Jaromír Berák: První český dadaista z příborského gymplu

Transkript

1 Žluté S.A.K.O. uvádí divadelní hru Jaromír Berák: První český dadaista z příborského gymplu

2 Divadelní soubor Žluté S.A.K.O. uvádí hru na motivy skutečné historické osobnosti JAROMÍR BERÁK, PRVNÍ ČESKÝ DADAISTA Z PŘÍBORSKÉHO GYMPLU Scénář: Režie: Jakub Klein, Zdeňka Bizoňová Veličková, Petr Horák Zdeňka Bizoňová Veličková Osoby a obsazení Švejk: Jaromír Berák: Student Tatrák: Student Ponožkář Břéťa: Helga: Důvěrnice Marie: Důvěrnice Vlasta: Ředitel: Tělocvikář: Učitelka krasopisu: Učitelka češtiny Jaroslava: Učitelka hudební výchovy Jarmilka: Uklízečka: Pěvecký sbor: Kotel: Kostýmy: Kulisy: Všestranná podpora: Pavel Táborský Tadeáš Koblížka Vladislav Schwarz Tomáš Fendrich Barbora Jílková Anežka Frühbauerová Jana Hradilová Josef Číp Martin Myška Tereza Kvitová Sabina Holaňová Tereza Hasserová Kateřina Teglová Barbora Balážová, Zuzana Brandejsová, Petra Dinhová, Magdalena Divišová, Natálie Minarčíková, Kateřina Šindlová Catherine Verbíková jednotliví členové souboru Žluté S.A.K.O. Xenie Valušáková Magdalena Divišová

3 Slovo spoluautorky o hře Úvod hry nás vrhá do válečných let, někdy kolem roku 1917, kdy se na půdě naší školy náhodně objeví Švejk. Švejk je dezertér, a proto se skupina mladých gymnaziálních studentů v čele s Jaromírem Berákem rozhodne, že jej musí schovávat (nejen) před učitelským sborem v kotelně. V rámci dramatu se tak odehrávají v podstatě dvě vývojové linie jednu tvoří osud Švejka a studentů a studentek gymnázia s jejich problémy, druhou linii tvoří průchody či promluvy učitelů gymnázia s jejich problémy. Oba světy jsou však natolik vzdálené, že se v rámci hry neprotínají. Pojďme se podívat na první linii, kde dominuje Švejk a studenti gymnázia. Švejk je tedy dezertér, který je na příborském gymnáziu a studenti jej schovávají v místní kotelně. Všem však hrozí, že se dostanou před popravčí četu, se kterou, jak říká Švejk, mají lidé vesměs špatné zkušenosti. Proto je rozhodnuto, že Švejk bude odvezen zpátky do Prahy. Auto má shodou okolností jeden ze studentů k dispozici, chybí jen peníze na benzín. A jediný, kdo by jej mohl zaplatit, je bohatá německá studentka na českém gymnáziu, recitátorka Helga. A jediný možný způsob, jak ji sbalit, je napsat jí báseň. Poněvadž ty ona k smrti miluje. Po dohodě je k tomuto úkolu vyvolen Jaromír Berák, a to i přes to, že se vždy v literárních soutěžích umisťuje jako čtvrtý. Za pomoci svých kamarádů napíše báseň, kterou však Helga nepřijímá. Dopis nezabere. Zklamaný Berák se nevzdává a je odhodlán použít pro psaní básní nový přístup. S tím mu pomáhá Švejk se slovy: taková slova, to se musí sázet pěkně jako brambory do řádků. Berák tedy bere klobouk, vybírá z něj náhodně útržky původního dopisu, který Helga roztrhala, a vytváří tak zcela novou báseň. Báseň skrz naskrz dadaistickou! A zcela náhodou se tato dadaistická báseň dostane k Helze a ta se do Beráka bezbřeze zamiluje. Závěrečná scéna již oslavuje Helgu a její hrdinský čin. Helga totiž sehnala peníze na benzín, aby Švejk mohl být odvezen do Prahy. V této části hry názorně vidíme, jakou moc má (dadaistická) poezie! FAQ Existoval skutečně Jaromír Berák a byl prvním českým dadaistou? Ano. Nakolik je hra historicky přesná? Jistě víme jen to, že Jaromír Berák byl prvním českým dadaistou a že navštěvoval zdejší gymnázium. Jiná ve hře podávaná fakta jsou záležitostí literární fikce. Kdo to byl Jaromír Berák? Jaromír Berák se narodil v Kroměříži a pocházel z významné rodiny jeho otec byl po dlouhou dobu ředitelem Učitelského ústavu v Příboře. Nás však může zajímat především proto, že studoval na příborském gymnáziu, a to v letech O jeho dalším životním směřování máme však prozatím velmi kusé informace. A v podstatě i ony mohou tvořit určitý dadaistický text, nespojitý, nahodile nalezený, nahodile spojený. Položme tedy ony útržky jako dadaistický text vedle sebe a nechme je vyznít.

4 Fascinován možnostmi filmového plátna a filmové vizuality tvrdí Berák mj.: Celý svět je ohromným projekčním plátnem, básníci jsou organismy, které učleňují všechno dění. Projekční aparát, řekl bych. Zaznamenává též spojitosti mezi filmem a literaturou, přičemž film prohlašuje za nejinternacionálnější umění, za jehož hlavní znaky označuje dramatičnost a bezprostřednost a jako ideální prostředí pro něj vnímá město jako prostor, v němž se pohybuje moderní člověk: Umění, které nedovoluje pracovati naší obrazotvorností a neuvede v pohyb naše myšlenky, je nudné, a tudíž není uměním. (Zásada exprese a dadaismu.) Americký film to zná, a proto vítězí. Scény nejsou zachyceny v uzavřených skleněných kabinetech, nýbrž přímo na ulici Berákovy aktivity však nepřekročily rámec několika dílčích náběhů; posvém zatčení v lednu 1921 se mladý student práv od avantgardy odklání a zpětně konvertuje ke katolicismu. Ve třicátých l e t e c h s e v y p r a c o v a l n a j e d n o h o z n a š i c h p ř e d n í c h národohospodářských odborníků, aby nakonec jako poslanec Československé strany lidové zastával vysoké pozice v politickém establishmentu Československa padesátých a šedesátých let. (MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. s. 195.) Zajímavý je článek Jaromíra Beráka Hmatatelnost dopadu Berákových snah na české literární prostředí však zůstala s největší pravděpodobností minimální a nenašla dostatečnou odezvu ani mezi mladými. Jedním z mála dokladů Berákových literárních aktivit tak kromě nečetné korespondence a několika publikovaných beletristických pokusů zůstaly právě jeho články ze Dne. Berák se v nich představuje jako osoba se zájmem o nejmodernější umění, zejména dada a film. V přehledovém článku Brázdou dadaismu, své prvotině pro Den, předpovídá Berák tomuto hnutí velkou budoucnost. Dominantu jeho zájmu ve statích ze Dne však představovalo umění filmové. (MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. s. 195.) v časopise Den. Dadaismus je v něm zmiňován jen jednou v krátkém Berákově článku z listopadu Jde sice o první zmínku od člena mladé generace, sám text je však jen hrubou kompilací především prací Tristana Tzary. Poslední odstavec je však hodný pozornosti, jedná se totiž o původní Berákovu tvorbu: A tak se zdá, že přichází doba, o které sní dadaisté, doba zmatku, avšak doba vítězného života, neboť život je zmatek: doba, chcete-li revolucí v politice, společnosti a umění, neboť tři tyto pojmy jsou spolu tak úzce spojeny, jako dnes 24 hodin, světlo a tma. Jaromír Berák (Srov.: TOMAN, Jindřich. Teď to vidíš, teď už ne. h t t p : / / d a d a e a s t. c z / c z / c e s k e - dada/350.html) Osobou dnes takřka zapomenutou, avšak o to zajímavější, byl v nastupující avantgardní generaci Jaromír Berák. I on byl jedním z mladých venkovanů, kteří se po první válce dostávají na studia do Prahy (Příbor, práva). Berák se ve své generaci stal asi nejhalasnějším propagátorem dadaismu, o čemž svědčí i to, že spolu s A. Černíkem v brzkém létě 1920 založil Českou obec dadaistickou. (MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. s. 195.) Čeští dadaisté byli zřejmě volnou s k u p i n o u s o u s t ř e d ě n o u k o l e m samotného Beráka; dalšími členy byl Zdeněk Kalista, ( ) a Artuš Černík ( ), všichni studenti s literárními aspiracemi. [ ] Bohuž el toho není mnoho známo o samotném Berákovi, kromě toho, že psal poezii, zajímal se o německý expresionismus, byl komunistou a dokonce se roku 1920 pokusil navázat utajované kontakty s levicovými radikály z Mnichova, za což byl zatčen a vyšetřován [ ] (Srov.: TOMAN, Jindřich. Teď to vidíš, teď už ne. h t t p : / / d a d a e a s t. c z / c z / c e s k e - dada/350.html)

5 Co to vlastně ten/ta/to dadaismus je? Dada chtělo vytrhnout lidstvo z ubohé neschopnosti. Dada si hnusilo rezignaci. Hovořit o zmatenosti a nereálnosti dada a neuvědomovat si jeho převažující reálnost, znamená postihnout jenom fragmenty. Dada nemělo smysl frašky. Hans Arp Hnutí dada vstoupilo na uměleckou scénu v době první světové války právě v ní byly otřeseny veškeré lidské hodnoty jako láska, pravda, krása, spravedlnost a logika Hnutí se stalo jakýmsi intelektuálním protestem proti všem dosavadním lidským konvencím, stalo se šokující vzpourou. Základní principy dadaismu byly: Využití náhody a nelogických souvislostí Provokativně vyhrocená absurdita Znevažování doposud platných norem a odmítavý postoj k estetickým hodnotám Odmítání práce s podvědomím (tím se odlišovalo od surrealismu) Odpor proti civilizaci, která zabíjí umění Snaha burcovat, šokovat, provokovat Dadaistická báseň měla být tvořena pomocí rozstříhaného textu z novin, který se vložil do klobouku. Odtud se poté vytahovaly jednotlivé útržky, které vytvářely dadaistickou báseň. Proč ve hře vystupuje Švejk? Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v sobě spojuje různé slohové útvary jako jsou dopisy, novinové články a vojenské texty a působí tak dojmem gargantuovské literární koláže. S touto technikou byl Hašek velmi dobře obeznámen. Od roku 1904, dlouho před dadaismem a Švejkem, připravoval fotografické montáže pro pražský časopis Svět zvířat. I další epizody z jeho života mají příchuť dadaistických happeningů. V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, ironizující hnutí předstírající účast na volbách toho roku konaných. Tato Strana nastartovala svou vlastní volební kampaň setkáními s voliči, projevy a vyzrazením svého absurdního volebního programu, jehož hlavním bodem bylo zrušení profese domovníka. Anály této Strany patří k nejvýznamnějším Haškovým dílům. (Srov.: TOMAN, Jindřich. Teď to vidíš, teď už ne. nestránkováno) Kdo je to Ponožkář Břeťa a proč má na sobě tolik ponožek? Postava Ponožkáře Břeti odkazuje na tradici výroby ponožek v městě Příbor, která sahá až do roku Břeťa je student gymnázia, jehož maminka pracuje v Lonce, továrně na ponožky a neváhá ve správný čas nabídnout pomocnou ruku (či chcete-li ponožku). Kdo je Tatrák? Tatrák je taktéž gymnaziální student, jehož otec pracuje v továrně na automobily a také neváhá ve správný čas nabídnout pomocnou ruku (či chcete-li automobil). Do jakého období je hra situována? Do roku 1917.

6 V čem je sama hra Jaromír Berák, první český dadaista z příborského gymplu dadaistiská? O představení v duchu dadaismu jsme se nesnažili jen zvoleným tématem, tedy osobností Jaromíra Beráka, který byl prvním českým dadaistou. Ale i samotná forma hry je v podstatě hravá, groteskní a neodbytně se v ní line o d é r a b s u r d i t y, t o l i k příznačné pro dadaismus. Dadaistický je i výběr hudby, kdy vedle sebe stojí Óda na radost, píseň na motivy lidového nápěvu To ta Helga a konečně i veskrze moderní píseň Love is in the Air. I v kabaretu Voltaire, místu, kde započalo všechno Dada, se zpívaly písně a recitovaly básně různých druhů a jazyků, aniž by jejich spojení bylo jakkoliv logické smysl byl spatřován právě v ne-smyslu. (srov.: KUNDERA, Ludvík. Dada. Jazzapetit 1983). V podstatě i samotná kompozice hry narušuje tradiční schéma expozice kolize krize peripetie katastrofa a i v tomto ohledu by mohla být považována za dadaistickou. Seznam užitých zdrojů: KUNDERA, Ludvík. Dadaismus. Jazzová sekce MALÍNEK, Vojtěch. Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy: Časopis Den a jeho role při formování české avantgardy. Časopis Česká literatura 2/2012. S NEZVAL, Vítězslav. Z mého života. NKL PROKOP, Vladimír. Přehled světové literatury pro výuku na středních školách. O.K.Soft T O M A N, J i n d ř i c h. T e ď t o v i d í š, t e ď u ž n e. VLAŠÍN, Štěpán et al. Avantgarda známá i neznámá: Od p r o l e t á ř s k é h o u m ě n í k poetismu Svoboda Vytvořila: Zdeňka Bizoňová Veličková; 12/2012

7 Jaromír Berák (* , Kroměříž , Praha) Jaromír Berák pocházel z učitelské rodiny. Jeho otec, Jan Berák, působil jako profesor na Učitelském ústavu v Kroměříži, v letech potom jako ředitel Učitelského ústavu v Příboře. Po studiích na Reálném gymnáziu v Příboře ( ) odchází Jaromír Berák studovat práva do Prahy. Zde se setkává s čelními představiteli české avantgardy a iniciuje vznik první české dadaistické skupiny. S jeho tvorbou se můžeme setkat především na stránkách časopisu Den, kde seznamuje čtenáře s hnutím dadaismu a přestavuje moderní filmové umění. Jeho vlastní dadaistické počiny se až na několik fragmentů otištěných v časopise Den nedochovaly, sám autor je spálil a od svého avantgardního období se distancoval. Zvláště ve 30. letech vydal Jaromír Berák několik publikací zaměřujících se na národohospodářskou problematiku (Komentář k novele zákona o přímých daních: (Příručka pro podnikatele) /1937/ Příručka pro podnikatele k zákonu o příspěvku na obranu státu a o mimořádné dani ze zisků /1938/, Historický vývoj naší soustavy přímých daní /1939/). Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za Českou stranu lidovou. Jako poslanec působil až do roku 1964, kdy krátce po vyhraných volbách umírá. [ ] Jiří Wolker [ ] Z kamarádů, kteří k němu chodili na návštěvu, se pamatuji nejvíc na Jaromíra Beráka, prvního českého dadaistu, který byl při demonstracích v prosinci 1920 zatčen na ulici a vězněn. Po svém zatčení se hodně změnil a svoje někdejší dětské dada, jež doprovázel vždy salvami smíchu, nahradil náboženskými zájmy. Byl dobrý, občas jezdíval na svátky do Příbora, odkud nám posílal pohlednice. Vykřikoval někdy dadaistické verše, z nichž si pamatuji tyto: Všichni andělé jsou socialisté / Berák je anděl / Kalista je anděl [ ] (Vítězslav Nezval, Z mého života, s. 93) POZOR! Jedním z principů dadaismu je mystifikace, a proto fotka na této straně nezobrazuje Beráka anobrž Tristana Tzaru ve žlutém saku.