosti veřejnosti o vybraných pracovních indikátorech europoslanců, a být tak voličům nápomocná při výběru kandidátů ve volbách do EP v květnu Zároveň se snaží podpořit lepší informovanost v oblastech a tématech spojených s vládnutím na úrovni EU. 4

6 Pro co nejkomplexnější postižení pracovních aktivit poslanců EP je studie rozdělena na kvantitativní a kvalitativní část, přičemž každá z těchto částí sleduje jiné aspekty činnosti europoslanců. Toto rozdělení na dvě odlišně části reflektuje fakt, že zatímco obě části mají převážně informační charakter, je to kvantitativní část, která má širší, přičemž stále do jisté míry omezené, možnosti komparativního pojetí. Pracovní aktivita (českých) poslanců v EP je v rámci kvantitativní části měřena na základě sledování několika klíčových oblastí, ve kterých se mohou europoslanci prakticky zapojit do činnosti v EP. Konkrétně jde o následujících jedenáct indikátorů, které byly sledovány od počátku sedmého funkčního období až do konce kalendářního roku 2013, kdy byla započata práce na této studii ( ) 27 : 1) Docházka na plenární zasedání (Plenary attendance) 2) Účast na jmenovitých hlasováních (Participation in roll-call votes) 3) Zprávy předložené zpravodajem (Reports drafted) 4) Zprávy předložené stínovým zpravodajem (Reports drafted as shadow) 5) předložená navrhovatelem (Opinions drafted) 6) předložená stínovým navrhovatelem (Opinions drafted as shadow) 7) Pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (Reports amended) 8) Parlamentní otázky (Parliamentary questions) 9) Písemná prohlášení (Written declarations) 10) Návrhy usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání (Motions for resolution) 11) Vystoupení na plenárním zasedání (Speeches in the plenary) Podívejme se nyní krátce na jednotlivé indikátory. Docházka jednoduše měří, jestli se poslanec podepsal do prezenčního listu v daný den plenárního zasedání. Je třeba zde zopakovat, že plénum samotné se člení dle jednotlivých dní a tak se poslanci musí podepisovat každý den tohoto zasedání. Docházkové hodnoty v této studii budou udávané v procentuálních hodnotách za sledované období. 28 Druhým indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních. V tomto případě jde o procentuální hodnotu jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Tato hodnota ukazuje, do jaké míry se zapojuje poslanec do jednotlivých hlasování a udává informaci o tom, jak často se poslanec hlasování účastní. Zde je na místě uvést, že jmenovitá hlasování nepředstavují všechna hlasování v rámci Parlamentu. Poslanci v EP mají v praxi možnost hlasovat třemi různými způsoby. První způsob hlasování je vlastně aklamační hlasování, kdy europoslanci hlasují zvednutím ruky (nebo povstáním) a kdy předseda opticky zjišťuje, zda je většina pro, nebo proti. Další dva způsoby probíhají v elektronické podobě, kdy má každý poslanec k dispozici tlačítka ano, ne a zdržet se. V rámci prvního typu elektronického hlasování se výsledky nezaznamenávají jmenovitě a nelze tedy zjistit, jak jednotliví poslanci hlasovali. Výsledky jsou naopak zapisovány pouze jako výsledné agregátní číslo: tedy počet pro, proti a zdržel se. Druhým způsobem elektrického hlasování jsou tzv. jmenovitá hlasování (roll-call votes), při kterých se vedou jmenné seznamy poslanců obsahující údaje o tom, jak jednotliví poslanci hlasovali. 29 Je to pouze tento typ hlasování, který jako jediný může být, a tedy je zahrnut do této studie. Nutno doplnit, že tento způsob se používá u menšiny ze všech hlasování. 30 Třetí zahrnutou aktivitou jsou zprávy předložené zpravodajem, což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. V Evropském parlamentu bývají jednotlivé výbory vyzvány, aby připravily zprávu k legislativním i nelegislativním otázkám. 31 Pro každou zprávu je z členů výboru, který zpracovává zprávu, vybrán zpravodaj (rapporteur), který za její vypracování zodpovídá. Vyhotovenou zprávu zpravodaj předkládá konkrétnímu výboru a následně plenárnímu zasedání. 32 Z logiky tohoto procesu vyplývá, že se zpravodaj podílí na procesu vypracování zprávy od samotného počátku, a je tedy důležitou postavou se značným vlivem na finální podobu zprávy. Čtvrtým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem. Zatímco zpravodaj formuluje postoj EP k dané otázce (v podobě zprávy), ostatní frakce, které nezískaly roli zpravodaje v dané otázce, 5

7 mohou jmenovat svého tzv. stínového zpravodaje (shadow rapporteur), který komunikuje se zpravodajem, formuluje pozici frakce, jejímž je členem, k dané otázce a vypracovává pro svoji frakci podklady ke hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích i o samotné zprávě. Tato studie zahrnuje počet zpráv, který každý europoslanec vypracoval v roli stínového zpravodaje, neboť jde o důležitý aspekt činnosti poslanců v EP. 33 Pátým indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená navrhovatelem, což je jednoduše počet případů, kdy poslanec vypracoval stanovisko k legislativnímu či nelegislativnímu textu či otázce. Oba typy těchto textů jsou běžně postoupeny jednomu či více výborům na začátku postupu v EP. V případě legislativních otázek mají stanoviska formu pozměňovacích návrhů. Naopak v případě nelegislativních textů mají stanoviska podobu návrhů k některým částem textu. O návrzích stanovisek hlasuje výbor, jehož člen stanovisko vypracoval a poté je předá výboru, který je zodpovědný za vypracování zprávy pro danou otázku. 34 Šestým pracovním indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem. Stejně jako v případě zpráv vybírají politické skupiny tzv. stínového navrhovatele, který vypracovává stanovisko k dané problematice pro svoji politickou skupinu. Tento indikátor tedy vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Sedmou zahrnutou oblastí je počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh. Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Osmým indikátorem je počet parlamentních otázek. Poslanci EP mohou pokládat parlamentní otázky Komisi, Radě EU či ostatním orgánům a institucím EU v písemné nebo ústní podobě. 35 V rámci této studie uvádíme počet europoslancem předložených písemných otázek Evropské komisi nebo Radě EU. Dalším indikátorem pro měření aktivity europoslanců je počet písemných prohlášení podepsaných poslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci či oblasti, která nezbytně musí spadat do působnosti Evropské unie. Písemné prohlášení může předložit nejméně 10 poslanců alespoň ze tří politických skupin jako text, k němuž svůj podpis mohou připojit další poslanci. Písemná prohlášení však nelze považovat za akt EP, který by vyjadřoval postoj celého tělesa. Písemná prohlášení tedy vyjadřují pouze postoj signatářů daného prohlášení. 36 Tento typ aktivity je často používán nezávisle na politické skupině, které je daný europoslanec členem. Předposledním indikátorem je počet návrhů usnesení, které byly europoslancem podepsány. Kterýkoli poslanec může předložit návrh usnesení, který nesmí obsahovat více než 200 slov, a to jen ve věci spadající do oblasti činnosti EU. 37 Návrhy usnesení však obvykle předkládá politická skupina, výbor nebo alespoň 40 europoslanců. Posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání udávající počet jednotlivých proslovů, které europoslanec za sledované období v EP učinil. Čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je europoslanec členem. 38 Data nezbytná k měření všech výše uvedených indikátorů jsou veřejnosti volně přístupná na webových stránkách EP (www.europarl.europa.eu). 39 Data týkající se většiny z výše zmíněných indikátorů lze také nalézt přehledně zpracované na webových stránkách což je nezávislý portál monitorující politiku EU a převážně rozhodovací procesy v jednotlivých institucích. 40 VoteWatch sbírá data pro svou potřebu z oficiálních webových stránek EP a má výhodu v mnohem jednodušším následném zpracování dat pro potřeby koncového uživatele. Obě tyto zdrojové datové oblasti byly využity při zpracovávání této studie, přičemž pokud byly informace o indikátorech dostupné na VoteWatch, byla použita metodologie a data z tohoto portálu. Pouze u indikátorů, pro které VoteWatch nesbírá data, byla použita metodologie a data z oficiálních webových stránek EP. Pro každý indikátor je zpracováno pořadí od poslance, jehož hodnota byla nejvyšší po poslance, jehož hodnota byla v rámci daného indikátoru nejnižší. Takové zpracování má sloužit k tomu, aby si čtenář mohl udělat přehled o jejich výkonnosti v rámci jednotlivých indikátorů. Zároveň je spočítán pro každý indikátor průměr za všechny české europoslance, který je poté porovnán s průměry ostatních členských států a několika kontrolních skupin. Těmito kontrolními skupinami 6

8 jsou: 1) průměr za staré členské státy 41, 2) postkomunistické členské státy 42 a 3) podobně velké státy. 43 To umožní zasazení aktivity českých europoslanců do kontextu celé EU i do kontextu vůči vybraným skupinám členských států EU. V závěru vlastní analýzy studie také obsahuje základní informace o každém českém europoslanci a zároveň tabulku, která pro každý indikátor udává poslancovo pořadí v porovnání s ostatními českými europoslanci. Kromě výše diskutovaných 11 kvantitativních indikátorů se tento text snaží postihnout i další aspekty pracovní aktivity poslanců EP. Protože při diskuzi o pracovních aktivitách europoslanců hraje také důležitou roli obsazování výborů a delegací a rozdělení postů v předsednictvu, a to nejen v rámci jednotlivých výborů, ale i v jednotlivých frakcích EP jako celku, obsahuje tento text informace o formálním začlenění jednotlivých českých europoslanců do pracovních aktivit v EP. Konkrétně jde o následující pozice: a) pozice ve výborech (členství a náhradnictví); b) členství v rámci parlamentních delegací; c) funkce v rámci politických skupin v EP (např. předseda, místopředseda, pokladník); d) pozice v předsednictvu a vedoucích funkcí v EP. Kromě zmíněných formálních postů v rámci EP a politických skupin je také sledováno začlenění poslanců EP do neoficiálních uskupení, kteří se zajímají o určité téma, jež nemusí spadat do běžné pracovní náplně EP tzv. meziskupin. U všech těchto kvalitativních indikátorů jsme vycházeli z informací veřejně přístupných na webových stránkách EP 44 a v případě politických skupin v EP z jejich vlastních webových stránek. 45 Posledním typem informací v rámci kvalitativní části je členství europoslanců v dalších neformálních zájmových skupinách v rámci EP. V tomto případě jsme spoléhali na data poskytnutá kancelářemi jednotlivých českých europoslanců. Všechny tyto informace nejsou primárně určeny ke komparaci mezi jednotlivými (českými) europoslanci, protože lze jen těžko srovnávat jednotlivé výše zmíněné typy pozic mezi sebou. Primárním účelem je doplnit informace o kvantitativních indikátorech činnosti europoslanců o další formální i neformální či neoficiální aktivitu poslanců EP tak, aby čtenář a případně potencionální volič ve volbách do EP získal co nejširší záběr informací o činnosti českých europoslanců. Na úvod této části je třeba důrazně zmínit, že tato studie nemá za cíl poskytnout kompletní srovnávací hodnocení individuálních ani kolektivních pracovních aktivit europoslanců. Mnoha typům aktivit poslanců v EP např. aktivity v rámci volebního období, aktivity v rámci vnějších vztahů EU, práce v rámci politických skupin v EP a účast v meziparlamentních delegacích - se tato studie záměrně komparativně nevěnuje. Jinými slovy typy těchto aktivit jsou sice ve studii zohledněny, nejsou však kvantifikovány a komparovány. Tato studie sice uvádí přehled členství v jednotlivých výborech a delegacích, meziskupinách, předsednictvu EP i politických frakcí, ale pro potřeby analýzy aktivit není jejich komparativní vyhodnocení provedeno. Dalším bodem, který je nezbytné zmínit před představením vlastní analýzy, je fakt, že kvantitativní indikátory jako takové nikdy nemohou pokrýt celkovou aktivitu poslanců v rámci EP. To znamená, že analyzované kvantitativní indikátory neposkytují dostatečný základ pro celkové komparativní posouzení práce europoslanců. Dalším důležitým bodem vztahujícím se ke kvantitativním indikátorům pracovní činnosti je typické úskalí vztahující se k použití (deskriptivní) statistiky. Protože byl použit kvantitativní postup vyhodnocení daných aspektů pracovní činnosti, byly všechny akty a činy europoslanců chápány jako rovnocenné, tedy mající stejnou váhu. Například v rámci indikátoru udávajícího počet zpráv, ke kterým byl předložen pozměňovací návrh, není brán ohled na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Jiný příklad jsou zprávy předložené zpravodajem, kde například není bráno v potaz, zdali jde o legislativní či nelegislativní otázku, ke které se zpráva vztahuje. Například příprava tří zpráv nelegislativního charakteru může být podstatně méně náročná, nežli příprava jediné zprávy k velkému legislativnímu návrhu. Pro účely hodnocení a prezentace kvantitativních indikátorů pracovní činnosti europoslanců jsou tedy všechny činy a akty brány jako rovnocenné všem ostatním v dané kategorii. Na druhou stranu, pokud se pohybujeme v rámci použitých indikátorů a máme na paměti jejich 7

9 omezení, poskytují poměrně rigorózní vyhodnocení důležitého výseku práce europoslanců. 46 Další úskalí leží ve skutečnosti, že pravidla ustavená jednacím řádem EP mají vliv na legislativní i nelegislativní činnosti menších politických frakcí v EP a nezařazených europoslanců. 47 Toto je především případ vypracovávání zpráv v roli zpravodaje (a stínového zpravodaje), stanovisek předložených navrhovatelem (a stínovým navrhovatelem) a vystoupení na plenárním zasedání, protože tyto činnosti jsou předmětem dohody politických skupin v EP a jsou přidělovány poměrně k síle a velikosti politických skupin (a národních delegací). 48 Dalším bodem, který je nezbytné zmínit, je, že pozice v předsednictvu EP (předseda a místopředsedové) může vést k tomu, že u dotyčných europoslanců mohou být čísla týkající se některých kvantitativních indikátorů (např. vystoupení na plenárním zasedání, ale i dalších) nafouknutá. K tomuto efektu dochází nejen proto, že čas při rozpravách je rozdělován proporcionálně k počtu mandátů, které má v EP konkrétní politická frakce a národní delegace, jejichž je každý europoslanec členem, ale také proto, že europoslanci, kteří zasedají ve vedení EP, činí z titulu své funkce proslovy častěji (počítá se do nich i prosté předávání slova). Při vyhodnocování pracovních aktivit českých europoslanců je tedy potřeba mít na paměti, že Libor Rouček ( ) a Oldřich Vlasák ( ) zastávali či zastávají v sedmém funkčním období EP pozici místopředsedy EP. Posledním úskalím je fakt, že europoslanci v mnoha členských zemích ukončí svůj mandát v průběhu pětiletého funkčního období a jsou nahrazeni jinými. V ČR tak byl nahrazen zesnulý europoslanec Jiří Havel 49 příchozím Vojtěchem Mynářem 50, což se nezbytně musí projevit do jejich pracovních aktivit a následného vyhodnocení. Mandát Vladimíra Remka 51 dokončí Věra Flasarová 52, což však jeho pracovní aktivity ve světle této studie neovlivnilo, protože ke změně došlo mimo sledovaný časový rámec. Stejná situace nastala v mnoha dalších státech EU 53, které tvoří jednotlivé kontrolní skupiny sloužící pro porovnání pracovních aktivit českých europoslanců se zbytkem EP. V těchto případech postupujeme vždy tak, že do analýzy zahrnujeme odstupujícího i přicházejícího europoslance, aby nedocházelo k zásadnímu zkreslení dat. Specifické informace k metodologickému postupu najdete vždy v poznámce u příslušné tabulky. I přes všechna zmíněná úskalí a omezení nabízí tento text množství dat zvyšujících informovanost o poslancích EP, která jsou vhodná k další interpretaci, vedoucí ke konkrétním závěrům se znatelnou vypovídající schopností. To je důležité především proto, že je lepší mít alespoň nějaké přehledné souhrnné informace o pracovních aktivitách českých europoslanců, než nemít žádné. Následující přehled má tedy posloužit (nejen) průměrnému voliči k tomu, aby měl před volbami co nejvíce informací o poslancích EP. Přehled kvantitativních indikátorů pracovní aktivity europoslanců V souladu s představením jednotlivých částí v metodologické kapitole se nejprve podívejme na souhrnné výsledky po jednotlivých indikátorech, které srovnávají české europoslance s jednotlivými kontrolními skupinami. Následně budou představeni čeští europoslanci jeden po druhém včetně jejich pracovních aktivit pro jedenáct zahrnutých indikátorů pracovní činnosti. Tabulky 2 a 3 představují souhrn všech indikátorů pro veškeré české europoslance a srovnání průměrů za ČR s ostatním členskými státy EU a dalšími kontrolními skupinami. 8

10 Tabulka 2. Indikátory pracovní aktivity a jejich pořadí v ČR 54 9

11 Tabulka 3. Indikátory pracovní aktivity a jejich porovnání s kontrolními skupinami 10

12 Tabulka 4. Docházka českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Prvním zahrnutým indikátorem pracovní činnosti je docházka (tab. 4) na plenární zasedání. Průměrná docházka českého europoslance je 87,73%, což znamená, že v tolika procentech případů je průměrný český europoslanec podepsán v prezenční listině v daný den plenárního zasedání. Nejčastěji přítomným českým europoslancem na plenárním zasedání byl za sledované období Pavel Poc (99,58%), následovaný Liborem Roučkem (97,90%) a Zuzanou Roithovou (97,06%). Na druhé straně stupnice se objevili Milan Cabrnoch (78,99%), Jan Zahradil (74,37%) a Miroslav Ouzký (71,85%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec měl třináctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy (87,73%). Jinými slovy, pokud jde o průměrná čísla, stojí čeští europoslanci zhruba v polovině žebříčku. V porovnání s průměrem za postkomunistické členské státy EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec má o něco nižší docházku na plenární zasedání než je průměr EU-10 (88,12%). Při srovnání se starými členskými státy EU (87,07%) zjistíme, že průměrný český europoslanec má naopak o něco vyšší docházku na plénum než je průměr EU-15. Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR, zjistíme, že naši europoslanci jsou lepší než poslanci ze tří z těchto zemí: Maďarska (85,17%), Belgie (83,99%) a Řecka (83,68%). Na druhou stranu poslanci EP zvolení za Portugalsko (91,00%) měli ve sledovaném období o něco vyšší docházku na plénum. Druhým sledovaným indikátorem je účast na jmenovitých hlasováních (tab. 5) vyjádřený jako procentuální hodnota jmenovitých hlasování, kterých se poslanec zúčastnil bez ohledu na počet dní, kdy byl zapsán v prezenčním listu při plenárním zasedání. Průměrný český europoslanec je přítomen při 84,03% jmenovitých hlasování, což je stejně jako u docházky poměrně vysoké číslo. Na první příčce žebříčku se opět objevuje Pavel Poc (96,45%), v tomto případě následovaný Zuzanou Roithovou (95,41%) a Janem Březinou (94,74%). Na opačném pólu se objevují Richard Falbr (75,7%), Milan Cabrnoch (69,7%) Miroslav Ouzký (66,68%). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci měli patnáctou nejvyšší docházku mezi 27 členskými státy, což je lehce za polovinou průměru všech členských států. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (84,03%) má o něco málo nižší průměrnou účast při jmenovitých hlasování než je průměr EU-10 (84,21%) a naopak má o trochu vyšší účast vůči starým členským státům EU-15 (83,86%). Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že je vyšší než v případě Belgie (82,11%), Maďarska (80,93%) a Řecka (74,24%) a nižší než průměrná účast na jmenovitých hlasováních portugalských europoslanců (87,16%). 11

13 Tabulka 5. Účast na jmenovitých hlasováních českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího státy EU-15 (2,67), které vstoupily před rokem Pokud porovnáme český průměr s průměrem za podobně velké státy EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (2,23) europoslanec a maďarský (2), výrazně méně než řecký (3,27) a především portugalský (6,14) europoslanec. Tabulka 6. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Třetím sledovaným indikátorem jsou zprávy předložené zpravodajem (tab. 6), což je hodnota udávající počet zpráv, které vypracoval poslanec ve funkci zpravodaje. Český europoslanec vypracoval v průměru 1,95 zprávy v roli zpravodaje. V rámci ČR byla nejaktivnější Zuzana Roithová (9), následovaná Andreou Češkovou (7) a Janem Březinou (4). Naopak žádnou zprávu v roli zpravodaje nevytvořilo šest českých europoslanců, a to jmenovitě Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Vojtěch Mynář, Pavel Poc a Ivo Strejček. Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou s jejich počtem zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 17. místě žebříčku, což je řadí do dolní poloviny všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období. Při konfrontaci výsledků vidíme, že průměrný český europoslanec (1,95) má neznatelně nižší průměrný počet zpráv v roli zpravodaje než je průměr EU-10 (1,97) a výrazně nižší než členské Dalším zahrnutým indikátorem jsou zprávy předložené stínovým zpravodajem (tab. 7), což určuje počet zpráv, které daný poslanec zpracoval v roli stínového zpravodaje během sledovaného období. Český europoslanec v průměru vypracoval 10,5 zpráv v roli stínového zpravodaje. Nejvíce jich v této roli vytvořil Jaromír Kohlíček (34), Oldřich Vlasák (33) a Jiří Maštálka (31). Naopak nejméně zpráv, přesně žádnou, v roli zpravodaje vypracovali Robert Dušek, Richard Falbr a Vojtěch Mynář. Při srovnání s ostatními členskými státy EU uvidíme, že čeští europoslanci v tomto ohledu patřili v průměru 12

14 mezi ty, kteří zpracovali nejvyšší počet zpráv v roli stínového zpravodaje a zařadili se na 5. místo pomyslného žebříčku. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU vidíme, že průměrný český europoslanec (10,5) má téměř o polovinu vyšší průměrný počet zpráv v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,58). Podobný ale ne již tak markantní rozdíl vychází při srovnání s průměrem členských států EU-15 (8,0), které vstoupily před rokem Konečně pokud porovnáme průměr českých europoslanců s průměrem podobně velkých států EU, potom zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval méně než průměrný belgický (14,27) europoslanec, ale více než řecký (7,64), portugalský (6,73) a také maďarský (4,36) europoslanec. navrhovatelem (tab. 8), což představuje počet případů, ve kterých poslanec EP vypracoval stanovisko. Nejvíce výstupů v tomto ohledu vyhotovil Oldřich Vlasák s 12 stanovisky, následovaný Janem Zahradilem (6) a dvěma europoslankyněmi, které vypracovaly 4 stanoviska (Andrea Češková a Olga Sehnalová). Na druhém konci stupnice se opět objevilo sedm europoslanců, kteří nevypracovali za sledované období ani jedno stanovisko (Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Richard Falbr, Vojtěch Mynář, Miroslav Ouzký, Vladimír Remek a Ivo Strejček). Tabulka 8. předložená českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Tabulka 7. Zprávy předložené stínovým zpravodajem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Pátým sledovaným indikátorem pracovní aktivity poslanců jsou stanoviska předložená Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli navrhovatele za sledované období na 18. místě, což je opět o něco za polovinou všech členských států, jejichž poslanci sloužili celé volební období a jsou tedy zahrnuti do této studie. Při srovnání s průměrem postkomunistických 13

15 členských států EU zjistíme, že průměrný český europoslanec (2,09) vypracuje o něco méně stanovisek než jeho protějšek ze zemí EU-10 (2,35). Stejnou dynamiku má i srovnání s průměrem za staré členské státy EU-15 (2,45). V závěrečné konfrontaci se zeměmi s podobným počtem mandátů v EP, vychází průměrný český europoslanec s průměrným počtem předložených stanovisek (2,09) o něco lépe než průměrný Belgičan (1,95), ale hůře než průměrný Řek (2,55), Maďar (2,82) a Portugalec (2,55). Tabulka 9. předložené stínovým navrhovatelem českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího Šestým zahrnutým indikátorem jsou stanoviska předložená stínovým navrhovatelem (tab. 9), což je hodnota, která vyjadřuje, kolik stanovisek europoslanec ve sledovaném období vypracoval v roli stínového navrhovatele. Český europoslanec v průměru vytvořil 11,68 stanoviska v této roli. V rámci ČR vypracoval nejvíce stínových stanovisek Oldřich Vlasák (71), následovaný Jaromírem Kohlíčkem (34) a Milanem Cabrnochem (30). Nejméně jich naopak vypracovali tři čeští europoslanci, kteří si za sledované období nepřipsali na své konto ani jedno stínové stanovisko (Robert Dušek, Richard Falbr a Libor Rouček). Ve srovnání s dalšími 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu stanovisek v roli stínového zpravodaje za sledované období na 2. místě hned za lucemburskými europoslanci. V porovnání s průměrem postkomunistických členských států EU (EU-10) vidíme, že průměrný český europoslanec (11,68) má vyšší průměrný počet stanovisek v roli stínového zpravodaje než je průměr EU-10 (5,29). Stejně vychází srovnání s průměrem nejen členských států EU-15 (6,39), které vstoupily před rokem 2004, ale také s podobně velkými státy EU, kdy průměrný belgický europoslanec vypracoval v průměru 6,32 stínových stanovisek, portugalský (6,91) a ještě o něco méně průměrný řecký (4,45) a maďarský (3,59) europoslanec. Sedmým indikátorem jsou pozměňovací návrhy ke zprávám předloženým zpravodajem (tab. 10). Tento indikátor jednoduše udává počet zpráv, ke kterým poslanec předložil pozměňovací návrh či návrhy bez ohledu na to, jestli byly nebo nebyly tyto pozměňovací návrhy přijaty. Tento indikátor by tedy neměl být zaměňován s celkovým počtem pozměňovacích návrhů, protože k jedné zprávě lze podat více pozměňovacích návrhů. Nejvyšší hodnoty mezi Čechy v tomto ohledu dosáhl Oldřich Vlasák se 116 zprávami, ke kterým podal pozměňovací návrh. Druhý byl Milan Cabrnoch (80) a třetí Olga Sehnalová (79). Na opačném pólu se objevili Zuzana Brzobohatá a Robert Dušek s 11 zprávami, ke kterým podali pozměňovací návrh, dále Richard Falbr s 8 zprávami a poslední Vojtěch Mynář 55 se 2 zprávami. Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec zpracoval pozměňovací návrhy k 39,5 zprávám, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku. Jinými slovy, pouze europoslanci ze Slovenska a Estonska podali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU (EU-10) a jejich průměrným počtem pozměňovacích návrhů (63,17) vidíme, že průměrný český europoslanec má znatelně nižší průměr. A dokonce téměř o polovinu nižší než je průměr 14

16 starých členských států EU (77,37). Při porovnání s ostatními státy EU, které mají stejně mandátů v EP jako ČR zjistíme, že naši europoslanci vypracovali pozměňovací návrhy v průměru k nižšímu počtu zpráv než poslanci ze všech čtyř těchto zemí: Řecka (84,09), Portugalska (82,55), Belgie (67,18), i Maďarska (60,64). Tabulka 10. Počet zpráv, ke kterým byl podán pozměňovací návrh českými europoslanci od nejlepšího po nejhoršího s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podal průměrně 16,41 otázek Komisi či Radě, což je hodnota, která ho řadí na 25. pozici v žebříčku stejně jako v rámci předchozího indikátoru. Jinými slovy, pouze europoslanci z Lotyšska a Estonska předložili v průměru méně písemných parlamentních otázek než je průměr za ČR. Tabulka 11. Parlamentní otázky českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Dalším zahrnutým indikátorem pracovní aktivity českých europoslanců je počet písemných parlamentních otázek (tab. 11) předložených Evropské komisi nebo Radě EU. Český europoslanec v průměru předložil 16,41 písemných otázek Komisi nebo Radě. Nejvíce jich předložil Jan Březina (83), Pavel Poc (54) a Zuzana Roithová (54). Naopak na druhé straně žebříčku se objevují Robert Dušek (2) a Miloslav Ransdorf (2), dále pak Vojtěch Mynář 56 (1) a Zuzana Brzobohatá, která nepředložila ani jednu otázku. Při srovnání V konfrontaci průměrného českého europoslance s průměrným europoslancem z postkomunistických členských států EU zjistíme, že Čech podá v průměru o více než o polovinu méně písemných parlamentních otázek než průměrný europoslanec ze států EU-10 (42,8). Ještě výrazněji více v průměru parlamentních otázek podá europoslanec ze zemí EU-15 (104,45). V praxi vidíme, že český průměr je více než šestinásobně nižší než průměr EU-15. Ještě hůře vychází průměrný český europoslanec v počtu předložených parlamentních otázek dalším 15

17 institucím a orgánům Unie vůči podobně velkým zemím, neboť předložil o něco méně než průměrný Maďar (23), ale znatelně méně než Belgičan (122,09) a ještě výrazněji méně než průměrný Řek (255) a Portugalec (258,91). Tabulka 12. Písemná prohlášení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Devátý indikátor představuje počet písemných prohlášení (tab. 12) podepsaných europoslancem EP. Písemné prohlášení je text o délce nejvýše 200 slov, který se týká věci ve výlučné působnosti EU. V tomto směru mezi českými europoslanci byla nejaktivnějšími Zuzana Roithová (5), následovaná Jiřím Maštálkou (4) a Pavlem Pocem (3). Na opačné straně žebříčku se mezi Čechy objevilo třináct europoslanců, kteří nevypracovali ani jedno písemné prohlášení za sledované období (Zuzana Brzobohatá, Milan Cabrnoch, Andrea Češková, Robert Dušek, Hynek Fajmon, Jaromír Kohlíček, Edvard Kožušník, Vojtěch Mynář, Miloslav Ransdorf, Ivo Strejček, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák a Jan Zahradil). Při srovnání s ostatními členskými státy EU zjistíme, že průměrný český europoslanec podepsal průměrně 0,86 písemných prohlášení, což je hodnota, která ho řadí na 24. pozici v žebříčku podobně jako v případě dvou předchozích indikátorů. Jinými slovy pouze europoslanci z Estonska, Malty a Německa podepsali v průměru méně písemných prohlášení než je průměr za ČR. V porovnání s postkomunistickými členskými státy EU vidíme, že průměrný český europoslanec podepíše skoro o polovinu méně písemných prohlášení, než je průměr pro EU-10 (1,56). Při srovnání se starými členskými státy EU (1,38) vidíme, že počet písemných prohlášení podepsaných průměrným českým europoslancem je opět znatelně nižší než v případě průměrného europoslance ze zemí EU-15. A zároveň český europoslanec v průměru zpracoval méně písemných prohlášení než ti ze států, kteří mají stejný počet mandátů portugalský (2,05), belgický (1,45), maďarský (1,27) i řecký (1,23) europoslanec. Předposledním indikátorem pracovní aktivity poslanců EP je počet návrhů usnesení (tab. 13), které byly europoslancem podepsány. Nejvíce návrhů usnesení mezi českými europoslanci podepsali Zuzana Roithová (113), druhý byl Libor Rouček (45) a třetí Jan Zahradil (37). Naopak nejméně návrhů usnesení podepsali Hynek Fajmon, Vladimír Remek a Ivo Strejček, kteří všichni podepsali 2 návrhy usnesení. Další potom byli Vojtěch Mynář (1) 57 a Robert Dušek (0). Ve srovnání s ostatními 26 členskými státy EU zjistíme, že čeští europoslanci jsou v žebříčku počtu zpráv v roli zpravodaje za sledované období na 20. místě, což znamená, že pouze europoslanci zvolení za Švédsko, Dánsko, Irsko, Lotyšsko, Maltu a Maďarsko, kteří sloužili celé volební období, podepsali v průměru méně návrhů usnesení. Pokud porovnáváme průměrného českého europoslance v počtu podepsaných návrhů usnesení (14,91) s průměrem za EU-10, dojdeme k závěru, že český průměr je nižší než ten pro europoslance z postkomunistických zemí (36,33), a to o více než polovinu. Při srovnání s průměrem starých členských států EU (31,33) zjistíme, že jako ve všech předchozích případech je český průměr nižší než průměr zemí EU-15, a to opět o více než polovinu. Průměrný český europoslanec zpracoval 14,91 návrhů usnesení, což je více než průměrný 16

18 Maďar (6,95), o něco méně ale už s menším rozdílem než průměrný Řek (15,27) a znatelně méně než průměrný Portugalec (38,14) a Belgičan (54,36). Tabulka 13. Návrhy usnesení českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Olga Sehnalová se 146 vystoupením na plénu. Naopak na druhém konci českého žebříčku se objevuje Miroslav Ouzký (20), Richard Falbr (14) a Vladimír Remek (14). Tabulka 14. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců od nejlepšího po nejhoršího Konečně posledním indikátorem jsou vystoupení na plenárním zasedání (tab. 14). Tento indikátor udává počet jednotlivých proslovů, jež europoslanec za sledované období na plenárním zasedání v EP učinil. V rámci tohoto indikátoru se projevil předpokládaný efekt, že ti čeští europoslanci, kteří v průběhu současného funkčního období EP vykonávali funkci v předsednictví EP budou mít nejvíce vystoupení na plenárním zasedání. Na prvních dvou pozicích se tedy objevuji Libor Rouček (355) a Oldřich Vlasák (310), kdy oba během alespoň části sledovaného období vykonávali či vykonávají funkci místopředsedy EP. Na třetím místě se poté umístil Jan Březina (187), čtvrtá Byla Zuzana Roithová (169) a na pátém místě žebříčku je Pokud srovnáme český průměr pro tento indikátor s ostatními 26 členskými státy EU, zjistíme, že průměrný český europoslanec měl 95,41 vystoupení ne plenárním zasedání, což ho v pomyslném žebříčku řadí na 20. pozici před průměrného europoslance z Kypru, Holandska, Slovinska, Lucemburska, Dánska, Bulharska a Německa. Další dvě srovnání se týkají postkomunistických členských států (EU-10) a starých členských států (EU-15). V konfrontaci s průměrem pro obě tyto široké skupiny vychází průměrný český europoslanec, co do výše hodnoty, negativně, neboť český průměr pro tento indikátor je 95,41 vystoupení na plénu, a je tak nižší než ten pro státy EU-10 (187,33) i než ten pro EU-15 (219,29). V 17

19 obou případech je průměrný počet vystoupení na plénu alespoň dvakrát vyšší než hodnota pro průměrného českého europoslance. Ten také vystoupil méně než průměrný europoslanec ze všech čtyř podobně velkých členských států EU: Maďarska (137,23), Řecka (159,5), Belgie (173,55) a Portugalska (850,23). V rámci druhé části této studie bude představeno zapojení českých europoslanců do formálních, neformálních či neoficiálních struktur v rámci EP. Přestože tato část textu neaspiruje na komparativní hodnocení pracovních aktivit českých europoslanců, můžeme se podívat kolika výborů, podvýborů či parlamentních delegací byli čeští europoslanci členy. Během celého sledovaného období byli čeští europoslanci členy v průměru 1,55 výboru či podvýboru a zastávali pozici náhradníka průměrně v 1,68 výboru či podvýboru. Nejvýše byl během sledovaného období český europoslanec členem 3 výborů a zastával roli náhradníka nejvýše ve čtyřech výborech. Každý český europoslanec byl členem a zároveň náhradníkem v alespoň jednom výboru či podvýboru. Tabulka č. 15 také uvádí počet předsedů a místopředsedů parlamentních výborů a podvýborů pro všech 28 členských států. Z tabulky je patrné, že Česká republika měla během druhé poloviny sedmého volebního období EP jednoho místopředsedu výboru (Evžen Tošenovský v rámci Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku) a žádného předsedu výboru. Podívejme se nyní na statistiku pro státy se stejným počtem mandátů jako ČR: Belgie měla ve stejném období 2 místopředsedy, Maďarsko dokonce pět místopředsedů, Řecko mělo místopředsedy čtyři a Portugalsko jednoho předsedu a další dva místopředsedy. Pokud se tedy díváme jen na druhou polovinu sedmého funkčního období EP, získali čeští zastupitelé v EP méně vedoucích pozic v rámci výborů v EP. Informace o vedoucích pozicích ve výborech pro další členské státy EU lze najít ve zmíněné tabulce. Pokud se podíváme na členství v parlamentních delegacích, potom český europoslanec byl v průměru za sledované období členem 1,41 delegace a zastával roli náhradníka v 1,09 delegaci. Nejvýše byl český europoslanec během sledovaného období zároveň členem 2 delegací a ve stejném počtu zastával pozici náhradníka. Každý český europoslanec byl během sledovaného období členem alespoň jedné delegace, zatímco pozici náhradníků někteří nezastávali vůbec. Zato se podařilo dohromady šesti českým europoslancům získat pozici v předsednictvu jednoho výboru a pěti parlamentních delegací. Tři čeští europoslanci zastávali během sledovaného období pozici v rámci předsednictva EP nebo roli kvestora EP buď po celé sledované období, nebo alespoň v jeho části. Při pohledu na statutární funkce v rámci politických skupin v EP uvidíme, že osm českých europoslanců některou z těchto funkcí zastávalo opět buď po celé volební období, či alespoň během jeho části (tab. 15). Skoro každý český europoslanec byl členem některé z registrovaných Intergroups (meziskupin) 58, což jsou neoficiální sektorově, tematicky či geograficky formovaná uskupení poslanců EP. V průměru byl členský europoslanec členem přesně jedné meziskupiny. Toto číslo je však skreslené tím, že někteří čeští europoslanci byli členy až čtyř meziskupin, zatímco jiní se nezapojili do žádné. Zároveň jsme se kanceláří jednotlivých europoslanců dotázali na zapojení do dalších (neformálních) zájmových/odborných a podobných skupin v rámci EP. Výsledky jsou však velmi podobné jako u zapojení europoslanců do činnosti meziskupin. Všechny tyto a ještě některé další informace a souhrny kvantitativních indikátorů pro každého europoslance najdete na následujících stránkách. V této části studie jsme se rozhodli dát každému českému europoslanci prostor vyjádřit se k několika vytipovaným oblastem jejich činnosti prostřednictvím jednotného (sebe-evaluačního) dotazníku, který jsme rozeslali kanceláři každého europoslance. 59 Dotazník obsahoval 8 níže uvedených otázek týkajících se legislativních i nelegislativních aspektů činnosti zastupitelů v EP. Od 22 dotázaných českých europoslanců se nám vrátilo 17 odpovědí, zbylí se k dotazníku buď vůbec nevyjádřili, nebo jej odmítli vyplnit. V rámci tohoto textu jsou z důvodů velkého rozsahu uvedeny pouze odpovědi na dvě vybrané a pro každého poslance stejné otázky u všech českých europoslanců, kteří vyplněný dotazník zaslali. Odpovědi na všech 8 otázek v plném rozsahu najdete na webu 18

Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16

Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16 Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období? Analytická studie think-tanku Evropské hodnoty 2013-09-16 I. Abstrakt Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období

Více

INFORMACE Interní zpravodaj

INFORMACE Interní zpravodaj Evropský integrační tým ČMKOS INFORMACE Interní zpravodaj č. 19/2009 27. 7. 2009 EVROPSKÝ PARLAMENT: Čeští poslanci, politické skupiny, vedení EP, předsedové a místopředsedové stálých výborů a podvýborů.

Více

Evropský parlament Práce europoslance a utváření evropské politiky Úvod u zrodu stáli dva zakladatelé Ing. Oldřich Vlasák EP 18. Dubna 2008 Robert Schuman Jean Monnet 3 Historie Evropské Unie Evropská

Více

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.3.2011 KOM(2011) 138 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Druhá zpráva o dobrovolném

Více

Česká delegace v Evropském parlamentu v období 2009-2014: Přehled poslanců a poslankyň

Česká delegace v Evropském parlamentu v období 2009-2014: Přehled poslanců a poslankyň Česká delegace v Evropském parlamentu v období 2009-2014: Přehled poslanců a poslankyň Únor 2012 Úvodní slovo Vážení čtenáři, dostal se Vám do rukou stručný průvodce českou delegací v Evropském parlamentu

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Čeští poslanci Evropského parlamentu

Čeští poslanci Evropského parlamentu Čeští poslanci Evropského parlamentu únor 2007 Úvodní slovo ředitelky Vážení kolegové, dostává se Vám do rukou druhé aktualizované vydání brožury věnované českým poslancům Evropského parlamentu. Publikaci

Více

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 14. 10. 2013 2013/2183(INI) NÁVRH ZPRÁVY o plánu EU proti homofobii a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 18.04.2005 KOM(2005) 146 v konečném znění 2005/0056 (CNS) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu Dohody mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím, kterou

Více

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ

ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ SN 2682/13 ROZHODNUTÍ č. 30/2013 GENERÁLNÍHO TAJEMNÍKA RADY O NÁHRADĚ CESTOVNÍCH VÝDAJŮ DELEGÁTŮ ČLENSKÝCH STÁTŮ GENERÁLNÍ TAJEMNÍK RADY, s ohledem na jednací řád Evropské rady ze dne 1. prosince 2009

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz

Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO. www.kredo.reformy-msmt.cz Uplatnění mladých lidí na trhu práce po ukončení svého studia, Ondřej Nývlt prezentace IPN KREDO www.kredo.reformy-msmt.cz Osoby ve věku 30-34 let podle vybraných typů dosaženého vzdělání a pohlaví (1995-2013)

Více

Být člověkem před zákonem

Být člověkem před zákonem Vaše občanská práva Být člověkem před zákonem Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance : Anglie Belgie Bulharsko

Více

Problémy mezinárodní politiky

Problémy mezinárodní politiky Problémy mezinárodní politiky Zahraniční politika jedna z klíčových oblastí působení státu zabezpečuje vztahy s jinými státy, společenstvími států a s mezinárodními organizacemi Cíle zahraniční politiky

Více

EVROPSKÉ OMALOVÁNKY Jaroslava Zvěřiny

EVROPSKÉ OMALOVÁNKY Jaroslava Zvěřiny EVROPSKÉ OMALOVÁNKY Jaroslava Zvěřiny VLAJKA EVROPSKÉ UNIE -2- O KONEČNĚ SMAZANÝCH HRANICÍCH Hynek Klimek Proč jsou na té modré vlajce hvězdičky v kroužku? chtěla vědět malá Alenka. To je vlajka Evropské

Více

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014

DOPORUČENÍ. L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 L 95/64 Úřední věstník Evropské unie 29.3.2014 DOPORUČENÍ DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 27. března 2014 o druhém koordinovaném plánu kontrol s cílem posoudit rozšíření podvodných praktik při uvádění některých

Více

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT

KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT KONZULTACE TÝKAJÍCÍ SE PŘESHRANIČNÍHO PŘEMÍSTĚNÍ ZAPSANÉHO SÍDLA SPOLEČNOSTI Konzultace GŘ MARKT Úvod Úvodní poznámka: Následující dokument byl vypracován útvary gerálního ředitelství pro vnitřní trh.

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA. Eva SOVJÁKOVÁ

INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA. Eva SOVJÁKOVÁ 1 INFORMACE O SOUBORU ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM V OBORU GEOGRAFICKÁ INFORMACE/GEOMATIKA Eva SOVJÁKOVÁ GISV 2014 předsedkyně Technicko-normalizační komise 122 (TNK122) působící při ÚNMZ, Biskupský dvůr

Více

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie

Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Rozdíly v daňových systémech mezi státy EU problém pro utváření fiskální a hospodářské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.7.2014 C(2014) 5308 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.7.2014, kterým se stanoví informační a propagační opatření vůči veřejnosti a informační

Více

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením

Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 HISTORIE EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Historie EU V této kapitole

Více

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme

VY_32_INOVACE_VL4_08_16. Evropská unie. Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 Evropská unie Název školy: Základní škola a Mateřská škola Medlov Autor: Mgr. Jindřiška Mrázková Téma: Místo, kde žijeme VY_32_INOVACE_VL4_08_16 ANOTACE materiál určený k seznámení

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela

EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ. Oznámení poslancům. Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela EVROPSKÝ PARLAMENT VÝBOR PRO ZEMĚDĚLSTVÍ Oznámení poslancům Věc: Postup slyšení kandidáta na komisaře pro rozvoj a humanitární pomoc pana Louise Michela Podle článku 214 Smlouvy o ES podléhá předseda a

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 13. 6. 2014 1 Souhrn Čerpání zdravotní péče cizinci v Kraji Vysočina v roce 2013 Utilization

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

1) Práva, povinnosti a odpovědnost občana v demokratické společnosti. občané se podílejí na politickém rozhodování

1) Práva, povinnosti a odpovědnost občana v demokratické společnosti. občané se podílejí na politickém rozhodování Otázka: Občan v demokratické společnosti Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): LucieK 1) Práva, povinnosti a odpovědnost občana v demokratické společnosti občané se podílejí na politickém rozhodování

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa

NĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie?

Evropa v kostce. Evropa náš kontinent. Co to je Evropská unie? Evropa v kostce Co to je Evropská unie? Je evropská Je to unie = nachází se v Evropě. = spojuje země a lidi. Podívejme se na ni zblízka: Co mají Evropané společného? Jak se Evropská unie vyvinula? Co dělá

Více

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP

Dům m zahraničních služeb MŠMTM. MT a NAEP Dům m zahraničních služeb MŠMTM MT a NAEP Kdo jsme? DZS MŠMT Dům zahraničních služeb - příspěvková organizace, zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Akademická informační

Více

Korupce pohledem ekonoma

Korupce pohledem ekonoma Vize 2020 Obrana svobody (veřejná diskuze) Korupce pohledem ekonoma Olomouc, 7.1.2010 Jiří Schwarz 1 Co považuje ekonom za korupci? 1. Platba za dobře odvedenou operaci v krajském zdravotnickém zařízení?

Více

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti

Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Vaše občanská práva Přístup lidí s mentálním postižením k právu a spravedlnosti Inclusion Europe Zpráva Inclusion Europe společně se svými 49 členskými organizacemi v 36 zemích usiluje o odstranění diskrimance

Více

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice.

Jednací řád. Soutěže o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Jednací řád Soutěž o titul Evropské hlavní město kultury na rok 2015 v České republice. Ministerstvo kultury České republiky s ohledem na Rozhodnutí č. 1622/2006/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 3.8.2009 KOM(2009) 415 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE o provádění směrnice 2002/15/ES o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Téma: EURASIE Autor: Mgr. Richard Trávníček Ph.D. Název: Politický zeměpis

Více

KRAJSKÁ ORGANIZACE PRAHA NÁRODNÍ SOCIALISTÉ LEVICE 21. STOLETÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KRAJSKÉ ORGANIZACE LEV 21 PRAHA V ROCE 2012

KRAJSKÁ ORGANIZACE PRAHA NÁRODNÍ SOCIALISTÉ LEVICE 21. STOLETÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KRAJSKÉ ORGANIZACE LEV 21 PRAHA V ROCE 2012 KRAJSKÁ ORGANIZACE PRAHA NÁRODNÍ SOCIALISTÉ LEVICE 21. STOLETÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI KRAJSKÉ ORGANIZACE LEV 21 PRAHA V ROCE 2012 ZPRACOVALI: PŘEMYSL VOTAVA KATEŘINA PRŮDKOVÁ V PRAZE DNE 10. LEDNA 2013 Úvod

Více

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA ICS 19.100 Srpen 2011 Nedestruktivní zkoušení Akustická emise Všeobecné zásady ČSN EN 13554 01 5081 Non-destructive testing Acoustic emission testing General principles Essais non

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ

Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR. Hana Janatová, SZÚ Sociální a ekonomické determinanty a jejich ukazatelé v EU a ČR Hana Janatová, SZÚ DETERMINE Spolufinancován: DG SANCO, Program pro veřejné zdraví 2003-2008 Trvání: červen 2006 květen 2010 Nositel grantu:

Více

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO

INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO INFORMACE O ZPŮSOBU HLASOVÁNÍ VE VOLBÁCH DO ZASTUPITELSTVA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY A ZASTUPITELSTEV MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ Volby do zastupitelstev obcí (tj. i do Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev

Více

Jak a kde získat finance na studium v Evropě?

Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Jak a kde získat finance na studium v Evropě? Národní agentura pro evropské vzdělávací programy (NAEP) funguje od 1.1.2007 při Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, vznikla

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ROZLOHA A OBYVATELÉ EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Rozloha a obyvatelé

Více

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT

Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů PRACOVNÍ DOKUMENT EVROPSKÝ PARLAMENT 2009 2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 18. 12. 2009 PRACOVNÍ DOKUMENT o zprávě z vlastního podnětu na téma EHP/Švýcarsko: překážky ve vztahu k plnému zavedení vnitřního

Více

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Návrh ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.10.2014 COM(2014) 638 final 2014/0297 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o uzavření jménem Evropské unie Marrákešské smlouvy o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze

HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE. Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze HARMONIZAZE PROFESNÍHO A RODINNÉHO ŽIVOTA V KONTEXTU SOUDOBÝCH TRHŮ PRÁCE Magdalena Kotýnková NF VŠE v Praze Obsah prezentace Změna závislosti mezi ekonomickým růstem a objemem a kvalitou pracovní síly

Více

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 VII. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu

Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 VII. volební období. Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Parlament České republiky POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2014 VII. volební období Těsnopisecká zpráva o schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu Schválený pořad 21. schůze Poslanecké sněmovny 1. Vládní návrh zákona,

Více

ZÁPIS Z KRAJSKÉ KONFERENCE JIHOČESKÉ KO SZ. konané dne 22. února 2014 v lázních Aurora v Třeboni

ZÁPIS Z KRAJSKÉ KONFERENCE JIHOČESKÉ KO SZ. konané dne 22. února 2014 v lázních Aurora v Třeboni ZÁPIS Z KRAJSKÉ KONFERENCE JIHOČESKÉ KO SZ Přítomni: dle prezenční listiny v příloze č. 1 konané dne 22. února 2014 v lázních Aurora v Třeboni Pro KK navrhl předseda KO tento pořad jednání: 1. volba pracovních

Více

EFA 14.5.2014 Řím. Komentovaná bodová rešerše ze zasedání EFA pro výkonnou radu AAČR

EFA 14.5.2014 Řím. Komentovaná bodová rešerše ze zasedání EFA pro výkonnou radu AAČR EFA 14.5.2014 Řím Komentovaná bodová rešerše ze zasedání EFA pro výkonnou radu AAČR Úterý 13. května 20:00 Neformální večeře se členy EFA v Italské restauraci. Velmi pozitivní a obšířná diskuze o stavu

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU.

Stejně jako Parlament a Rada byla Evropská komise založena v padesátých letech na základě zakládajících smluv EU. Evropská komise (zdroj: http://europa.eu) Komise je nezávislá na vnitrostátních vládách. Jejím úkolem je zastupovat a bránit zájmy EU jako celku. Sestavuje návrhy nových evropských právních předpisů, které

Více

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová

AIA Akademická informační agentura. Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv. Zpracovala: Eva Jermanová AIA Akademická informační agentura Stipendijní pobyty v zahraničí na základě mezinárodních smluv Zpracovala: Eva Jermanová MEZINÁRODNÍ (BILATERÁLNÍ) SMLOUVY Nabídky stipendijních pobytů podle dvoustranných

Více

JEDNACÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY

JEDNACÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY Výzkumný ústav pro hnědé uhlí akciová společnost M o s t JEDNACÍ ŘÁD VALNÉ HROMADY Výzkumný ústav pro hnědé uhlí akciová společnost M o s t předkládáno valné hromadě dne 18. května 2015 Část A - Úvod Jednací

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)?

Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? MEMO/11/406 V Bruselu dne 16. června 2011 Zdraví: přípravy na dovolenou cestujete vždy s evropským průkazem zdravotního pojištění (EPZP)? O dovolené...čekej i nečekané. Plánujete cestu po Evropské unii

Více

64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9

64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9 64 der Beilagen XXIII. GP - Beschluss NR - 44 Protokoll tschechisch (Normativer Teil) 1 von 9 ZÁPIS O PODPISU ÚMLUVY O PŘISTOUPENÍ ČESKÉ REPUBLIKY, ESTONSKÉ REPUBLIKY, KYPERSKÉ REPUBLIKY, LOTYŠSKÉ REPUBLIKY,

Více

Peníze nerostou na stromech

Peníze nerostou na stromech HOSPODAŘENÍ Peníze nerostou na stromech V minulých podkapitolách jsme si řekli, jak výrobky a služby vznikají, k čemu je využíváme, i to, jak vzniká jejich cena. Víme, že k tomu, abychom mohli něco koupit,

Více

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace

Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Statut Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Úplné znění Statutu Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Schváleno usnesením vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 630, ve znění usnesení vlády ze dne 5. května 2014 č. 332. Statut Rady vlády pro nestátní

Více

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013

Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2. Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Základní škola, Praha 10, Náměstí Bří Jandusů 2 Plnění minimální preventivního programu ve školním roce 2012/2013 Zdravý způsob života nejvyšší hodnota 1) Charakteristika školy Naše škola se nachází poblíž

Více

P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA. 4. volební období. Návrh

P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA. 4. volební období. Návrh P a r l a m e n t Č e s k é r e p u b l i k y POSLANECKÁ SNĚMOVNA 2004 4. volební období Návrh poslanců Milana Cabrnocha, Michala Doktora, Josefa Bíži, Miroslava Ouzkého, Aleny Páralové, Petra Nečase,

Více

MODELOVÉ ZASEDÁNÍ RADY EU A EVROPSKÉ RADY

MODELOVÉ ZASEDÁNÍ RADY EU A EVROPSKÉ RADY MODELOVÉ ZASEDÁNÍ RADY EU A EVROPSKÉ RADY http://model.eutis.cz Školy zapojené do projektu Zastupovaný stát Škola Belgie Gymnázium Brno-Řečkovice + Gymnázium, Brno, Elgartova 3 Bulharsko Gymnázium, Pardubice,

Více

Parlamentní republika

Parlamentní republika Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0018

CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Brusel - stáž Jitka Meňházová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 CZELO Česká styčná kancelář pro výzkum, vývoj a inovace

Více

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě

Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě Metodické doporučení MPSV č. 3/2009 k vytvoření individuálního plánu péče o dítě VYTVOŘENÍ INDIVIDUÁLNÍHO PLÁNU PÉČE O DÍTĚ V okamžiku, kdy sociální pracovnice a přizvaní odborníci a organizace dokončili

Více

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU

23.1.1996 Premiér Václav Klaus podal oficiální žádost České republiky o členství v EU ČR v EU Základní přehled historie vstupu České republiky do Evropské unie 1988 ČSSR a Evropská společenství navázaly diplomatické styky 1990 ČSFR podepsala dohodu o obchodní a hospodářské spolupráci s

Více

JEDNACÍ ŘÁD ŘÍDÍCÍHO VÝBORU IPRM

JEDNACÍ ŘÁD ŘÍDÍCÍHO VÝBORU IPRM S T A T U T Á R N Í M Ě S T O O S T R A V A JEDNACÍ ŘÁD ŘÍDÍCÍHO VÝBORU IPRM Ostrava, červen 2009 (změna č. 1) 1 OBSAH: 1. Úvodní ustanovení 2. Status ŘV IPRM 3. Členové ŘV IPRM 4. Manažer IPRM 5. Úkoly

Více

IV. WORKSHOP JMÉNO AUTORA: 28. ledna 2012

IV. WORKSHOP JMÉNO AUTORA: 28. ledna 2012 IV. WORKSHOP JMÉNO AUTORA: UNESCO DATUM: 28. ledna 2012 PROGRAM IV.WS Sexuální výchova v rámci preventivního vzdělávání Host: Zuzana Prouzová, SPRSV Dokumenty PSS Jednací řád důkladně Jednání JMÉNO AUTORA:

Více

Smlouvy Evropské unie

Smlouvy Evropské unie Smlouvy Evropské unie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_04_16 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: PaedDr.

Více

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje

Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Informace ze zdravotnictví Moravskoslezského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Ostrava 19. 6. 2014 1 Čerpání zdravotní péče cizinci v Moravskoslezském kraji v roce 2013

Více

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012

Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny. Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Aktuální postoj České republiky k přijetí společné evropské měny Prezentace na semináři: Perspektivy EU a eurozóny Vypracovala: Eliška Přibáňová Dne 21.5.2012 Obsah prezentace 1. Současná eurozóna 2. Interní

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),

11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17), 11. SOCIÁLNÍ POLITIKA A ZAMĚSTNANOST 1. 41957 D 0831: Rozhodnutí Rady ministrů ESUO ze dne 9. července 1957 o působnosti a jednacím řádu Stálého výboru pro bezpečnost v hornictví (Úř. věst. B 28, 31. 8.

Více

VOLEBNÍ ŘÁD. Část I. Volby představenstva a kontrolní komise. Čl. 1 Základní ustanovení

VOLEBNÍ ŘÁD. Část I. Volby představenstva a kontrolní komise. Čl. 1 Základní ustanovení Shromáždění delegátů stavebního bytového družstva VESELSKO, sídlem Hutník 1497, 698 01 Veselí nad Moravou (družstvo dále jen SBD nebo družstvo, shromáždění delegátů dále jen SD ) na svém jednání konaném

Více

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová

SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU. Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ V EU Michaela Boučková, Tereza Máchová SPOTŘEBNÍ DAŇ Z CIGARET od 1. ledna 2014 musí být celková spotřební daň nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě.

Více

Švédsko Obecné informace Švédsko vstoupilo do EU v roce 1995, spolu s Finskem a Rakouskem. Švédsko patří mezi státy, které do evropského rozpočtu více přispívají, než z něj dostávají. Švédsko nevstoupilo

Více

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE

MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE 2009 MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE STRATEGIE 2009 STRETEGIE MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Obsah Úvod... 2 1. Studenti VŠEM... 3 1.1 Studijní pobyty - Erasmus... 3 1.2 Krátkodobé studijní pobyty... 3 1.3 Intenzivní jazykové

Více

Z těchto uvedených důvodů vás vyzývám, abyste podpořili pozměňovací návrh, který jsem předložila a který se týká pouze sněmovního tisku 172. Děkuji.

Z těchto uvedených důvodů vás vyzývám, abyste podpořili pozměňovací návrh, který jsem předložila a který se týká pouze sněmovního tisku 172. Děkuji. 74. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 172/ - třetí čtení Prosím, aby místo u stolku zpravodajů

Více

ZPRÁVA ZE ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTY PRO NS MAS ČR (PS MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE)

ZPRÁVA ZE ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTY PRO NS MAS ČR (PS MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE) ZPRÁVA ZE ZAHRANIČNÍ PRACOVNÍ CESTY PRO NS MAS ČR (PS MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE) Pořadatel: ELARD Termín: 7.12. 2011 Místo: Účastník: Brusel Ing. Radim Sršeň, Ph.D. člen PS Mezinárodní spolupráce NS MAS ČR

Více

PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES

PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES PRAVIDLA A POKYNY PRO PŘEKLADATELSKOU SOUTĚŽ JUVENES TRANSLATORES ÚVOD Generální ředitelství pro překlady Evropské komise (dále jen GŘ pro překlady ) pořádá překladatelskou soutěž pro školy v Evropské

Více

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.

PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm. PREZENTACE STRUKTUROVANÉHO DIALOGU S MLÁDEŽÍ Národní pracovní skupina pro strukturovaný dialog s mládeží Mgr. Jan Husák E-mail: jan.husak@crdm.cz www.strukturovanydialog.cz CO JE STRUKTUROVANÝ DIALOG S

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

JEDNACÍ ŘÁD. obecního zastupitelstva OBCE VELHARTICE

JEDNACÍ ŘÁD. obecního zastupitelstva OBCE VELHARTICE JEDNACÍ ŘÁD obecního zastupitelstva OBCE VELHARTICE Schválen zastupitelstvem obce dne 19.12.2002 JEDNACÍ ŘÁD ZASTUPITELSTVA OBCE VELHARTICE Zastupitelstvo obce VELHARTICE (dále jen obecní zastupitelstvo)

Více

STATUT. Ústeckého parlamentu dětí a mládeže. Ústecký parlament dětí a mládeže (dále jen ÚPDM) se 29. ledna 2015 usnesl na statutu obsahujícím:

STATUT. Ústeckého parlamentu dětí a mládeže. Ústecký parlament dětí a mládeže (dále jen ÚPDM) se 29. ledna 2015 usnesl na statutu obsahujícím: STATUT Ústeckého parlamentu dětí a mládeže Ústecký parlament dětí a mládeže (dále jen ÚPDM) se 29. ledna 2015 usnesl na statutu obsahujícím: 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ ÚPDM, jehož právní subjektivitu zajišťuje

Více

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services

EURES. Vaše práce v Evropě. Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services EURES Vaše práce v Evropě Evropské sluţby zaměstnanosti EURopean Employment Services www.eures.cz www.eures.europa.eu Informační a poradenská síť spojující veřejné sluţby zaměstnanosti států EU/EHP a Švýcarska

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

JEDNACÍ ŘÁD Stavebního bytového družstva POKROK. I. Společná ustanovení

JEDNACÍ ŘÁD Stavebního bytového družstva POKROK. I. Společná ustanovení JEDNACÍ ŘÁD Stavebního bytového družstva POKROK I. Společná ustanovení Čl. 1 Vymezení obsahu jednacího řádu Tento jednací řád upravuje postup orgánů družstva (shromáždění delegátů, představenstva, kontrolní

Více

Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014

Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014 Zápis z jednání předsednictva ČMSHb č. 15 v mandátním období 2010-2014 Místo a termín: Plzeň, hotel Marriott, 23. 9. 2012; čas jednání 11:00-15:00 Přítomni: J. Kozel, J. Donauschachtl, V. Řezáč, J. Badzik,

Více

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu Odborná skupina Organizace výzkumu ČFS JČMF K vývoji aktivit v organizaci výzkumu se zaměřením na hodnocení výsledků Akademické fórum XI 11. březen 2010 Praha Legislativa 2002 až 2009 Zákon 130/2002 Sb.,

Více

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů

Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR. Programy prevence úrazů Úloha Ministerstva zdravotnictví a Hlavního hygienika ČR Programy prevence úrazů MUDr. Stanislav Wasserbauer ředitel odboru strategie a řízení ochrany a podpory zdraví ÚRAZY závažný celosvětový i národní

Více

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL

ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL ŘÍZENÍ KREDITNÍHO RIZIKA VE SKUPINĚ UNIPETROL Diskusní seminář - Česká Treasury Asociace 28. dubna 2009 Aleš Kolman ved. odboru finančnířízení, UNIPETROL SERVICES, s.r.o. ales.kolman@unipetrol.cz Představení

Více

Jednací řád Členské schůze ČADG

Jednací řád Členské schůze ČADG Jednací řád Členské schůze ČADG Obsah Článek 1: Úvodní ustanovení Článek 2: Příprava zasedání ČS Článek 3: Jednání ČS Článek 4: Hlasování ČS Článek 5: Volby orgánů spolku Článek 6: Zápis ČS Článek 7: Závěrečné

Více

VOLEBNÍ Ř ÁD pro volby orgánů Spolku ledního hokeje Jindřichův Hradec

VOLEBNÍ Ř ÁD pro volby orgánů Spolku ledního hokeje Jindřichův Hradec VOLEBNÍ Ř ÁD pro volby orgánů Spolku ledního hokeje Jindřichův Hradec na funkční období od roku 2015 (dále jen spolek či SLH JH ) (zpracovaný v souladu se stanovami SLH JH schválenými zakládající schůzí

Více