KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ

Transkript

1 CS CS CS

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne KOM(2009) 391 v konečném znění 2009/0110 (COD) Svazek VI Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracování) (Text s významem pro EHP) CS CS

3 PŘÍLOHA II 1692/96/ES KRITÉRIA A SPECIFIKACE PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU 1 Část 2 : Silniční síť Část 3 : Železniční síť Část 4 : Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů Část 5 : Námořní přístavy Část 6 : Letiště Část 7 : Síť kombinované dopravy Část 8 : Řídicí a informační síť námořní dopravy Část 9 : Řídicí síť letecké dopravy Část 10 : Lokalizační a navigační síť ČÁST 2 Silniční síť Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají: A. Rozvoje sítě, zejména rozšíření dálnic nebo zvýšení kvality silnic, výstavby nebo zlepšení obchvatů nebo okružních komunikací, zvýšení interoperability vnitrostátních sítí. B. Rozvoje systémů řízení provozu a uživatelských informačních systémů, zejména vytvoření telematické infrastruktury pro sběr dat o provozu, 1 Tato kritéria a specifikace se vztahují k odpovídajícím částem uvedeným ve vlastním textu nebo k příloze I. CS 2 CS

4 rozvoje dopravních informačních a kontrolních center a výměny dat mezi dopravními informačními centry v různých zemích, vytvoření silničních informačních služeb, zejména systému RDS-TMC 2, technická interoperabilita telematických infrastruktur. ČÁST 3 Železniční síť Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají: interoperability mezi transevropskými železničními systémy, interoperability se sítěmi jiných oborů dopravy. ČÁST 4 Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů Vnitrozemské přístavy 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. a) (přizpůsobený) Projekty společného zájmu se musí bez diskriminace vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné každému uživateli. Kromě projektů vztahujících se ke spojením a vnitrozemským přístavům uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny projekty infrastruktury odpovídající jedné nebo více z těchto kategorií: 1. přístup k přístavu po vodních cestách; 2. přístavní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu; 3. ostatní dopravní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu; 4. ostatní dopravní infrastruktura spojující přístav s ostatními prvky transevropské sítě. 2 Radiodigitální oznamovací systém pro silniční dopravu, který uvádí do souladu dopravní zprávy s potřebami jednotlivých uživatelů pozemních komunikací. CS 3 CS

5 Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní síti. To zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách. Řízení provozu 1692/96/ES Za infrastrukturní projekty společného zájmu se považují zejména projekty, které zahrnují: signalizační a naváděcí systém pro plavidla, zejména pokud přepravují nebezpečné věci nebo znečišťující látky, tísňové komunikační systémy a zabezpečení vnitrozemské vodní cesty. 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 b) (přizpůsobený) ČÁST 5 Námořní přístavy 1. Společné podmínky pro projekty společného zájmu vztahující se k námořním přístavům sítě Projekty společného zájmu se musí vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné bez diskriminace každému uživateli. Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní sítí To zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách. CS 4 CS

6 2. Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti námořních přístavů Za projekt společného zájmu je považován každý projekt, který vyhovuje těmto specifikacím: Specifikace projektu Kategorie přístavu I. Podpora námořní dopravy na krátké vzdálenosti Infrastruktura nezbytná pro rozvoj námořní a námořní-říční dopravy na krátké vzdálenosti Projekty vztahující se k přístavům kategorie A II. Přístup do přístavů Přístup do přístavů po moři nebo po vnitrozemské vodní cestě Trvalá dostupnost přístavů v Baltském moři umístěných přibližně na 60 severní zeměpisné šířky a dále, včetně investičních nákladů na práce s rozrušováním ledu v zimě Vytvoření nebo zlepšení vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů Rozvoj stávajícího vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C Projekty vztahující se k přístavům kategorie A Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B III. Přístavní infrastruktura uvnitř přístavního areálu Rozvoj přístavní infrastruktury s cílem zvýšit účinnost intermodální dopravy Zdokonalení přístavní infrastruktury, zejména v přístavech ostrovních, okrajových a nejvzdálenějších regionů Rozvoj a montáž řídících a informačních systémů jako je EDI (elektronická výměna údajů) nebo ostatních systémů inteligentního řízení nákladní a osobní dopravy s použitím integrovaných technologií Rozvoj přístavních zařízení na sběr odpadků Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B Projekty vztahující se k přístavům kategorie C Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C. CS 5 CS

7 1692/96/ES ČÁST 6 Letiště I. Výběrová kritéria pro letiště společného zájmu: Letiště společného zájmu musejí splňovat kritéria jednoho nebo více následujících bodů sítě: 1. Mezinárodní body sítě zahrnují letiště nebo letištní systémy 3 s ročním objemem přepravy nejméně pohybů cestujících minus 10 % nebo komerčních pohybů letadel nebo odbavených t zboží nebo pohybů cestujících mimo Společenství; nebo jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet. 2. Body sítě Společenství zahrnují: všechna letiště nebo letištní systémy s ročním objemem přepravy: mezi minus 10 % a pohybů cestujících nebo mezi a t odbaveného zboží nebo 3 Letištní systémy: Úř. věst. L 240, , s. 14. CS 6 CS

8 mezi a pohybů cestujících, z nich nejméně 30 % je mezinárodních, nebo mezi a pohybů cestujících mimo evropskou pevninu na vzdálenost přes 500 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě, nebo jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet. 3. Regionální body sítě a body přístupu zahrnují všechna letiště s ročním objemem přepravy mezi a pohyby cestujících, z nichž méně než 30 % je mezinárodních, nebo s ročním objemem přepravy mezi minus 10 % a pohybů cestujících nebo s ročním objemem přepravy mezi a t odbaveného zboží nebo umístěná na ostrově některého členského státu nebo umístěná v uzavřených oblastech Společenství s komerční přepravou, zajišťovanou letadly s maximální vzletovou hmotností nad 10 t. Letiště je umístěno v uzavřené oblasti, je-li nad 100 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě nebo bodu sítě Společenství. Tato vzdálenost se může výjimečně zkrátit na 75 km, aby se vzal v úvahu obtížný přístup s ohledem na zeměpisnou situaci nebo špatnou kvalitu infrastruktury pozemní dopravy. II. Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti letišť Projektem společného zájmu se rozumí projekt, který splňuje níže uvedené požadavky: Specifikace projektů Typ bodu sítě, na který se projekt zejména vztahuje 4 4 Tato tabulka nevylučuje, aby dotyčná opatření byla v některých řádně odůvodněných a zvláštních případech rozšířena na další body sítě. CS 7 CS

9 I. Optimalizace stávající kapacity letišť Opatření 1 optimalizace stávající kapacity z hlediska pohybu letadel, cestujících nebo zboží, včetně letištního navigačního zařízení Opatření 2 zlepšení letištního zabezpečení a bezpečnosti Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu Opatření 3 úprava stávající infrastruktury nezbytná z hlediska dotvoření společného trhu, a zejména z hlediska opatření pro volný pohyb osob ve Společenství Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu II. Rozvoj nové kapacity letišť Opatření 4 rozvoj infrastruktury a zařízení určujících kapacitu letiště, pokud jde o letadla, pohyb zboží nebo cestujících, včetně leteckého navigačního zařízení Opatření 5 výstavba nového letiště nahrazujícího současné kapacity letiště nebo letištního systému, který v dané lokalitě nelze dál rozvíjet Mezinárodní Společenství Mezinárodní Společenství III. Zlepšení ochrany proti hluku v důsledku činností na letišti Opatření 6 zlepšení environmentální slučitelnosti z hlediska hluku a zpracování letištních zplodin Mezinárodní Společenství IV. Zlepšení nebo rozvoj přístupu k letišti Opatření 7 zlepšení a rozvoj rozhraní mezi letištěm a přístupovou infrastrukturou Opatření 8 zlepšení a rozvoj vzájemného propojení s ostatními dopravními sítěmi, zejména železniční sítí Mezinárodní Společenství Mezinárodní Společenství CS 8 CS

10 ČÁST 7 Síť kombinované dopravy Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny infrastrukturní projekty, které se týkají výstavby nebo modernizace železniční nebo vnitrozemské vodní infrastruktury, aby se intermodální manipulační jednotky staly technicky uskutečnitelné a ekonomicky životaschopné; 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. c) výstavby nebo rozvoje středisek překládky mezi obory pozemní dopravy, včetně vybudování překládacího zařízení s odpovídající infrastrukturou uvnitř terminálu; úpravy areálů přístavů umožňující rozvoj nebo zlepšení kombinované dopravy mezi námořní cestami a železnicí, vnitrozemskými vodními cestami nebo silnicemi; 1692/96/ES železničního zařízení zvlášť upraveného pro kombinovanou dopravu, pokud to vyžaduje povaha infrastruktury, zejména co se týče nákladů na možné úpravy takové infrastruktury a s ohledem na použití takového zařízení spojeného s odpovídající infrastrukturou a příslušnými provozovateli, kterým umožní přístup na nediskriminačním základě. ČÁST 8 Řídicí a informační síť námořní dopravy Mezi projekty společného zájmu lze začlenit jakýkoli projekt, který se vztahuje k cílům bezpečnostní politiky Společenství v námořní dopravě nebo je určen k provedení mezinárodních úmluv a usnesení Mezinárodní námořní organizace (IMO) v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a týká se zavedení systému Společenství k oznamování plavidel připlouvajících do přístavů Společenství nebo z nich odplouvajících nebo proplouvajících vodami Společenství za pomoci elektronického systému výměny dat, zahrnujícího také přenos dat mezi plavidly a pozemními zařízeními prostřednictvím transpondérů, přičemž se v úvahu berou zejména elektronické systémy výměny dat (EDI) včetně slučitelných rozhraní; CS 9 CS

11 vývoje a zdokonalování radionavigačních pozemských kanálů LORAN-C; vývoje zdokonalování zlepšení pobřežních a přístavních systémů řízení (VTS) a jejich propojení z pohledu bezpečnějšího a účinnějšího sledování a řízení námořní dopravy a odbavování, zejména v oblastech soutoku, oblastech dopravně vytížených nebo oblastech ekologicky citlivých; rozvoje nástrojů k zlepšení pochopení přepravy: databáze o tocích přepravy a nehodách v námořní dopravě, rozvoje nástrojů pro rozbor dopravních toků EPTO (European Permanent Traffic Observatory); vývoje infrastruktury a zařízení k zavedení Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS); zlepšení systémů telematické výměny dat v souvislosti se státní přístavní kontrolou plavidel. ČÁST 9 Síť řízení letecké dopravy Za projekty společného zájmu se považují jakékoli projekty vedoucí ke zvýšení kapacity systému a optimalizaci jeho využití, které jsou součástí harmonizace a integrace zařízení a postupů různých vnitrostátních bodů sítě a jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami definovanými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a příslušnými evropskými subjekty, s důrazem především na Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol). Tyto projekty se vztahují k studiím o lepším využití letového prostoru různými účastníky a vytvoření konsistentního a efektivního systému tras, plánování a řízení letového provozu tak, aby lépe odpovídala nabídka poptávce a zlepšilo se využití dostupných kontrolních kapacit, studiím a práci nezbytné pro harmonizaci zařízení a postupů k integraci různých poskytovatelů služeb se zvláštním zřetelem na hlavní směry přijaté Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC), zlepšení produktivity systému, zejména prostřednictvím automatizované pomoci řízení a systémů zjišťování a řešení nebezpečných situací, příspěvkům pro zavedení prostředků komunikace, navigace a dohledu nezbytných pro řízení letecké dopravy, včetně podpory nových technik, zejména družicových a digitálních datových sítí, jestliže to povede k souladu s evropskými specifikacemi. CS 10 CS

12 ČÁST 10 Lokalizační a navigační síť Za projekt společného zájmu se považuje jakýkoli projekt, který se vztahuje k vytvoření jakéhokoli prvku budoucího evropského radionavigačního plánu nebo globálního družicového a navigačního systému tvořícího součást této struktury: kontrolní centrum zahrnující systém zpracování a kontroly, síť pozemských navigačních stanic, prostorový segment složený z družic umožňující přenos navigačních signálů, síť dozorčích stanic. CS 11 CS

13 PŘÍLOHA III 884/2004/ES čl. 1 bod 15 2) a příloha II PRIORITNÍ PROJEKTY, U KTERÝCH MAJÍ BÝT ZAHÁJENY PRÁCE DO ROKU Železniční osa Berlín Verona/Milán Bologna Neapol Messina Palermo Halle/Lipsko Norimberk (2015), Norimberk Mnichov (2006), Mnichov Kufstein (2015), Kufstein Innsbruck (2009), Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek, Verona Neapol (2007), Milán Bologna (2006), železniční/silniční most přes Messinskou úžinu Palermo (2015). 2. Vysokorychlostní železniční osa Paříž Brusel/Brusel Kolín nad Rýnem Amsterodam Londýn tunel pod Lamanšským průlivem Londýn (2007), Brusel/Brusel Lutych Kolín nad Rýnem (2007), Brusel/Brusel Rotterdam Amsterodam (2007) Vysokorychlostní železniční osa jihozápadní Evropy Lisabon/Porto Madrid (2011) 6, Madrid Barcelona (2005), Barcelona Figueras Perpignan (2008), 5 6 Včetně dvou železničních stanic pro vysokorychlostní vlaky v Rotterdamu a Amsterodamu, které nebyly zahrnuty do projektu, jejž potvrdila Evropská rada na zasedání v Essenu v roce Včetně spojení Lisabon-Porto (2013), Lisabon-Madrid (2010) a Aveiro-Salamanca (2015). CS 12 CS

14 Perpignan Montpellier (2015), Montpellier Nîmes (2010), Madrid Vitoria Irún/Hendaye (2010), Irún/Hendaye Dax, přeshraniční úsek (2010), Dax Bordeaux (2020), Bordeaux Tours (2015). 4. Vysokorychlostní železniční osa východ Paříž Baudrecourt (2007), Mety Lucemburk (2007), Saarbrücken Mannheim (2007). 5. Trať Betuwe (2007) 6. Železniční osa Lyon Terst Divača/Koper Divača Lublaň Budapešť ukrajinská hranice 7 Lyon St. Jean de Maurienne (2015), tunel Mont Cenis ( ), přeshraniční úsek, Bussoleno Turín (2011), Turín Benátky (2010), Benátky Ronchi Sud Terst Divača (2015), Koper Divača Lublaň (2015), Lublaň Budapešť (2015). 7. Dálniční osa Igumenitsa/Patras Atény Sofia Budapešť Via Egnatia (2006), Pathe (2008), dálnice Sofia Kulata řecko-bulharská hranice (2010), s přeshraničním úsekem Promahon Kulata, dálnice Ndlac Sibiň (větev k Bukurešti a Konstanci) (2007). 7 Části této trasy odpovídají V. panevropskému koridoru. CS 13 CS

15 8. Multimodální osa Portugalsko/Španělsko ostatní Evropa 8 železnice La Coruña Lisabon Sines (2010), železnice Lisabon Valladolid (2010), železnice Lisabon Faro (2004), dálnice Lisabon Valladolid (2010), dálnice La Coruña Lisabon (2003), dálnice Sevilla Lisabon (dokončeno v r. 2001), nové letiště v Lisabonu (2015). 9. Železniční osa Cork Dublin Belfast Stranraer 9 (2001) 10. Malpensa (dokončeno 2001) Pevné spojení Öresund (dokončeno 2000) Severský trojúhelník, železniční/silniční osa silniční a železniční projekty ve Švédsku 12 (2010), dálnice Helsinky Turku (2010), železnice Kerava Lahti (2006), dálnice Helsinky Vaalimaa (2015), železnice Helsinky Vainikkala (ruská hranice) (2014). 13. Silniční osa Spojené království/irsko/benelux (2010) 14. Západopobřežní hlavní trať (2007) 15. Galileo (2008) Včetně modernizace přístavů a letišť (2015) v souladu s obsahem, který potvrdila Evropská rada na zasedáních v Essenu a Dublinu. O dalším nárůstu kapacity této trati bylo rozhodnuto v roce 2003 a byl doplněn jako samostatný projekt. Projekt dokončen. Projekt dokončen. Několik krátkých silničních a železničních úseků bude dokončeno v letech 2010 až CS 14 CS

16 16. Nákladní železniční osa Sines Madrid Paříž nová vysokokapacitní železniční osa přes Pyreneje, železnice Sines Badajoz (2010), železniční trať Algeciras Bobadilla (2010). 17. Železniční osa Paříž Štrasburk Stuttgart Vídeň Bratislava Baudrecourt Štrasburk Stuttgart (2015) s Kehlským mostem jako přeshraničním úsekem, Stuttgart Ulm (2012), Mnichov Salcburk (2015), přeshraniční úsek, Salcburk Vídeň (2012), Vídeň Bratislava (2010), přeshraniční úsek. 18. Vnitrozemská vodní osa Rýn/Mása Mohan Dunaj 13 Rýn Mása (2019) s plavební komorou Lanaye jako přeshraničním úsekem, Vilshofen Štrubina (2013), Vídeň Bratislava (2015) přeshraniční úsek, Palkovičovo Moháč (2014), místa s malou průjezdností v Rumunsku a Bulharsku (2011). 19. Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově Madrid Andalusie (2010) severovýchod (2010) Madrid Levanta a Středomoří (2010) koridor sever/severozápad, včetně Vigo Porto (2010) Estremadura (2010). 13 Část této trasy odpovídá definici VII. panevropského koridoru. CS 15 CS

17 20. Železniční osa Fehmarn pevné železniční/silniční spojení přes Fehmarn (2014), železnice pro přístup v Dánsku z Öresundu (2015), železnice pro přístup v Německu z Hamburku (2015), železnice Hannover Hamburk/Brémy (2015). 21. Námořní dálnice Projekty společného zájmu určené v souladu s článkem 13 a týkající se těchto námořních dálnic: dálnice Baltského moře (spojující členské státy u Baltského moře s členskými státy střední a západní Evropy, včetně trasy přes Severní moře/baltské moře (Kielský kanál) (2010)), západoevropská námořní dálnice (vedoucí z Portugalska a Španělska přes Atlantský oblouk do Severního moře a Irského moře) (2010), námořní dálnice jihovýchodní Evropy (spojující Jaderské moře s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010), námořní dálnice jihozápadní Evropy (západní Středomoří), spojující Španělsko, Francii a Itálii včetně Malty a napojující se na námořní dálnici jihovýchodní Evropy 14 (2010). 22. Železniční osa Atény Sofia Budapešť Vídeň Praha Norimberk/Drážďany 15 železnice řecko-bulharská hranice Kulata Sofia Vidin/Calafat (2015), železnice Curtici Brašov (na Bukurešť a Konstanci) (2010), železnice Budapešť Vídeň (2010), přeshraniční úsek, železnice Břeclav Praha Norimberk (2010), s přeshraničním úsekem Norimberk Praha, železniční osa Praha Linec (2016) Také k Černému moři. Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici IV. panevropského koridoru. CS 16 CS

18 23. Železniční osa Gdaňsk Varšava Brno/Bratislava Vídeň 16 Železnice Gdaňsk Varšava Katowice (2015), Železnice Katowice Břeclav (2010), Železnice Katowice Žilina Nové Mesto nad Váhom (2010). 24. Železniční osa Lyon/Ženeva Basilej Duisburg Rotterdam/Antverpy Lyon Mylhúzy Mülheim 17, s přeshraničním úsekem Mylhúzy Mülheim (2018), Ženeva Milán/Novara švýcarská hranice (2013), Basilej Karlsruhe (2015), Frankfurt nad Mohanem Mannheim (2012), Duisburg Emmerich (2009) 18, Železný Rýn Rheidt Antverpy, přeshraniční úsek (2010). 25. Dálniční osa Gdaňsk Brno/Bratislava Vídeň 19 dálnice Gdaňsk Katowice (2010), dálnice Katowice Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek, dálnice Brno Vídeň (2009), přeshraniční úsek. 26. Železniční/silniční osa Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa silniční/železniční osa spojující Dublin se severem (Belfast Larne) a jihem (Cork) (2010) 20, silniční/železniční osa Hull Liverpool (2015), železnice Felixstowe Nuneaton (2011), železnice Crewe Holyhead (2008) Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru. Včetně trasy TGV Rýn-Rhôna, bez západní větve. Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich. Tato hlavní trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru. Včetně Essenského projektu č. 13: silniční osa Irsko/Spojené království/benelux. CS 17 CS

19 27. Rail Baltica, železniční osa Varšava Kaunas Riga Tallinn Helsinky Varšava Kaunas (2010), Kaunas Riga (2014), Riga Tallinn (2016). 28. Eurocaprail na železniční ose Brusel Lucemburk Štrasburk Brusel Lucemburk Štrasburk (2012). 29. Železniční osa iónského/jaderského intermodálního koridoru Kozani Kalampaka Igumenitsa (2012), Janina Antirrio Rio Kalamata (2014). 30. Vnitrozemská vodní cesta Seina Šelda. Zlepšení splavnosti Deulemont Gent ( ), Compiègne Cambrai ( ). Předem sjednané datum dokončení díla je uvedeno v závorkách. Data dokončení díla u projektů 1 až 20 a 30 a podrobnosti o úsecích odpovídají zprávě skupiny na vysoké úrovni, ve které byly určeny. CS 18 CS

20 PŘÍLOHA IV Zrušené rozhodnutí a seznam jeho následných změn Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES (Úř. věst. L 228, , s. 1) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES (Úř. věst. L 185, , s. 1) Bod 8.F přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, , s. 447) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, , s. 1) Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, , s. 1) Pouze bod 6.D přílohy CS 19 CS

21 PŘÍLOHA V SROVNÁVACÍ TABULKA Rozhodnutí 1692/96/ES Toto rozhodnutí Čl. 1 odst. 1 Čl. 1 odst. 1 Čl. 1 odst. 2 první věta Čl. 1 odst. 2 první věta Čl. 1 odst. 2 druhá věta Čl. 7 odst. 1 Čl. 1 odst. 2 třetí věta Čl. 1 odst. 2 druhá věta Čl. 1 odst. 3 Čl. 1 odst. 3 Články 2 až 6 Články 2 až 6 Čl. 7 odst. 1 návětí Čl. 7 odst. 2 návětí Čl. 7 odst. 1 první odrážka Čl. 7 odst. 2 písm. a) Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka Čl. 7 odst. 2 písm. b) Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka Čl. 7 odst. 2 písm. c) Čl. 7 odst. 1 čtvrtá odrážka Čl. 7 odst. 2 písm. d) Čl. 7 odst. 2 návětí Čl. 7 odst. 3 návětí Čl. 7 odst. 2 první odrážka Čl. 7 odst. 3 písm. a) Čl. 7 odst. 2 druhá odrážka Čl. 7 odst. 3 písm. b) Čl. 7 odst. 3 Čl. 7 odst. 4 Čl. 8 odst. 1 první pododstavec Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec první věta Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta Čl. 8 odst. 1 první pododstavec Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec Čl. 8 odst. 2 Čl. 8 odst. 2 Čl. 9 odst. 1 návětí Čl. 9 odst. 1 návětí Čl. 9 odst. 1 první odrážka Čl. 9 odst. 1 písm. a) Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka Čl. 9 odst. 1 písm. b) Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka Čl. 9 odst. 1 písm. c) CS 20 CS

22 Čl. 9 odst. 1 čtvrtá odrážka Čl. 9 odst. 1 písm. d) Čl. 9 odst. 2 a 3 Čl. 9 odst. 2 a 3 Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 1 Čl. 10 odst. 2 první pododstavec Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec první věta Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta Čl. 10 odst. 2 první pododstavec Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec Čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec Čl. 10 odst. 3 až 6 Čl. 10 odst. 3 až 6 Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 Čl. 11 odst. 3a Čl. 11 odst. 3b Čl. 11 odst. 4 první pododstavec Čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec Čl. 11 odst. 4 Čl. 11 odst. 5 Článek 12 Článek 12 Čl. 12a odst. 1 až 4 Čl. 13 odst. 1 až 4 Čl. 12a odst. 5 návětí Čl. 13 odst. 5 návětí Čl. 12a odst. 5 první odrážka Čl. 13 odst. 5 písm. a) Čl. 12a odst. 5 druhá odrážka Čl. 13 odst. 5 písm. b) Čl. 12a odst. 5 třetí odrážka Čl. 13 odst. 5 písm. c) Čl. 12a odst. 6 první a druhá věta Čl. 12a odst. 6 třetí věta Čl. 13 odst. 7 první pododstavec Čl. 13 odst. 7 druhý pododstavec Čl. 12a odst. 7 Čl. 13 odst. 6 Článek 13 Článek 14 Čl. 14 návětí Čl. 15 návětí Čl. 14 první odrážka Čl. 15 písm. a) Čl. 14 druhá odrážka Čl. 15 písm. b) Čl. 14 třetí odrážka Čl. 15 písm. c) Čl. 15 návětí a závěrečná věta Čl. 16 návětí Čl. 15 první odrážka Čl. 16 písm. a) CS 21 CS

23 Čl. 15 druhá odrážka Čl. 16 písm. b) Čl. 15 třetí odrážka Čl. 16 písm. c) Čl. 15 čtvrtá odrážka Čl. 16 písm. d) Článek 16 Článek 17 Článek 17 Článek 18 Čl. 17a odst. 1 první věta Čl. 19 odst. 1 Čl. 17a odst. 1 druhá, třetí a čtvrtá věta Čl. 19 odst. 4 Čl. 17a odst. 2 a 3 Čl. 19 odst. 2 a 3 Čl. 17a odst. 4 Čl. 19 odst. 6 Čl. 17a odst. 5 Čl. 19 odst. 5 Čl. 17a odst. 6 Čl. 19 odst. 7 Čl. 18 odst. 1 Článek 20 Čl. 18 odst. 2 první věta Čl. 21 odst. 1 Čl. 18 odst. 2 druhá věta Čl. 21 odst. 2 Čl. 18 odst. 3 první věta Čl. 18 odst. 3 druhá věta Čl. 18 odst. 3 třetí a čtvrtá věta Čl. 22 první pododstavec Čl. 22 druhý pododstavec Čl. 22 třetí pododstavec Článek 19 Článek 23 Čl. 19a odst. 1 Článek 24 Čl. 19a odst. 2 návětí Čl. 25 odst. 1 návětí Čl. 19a odst. 2 písm. a) a b) Čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) Čl. 25 odst. 2 návětí Čl. 19a odst. 2 písm. c) a d) Čl. 25 odst. 2 písm. a) a b) Čl. 19a odst. 3 Čl. 25 odst. 3 Čl. 19a odst. 4 Čl. 26 odst. 1 Čl. 19a odst. 5 první věta Čl. 19a odst. 5 druhá věta Čl. 26 odst. 2 první pododstavec Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec CS 22 CS

24 Čl. 19a odst. 6 Čl. 27 odst. 1 Čl. 19a odst. 7 Čl. 27 odst. 2 Čl. 19a odst. 8 Čl. 27 odst. 3 Čl. 19a odst. 9 Čl. 27 odst. 4 Čl. 19b první věta Čl. 19b druhá věta Článek 22 Čl. 28 první pododstavec Čl. 28 druhý pododstavec Čl. 29 první pododstavec Čl. 29 druhý pododstavec Článek. 23 Článek 30 Článek. 24 Článek 31 Příloha I Příloha II Příloha III Příloha I Příloha II Příloha III Příloha IV Příloha V CS 23 CS

25 SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ 1692/96/ES (přizpůsobený) Evropský parlament, Rada a Komise zdůrazňují význam, který přikládají zřízení a spojitému rozvoji transevropské dopravní sítě. Vítají přijetí tohoto rozhodnutí zřizujícího tuto síť a vymezující konkrétní projekty společného zájmu, což umožňuje, aby byl legislativní rámec pro transevropskou dopravní síť dokončen. Zaznamenávají, že tyto projekty přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 2, zejména mohou zásadním způsobem přispět ke konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a soudržnosti v Unii, a rovněž vycházejí vstříc potřebě propojit ostrovní, uzavřené a okrajové oblasti s centrálními oblastmi Společenství. V této souvislosti zdůrazňují, že skutečnost, že tyto projekty jsou vymezeny v příloze I, příloze II a článcích tohoto rozhodnutí, je činí způsobilými pro finanční příspěvek Společenství, jenž může usnadnit a urychlit jejich skutečné provedení v daném členském státě. Evropský parlament, Rada a Komise vyzývají členské státy, aby přikládaly nejvyšší význam provádění těchto projektů, jimž věnují zvláštní pozornost. Komise se zavazuje informovat je pravidelně o jejich uskutečňování, mimo jiné prostřednictvím zpráv uvedených v článku 22. Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí projekty schválené Evropským parlamentem v druhém čtení s ohledem na rozvoj transevropské dopravní sítě. PROHLÁŠENÍ KOMISE K normám ochrany životního prostředí a potrubní sítě Komise bude a) pokračovat ve zkoumání norem ochrany životního prostřední pro každý typ dopravy a b) zkoumat možnost zřízení potrubní sítě, na kterou by se nevztahovaly obecné zásady pro transevropské energetické sítě, a možnost jejich začlenění do transevropské sítě a předloží případné vhodné návrhy. K článku 23 a příloze III Komise potvrzuje, že nic v tomto prohlášení nepředjímá finanční závazky členských států Společenství. CS 24 CS