Podpora bydlení pro seniory - současné trendy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podpora bydlení pro seniory - současné trendy"

Transkript

1 SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Podpora bydlení pro seniory - současné trendy BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Zuzana KREJČOVÁ Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., MBA Znojmo, 2013

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podpora bydlení pro seniory současné trendy vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, PhD., MBA a uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Ve Znojmě dne vlastnoruční podpis autora

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Mirce Wildmannové, PhD., MBA za obětavý přístup, odborné konzultace a cenné připomínky, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4

5

6 Abstrakt Tématem této bakalářské práce je objasnění sociální politiky, bytové politiky, charakteristika bytového fondu v ČR se zaměřením na seniory, ústavní pobytová zařízení pro seniory, financování, druhy služeb sociální péče, srovnání bytové politiky v Rakousku. V praktické části vyhodnotit dotazníkové šetření, které bylo prováděno se seniory v domovech pro seniory a s aktivními seniory. Cílem práce je na základě zjištěných problémů navrhnout možné varianty bydlení seniorů, také s přihlédnutím na zdravotní stav seniora, finanční možnosti zajištění bydlení a současné nové trendy v bydlení seniorů. Klíčová slova: Senior, bydlení seniorů, sociální péče; sociální politika, sociální služby Abstract The topic of this thesis is to explain social policy, housing policy, characteristics of housing in the Czech Republic with a focus on the elderly, institutional residential facilities for the elderly, funding, types of social care services, compared to housing policy in Austria. In the practical part to evaluate a survey, which was carried out with the elderly in retirement homes and with active seniors. The aim of the work is suggesting possible options for seniors housing following the survey findings, as well as the health status of the elderly, their financial capabilities, housing provision and present trends in housing for seniors. Keywords: Senior, seniors housing, social care, social policy, social services

7 Obsah 1 Úvod Cíl práce a metodika Teoretická část Nastavení sociální politiky a bytové politiky v ČR Sociální politika v ČR Bytová politika v ČR Typy bytové politiky Cíle bytové politiky Nástroje bytové politiky Charakteristika bytového fondu v ČR Hlavní ukazatele bytového fondu Charakteristika bydlení pro seniory Ústavní pobytová zařízení pro seniory Financování zařízení pro seniory Druhy služeb sociální péče Charakteristika bytové politiky v Rakousku Rakousko Bydlení seniorů ve Vídni Dům Gustava Klimta Haus Gustav Klimt Shrnutí teoretické části Metodologie pro praktickou část Praktická část... 37

8 4.1. Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření v domově pro seniory Dotazníkové šetření s aktivními seniory v domově pro seniory Řízený rozhovor Současné trendy v bydlení pro seniory, zhodnocení šetření, diskuze Závěr Seznam použité literatury Literatura Internetové zdroje Odborné časopisy Seznamy Seznamy grafů Seznam tabulek Přílohy... 65

9 1 Úvod Hlavním důvodem, proč jsem si vybrala toto téma, jsou moji prarodiče, s kterými mám krásný vztah a velmi si jich vážím a také každodenní kontakt se seniory v běžném životě. Zastávám názor, že každý starý člověk dokáže mladého člověka obohatit o své zkušenosti a moudra. Nejen proto by se k nim měli lidé chovat s úctou a pomáhat jim zachovat základní důstojné potřeby pro bydlení. Vzhledem k tomu, že také jednou zestárnu, chtěla bych svou prací přispět ke zkvalitnění a rozšíření ubytovacích služeb pro seniory. Zpracováním této bakalářské práce budu moci nahlédnout na tuto problematiku a poznat názory seniorů na jejich bydlení. Toto téma jsem také zvolila z důvodu aktuálnosti. Z demografického vývoje je zřejmé, že seniorů stále přibývá a tento problém začíná být stále diskutovanějším tématem. Seniory můžeme rozdělit na aktivní a neaktivní. Aktivní senioři jsou soběstační. Neaktivní senioři se o sebe nedokážou postarat sami a jsou vázáni na pomoc druhých. Příkladem je rodina, pečovatelská služba, domovy pro seniory či další pomoc, která je seniorům nabídnuta. Senioři často nechtějí opustit svůj domov, ve kterém žili mnoho let, jelikož se v něm cítí bezpečně. Tito lidé jsou také většinou zvyklí žít sami a nechtějí bydlet s více lidmi pohromadě či mají strach, zda o ně bude v pečovatelském domě dobře postaráno. Tyto obavy bych chtěla svou prací vyvrátit a poukázat na to, že bydlení seniorů se stále dynamicky rozvíjí a zdokonaluje. Stárnutí obyvatelstva a demografické prognózy vyvolávají otázku, zda jsme schopni seniorům v naší zemi zabezpečit na sklonku života vhodné a bezpečné bydlení, které bude odpovídat jejich fyzickým, ale i ekonomickým možnostem, reportovat osobní soukromí a podporovat nezávislý způsob života. Současným trendem společnosti, a to nejen české, je postupné stárnutí obyvatelstva. Tento jev začíná ovlivňovat nejrůznější oblasti života a seniorská problematika se stala diskutovaným tématem. Kvalita života ve stáří je jedním z největších problémů naší doby a společnost by měla mít snahu vytvořit vhodné podmínky pro životní styl, zdravotní a sociální péči, jakož i důstojné podmínky pro bydlení seniorů. Gerontologie (obor 9

10 zabývající se stářím a stárnutím) za seniora považuje obyvatele starší 65 let. Odborná literatura dodatečně člení stáří na základě charakteristických rysů následovně: - mladý senior jedná se o seniora ve věku 65 až 74 let, jehož charakteristickým rysem je penzionování, tzn. odchod do starobního důchodu - starý senior je senior ve věku 75 až 84 let, jehož charakteristickým rysem je problém adaptace - velmi starý senior je senior ve věku 85 a více let, pro něhož je charakteristický problém v soběstačnosti a zabezpečení. 1 1 LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, s. ISBN , str. 128,

11 2 Cíl práce a metodika Cílem práce je zhodnocení bytové politiky v ČR se zaměřením na možnosti bydlení seniorů. Bude provedena komparace bydlení seniorů s Rakouskem. Na závěr práce bude na základě zjištěných problémů navrhnout možné varianty bydlení seniorů, také s přihlédnutím na zdravotní stav seniora, finanční možnosti zajištění bydlení a současné nové trendy v bydlení seniorů. Hlavním úkolem teoretické části je objasnit pojmy sociální politiky, její funkce a nástroje. Dále nastolit bytovou politiku v České republice, její typy, cíle a nástroje. Charakterizovat bytový fond v České republice a jeho ukazatele, se zaměřením na bydlení pro seniory, ústavní pobytová zařízení pro seniory a financování zařízení pro seniory. V následujících tabulkách poukazuji na počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb, počet služeb a sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby a počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb pro rok Dále jsem pro srovnání uvedla charakteristiku bytové politiky v Rakousku, s výběrem města Vídně a uvedla jsem zde konkrétní příklad Domu Gustava Klimta (Haus Gustav Klimt). Nástrojem praktické části je dotazníkové šetření, které se zabývá bydlením seniorů v České republice. Dotazníky jsou dvojího typu a to pro aktivní seniory, kteří se o sebe starají sami a pro neaktivní seniory, kteří jsou odkázání na pomoc a žijí v domově pro seniory. Cílem bude zhodnotit toto dotazníkové šetření a následně doporučit a navrhnout možnosti podpory bydlení pro seniory. Dalším nástrojem je provést řízený rozhovor s majitelem soukromého zařízení pro seniory, který zrealizoval developerský projekt. Metody, které používám v mé bakalářské práci je dotazníkové šetření, řízené rozhovory, deskripce odborné literatury, komparace, analýza. 11

12 3 Teoretická část 3.1 Nastavení sociální politiky a bytové politiky v ČR Cílem teoretické kapitoly je objasnit problematiku sociální politiky, bytové politiky v České republice a bytový fond v České republice. Charakterizovat bydlení seniorů, financování zařízení pro seniory. Dále charakterizovat bytovou politiku v Rakousku, s výběrem města Vídně a uvedeným příkladem Domu Gustava Klimta (Haus Gustav Klimt). V České republice bylo v roce 2001 podle sčítání lidu, domů a bytů sečteno celkem 4,4 milionů všech bytů, ke konci roku 2010 to je asi 4,66 milionů bytů po započtení nových bytů či domů. Podle zkoumání Českého statistického úřadu bydlí ve vlastním domě či bytě 63,0% domácností, v bytech nájemních je to 22,6 %, v družstevních bytech 11,1% a v ostatních domech 3,3% domácností Sociální politika v ČR Potůček uvádí: Sociální politika jako praktická aktivita formuje vztah jedinců a sociálních podmínek jejich života. Každý je nějak účasten sociální politiky, nějakým způsobem ji spoluutváří, ať už jde o něj samého, o život jeho rodiny, o život společenství. Zároveň je však každý vystaven sociálním podmínkám, které nemá ve své moci, které jsou pro něj až na další jistou objektivní daností, něčím vnějším. Sociální politika jako vědní obor je zkoumáním sociální politiky jako praktické aktivity, to jest analýzou procesů tvorby a realizace politik dotýkajících se vztahů občanů a sociálních podmínek jejich života. Na pomezí sociální politiky a dalších věd se 2 MMR-III. Bytová politika. [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/ministerstvo/faq/iii-bytova-politika 12

13 konstituují specializované obory: sociální správa (social administration), sociální právo (social law), pracovní právo a právo sociálního zabezpečení, sociální práce (social work). 3 Sociální politika je politikou, která se hlavně orientuje na člověka, vývoj a kultivaci jeho životních podmínek, předpokladů, na rozvoj jeho osobnosti a kvality jeho života. Přísluší jí významné místo v rámci celého společenského systému. Sociální politiku můžeme rozdělit na aktivní a pasivní. Aktivní sociální politika se stará o prevenci, tj. přijímá určitá sociální opatření, aby předcházela vzniku sociálních problémů. Prevencí rozumíme přijímání systémových opatření, tj. změny a úpravy samotného sociálního systému a pravidla jeho fungování, nebo přijímání opatření, kterými se předem vytváří předpoklady pro účinné řešení možných následků sociálních problémů. Pasivní sociální politika se zabývá řešením již vyvinutých sociálních problémů. V sociální politice jako v systému, který se vyznačuje značnou složitostí, jde nutně vždy o soustavu cílů, jimiž je naplňován cíl obecný, který lze zformulovat jako zdokonalování životních podmínek lidí a rozvoj osobnosti člověka. 4 Petrášek uvádí: Sociální doktrína představuje základní orientaci pro tvorbu takové sociální politiky, která poskytne garance základních nezadatelných lidských a občanských práv a současně bude i sociálně integrujícím prvkem, stejně jako prvkem aktivujícím a dynamizujícím společenský vývoj žádoucím směrem. Sociální politika vytváří rámec, jehož prostřednictvím stát umožňuje svým občanům, aby se cítili pro společnost užitečnými a cennými členy, podporuje dlouhodobou prosperitu společnosti a prosazuje solidaritu, stabilitu a legitimitu společného řádu a tím upevňuje sociální soudržnost společnosti. Tyto cíle jsou navzájem provázány starost o rozvoj lidského potenciálu je základní strategií, od níž se dosažení těchto cílů odvíjí. Sociální politika je investicí do lidí a tím i investicí do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Perspektiva takové sociální politiky je perspektivou dlouhodobé prosperity zajišťování především sociálními investicemi do lidského potenciálu. Tato perspektiva musí převážit nad hlediskem 3 POTŮČEK, Martin. Sociální politika. 1. Praha: Sociologické nakladatelství, s. ISBN x., str. 30,31,33 4 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, s. brožovaná. ISBN , str. 17, 25, 40 13

14 krátkodobého zisku, hledajícím okamžité úspory v oblasti vkladů do zkvalitňování lidského potenciálu. 5 Dle Krebse: Do oborů sociální politiky se řadí bytová politika, zdravotní politika, rodinná politika, vzdělávací politika, politika sociálního zabezpečení, chudoby a sociálního vyloučení. 6 Funkce sociální politiky Jednotlivé funkce sociální politiky se vyvíjí postupně s ohledem na prostor a čas. Nejčastěji užívané funkce jsou ochranná funkce, rozdělovací a přerozdělovací funkce, homogenizační funkce, stimulační funkce a preventivní funkce. Ochranná funkce řeší už vzniklé sociální situace, kdy dojde k znevýhodnění jednotlivce či skupiny ve vztahu k jiným jedincům či skupinám v sociální oblasti. Je to tedy zmírnění či zbavení špatných důsledků sociálních událostí, které mohou být způsobeny stářím, nezaměstnaností, nemocí a jinými. Tato funkce je historicky nejstarší funkcí sociální politiky a je brána jako stabilní prvek sociální politiky. Rozdělovací a přerozdělovací (redistribuční) funkce je brána jako nejvýznamnější a nejsložitější funkci sociální politiky. Tato funkce řeší co, jak, komu, za co a podle čeho rozdělit. Tím pádem je tato funkce orientována na vývoj příjmů, mezd a ostatních důchodů. Důvody rozdělovací a přerozdělovací funkce jsou zajištění důstojných podmínek všem občanům, zajištění všem rovné šance, zabezpečení bezporuchových fungování společenského systému a odstraňování nedokonalosti konkurence. Přerozdělovací funkce se zabývá daněmi a sociálními transfery. Mezi sociální transfery patří výplaty penzí, dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Hlavními nástroji přerozdělovací funkce je státní rozpočet a rozpočty veřejné, soustavy pojištění a množství jiných institucí, jako jsou neziskové organizace, nadace, církve. Výsledek přerozdělovacího procesu je konečné rozdělení důchodů. 7 5 PETRÁŠEK, Josef. Sociální politika. 1. Praha 3: Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s. ISBN , str. 11,12 6 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, s. brožovaná. ISBN FRANCOVÁ Hana; NOVOTNÝ Aleš. Sociální politika v základech. 1. Praha: Triton, s. ISBN , str. 58, 59, 65 14

15 Homogenizační funkce je pokládána za novou funkci sociální politiky. V této funkci jde o uspokojování základních životních podmínek a potřeb, o odstraňování neodůvodněných rozdílů. Je to postup, který zajišťuje stejné možnosti jedincům v péči o zdraví, vzděláváním se, prací. Nejvýrazněji se homogenizační funkce projevuje obzvláště v sociální pomoci nízko příjmovým skupinám obyvatelstva. 8 Stimulační funkce má podporovat, podmiňovat a vyvolávat konání jedinců a skupin ve všech odvětvích lidské činnosti. Tato funkce ovlivňuje produktivitu a výkonnost člověka, proto tuto funkci někdy označujeme jako funkci produktivity. Těmito opatřeními sociální politika napomáhá všeobecné ekonomické prosperitě, podporuje vzdělanost, kultivuje lidský potenciál, utváří podmínky pro důstojný život člověka a využití volného času. 9 Preventivní funkce se snaží předcházet škodám na životě a na zdraví, předcházet nepříznivým sociálním okolnostem. Tato preventivní funkce, která byla vyvinuta z původní hygienické a bezpečnostní prevence vzrostla na sociální prevenci. Snahou je zamezit, aby nikdy k žádným nežádoucím sociálním situacím nedocházelo. Tuto funkci může splňovat každý obor sociální politiky a obzvláště vzdělávací politika, která napomáhá ke vzdělání jedince k výkonu povolání, zdravotní politika, která dbá na prevenci jedince. Preventivní funkce je v dnešní době velice rozsáhlá a pomáhá v prevenci, která se zaměřuje na životní styl. Předpokládá osvětovou činnost a rozvoj poradenství ve všech směrech. 10 Nástroje sociální politiky Nejdůležitějším nástrojem sociální politiky je sociální zabezpečení, kterým se uskutečňuje sociální politika státu. Sociální zabezpečí je organizace z 19. a 20. století, tudíž je brána za mladou organizaci. Zajisté některé prvky tu byly již dříve a to například v roce 1854 byl dán základ pro samostatné hornické pojištění v České republice. 8 KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, s. brožovaná. ISBN , str. 57, 58 9 FRANCOVÁ, Hana; NOVOTNÝ, Aleš. Sociální politika v základech. 1. Praha: Triton, s. ISBN , str KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, s. brožovaná. ISBN , str

16 Pojem sociální zabezpečení označuje soubor právních norem, institucí, vztahů a institutů, jejichž úkolem je odstraňování nepříznivých následkům, předcházení různým sociálním rizikům, které vznikají jednotlivcům jako následek sociálních událostí a utváří tím pádem dobré podmínky pro univerzální sociální rozvoj jedince Bytová politika v ČR Způsob rozdělování a přerozdělování bytů je rozhodující prvek bytových systémů. Tento způsob rozdělování může být založen na administrativním přidělování bytů nebo ovlivněn prostřednictvím tržního mechanismu. V praxi využíváme však kompromis těchto způsobů. Administrativní přídělový systém by měl zajistit přidělování bytů podle stanovených pravidel a výstavbu nových bytů, aby zmírnil či odstranil pociťovaný deficit z nedostatku bydlení. Tento systém říká, že zvýšíme-li nabídku, může být odstraněna neuspokojená poptávka. Chyba, která se v tomto systému objevuje, je ta, že nemůžeme přesně změřit nedostatek bytů, proto je vždy nedostatek bytů relativní. V tomto systému také cena bydlení nevyjadřuje míru vynaložených nákladů. Tržní systém nám říká, že byty jsou zboží a jsou rozdělovány podle cen, nabídky a poptávky. Bytový fond znázorňuje nabídku. Jako nevýhoda tohoto systému je brán sociální dopad tržního systému, který může mít silné následky. Proto se v každém státě nachází státem regulovaný bytový trh. Státní zásahy ovšem musí být uskutečňovány tak, aby nenarušovali plynulý chod bytového fondu. Hlavní faktory ovlivňující bytovou politiku jsou pokládány za demografické faktory, především přírůstek cenzových domácností a jejich struktura podle věkových skupin a členů. Bytovou politiku ovlivňuje bytový fond, struktura bytů podle územního rozložení, jejich velikosti, technické vybavenosti a dalších kvalitativních charakteristik. Nezanedbatelné faktory jsou vývoj a změny životního stylu a změny v úrovni životního standardu WILDMANNOVÁ, Mirka. Sociální politika:distanční forma studia. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN , str KREBS, Vojtěch et al. Sociální politika. 5. Wolters Kluwer, s. brožovaná. ISBN , str

17 3.1.3 Typy bytové politiky Bytová politika je rozdělena do dvou skupin. První skupinou je doplňková bytová politika a druhou skupinou je komplexní bytová politika. Charakteristika doplňkové bytové politiky je, že se spoléhá na tržní mechanismus, kde se ovšem stát orientuje hlavně na pomoc nízko příjmovým a znevýhodněným skupinám obyvatel. Komplexní bytová politika se zaměřuje na všechny vrstvy obyvatelstva a vyznačuje se intervencí státu do trhu s byty. Podrobněji lze bytovou politiku členit dle druhu sociálního státu. Podle Espinga Andersena můžeme odvodit čtyři základní typy evropské bytové politiky. Od sociálně demokratického modelu sociálního státu je odvozen první typ bytové politiky. Tento typ je založen na zajištění bydlení ve velké míře z veřejných zdrojů a na celospolečenské solidaritě, podporuje rovný přístup všech občanů k bydlení. Stát podporuje hlavně družstevní a nájemní bydlení, intervenuje do trhu s byty a tím se snaží pomáhat jednotlivcům v bydlení. Úskalí tohoto typu se zakládá obzvláště na vysokých finančních nárocích na veřejné zdroje a také v předpokladu vysoké míry sociální tolerance ze strany daňových plátců. Tento typ není dlouhodobě udržitelný a je ekonomicky neefektivní. Tento typ se používá především v severských státech. Korporativistický, resp. pracovně výkonový systém sociálního státu je řazen do druhého typu, jehož politika je zaměřena na pracovní činnosti jedince na trhu práce. Je založen na vlastním podílu občana na bydlení, tudíž základem se považují soukromé finanční prostředky jednotlivců. Vznikají tu i nároky na veřejné rozpočty. V tomto případě je podpora nasměrována na všechny formy bydlení. Hlavním smyslem je zajistit bydlení občanům, kteří si bydlení nezajistí vlastními financemi. Tento typ je typický pro Rakousko, Německo, Francii atd. 13 Liberální model sociálního státu je třetí typ bytové politiky, který je zaměřen na činnost jedince. Předností je vysoká míra odpovědnosti na zajištění bydlení, soběstačnost a formální svoboda. Hlavní roli tu hraje trh, protože hrozí, že některé domácnosti, které 13 POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, s. ISBN , str. 28,29 17

18 mají nižší příjem, budou neschopné si zajistit bydlení. Stát pomáhá těm, kteří si nejsou schopni zajistit bydlení sami. Tento typ je reprezentován Velkou Británií, USA, Austrálií, Irskem atd. Čtvrtým typem bytové politiky je rudimentární model sociálního státu. Považuje se za extrémní typ. Stát svým občanům nabízí pouze určitou záchrannou sociální síť, angažuje se minimálně, péči o bydlení tak nechává úplně na občanech. Patří sem například Řecko, Portugalsko. Z těchto modelů ani z dlouholetých zkušeností různých zemí nejde vyvodit model, který by plně fungoval a byl bezchybný. Česká republika má nejblíže k typu korporativistickému, jelikož je zde vlastní účastnictví občanů při zajišťování bydlení, ale zároveň ponechává silné vládní intervence do trhu s byty Cíle bytové politiky Základním cílem bytové politiky je obecně dosáhnout dostatečné úrovně bydlení jednotlivých občanů dané země, tedy zvýšení tzv. celkové a finanční dostupnosti bydlení. Kromě hlavního cíle bytové politiky jsou i doplňkové cíle, které jsou formulovány v jednotlivých zemích. Do státní bytové politiky zařazujeme tyto cíle: - zvýšení objemu bytové výstavby - podpora vlastnického bydlení - podpora péče o současný bytový fond a jeho optimální využívání - podpora nájemního bydlení - podpora výstavby sociálního bydlení - podpora nízko příjmových či jinak znevýhodněných domácností 14 POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, s. ISBN , str. 28,29 18

19 - zvýšení účinnosti a efektivnosti poskytovaných dotací do oblasti bydlení - zlepšení právní úpravy vztahů jednotlivých subjektů na trhu s byty Nástroje bytové politiky Nástroje bytové politiky rozdělujeme do čtyř skupin, kterými stát intervenuje do trhu s byty. Je to regulace, podpora výzkumu a poskytování informací, posilování konkurence a subvencování. Regulace se zabývá nájemným. Systém přidělování bytů podle určitých pravidel je formou regulace, která představuje administrativní přidělování bytů v době akutní nouze. Do této skupiny řadíme i tvorbu stavebních standardů ve formě stavebních norem, které se stávají současným trendem v Evropě. Druhým nástrojem je podpora výzkumu a poskytování informací. Pokud sbíráme informace a šíříme informace o situaci na trhu, můžeme tím pomoct při hledání vhodného bydlení. Zvyšování konkurence je bráno jako třetí nástroj bytové politiky. Aktivní rolí je tu obec, která zajišťuje například poskytování obecních pozemků na výstavbu nebo obecním bytovým fondem s nižším nájemným. Cílem je snížení cen bydlení na trhu. Subvencování neboli podpora bydlení z veřejných prostředků je nejznámější formou. Tato forma však nemusí vždy přinášet prospěch cílové skupině Charakteristika bytového fondu v ČR Státní fond rozvoje bydlení je jeden z nástrojů uskutečnění bytové politiky, který byl vytvořen zákonem č. 211/2000 Sb. ze dne 21. června Fond má za úkol vytvářet, 15 POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, s. ISBN , str. 30,31 16 POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. 1. Praha: Ekopress, s. ISBN , 39,40 19

20 hromadit a zvyšovat finanční prostředky určené na podporu investic na bydlení a užívat je v souladu se zákonem na podporu především těchto tří směrů: 1. podpora výstavby bytů, hlavně bytů nájemních 2. podpora oprav bytového fondu, hlavně na podporu oprav domů vystavěných panelovou technologií 3. podpora výstavby technické infrastruktury v obcích, tedy na zainvestování pozemků vhodných pro budoucí bytovou výstavbu. Státní fond rozvoje bydlení je individuální právnickou osobou, je řízen výborem Fondu, v jehož čele je ze zákona ministr pro místní rozvoj. Ostatní členové výboru jsou ustanoveni vládou. Majetek Fondu patří do majetku státu. Vnitřní organizace a činnost je upravena statutem, který byl schválen usnesením vlády č. 948 ze dne Dále tento fond umožňuje napřed vymezit objemy prostředků na dané cíle. Finanční prostředky nemusí být vráceny do konce roku do rozpočtu, mohou přecházet do dalšího roku. Tato realita je téměř významnější než souhrnný objem prostředků, protože překonává celou řadu potíží, které jsou doprovázeny dotacemi ze státního rozpočtu a mohou směřovat k nehospodárnosti a menšímu efektu využít státní peníze. 17 Bytový fond je u nás ve velmi špatném stavu a to i přesto, že byla provedena velká bytová výstavba v šedesátých až osmdesátých letech. Kvalita izolačních materiálů je z technického hlediska velmi nízká a proto se spotřebovává mnoho energie na vytápění. 18 Bydlení v současné době patří sice mezi základní životní potřeby a dosažená úroveň bydlení je jedním z důležitých ukazatelů celkové životní úrovně, ale je statkem (službou) soukromého charakteru a jeho zajišťování nemůže být v tržní ekonomice považováno za nárok občana vůči společnosti nebo za svého druhu veřejný statek, který musí stát každému občanu garantovat. 17 Státní fond rozvoje bydlení: úvodní strana. [online]. [cit ]. Dostupné z: 18 HORÁK, Milan; NOVÁKOVÁ Helena. Privatizace bytového fondu podle zákona o vlastnictví bytů ve znění zákona č. 103/2000Sb. a vzory potřebných písemností. 1. Praha: Polygon, s. ISBN , str. 10,11 20

21 Ze státního rozpočtu jsou finanční prostředky poskytovány na podporu bytové výstavby a bydlení několika formami: příspěvky ke stavebnímu spoření, půjčky obcím na modernizaci stávajícího bytového fondu, podpora hypotečních úvěrů, podpora vybudování infrastruktury atd. 19 Tabulka č. 1 Bytový fond v České republice k HORÁK, Milan; NOVÁKOVÁ, Helena. Privatizace bytového fondu podle zákona o vlastnictví bytů ve znění zákona č. 103/2000Sb. a vzory potřebných písemností. 1. Praha: Polygon, s. ISBN , str. 10,11 21

22 Zdroj:MMR-Bytový fond v České republice k [online]. [cit ]. Dostupné z: Hlavní ukazatele bytového fondu Základními ukazateli bytového fondu jsou byty v osobním vlastnictví, nájemní bydlení, obecní nájemní bydlení, družstevní bydlení a jiné užívání bydlení. Tyto všechny typy jsou zastoupeny ve struktuře bydlení. V Evropě je velmi odlišná struktura bytového fondu podle vlastnictví a uživatelskému vztahu k nemovitosti. I přes tyto odlišnosti se dají zpozorovat trendy ve vývoji bydlení v evropských zemích. Hlavní formy bydlení: bydlení vlastnické bydlení soukromé nájemní bydlení sociální i neziskové bytové organizace Charakteristika bydlení pro seniory V souvislosti s očekávaným demografickým vývojem přijala Česká republika několik strategických dokumentů, ve kterých je problematika seniorského bydlení řešena. Základním strategickým dokumentem České republiky v otázce přípravy na stárnutí je Národní program přípravy na stárnutí na období let , který přijala vláda v roce Cílem tohoto dokumentu je postarat se, aby dílčí politiky adekvátně reagovaly na demografické změny a na potřeby a problémy starších lidí MMR-Bytový fond v České republice k [online]. [cit ]. Dostupné z: oblasti-bytove-politiky/vybrane-udaje-o-bydleni/vybrane-udaje-o-bydleni-2004/2-zakladni-charakteristiky- bytoveho-fondu-udaje/bytovy-fond-v-ceske-republice-k GOLLER, Stanislav; PROSTĚJOVSKÁ, Zita; BROŽOVÁ, Lucie. Bytová politika a limity reprodukce bytového fondu. 1. Praha: České vysoké učení v Praze, s. ISBN Str. 20,21 22 LUX, Martin; KOSTELECKÝ, Tomáš. Bytová politika teorie a inovace pro praxi. 1. SLON, s. ISBN , str

23 3.2.1 Ústavní pobytová zařízení pro seniory V malém i velkém rozsahu zajišťuje seniorům rezidenční péči ústavní bydlení. Máme několik forem ústavního zařízení. Jednou formou je bydlení v domovech či penzionech pro seniory. Penzion je určen pro méně seniorů, kteří spolu mohou navazovat sousedské vztahy. Tyto penziony se starají o ubytování soběstačných seniorů, kteří nemají lehkou bytovou situaci a sociální situaci. Jsou zde ubytováni senioři, buď samostatně, nebo také v páru, kteří nevyžadují intenzivní péči. Těmto obyvatelům jsou poskytovány služby, jako jsou úklid, praní prádla a základní služby. Tito obyvatelé mohou využít i jiných služeb, za příplatek a to například lékařské prohlídky, zajišťování obědů, různá cvičení, nákupy, kadeřnictví, pedikúra, doprovody na úřady a jiné služby, které poskytují domovy. Tradiční forma ústavního bydlení je řešena domovem pro seniory, který zahrnuje komplexní péči včetně ubytování, stravy, celodenní lékařskou péči a různé jiné aktivity. Domovy seniorů zajišťují velkou kapacitu pro seniory, což může vyvolat u některých seniorů deprese ze stěhování. Toto zařízení spadá do institucionálních zařízení. V nových bytech pro seniory jsou oddělené pokoje jednolůžkové nebo dvoulůžkové, senioři mají možnost využít společnou kuchyň, komfortní koupelnu a společný prostor. Komerční služby slouží jak seniorům, tak široké veřejnosti. Malá ústavní zařízení s komplexní výbavou jsou charakterizována pro malé vesnice, která odpovídají potřebám jednotlivým seniorům. Těchto zařízení je ovšem velmi málo. Všechny tyto vyjmenované typy bydlení pro seniory v jednom místě s komplexním vybavením je nazýváno Centrum pro seniory. Poskytuje služby seniorům odkázaným na pomoc druhých a to v rezidenční péči centra pro seniory. Pomáhají seniorům, kteří bydlí ve vlastních bytech, jsou soběstační. Je zde kvalitní péče, velikost prostoru je pro seniory řešena tak, aby si na něj senioři zvykli a přijali ho za své. Toto centrum se nachází například v Brně Ivanovicích GLOSOVÁ, Dagmar et al. Bydlení pro seniory. 1. Brno: ERA, s. ISBN , str. 92, 94, 96,97 23

24 3.2.2 Financování zařízení pro seniory Ústavní sociální péči zřizují a financují krajské úřady a pověřené obce. Do této péče spadají ústavy sociální péče s trvalým pobytem, kam zařazujeme například domovy pro seniory a penziony po seniory. Dále to jsou zařízení sociální péče pro jednorázovou pomoc, kam patří například jídelny pro seniory. 24 Na financování sociálních ústavů se podílí hlavně krajský úřad a částečně i obce. Z ekonomického hlediska fungují tyto ústavy jako příspěvkové organizace. Z rozpočtu na MPSV dostávají na jedno lůžko ročně cca Kč (stav v r. 2009). V rámci ústavu lze zřídit kulturní fond, který je financován z prostředků příslušného krajského úřadu. Do fondu plyne 50 % z čistého výnosu pomocného hospodářství a ústavní výroby. O povinnosti příjemce nahradit náklady za poskytnutou službu sociální péče rozhoduje příslušný státní orgán obec nebo krajský úřad. Za pobyt ústavu sociální péče, zřízeným MPSV ČR, KÚ a obcemi, hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Po úhradě nákladů musí občanovi zůstat z jeho příjmu alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Mezi nejčastější typy sociálních zařízení, kterých je vždy několik v regionu (kraji), patří domovy seniorů a penziony pro seniory. Ekonomicky fungují převážně jako organizační složky, které jsou svými rozpočty přímo napojeny na rozpočty svých zřizovatelů, tj. nejčastěji krajský úřad. 25 Pečovatelská služba umožňuje zajištění stravy a poskytování hygienických služeb seniorům, kteří žijí ve vlastních bytech. Na rozdíl od zdravotní péče na tuto pečovatelskou službu není právní nárok. Ústavní péče je z hlediska náročnosti na finanční prostředky dražší. Stát dotuje zhruba 5x vyšší částkou jedno místo v ústavu sociální péče, než je tomu u pečovatelské služby. Obec poskytuje občanům a organizacím, kteří poskytují sociální služby příspěvek na sociální služby, který je předem dohodnutý. Organizace či občan poskytující tyto služby uzavírají písemnou dohodu s obcí nebo krajským úřadem. Krajský 24 PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str. 294, PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str. 294,

25 úřad dohlíží a kontroluje úroveň poskytovaných služeb a hospodaření s finančními prostředky na tyto služby. 26 Rozpočet pro pečovatelskou službu je sestavován s těmito předpoklady 1/3 finančních prostředků je přímo od uživatelů služeb, 1/3 poskytne Ministerstvo práce a sociálních věcí a 1/3 poskytne kraj a město, kde je služba poskytována. 27 Příspěvek na péči je určen osobám, které se při zvládání základních životních potřeb neobejdou bez pomoci jiných osob. Z poskytnutého příspěvku pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb, dětský domov nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. 28 Příspěvek na bydlení seniorů je dávka státní sociální podpory, o kterou mohou senioři zažádat na kontaktních místech úřadu práce dle trvalého bydliště. Tento úřad o tomto příspěvku rozhoduje. Podmínky na příspěvek a jeho nárok vysvětlují pracovníci úřadu práce a dále poradny ministerstva práce a sociálních věcí, poradny Rady seniorů České republiky, Občanské poradny, poradny Sdružení nájemníků České republiky, poradny odborových centrál. Příspěvek na péči přiznávají obecní úřady také dle žadatelova místa trvalého bydliště. Podmínky tohoto příspěvku vysvětlují pracovníci obecního úřadu, poradny ministerstva práce a sociálních věcí, poradny Rady seniorů České republiky, Občanské poradny, poradny odborových centrál PEKOVÁ, Jitka; PILNÝ, Jaroslav; JETMAR, Marek. Veřejný sektor řízení a financování. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN , str. 294, MAŠKOVÁ, Alena. Pečovatelky nebo popelky?. Rezidenční péče: odborný čtvrtletník pro management ústavů sociální péče, 2009, roč. 5, č. 4, s MMR-Dávky na bydlení. Příspěvek na bydlení [online]. [cit ]. Dostupné z: plus-Na co mají čeští důchodci nárok: [online]. [cit ]. Dostupné z: 25

26 3.2.3 Druhy služeb sociální péče Všechna zařízení poskytující sociální služby jsou uvedeny v zákoně o sociálních službách. Domovy pro seniory jsou celoročním pobytovým zařízením. Tyto zařízení jsou poskytována seniorům, kteří se o sebe nejsou schopni postarat sami a vyžadují komplexní péči. Podobné domovům pro seniory jsou domovy se zvláštním režimem, které jsou poskytované také po celý rok. Mají větší počet zaměstnanců, kteří jsou specializováni na danou poruchu jedince. Jsou zde přijímáni lidé s celoživotními duševními poruchami, mentálně postižení a lidé závislí na návykových látkách, tímto se liší od domovů pro seniory. Domy s pečovatelskou službou jsou zaměřeny na seniory a manželské páry seniorů, kteří jsou relativně zdraví. Tito senioři nejsou závislí na pomoci ošetřujících osob, ani nepotřebují komplexní zdravotní péči. Potřebují pomoc pouze při nějakých činnostech jako je např. hygienická péče v koupelně a jiné. Je zde kvalitní bydlení. Ubytování seniorů je zajištěné v samostatné bytové jednotce na základě smlouvy. Mohou si zvolit pečovatelské i jiné služby. Další centra denních služeb jsou domovinky, které poskytují seniorům s psychickými nebo omezenými fyzickými schopnostmi denní pobyt. Senioři jsou zde přijímáni, když pečující příbuzní jsou v práci či potřebují zařídit jiné věci a nemohou se zrovna o seniora postarat. Seniorovi jsou poskytnuty například společenské a tělovýchovné služby, které mají na starost kvalifikovaní pracovníci. K dispozici jsou tu i obědy. Pokud se pečující rodina rozhodne odjet na dovolenou, může seniora ponechat v tomto zařízení. Senior bude přijat na přechodnou dobu do lůžkové části zařízení a bude o něj postaráno. Denní stacionáře jsou ambulantní službou. Senior, který potřebuje pravidelně pomoc druhé osoby, dochází sám do tohoto stacionáře. Je mu zde poskytována socializační a všestranná péče. 26

27 Týdenní stacionáře fungují jako denní stacionáře s rozdílem pobytu seniora. Fungují většinou od neděle večer, nebo pondělí ráno do pátku, potom si je rodina bere na víkend domů. V domácím prostředí je seniorům poskytována pečovatelská služba. Jsou to ošetřovatelské úkony, jako je hygienická péče, krmení, nakupování, žehlení, doprovod k lékaři a jiné služby. Tyto služby jsou placené. Střediska osobní hygieny, rozvoz obědů a prádelny jsou zřizovány pečovatelskou službou. 30 Sociální služby se neustále profesionalizují. Přestože je hodnota pomoci lidem v nouzi pro společnost i život člověka nevyčíslitelná, neodráží se to ani v morálním kreditu lidí pracujících v oboru, ani se to nereflektuje v ohodnocení práce MLÝNKOVÁ, Jana. Péče o staré občany: učebnice pro obor sociální činnost. 1. Praha: Grada, 2011, 192 s. ISBN , str. 65, 66, TICHÁ, Michaela. Motivace a motivování v sociálních službách. Odborný časopis Sociální služby: Měsíčník vydávaný Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2013, roč. 15, č. 2, s

28 Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb Druh služby sociální péče Počet služeb centra denních služeb 107 denní stacionáře 274 domovy pro osoby se zdravotním postižením 232 domovy pro seniory 485 domovy se zvláštním režimem 179 chráněné bydlení 153 odlehčovací služby 264 osobní asistence 219 pečovatelská služba 816 podpora samostatného bydlení 36 průvodcovské a předčitatelské služby 41 sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče 135 tísňová péče 18 týdenní stacionáře 81 Celkem Pramen: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. [online]. [cit ]. Dostupné z: 32 Počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb (rok 2010) Níže uvedená tabulka ukazuje, že jednoznačně dominujícím druhem služby z hlediska kapacity počtu lůžek jsou domovy pro seniory a k této kategorii lze připočíst také 32 MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. [online]. [cit ]. Dostupné z: 28

29 kapacity domovů se zvláštním režimem, ve kterých je poskytována služba především seniorům. Kapacita těchto služeb činí celkem lůžek, což znamená, že 1 lůžko připadá na 31 osob ve věku 65+. S ohledem na očekávaný demografický vývoj lze předpokládat, že již ve střednědobém horizontu nebude tato kapacita dostačovat. Kapacita domovů pro osoby se ZP se již v současnosti jeví jako dostatečná a poptávka po tomto druhu služby má spíše snižující se tendenci. 33 Tabulka č. 3 Druhy pobytové/ambulantní sociální služby počet lůžek azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty 124 chráněné bydlení krizová pomoc 106 noclehárny odlehčovací služby služby následné péče 141 sociální rehabilitace 599 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče terapeutické komunity 222 týdenní stacionáře 968 Celkový součet Zdroj: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. [online]. [cit ]. Dostupné z: MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. [online]. [cit ]. Dostupné z: 34 MPSV.CZ: Analytické dokumenty k sociálním službám. [online]. [cit ]. Dostupné z: 29

30 Lidé v těžké sociální situaci, jejichž malá soběstačnost je způsobená těmito vlivy: - věkem senioři ve věku 70 let a více - zdravotním stavem, kdy soběstačnost dosahuje minimálně I. stupně závislosti podle zákona o sociálních službách. 35 Pokud je senior přijímán do nějakého druhu sociální péče, je to velký proces, který může nést různou řadu problémů. Určitě je dobré na to seniora připravit, popřípadě mu pomoci, aby se rozhodl dobrovolně, neměl by k tomu být nucen. Po přijetí klienta do zařízení, je potřeba mu věnovat maximální pozornost, aby si postupně zvykl na nové prostředí. Je to úkol pro celý tým, který pracuje s tímto klientem a měla by se zapojit i rodina. Každý klient má mít individuální plán, založen na zhodnocení zdravotního i duševního stavu klienta. Plán stanoví postup, který řeší nejvážnější problémy klienta a kroky, které mohou pomoci jeho aktuálnímu stavu Charakteristika bytové politiky v Rakousku Rakousko Charakteristika rakouské ekonomiky a bydlení V Rakousku žije 8,2 mil. obyvatel, počet obyvatel roste. Spolupůsobí zde především kladné saldo zahraniční migrace. Po roce 2001 se projevil mírný ekonomický útlum, který je od roku 2005 vystřídán opětným vzestupem. Tendence snižování úrokových sazeb přetrvává, počet domácností jako uživatelů bydlení a jako hlavní finanční zdroj dlouhodobě roste a udržuje poptávku po bytech na ekonomicky významné úrovni. Bytová výstavba v ročním rozsahu kolem 40 tis. bytů musí reagovat na stárnutí obyvatel a změny ve skladbě domácností (třetina domácností je jednočlenná, ve Vídni dokonce 35 KADLECOVÁ, Milada; VAŘEJKOVÁ, Helena. Zvýšení variability bytového fondu: nové nástroje pro zvýšení dostupnosti bydlení se zřetelem na seniory. 1. Brno: Institut regionálních informací, s. ISBN , str MATOUŠEK, Oldřich; KODYMOVÁ, Pavla; KOLÁČKOVÁ, Jana. Sociální práce v praxi: Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. 2. Praha: Portál s. r. o., s. ISBN , str. 181,

31 45%). Při 8,2 mil. obyvatel je v Rakousku 3,8 mil. bytů, tj. 468 bytů na 1000 obyvatel. Ve výstavbě se počítá s tím, aby kromě komerčních bytů bylo dostatečné zastoupení i bytů finančně dostupných. Vychází se i z toho, že komerční bytová výstavba se vyznačuje i dosti velkými výkyvy v počtech dokončených bytů. Například na přelomu století se snížila až na 1/4 předchozího rozsahu. Stabilizující úlohu naopak sehrává výstavba s určitou mírou regulace. Důvodem, proč se setrvává na významném podílu nájemního sociálního bydlení, je, že kromě sociální funkce se tím posiluje i funkce stabilizujícího prvku v národním hospodářství. V systému podpor z veřejných zdrojů lze pozorovat, že se v posledních letech stává pružnější, zvyšuje se počet kooperačních aktivit všech účastníků procesu bydlení. Celkově je systém financování bydlení a podpor z veřejných zdrojů charakterizován zhruba takto: 1) Bylo dosaženo vysoké dostupnosti a sociální stability v bydlení. Téměř všechny domácnosti nalézají bez velkých potíží úměrné (standardní) bydlení, bydlí v bytech samostatně, bez vynuceného soužití. 2) Podpory z veřejných zdrojů sehrávají důležitou úlohu, aniž by potlačily tržní principy. Podílejí se při posílení dostupnosti bydlení na nákladech a výdajích obyvatel na bydlení. 3) Za stále významnou je pokládána činnost vzájemně prospěšných bytových společností, do systémů podpor jsou však zapojovány i soukromé fyzické a právnické osoby pracující na ziskovém principu i podniky, jejichž hlavní zaměření je mimo oblast bydlení. 4) V podporách zcela převládají úvěrové formy. V současné době se stabilně rozděluje kolem 2 mld. EUR. Zhruba asi 670 mil. EUR je získáno z tzv. zpětných toků (splátky úvěrů a úroky), asi 125 mil. EUR poskytují v sumě spolkové země. Od roku 1945 byla podpořena výstavba cca 3/4 dokončených nájemních bytů a 45% bytů vlastnických. Zvláštní zvýhodnění se v poslední době používá ve výstavbě bytových objektů využívajících obnovitelnou energii, energeticky úsporných. 5) Na financování bydlení se podílí významně úvěry získané ze stavebního spoření. V roce 2000 se podílely 30,6% na celkových úvěrech v sektoru bydlení. Průměrné zatížení domácností v podmínkách tohoto úvěru činí zhruba 22% průměrného příjmu. 31

32 6) Podle zdrojů 34% financování připadalo na vlastní prostředky, 6,5% na dotace a 59,5% na úvěrové prostředky Bydlení seniorů ve Vídni Domovy důchodců se staly domy pro život. Domovy důchodců z 50. let potřebovaly reformu. Nejdůležitější bylo vyhledat nový fungující model. Inspirací byly domovy důchodců ve Švédsku a Dánsku, kde měli obyvatelé vlastní byty. Kuratorium vídeňských domovů důchodců bylo založeno v roce S rokem 1997 přišlo přejmenování z názvu domovy důchodců na bytové domy důchodců. Sociální služby se zasloužily o to, aby starší lidé zůstali déle ve svých domech, byly rozšířeny pečovatelské stanice a domovy důchodců byly změněny na pečovatelské domy. Pro péči a opatrování seniorů je ve Vídni zřízena rozlehlá škála nabídek na velmi kvalitní péči. Fond sociální Vídeň se stará o přidělování a podporu neboli financování pečovatelských služeb. Město Vídeň podporuje ambulantní péči pro starší lidi, aby mohli žít ve svých bytech nebo prostředí jim známé. O služby Fondu sociální Vídeň požádalo v roce 2010 okolo obyvatelů. Vídeň má k dispozici osm poradenských center, které jsou určeny pro starší občany, kterým jsou poskytovány služby v oblasti opatrovnictví a péče. Jsou tu kompetenční centra pro stacionární nabídky, denní centra pro seniory, domácí lékařské péče o nemocné. Sociální systém tu byl nastaven na požadavky 21. století, kterému odpovídá zřízení Vídeňského sociálního fondu. Cíl fondu zabezpečuje podporu základních sociálních potřeb bydlení, práci s občany, zlepšení zdraví obyvatelstva, k rehabilitacím a jiným ošetření. Vídeňský fond zajišťuje efektivnost finančních prostředků v sociální a zdravotnické oblasti. Asi 630 milionů euro ročně z daní, dává městu Vídni vysokou šanci, že sociální služby budou mít vysokou úroveň Česká společnost pro rozvoj bydlení. [online]. [cit ]. Dostupné z: 38 Vídeňský sociální systém. [online]. [cit ]. Dostupné z: 32

33 Příklad bydlení seniorů ve Vídni Nový prvek ve struktuře služeb je chráněné bydlení pro seniory, které je řešeno speciálně upravenými byty, které se nalézají v bytových domech s různorodou skladbou obyvatel. Tento způsob bydlení je určen seniorům, kteří nemohou nebo nechtějí z nějakého zdravotního nebo sociálního důvodu bydlet sami a nemusí být stále ošetřováni. Tyto byty mají bezbariérový přístup a jsou různě velké (3-8 ložnic). Postup bydlení seniorů je ve všech bytech stejný. Klienti mají k dispozici vlastní ložnici, kterou si mohou sami vybavit podle svých představ. V bytě se nachází bezbariérová koupelna a podle počtu obyvatel na jednotlivé byty jedna nebo dvě toalety. Společná kuchyň, jídelní kout a obývací pokoj slouží k setkání s ostatními klienty. Těmto klientům jsou poskytovány služby podle jejich jednotlivých potřeb. Pro klienty, kteří potřebují zdravotní péči, přichází dle potřeby ošetřovatelka nebo lékař. Dále jsou klientům k dispozici jedna nebo dvě pečovatelky v době od 7 do 15 hodin. V odpoledních a večerních hodinách se klienti ocitnou sami, ale pokud mají nějaký problém, mohou si přivolat okamžitou pomoc speciálním nainstalovaným zařízením, které je umístěno v bytech. Pokud senior onemocní na krátkou dobu, je poslán do nemocnice, potom se vrací zpět do chráněného bydlení. Pokud člověk onemocní natolik, že vyžaduje každodenní péči, která dochází za klientem, je tato péče dohodnuta s ošetřovatelskou agenturou, která je hrazena se zdravotním pojištěním. Hlavní náplní této péče je poskytnout seniorovi toto bydlení do konce jeho života. Poskytovatel těchto služeb zaměstnává také sociální pracovníky a psychologa, kteří se věnují seniorům. Tito pracovníci pomáhají klientům řešit jejich osobní problémy, starosti, ale také dlouhodobé nemoci některých obyvatel, úmrtí nebo příchod nového klienta. Pokud si senioři sami nevaří a neuklízí, mohou využít dovážky jídla nebo úklidové služby. Nebo si senioři mohou pomáhat navzájem. Toto bydlení znamená pro obyvatele mnoho, nejsou izolováni od společnosti, ale mají dostatek vlastního soukromí. Klientovi může pomáhat s péčí, úklidem, nákupem nebo jinými potřebnými věcmi rodina, kamarádi, příbuzní. Senioři se mohou účastnit různých kulturních a společenských akcí, setkání. Ve Vídni je v dnešní době šestnáct těchto bytů. Tyto byty mají různí majitelé, ale většinou to je samo město. Poskytovatelé těchto služeb jsou nestátní neziskové organizace. Tyto organizace platí městu za používání bytu nekomerční nájem a na začátku mohou získat půjčku. Senioři 33

34 platí nájemné, které činí dvě stě až tři sta euro za měsíc podle velikosti bytu a pokoje. Také si hradí ostatní služby jako je dovoz jídla nebo úklid, pečovatelská služba a jiné, tato cena se odvíjí od příjmu seniora, jeho penze a příspěvku pro bezmocnost. Jestliže to nestačí na pokrytí služeb, rozdíl zaplatí město. Náklady jsou v průměru asi sto euro za měsíc na osobu. Tato péče je více než třikrát levnější než při pobytu v domově pro seniory. Na začátku tohoto bydlení bylo zapotřebí informovat veřejnost s tímto projektem. O tento druh služby je neustále větší a větší zájem. Doba čekání na toto chráněné bydlení je dva a více roků. Vídeňský magistrát přemýšlí o výstavbě dalších speciálních bytů. Prvotně jsou zde bráni senioři rezidenční péče, kteří mají o tuto službu zájem a jsou vytipováni psychologem. Většině seniorů se po umístění do tohoto chráněného bydlení zlepší zdravotní stav a jsou více samostatní Dům Gustava Klimta Haus Gustav Klimt Tento dům byl vybudován za finanční podpory města Vídně a v roce 1985 byl otevřen. Nachází se tedy ve Vídni na ulici Felbigergasse 81. Skládá se z 258 jednopokojových a 14 dvoupokojových apartmánů. Jednolůžkové apartmány jsou velké přibližně 34 m 2 včetně balkónu. Dvoulůžkové jsou velké zhruba 53 m 2 také včetně balkónu. Každý apartmán má vstupní halu s šatnou, vestavěnou skříň, lednici, mikrovlnou troubu. Dále má koupelnu se sprchovým koutem, lékárničku, umyvadlo a toaletu, obývací pokoj s prostorem na spaní, dvoulůžkový apartmán má ložnici oddělenou. Chodba a koupelna jsou plně vybaveny. Obývací pokoje a ložnice jsou vybaveny podle osobního vkusu obyvatel s jejich vlastním nábytkem. Každý apartmán má telefon a je možné připojení na internet. 39 GLOSOVÁ, Dagmar et al. Bydlení pro seniory. 1. Brno: ERA, s. ISBN , str. 23, 24 34

35 Společné aktivity, jednotlivé aktivity a různé příležitostní setkání se uskutečňují ve společných prostorách a komunitních zařízení. Jsou zde společné prostory, které mohou obyvatelé využívat a to je například velké foyer s recepcí, velký sál s jevištěm, knihovna. 40 Pracovní místnosti a místnosti pro koníčky, které obyvatelé mají, jsou internet, televize, terasa, lázně s krytým bazénem, parní lázně, sauna a solárium, bowling, dobře vybavená posilovna s různými zařízeními, stolní tenis, kulečník. Jsou zde i oddělené prostory jako jsou prádelna, kde jsou mincovní pračky se sušičkou. Potom zde máme nejrůznější služby jako je kadeřnictví, lékaře, sociální poradenství, animace, psychologické poradenství. Je tu dostatek parkovacích míst. Každý den se tu čerstvě vaří. Kolem domu se nachází park, který je rozlehlý a pokrývá otevřený prostor o 3800 m 2, většinou patří k hotelové zahradě. Park má krásné staré stromy, vybavenou pergolu a terasu, která slouží obyvatelům k posezení a relaxaci. Pokud pacienti vyžadují péči, tak o ně pečují kvalifikované sestry. Někdy jsou přítomni i lékaři Shrnutí teoretické části V teoretické části jsem objasnila pojem sociální politika a pod ni spadající bytová politika, na kterou jsem se zaměřila. Bytová politika se stará o seniory v oblasti bydlení. Dále jsem se zabývala otázkou, jak systém podporuje seniory ústavními pobytovými zařízeními a službami sociální péče. V tabulkách poukazuji na počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb, počet služeb a sociální péče vedených v registru poskytovatelů sociálních služeb dle právní formy poskytovatele sociální služby a počet lůžek dle jednotlivých druhů sociálních služeb pro rok Charakterizuji zde bytovou politiku Rakouska, bydlení seniorů ve Vídni a jako příklad bydlení pro seniory jsem uvedla Dům Gustava Klimta ( Haus Gustav Klimt). 40 Haus Gustav Klimt, Seniorenheim-Altersheim-Pflegeheim-Wien. [online]. [cit ]. Dostupné z: 41 Haus-Kuratorium Wiener Pensionisten-Wohnhäuser. [online]. [cit ]. Dostupné z: 35

36 3.5 Metodologie pro praktickou část V praktické části použiji dotazníkové šetření, které je složeno ze dvou dotazníků. První dotazník je určen pro seniory nezávislé na cizí pomoci, kteří bydlí sami, a druhý dotazník pro seniory, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých, žijících v domově pro seniory. Na základě těchto dotazníků vytvořím grafy. Následně zpracuji a vyhodnotím výsledky mého šetření. Dále budu provádět řízený rozhovor s majitelem soukromého sektoru pro seniory, který realizuje developerský projekt. 36

37 4 Praktická část K cílům, které jsem si v této bakalářské práci stanovila, jsem potřebovala získat primární data z dotazníkového šetření, které bylo provedeno v prvním dotazníku se seniory v domově pro seniory a v druhém dotazníku s aktivními seniory v Jihomoravském kraji. Dotazníkové šetření jsem provedla s 225 seniory a bylo prováděno v měsíci lednu, únoru, březnu seniorů bylo ze třech domovů pro seniory. Z toho 55 seniorů bylo z Domova pro seniory ve Vyškově, kde jsem spolupracovala přes sestřičky. 28 seniorů z Domova pro seniory na adrese Vychodilova v Brně, kde jsem spolupracovala s vedoucí zdravotně-sociálního úseku paní Olgou Smutnou. Dalších 35 seniorů bylo vyplněno v Domově pro seniory v Sokolnicích, kde jsem spolupracovala přímo s panem ředitelem MVDr. Petrem Nováčkem. Všichni tito lidé byli velice příjemní a ochotní. Aktivních seniorů, kteří vyplnili dotazník, bylo 107. Tyto dotazníky byly prováděny na několika různých místech. 27 dotazníků bylo provedeno se seniory, kteří se schází pravidelně v Brně na Křenové 67 v Městském výboru, 39 dotazníků bylo vyplněno v Senior pointu v Brně na Mendlově náměstí 1a, kde jsem spolupracovala s panem ředitelem projektu Senior Point Ing. Lukášem Vaculíkem a 41 dotazníků bylo uděláno s rodinou, po známých babičky a dědy, prarodičů mých známých Dotazníkové šetření První dotazníkové šetření je zaměřeno na bydlení pro seniory v domovech pro seniory v Jihomoravském kraji. U dotazníků bylo použito 16 otázek. Bylo vyplněno a zpracováno 118 dotazníků. Druhé dotazníkové šetření se zabývá aktivními seniory v Jihomoravském kraji. U tohoto dotazníku bylo použito 14 otázek. Vyplnilo to 107 seniorů a potom byly dotazníky zpracovány. 37

38 4.1.1 Dotazníkové šetření v domově pro seniory Otázka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví Zdroj: Zpracováno autorem První otázka v dotazníku se vztahuje k pohlaví respondentů. V grafu 1 můžeme vidět procentuální vyjádření odpovědí. Na tuto otázku odpovědělo 64 % žen a 36 % mužů. Otázka č. 2: Rozdělení respondentů podle věku Graf č. 2: Respondenti podle věku Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce se respondenti museli zařadit do jedné ze tří nabízených možností věkových kategorií. V nabídce byla věková skupina let, let, 80 a více. Nejvyšší počet respondentů, tedy 53 % uvedl věk 80 a více, 32 % pak let a 15 % let. 38

39 Otázka č. 3: Rozdělení respondentů podle dosaženého vzdělání Graf č. 3: Respondenti podle dosaženého vzdělání Zdroj: Zpracováno autorem Tady si respondenti mohli vybrat z pěti možností a to ze základního vzdělání, střední odborné s výučním listem, střední odborné s maturitou, vyšší odborné, vysokoškolské. Nejvyšší zastoupení 46 % dostalo základní vzdělání, 25 % střední odborné s výučním listem, 20 % střední odborné s maturitou, 7 % vysokoškolské a 2 % vyšší odborné. Otázka č. 4: Rozdělení respondentů podle důchodu Graf č. 4: Respondenti podle výše jejich důchodu Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce si mohli dotazovaní lidé vybrat ze čtyř možností. Z výsledků vyplývá, že 39 % odpovědělo, že pobírají důchod do Kč, 30 % odpovědělo, že pobírají důchod do Kč, 16 % do Kč a 15 % Kč a více. 39

40 Otázka č. 5: Rozdělení respondentů podle zdravotního stavu Graf č. 5: Respondenti podle zdravotního stavu Zdroj: Zpracováno autorem Tady jsme se zaměřili na zdravotní stav dotazovaných, kde mohli zvolit mezi třemi varianty a to pokud se o sebe zvládnou postrat sami, pokud potřebují odbornou péči nebo pomoc rodiny. V tomto případě varianta postarám se o sebe sám a varianta potřebuji odbornou péči získala stejně 43 %. Varianta, kdy potřebují pomoc rodiny je 14 %. Otázka č. 6: Rozdělení respondentů podle toho jak často navštěvují lékaře Graf č. 6: Respondenti podle toho jak často navštěvují lékaře Zdroj: Zpracováno autorem U této otázky byly na výběr tři možnosti. A to denně, týdně, měsíčně. Odpověď denně se neobjevila ani jednou, tudíž má 0 %, odpověď týdně získala 3 % a odpověď měsíčně získala 97 %. 40

41 Otázka č. 7: Rozdělení respondentů podle spokojenosti s jejich domovem V této otázce jsme se zaměřili, zda jsou či nejsou senioři spokojeni se svým domovem. Z toho 99 % odpovědělo, že jsou spokojeni se svým domovem a pouze 1 % odpovědělo, že ne. Z toho 1 % je 1 člověk, a to muž ve věku 80 a více. Otázka č. 8: Rozdělení respondentů podle možnosti návštěvnosti stravovacího zařízení V této otázce, zda mají možnost v domově pro seniory navštěvovat pravidelně stravovací zařízení, odpověděli všichni, že tuto možnost mají. Ve všech třech domovech pro seniory je strava zajištěna a senioři mohou této možnosti využívat. Otázka č. 9: Rozdělení respondentů podle nástrojů kontaktu s okolím Graf č. 9: Respondenti podle nástrojů kontaktu s okolím Zdroj: Zpracováno autorem V tomto grafu je vidět, jaké možnosti používají senioři ke kontaktu s okolím. 53 % dotazovaných zde odpovědělo, že používají telefon, 44 % dobré vztahy se sousedy, rodinou, 2 % seniorský klub a 1 % internetové připojení. 41

42 Otázka č. 10: Rozdělení respondentů podle spokojenosti s kvalitou služeb Graf č. 10: Respondenti podle spokojenosti s kvalitou služeb Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly použity čtyři varianty, kde dvě nebyly zvoleny vůbec, málo spokojen(a) a nespokojen(a). Další dvě byly zastoupeny, a to s 86 % odpověď zcela spokojen(a) a 14 % částečně spokojen(a). Otázka č. 11: Rozdělení respondentů podle důvodů přestěhování Graf č. 11: Respondenti podle důvodů přestěhování Zdroj: Zpracováno autorem 42

43 V této otázce jsme řešili situaci, zda se respondenti přestěhovali do tohoto domova na jejich přání, protože museli, nebo na přání rodiny. 52 % respondentů odpovědělo, že se přestěhovali na vlastní přání do tohoto domova, 34 % odpovědělo, že se museli přestěhovat, protože potřebovali celodenní péči a 14 % odpovědělo, že se přestěhovali na přání rodiny. Z tohoto grafu vyplývá, že se více jak polovina přestěhovala dobrovolně, podle vlastního uvážení. Rodina tu nehraje takovou úlohu, pouze 14 % se přestěhovala do domova na doporučení rodiny. Otázka č. 12: Rozdělení respondentů z jakého důvodu zvolili tuto péči Graf č. 12: Respondenti z jakého důvodu zvolili tuto péči Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce si mohli dotazovaní vybrat ze čtyř možností, pokud si zvolili péči z důvodu zdravotního stavu, nebo nechtěli být sami či nechtěli obtěžovat rodinu, ovšem možnost, že bydlení bylo drahé nebyla ani jednou zvolena. Z toho vyplývá, že se většinou jedná o individuální rozhodnutí seniora. Tuto péči zvolilo 62 % tázaných lidí ze zdravotních důvodů, 24 % z důvodu, že nechtěli být sami, 14 %, že nechtěli obtěžovat rodinu a 0 %, že bydlení bylo drahé. 43

44 Otázka č. 13: Rozdělení respondentů podle toho jak dlouho žijí v domově Graf č. 13: Respondenti podle toho jak dlouho žijí v domově Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce odpovědělo 38 % respondentů, že více jak 3 roky žijí v domově pro seniory a další dvě možnosti, a to méně jak rok a 1-3 roky po 31 %. Otázka č. 14: Rozdělení respondentů zda mohou používat osobní majetek, který jim v instituci přibližuje domácí prostředí Graf č. 14: Respondenti podle toho zda mohou používat osobní majetek Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce 96 % respondentů odpovědělo ano, že mohou a 4 %, že nemohou. Otázka č. 15: Rozdělení respondentů podle toho zda by měl stát podporovat ústavní péči V této otázce, zda by měl stát podporovat ústavní péči, se shodli všichni na odpovědi ANO. 44

45 4.1.2 Dotazníkové šetření s aktivními seniory v domově pro seniory Otázka č. 1: Rozdělení respondentů podle pohlaví Graf č. 1: Respondenti podle pohlaví Zdroj: Zpracováno autorem Jako v předchozím dotazníku i tady se v první otázce ptám na pohlaví. V tomto případě jsem se dotazovala 70 % žen a 30 % mužů. Otázka č. 2: Rozdělení respondentů podle věku Graf č. 2: Respondenti podle věkové skupiny Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly na výběr tři možnosti a to věk 60-70let, věk a věk 80 a více. V tomto případě odpovědělo 50 %, že jsou ve věkové kategorii 60 70let, 35 % je ve věku 70-80let a 15 % ve věku 80 a více. 45

46 Otázka č. 3: Rozdělení respondentů podle dosaženého vzdělání Graf č. 3: Respondenti podle dosaženého vzdělání Zdroj: Zpracováno autorem V tomto případě si mohli respondenti vybírat z pěti odpovědí. 36 % dotazovaných odpovědělo, že mají vzdělání střední odborné s výučním listem, 28 % respondentů odpovědělo, že mají střední odborné s maturitou, 18 % vysokoškolské, 12 % základní a 6% vyšší odborné. Otázka č. 4: Rozdělení respondentů podle počtu obyvatel v místě bydliště Graf č. 4: Respondenti podle počtu obyvatel v místě bydliště Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce měli dotazovaní na výběr ze čtyř odpovědí. Zde odpovědělo 73 %, že žijí v místě bydliště s a více obyvateli, 15 % až 5 000, 7 % až a 5 % až obyvatel. 46

47 Otázka č. 5: Rozdělení respondentů podle výše důchodu Graf č. 5: Respondenti podle výše důchodu Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce jsem se ptala na výši jejich důchodu, důchod do Kč zatrhlo 36 % respondentů, důchod do Kč zatrhlo 34 % respondentů, důchod Kč a více 22 % respondentů a do Kč 8 %. Otázka č. 6: Rozdělení respondentů podle toho zda jim jejich výše důchodu stačí Graf č. 6: Respondenti podle toho zda jim jejich výše důchodu stačí Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly dvě možnosti ANO a NE, a to pokud jim stačí nebo nestačí výše jejich důchodu. Respondentů, kteří odpověděli ano, bylo 59 % a těch, kteří odpověděli ne, bylo 41 %. 47

48 Otázka č. 7: Rozdělení respondentů podle bydlení Graf č. 7: Respondenti podle bydlení Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce, měli respondenti na výběr z pěti možností. 28 % získaly dvě možnosti a to bydlení ve vlastním domě a bydlení v bytě v osobním vlastnictví. 25 % získala odpověď v nájemním bytě, 10 % v družstevním bytě a 9 % bydlení s rodinou. Otázka č. 8: Rozdělení respondentů podle zdravotního stavu Graf č. 8: Respondenti podle zdravotního stavu Zdroj: Zpracováno autorem Tato otázka nabízela tři odpovědi, pokud se člověk o sebe postará sám, pokud potřebuje odbornou pomoc, nebo pokud potřebuje pomoc rodiny. 82 % respondentů odpovědělo, že se o sebe postarají sami, 16 % odpovědělo, že potřebují pomoc rodiny a 2 % odpovědělo, že potřebují odbornou pomoc. 48

49 Otázka č. 9: Rozdělení respondentů podle toho jak často navštěvujete lékaře Graf č. 9: Respondenti podle toho jak často navštěvujete lékaře Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce byly na výběr tři možnosti, a to denně, týdně a měsíčně. Možnost denně se ani jednou neobjevila, možnost týdně obdržela 7 % a měsíčně 93 %. Otázka č. 10: Rozdělení respondentů podle stravování Graf č. 10: Respondenti podle stravování Zdroj: Zpracováno autorem V tomto případě 73 % dotazovaných odpovědělo, že se stravují sami, 19 % že jim stravu zajišťuje rodina a 8 % že jim stravu zajišťuje pečovatelská služba. 49

50 Otázka č. 11: Rozdělení respondentů podle stravování Graf č. 11: Respondenti podle stravování Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce jsem se ptala, co používají senioři ke kontaktu s okolím. Byly na výběr čtyři možnosti: telefon, seniorský klub, internetové spojení a dobré vztahy se sousedy a s rodinou. Nejvíc procent získal telefon a to 57 %, 25 % získaly dobré vztahy se sousedy a s rodinou, 15 % internetové spojení a 3 % seniorský klub. 12. Rozdělení respondentů podle toho zda přemýšlí o přesunu do Domova pro seniory Respondentů, kteří odpovědli, že přemýšlí nad Domovem pro seniory je 37. Senioři, kteří o této možnosti nepřemýšlí je daleko víc a to 70. Ti potom museli vypsat důvod, proč o této variantě nepřemýšlí. 12 respondentů odpovědělo, že jsou schopni se o sebe postarat sami, že jsou aktivní. 11 respondentů odpovědělo, že chtějí bydlet s rodinou, nebo mají rodinu, rodina se o ně postará. 8 respondentům vyhovuje žít single a nechtějí být v kolektivu. Všechny uvedené i neuvedené možnosti znázorňuje tabulka. 50

51 Tabulka č. 4 Rozdělení respondentů podle toho zda přemýšlí o přesunu do Domova pro seniory Ano 37 Ne, neměl bych tam co dělat, potřebuji k životu dům, zahradu Ne, Ne, chci žít doma, vl. bydlení,vl. dům, doma je doma 1 4 Ne, bojím se toho 2 Ne, zatím ne, zatím to nepotřebuji 7 Ne, bydlím s rodinou 3 Ne, jen v krajním případě 1 Ne, věk 1 Ne, nechci být s kolektivem, vyhovuje mi žít single Ne, pokud to bude jen možné 1 Ne, jsem schopen se o sebe postarat, soběstačný, aktivní Ne, cena a nedostatek míst 1 Ne, máme velký dům a rodina se o mě postará Ne, dcera by to nedovolila 1 Ne, mám ráda noc bez chrápání 1 Ne, dle zdrav. Stavu 1 Ne, jsem zvyklá na své 1 Ne, nepotřebuji péči 1 Ne, jsme dva, s manželem, zatím to jde se postarat, soběstační 4 Ne, chci bydlet s rodinou, být s rodinou, mám rodinu, rodina se postará 11 Ne, komu by se chtělo, budoucnost ukáže! 1 Ne, vyhovuje mi to 1 Celkem 107 Zdroj: Zpracováno autorem, dle vyplněných dotazníků 51

52 13. Rozdělení respondentů podle toho jak si představují bydlení pro seniory V této otázce odpovědělo 24 seniorů, že by chtěli bydlet v 1 pokojovém bytě se zařízením, výtahem, topením, dostatečným prostorem a s blízkostí dopravy. 16 seniorů chtějí bydlet s rodinou nebo v dosahu s rodinou, z čehož vyplývá, že mají silné vazby na rodinu. Samostatný pokoj se sociálním zařízením, s možností stravování, s případnou lékařskou péčí a s kulturními akcemi by si přálo 14 seniorů. 12 seniorů odpovědělo, že neví. 7 seniorů, by chtělo klidné, bezpečné stáří se slušným zacházením, 6 seniorů by chtělo finančně dostupné, s péčí lékaře a bezbariérovým zařízením. Ostatních 28 seniorů odpovídalo různě. Všechny odpovědi zaznamenávám v tabulce. 52

53 Tabulka č. 5 Rozdělení respondentů podle toho jak si představují bydlení pro seniory pokojový byt se zařízením (sprcha), výtah v domě, doprava blízko, topení, klid, dostatečný prostor Bydlení s kvalitní péčí 1 Byty pro mladou rodinu a vedle menší pro rodiče Cenově dostupné (do 5 tis. /měs.), hygienicky vybavené( vl. toaleta a koupelna), se zajištěním soukromí (možnost bydlet s manželem/lkou nebo sám ) Doma, pokud moji blízcí budou schopni mi pomoci, když budu potřebovat Důstojné dožití života 1 Finančně dostupné, přítomnost lékaře, bezbariérové Jako dosud, ale s (pečovatelskou službou) Jako v Pasohlávkách, nebo jako Melrose v Austrálii (Sydney) Jsem spokojená, jak bydlím 1 Jsme ve svém domě se zahrádkou 1 Klidné a spokojené prostředí, které lze uhradit ze svého důchodu zařízením, TV, toaleta Pohodlné bydlení s přístupem do přírody Při dobrém zdr. stavu sama, v případě nemoci-domov. důch. S příjemnými lidmi 1 S rodinou, v dosahu rodiny 16 Samost. pokoj+soc. zařízení, možnost stravování a příp. lék.péči, kulturní akce Služby v domě (jídlo, holič, pedikér, ev. lékař) Soukromí, aktivní přístup k životu, blízko rodiny Soužití se všemi věkovými skupinami Společnost, svoboda rozhodování 1 Ubytovna s lékařem, zajištěná strava, TV Umřít ve vlastní posteli 1 Vlastní byt sportovní akce 1 Zajištění stravy, lékařské péče, styk s rodinou Celkem Klidné stáří, bezpečné, klidné zázemí, čisté, slušné zacházení Kontakt s lidmi, zdr. péče, kultura, cvičení 7 2 Nevím 12 Pěkné bydlení s bezbariérovým 1 53

54 Zdroj: Zpracováno autorem, dle vyplněných dotazníků Otázka č. 14: Rozdělení respondentů podle toho zda by se měl stát starat o bydlení pro seniory Graf č. 14: Respondenti podle toho zda by se měl stát starat o bydlení pro seniory Zdroj: Zpracováno autorem V této otázce se ptám na to, jestli by se měl stát starat o bydlení pro seniory. V tomto případě odpovědělo 95 %, že ano. Zbylých 5 % odpovědělo ne Řízený rozhovor Řízený rozhovor jsem měla v plánu udělat s panem ředitelem Jiřím Duškem, který má několik soukromých domovů pro seniory jako je například v Šanově nebo i nově v Brně, Modřicích. Měla jsem s panem ředitelem domluvenou i schůzku, já se dostavila, on prý musel narychlo odjet. Tak jsem mu volala znovu, dohodli jsme se, že mi to vyplní pan ředitel mailem. Bohužel ani to se nestalo. Takže jsem se rozhodla najít někoho jiného. Na internetu, jsem objevila, penzion Jiřinka, kde jsem se spojila s paní majitelkou Evou Žaludovou, která byla velice příjemná, a domluvily jsme si schůzku. Řízený rozhovor jsem 54

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková

PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková PRÁVNÍ ÚPRAVA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V ČR Mgr. Ivana Štěpánková SPOLEČNÝ ZÁKLAD Zákon FS ČSSR č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon ČNR č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

1 Veřejný sektor a veřejná správa

1 Veřejný sektor a veřejná správa OBSAH 1 Veřejný sektor a veřejná správa.................................. 13 1.1 Státní zásahy příčiny a důsledky, vznik veřejného sektoru......... 14 1.2 Rozhodování o netržních aktivitách. Teorie veřejné

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Systém sociálních služeb v České republice

Systém sociálních služeb v České republice WORKSHOP ZAMĚŘENÝ NA SYSTÉM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Systém sociálních služeb Otrokovice 10. září 2009 Ing. Alena Havlíková vedoucí oddělení sociálních služeb sociální odbor MěÚ Otrokovice Co rozumíme pod pojmem

Více

Příloha A Obsah a rozsah služby

Příloha A Obsah a rozsah služby Příloha A Obsah a rozsah služby Druh sociální služby Identifikátor sociální služby Forma poskytování služby Individuální okamžitá kapacita Skupinová okamžitá kapacita Počet lůžek Cílová skupina Místo poskytování

Více

38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář:

38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář: 38 - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Úvodní komentář: V odboru sociálních věcí a zdravotnictví nenastaly v průběhu roku 2005 žádné organizační ani závažné legislativní změny, které by měly vazbu

Více

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013

Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Komunitní plán - plán rozvoje sociálních služeb a dalších činností v obci Krásná Lípa v období 2011-2013 Plán rozvoje sociálních služeb se řídí zákony: zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách zákon

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně

Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Podpora lidí v tom, v čem opravdu potřebují s využitím komunitního plánování aneb Systémově, společně a statečně Mgr. Šárka Hlisnikovská únor 2015, Ostrava Pár tezí a otázek na počátek S kým spoluprac

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3

Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Projekt Podpora procesů v sociálních službách Aktivita 3 Popis intervencí/činností sociálních služeb Třetím dílčím úkolem aktivity je navrhnout systém sledování poskytovaných intervencí (činností) a jejich

Více

Vyhláška č. 505/2006 Sb.

Vyhláška č. 505/2006 Sb. Vyhláška č. 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášky č. 166/2007 Sb., vyhlášky č. 340/2007 Sb., vyhlášky č.

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Analýza sociálních služeb obce Sudice Analýza sociálních služeb obce Sudice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH podpořeného z prostředků EU a českého státního rozpočtu. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Informace

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách

1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY. 1.1 Sociální služby dle zákona o sociálních službách 1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Obce mají základní povinnosti v oblasti sociální politiky vymezené zákonem o obcích, a to tak, že obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními

Více

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL Podpora sociálních služeb dle 101a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, pro rok 2016 Plzeňský kraj pro právnické

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Strategická část. stručná verze. k připomínkování

Strategická část. stručná verze. k připomínkování Strategická část stručná verze k připomínkování Vznik strategie, návaznost na ostatní dokumenty Strategická část Komunitního plánování sociálních služeb na území místní akční skupiny Chance in Nature Local

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby 5.1 Důchodci, důchody Důchodový systém České republiky je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchod ze

Více

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok ze dne č.

Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok ze dne č. Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o poskytování podpory sociálních služeb v kraji Vysočina pro rok 2005 ze dne 29. 6. 2005 č. 8/05 1 Čl. 1 Vymezení působnosti Zásady Zastupitelstva kraje Vysočina o

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia

Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU 2 Název tematického celku: Hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Cíl: Vysvětlit

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov

Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, 696 42 Vracov Název: Pečovatelská služba Vracov Informace, kontakt: Pečovatelská služba Vracov je organizační složkou města Vracov. Je

Více

Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Pojištění na péči V Rakousku je používán model tzv. korporativního státu, který se vyvinul v německy mluvících zemích v Německu a Rakousku-Uhersku.

Více

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Charakteristika bydlení Nejedná se o registrovanou sociální službu, je to forma nájemního bydlení. Domy jsou ve vlastnictví

Více

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 1. ze dne

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 1. ze dne Zastupitelstvo Kraje Vysočina Dodatek č. 1 ze dne 2. 2. 2016 k Zásadám Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 07/15 pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce 2016 Čl. 1 Změnové ustanovení 1) Článek

Více

Sdílené bydlení pro seniory

Sdílené bydlení pro seniory Sdílené bydlení pro seniory konference Stárnutí v komunitě - podporované bydlení seniorů v obci Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE, Praha 11. 11. 2016 Eva Gregorová Kancelář strategie města Jitka

Více

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013 Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení

Více

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SOCIÁLNÍ SLUŽBĚ POSKYTOVANÉ V CHRÁNĚNÉM BYDLENÍ Harmonie, příspěvková organizace Krnov, Pod Cvilínem, Chářovská 785/85 PSČ 794 01 Pracoviště: Chráněné bydlení, P. Bezruče 141/4, 793 95 Město Albrechtice Pracoviště: Chráněné bydlení, Pod Hůrkou 754/26,

Více

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - MĚSTA A OBCE. I n g. J I Ř Í H O R E C K Ý, P h. D., M B A

FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - MĚSTA A OBCE. I n g. J I Ř Í H O R E C K Ý, P h. D., M B A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB - MĚSTA A OBCE I n g. J I Ř Í H O R E C K Ý, P h. D., M B A P R E Z I D E N T A S O C I A C E P O S K Y T O V A T E L Ů S O C I Á L N Í C H S L U Ž E B Č R P R E Z I D E N

Více

Komunitní plánování - věc veřejná

Komunitní plánování - věc veřejná Komunitní plánování - věc veřejná Jak zjistit, co lidé opravdu chtějí? Jak zlepšit život v obci? Co to je komunitní plánování? Metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ

EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA EKONOMIKA ZDRAVOTNICTVÍ Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

Odbor sociálních služeb a sociální práce

Odbor sociálních služeb a sociální práce Stanovisko MPSV k otázce rozšíření registrace u sociální služby sociální rehabilitace o cílovou skupinu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách Zákon o sociálních službách nehovoří nikde o tom,

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice

ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB. území ORP Strakonice ANALÝZA POTŘEB POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB území ORP Strakonice 1 POSKYTOVATELÉ SOC. S LUŽEB A POSKYTOVANÉ SLUŽBY 1.1 Přehled poskytovatelů sociálních služeb na území ORP Strakonice Centrum pro zdravotně

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech 2011 2014 1 Azylové domy Celkové finanční zdroje v letech 2011-2014 1 Údaje ze žádostí poskytovatelů sociálních služeb

Více

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01

Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Nový obor Sociální činnost 75-41-M/01 Čtyřleté studium ukončené maturitní zkouškou Zahájení výuky na SZŠ ÚO 1. 9. 2010, 1 třída, 30 žáků Vznikl sloučením oboru 75-41-M/003 Sociální péče - pečovatelská

Více

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008.

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008. Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů.

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI

ČÁST PRVNÍ ZPŮSOB HODNOCENÍ ÚKONŮ PÉČE O VLASTNÍ OSOBU A ÚKONŮ SOBĚSTAČNOSTI PRO ÚČELY STANOVENÍ STUPNĚ ZÁVISLOSTI VYHLÁŠKA č. 505/2006 Sb. ze d 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí ství podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE DOTAZNÍK AKCEPTOVÁN. Dotazník pro obce Střednědobý plán

Více

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM

INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce Deinstitucionalizací služeb se transformuje institucionální péče v péči komunitní. Řízeně

Více

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12

Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 Obsah Přehled právních předpisů upravujících sociální služby a příspěvek na péči... 10 Úvod... 12 ČÁST I. Podmínky poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči.... 13 1. Příspěvek na péči... 14 1.1

Více

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu

Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat

Více

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Sociální služby v kostce

Sociální služby v kostce Sociální služby v kostce Sociální služby v ČR začal v roce 2007 řešit zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách a vyhláška 505/2006 Sb. (v novém znění vyhláška 162/2010 Sb.). Na tento zákon se mnoho

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI

EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI VEŘEJNÁ EKONOMIKA EKONOMIKA BLOKU SPOLEČENSKÝCH POTŘEB EKONOMIKA VNĚJŠÍ BEZPEČNOSTI Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Podpora podnikatelských projektů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ing. Ondřej Ptáček odbor inovačního podnikání a investic 22. května 2014, Praha Konference Financování

Více

Diplomová práce. Příloha č. 1: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje (tabulka)

Diplomová práce. Příloha č. 1: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje (tabulka) Seznam příloh Příloha č. 1: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje (tabulka) Příloha č. 2: Složení obyvatelstva ORP J. Hradec podle věku a pohlaví k 31. 12. 2010 (tabulka) Příloha

Více

Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014

Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014 Pardubický kraj stanovil pro výpočet optimálního a reálného návrhu kritérium pro každý

Více

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách

Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Vyhláška 505/2006 Sb. kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ČÁST

Více

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby

ČÁST PRVNÍ Způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby VYHLÁŠKA Ministerstva práce a sociálních věcí č. 505/2006 Sb. ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách ve znění vyhlášek č. 166/2007 Sb., č. 340/2007

Více

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách:

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle 119 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách: ÚPLNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠKY č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustvení zákona o sociálních službách, jak vyplývá ze změn provedených vyhláškami č. 166/2007 Sb. a č. 340/2007 Sb. Ministerstvo práce a

Více

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově

Návrh plánu rozvoje sociálních služeb. v Rousínově Návrh plánu rozvoje sociálních služeb v Rousínově V Rousínově, 27.11.2007 Zpracovala: Ludmila Havlíčková OBSAH I. ÚVOD 3 II. URČENÍ PLÁNOVACÍHO OBDOBÍ 4 III. VIZE, KTEROU PLÁN NA DANÉ OBDOBÍ NAPLŇUJE 4

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Služby na území Mladovožicka

Služby na území Mladovožicka Služby na území Mladovožicka Priority a opatření Priorita 1. Podpora systému poskytovaných služeb 1.1. Zachování stávajících sociálních služeb ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Mladá Vožice

Více

Základní informace o službě

Základní informace o službě Vyhodnocení dotazníku pro analýzu a hodnocení potřebnosti sociálních služeb v místních podmínkách v rámci projektu S akcentem na budoucnost (2006 2008), realizovaného Centrem pro zdravotně postižené Libereckého

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č.j.: 718/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 535 ze dne 09.09.2014 Sloučení příspěvkových organizací Pečovatelská služba Praha 3 a Ošetřovatelský domov Praha 3 a

Více

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi

Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající státního rozpočtu k regulaci peněžních vztahů mezi státem a ostatními ekonomi Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Katedra finančního práva a národního hospodářství NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Fiskální politika I. Fiskální politika Fiskální politika je záměrná činnost vlády využívající

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI NÁVRHY KLÍČOVÝCH DOPORUČENÍ/CÍLŮ A OPATŘENÍ Následující doporučení vycházejí z analýz a jednání odborných koalic, které

Více

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje Závěr života 75% osob umírá v institucionální péči Volby Informace Kvalita Kompetence Nástroje Role kraje Role kraje, obcí Zjišťování potřeb

Více

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

7. Veřejné výdaje. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 7. Veřejné výdaje Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. Obsah : 7.1 Charakteristika veřejných 7.2 Ukazatele dynamiky, objemu a struktury veřejných 7.3 Klasifikace veřejných 7.4 Teorie růstu veřejných 7.5 Faktory

Více

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 2. ze dne

Zastupitelstvo Kraje Vysočina. Dodatek č. 2. ze dne ZK-05-2016-130, př. 7 počet stran: 5 Zastupitelstvo Kraje Vysočina Dodatek č. 2 ze dne 13. 9. 2016 k Zásadám Zastupitelstva Kraje Vysočina č. 07/15 pro poskytování příspěvku na vyrovnávací platbu v roce

Více

INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI)

INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI) Statutární město Plzeň jako nositel integrované Strategie ITI plzeňské metropolitní oblasti vyhlašuje 6. výzvu k předkládání projektových záměrů INFRASTRUKTURA PRO DOSTUPNOST A ROZVOJ SOCIÁLNÍ SLUŽBY (ITI)

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více