Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor.
|
|
- Patrik Ovčačík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Průvodka dokumentem: Počet úrovní nadpisů 2 Názvy stylů: úroveň 1 styl Nadpis 1 úroveň 2 styl Nadpis 2 Znak # označuje začátek kapitoly. Znak $ je na začátku a na konci odlišně formátovaného textu. Vložený komentář a popis odstraněného obrázku je umístěn mezi znaky. V dokumentu je na začátku automaticky vytvořený obsah. Popisy obrázků jsou vyjádřeny slovně. Tabulky jsou v textu pouze symetrické, vloženy mezi Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídá autor. Základní bibliografické údaje: Název: Kapitoly ze speciální pedagogiky 1 Autor: Doc. PaedDr. et Mgr. Eva Zacharová, Ph.D. Vydání: první, 2013 Ostravská univerzita v Ostravě ISBN Studijní opora k inovovanému předmětu: Kapitoly ze speciální pedagogiky 1 (KRE/SPET1) Recenzent: Mgr. et Mgr. Miroslava Hermanová Další informace o textu: Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK. Číslo Prioritní osy: 7.2 Oblast podpory: Vysokoškolské vzdělávání Příjemce: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Podpora terciárního vzdělávání studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Ostravské univerzitě v Ostravě Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Délka realizace: Řešitel: PhDr. Mgr. Martin Kaleja, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
2 OBSAH: # Úvod #1 Uvedení do speciální pedagogiky #1.1 Pojetí speciální pedagogiky #1.2 Definice postižení #1.3 Paradigma postižení #Shrnutí kapitoly Uvedení do speciální pedagogiky #2 Terminologický aparát #2.1 Základní pojmy #2.2 Defekt a defektivita #Shrnutí kapitoly Terminologický aparát #3 Diagnostika ve speciální pedagogice #3.1 Celistvost procesu diagnostiky #3.2 Diagnostika v jednotlivých vývojových obdobích #3.3 Diagnostické metody #3.4 Hlavní oblasti speciálněpedagogické diagnostiky #3.5 Základní diagnostické situace a úkoly #Shrnutí kapitoly Diagnostika ve speciální pedagogice #4 Rodina a dítě se zdravotním postižením #4.1 Reakce rodiny #4.2 Sourozenci dítěte se zdravotním postižením #Shrnutí kapitoly Rodina a dítě se zdravotním postižením #5 Poradenské služby #5.1 Komunikace mezi dítětem, rodinou a školou #5.2 Poradenské služby #Shrnutí kapitoly Poradenské služby #6 Inkluzívní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami #6.1 Vzdělávání žáků s tělesným postižením, dlouhodobě nemocných a zdravotně oslabených #6.2 Vzdělávání žáků se zrakovým postižením a těžkým zrakovým postižením #6.3 Vzdělávání žáků se sluchovým postižením a těžkým sluchovým postižením #6.4 Vzdělávání žáků s narušenou komunikační schopností #6.5 Vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení #6.6 Vzdělávání žáků s poruchami chování #6.7 Vzdělávání žáků s mentálním postižením #6.8 Vzdělávání žáků se souběžným postižením více vadami #6.9 Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním #Shrnutí kapitoly Inkluzívní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami #Literatura
3 # Úvod Předkládaná studijní opora má za cíl teoreticky seznámit studenty nelékařských zdravotnických bakalářských oborů se základy speciální pedagogiky. Výběr témat a jejich výklad je veden snahou usnadnit pochopení látky studentům, kteří se s danou problematikou v průběhu dosavadního studia setkávali v omezeném rozsahu. Předkládaná část je věnována obecným otázkám speciální pedagogiky. Tato studijní opora není vědeckým typem odborného textu, jedná se o oporu studenta ve smyslu provázení studiem. Primární odborné prameny zde nejsou průběžně citovány a jsou souhrnně uvedeny na konci textu. Po prostudování textu budete znát: Postavení speciální pedagogiky v soustavě pedagogických věd. Cíle speciální pedagogiky. Mezinárodní klasifikaci postižení. Systém poradenských služeb v ČR. Získáte: Základní znalosti o pojetí speciální pedagogiky v současné společnosti. Základní informace o diagnostice školní zralosti a připravenosti pro školu. Informace o systému poradenských služeb v ČR. Budete schopni: Definovat předmět speciální pedagogiky. Vysvětlit pojem jedinec se speciálními potřebami. Vysvětlit význam diagnostiky ve speciální pedagogice pro praxi. Definovat jedince a organizace podílející se na rozvoji osobnosti dítěte se zdravotním postižením.
4 #1 Uvedení do speciální pedagogiky V této kapitole se dozvíte: Co je obor speciální pedagogika. Jaké je pojetí speciální pedagogiky v současné společnosti. Co je předmětem speciální pedagogiky. Jaká je klasifikace speciální pedagogiky. Co je cílem speciální pedagogiky. Po jejím prostudování byste měli být schopni: Vysvětlit pojem speciální pedagogika. Objasnit postavení speciální pedagogiky v současné společnosti. Charakterizovat oblasti speciální pedagogiky podle druhu postižení. Klíčová slova kapitoly: Speciální pedagogika, jedinec se speciálními vzdělávacími potřebami, paradigma postižení, komprehenzivní, inkluze. Speciální pedagogika je chápána v širším smyslu jako vymezení každé speciálně zaměřené pedagogiky (například podle věku, předmětu) vzhledem k pedagogice obecně. V užším smyslu je pojímána jako věda o zákonitostech speciální výchovy a speciálního vzdělávání jedince, který z důvodu znevýhodnění vyžaduje zvláštní, tedy speciální přístup při vzdělávání a speciální podporu při pracovním a společenském uplatnění. #1.1 Pojetí speciální pedagogiky Speciální pedagogika má jasné cíle vycházející z principu humanismu, což je uznání hodnoty a svébytnosti každého člověka, i toho, který se nějakým způsobem odlišuje od normy definované průměrem. Vycházejí z práv lidí s postižením na rozvoj a respektování jejich osobnosti, na vzdělání, které zajišťuje jejich optimální rozvoj, a na vhodné pracovní uplatnění. Pro označení odlišnosti se v současné době používají termíny jedinec s postižením, znevýhodnění, v období školního vzdělávání se setkáme s pojmem dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Speciální vzdělávací potřeby se vztahují k jedinci, kterému má být poskytnuta podpora, a k prostředí, které tuto podporu poskytuje. Ve školském zákoně č.
5 561/2004 Sb. je pojem dítě či žák se speciálními vzdělávacími potřebami definován jako dítě či žák se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním a dítě či žák nadaný a mimořádně nadaný. V soustavě pedagogických věd je speciální pedagogika vědním oborem, který je těsně spjatý s obecnou pedagogikou a didaktikou, úzké vazby má s psychologií, patopsychologií a psychopatologií, sociální psychologií, sociologií a sociální patologií. Pojem speciální pedagogika se postupně v historii měnil a specifikoval. U nás se ustálil od 70. let 20. století pro označení teoretických problémů i praktického výchovného působení na jedince s postižením. V celém světě není dosud pojmenování tohoto vědního oboru jednotné, po obsahové stránce jsou však přístupy odborníků blízké. Ve vývoji názvu speciální pedagogiky se u nás můžeme setkat s termíny, jako je pedopatologie, duševně úchylné děti, léčebná pedagogika, nápravná pedagogika, defektologie. Termín speciální pedagogika, který se posléze prosadil v řadě zemí, užil poprvé v roce 1957 brněnský pedagog RNDr. Bohumír Justyn Popelář. Od roku 1973 začal termín speciální pedagogiky užívat významný český speciální pedagog, zakladatel české logopedie, foniatr profesor Miloš Sovák. Podle druhu postižení vyžadují jednotlivé kategorie dětí i dospělých specifické formy výchovy, vzdělávání a pomoci při socializaci. Z tohoto pohledu se speciální pedagogika původně členila na šest oborů jejich označení má svůj původ v Sovákově systému speciální pedagogiky. V zahraničí se používá termín pedagogika se zaměřením na příslušný druh postižení. Dělení podle jednotlivých druhů postižení dle Sováka: Psychopedie (speciální) pedagogika osob s mentálním postižením. Somatopedie (speciální) pedagogika osob s tělesným postižením, s chronickým a dlouhodobým onemocněním. Logopedie (speciální) pedagogika osob s narušenou komunikační schopností. Surdopedie (speciální) pedagogika osob se sluchovým postižením. Tyflo- nebo oftalmopedie (speciální) pedagogika osob se zrakovým postižením. Etopedie (speciální) pedagogika osob s poruchami chování. K původní Sovákově klasifikaci přiřazujeme v současné době dvě nové disciplíny: kombinované postižení (speciální) pedagogika osob se souběžným postižením více vadami; specifické poruchy učení nebo chování.
6 Souhrn všech oborů speciální pedagogiky, pedagogiky všech skupin handicapovaných podmiňované nejenom hlediskem druhu a stupně, ale i věku postižených se označuje v odborné literatuře termínem komprehenzivní (ucelená) speciální pedagogika ve smyslu obsáhlosti, propojení řady disciplín, ucelenosti, komplexnosti a obecnosti pojetí. Speciálněpedagogické metody se zaměřují na překonávání a zmírňování následků postižení na reedukaci, kompenzaci a rehabilitaci. Reedukační postupy zlepšují nedostatečně rozvinuté funkce. Metodami kompenzace se zdokonaluje výkonnost jiných než postižených funkcí. Rehabilitační postupy se chápou nejen ve významu znovuuzpůsobení (rehabilitace), ale zejména ve významu uzpůsobení (habilitace). Využívají se s cílem odstranit následky postižení a dosáhnout socializace osoby s postižením. Se změnami ve společnosti se prohlubuje snaha o inkluzi jedinců se speciálními vzdělávacími potřebami do škol, školských zařízení a do společnosti. Pojmy se přebírají z angloamerické jazykové oblasti, inkluze znamená začlenění. Pozice úplné inkluze se však ani v pedagogice anglosaských zemí plošně neujala a tak vznikla a v současné době se spíše používá její varianta nazývaná responsible unclusion (uvážlivé začlenění), která znamená využívání kontinua integrativních podpůrných procesů podle aktuální potřeby příslušného jedince. V současné době se v pedagogice používají pojmy inkluze integrace spíše synonymně. V souvislosti s potřebou realizovat optimální integraci pro každého žáka se speciálními vzdělávacími potřebami v praxi se v poslední době prosazuje pojem integrativní (speciální) pedagogika nebo inkluzívní pedagogika. Současné pojetí speciální pedagogiky se zabývá problematikou jedince se znevýhodněním od jeho narození až po stáří, tedy obdobím raného a předškolního věku, obdobím školního věku, adolescence, dospělosti a stáří. #1.2 Definice postižení Za jedince s postižením ve smyslu pedagogickém se považují všechny děti, mladí lidé a dospělí, kteří jsou v učení, sociálním chování, v komunikaci a řeči nebo v psychomotorických schopnostech tak omezeni, že jejich spoluúčast na životě ve společnosti je podstatně ztížena. Proto vyžadují speciálněpedagogickou podporu. Jednotlivé druhy postižení mají svoje východisko v omezení zraku, sluchu, řeči, podpůrných a pohybových funkcí, inteligence, emocionality, která se projevují klinickým obrazem nebo určitým chronickým onemocněním. Častým případem jsou kombinace postižení.
7 Členění fenoménu omezení podle oblastí poškození: Sociální (komunikační) omezení: Vady řeči. Poruchy chování. Mentální omezení: Mentální postižení. Lehké mentální postižení (poruchy učení). Smyslové omezení: Sluchové postižení těžká nedoslýchavost, hluchota. Zrakové postižení slabozrakost, slepota. Tělesné omezení: Tělesné postižení bez mentálního postižení, schopný chůze, neschopný chůze. Tělesné postižení s přidruženým mentálním postižením, schopný chůze, neschopný chůze. #1.3 Paradigma postižení Ve světě i u nás v posledních letech se stále více dostávají do popředí diskuse o rozdílném chápání termínu postižení. Základem speciální pedagogiky v různých zemích je rozdílné pojetí postižení, které určuje specifické školní a integrativní snahy. V analýze OECD (1994) jsou vyjmenována čtyři paradigmata, popsaná jako model: medicínský; sociálně patologický; prostředí; antropologický. Medicínský model vychází z biologicko-organických nebo funkčních příčin, což vede k medicínsky orientované péči. Cílem je překonání a léčba postižení. Speciálně pedagogická opatření, podpůrné vyučování a různé speciální terapie se provádí ve zvláštních zařízeních. Integrace znamená přijetí do běžné školy po předchozím vyřazení ze zvláštní školy. Toto pojetí nepožaduje změnu školského systému, nýbrž spočívá v přizpůsobení se žáka stávající struktuře. Podle modelu sociálně patologického nejsou příčiny integračních obtíží biologické, nýbrž sociální povahy. V centru stojí otázka socializace a diskriminace podmíněná postižením. Postižení jsou v tomto smyslu sociálně nepřizpůsobiví a musí se pomocí speciální terapie adaptovat a normalizovat.
8 V případě modelu prostředí jde o otázku, jak se má škola změnit ve prospěch postižených žáků. Tomu odpovídá školská reforma, která uvnitř vlastního rámce kurikula poskytuje diferencované nabídky všem žákům podle jejich vzdělávacích potřeb. To vyžaduje optimální materiální a personální vybavení, stejně jako vytvoření sítě speciálních a základních škol. Přednost tohoto modelu spočívá především v mimoškolní oblasti, tzn. v oblasti sociální. Flexibilní částečná integrace se zde považuje za dobrý kompromis. U antropologického modelu nejde v první řadě o zlepšení prostředí, nabídek a vybavení, ale o lepší interpersonální interakci. Nejde také jen o to, že postižení by se měli naučit zacházet a žít se svým postižením, nýbrž o respektování jejich identity a jedinečnosti včetně jejich postižení. Důležité je realistické ohodnocení situace postižených. V protikladu k tradičním vyučovacím metodám znamená podpora a učení odhalení vlastní osobnosti se zdůrazněním interakce. Podle tohoto pojetí respektuje reformovaná škola všechny žáky, stejně jako diferencované nabídky dané individuálními potřebami. V každé zemi existuje více pojetí termínu postižení a podpory postižení. Přesto můžeme konstatovat, že bylo nalezeno významné paradigma změn. Postižení se stále méně považuje za neměnný stav individua, které vyžaduje stálou nabídku opatření, odvozenou od většiny. #Shrnutí kapitoly Uvedení do speciální pedagogiky Speciální pedagogika je jednou z významných pedagogických disciplín. Lze ji definovat jako vědu o zákonitostech speciální výchovy, speciálního vzdělávání, pracovního a společenského uplatnění jedince, který trpí zdravotním či sociálním znevýhodněním a vyžaduje proto zvláštní, tedy speciální přístup. Termín speciální pedagogika se u nás ustálil v 70. letech 20. století a věda od této doby prošla dlouhou cestu vývojových změn. Od roku 1973 začal termín speciální pedagogika oficiálně užívat významný český speciální pedagog Miloš Sovák. Speciální pedagogika se dělí dle jednotlivých druhů postižení a má přesně definovaný předmět studia. Kontrolní otázky a úkoly: Charakterizujte obor speciální pedagogika. Uveďte klasifikaci speciální pedagogiky. Co je cílem speciální pedagogiky. Jaký má speciální pedagogika vztah k jiným vědám.
9 Otázky k zamyšlení: Jakou úlohu sehrává speciální pedagogika v současné společnosti? Citovaná a doporučená literatura Hájková, V. Integrativní pedagogika. Praha: IPPPČR, ISBN Kysučan, J., Kuja, J. Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky. Olomouc: UP, ISBN Pipeková, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 2. rozšířené vydání. Brno: Paido, ISBN Renotiérová, M., Ludíková, L. Speciální pedagogika. Olomouc: UP, ISBN Vítek, J., Vítková, M. Mezinárodní klasifikace funkčnosti, postižení a zdraví. In: Vítková, M. (ed) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami I. Brno: Paido, ISBN Vítková, M. (ed) Integrativní školní (speciální) pedagogika. Základy, teorie, praxe. Brno: MSD, ISBN #2 Terminologický aparát V této kapitole se dozvíte: Co znamená pojem zdravotní omezení. Kdo je jedinec se specifickými potřebami. Co označuje termín defekt. Co označujeme termínem defektivita. Jaká je mezinárodní klasifikace postižení. Po jejím prostudování byste měli být schopni: Vysvětlit základní terminologické pojmy speciální pedagogiky. Objasnit důvody změn v mezinárodní klasifikaci postižení. Charakterizovat pojem zdravotní omezení. Klíčová slova kapitoly: Defekt, defektivita, jedinec se specifickými potřebami, poškození, aktivita, participace.
10 Zdravotní omezení, která jsme si zvykli označovat jako postižení, provázejí lidstvo od samého počátku jeho existence a přes veškeré úsilí budou existovat ve společnosti i nadále. #2.1 Základní pojmy Zdravotní omezení, tato skutečnost prostupující každou společností je akčním polem, na němž se řeší složitý vztah k osobám slabším, nemocným, postiženým, kteří jsou v postavení minoritním. V této minoritě byli nejviditelnější právě osoby s postižením, což vyplývalo z jejich rozdílnosti od ostatních po fyzické stránce a mentální úrovni, ve způsobech komunikace a chování a vůbec v celkovém zjevu. Na člověku s postižením to vše bylo nějak vidět a zpravidla byl i omezen v životních možnostech, které se v daném sociokulturním prostředí a v dané době považovaly za normální. Ať byli tito lidé ze společnosti sebevíc vytlačováni a žili jakoby mimo ni, byli vždy její součástí. K definici postižení se přiřazuje aspekt personální, sociální a ekologický. Co se nezmění, je to, že postižení bude vždy obsahovat osobní dimenzi. I když uvažujeme o postižení jako o výsledku poškození spíše ve smyslu sociálního vyřazování, je osoba označená jako postižená postavená před úkol naučit se zacházet s postižením a s jeho následky. Nakonec se vždy klade otázka, jaký subjektivní význam má postižení pro handicapovaného člověka (personální aspekt postižení). V dnešní době se pojem postižený člověk stále více nahrazuje jinými termíny jako osoba s postižením, jedinec se speciálními potřebami, a to z několika důvodů. Především nastal posun ve formálně-právním posuzování postavení osob s postižením. Osoby s postižením nejsou pouze předmětem začleňování do společnosti, ale přispívají k její rozrůzněnosti. Jedinci s postižením nejsou jiní, mají pouze v různých fázích svého života své specifické potřeby. Obsah pojmu postižený se rozšířil. Způsob uvažování o tomto pojmu se vyvíjel již od roku 1980, kdy se jím zabývala Světová zdravotnická organizace (WHO). V mezinárodní klasifikaci postižení z roku 1980 jsou uvedeny termíny: poškození, omezení, postižení. Výhoda této diferenciace spočívá především v oddělení těchto tří dílčích procesů. Existující poškození tělesného, smyslového nebo mentálního druhu u jednoho člověka nemusí nutně vést k omezení všech jeho schopností a dovedností. A když omezení způsobí zúžení kompetencí, pak to ještě nutně nemusí znamenat, že následkem bude postižení ve smyslu sociálního znevýhodnění čili handicapu. S tím je současně spojeno oddělení mezi
11 individuálním poškozením (ve smyslu deficitu nebo nedostatku) a postižením, které z něho vzniklo (ve smyslu sociálních následků poškození). Postižení je v tomto klasifikačním modelu WHO už sociální kategorií. Používání pojmu postižení se však v průběhu posledních dvaceti let nezměnilo. Jako dříve, tak i nyní se používá pojem postižení jako osobní znak a dokonce je často spojován s pojmem nemoc. Osoby bez postižení jsou naproti tomu právě z medicínské stránky často označováni jako zdraví. Toto srovnání postižení a nemoci by mělo být podle doporučení WHO už přes dvacet let vyloučeno. V roce 1997 upravila WHO vlastní pojmový aparát používaný od roku 1980 a nahradila pojmy poškození, omezení a postižení pojmy poškození, aktivita a participace. Nový přístup ke klasifikaci WHO směřuje podstatně více k umožnění samostatnějšího života osob s poškozením při rozsáhlé společenské integraci. K tomu je rovněž potřeba, aby se bral v úvahu celý kontext individuálního životního prostředí. Společenská integrace tak směřuje k perspektivním cílům jakýchkoliv pedagogických snah u osoby s vyrovnáním se s postižením. Tak se stal pojem postižení definitivně relativní kategorií, kterou lze přesně chápat jen v závislosti na personálních, sociálních a ekologických zdrojích - Mezinárodní klasifikace postižení obsahuje tři sloupce a čtyři řádky, popisuje vývoj ve změně termínu postižení: Znění 1980 Termín Znění 1998 Impairment Poškození: Impairment tělesná (medicínská) rovina (organické, mentální, psychické) Disability Schopnosti (omezení) + Activity aktivity.možnosti: personální (psychologickopedagogická rovina) Handicap Postižení/znevýhodnění Spoluúčast: sociální (sociologická) rovina Participation &
12 #2.2 Defekt a defektivita Defekt (z lat. defectus = úbytek) defektem (vadou) rozumíme ztrátu nebo poškození v anatomické stavbě organismu a poruchy ve funkcích organismu. Příčinami defektů jsou úrazy, onemocnění i dědičnost. Defekty se projevují jako anomálie vzhledu a výkonnosti. Příčiny defektů jsou většinou zjevné. Dělení defektu z hlediska vzniku: Vrozený dědičný: v období prenatálním; v období perinatálním; v období postnatálním. Získaný během celého života. Dělení defektu dle místa postižení: Orgánové postihují orgány nebo jejich části. Nejčastější příčinou je vývojová vada (anomálie, vývojové defekty CNS, končetin, rozštěpy patra, páteře, úplné chybění orgánu), následek nemoci (srdeční vada, obrna, chronická změna tkáně), poúrazový stav (deformace orgánů, amputace). Funkční znamenají poruchu funkce orgánu, aniž by byla poškozena jeho tkáň. Příčinou funkčních defektů jsou nejvíce poruchy v sociálních vztazích osob (vliv prostředí, výchovy, mezilidských vztahů). Například orgánové neurózy, psychoneurózy. Řadíme sem i poruchy chování. Dělení defektu dle druhu: Tělesné: Vady pohybového aparátu, centrální a periferní obrny, deformace a amputace končetin. Chronická onemocnění, srdeční choroby, alergie, astma, epilepsie, cukrovka. Zrakové: vady refrakce, barvoslepost, šeroslepost, šilhavost, tupozrakost, slabozrakost, slepota. Sluchové: nedoslýchavost, hluchota, ohluchlost. Poruchy v oblasti komunikačních schopností: poruchy vývoje řeči, poruchy výslovnosti, plynulosti řeči, rezonance, poruchy v důsledku poškození CNS, poruchy sociálního užití řeči psychotické i neurotické povahy, symptomatické a kombinované vady řeči.
13 Mentální vady: vrozená mentální retardace (oligofrenie), získaná mentální retardace (demence), pseudooligofrenie (zdánlivá mentální retardace), stařecká demence. Vady v oblasti poruch chování: asociální, antisociální chování. Kombinované, sdružené vady: postižení dvěma nebo více vadami. Parciální postižení: specifické vývojové poruchy učení, lehké mozkové dysfunkce, leváctví, poruchy školní přizpůsobivosti. U defektu je nutno hodnotit: příčinu vzniku defekt je dědičný, vrozený, získaný; věk osoby v době vzniku defektu; délku trvání defektu. Dělení defektu podle hloubky postižení: lehký defekt nehrozí bezprostřední nebezpečí narušení vztahu ke společnosti; střední defekt hrozí nebo se již vyvinula porucha společenských vztahů; těžký defekt porucha postihuje jedince ztrátou sociálních vztahů. Přestává-li být defekt záležitostí osobní a stává se záležitostí společnosti, tj. nabývá sociální dimenze, hovoříme o tom, že se člověk stává defektním, je stižen defektivitou. Defektivita je důsledkem defektu, který se projevuje poruchami ve funkční a psychické výkonnosti, poruchami ve vztahu k sobě a prostředí. Defektivita má výrazně psychosociální dimenze. Příčinou defektivity je nevhodná reakce prostředí na defekt. Defektivita je tedy porucha celistvosti člověka v důsledku defektu, porucha defektního jedince ke společnosti, ke vzdělávání, výchově, práci. Charakteristické znaky defektivity: multifaktorový a multidimenzionální charakter; nemusí být přímo úměrná stupni defektu; má specifické znaky z hlediska druhu defektu; má dynamický charakter, až do možnosti překonatelnosti defektivity. K vnějším příznakům defektivity patří: změny v učení a chování;
14 změny v pracovních aktivitách; změny ve společenských aktivitách; změny v zaměření osobnosti a motivaci; změny v potřebách a hodnotovém systému. Defektivita není stav trvalý, je odstranitelná, a proto je předmětem speciální výchovy a vzdělávání a sociální rehabilitace. Cílem speciální pedagogiky je maximální rozvoj osobnosti jedince s postižením nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Socializací se rozumí schopnost jedince zapojit se do společnosti, formovat k ní pozitivní vztahy, vztahy ke vzdělání, k práci. Stupně socializace čili míru zapojení znevýhodněných osob se pokusil zformulovat Miloš Sovák (významný český speciální pedagog) takto: Integrace úplné zapojení a splynutí znevýhodněného jedince společnosti. Adaptace přizpůsobení se znevýhodněného jedince společenskému prostředí za určitých podmínek. Je nutné vycházet z individuálních vlastností, schopností a potřeb takového jedince. Utilita sociální upotřebitelnost znevýhodněného jedince, možnosti rozvoje jsou omezené, pracovní a společenské uplatnění pod dohledem jiných osob. Inferiorita sociální nepoužitelnost, segregace jedince, nevytvoření či ztráta sociálních vztahů. Integrace podle míry zapojení znevýhodněného jedince je to nejvyšší stupeň socializace, tj. totální splynutí se zdravou společností. Jesenský definuje integraci jako spolužití postižených a nepostižených při přijatelné nízké míře konfliktnosti vztahů těchto skupin. WHO definuje integraci jako sociální rehabilitaci, schopnost příslušné osoby podílet se na obvyklých společenských vztazích. Integrace je tedy stav, kdy se zdravotně postižený jedinec vyrovnal se svou vadou, žije a spolupracuje s nepostiženými, prokazuje výkony a vytváří hodnoty, které společnost intaktních uznává jako rovnocenné, společensky významné a potřebné. Opakem integrace je segregace, což znamená stav, kdy postižený je ze společnosti vyčleněn nebo se sám ze společnosti díky svému defektu vyčleňuje. Integrované vzdělávání je pojem, který se používá pro plné sociální včlenění zdravotně postižených žáků do běžných škol při požadavku je i nadále chápat jako jedince se speciálními vzdělávacími potřebami. V České republice došlo k zásadním změnám v této
15 oblasti až po roce 1990 úpravou právních norem, které umožňují integrované vzdělávání žákům se specifickými vzdělávacími potřebami. I v oboru speciální pedagogiky existují metody prevence: Primární předcházení vzniku defektu orgánového i funkčního. Sekundární má za úkol zabránit nepříznivému vývoji u vzniklého defektu nebo defektivity. Terciární následná péče, není řešena na úseku školství, etopedická problematika. #Shrnutí kapitoly Terminologický aparát Základní terminologické pojmy speciální pedagogiky se vyvíjely dlouhou dobu a byly ovlivňovány územím, kde byly používány. Svou úlohu zde sehrála i WHO, která se pokusila o nový přístup ke klasifikaci základních pojmů. Kontrolní otázky a úkoly: Uveďte základní terminologické pojmy sociální pedagogiky. Na jaké úrovni může probíhat socializace jedince s postižením do společnosti? Citovaná a doporučená literatura Jasenský, J. Prostor pro integraci. Praha: Comenia Konsult, Kysučan, J., Kuja, J. Kapitoly z teoretických základů speciální pedagogiky. Olomouc: UP, ISBN Renotierová, M., Ludíková, L. Speciální pedagogika. Olomouc: UP, ISBN Pipeková, J. a kol. Kapitoly ze speciální pedagogiky. Brno: Paido, ISBN Pipeková, J. et al. Kapitoly ze speciální pedagogiky. 3. vyd. Brno: Paido, ISBN Vítková, M. Integrativní speciální pedagogika. 2. vyd. Brno: Paido, ISBN #3 Diagnostika ve speciální pedagogice
16 V této kapitole se dozvíte: Jakou roli sehrává diagnostika ve speciální pedagogice. Co ve speciální pedagogice znamená termín diagnóza, diagnostika. Jak je členěna diagnostika dle základních kritérií. Jaký má diagnostika význam pro speciálně-pedagogickou praxi, jaké jsou její úkoly, oblasti sledování, metody práce. Po jejím prostudování byste měli být schopni: Vysvětlit pojem diagnostika. Objasnit členění diagnostiky podle základních kritérií. Charakterizovat hlavní oblasti speciálně-pedagogické diagnostiky. Klíčová slova kapitoly: Diagnostika, diagnóza, diagnostické metody, normalizace, reliabilita, validita. Diagnostika v obecné rovině je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik a jejich vzájemných vztahů a souvislostí. Výsledkem tohoto poznání je diagnóza. V oboru speciální pedagogiky se diagnostika týká jedince se zdravotním znevýhodněním nebo zdravotním postižením, jeho osobnosti, možností jeho výchovy a vzdělávání. Tím se stává důležitým východiskem další odborné péče o tohoto jedince, a tak má vlastně i nepřímý vliv na možnost jeho uplatnění ve společnosti a na kvalitu jeho dalšího života. Diagnostika ve speciální pedagogice se zabývá průběhem dosavadního vývoje jedince a snaží se zjistit příčiny možných vývojových odchylek s ohledem na další rozvoj jeho osobnosti a uplatnění. #3.1 Celistvost procesu diagnostiky Diagnostika ve speciální pedagogice je chápána v různých kontextech. Pokud chceme hovořit o tzv. speciálněpedagogické diagnostice, máme spíše na mysli užší vymezení, které se týká té části diagnostiky, kterou provádí přímo speciální pedagog. Jinak je asi lépe hovořit o diagnostice ve speciální pedagogice, což je širší vymezení, které zahrnuje celkovou, komplexní diagnostiku lékařskou, psychologickou, sociální a speciálněpedagogickou. Lékařská diagnostika ve speciální pedagogice má většinou primární postavení, protože odborný lékař na základě svého vyšetření stanoví druh a závažnost zdravotního postižení a
17 současně navrhne léčebný postup. Lékařská diagnostika se tedy zabývá patologií. Na základě diagnostiky je navržena terapie, která sleduje úplné vyléčení pacienta, nebo aspoň úpravu zdravotního stavu tak, aby byl slučitelný se životem za předpokladu, že daný jedinec bude dodržovat určitá pravidla ve svém dalším životě. Z hlediska pacienta to znamená určitá, do jeho způsobu života různě zasahující omezení (stimulační, pohybová, sociální, trvalá medikace). Cílem je uzdravení nebo zlepšení či zamezení zhoršení zdravotního stavu. Tato oblast diagnostiky však zpravidla neřeší další životní oblasti člověka. Psychodiagnostika (psychologická část diagnostiky ve speciální pedagogice) se zaměřuje na stanovení diagnózy s ohledem na určení stupně vývoje, zjištění příčin odchylek vývoje od věkové normy, zjištění individuálních zvláštností osobnosti, stanovení prognózy. Diagnostický přístup je zde kromě patologie zaměřen i na zjištění normálních charakteristik jednotlivých psychických složek osobnosti. Psycholog se v rámci diagnostiky zaměřuje na psychické vlastnosti, procesy a stavy včetně postoje k vlastnímu zdravotnímu postižení a na kvalitu a formu interakce mezi daným jedincem s postižením a jeho sociálním prostředím. Sociální diagnostika je součástí komplexní diagnostiky ve speciální pedagogice a zaměřuje se zejména na údaje týkající se rodinné a osobní anamnézy, funkčnosti rodiny (případně náhradní rodinné péče, instituce), sociálních vztahů v rámci užšího sociálního prostředí (rodina, přátelé, spolupracovníci), sociálních vztahů se širším sociálním prostředím (škola, zaměstnání, spolky). Cílem sociální diagnostiky ve speciální pedagogice je zhodnocení a posouzení vlivů sociálního prostředí na utváření osobnosti jedince se zdravotním postižením. Speciálněpedagogická část diagnostiky je zaměřena na zjištění úrovně vychovanosti a vzdělanosti daného jedince s postižením s ohledem na možnosti jeho dalšího vzdělávání. Sleduje kompetence, které jsou u jedince s postižením v důsledku jeho vady omezeny a modifikovány, ale stejně tak se zabývá i těmi dovednostmi, které zůstaly nenarušeny. Sleduje úroveň a schopnosti jedince v oblasti motoriky, grafomotoriky, kresby, laterality, sebeobsluhy, zaměřuje se na komunikační schopnosti a jejich narušení, hodnotí úroveň rozumových schopností ve vztahu k možnostem vzdělávání, k profesní orientaci a možnostem uplatnění jedince na trhu práce, všímá si citové a sociální oblasti osobnosti, která je významná z hlediska jejích vztahů s prostředím. Schopnosti, které nejsou vadou negativně ovlivněny, se stávají významným východiskem při koncipování a vytváření konkrétního stimulačního
18 programu, individuálního vzdělávacího plánu a veškeré speciální podpory, které se člověku s postižením v rámci speciálněpedagogické péče dostává. Členění diagnostiky Podle sledovaných cílů: globální (celková); parciální (částečná). Globální je zaměřena na celou osobnost vzhledem k výchovnému a vzdělávacímu procesu jako celku. Parciální se zaměřuje jen na určité aktuální projevy. Například po zjištění celkové úrovně schopností daného jedince se po určité době, kdy rozvíjíme jemnou motoriku, přesvědčujeme formou parciální diagnostiky o pokroku v této oblasti a podle zjištěných skutečností dále upravujeme rozsah a obsahovou náplň stimulačního programu. Podle etiologie (příčiny) postižení: kauzální příčina postižení je známa; symptomatická vychází jen z příznaků jedince, když není známa příčina. Z časového hlediska: vstupní v období prvního vyšetření a převzetí jedince do péče; průběžná během celkové doby péče, v době pobytu jedince v zařízení; výstupní při ukončení péče a přeřazování jedince do péče dalšího odborníka či instituce. Podle druhu postižení: somatopedická zabývá se tělesným postižením a zdravotním oslabením; psychopedická zabývá se mentální retardací; surdopedická zkoumá poruchy a postižení sluchu; logopedická zkoumá narušené komunikační schopnosti; oftalmopedická zkoumá poruchy a postižení zraku; etopedická zkoumá poruchy chování; diagnostika specifických poruch učení a parciálních nedostatků; diagnostika vícečetných postižení, kombinované vady. Podle věku: raného a předškolního věku; školního věku; dospělosti; stáří.
19 Každé vývojové období má svá specifika, která je nutno mít na paměti při provádění diagnostiky a kromě toho je vždy nutno dávat tyto zvláštnosti do vzájemného vztahu a souvislosti s konkrétním typem a závažností zdravotního postižení a individuální charakteristikou dané osobnosti. Diferenciální diagnostika vychází z příznaků, které jsou obecnější povahy, a proto jednoznačně neurčují konkrétní postižení. V průběhu diagnostického procesu je proto nutno postupně vylučovat na základě výsledků různých vyšetření ty vady, které dotyčné příznaky nezpůsobují, a najít postižení, které je za ně odpovědno (například odlišení hluchoty od mentální retardace v případě, že dítě nemluví, nebo mentální retardace od autismu). Význam diagnostiky pro praxi speciální pedagogiky Diagnostika ve speciální pedagogice má charakter komplexního poznávacího procesu, na kterém se podílí řada odborníků profesí důležitých pro poznání jedince s postižením. Nejčastěji se jedná o lékaře různých odborností a specializací (například neurologie, rehabilitace, oftalmologie), klinické a poradenské psychology, sociální pracovníky a speciální pedagogy různého zaměření v rámci oborů speciální pedagogiky. Diagnostika je tedy nezbytným předpokladem následné podpory a intervence, která je v konkrétní podobě nabídnuta danému klientovi. V tomto smyslu má diagnostika vztah i k prognóze daného jedince, tedy odhadu jeho možností do budoucna, zejména v oblasti výchovy a vzdělávání. Vzhledem k tomu, že vývoj člověka je dynamickým procesem, je nutno pohlížet na diagnózu jako na něco, co se mění v čase. Z hlediska dalšího vývoje jedince s postižením je třeba zdůraznit zejména požadavek včasnosti diagnostiky. To je důležité zejména u vrozených a raně získaných postižení, kde je vážné riziko z prodlení a tím pádem i nebezpečí stagnace či opožďování psychického vývoje. Za všechny lze uvést příklad sluchových vad, kdy na včasnosti jejich odhalení přímo závisí možnosti komunikace dítěte s prostředím a tím i možnost jeho dalšího vývoje a vzdělání. V praxi dochází často k prolínání procesu diagnostiky a reedukace, kdy na základě diagnózy je poskytována speciální podpora a v jejím průběhu dochází nejen k reedukaci narušených funkcí, ale současně i ke zpřesňování našich diagnostických poznatků. Proto se někdy hovoří o tzv. podpůrné diagnostice. Průběžná forma diagnostiky se uplatňuje v péči o jedince se zdravotním postižením prakticky celý život a na ni navazuje konkrétní forma podpory a péče o daného klienta. Tak se v praxi význam diagnostiky ozřejmuje všude tam, kde pracujeme s člověkem s postižením či zdravotním znevýhodněním. Mezi nejdůležitější oblasti speciálněpedagogické praxe
20 z hlediska vrozených a raně získaných postižení patří využití diagnostiky při zahájení povinné školní docházky, v oblasti výchovy, vzdělávání a zájmových aktivit dítěte, v poradenství a při volbě povolání. U vad získaných v průběhu života je to význam diagnostiky v procesu rekvalifikace a resocializace jedince, u starších lidí pak diagnostika jako předpoklad správně zaměřené péče a podpory u lidí s demencí, s následky cévních mozkových příhod apod., kdy je důležité se zaměřit hlavně na celkovou pohyblivost pacienta, jeho soběstačnost a schopnost komunikace. #3.2 Diagnostika v jednotlivých vývojových obdobích Z hlediska jednotlivých životních období se může diagnostika postižení týkat raného a předškolního věku, období školní docházky včetně dospívání, dospělosti, stáří. Každé období má svá zvláštnosti, jež je nutno v diagnostickém procesu respektovat. Raný a předškolní věk V tomto období je nejdůležitějším úkolem včasné zachycení poruchy a zahájení speciálněpedagogické péče, která minimalizuje negativní důsledky základního typu postižení, kterými bývá právě retardace neuropsychického vývoje. Speciální péče o dítě v tomto věku musí probíhat uceleně, tedy s účastí zdravotnické, rehabilitační, výchovně-vzdělávací a sociální složky. Vždy by se mělo jednat o komplexní přístup pracovníků různých oborů. Důležité je realizovat diagnostiku v přirozeném prostředí dítěte, a to spíše nenápadně, bez zbytečného zdůrazňování významu jednotlivých vyšetření pro dítě. Je třeba, aby požadavky kladené na dítě v rámci vyšetření byly v souladu s jeho mentálním věkem, který nemusí být vždy shodný s věkem fyziologickým. Z hlediska diagnostiky ve smyslu správného vyhodnocení a interpretace získaných výsledků je nezbytné, aby se dotyčný odborník dobře orientoval v oblasti psychického vývoje tohoto období a dokázal tak projevy daného dítěte srovnat s příslušnou věkovou normou. V rámci diagnostiky se zaměřuje na oblasti hrubé a jemné motoriky, laterality, sebeobslužné činnosti, rozumové schopnosti, komunikační schopnost, oblast citového a socializačního vývoje. Důležité je také podrobné studium anamnestických materiálů a dobrá znalost rodinného prostředí dítěte. Vždy je třeba zachovávat individuální přístup k dítěti. Stanovení prognózy dalšího vývoje a variability projevů základního postižení vychází přímo ze speciálněpedagogické diagnostiky, která by měla splňovat požadavek dlouhodobosti, abychom mohli dítě dobře poznat a na základě toho stanovit optimální způsob intervence, který by byl na konci předškolního období završen odpovídajícím zařazením dítěte do základní povinné školní docházky.
1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky
SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÁ DIAGNOSTIKA 1. Pojetí speciálně pedagogické diagnostiky Cílem je poznání člověka s postižením. Cílem není léčba, ale výchova a vzdělávání. Diagnostika zkoumá průběh vývoje člověka.
VíceSpeciálně pedagogická diagnostika
Speciálně pedagogická diagnostika pojetí, diagnostika v raném a předškolním věku, diagnostika školní zralosti, přehled základních diagnostických metod ve speciálně pedagogické diagnostice, hlavní oblasti
VíceMgr. Alena Skotáková, Ph. D.
Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik
VícePOJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY
V r.1983 definoval Miloš Sovák pojem DEFEKT POJEM DEFEKT, DEFEKTIVITA, HLAVNÍ ZNAKY DEFEKTIVITY DĚLENÍ DEFEKTŮ PODLE HLOUBKY POSTIŽENÍ ORGÁNOVÉ A FUNKČNÍ DEFEKTY DEFEKT (z latinského defektus úbytek) chybění
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.
VíceKAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 1
KAPITOLY ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY 1 EVA ZACHAROVÁ CZ.1.07/2.2.00/29.0006 OSTRAVA, 2013 Studijní opora je jedním z výstupu projektu ESF OP VK. Číslo Prioritní osy: 7.2 Oblast podpory: 7.2.2 Vysokoškolské
VíceOkruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika
Okruhy k doktorské zkoušce 4letého DSP Speciální pedagogika Povinné předměty Inkluzivní (speciální) pedagogika Umět vyložit pojmy v oboru speciální pedagogika se zaměřením na inkluzi, inkluzivní vzdělávání
VíceIntegrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út
Integrativní speciální pedagogika Podzim 2011 DVOUOBOROVÉ STUDIUM, VÝUKA Út 20.9.2011 PŘEDNÁŠKY ORGANIZAČNÍ INFORMACE SAMOSTUDIUM 14. Speciálně pedagogická diagnostika (pojetí, diagnostika v raném a předškolním
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2018/2019 Prof. PaedDr. Miroslava Bartoňová, Ph.D. 1. Inkluzivní didaktiky na prvním stupni základní školy 2. Motivace u dětí s lehkým
VíceObecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající
A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2017/2018 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Podpůrná opatření ve vzdělávání žáků s nezdravotními překážkami v učení 2. Podpůrná opatření ve vzdělávání
VíceDoplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA
TÉZE Doplnění přednášky: PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÉ PORADNY A SPECIÁLNÍ PEDAGOGICKÁ CENTRA Úkoly poradenského zařízení 1. zajišťuje pravidelnou a přímou individuální speciálně pedagogickou a psychologickou
VíceMetodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství
Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VícePRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ
PRÁVNÍ POSTAVENÍ DÍTĚTE S DUŠEVNÍ PORUCHOU V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ JUDR.JANA MAREČKOVÁ Základní pilíře Základní právní předpisy Duševní porucha a její definice pro účely výchovné a vzdělávací Podmínky pro setrvání
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2016/2017 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Možnosti včasné intervence u dětí ze sociálně vyloučených lokalit 2. Speciáněpedagogická podpora dětí
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Oftalmopedie a surdopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Oftalmopedie a surdopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: Forma zkoušky: Forma studia: 75-41-M/01
VíceZprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER
Zprávy K OBSAHU ČINNOSTÍ ODBORNÝCH PRACOVNÍKŮ SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÝCH CENTER Hana Smejkalová Speciální pedagog, psycholog a sociální pracovník by měli tvořit v tomto minimálním zastoupení základní odborný
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Bc.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
VícePedagogická a speciálně pedagogická diagnostika
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceProgram poradenských služeb ve škole. Strategie předcházení školní neúspěšnosti
Program poradenských služeb ve škole Strategie předcházení školní neúspěšnosti Program poradenských služeb ve škole strategie předcházení školní neúspěšnosti Standardní činnosti výchovného poradce Škola
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VíceZákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceProblematika předčasných odchodů ze vzdělání
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceSpeciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech
VíceTémata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016
Témata diplomových prací Katedra speciální pedagogiky studijní rok 2015/2016 Mgr. Lenka Felcmanová 1. Speciálněpedagogická intervence u jedinců se specifickou poruchou učení 2. Speciálněpedagogická intervence
VíceZákladní škola, Most, Svážná 2342, příspěvková organizace. Poradenské služby
Poradenské služby Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, v platném znění Poskytování poradenských služeb (1) Poradenské služby ve
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA
SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,
VíceTÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA
Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně
VíceSpeciálně pedagogické centrum pro vady řeči
Speciálně pedagogické centrum pro vady řeči při ZŠ pro žáky se specifickými poruchami učení Karlovy Vary, příspěvková organizace Zahájení činnosti: 1.9.2011 Ředitelka: Mgr. Klára Píšová Kontakty: 351 161
Vícemaximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace.
Speciální pedagogika Cíl speciální pedagogiky maximální rozvoj osobnosti postiženého nebo znevýhodněného jedince a dosažení maximálního stupně socializace. Komplexní péče Zdravotnická zařízení Speciální
VíceMaturitní okruhy pro školní rok 2014/2015
Maturitní okruhy pro školní rok 2014/2015 68-43-M/01 Veřejnosprávní činnost Praktická maturitní zkouška z odborných předmětů veřejné správy 1. Procesy a postupy správy zaměstnanosti 2. Procesy a postupy
VíceObtíže žáků s učením a chováním III.
Obtíže žáků s učením a chováním III. Obtíže žáků s učením a chováním III. (1) Vybrané skupiny žáků s obtížemi v učení a chování Příčiny školního neprospěchu - snížená úroveň rozumových schopností - nerovnoměrné
VíceKlasifikace tělesných postižení podle doby vzniku
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceŠkolní poradenské pracoviště
Školní poradenské pracoviště Od listopadu 2011 pracoval ve škole poradenský tým ve složení výchovný poradce, metodik prevence a školní psycholog. Fungovala také velmi úzká spolupráce s učiteli, zákonnými
VíceSpeciální pedagogika Pedagogická fakulta MU. Studijní programy platnost od roku 2019/2020
Speciální pedagogika Pedagogická fakulta MU Studijní programy platnost od roku 2019/2020 Cíle Připravit speciální pedagogy pro speciálně pedagogickou činnost (podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceWichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,
Více1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE
1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují
VíceSměrnice. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. do škol a školských zařízení
Směrnice Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k integraci dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do škol a školských zařízení č.j.: 13 710/2001-24 ze dne 6.6.2002 Ministerstvo školství,
Více27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora
27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog
VícePedagogická diagnostika. Zora Syslová
Pedagogická diagnostika Zora Syslová Požadavky ke zkoušce: Zkouška proběhne formou individuálního rozhovoru. Budou hodnoceny teoretické znalosti, porozumění obsahu předmětu, kritický přístup k daným tématům
VíceTeze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc.
Teze přednášek z Úvodu do pedagogiky a základů pedagogického myšlení PaedDr. Bohumíra Šmahelová,CSc. 1. PEDAGOGICKÝ VÝZKUM A JEHO METODOLOGIE Pod pojmem výzkum se chápe vědecká činnost, která se zabývá
VícePEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.
Více129/2010 Sb. VYHLÁŠKA
129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického
VíceKariérové poradenství
Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
VíceŠIKANA STÁLE ŢIVÝ PROBLÉM
XIII. Konference k problematice sociálně patologických jevů s názvem ŠIKANA STÁLE ŢIVÝ PROBLÉM 25. října 2012 Vsetín Uplatnění výstupů projektu Inovace propedeutických disciplín pro studijní obory se speciální
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VíceProgram školního poradenského pracoviště
Program školního poradenského pracoviště Školní poradenské pracoviště (dále ŠPP) je zřízeno k zajištění a realizaci výchovně vzdělávací koncepce školy. Poskytování poradenských služeb na školách se řídí
Více1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od aktualizace aktualizace 1. 9.
příloha školního řádu Základní škola speciální a praktická škola Diakonie ČCE Vrchlabí 1.1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů ( 30 odst. 2). platnost od 1. 11. 2011 aktualizace
VíceMgr. Miroslav Raindl
Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální
Více412/2006 Sb. VYHLÁŠKA
412/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 14. srpna 2006, kterou se mění vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků Ministerstvo
VíceČást D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci
VíceDle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb
Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo
VíceSPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti
SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA jako účinná pomoc pro děti s Di George syndromem PRAHA 12. 12. 2013 Mgr. Dita Hendrychová Speciální pedagogika obecně orientace na výchovu, vzdělávání, pracovní a společenské možnosti,
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceNázev předmětu : ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY. Forma výuky : SEMINÁŘ/CVIČENÍ/WORKSHOP. Vyučující : Mgr. Vojtech Regec
Název předmětu : ZÁKLADY SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Rozvrhové akce RB011, ZSPM Forma výuky : SEMINÁŘ/CVIČENÍ/WORKSHOP Vyučující : Mgr. Vojtech Regec Výuka (Průběžná využitím LMS Unifor) Téma Seznámení s inf.
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceRaná péče / intervence
Systém pedagogicko-psychologického poradenství Školní poradenská pracoviště Specializovaná poradenská zařízení Školní poradenská pracoviště - Výchovní poradci - Školní psychologové - Školní speciální pedagogové
VíceÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků,
ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 412/2006
VíceStruktura pedagogických disciplín
Masarykova univerzita v Brně Pedagogická fakulta Struktura pedagogických disciplín (seminární práce ze semináře k úvodu do pedagogiky a základům pedagogického myšlení) Vypracovala: Romana Gottvaldová UČO
VíceSystém škol a školských poradenských zařízení
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k
VíceŠ K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE ŠKOLNÍ METODIK
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Základy speciální pedagogiky. studijní opora pro kombinovanou formu studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Základy speciální pedagogiky studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
VíceSociální pedagogika. Úvod
Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně
VícePROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH
Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální
Více317/2005 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005
317/2005 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pracovníků Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo") stanoví
VíceI. Potřeba pedagogické diagnostiky
I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými
VíceZákladní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod
Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG
VíceStandardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA
Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PaedDr. Marie Kocurová, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr.
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Somatopedie a logopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Somatopedie a logopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,
VíceZákladní škola ŠKOLAMYŠL
Základní škola ŠKOLAMYŠL Hrnčířská 272, Zahájí, 570 01 Litomyšl místo poskytování vzdělávání a školských služeb Smetanovo náměstí 15, Litomyšl - Město 570 01 KONCEPCE ŠKOLNÍHO PORADENSKÉHO PRACOVIŠTĚ Školní
Více317 VYHLÁŠKA. ze dne 27. července 2005. o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků
317 VYHLÁŠKA ze dne 27. července 2005 o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ve znění vyhlášky č. 412/2006 Sb. Ministerstvo školství,
VícePředmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17
Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti
VíceStandardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA. (úprava znění k 20. 2. 2015)
Standardy akreditační komise pro studijní program SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA (úprava znění k 20. 2. 2015) autorský tým: doc. PaedDr. Jiřina Klenková, Ph.D. doc. PhDr. Lea Květoňová, Ph.D. prof. PaedDr. Libuše
VíceČinnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015
Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování
VíceVzdělávání žáků s těžší mentální retardací
Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací Historické kořeny vzdělávání dětí s mentální retardací Vzdělávání lidí s mentální retardací má v naších zemích poměrně dlouhou tradici. První ústav pro slabomyslné
VíceMetody výuky jako podpůrná opatření
Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;
VíceDODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU
Základní škola a Mateřská škola Vojkovice, okres Brno venkov, příspěvková organizace DODATEK č. 2 KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Číslo jednací: 30/VIII-16 Nabývá účinnosti dne 1. 9. 2016 Schváleno školskou
VíceInkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ
Inkluze ve vzdělávání - SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ Petr BANNERT ředitel odboru vzdělávání 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234 812 163 msmt@msmt.cz www.msmt.cz
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012
VíceStřední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY
Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná
VíceOBSAH. Autoři jednotlivých kapitol O autorech Seznam zkratek Předmluva k druhému vydání Úvod... 19
OBSAH Autoři jednotlivých kapitol..................................... 11 O autorech................................................... 13 Seznam zkratek...............................................
VíceSpecifické poruchy učení
Specifické poruchy učení SPU jsou tématem, který je v českém školství neustále aktuální. Pojem poruchy učení označuje skupinu obtíží projevujících se při osvojování čtení, psaní, počítání i ostatních dovednostech.
VíceVzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami
Příloha č.1 ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU MŠ POBĚŽOVICE č.j.: MŠ/130/12 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Obsah: 1. Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami /dále SVP/
VícePoradenské služby poskytované ve škole
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem,
VíceZáklady speciální pedagogiky Rozvrhová akce: KSP/ZSPKK (výuka dne: )
Základy speciální pedagogiky Rozvrhová akce: KSP/ZSPKK (výuka dne: 30.04.2010) Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň základních škol vyučujíci: Vojtech Regec Požadavky k zápočtu: Vypracovať zadané úkoly
Více75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ
VíceORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY
Základní škola Jirny, okres Praha - východ, příspěvková organizace se sídlem Brandýská 45, 250 90 Jirny ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY Poradenské služby školy Č.j.: 795/2016 Vypracoval: Mgr. Bc. Hana Kudrnová,
Více