Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) bukač velký (Botaurus stellaris)

Transkript

1 Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů Zvláště chráněné druhy ptáků ČR 1 kriticky ohrožené druhy Jan Fechtner Aktualizováno 2009, pro studijní účely dostupné na: Upozornění Tento materiál je pracovním (nikoliv definitivním) materiálem pro studenty FAPPZ ČZU a byl připraven pro vzdělávací účely. Při přípravě materiálu byly pro nekomerční vzdělávací účely užity fotografie dostupné z internetu. Část autorů výslovně souhlasila s jejich použitím, ostatní autory, kteří nebyli kontaktováni a případně nesouhlasí s užitím fotografie prosíme, aby nás kontaktovali, jejich fotografie bude odstraněna. kriticky ohrožení (1) Ptáci, klasifikovaní na území ČR jako kriticky ohrožení: břehouš černoocasý (Limosa limosa) veliký jako holub, 40 cm, rozpětí: cm, g podobný jiným slukovitým bahňákům zobák mírně nahoru tmavý konec ocasu hřbet s vlnkováním, spodní strana těla v zimním šatě šedá svat. šat - krk a hruď rezavě červená mladí jsou šedí V letu je nápadný široký bílý pruh na křídlech a bílý kořen ocasu výskyt vlhké louky a rašeliniště u nás protahující pták, místy pravidelně hnízdící (20 párů), jižní Čechy, jih Moravy, severovýchod Moravy a Polabí bukač velký (Botaurus stellaris) volavkovitý brodivý pták velikost bažanta (70-80 cm), rozpětí cm, g světle hnědé ochranné zbarvení těla s tmavě hnědými podélnými pruhy a skvrnami zavalité tělo mohutný krk krátké končetiny skrytý způsob života prozradí hlas Rozšířen řídce v údolních nivách větších řek (Labe, Ohře, Dyje a Morava), v rybničních pánvích jižních Čech a na Českomoravské vrchovině - max. do 540 m. n. m. početnost se snižovala, úbytek byl nejsilnější, v posledních letech stavy pomalu stoupají hnízdilo párů 1

2 bukáček malý (Ixobrychus minutus) malý volavkovitý pták (brodiví) velikosti sojky cm, rozpětí: cm, g výrazný pohlavní dimorfismus: samec s kontrastně černožlutohnědým šatem, samice nenápadně hnědá se skvrnami V nebezpečí znehybní ve vzpřímeném postoji, se zobákem nahoru Hnízdí v níže položených rybničních oblastech (u Žďáru n. Sázavou) byl to u nás nejpočetnější volavkovitý pták, téměř ze všech oblastí vymizel v současnosti hnízdí početněji pouze ve středních a východních Čechách, na jižní Moravě a na Ostravsku byl počet hnízdících párů odhadnut na párů v celé Evropě stavy silně poklesly drop velký (Otis tarda) samec přes 100 cm, samice 75 cm šedá hlava u samců v době toku s dlouhým ostnitým vousem dorzální strana okrově hnědá s černými skvrnami ventrální strana bílá vysoké, velmi silné končetiny se 3 krátkými prsty (palec chybí) stepní pták z řádu krátkokřídlí nejtěžší létající pták kriticky ohrožený v celé Evropě u nás hnízdil v okolí Znojma spatřen několikrát, zalétl asi z Rakouska 2

3 dytík úhorní (Burhinus oedicnemus) malinko větší než holub cm, rozpětí: cm, g velká hlava, nápadné velké žluté nebo oranžové oko silný zobák dlouhé, silné žluté nohy, zvýrazněný kloub mezi holení a běhákem 3 prsty částečně spojené plovacími blánami specifický stepní druh bahňáka (dlouhokřídlí) v ČR vymizelý - poslední hnízdění 1991 na Znojemsku částečně tažný pták chřástal malý (Porzana parva) podobný chřástalu vodnímu ale veliký asi jako špaček cm, g krátký ocas krátký, u kořene červený zobák Samec má svrchní stranu těla hnědou a spodní stranu šedomodrou, samice a mladí spodní stranu těla světle hnědavou Nohy jsou zelené skrytý způsob života, zaregistruje se spíš hlasový projev hnízdí v močálech, bažinách a na březích rybníků zarostlých rákosem v ČR velmi vzácný druh - jen 4 až 8 párů (nepravidelně obsazované lokality v Polabí, jižních Čechách a na jižní a severní Moravě) jeřáb popelavý (Grus grus) - Velký pták (120 cm, rozpětí: cm, 4-7 kg) z řádu krátkokřídlí - dlouhý krk bíločerný pruh, červená skvrnka na hlavě - krátký zobák - dlouhé nohy - volně visící peří na ocase - vydávají velmi silné troubivé zvuky - shromažďují se na polích, létají v klínovitých formacích - vyhledávají bažinaté rybníky s rozsáhlými rákosinami - staví si kupovitá hnízda z rostlinného materiálu - při toku předvádějí jeřábi charakteristický tanec, při kterém se uklánějí a vyskakují do výšky - nekrmiví, přesto rodina dlouho pohromadě - živí se převážně rostlinnou potravou a hmyzem - u nás max. 30 párů - vyskytuje na několika málo místech (např. Rožďalovické rybníky) a Českolipsko 3

4 koliha velká (Numenius arquata) největší evropský bahňák větší než havran cm, rozpětí: cm, g dlouhý zobák ohnutý dolů vysoké nohy hnědá krycí zbarvení - jemně skvrnitá, spodní strana těla a spodní strana křídel je bělavá mladí jedinci více rezaví v loukách a bažinách, bahnité rybníky u nás na tahu vymizela, hnízdí do pěti párů v jihozápadních Čechách a na jižní Moravě, ještě v 70. letech bylo až 50 párů kolpík bílý (Platalea leucorodia) menší než čápi (80-90 cm) celkově bílé zbarvení těla svatební šat: chocholka delších per na týle a žlutá skvrna na hrdle dlouhý černý zobák s dorzoventrálně zploštělým koncem tvaru lžíce na špičce se žlutou skvrnou dlouhé černé anizodaktylní končetiny neozývá se patří do čeledi ibisovití v Evropě hodnocen jako vzácný v ČR se začal objevovat od r. 1945, a to stále početněji, což přetrvává do současnosti První hnízdění 1949 na Mlýnském rybníku v Lednici, další na Střední novomlýnské nádrži, v Čechách poprvé v r na Českobudějovicku u nás hnízdilo od 4 do 11 párů kulík hnědý (Eudromias morinellus) správně Charadrius morinellus veliký jako kos, cm, g ve svatebním šatě má široký bílý proužek přes oko a bílou hrudní pásku Záda a krk jsou šedohnědá břicho je rezavě červené s černou skvrnou Zimní šat a šat mladých jedinců je svrchu hnědý s tmavými kapkovitými skvrnami a spodní stranou těla bílou Nohy jsou hnědé velmi vzácné nálezy hnízdění v Krkonoších 4

5 luňák červený (Milvus milvus) velikost jako káně (58-64 cm, rozpětí cm g) rezavohnědé zbarvení šedavá hlava, starší j. silně vykrojený ocas vyhledává mršiny, aktivně loví ptáky, drobné savce i ryby V ČR řídce hnízdí ( ), párů, hojnější je v západní polovině Čech a na jižní Moravě luňák hnědý (Milvus migrans) spíš větší než káně cm,rozpětí cm, g. mnohem tmavší než l. červený, celý tmavohnědý se světlejší hlavou ocas méně vykrojený ocas je rozšířen všude mimo Ameriku V ČR pravidelně hnízdí v počtu 50 párů (jižní Morava a jižní Čechy) přes naše území migrují severnější populace 5

6 mandelík hajní (Coracias garrulus) větší krásný pták, cm, rozpětí: cm, g skořicově hnědý hřbet zbytek těla pokrývají odstíny modré otevřená krajina s roztroušenou zelení v ČR vymizelý, poslední hnízdění 1991 u Brna, dříve početně i v koloniích tažný druh, zimuje převážně na jihu Afriky Morčák velký (Mergus merganser) větší než kachny (f 57 62, m cm, rozpětí: cm, g) samec: svatební šat - zelenočerná hlava s chocholkou, prsa a boky bělavé, červená oční duhovka samice: rezavě hnědá hlava s chocholkou dlouhý a úzký červený zobák s přesahujícím ř í nehtem krátké červené končetiny s plovací blánou mořské pobřeží Hlavní potrava jsou ryby Hnízdí nejčastěji v dutinách stromů, využívá však i dutiny ve skalních stěnách, ve starém zdivu, obsazuje i velké budky Naším územím protahuje, zimuje a poslední leta v malém počtu i hnízdí (okolí soutoku Odry a Olše u Bohumína), u nás hnízdilo 2-11 párů 6

7 orel skalní (Aquila chrysaetos) cm, rozpětí křídel cm celkově tmavě hnědé zbarvení zlatožlutá pírka na týle černý zobák se žlutým ozobím žluté pařáty s velkými černými drápy je schopen ulovit i lišku nebo koloucha Mladí mají mimo zakončení bílý ocas, který věkem tmavne do pěti letech zcela v Beskydech a Krkonoších hnízdil do 80. let, pokusy o reintrodukci do Beskyd z Tater orel křiklavý (Aquila pomarina) o málo větší než káně (55-65 cm, rozpětí: cm, g dlouhá široká křídla s prstovitě roztaženými letkami Staří ptáci tmavohnědí, mají křídelní krovky světlejší než letky Mladí ptáci mají na křídlech dvě řady bělavých skvrn a světlou skvrnu v týle hnízdění - jižní Čechy a Morava naposledy 90.leta minulého století 7

8 orel mořský (Haliaeetus albicilla) až 90 cm, rozpětí až 240 cm, 5-8 (10) kg celkově šedohnědé zbarvení bílý klínovitý ocas žlutý zobák neopeřené pařáty mladí do 5 let mají zobák černý, světlé skvrny potrava ryby a vodní ptáci,v zimě i mršiny, dožívá se až 40 let naše území pravidelným zimovištěm osd 80 let hnízdí, Třeboňsko, dále Českobudějovicko, Českolipsko, jižní Morava až 50 hnízdících párů orlovec říční (Pandion haliaetus) větší než káně cm, rozpětí: cm, g. noha s vratiprstem opeřená kostrční žláza štíhlý s dlouhými křídly spodek těla bílý s tmavým vrchem a letkami tmavé vole tmavý pruh se táhne přes bílou hlavu potrava ryby, loví střemhlav do vody v okolí velkých vodních ploch, s lesy, nebo alespoň staré stromy, kde staví hnízdo kosmopolitní druh k nám pravidelně zaletuje, hnízdění nebylo dosud doloženo hnízdí jak v Německu tak Polsku, početnost stoupá v Evropě směrem na východ Ostralka štíhlá (Anas acuta) štíhlejší než kachna divoká cm. (mimo ocasní pera samců, rozpětí: cm, g tenký a dlouhý krk, úzký zobák ostře vyčnívající ocas a šedé nohy Samec ve svatebním šedé tělo bílá hruď hnědá hlava zelené zrcátko černá ocasní pera vybíhající do 6-10 cm dlouhé špičky Samice hnědě skvrnitá s šedým zobákem špičatý ocas malé zrcátko v Evropě citelně ubývá Naším územím protahuje a vzácně zimuje Hnízdění je u nás vzácné a nepravidelné, max. do 3 párů 8

9 Polák malý (Aythya nyroca) Malý, menší než kachna divoká, délka 41 cm, rozpětí cm, g. Obě pohlaví podobně zbarvená tmavě hnědě s narudlým nádechem Samec ve svat. šatu má svítivě hnědé peří na hlavě, krku, hrudi a bocích, má čistě bílé opeření pod ocasem, bílé oči a tmavě šedý zobák a nohy Za letu je patrný široký bílý pásek na zadním okraji křídel Samice je matněji zbarvená do 80. let hnízdil v rybničních oblastech pravidelně párů, pak ale téměř vymizel i hnízdní parazitismus jiní poláci poslední doložené hnízdění je z roku 1992 z Žehuňského rybníka (KO) v současné době vymizelý vzácně u nás i zimoval poštolka rudonohá (Falco vespertinus) cm, rozpětí: cm, g zejk Samci celí šedočerní, mimo kalhotek a spodních ocasních krovek, které jsou červenohnědé, červené nohy, ozobí a kroužek kolem oka Samice mají hlavu a spodek těla rezavožlutou, bez skvrnění, ě vrch těla je šedý, s tmavšími příčnými skvrnami stepní druh Hnízdí v koloniích (i společně např. s havrany) Potrava hlavně velký hmyz, méně drobní savci, potravu požírá za letu výskyt střední Rusko, areál pokračuje až do jihovýchodní Evropy V ČR na tahu, v minulosti na Moravě řídce hnízdila (80. leta) zimuje až v jižní Africe puštík bělavý - Strix uralensis mnohem větší než puštík obecný cm, rozpětí: cm, g variabilní, tři poddruhy, u nás S. u. macroura, 2 barevné morfy šedá - základní barva bělavá s nahnědlým nádechem okrově hnědá Vrch těla je vždy tmavší než spodina, po celém těle jsou podélné tmavé skvrny žlutý zobák U kořene křídla je světlá páska Závoj světlý, černobíle lemovaný Letky a ocas kouřově hnědé se světlejšími příčnými páskami Obě pohlaví jsou zbarvena stejně u nás výsykyt na Šumavě - hnízdil naposledy 1922, od 1995 pokusy o reintrodukci (10-20 párů na Šumavě) Na Moravě v Moravskoslezských Beskydech párů, možný výskyt i v Bílých Karpatech 9

10 Raroh velký (Falco cherrug) cm, rozpětí: cm, g zejk hnědý méně kontrastní zbarvení, vrch těla hnědý, spodek světlý, skvrnitý světlejší hlavu pod okem úzký vous V ČR je hlavní oblastí výskytu jižní Morava, hnízdí u nás kolem 10 párů každoročně u nás zimuje rybák černý (Chlidonias niger) rybák velikosti kosa cm, rozpětí: cm, g ve svatebním šatě tmavý, černošedý hlava, šíje a hruď sytě černá spodina černošedá, spodní krovky ocasní bílé a šedý ocas Letky černošedé,krajní ruční tmavší Zobák i nohy černé Šat prostý čelo, uzdička, široký pruh napříč šíjí a celá spodina těla bílé Před okem černá skvrna,po stranách volete šedohnědé pole přes naše území početně protahuje výrazně ubývá, hnízdí jen na několika málo místech, hlavně v nižších polohách. Celková početnost nepřesahovala 15 hnízdících párů skalník zpěvný - Monticola saxatilis cm, g typický kratší ocas s rezavými okraji a tmavším středem Samec svatební šat je na hlavě, hrdle a hřbetě šedomodrý, spodní hřbet má bílý, kostřec šedomodrý, bělavě skvrnitý Zbytek těla je červenohnědý, křídla tmavá. prostém šatě mají pera bílé lemy, spodina těla je příčně hnědě proužkovaná Samice má vrch těla šedohnědý, tmavě skvrnitý se světlými stříkanci, hrdlo bělavé, zbytek spodiny okrový, tmavěji skvrnitý kamenité svahy hor a kopců, lomy v ČR hnízdil v některých oblastech (České Středohoří, Podkrkonoší, jižní Čechy). vymizel, poslední hnízdiště na Moravě zanikla v 80. letech. slavík modráček tundrový (Luscinia svecica svecica) typická modrá skvrna na prsou s hnědým středem hnízdění této severské ssp. poprvé prokázáno v Krkonoších v roce 1978 v současnosti je omezeno na rašeliniště s klečí na hřebenech Krkonoš mezi 1300 a 1470 m.n.m Početnost v posledních desetiletích silně snižuje, u nás hnízdilo jen párů 10

11 sokol stěhovavý (Falco peregrinus) cm, rozpětí cm, g zejk hřbet modrošedý spodek bělavý a vlnkovaný černými proužky na hlavě charakteristická tmavá přilbička a tmavý proužek od kořene zobáku až na hrdlo tmavě hnědé až černé oko orámované žlutým kroužkem žluté ozobí, šedý zobák u kořene bělavý žluté pařáty s černými drápy preferuje otevřenou krajinu potrava především ptáci až do velikosti kachny V ČR nebyl nikdy hojný, stavy se stále snižovaly, od 80.let se začaly zvyšovat a opět prokázáno první zahnízdění. V současnosti hnízdí asi 20 párů. Naše populace jsou stálé, severnější se na zimu stahují jižněji strnad luční - Miliaria calandra Typickým znakem strnadů je robustní zobák (semenožravost) největší z našich strnadů (větší než vrabec cm, 50 g, ) nenápadný hnědavý pták, pouze na světle zbarvených prsou a bříšku má hnědavé proužky podobný skřivanovi 11

12 V EU chráněn není, od roku 1982 však došlo k poklesu početnosti o celých 70 %. V ČR patří mezi zvláště chráněné druhy (1). Jeho stavy se trvale snižovaly do počátku 90. let, poté následoval pozvolný nárůst početnosti. V roce 2000 byl odhad početnosti hnízdících párů pták otevřených rovinatých ploch, okrajů polí a luk s roztroušenými stromy strnad zahradní - Emberiza hortulana 15,5-16,5 cm, 25 g. Sameček zelenavě šedou hlavu s černými proužky, světle žlutý oční kroužek, vous a hrdlo. Kostřec a spodina těla jsou skořicově hnědé. Křídla, ocas a hřbet tmavěji hnědé s černými podélnými skvrnami. Samice bledší,na temeni a hrudi jsou tmavě podélně proužkovaní. Ve všech šatech je jedním z nejdůležitějších poznávacich znaků žlutý kroužek kolem oka a načervenalý zobák přes název zahradní se vyskytuje na polích a max. sadech 80.leta u nás hnízdilo párů, jen párů V současnosti se vyskytuje převážně v nížinách a pahorkatinách, do hor vystupuje jen vyjímečně tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta) velikost holuba (42-46 cm, rozpětí: cm, g) štíhlý pták spodek těla je čistě bílý černé konce letek (vrch těla je kontrastně černobílý) hlava a zadní strana krku černá černý velmi tenký plochý zobák s lamelami, otočen nahoru dlouhé šedomodré nohy v letu přesahující délku těla výskyt ostrůvkovitě v celé Evropě v Českobudějovické pánvi hnízdí až 6 párů Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) velikost husy (f 58-64, m cm, m g f cca 2000 g ) samec: většina těla černá nebo černohnědá křídla hnědá vějířovitý ocas červený půlkruh nad okem samice: rezavě hnědý podklad s tmavými skvrnami červená skvrna nad okem silný bílý zobák rozsáhlé, nejčastěji jehličnaté lesy, s roztroušenými volnými plochami, s porosty bobulonosných keřů 90% tetřevů u nás na Šumavě, zbytkové populace jsou v Slavkovském lese, v Beskydech, Jeseníkách a Králickém Sněžníku Počty tokajících kohoutů u nás do 150 kusů 12

13 vodouš rudonohý (Tringa totanus) větší než kos (25-30 cm, rozpětí: cm, g) nápadně dlouhé červené nohy u kořene červený zobák, špička černá delší krk Vrch těla je světle hnědý, břicho bílé, celý tmavě kropenatý bílý kostřec a spodní část zad V prostém šatu světlejší V ČR místy vzácně hnízdí (jihočeské rybniční pánve, dále Ostravsko a jižní Morava) a nehojně protahuje. stavy klesají i u nás, v 70. letech min. století u nás hnízdilo párů, kolem roku 2000 už jen párů. volavka červená (Ardea purpurea) menší než čáp (70-90 cm, rozpětí: cm, g ) podobná volavce popelavé, ale menší a tmavší červený nádech těla: rezavohnědý krk k a spodina těla žije v rozsáhlých porostech rákosu nebo orobince, Hnízdí v malých koloniích s jinými hnízdila na jižní Moravě (Lednickoú, v jižních Čechách v posledních desetiletích se stavy silně snízily, u nás hnízdilo do 3 párů. výreček malý - Otus scops cm, rozpětí: cm, g. Základní zbarvení je variabilní, od šedavě po rezavě žlutohnědou, spodina těla je vždy světlejší než vrch Na celém těle jsou tmavé skvrny s příčným proužkováním Závoj je světle šedý s tmavšími skvrnami. Letky a ocas mají tmavé příčné pásy, při kořeni křídla a na jeho okraji jsou světlé pásy Na hlavě malá ouška vzácná pozorování tohoto druhu, v převážné většině případů z jižní a střední Moravy, 1998 doloženo hnízdění v Bílých Ksarpatech, v současnosti u nás hnízdí 4 páry 13

14 zedníček skalní - Tichodroma muraria 15,5-17 cm,16-22 g, brhlíkovitý velmi vzácný horský pták m. n. m. nejsevernější hnízdiště tohoto druhu v Evropě je v Tatrách na Slovensku V ČR nehnízdí, vzácně se objevuje na jižní nebo severovýchodní Moravě (nejčastěji Pavlovské vrchy) Samice má hrdlo a vole šedočerné, méně výrazné. V prostém šatu mají obě pohlaví vrch hlavy světle šedohnědý, hřbet světle šedý, hrdlo a vole bílé se smetanovým nádechem. Samec ve svatebním šatu má hlavu tmavě šedou, hřbet a kostřec popelavě šedé Rýdovací pera černá s šedými, na vnějších dvou párech bílými špicemi Hrdlo a vole černé, spodina těla tmavošedá Křídlo černo-bílo-červené Zobák je černý, šídlovitý, mírně ohnutý dolů a delší než hlava 14