Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Transkript

1 Masná 1493/8, Ostrava, tel.: Název zakázky : Zlín - SOC - aktualizace rozptylové studie Číslo úkolu : Objednatel : Regionální centrum EIA s.r.o. Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická Zpracoval: Ing. Radim Seibert Autorizovaná osoba dle 15, odst. 1, písm. d), zákona č.86/2002 Sb., v platném znění, autorizace č.j. 3398a/820/07/DK ze dne Schválil: Ing. Radim Ptáček, Ph.D. ředitel společnosti Ostrava, leden 2008 Výtisk č. 1 FOS-2/9 Zaveden integrovaný systém řízení ČSN EN ISO 9001:2001 a ČSN EN ISO 14001:2005

2 OBSAH: 1. VSTUPNÍ ÚDAJE CHARAKTERISTIKA ZDROJE Zdroje znečišťování ovzduší Druh znečišťujících látek Emisní charakteristiky OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY KLIMATICKÉ A METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ IMISNÍ CHARAKTERISTIKA LOKALITY METODIKA VÝPOČTU METODA, TYP MODELU REFERENČNÍ BODY TERÉN IMISNÍ LIMITY VÝSTUPNÍ ÚDAJE TYP VYPOČTENÝCH CHARAKTERISTIK METODIKA VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ DISKUSE VÝSLEDKŮ Souhrn vypočtených údajů Plošné rozložení koncentrací Srovnání s imisními limity Závěr a doporučení

3 OBSAH PŘÍLOHOVÉ ČÁSTI: Mapové znázornění lokality a dotčeného okolí: Příloha č. 1.1 Situace zájmové lokality Příloha č. 1.2 Situace lokality podél trasy přepravy zemin v období výstavby záměru Mapové přílohy pro hodnocení situace při provozu záměru: Příloha č.2.1 Průměrný roční imisní příspěvek oxidu dusičitého stav v roce 2010 Příloha č.2.2 Nejvyšší hodinový imisní příspěvek oxidu dusičitého stav v roce 2010 Příloha č.3.1 Průměrný roční imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 stav v roce 2010 Příloha č.3.2 Nejvyšší 24-hodinový imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 stav v roce 2010 Příloha č.4 Průměrný roční imisní příspěvek benzo(a)pyrenu stav v roce 2010 Příloha č.5 Průměrný roční imisní příspěvek benzenu stav v roce 2010 Mapové přílohy pro hodnocení vlivu na imisní situaci v důsledku dopravního zatížení při výstavbě záměru: Příloha č.6.1 Průměrný roční imisní příspěvek oxidu dusičitého - stav v roce 2008 bez realizace záměru Příloha č.6.2 Průměrný roční imisní příspěvek oxidu dusičitého - stav v roce 2008 při výstavbě záměru Příloha č.7.1 Nejvyšší hodinový imisní příspěvek oxidu dusičitého - stav v roce 2008 bez realizace záměru Příloha č.7.2 Nejvyšší hodinový imisní příspěvek oxidu dusičitého - stav v roce 2008 při výstavbě záměru Příloha č.8.1 Průměrný roční imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 - stav v roce 2008 bez realizace záměru Příloha č.8.2 Průměrný roční imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 - stav v roce 2008 při výstavbě záměru Příloha č.9.1 Nejvyšší 24-hodinový imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 - stav v roce 2008 bez realizace záměru Příloha č.9.2 Nejvyšší 24-hodinový imisní příspěvek suspendovaných částic PM 10 - stav v roce 2008 při výstavbě záměru Příloha č.10.1 Průměrný roční imisní příspěvek benzo(a)pyrenu - stav v roce 2008 bez realizace záměru Příloha č.10.2 Průměrný roční imisní příspěvek benzo(a)pyrenu - stav v roce 2008 při výstavbě záměru Příloha č.11 Osvědčení o autorizaci 3

4 SEZNAM TABULEK: Společenské a obchodní centrum Zlín Březnická Tabulka č. 1 Použité intenzity dopravy charakterizující stávající stav (dopravní data za rok 2005)... 7 Tabulka č. 2 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2010 bez realizace SOC... 7 Tabulka č. 3 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2010 po realizaci SOC... 8 Tabulka č. 4 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2008 bez realizace SOC... 8 Tabulka č. 5 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2008 při výstavbě SOC... 8 Tabulka č. 6 Použité hmotnostní toky sledovaných polutantů z provozu na parkovišti... 9 Tabulka č. 7 Imisní limity dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb Tabulka č. 8 Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší před a po realizaci záměru Tabulka č. 9 Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší před a při výstavbě SOC Tabulka č. 10 Podíl příspěvku znečištění spojeného s provozem SOC a imisního limitu.. 17 Tabulka č. 11 Podíl příspěvku znečištění spojeného s výstavbou SOC a imisního limitu. 18 POUŽITÁ LITERATURA A PODKLADY: [1] CENTROPROJEKT a.s. Zlín, DÚR pro stavbu "Společensko obchodní centrum - Březnická", Souhrnná zpráva, březen 2007 [2] EKOLA group, spol. s r.o., Společensko obchodní centrum Březnická, Akustická studie, Hluk z navýšení dopravy na I/49, listopad 2007 [3] AZ GEO, s.r.o., Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická, Rozptylová studie, červen 2007 [4] ATELIÉR DPK, s.r.o., Dopravně inženýrské posouzení dopravního napojení investičního záměru na ulici Březnická - aktualizace, říjen 2007 [5] RNDr. Vladimír Suk, Společensko obchodní centrum Březnická Zlín, Vliv hluku z výstavby a provozu, Hluková studie, leden 2008 [6] Centroprojekt, a.s. Zlín, Údaje o akustických parametrech VZT a chlazení ROZDĚLOVNÍK: Výtisk č.1-9 Výtisk č.10 Regionální centrum EIA s.r.o. AZ GEO, s.r.o. 4

5 1. VSTUPNÍ ÚDAJE Předkládaná aktualizace rozptylové studie byla vypracována společností AZ GEO, s.r.o. (zhotovitel) pro Regionální centrum EIA s.r.o. (objednatel) pro využití v procesu EIA na základě objednávky ze dne Navazuje na dokument "Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická, Rozptylová studie" (AZ GEO, s.r.o., červen 2007). Výše uvedená rozptylová studie je aktualizována v návaznosti na tyto skutečnosti (zohledněny jsou především požadavky uvedené v závěru zjišťovacího řízení): 1) na základě dopravního průzkumu provedeného v roce 2006 byly upřesněny odhady navýšení dopravy v důsledku provozu Společenského a obchodního centra (dále jen SOC) na stávajících okolních komunikacích a projektované jednosměrné komunikaci spojující ulice Březnická a U Zimního stadionu; 2) byla upřesněna poloha výduchů vzduchotechniky sloužící k větrání podzemních garáží; 3) vyvstal požadavek na zhodnocení imisního zatížení v období výstavby SOC. Předmětem předchozí výše uvedené rozptylové studie bylo zhodnocení imisních příspěvků, které jsou působeny stávající automobilovou dopravou v okolí plánovaného umístění SOC (v přílohách označeno jako stávající stav. Tyto výstupy jsou v zásadě stále platné (možné odchylky maximálně pouze v návaznosti na předpokládanou obecně rostoucí intenzitu dopravy), proto se předkládaná rozptylová studie zabývá pouze aktualizací hodnocení imisní situace v období výstavby a provozu záměru CHARAKTERISTIKA ZDROJE Jedná se o stavbu nového společenského a zábavního centra s podzemním dvoupodlažním parkovištěm pro osobní automobily s kapacitou 600 parkovacích míst. Stavba bude umístěna ve Zlíně, zájmová lokalita je vymezena ulicemi Mostní, Březnická, U zimního stadionu a z jihu stávající sportovní halou. Umístění zájmové lokality je patrné přílohy č.1.1. Příjezd a odjezd z parkoviště bude veden z ulice Březnická (2 rampy, připojovací pruh pro sjezd na parkoviště) a z ulice U zimního stadionu (celkem 3 rampy). Na ulici U zimního stadionu budou na výjezdové rampy navazovat 2 jízdní pruhy, které budou pokračovat ke křižovatce ulic Březnická a Mostní. Méně významná část dopravy bude vedena po projektované jednosměrné komunikaci spojující ulici Březnickou a U Zimního stadionu Zdroje znečišťování ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší budou následující: bodové zdroje výduchy nuceného větrání podzemního parkoviště; liniové zdroje navýšení intenzity dopravy na okolních komunikacích související s výstavbou a provozem společenského a zábavního centra; plošné zdroje - jedná se o plochu staveniště při výstavbě SOC, která se bude vyznačovat především emisemi prachu ze zeminy a výfukovými emisemi ze stavebních mechanizmů. S ohledem na intenzivní automobilový provoz na okolních komunikacích, především na ulici Březnická, bude imisní příspěvek výfukových emisí ze stavebních strojů nevýznamný. 5

6 Potenciálně velmi významné dopady na ovzduší je možno očekávat v případě prašnosti ze zemin. Ta bude mít charakter sekundární prašnosti (závislost na klimatických podmínkách a zejména na přijatých opatřeních k omezování vývinu prachu) a nelze ji tudíž zahrnout do předkládané rozptylové studie. Plošnými zdroji se v návaznosti na výše uvedené skutečnosti předkládaná rozptylová studie blíže nezabývá. Bodové zdroje Na střeše SOC bude umístěno celkem 12 výduchů ze vzduchotechnických jednotek sloužících k odsávání podzemního parkoviště. Automobilový provoz v podzemním parkovišti bude tvořen převážně osobními automobily. Pro výpočet emisních charakteristik byl přijat předpoklad, že podzemním parkovištěm projede 3230 vozidel denně (údaj odpovídající dopravnímu přitížení vypočtenému v posouzení dopravního napojení [4], cca o 8% nižší hodnota oproti původní rozptylové studii [3]). Předpokládaná denní doba provozu společenského a zábavního centra je 12 hodin. Liniové zdroje Pro možnost srovnání stávající imisní situace se situací při výstavbě a provozu záměru byly v předkládané rozptylové studii zohledněny předpokládaně nejvýznamnější stávající zdroje znečišťování ovzduší v okolí, tzn. automobilová doprava na přilehlých komunikacích. V návaznosti na disponibilní data o intenzitě dopravy lze předpokládat, že rozhodně nejvyšší intenzitu provozu lze z okolních komunikací očekávat na frekventované silnici I/49 (Tř. Tomáše Bati) a méně významně na ulici Březnická. Předpokládaná intenzita dopravy na ostatních silničních komunikacích v blízkosti zájmové lokality je podstatně nižší, proto byly do rozptylové studie zahrnuty pouze výše jmenované silnice. Údaje o stávající intenzitě dopravy na těchto komunikacích byly převzaty z databáze Ředitelství silnic a dálnic ČR. Vzhledem ke skutečnosti, že data byla získána sčítáním dopravy v roce 2005, byla pro výpočet budoucích koncentrací (rok 2008 při výstavbě, resp při provozu SOC) provedena korekce intenzity dopravy (nárůst intenzity o 2.1 %/rok), tak, aby nedošlo k podhodnocení budoucích imisních dopadů. Údaje o intenzitě dopravy při výstavbě byly odhadnuty na základě objemu zeminy m 3, kterou bude nutno přemístit v průběhu zemních prací při jejich trvání 2 měsíce. Z těchto údajů je možno předpokládat při použití souprav dopravní přitížení silnice Zlín - Březnice 244 jízdami těžkých nákladních vozidel denně. Jako údaje o dopravním přitížení při provozu SOC byla použita data z dopravně inženýrského posouzení záměru [4]. Pro účely modelování rozptylu znečištění z liniových zdrojů bylo předpokládáno, že dopravní přitížení okolí SOC bude činit 3230 vozidel denně, z toho 90 % vozidel bude přijíždět a odjíždět po Březnické ulici ze/do směru centrum (z toho cca 70 % směr centrum a 30 % směr Otrokovice), zbylých 10 % příjezdů/odjezdů se uvažuje po Březnické ze/do směru Březnice. Výpočet dále uvažuje, že 60 % vozidel přijíždějících od centra využije vjezd z ulice U Zimního stadionu, 30 % vjede do areálu přímo vjezdem z Březnické. Byl přijat obvyklý předpoklad, že intenzitu dopravy při dopravní špičce, která byla předpokládána při výpočtu nejvyšších hodinových koncentrací, charakterizuje 2.4-násobek průměrné hodinové intenzity dopravy. Výjimkou je přitížení vyvolané odvozem výkopové zeminy, kdy bylo předpokládáno, že odvoz se uskutečňuje rovnoměrně po dobu 8 hodin denně. 6

7 Použité intenzity dopravy jsou uvedeny v následujících tabulkách. Pro přehlednost uvádíme i tabulku č.1 převzatou z původní rozptylové studie [3] s údaji, ze kterých byly vypočteny imisní příspěvky charakterizující současný stav. Tabulka č. 1 Použité intenzity dopravy charakterizující stávající stav (dopravní data za rok 2005) Ulice Tř. T. Bati, od Otrokovic před křiž. s Březnickou Tř. T. Bati, od křiž. s Březnickou dále do centra Zlína Č. sčítacího úseku nákladní osobní celkem Štěfánikova, od Tř. T. Bati Březnická od Tř. T. Bati po stávající spotrovní halu Březnická od stávající spotrovní haly dále směr Březnice Tabulka č. 2 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2010 bez realizace SOC Ulice nákladní osobní celkem projektovaná jednosměrná komunikace a dále po U Zimního stadionu po vjezd do SOC Mostní od křiž s Březnickou a dále U Zimního stadionu po vjezd do SOC Tř. T. Bati, od Otrokovic před křiž. s Březnickou Tř. T. Bati, od Otrokovic mezi křiž. s Březnickou a křiž. se Štefánikovou Tř. T. Bati, od křiž. se Štefánikovou dále do centra Štěfánikova, od Tř. T. Bati Březnická od Tř. T. Bati po křiž. s Mostní Březnická od stávající spotrovní haly dále směr Březnice Březnická, mezi křiž. s Mostní a křiž. s Nad Ovčírnou V

8 Tabulka č. 3 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2010 po realizaci SOC Ulice nákladní osobní celkem projektovaná jednosměrná komunikace a dále po U Zimního stadionu po vjezd do SOC Mostní od křiž s Březnickou a dále U Zimního stadionu po vjezd do SOC Tř. T. Bati, od Otrokovic před křiž. s Březnickou Tř. T. Bati, od Otrokovic mezi křiž. s Březnickou a křiž. se Štefánikovou Tř. T. Bati, od křiž. se Štefánikovou dále do centra Štěfánikova, od Tř. T. Bati Březnická od Tř. T. Bati po křiž. s Mostní Březnická od stávající spotrovní haly dále směr Březnice Březnická, mezi křiž. s Mostní a křiž. s Nad Ovčírnou V Tabulka č. 4 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2008 bez realizace SOC Trasa nákladní osobní celkem silnice Zlín - Březnice v úseku od SOC po konec katastrálního území obce Březnice Tabulka č. 5 Intenzity dopravy charakterizující stav v roce 2008 při výstavbě SOC Trasa nákladní osobní celkem silnice Zlín - Březnice v úseku od SOC po konec katastrálního území obce Březnice

9 Druh znečišťujících látek Významnější výstupy do ovzduší budou tvořeny pouze výfukovými plyny z automobilové dopravy (tuhé emise, NO x, SO 2, CO, benzen, PAU a další látky). V období výstavby bude v blízkém okolí záměru dominantní pravděpodobně sekundární prašnost z plochy staveniště. Z hlediska ovlivnění imisní situace budou v návaznosti na předpokládanou intenzitu provozu na okolních komunikacích a parkovišti potenciálně významné zejména oxidy dusíku, tuhé emise a PAU vázané na prachové částice. Emise ostatních látek budou pravděpodobně v podmínkách zájmové lokality ve vztahu k imisním limitům a zdraví člověka málo významné Emisní charakteristiky Použité emisní charakteristiky liniových zdrojů vycházejí z emisních faktorů motorových vozidel publikovaných MŽP ČR. Použity byly emisní faktory pro cílový rok Podélný sklon vozovky pro určení emisních faktorů byl vypočten samostatně pro jednotlivé segmenty liniových zdrojů z digitálního modelu terénu pomocí GIS. Rychlost vozidel nezbytná pro určení emisních faktorů byla pro každý segment liniového zdroje vypočtena interpolací mezi manuálně zadanými body, ve kterých byla rychlost odhadnuta (v místech odhadovaných nejnižších a nejvyšších rychlostí - obvykle křižovatky, ostrá zakřivení silnic a naopak středy rovných úseků), rovněž v prostředí GIS. Na základě emisních faktorů a výše uvedené intenzity provozu byly vypočteny hmotnostní toky kontaminantů z jednotlivých segmentů liniových zdrojů do ovzduší. V následující tabulce jsou uvedeny hmotnostní toky použité pro provoz na parkovišti a na výstupu z bodových zdrojů - výduchů větrání parkoviště. Předpokládaná průměrná rychlost pohybu vozidel na parkovišti byla 5 km/h. Do výpočtu nebyla zahrnuta sekundární prašnost z dopravy. Tabulka č. 6 Použité hmotnostní toky sledovaných polutantů z provozu na parkovišti NO 2 (g/km) PM 10 (g/km) B(a)P (µg/km) benzen (g/km) Emisní faktor benzín 3.80E E E E-03 Emisní faktor diesel 1.53E E E E-03 Emisní faktor vážený průměr* 4.85E E E E-03 NO 2 (g/s) PM 10 (g/s) B(a)P (µ/s) benzen (g/s) Celkový hmotnostní tok z garáží** 1.17E E E E-04 Hmotnostní tok z 1 výduchu nuceného větrání 9.78E E E E-05 * předpoklad 30 % vozidel s dieselovým pohonem a 70 % vozidel na benzín ** při předpokládané délce trasy pro průjezd garážemi 300 m a době provozu 12 hodin denně K zajištění nuceného větrání podzemního parkoviště je navrženo celkem 12 výduchů. 9

10 Pro výpočet rozptylu znečišťujících látek v ovzduší z bodových zdrojů (odvětrání podzemního parkoviště) byly použity tyto další emisní charakteristiky (parametry vzduchotechnických zařízení byly specifikovány společností CENTROPROJEKT a.s.): Výška emise nad terénem 22 m Množství vzdušiny / 1 výduch m 3 /s Teplota vzdušiny 15 C Průměr výduchu Rychlost odpadní vzdušiny Doba provozu za den 1 m 6.34 m/s 12 hodin Roční využití zdroje 100% Hmotnostní toky škodlivin z liniových zdrojů jsou pro velký rozsah k dispozici v digitální podobě u zpracovatele. Ostatní emisní charakteristiky liniových zdrojů byly následující: Délka úseků liniových zdrojů Výška emise nad terénem Šířka liniového zdroje Doba provozu za den 10 m při provozu SOC (okolní komunikace) 15 m při modelování etapy výstavby záměru (silnice Zlín - Březnice) 2 m 7.0 m obousměrné silnice, 3.5 m jednosměrné 24 hodin Roční využití zdroje 100% 1.2. OBECNÁ CHARAKTERISTIKA LOKALITY Charakteristika lokality v blízkém okolí záměru je popsána v předchozí rozptylové studii [3]. V rámci předkládané aktualizace je proto obsahem této kapitoly pouze popis lokality v okolí trasy odvozu výkopových zemin (okolí silnice Zlín - Březnice). Terén v okolí předmětné silnice je kopcovitý. Trasa přepravy po výjezdu ze staveniště směřuje cca 2,2 km dlouhým strmým stoupáním k lesnímu hřbitovu a osadě Dolní Paseky, kde překonává hřbet a následně již trasa přepravy klesá do obce Březnice. Dále pokračuje pozvolné klesání údolím směrem k Bohuslavicím. Převýšení silnice ve stoupání ze Zlína je cca 160 m. Obytná zástavba se v bezprostřední blízkosti trasy přepravy zemin nachází poblíž osad Dolní Paseky a Záhutí a v obci Březnice. Graficky je situace trasy přepravy znázorněna v příloze č KLIMATICKÉ A METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ Klimatické a meteorologické charakteristiky použité k vypracování aktualizace rozptylové studie jsou shodné s údaji uvedenými v původní rozptylové studii [3] IMISNÍ CHARAKTERISTIKA LOKALITY Imisní charakteristika lokality je posouzena v původní rozptylové studii [3] a v zásadě je stále platná. Nejvíce zasaženo je ovzduší v okolí navrženého SOC prašností sledovanou jako suspendované částice PM10 a benzo(a)pyrenem, který s touto frakcí tuhých znečišťujících látek 10

11 úzce souvisí. V těchto parametrech jsou již v současnosti v okolí výrazně překračovány imisní limity. Ostatní polutanty sledované na území města Zlína jsou v okolí zájmové lokality ve vztahu k platným imisním limitům s výraznou rezervou plněny. Předkládaná aktualizace rozptylové studie se v návaznosti na výše uvedené podrobněji zabývá pouze imisní situací v okolí přepravní trasy zemin směrem k obci Březnice, která je do rozptylové studie nově zahrnuta. Žádné stanice imisního monitoringu, na základě kterých by bylo možno posoudit současné průměrné nebo krátkodobé imisní koncentrace, se poblíž přepravní trasy nevyskytují. S ohledem na příměstský až venkovský charakter oblasti nelze vycházet z údajů získaných na stanicích ČHMÚ situovaných ve Zlíně (stanice ZZLN a ZZLT, viz [3]). Na základě ročenky ČHMÚ za rok 2006 lze v posuzované oblasti předpokládat následující imisní charakteristiky: průměrná roční koncentrace NO 2 < 25 µg/m 3 ; průměrná roční koncentrace PM 10 = µg/m 3 v blízkosti města, dále (za hřebenem v údolí obce Březnice) µg/m 3 ; 36. nejvyšší 24-hodinová koncentrace PM 10 = µg/m 3 v blízkosti staveniště, za městem současné imisní koncentrace klesají na µg/m 3 ; průměrná roční koncentrace benzo(a)pyrenu = 1-2 ng/m 3 v blízkosti staveniště, za městem současné imisní koncentrace klesají na 0,6-1,0 ng/m 3 ; průměrná roční koncentrace benzenu < 2 µg/m 3. S ohledem na fakt, že nejhorší imisní situace z hlediska místně problémových polutantů (PM 10 a benzo(a)pyren) nastávají v době inverzí a vzhledem k reliéfu terénu se domnívám, že v současnosti může docházet k překračování imisních limitů PM 10 a benzo(a)pyrenu v okolí navržené přepravní trasy v úseku až cca 1,7 km od staveniště (než silnice opustí údolí mezi Tlustou horou a Barabášem, které zabraňuje intenzivnějšímu promíchávání vzduchu). 2. METODIKA VÝPOČTU 2.1. METODA, TYP MODELU K vlastnímu výpočtu byl použit model SYMOS 97 a stejná metodika jako ke zpracování původní rozptylové studie [3], ve které je uveden její stručný popis REFERENČNÍ BODY Referenční body byly uspořádány v pravidelné čtvercové síti. Výška všech referenčních bodů byla 1,5 m nad terénem. Síť referenčních bodů je zobrazena v přílohách č.1.1 a č.1.2. Tabelární přehled referenčních bodů a jejich souřadnic je k dispozici v digitální podobě. Období provozu SOC V případě modelování období provozu SOC pokrývaly oblast o rozloze 1 x 1 km. Záměr byl situován přibližně uprostřed této sítě. Velikost kroku sítě byla 50 m s tím, že pro dosažení přesnějších výsledků byla tato pravidelná síť doplněna dalšími referenčními body ve vzdálenosti 30 m od modelovaných liniových zdrojů. S ohledem na omezení použitého rozptylového modelu byla 11

12 ze souboru referenčních bodů vyloučena všechna místa bližší modelovaným zdrojům než 30 m. Celkem bylo použito 424 referenčních bodů. Období výstavby SOC Modelová oblast byla stanovena dle průběhu přepravní trasy výkopových zemin. Zahrnovala plochu 9,29 km2. Referenční body byly uspořádány v pravidelné čtvercové síti s krokem 100 m s tím, že podél hodnoceného liniového zdroje byla síť ve vzdálenosti 45 m doplněna dalšími referenčními body (omezení podhodnocení koncentrací v blízkém okolí silnice). Všechny referenční body bližší modelovaným zdrojům než 45 m byly s ohledem na stabilitu použitého výpočtu z pravidelné sítě vyloučeny. Celkem bylo použito 830 referenčních bodů TERÉN K modelovým výpočtům byl použit digitální model terénu odvozený z veřejně přístupných dat získaných v rámci projektu X-SAR/SRTM (data z radarového snímkování povrchu Země uskutečněného v roce 2000). Použitým souřadnicovým systémem byl S-JTSK IMISNÍ LIMITY Platné imisní limity pro cílový rok 2008 a 2010 (při zohlednění mezí tolerance) tvoří následující tabulku. Tabulka č. 7 Imisní limity dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Jednotka Přípustná četnost překročení / rok Imisní limity pro ochranu zdraví lidí SO 2 1 hodina µg/m 3 24 SO 2 24 hodin µg/m 3 3 CO max. denní 8-mi hodinový průměr mg/m 3 - PM hodin µg/m 3 35 PM 10 1 rok µg/m 3 - NO 2 1 hodina µg/m 3 18 NO 2 1 rok µg/m 3 - benzen 1 rok 7 5 µg/m 3 - Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace SO 2 kalendářní rok a zimní období µg/m 3 - NO x 1 rok µg/m 3 - Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí benzo(a)pyren 1 rok 1 1 ng/m 3-12

13 3. VÝSTUPNÍ ÚDAJE 3.1. TYP VYPOČTENÝCH CHARAKTERISTIK Rozsah modelovaných kontaminantů je dán vytipováním látek s předpokládanou nejvýznamnější emisí do ovzduší s přihlédnutím k polutantům, které vykazují již v současnosti vysoké imisní koncentrace. Pro zajištění možnosti srovnání vypočtených hodnot s imisními limity byl výpočet v programu SYMOS 97 proveden pro charakteristiky, které mají stanoven imisní limit. Ve výpočtech byly zohledněny imisní příspěvky vyplývající nejen z výstavby a provozu navrženého záměru, ale i stávající imisní příspěvky z okolních liniových zdrojů. K imisním příspěvkům charakterizujícím situaci před realizací záměru byly přičteny imisní příspěvky vyvolané přepravou zemin (období výstavby SOC), resp. dopravou spojenou s následným provozem záměru (období provozu SOC). Vypočteny byly následující charakteristiky: a) období provozu SOC NO 2 - nejvyšší hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací po realizaci záměru; PM 10 - nejvyšší 24-hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací po realizaci záměru; benzo(a)pyren průměrný roční imisní příspěvek po realizaci záměru; benzen - průměrný roční imisní příspěvek po realizaci záměru. b) období výstavby SOC NO 2 - nejvyšší hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací před a při výstavbě; PM 10 - nejvyšší 24-hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací před a při výstavbě; benzo(a)pyren průměrný roční imisní příspěvek před a při výstavbě. Imisní příspěvky ostatních kontaminantů, které budou v menší míře hodnocenými zdroji znečišťování rovněž emitovány, budou v poměru k platným imisním limitům nižší než v případě výše uvedených hodnocených znečišťujících látek. Vzhledem k vypočteným imisním příspěvkům výše uvedených hodnocených polutantů je proto zřejmé, že významné vlivy na ovzduší ani konflikt s imisními limity u ostatních látek nelze očekávat. Oxidy dusíku vyjádřené jako NO x, ač jsou emitovány automobilovou dopravou velmi významně, modelovány nebyly, protože se předmětné území nenachází v oblastech, kde je vymezen imisními limit k ochraně ekosystémů a vegetace METODIKA VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ Nejistota určení imisního pozadí blízkého okolí lokality (viz kapitola 1.4) je v daném případě podstatně (většinou řádově) vyšší než velikost vypočtených imisních příspěvků z navržených nových zdrojů. V návaznosti na přítomnost řady liniových zdrojů lze očekávat plošně značně proměnlivou stávající imisní zátěž. Obvykle používaný způsob predikce budoucích imisních koncentrací, tj. součet stávajících imisních koncentrací s vypočtenými imisními příspěvky, proto v tomto konkrétním případě považuji za zavádějící. 13

14 Aby bylo možno vyhodnotit dopady záměru na imisní situaci i přes výše uvedené nejistoty odhadu stávajícího imisního pozadí, byly vypočteny: 1) imisní příspěvky ze stávající automobilové dopravy na hodnocených komunikacích - jsou vypočteny v předchozí rozptylové studii [3]) 2) imisní příspěvky z automobilové dopravy a bodových zdrojů po realizaci záměru (součet vlivu stávajícího dopravního zatížení, přitížení komunikací po realizaci záměru a výduchů větrání navrženého podzemního parkoviště). Tento přístup umožňuje dle mého názoru dobře porovnat stávající a budoucí stav a tím i lepší vyhodnocení skutečných vlivů záměru na ovzduší než součet s imisním pozadím odhadovaným za použití údajů z imisního měření, které má v daném případě omezenou reprezentativnost KARTOGRAFICKÁ INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Grafický výstup z modelu, který tvoří přílohovou část předkládané rozptylové studie, byl získán gridováním hodnot vypočtených v referenčních bodech (regulární spline). K tomuto účelu byl využit geografický informační systém GRASS. Veškeré vypracované mapy jsou součástí příloh a reprezentují koncentrace ve výšce 1,5 m nad zemí. Předkládaná aktualizace rozptylové studie zahrnuje následující mapové výstupy: a) období provozu SOC (přílohy č. 1.1, č. 2 až č. 5) NO 2 - nejvyšší hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací po realizaci záměru; PM 10 - nejvyšší 24-hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací po realizaci záměru; benzo(a)pyren průměrný roční imisní příspěvek po realizaci záměru; benzen - průměrný roční imisní příspěvek po realizaci záměru. b) období výstavby SOC (přílohy č. 1.2, č. 6 až č. 10.2) NO 2 - nejvyšší hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací před a při výstavbě; PM 10 - nejvyšší 24-hodinový a průměrný roční příspěvek koncentrací před a při výstavbě; benzo(a)pyren průměrný roční imisní příspěvek před a při výstavbě DISKUSE VÝSLEDKŮ Souhrn vypočtených údajů Srovnání stávajícího stavu a období provozu SOC Nejvyšší vypočtené hodnoty imisního příspěvku modelovaných polutantů a lokalizace dosaženého maxima tvoří následující tabulku. Hodnoty pro stávající stav jsou převzaty z předchozí rozptylové studie [3]. 14

15 Tabulka č. 8 Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší před a po realizaci záměru Kontaminant Doba průměrování Imisní příspěvek Jednotka X (S-JTSK) Y (S-JTSK) Stávající stav - nejvyšší imisní příspěvek NO 2 1 rok 1.70 µg/m NO 2 1 hodina 29.5 µg/m PM 10 1 rok 0.45 µg/m PM hodin 2.68 µg/m benzen 1 rok µg/m benzo(a)pyren 1 rok 0.77 pg/m Po realizaci záměru - nejvyšší imisní příspěvek NO 2 1 rok 3.63 µg/m NO 2 1 hodina µg/m PM 10 1 rok 0.78 µg/m PM hodin 4.88 µg/m benzen 1 rok µg/m benzo(a)pyren 1 rok 3.35 pg/m Nejvyšší nárůst koncentrace NO 2 1 rok 3.0 µg/m NO 2 1 hodina 72 µg/m PM 10 1 rok 0.54 µg/m PM hodin 2.7 µg/m benzen 1 rok µg/m benzo(a)pyren 1 rok 3.0 pg/m Ze srovnání modelových výsledků reprezentujících stávající stav a situaci po realizaci záměru vyplývá, že velmi významný nárůst oproti stávajícímu stavu lze očekávat v případě příspěvků NO 2 na Třídě Tomáše Bati. V případě nejvyšších hodinových koncentrací se bude jednat o několik desítek µg/m 3, u průměrných ročních koncentrací o první jednotky µg/m 3. Celý nárůst imisních koncentrací není způsoben pouze navýšením dopravy v souvislosti s realizací záměru, ale také přirozeným zvýšením počtu vozidel v období od roku 2005 (referenční rok pro stávající stav) do roku 2010 (referenční rok pro stav po realizaci záměru), které by nastalo i bez provozu záměru. Zřejmě se zde projeví i důsledek vyššího zatížení křižovatky Tř. T. Bati s Březnickou, kudy bude projíždět 90 % vozidel směřujících k SOC a zpět. Na základě studia reliéfu terénu v blízkosti tohoto ohniska znečištění ovzduší se domnívám, že na výrazném vypočteném zvýšení imisních koncentrací se pravděpodobně významně podílí nejistota modelování. Je totiž pravděpodobné, že interpolací nadmořských výšek z digitálního modelu terénu byly odečteny v původní rozptylové studii a její předkládané aktualizaci nestejné nadmořské výšky a tím i odlišný podélný sklon vozovky v okolí tohoto ohniska koncentrací (vliv vyšších emisí při vyšším sklonu, dostupné emisní faktory motorových vozidel jsou definovány pouze s minimálním krokem 2% sklonu). Při vysoké 15

16 intenzitě dopravy na této komunikaci se na imisním zatížení výrazně projeví i malé odchylky v podélném sklonu vozovky. Nárůst imisních koncentrací u PM 10 bude o desetiny µg/m 3 v případě ročních koncentrací až první jednotky µg/m 3 v případě 24-hodinových koncentrací. Koncentrace ostatních polutantů vzrostou zcela nevýznamně - benzo(a)pyrenu řádově o jednotky pg/m 3, benzenu o setiny µg/m 3. Srovnání stávajícího stavu a období výstavby SOC Nejvyšší vypočtené hodnoty imisního příspěvku modelovaných polutantů a lokalizace dosaženého maxima v okolí předpokládané trasy přepravy výkopových zemin tvoří následující tabulku. Tabulka č. 9 Imisní příspěvky z hodnocených zdrojů znečišťování ovzduší před a při výstavbě SOC Kontaminant Doba průměrování Imisní příspěvek Jednotka X (S-JTSK) Y (S-JTSK) Stávající stav - nejvyšší imisní příspěvek NO 2 1 rok µg/m NO 2 1 hodina 4.63 µg/m PM 10 1 rok µg/m PM hodin µg/m benzo(a)pyren 1 rok pg/m Po realizaci záměru - nejvyšší imisní příspěvek NO 2 1 rok µg/m NO 2 1 hodina 5.66 µg/m PM 10 1 rok µg/m PM hodin µg/m benzo(a)pyren 1 rok pg/m Nejvyšší nárůst koncentrace NO 2 1 rok µg/m NO 2 1 hodina 1.08 µg/m PM 10 1 rok µg/m PM hodin µg/m benzo(a)pyren 1 rok pg/m Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že vlivy přepravy výkopové zeminy v průběhu výstavby SOC na kvalitu ovzduší budou zanedbatelné. Největší nárůst imisní koncentrace oproti stavu bez realizace záměru lze očekávat u nejvyšších hodinových koncentrací NO 2. Jedná se o hodnoty okolo 1 µg/m 3. Nárůst imisních koncentrací dalších hodnocených polutantů bude ještě nejméně o 1 řád nižší Plošné rozložení koncentrací Plošné rozložení koncentrací je znázorněno v mapových přílohách č.2.1 až č

17 Srovnání období stávajícího stavu a provozu SOC V současnosti je imisemi nejsilněji zasaženo okolí Třídy Tomáše Bati. Tento stav přetrvá i po realizaci záměru. Změny v plošném rozložení koncentrací sledovaných látek po realizaci záměru budou málo významné a soustředí se především do blízkého okolí společenského a zábavního centra, především podél přilehlého úseku ulice Březnická a na úseku ulice Mostní v blízkosti křižovatky s Březnickou. Jedná se o oblast městské obytné zástavby. Srovnání stávajícího stavu a období výstavby SOC Největší ovlivnění kvality ovzduší v okolí silnice Zlín - Březnice lze na základě provedených výpočtů předpokládat v oblastech největšího sklonu vozovky. Jedná se o úsek silnice přibližně na úrovni sportovní haly ve Zlíně, následně před pravotočivou zatáčkou před místní částí Kameniska a cca 850 m za křižovatkou u lesního hřbitova. Maximální krátkodobé koncentrace se vyznačují dílčími maximy cca 300 m za sportovní halou, v okolí pravotočivé zatáčky před místní částí Kameniska, kde dosahují absolutně nejvyšších hodnot, dále v okolí křižovatky u lesního hřbitova a cca 850 m za ní. Nejvyšší zvýšení imisních koncentrací v důsledku emisí z dopravy v období výstavby SOC lze očekávat v oblastech bez obytné zástavby Srovnání s imisními limity Srovnání období stávajícího stavu a provozu SOC Na základě tabulky č.8 lze konstatovat, že ve vztahu k platným imisním limitům lze očekávat významnější zvýšení imisních koncentrací pouze v případě krátkodobých koncentrací oxidu dusičitého, méně významně u ročních koncentrací NO 2 a v případě nejvyšších 24-hodinových koncentrací suspendovaných částic PM 10. V případě ostatních sledovaných kontaminantů bude nárůst imisních koncentrací cca 1% imisního limitu nebo méně. Očekávanou situaci dokumentuje následující tabulka. Tabulka č. 10 Podíl příspěvku znečištění spojeného s provozem SOC a imisního limitu Kontaminant Doba průměrování Maximální nárůst imisní koncentrace / imisní limit NO 2 1 rok 7,5% NO 2 1 hodina 36% PM 10 1 rok 1,4% PM hodin 5,4% benzen 1 rok 1,2% benzo(a)pyren 1 rok 0,3% Ve vztahu k imisním limitům dojde k významnějšímu zhoršení imisní situace v souvislosti s provozem záměru pouze z hlediska oxidu dusičitého, a to zejména jeho hodinových koncentrací. Vzhledem ke stávajícímu odhadu imisního pozadí, které se v blízkosti frekventované komunikace (údaje ze stanice imisního monitoringu ČHMÚ ZZLT) pohybuje okolo 120 µg/m 3 v případě 17

18 absolutních hodinových maxim a okolo 30 µg/m 3, nemůže provoz navrženého SOC způsobit překračování imisního limitu NO 2. K překračování imisních limitů bude stejně jako v současnosti i nadále docházet v případě PM 10 a benzo(a)pyrenu, vliv záměru na celkové imisní zatížení těmito kontaminanty však bude málo významný. Stávající velmi špatnou imisní situaci z hlediska těchto kontaminantů proto provoz posuzovaného záměru významně nezhorší. V případě dalších polutantů nemůže mít realizace záměru na imisní koncentrace téměř žádný vliv. Imisní zátěž je a i po realizaci záměru bude rozhodující měrou způsobena jinými zdroji znečištění na území města, významně se na ní podílí stávající intenzivní automobilová doprava na Třídě Tomáše Bati a zejména obtížně stanovitelná sekundární prašnost obvyklá v městském prostředí. Srovnání stávajícího stavu a období výstavby SOC Příspěvky znečištění ovzduší způsobené přepravou zeminy budou ve srovnání s imisními limity velmi nízké. Jsou dokumentovány následující tabulkou. Tabulka č. 11 Podíl příspěvku znečištění spojeného s výstavbou SOC a imisního limitu Kontaminant Doba průměrování Maximální nárůst imisní koncentrace / imisní limit NO 2 1 rok 0,08% NO 2 1 hodina 0,49% PM 10 1 rok 0,03% PM hodin 0,21% benzo(a)pyren 1 rok 0,007% Navýšení imisních koncentrací v důsledku přepravy zeminy vytěžené při stavbě SOC bude z hlediska všech sledovaných kontaminantů nižší než 1 % imisního limitu. Ke zhoršení imisní situace v důsledku výstavby záměru nedojde Závěr a doporučení Předkládaný dokument aktualizuje dříve zpracovanou rozptylovou studii (AZ GEO, s.r.o.", Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická, Rozptylová studie", červen 2007) v návaznosti na následující skutečnosti a požadavky: 1) na základě dopravního průzkumu provedeného v roce 2006 byly upřesněny odhady navýšení dopravy v důsledku provozu Společenského a obchodního centra (dále jen SOC) na stávajících okolních komunikacích a projektované jednosměrné komunikaci spojující ulice Březnická a U Zimního stadionu; 2) byla upřesněna poloha výduchů vzduchotechniky sloužící k větrání podzemních garáží; 3) vyvstal požadavek na zhodnocení imisního zatížení v období výstavby SOC. Hlavní závěry rozptylové studie pro období provozu SOC je možno shrnout do následujících bodů: 18

19 1) Ovzduší v okolí navrženého obchodního centra je a i po realizaci záměru bude imisně zatíženo zejména v důsledku provozu na stávajících komunikacích (Tř. Tomáše Bati, méně významně i ulice Březnická). 2) Provoz obchodního centra může ovlivnit imisní koncentrace pouze v blízkém okolí budovy společenského a zábavního centra a v blízkosti komunikací, po nichž bude vedena doprava ke společenskému a obchodnímu centru. Největší nárůst lze očekávat v případě nejvyšších hodinových koncentrací oxidu dusičitého. 3) Provoz navrženého společenského a obchodního centra nemůže způsobit překračování imisních limitů. Již v současnosti jsou v okolí lokality překračovány imisní limity suspendovaných částic PM 10 a benzo(a)pyrenu. Z hlediska těchto polutantů však bude vliv provozu záměru na ovzduší málo významný (maximálně nárůst 5,4 % imisního limitu v případě nejvyšších 24-hodinových koncentrací PM 10 ). Imisní situace proto nebude z hlediska těchto místně nejvíce problémových kontaminantů významně zhoršena. Imisní limity ostatních sledovaných kontaminantů budou i nadále plněny. 4) Na základě očekávané velikosti vlivu realizace záměru na ovzduší lze předpokládat, že dopady záměru na lidskou populaci v místě nejbližší obytné zástavby budou málo významné. Závěry rozptylové studie pro období výstavby SOC jsou následující: 1) Přeprava zeminy bude působit imisní zátěž pouze v blízkém okolí komunikace Zlín - Březnice. Dosah vlivu emisí ze stávající dopravy na této komunikaci a z přepravy zeminy je významnější do vzdálenosti cca 100 m od komunikace, okrajově zasahuje až do cca 200 m. 2) Největší imisní zátěž je nutno za současné situace i při výstavbě SOC očekávat v okolí největšího podélného sklonu vozovky (přibližně na úrovni sportovní haly ve Zlíně, cca 300 m za ní směrem z města, před pravotočivou zatáčkou před místní částí Kameniska a cca 850 m za křižovatkou u lesního hřbitova, již v klesání k Březnici). 3) Příspěvky znečištění ovzduší způsobené přepravou zeminy budou ve srovnání s imisními limity velmi nízké. Navýšení imisních koncentrací v důsledku přepravy zeminy vytěžené při stavbě SOC bude z hlediska všech sledovaných kontaminantů nižší než 1 % imisního limitu. Ke zhoršení imisní situace v důsledku výstavby záměru nedojde. 4) Obytná zástavba se v oblastech nejvíce ovlivněných emisemi ze stávající dopravy a přepravy zemin při výstavbě nevyskytuje. Dopady na lidskou populaci spojené se znečištěním ovzduší proto nelze předpokládat. V rozptylové studii není zohledněna sekundární prašnost, která je obecně jakýmikoliv modelovými výpočty obtížně postižitelná (silně závisí na pokryvu terénu a klimatických podmínkách). Jedná se přitom o faktor, který v městských podmínkách zásadním způsobem ovlivňuje imisní situaci z hlediska tuhých znečišťujících látek a polycyklických aromatických uhlovodíků. Koncentrace těchto látek přitom představuje na lokalitě zásadní problém (koncentrace PM 10 a benzo(a)pyrenu již v současnosti výrazně překračují imisní limity). Zejména v období výstavby může záměr významnou měrou přispívat k neúnosnému zvýšení prašnosti v blízké obytné zástavbě. Doporučuji proto zaměřit se na omezování vývinu prachu jak ve fázi projektové přípravy akce, tak i při vlastní výstavbě (návrh postupu výstavby s důrazem na dosažení co nejmenší současně obnažené plochy zemin, opatření spočívající v kropení nebo krytí povrchů, zejména na trasách pojezdu nákladních vozidel - vzhledem k bezprostřední blízkosti obytné zástavby předpokládám v letních měsících potřebu téměř nepřetržitého zkrápění). S ohledem na pokračující negativní trend 19

20 vzestupu imisních koncentrací těchto polutantů ve všech aglomeracích a městech České republiky považuji za velmi vhodné trvat na tradičním charakteru Zlína, jakožto města s vysokým zastoupením zeleně. Finální stavba SOC by měla v maximální možné míře využívat stálé i mobilní zeleně (snižuje rychlost proudění a brání tak vznosu usazených částic, zachytává již suspendované částice) a omezovat velikost zpevněných ploch. Realizace podzemního parkoviště se z tohoto pohledu jeví jako velmi přínosná. 20