PLÁN PÉČE PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ

Transkript

1 PLÁN PÉČE O PŘÍRODNÍ REZERVACI HAVRANKA (NÁVRH NA VYHLÁŠENÍ) NA OBDOBÍ

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 1970 kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: přírodní rezervace Havranka nařízení Okr. úřad Havlíčkův Brod číslo předpisu: - - datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu: Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: Kraj Vysočina Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod Kámen Kámen katastrální území: Jiříkov u Kamene (662372) Sedletín (746851) Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: Jiříkov u Kamene Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celk. podle KN (m2) Výměra parcely KN v ZCHÚ (m2) 554/5 trvalý travní porost /1 trvalý travní porost /25 trvalý travní porost /28 orná půda /29 trvalý travní porost /30 trvalý travní porost /32 trvalý travní porost /33 trvalý travní porost

3 Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celk. podle KN (m2) Výměra parcely KN v ZCHÚ (m2) 558/34 trvalý travní porost /35 trvalý travní porost /36 trvalý travní porost /37 trvalý travní porost /38 trvalý travní porost /39 trvalý travní porost /40 trvalý travní porost /41 trvalý travní porost /42 trvalý travní porost /43 trvalý travní porost /44 trvalý travní porost /45 trvalý travní porost /46 trvalý travní porost /47 trvalý travní porost /48 trvalý travní porost orná půda /1 lesní pozemek /3 lesní pozemek Celkem Katastrální území: Sedletín Číslo parcely podle KN Druh pozemku podle KN Způsob využití pozemku podle KN Číslo listu vlastnictví Výměra parcely celk. podle KN (m2) Výměra parcely KN v ZCHÚ (m2) 254/1 trvalý travní porost Celkem 9195 Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 3

4 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v ha OP plocha v ha lesní pozemky 0,3786 cca 9,5079 Způsob pozemku využití ZCHÚ plocha v ha vodní plochy cca 0,7463 trvalé porosty travní 41,0851 cca 3,4401 orná půda 0,231 cca 3,4417 ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy cca 0,3766 zastavěné cca 0,0273 plochy a nádvoří plocha celkem 41,6947 cca 17, Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: ne jiný typ chráněného území: - - regionální biocentrum Jiříkovský rybník (kód 904) - nadregionální biocentrum Chraňbožský les- Údolí Doubravy (Kód 40) Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: ne CZ Havranka 1.6 Kategorie IUCN Navrženo do kategorie IV. - řízená rezervace 4

5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Návrh předmětů ochrany: Předmětem ochrany je komplex mokřadních luk s dominantním zastoupením střídavě vlhkých bezkolencových luk, vegetace vysokých ostřic a vlhkých pcháčových luk s výskytem významných druhů rostlin a živočichů na tato stanoviště vázaných, zejména populace hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), ostřice blešní (Carex pulicaris), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), upolínu nejvyššího (Trollius altissimus), bekasiny otavní (Gallinago gallinago) a chřástala polního (Crex crex), A. ekosystémy Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Název ekosystému podíl plochy v ZCHÚ (%) Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Zahrnuje biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky T1.5 Vlhké pcháčové louky Biotop je vyvinutý na přibližně 10 ha (25 % rozlohy PR) Do 2-3 % rozlohy v malých fragmentech popis ekosystému Celkem dobře zachovaný biotop na většině území, s variabilním druhovým složením podle vlhkosti stanoviště. V severním cípu je biotop značně degradovaný. Ve východním cípu se vyskytují velmi pěkně zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum a Menyanthes trifoliata, dále Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre aj. V jihozápadním cípu se nachází obdobná zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum, Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis. Na vyvýšené louce na západní straně je společenstvo sušší a na pohled slabě degradované dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis floscuculi aj. Severní cíp sice stále ještě odpovídá bezkolencové louce, ale je již degradován více, bez ohrožených druhů, s Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius. Biotop je vyvinutý na vlhčích částech lokality na přechodech bezkolencových luk do porostů vysokých ostřic a rákosin v podobě malých fragmentů. Po zavedení managementu by mohlo dojít ke zvýšení rozlohy tohoto stanoviště na ca 10 %. 5

6 M1.7 porosty vysokých ostřic Cca 20% B. druhy název druhu Hladýš pruský, Laserpitium prutenicum Ostřice blešní, Carex pulicaris Prstnatec májový, Dactylorhiza majalis Úpolín nejvyšší, Trollius altissimus Bekasína otavní, Gallinago gallinago Chřástal polní, Crex crex kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu KO, CR O, C2t Vysoké, částečně rozvolněné, druhově chudé porosty, jejichž vzhled a strukturu udávají dominující trsnaté či výběžkaté druhy vysokých ostřic. Dle růstové formy ostřic má tento typ vegetace buďto homogenní nebo mozaikovitý charakter. Výběžkaté netrsnaté druhy (Carex acutiformis, C. lasiocarpa, C. rostrata) tvoří víceméně homogenní dvou či vícevrstevné porosty. Trsnaté druhy (C. appropinquata, C. cespitosa, C. diandra, C. elata) utváří mozaiku bultů a volných, zamokřených sníženin, tzv. šlenků. Tyto mozaiky umožňují koexistenci druhů s různými nároky na vlhkost. Na druhovém složení se často podílí i druhy slatiništních (Menyanthes trifoliata, Potentilla palustris) či rašelinných (Rhynchospora alba, Brachythecium rivulare, Sphagnum sp. div.) společenstev, vzácněji i druhy mokřadních luk (Caltha palustris, Juncus effusus, Myosotis palustris, Scirpus sylvaticus). aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně O, C3 desítky O, C3 hojně SO, EN SO, VU Průzkumem neověřen, výskyt udáván z roku 2004, L. Čech, zdroj: NDOP AOPK ČR tokající samec, biotop je vhodný i z hnízdního hlediska více volajících samců popis biotopu druhu, další poznámky Vyskytuje se na vlhčích, slatinných a rašelinných loukách, řidčeji i ve světlých lesích. Roste na neutrálních až kyselých půdách, mezotrofních slatinných rašeliništích s vsokou hladinou podzemní vody a na mokrých loukách a prameništích. Druh roste od nížin až do hor, převážně na vlhčích nebo bažinatých loukách, alkalických nebo kyselých Roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na prameništích, objevuje se v nížinách (odkud ustupuje). Hnízdí na vlhkých loukách a okrajích rybníků s nízkou vegetací. Obývá především vlhké louky, zejména v podhůří. 6

7 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Název a kód typu přírodního stanoviště Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) Zahrnuje biotop T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky podíl plochy v ZCHÚ (%) Biotop je vyvinutý na přibližně 10 ha (25 % rozlohy ZCHU) popis biotopu typu přírodního stanoviště Celkem dobře zachovaný biotop na většině území, s variabilním druhovým složením podle vlhkosti stanoviště. V severním cípu je biotop značně degradovaný. Ve východním cípu se vyskytují velmi pěkně zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum a Menyanthes trifoliata, dále Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre aj. V jihozápadním cípu se nachází obdobná zachovalá vlhkomilnější společenstva s ohroženými Laserpitium prutenicum, Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis. Na vyvýšené louce na západní straně je společenstvo sušší a na pohled slabě degradované dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis flos-cuculi aj. Severní cíp sice stále ještě odpovídá bezkolencové louce, ale je již degradován více, bez ohrožených druhů, s Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius. 1.9 Cíl ochrany Dosažení stanovištně heterogenní a druhově pestré mozaiky nelesních mokřadních biotopů, na kterou je vázán výskyt specifických druhů rostlin a živočichů pomocí dlouhodobé trvalé péče, eliminující vlivy sukcesních změn. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Poloha: Přírodní rezervace se nachází v severní části Kraje Vysočina, přibližně 8 km západně od Chotěboře a 3 km severovýchodně od obce Kámen, kde z východní strany navazuje na Jiříkovský rybník (příloha M1). Biogeografie: Dle biogeografického členění České republiky (Culek 1996) je území zařazeno do Havlíčkobrodského bioregionu

8 Geomorfologie, geologie a pedologie: Z hlediska geomorfologického členění náleží lokalita k celku Hornosázavská pahorkatina, podcelek Havlíčkobrodská pahorkatina, okrsku Chotěbořská pahorkatina. Reliéf přírodní rezervace je plochý, jedná se o dno bývalého rybníka v nadmořské výšce přibližně 490 m n. m. Geologickým podkladem jsou pararuly, podél vodních toků jsou uloženy kvartérní hlinitopísčité náplavy, na navazujících velmi mírných svazích pak deluviální hlíny a sutě. V závislosti na vlhkostních podmínkách jsou hlavními půdními typy gleje na trvale vlhkých místech, pseudogleje na periodicky zaplavovaných částech a mesobasické kambizemě v nejsušších partiích. Klima: Území se nachází na rozhraní okrsku MT3 a relativně teplejšího okrsku MT2 mírně teplé klimatické oblasti. Západně se v okolí Habrů nalézá okrsek CH7 chladné klimatické oblasti. Průměrná roční teplota se zde pohybuje pod 7 ºC, průměrný roční úhrn srážek činí cca 700 mm. Lokalita je odvodňována potokem Sázavka, pravostranným přítokem Sázavy v povodí Vltavy. Fytogeografická charakteristika: Přírodní rezervace se nachází na v mezofytiku ve fytogeografickém okrese Hornosázavská pahorkatina (fytogeografický obvod Českomor. M.). Charakteristika lokality: Přírodní rezervace Havranka představuje jeden z nejvýznamnějších komplexů mokřadních stanovišť na území Kraje Vysočina. Nachází se v členité převážně agrární krajině na horním toku říčky Sázavky (Jiříkovského potoka). Lokalita má charakter ploché nivy obklopené ze tří světových stran převážně lesními porosty, ze severovýchodní strany navazují pole. Osou území je tok Sázavky, v západní části napřímený a zahloubený, do něhož se severu přitéká Vepříkovský potok a z jihu bezejmenná vodoteč. Další drobné vodoteče se nacházejí v jižní části lokality v okolí nedávno vybudovaného rybníka (soustavy velkých tůní). Místa s hladinou vody trvale při povrchu půdy, resp. trvale zaplavená, jsou pokryta plošně rozsáhlými formacemi rákosin a vysokých ostřic svazů Phragmition communis a Magnocaricion elatae, které představují významné hnízdiště ptactva. Botanicky nejcennější porosty zahrnují bezkolencové louky svazu Molinion s druhovým složením variabilním podle vlhkosti jednotlivých stanovišť - místy s drobnými fragmenty rašelinných ostřicových luk svazu Caricion fuscae a s náznaky přechodů k suchomilným krátkostébelným trávníkům svazu Violion caninae. Nejhodnotnější střídavě vlhké bezkolencové louky s chráněnými druhy prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), úpolínem nejvyšším (Trollius altissimus), hladýšem pruským 8

9 (Laserpitium prutenicum), ostřicí blešní (Carex pulicaris) se nacházejí na jihozápadě a východě rezervace. Na sušších místech přecházejí střídavě vlhké louky k mezofilním loukám svazu Arrhenatherion. Na okrajích území, v návaznosti na bezkolencové louky jsou mapovány vlhké pcháčové louky svazu Calthion. Z pozoruhodných a ohrožených rostlinných druhů se zde vyskytují např. hladýš pruský (Laserpitium prutenicum), ostřice blešní (Carex pulicaris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), škarda měkká čertkusolistá (Crepis mollis subsp. hieracioides), smldník bahenní (Peucedanum palustre), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), svízel severní (Galium boreale), zábělník bahenní (Potentiila palustris), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) a vrbovka bahenní (Epilobium palustre). Dříve zde byl zaznamenán i všivec lesní (Pedicularis sylvatica). Další zkoumání vyžaduje populace vrby rozmarýnolisté některé exempláře vykazují znaky vzácné vrby plazivé (Salix repens). Roztroušené skupiny dřevin tvoří především vrba popelavá (Salix cinerea), v. křehká (S. fragilis) a v. pětimužná (S. pentandra) Zoologicky je lokalita zajímavá výskytem mokřadních druhů ptáků bekasina otavní (Gallinago gallinago), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal polní (Crex crex), plazů zmije obecná (Vipera berus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), a bezobratlých např. saranče mokřadní (Stethophyma grossum), šídlo rákosní (Aeschna affinis), píďalka vachtová (Orthonama vittata). Při průzkumu v roce 2014 byl zjištěn výskyt celkem 17 druhů živočichů a 4 druhů rostlin zařazených mezi zvláště chráněné taxony a dalších 5 druhů živočichů a 11 druhů rostlin uvedených v Červených seznamech ohrožených druhů. Další 4 druhy zvláště chráněných druhů rostlin a 4 druhy rostlin uvedený v Červeném seznamu ohrožených druhů jsou z území známy, ale nebyly aktuálním průzkumem zachyceny. Tato skutečnost ukazuje na značný význam lokality z hlediska ochrany biodiverzity, především druhů podmáčených bezlesých stanovišť. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů a druhů uvedených v Červených seznamech Pro druhy zařazené do Červených seznamů jsou použity zdroje: Farkač et al pro bezobratlé, Plesník et al. (2003) pro obratlovce, Kučera & Váňa (2005) pro mechorosty a Grulich (2012) pro cévnaté rostliny. Informace o výskytu jsou čerpány z inventarizačního průzkumu lokality (Marhoul & Čížek (eds.) 2014). 9

10 název druhu kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Druhy uvedené ve vyhlášce 395/1992 Sb. Živočichové Ropucha obecná, Bufo bufo O, NT hojná pulci, dospělci desítky jedná se o hojný druh, který je ekologicky plastický. Slepýš křehký, Anguis fragilis SO pozorováno vice jedinců Vyskytuje se především na okrajích listnatých a smíšených lesů. Ukrývá se ve vyhnilých pařezech, hromadách klestí apod. Ještěrka živorodá, Zootoca vlhkomilná, žije v lesích, především na SO, NT jednotlivě vivipara světlinách. Užovka obojková, Natrix náš nejhojnější had, obývá břehy vod, živí se O viděni dva jedinci natrix hlavně vodními obratlovci Vyhledává místa prosluněná místa s dostatkem Zmije obecná, Vipera berus KO, VU jeden vyhřívající se jedinec vlhkosti. Využívá členitou krajinu, stává se i Krahujec obecný, Accipiter zaznamenán přelétající jedinec, nikoliv SO, VU synantropním druhem. Potravní specialista na nisus hnízdo ptáky. zaznamenán pravidelně přelétající Je nenáročný na habitat, který obývá, je však Včelojed lesní, Pernis jedinec silně potravně specializován na vosy a jejich SO, VU apivorus larvy. V případě jejich nedostatku se živí i drobnými obratlovci. zaznamenán pravidelně přelétající Obývá především lesy v okolí vod. Hnízdí ve SO, VU jedinec, zřejmě potravní teritorium starých hnízdech krkavcovitých či jiných Ostříž lesní, Falco subbuteo dravců. Loví hlavně ptáky a velký hmyz. Moták pochop, Circus zaznamenán pár, hnízdo nikoliv. Hnízdí především v mokřadní vegetaci, O, VU aeruginosus Biotop je pro něj vhodný případně polích. Bekasína otavní, Gallinago tokající samec, biotop je vhodný i Hnízdí na vlhkých loukách a okrajích rybníků SO, EN gallinago z hnízdního hlediska s nízkou vegetací. SO, VU více volajících samců Obývá především vlhké louky, zejména Chřástal polní, Crex crex v podhůří. Slavík obecný, Luscinia Jeden pár Obývá listnaté lesy nebo pruhy křovin v O, LC megarhynchos otevřené krajině Bramborníček hnědý, Saxicola Několik párů. Preferuje vlhké louky s ne příliš hustým O, LC rubetra porostem. Jeden pár Preferuje otevřené oblasti s roztroušenými O, VU Ťuhýk šedý, Lanius excubitor stromy a keři, polní lesíky SO hojně hojný druh, vyžaduje stojaté a pomalu tekoucí Netopýr vodní, Myotis vody, stromový druh, i když v dnešní době se daubentonii ukrývá i v budovách 10

11 název druhu kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu SO hojně hojný druh, štěrbinový, listnaté a smíšené lesy Netopýr hvízdavý, Pipistrellus pipistrellus a lidská sídla, vyžaduje blízkost vodních ploch a toků SO hojně hojný a přizpůsobivý druh, stromový, listnateé Netopýr rezavý, Nyctalus a smíšené lesy a břehové porosty, mívají 2 noctula mláďata Rostliny Ostřice blešní, Carex pulicaris O, C2t Průzkumem neověřen, výskyt udáván z roku 2004, L. Čech, zdroj: NDOP AOPK ČR Roste na neutrálních až kyselých půdách, mezotrofních slatinných rašeliništích s vsokou hladinou podzemní vody a na mokrých loukách a prameništích. Prstnatec májový, Dactylorhiza majalis Hladýš pruský, Laserpitium prutenicum Bledule jarní, Leucojum vernum Vachta trojlistá, Menyanthes trifoliata Tolije bahenní, Parnassia palustris Všivec lesní, Pedicularis sylvatica Úpolín nejvyšší, Trollius altissimus Druhy uvedené v Červených seznamech Živočichové O, C3 10 jedinců Druh roste od nížin až do hor, převážně na vlhčích nebo bažinatých loukách, alkalických nebo kyselých SO, C3 hojně Vyskytuje se na vlhčích, slatinných a rašelinných loukách, řidčeji i ve světlých lesích. Průzkumem neověřen, výskyt udáván O, C3 Roste ve vlhkých listnatých lesích a na vlhkých z 90. let 20. st., L. Čech, zdroj: NDOP loukách AOPK ČR O, C3 na ploše cca m hustě Roste na zamokřených, kyselých půdách rašelinišť a slatin, také v mělkých tůních, stanoviště bývají slunná. O, C2t Průzkumem neověřen, výskyt udáván Roste na vlhkých loukách, rašeliništích, z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR vlhkých skalách, u břehů horských potoků, na prameništích, na půdách mokrých, zásaditých i kyselých Průzkumem neověřen, výskyt udáván Roste na krátkostébelných vlhkých loukách a SO, C2t z 90. let 20. st., L. Čech, zdroj: NDOP pastvinách, často rašelinných, především na AOPK ČR kyselých půdách O, C3 1 trs Roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na prameništích, objevuje se v nížinách (odkud ustupuje). Saranče Stethophyma grossum mokřadní, NT hojně Aluviální louky, litorály rybníků, rašeliniště 11

12 název druhu kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Šídlo rákosní, Aeschna affinis VU Na lokalitě byl druh zastižen na dvou Šídlo rákosní je mediteránním prvkem naší místech, jednou na louce poblíž odonatofauny, který recentně expanduje na rybníků v jižní části lokality (GPS: sever N, E), podruhé nad vlhkou loukou na západní části lokality (GPS: N, E). Opakovaný nález naznačuje, že se nejedná pouze o náhodný zálet, a že celková početnost bude mnohem vyšší. Pro rozmnožování může druh využívat jak rybníky v jižní části lokality, tak i některé z přítomných menších tůní. Zednice Osmia rufohirta VU Odchycen 1 ex. šířící se druh teplých svažitých křovinatých míst, hnízdí v ulitách suchomilek, běžnější než se předpokládalo. Píďalka vachtová, Orthonama vittata VU Ochyceny 4 jedinci v jihozápadním a jihovýchodním rohu CHÚ. Západopalearktický druh v ČR velmi lokálně se vyskytující na mokřadních biotopech. Housenky žijí na různých mokřadních bylinách především na svízeli bahenním a vachtě trojlisté. čejka chocholatá, Vanellus VU Na průtahu Vyhledává okolí rybníků, ale i místa na vanellus vlhčích polích a lukách Rostliny a houby Baňatka Mildeova, LC-att Zaznamenán v zadní části slatinné Vlhkomilný druh rostoucí na rašelinných a Brachythecium mildeanum louky (N49 43' 51.83" E15 33' ") slatinných loukách, občas také v prameništích a vlhkých příkopech u cest. Na rašeliništích a vlhkých loukách Českomoravské vysočiny běžný. Rokýtek nízký, LC-att Zaznamenán u stružky vytékající z Vlhkomilný druh nacházející se v potocích, Hygroamblystegium humile rákosí (N49 43' " E15 33' 16.11") rákosí na břehu rybníků či na podmáčených stanovištích nížin a pahorkatin. Roste na holé zemi, kamenech či rozkládajících se zbytcích rostlin. Měřík vyvýšený, LC-att Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest Plagiomnium elatum zvěře a vody ve slatinné louce (cca N49 43' " E15 33' 25.33") Vlhkomilný druh nacházející se na slatinných loukách a slatiništích. 12

13 název druhu kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Měřík oválný, Plagiomnium ellipticum Ploník bažinný, Polytrichum uligi Rokýtek vlhkomilný, Pseudocampylium radicale Štírovec prostřední, Scorpidium cossonii Vlasolistec vlhkomilný, Tomentypnum nitens Zábělník bahenní, Comarum palustre Škarda měkká čertkusolistá, Crepis mollis subsp. succisifolia Vrbovka bahenní, Epilobium palustre LC-att Zaznamenán ve vlhčí části podmáčené Vlhkomilný druh nacházející se na holé hlíně louky (N49 43' " E15 33' mokrých příkopů. Roste v kyselejším prostředí ") Poměrně běžný druh výše popsaných prostředí LC-att Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest zvěře a vody ve slatinné louce (N49 43' " E15 33' 25.33") Vlhkomilný druh nacházející v rašeliništích a lužních lesích, vzácněji i v mokrých loukách a ostřicových porostech. Roste v kyselejším prostředí. Přehlížený, ale pravděpodobně poměrně běžný druh výše popsaných prostředí. LC-att Zaznamenán na vlhčí a holé půdě cest Vlhkomilný druh nacházející se na zvěře a vody ve slatinné louce (N49 43' " E15 33' 25.33") podmáčených, mokrých či zaplavovaných stanovištích nížin až nižších hor. Roste na zemi či zbytcích rozkládajících se rostlin. Na rašeliništích a vlhkých loukách Českomoravské vysočiny běžný. LR-nt Nenalezen, udáván je z JZ části Vlhkomilný druh rostoucí na úživnějších lokality, v místech s výskytem lokalitách, tedy na podmáčených a slatinných prstnatců. loukách, v rašelinných příkopech a na okrajích rybníků. Jedná se o vzácnější druh podmáčených luk. LR-nt Nenalezen, udáván je z JZ části Vlhkomilný druh rostoucí na vlhkých lokality, v místech s výskytem rašelinných a slatinných loukách a okrajích prstnatců. rašelinišť, tedy na vlhkých až velmi vlhkých stanovištích. Jedná se o vzácnější druh podmáčených luk. C4a Roztroušeně Roste především na rašelinných stanovištích, na mokrých ostřicových loukách, při krajích rybníků C3 Průzkumem neověřen, výskyt udáván Provází především podhorské a horské z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR mezofilní a bezkolencové louky, řidčeji se vyskytuje i na slatinných loukách a vzácně i ve vlhčích částech širokolistých stepních trávníků na opukových bílých stráních. C4a Roztroušeně Roste na slatinných a rašelinných loukách, lučních prameništích, okrajích rašelinných tůněk a březích rybníků 13

14 název druhu kategorie aktuální početnost nebo popis biotopu druhu, podle vitalita populace v ZCHÚ další poznámky vyhlášky č. 395/1992 Sb., kategorie červeného seznamu Vrba rozmarýnolistá, Salix rosmarinifolia Hadí mord nízký, Scorzonera humilis Kozlík dvoudomý, Valeriana dioica Rozrazil štítkovitý, Veronica scutellata C3 Průzkumem neověřen, výskyt udáván z minulosti, zdroj: NDOP AOPK ČR Optimum nachází na extrémně kyselých, vlhkých až zrašelinělých loukách, slatinách, vlhkých vřesovištích a mokrých ostřicových loukách C4a Roztroušeně Roste na vlhčích loukách a pastvinách, mezích C4a Roztroušeně Roste na slatinných i rašelinných loukách C4a Roztroušeně Roste tedy ve vlhkých loukách, zrašelinělých a slatinných loukách, při okrajích rybníků v ostřicových porostech a rákosinách 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Okolí dnešního chráněného území bylo zřejmě kolonizováno relativně pozdě. Nedaleké Habry, ležící na známé Haberské stezce - spojnici mezi raně středověkými Čechami a Moravou, jsou poprvé písemně zmíněny již na samém počátku 12. století. Zemědělské pronikání do nepříliš úrodných a studených území proti proudu Sázavky však probíhalo zřejmě relativně pomalu, o čemž napovídají i vcelku pozdní první zmínky o blízkých obcích Sedletín 1400, Vepříkov (Čech 2007) a) rybníkářství Zásadní vliv na utváření území měla výstavba a existence velkého rybníka. Mapa I. vojenského mapování (konec 18. století) znázorňuje v prostoru dnešní PR rozsáhlý rybník s názvem Alter Teich, dnešní Jiříkovský rybník je označen jako Neue Teich. Rybník je znázorněn rovněž na mapě II. vojenského mapování (polovina 19. století). Vcelku přesná mapa ukazuje rozsah rybníka, který v podstatě zaujímal dnešní plochu nekosených mokřadů v centrální a severní části dnešní PR. V její jižní, JZ a JV části se nacházel souvislý komplex luk. Po polovině 19. století rybník zanikl, neboť mapa III. vojenského mapování již na jeho místě zobrazuje rozsáhlý močál a na jihu přiléhající louky. Přesnou dobu a důvody zrušení velkého rybníka se dosud nepodařilo 14

15 zjistit. Mapa pozemkového katastru z první poloviny 20. století ukazuje rozsáhlou plochu luk na místě bývalého rybníka, v JV cípu byla na sušším okraji plocha orné půdy. (Čech 2007) V roce 2006 byla na nejvíce degradovaných plochách v okolí potoka při J okraji přírodní rezervace vybudována soustava průtočných a neprůtočných tůní, kterou následně doplnil nově vybudovaný průtočný rybník, dokončený a napuštěný v roce b) zemědělské hospodaření Mapa pozemkového katastru z první poloviny 20. století ukazuje rozsáhlou plochu luk na místě bývalého rybníka, v JV cípu byla na sušším okraji plocha orné půdy. Tato situace přetrvala ještě do období po 2. světové válce. S postupujícími změnami v zemědělství bylo postupně upouštěno od sklízení a ošetřování nejvlhčích a nejhůře přístupných ploch. Jen šťastnou shodou okolností unikla lokalita zkáze v podobě tzv. náhradních rekultivací v 80. letech 20. století, těm však neunikly rozsáhlé plochy rašelinných luk podél Jiříkovského potoka východně od nynějšího chráněného území, které byly systematicky odvodněny, zorány a převedeny na druhově chudé kulturní louky. V řešeném území byl v rámci těchto úprav pouze zčásti napřímen vodní tok. V polovině 90. let 20. století ležela převážná část lokality ladem, pravidelně byly koseny pouze mezofilní části luk v SZ a JZ části. Centrální mokřady zarůstaly rákosem a porosty vysokých ostřic, ve východní části se kolem potoka rozrůstala iniciální olšina. Okolí potůčků v S a zvláště J části bylo silně degradováno spolupůsobením absence pravidelné údržby jejich koryt, dlouhodobým nekosením luk a především intenzivními splachy živin a také jemnozemě z přilehlých rozsáhlých celků orné půdy. V okolí vodotečí se vytvořily vysokobylinné porosty s převahou ruderálů a nitrofytů. Na sušších plochách se expanzivně šířila třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Koncem 90. let. 20. století také přestalo pravidelné kosení dosud sklízených luk v SZ a JZ části území. (Čech 2007) V současné době zemědělské hospodaření v přírodní rezervaci probíhá na šesti vymezených půdních blocích LPIS s kulturou travní porost. Toto hospodaření je součástí aktivit organizace v péči o krajinu formou pozemkového spolku. Jeden další zasahuje do PR částečně z ochranného pásma a čtyři další leží v ochranném pásmu (viz přehled a příloha M7). Legenda: KH konvenční hospodaření. Okrajové překryvy 4 půdních bloků s ochranným pásmem nejsou v tabulce uvedeny. PR/OP číslo čtverec Rozloha (ha) Účinný od Kultura klasifikace režim PR 7202/ , Travní porost Ostatní KH PR 7202/ , Travní porost Ostatní KH PR , Travní porost Ostatní KH PR , Travní porost Ostatní KH 15

16 PR , Travní porost Ostatní KH PR , Travní porost Ostatní KH PR/OP 6202/ Travní porost Stálá pastvina KH OP 7302/ ,59 (v OP jen malá část) Travní porost Stálá pastvina KH OP , Travní porost Stálá pastvina KH OP 6202/ ,42 (v OP jen malá část) Orná půda KH OP 6202/ ,4 (v OP jen malá část) Orná půda KH Území je negativně ovlivněno intenzívním zemědělských hospodaření v ochranném pásmu a širším okolí. Eutrofizace splachy se projevuje především při SV hranici lokality a zvláště pak v okolí bočních přítoků Sázavky, které přitékají z rozsáhlých celků odvodněné orné půdy. c) ochrana přírody Lokalita je chráněná od roku 1998, kdy zde byla okresním úřadem v Havlíčkově Brodě vyhlášena PR Havranka. V 90. letech minulého století byla většina území bez péče, koseny byly pouze louky v jihozápadní a severozápadní části. Na zbývající ploše probíhala neřízená sukcese směrem k vysokým ostřicím, terestrickým rákosinám a ruderálním porostům v důsledku absence hospodaření. Ochranářská péče byla v území zahájena v roce Hlavní úsilí bylo směřováno na péči o nejzachovalejší, botanicky cenné plochy, tj, dílčí plochy č. 7 a 10. Ty byly ručně sečeny a hmota ukládána v jejich blízkosti. Ojedinělý pokus o pálení uschlé hmoty skončil požárem. Zásahy na úhrnné ploše 2-2,5 ha pokračovaly i v letech 2001 a Od roku 2003 bylo pravidelně koseno vždy 8 ha na dílčích plochách č. 7, 10 a 14. Od roku 2006 bylo kosení rozšířeno i na dílčí plochu č. 4. V tomto období je již hmota vyklízena mimo plochy zásahu a z převážné části shromažďována v kompostu na dílčí ploše č. 12. V roce 2006 byla na nejvíce degradovaných plochách v okolí potoka při jižní hranici přírodní rezervace vybudována soustava průtočných a neprůtočných tůní, které následně doplnil nově vybudovaný průtočný rybník, dokončený a napuštěný v roce d) lesní hospodářství Na území přírodní rezervace jsou lesní pozemky zastoupeny okrajově na místě bývalé hráze a nejsou předmětem ochrany. e) myslivost ZCHÚ je součástí honitby MS Kámen (CZ ). Známky po myslivecké činnosti jsou v území patrné (posedy a krmná zařízení po obvodu), vzhledem k předmětům ochrany však mají maximálně bodový vliv. f) rybářství 16

17 Na vodním toku Sázavka je vyhlášen rybářský revír Sázavka, viz. kap g) rekreace a sport Území je relativně nepřístupné a obtížně schůdné a není jinak cíleně využíváno pro rekreaci či sport, ani jím neprochází turistické cesty. h) těžba nerostných surovin V přírodní rezervaci neprobíhá těžba nerostných surovin ani zde není vymezen dobývací prostor. i) jiné způsoby využívání Recentně nejsou známé jiné způsoby využívání území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Územní plán obce Kámen platný od a 1. změna územního plánu platná od Plán péče PR Havranka, platnost , zpracovatel: Ing. Luděk Čech 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 16 - Českomoravská vrchovina Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod , LHO Habry Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) 0,40 Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství - - Nižší organizační jednotka - - Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů a les. typy (SLT/LT)) Název SLT a LT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša 1971) Výměra (ha) Podíl (%) 4P1 kyselá dubová jedlina s bikou DB 4, JD 4, BK 1, 0,4 100 chlupatou na pseudogleji OS 1, SM Celkem % Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Současné zastoupení (ha) Současné zastoupení (%) Přirozené zastoupení (ha) Přirozené zastoupení (%) Jehličnany SM smrk pichlavý 0, BO borovice lesní 0,008 2 JD jedle bělokorá 0,16 40 MD modřín opadavý 0,32 80 DB dub letní 0,02 5 0,16 40 BK buk lesní 0,4 10 OS topol osika 0,4 10 BR bříza bělokorá 0,012 3 OL olše 0,02 5 Celkem 0,4 100 %

18 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) bezejmenný k.ú., parc.č Jiříkov u Kamene, 558/29 Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Průměrná hloubka 0,9 Maximální hloubka 1,5 Postavení v soustavě Povolení k nakládání s vodami Manipulační řád Hospodářsko provozní řád - Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Průtočnost doba zdržení 12,52 ha jedná se o výměru celé parcely, na které rybník leží, rybník nemá samostatnou parcelu 1,73 ha Vašíček Josef Ing., Šubrtova 3299, Havlíčkův Brod Vašíček Josef Ing., Šubrtova 3299, Havlíčkův Brod Název vodního toku Sázavka Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od do) 25,5-26,1 Charakter toku Kaprová voda Příčné objekty na toku nejsou Manipulační řád Správce toku Povodí Vltavy, s.p. Správce rybářského revíru Východočeský ÚS, MO Habry Rybářský revír Sázavka Zarybňovací plán Základní údaje o nelesních pozemcích Dílčí plocha 1 Lesní porost na hrázi bývalého rybníka (viz. kap ). Dominuje modřín opadavý, vtroušen je dub letní, smrk a borovice lesní. V podrostu hojná borůvka (Vaccinium myrtillus) a některé běžné lesní acidofyty. Dílčí plocha 2 Mezofilní a střídavě vlhké louky u chat, dříve kosené mechanizací, nyní již poměrně degradované (Alopecurus pratensis, Cirsium arvense, Rumex obtusifolius). Stále ještě výskyt hladýše pruského (Laserpitium prutenicum) a čertkusu lučního (Succisa pratensis). Zahájen obnovní management. 18

19 Dílčí plocha 3 Degradovaný, dlouhodobě nesklízený, žlab potoka - dominuje chrastice (Phalaris arundinacea), dosti eutrofizováno, křovité vrby, dřevinný doprovod potoka (Salix fragilis). Dílčí plocha 4 Vlhké louky nad pravým břehem potoka, přecházející do vysokých ostřic a vysokobylinné vegetace na dně bývalého rybníka, v centru plochy porosty křovitých vrb. Fragmenty cenné vegetace vlhkých luk s výskytem hladýše pruského (Laserpitium prutenicum), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a dalších významných druhů. Dříve udávaný výskyt vrby plazivé (Salix repens cf. subsp. repens) je nutné prověřit. Dílčí plocha 5 Nejnižší část ZCHÚ na dně bývalého rybníka, rozsáhlé neudržované partie v okolí toku Sázavky ponechávané dosud samovolnému vývoji. V západní části převládá vegetace vysokých ostřic (Carex vesicaria, C. rostrata, C. acuta, C. elongata) a chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ve východní části dominují monotónní porosty rákosu (Phragmites australis). Významný biotop ptactva, z významnější druhů rostlin zde roste např. zábělník bahenní (Comarum palustre) a smldník bahenní (Peucedanum palustre). Ve východní části je koryto potoka přirozeně meandrující, ve střední a západní části je již technicky upraveno (napřímeno, zahloubeno). Místy podél potoka a v okrajích plochy rozvoj náletových dřevin. Dílčí plocha 6 Mezofilní a střídavě vlhká slabě degradovaná louka, dřív sklízená mechanizací, s dominantními travami Alopecurus pratensis, Festuca rubra, ale stále s odpovídajícím druhovým složením s hojným Laserpitium prutenicum, Lathyrus pratensis, Sanguisorba officinalis, Potentilla erecta, Viola canina, Stellaria graminea, Lychnis flos-cuculi. Dílčí plocha 7 Botanicky cenné partie střídavě vlhkých, vlhkých až zrašelinělých luk, v uplynulých letech pravidelně koseny ručně. Výskyt řady ohrožených druhů: Laserpitium prutenicum, Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis, Carex pulicaris, Parnassia palustris, Valeriana dioica, Crepis mollis subsp. hieracioides. Rozptýlené, ale místy poměrně rozsáhlé výskyty mokřadních vrb. Dílčí plocha 8 Zapojené nálety olše lepkavé (na plochách bývalých vlhkých luk) s podrostem při okrajích vyšším (Filipendula ulmaria, Urtica dioica), uvnitř s Caltha palustris, Scirpus sylvaticus. Dílčí plocha 9 Značně degradované, ruderalizované a eutrofizované vysokobylinné plochy lučních lad ve velmi mělkém žlíbku v okolí dvojice potůčků a jejich spojnice. Mozaika porostů vysokých ostřic 19

20 s ruderálními druhy Urtica dioica, Calamagrostis epigejos, Cirsium arvense Lysimachia vulgaris, Rumex obtusifolius, Alopecurus pratensis, dlouhodobě neudržované porosty s velkým podílem stařiny. Péči komplikují potůčky, které přitékají z jihu a na ploše se vsakují, přičemž vytváří místy velmi podmáčený a neschůdný terén. Dílčí plocha 10 Rozsáhlý celek zachovalých, resp. relativně zachovalých střídavě vlhkých a vlhkých luk na levém břehu potoka, od roku 2007 již celý kosený v rámci péče o PR. Výskyt řady cenných rostlinných druhů: Laserpitium prutenicum, Dactylorhiza majalis, Menyanthes trifoliata, Galium boreale, Crepis mollis subsp. hieracioides, Valeriana dioica, Epilobium palustre, Carex pallescens, Achillea ptarmica, Viola palustris, Comarum palustre. Místy roztroušeny křovité vrby a solitérní dřeviny (bříza). Jedna z botanicky nejvýznamnějších ploch v ZCHÚ. Dílčí plocha 11 Souvisle zapojené náletové porosty olši a mokřadních vrb (olše lepkavá, vrba křehká) v okolí potoka. Dosud ne zcela vyvinuté bylinné patro, ojedinělý výskyt bledule jarní (Leucojum vernum). Dílčí plocha 12 Plocha s komposty biomasy získané při managmentu lokality. Dílčí plocha 13 Souvisle zapojené porosty náletových dřevin mezi loukami uvnitř PR a navazujícím lesem. Dílčí plocha 14 Mezofilní a střídavě vlhké louky, pravidelně kosené. Roztroušeně náletové dřeviny, v severní části dílčí plochy vytvářejí menší kompaktnější ostrůvek. Od roku 2007 pravidelně koseno Dílčí plocha 15 Průtočný rybník vybudovaný v roce Dílčí plocha 16 Soustava různě velkých tůní při okraji PR mezi rybníkem a navazujícím lesem. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Hlavním typem péče realizované v území je ruční seč podmáčených luk, pouze na některých sušších a lépe dostupných místech doplněná strojovou sečí. Ruční kosení je z hlediska dopadů na předmět ochrany a zájmové druhy nejvhodnějším způsobem péče. Na lokalitě je prováděno citlivým způsobem, který ponecháváním částí ploch neposečených respektuje i zájmy bezobratlých na zachování kontinuity vývoje. Kvalita biotopů na plochách s nejdelší historií tohoto managementu je dobrá. Z celkové rozlohy rezervace ale takto ošetřované plochy 20

21 představují menší část. Zbývající plochy obhospodařovány nejsou, ať již se jedná o rozsáhlé a druhově chudé porosty rákosin a vysokých ostřic, ruderalizované a velmi podmáčené části nebo pozvolna se rozšiřující náletové dřeviny šířící se zejména z okrajů plochy. Všechny části lokality bez pravidelné péče degradují a mění se v přírodovědně nepříliš cenná sukcesní stádia. Vzhledem ke skutečnosti, že PR Havranka svojí rozlohou a výskytem ohrožených stanovišť a druhů patří k nejvýznamnějším mokřadům severovýchodní Vysočiny a sukcesních stanovišť nabízí běžná okolní krajina dostatek, bylo by optimální rozšířit péči na maximální kapacitu území. Navržený plán péče uvádí dvě možné alternativy zajištění péče o území, které lze i kombinovat. Jednou je rozšíření stávající péče na dosud neobhospodařované plochy, se všemi pozitivy i negativy (zejména finanční náročnost), které sebou péče založená na kosení přináší. Alternativou k tomu může být zavedení kontinuální pastvy nenáročných herbivorů (konkrétně koní plemene Exmoorský pony), která je ozkoušená v podobných případech v zahraničí. V případě rozšiřování stávající péče na dosud neovlivňované plochy je žádoucí až (místy) nezbytné provést úpravy vodního režimu na lokalitě, které by měly být náplní samostatného projektu. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při určitém typu managementu orientovaném výhradně na vybrané druhy rostlin nebo rostlinná společenstva může docházet k poškození společenstev bezobratlých. Jedná se zejména o případy uplatňování příliš intenzivních a homogenních zásahů (kosení, intenzivní pastva) v případě strojové seče, které vedou k úplnému odstranění travních porostů během krátkého období na dotčené ploše. Tím dochází k likvidaci podmínek pro vývoj některých druhů především herbivorního hmyzu a dalších bezobratlých náročných na strukturu a architekturu vegetace. Tato případná kolize je však zcela zbytečná, neboť nevyplývá z protichůdných ekologických nároků jednotlivých druhů, ale pouze z nerespektování zásad managementu formou mozaiky různých zásahů diferenciovaných v prostoru a čase. Pravidelným kosením lučních biotopů by mohly být ohroženy druhy ptáků hnízdících na půdním povrchu či v trávě (bekasína, bramborníček). S ohledem na ně je třeba seč provádět až od konce června. Vzhledem k výskytu mláďat je třeba seč (zvláště pak mechanizovanou) zahajovat od středu ploch k okrajům. Velkou část přírodní rezervace tvoří druhově chudé porosty rákosin a vysokých ostřic, ruderalizované a velmi podmáčené části nebo pozvolna se rozšiřující náletové dřeviny šířící se zejména z okrajů plochy. Úplné ponechání rákosin bez zásahu není žádoucí i proto, že absencí 21

22 hospodaření dochází k hromadění stařiny, dalšímu poklesu biodiverzity a v konečném stadiu i k řídnutí porostů (stařina omezuje vyrůstání mladých prýtů i vzcházení semenáčků). Rozšířením praktického managementu na celou plochu stavajících rákosin by však mohlo dojít k ohrožení těch druhů ptáků, hnízdících v rákosinách. Zásady managementu navržené níže by však v případě realizace měly vést k diverzifikaci stanovišť a tedy zlepšení podmínek po řadu dalších druhů, tedy posílení biodiverzity a stanovištní heterogenity území jako celku, což je z hlediska ochrany tohoto území prioritní. Kompromisním řešením by mohlo být vymezení menší části bezzásahových rákosin pro zachování hnízdních příležitostí, na ostatní plochy postupně zavést management. 22

23 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o lesy Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Mapové podklady viz Přílohy M4, M5 a M6 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo Kategorie Soubory lesních typů směrnice lesa 1 les hospodářský 4P Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 4P DB 4, JD 4, BK 1, OS 1, SM Porostní typ A smíšený les Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) násečný, clonná seč Obmýtí Obnovní doba Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Přeměna druhové skladby na cílovou Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Clonná seč, ponechat veškeré listnaté dřeviny a SM do 5% celkového zastoupení. Provést dosadbu směrem k druhové skladbě odpovídající dané SLT.. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu dřevinami přirozené dřevinné skladby vhodné provenience. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1L DB, JD, BK, OL Při dosadbě reflektovat situaci při zmlazení. Dosazovat jen chybějící druhy Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Podle situace je možné použít individuální ochranu před zvěří. Ochrana před buření. Redukce náletů nežádoucích dřevin. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Monitoring zdravotního stavu, následný zdravotní výběr. Udržování stavů zvěře na normované úrovni. V případě větších škod způsobených okusem je možné i oplocení rozsáhlejšího zmlazení.. Ochrana proti buřeni. Vyloučení použití chemie (vyjma selektivního ošetření pařezů) Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Vyloučena, výjimkou je bezpečnostní riziko. 23

24 b) péče o rybník Podmínky využívání rybníka jsou stanoveny výjimkou udělenou k jeho výstavbě. Umožněno je velmi extenzivní rybářské hospodaření bez použití jakýchkoli chemických látek. Velikost rybí obsádky je při jednohorkovém způsobu hospodaření omezena do 100 kg ryb/ha, u dvouhorkového systému do 60 kg ryb/ha. Rybí obsádka nebude složena z dravých a býložravých ryb a starších ročníků kapra a lína. c) péče o nelesní pozemky Popsány jsou dvě alternativy managementu pastevní a konvenční. Pastevní metoda by znamenala úplnou změnu zajištění péče o území, v dlouhodobém časovém měřítku by ale dle názoru zpracovatelů plánu péče byla vhodnější a ekonomicky úspornější. Alternativa 1 pastevní management V rámci této alternativy by hlavním způsobem péče o biotopy přírodní rezervace byla kontinuální pastva koní primitivního plemena Exmoorský pony. Jedná se o starobylé a velmi nenáročné a otužilé plemeno původem z Velké Británie, které je často využíváno v péči o přírodovědně cenná bezlesí. Exmoorský pony velmi ochotně spásá vlhká a degradovaná stanoviště včetně rákosin. Lokalita by byla zabezpečena elektrickým ohradníkem prostupným pro volně žijící zvěř a volně přístupným pro veřejnost navštěvující rezervaci. Popis detailů technického řešení je nad rámec možností tohoto dokumentu, nutné je však zmínit hlavní výhody: 1) Správně nastavená intenzita pastvy by vedla k vytvoření jemné, různorodé a dynamické mozaiky různých typů mokřadních stanovišť vytvářející vhodné podmínky pro existenci v území chráněných druhů rostlin a živočichů 2) Management by ovlivňoval celé území PR (resp. plochy do tohoto využití zařazené), tedy potenciálně včetně rozsáhlých ploch vysokých ostřic a rákosin se sníženou přírodovědnou hodnotou (v současnosti), jejichž management je nyní mimo ekonomické možnosti správce území 3) Výrazně nižší náklady na zajištění managementu území oproti konvenčně užívaným metodám, jejichž realizace nestojí na ekonomickém využití, ale jde o pouhou údržbu krajiny Toto řešení je v České republice nové a teprve od roku 2014 zaváděné do praxe. Vhodnost tohoto přístupu a nastavení konkrétních detailů a parametrů pro PR Havranka by muselo být náplní speciálního posouzení. Z tohoto důvodu není v plánu péče s alternativou dále pracováno, ani není finančně vyčíslena v příslušných tabulkách, přestože ji zpracovatelé PP výrazně doporučují a preferují. 24

25 Alternativa 2 konvenční management Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Asanační management výřez mokřadních vrb a náletových dřevin jednorázově ruční nástroje Vhodné období: říjen-únor Výřez mokřadních vrb se týká dílčích ploch 4, 7 a 10. Cílem je dosáhnout jednotlivých solitér keřovitých vrb, tzn. odstranit keře, které začínají s okolními keři vytvářet kompaktnější skupinky. U dílčí plochy 4 se jedná o rozsáhlejší výřez nejméně poloviny přítomných keřů. Vyřezávat přednostně staré a rozpadající se keře a ty, které případnou expanzí přímo ohrožují cenné mokřadní společenstvo nebo konkrétní druhy rostlin. Vyřezání náletových dřevin se týká dílčích ploch 3, 9 a 14. Na dotčených plochách vyřezat náletové dřeviny olší, břízy, vrb případně další. Vyřezat vždy ca 80 % přítomných keřů, zbývající ponechávat v podobě solitér. Vyřezání dřevin musí být spojeno s následnou péčí o dotčené plochy kosením, v opačném případě k redukci dřevin nepřistupovat. Biomasu odstranit z území PR nebo spálit na degradovaných partiích v PR a odstranit následně popel. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky Regulační management ruční kosení každoročně Kosa, křovinořez, ručně vedená sekačka Vhodné období: červenec Preferovaný typ péče o travinobylinné porosty v území. Zásadní je aplikovat jej na botanicky nejcennějších plochách (dílčí plochy 4, 7, 10, 14), ale je vhodné v případě možností praktikovat i na plochách v současnosti již kosených (dílčí plochy 2, 6) a také na místech, kde bude docházet k postupné obnově cenných stanovišť (plochy 3, 5 a 9). V rámci každé plochy ponechávat část porostů nepokosených (nejméně 20 %, ideálně 30 %) do dalšího roku jako refugium pro bezobratlé. V následujících letech ponechanou plochu posunout, aby každá část dílčí plochy byla během 3 let dvakrát ponechána. Ponechané části by měly být rozmístěny pokud možno rovnoměrně, vhodné je uspořádání v podobě pásů. Na plochách zařazených do systému zemědělských dotací LPIS, kde nelze ponechávat neposečené porosty do dalšího roku, aplikovat fázový posun seče každou dílčí plochu pokosit ve dvou až třech termínech s alespoň 14 denním (v případě 3 termínů seče) nebo měsíčním (v případě 2 termínů seče) intervalem mezi sečemi. Pokosený materiál vymístit z území PR a skladovat formou kompostů na dílčí ploše 15 nebo jiným způsobem zlikvidovat. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Regulační management kosení lehkou mechanizací každoročně lehká mechanizace 25