UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Stanislav Petr

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE. Stanislav Petr"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Stanislav Petr Vymezení, specifika a současné problémy tropických deštných lesů Bakalářská práce Zásady pro vypracování: Cílem práce je charakterizovat geobiom tropických deštných lesů s důrazem na současný vývoj a problémy v této oblasti. Autor využije všech dostupných zdrojů a pokusí se graficky zachytit stav a vývoj rozšíření tropických deštných lesů. Zvláštní pozornost bude věnována prognózám budoucího vývoje i zdůraznění nejvýznamnějších funkcí geobiomu pro světové přírodní bohatství. Vedoucí práce: RNDr. Aleš Létal, Ph. D. Olomouc 2006

2 Prohlašuji, že jsem zadanou bakalářskou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou použitou literaturu....

3 Děkuji vedoucímu bakalářské práce RNDr. Aleši Létalovi, Ph. D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování zadaného tématu.

4 Obsah: Úvod Vymezení geobiomu tropických deštných lesů Stručná charakteristika tropických deštných lesů Třídění tropických lesů Dřeviny jako dominanta tropických deštných lesů Vertikální struktura Klimatické podmínky Pedologické podmínky Sukcese tropického deštného lesa Vývoj tropických deštných lesů Amerika Afrika Indie Jihovýchodní Asie a východní Pacifik Austrálie Dynamika a diverzita tropických deštných lesů Co je biodiverzita Hlavní faktory ovlivňující biodiverzitu ve větších geografických měřítcích Rozložení biodiverzity na zemském povrchu Stavba a provoz Fauna a flóra tropických deštných lesů Tropická fauna Historie tropické fauny Vybrané druhy živočichu Jedovatí obojživelníci Tropická flóra Jedovaté rostliny v tropických deštných lesích Současné problémy tropických deštných lesů Smutné rekordy Význam tropických deštných lesů pro budoucí generace Člověk a les Jižní Amerika

5 Střední Amerika a Karibské ostrovy Jihovýchodní Asie Austrálie a Nový Zéland Afrika Madagaskar Budoucnost tropických deštných lesů Důsledky odlesňování Tropický deštný les a stabilita klimatu Přímé a nepřímé příčiny odlesňování Způsob ochrany lesů Naděje pro budoucnost Závěr Sumarry Citace literatury použité ke zpracování bakalářské práce...55 Přílohy - 7 -

6 Obr 1: Tropický deštný les (Petretti, 1995) ÚVOD Tato bakalářská práce se týká geobiomu tropických deštných lesů, kde hlavním tématem je jeho vymezení, specifika a současné problémy, které nyní nabývají globálního charakteru. Zvláštní pozornost bude věnována především historickému vývoji geobiomu tropických deštných lesů a prognózám jeho budoucnosti. Při zpracování rešerše literatury byly využity co možná nejaktuálnější zdroje informací se zachycením současného stavu tropických deštných lesů. Důvodem volby tohoto tématu bakalářské práce je především můj dlouhodobý zájem o danou problematiku a také snaha v budoucnu přispět k záchraně tohoto vzácného a krásného geobiomu. Věřím také v to, že tato práce poslouží co možná nejširší skupině lidí, jako model pro jejich uvědomění si důležitosti a nenahraditelnosti tohoto geobiomu

7 1. Vymezení geobiomu tropických deštných lesů Tropický deštný prales dnes zaujímá pouze 6 % povrchu Země (Myers, 1992) a jak již z názvu vyplývá nachází se v oblasti rovníku. Geobiom tropických deštných lesů můžeme spatřit celkem na čtyřech kontinentech. Jedná se o Střední a Jižní Ameriku, Afriku, Asii a také Austrálii. Při pohledu na mapu rozšíření tropických deštných lesů (bude přiložena k bakalářské práci v příloze 1 zjistíme, že jeho krajní hranice dosahují asi dvacátého stupně severní i jižní zeměpisné šířky a rozkládá se tak na severní i jižní polokouli. Tyto krajní hranice jsou limitovány především klimatickými faktory, které hrají zásadní roli v rozšíření tropických deštných lesů. O klimatických podmínkách bude zmíněno v kapitole 2.4. Ve Střední Americe můžeme najít tropický deštný les ve všech státech kromě Mexika. U některých států, jako je tomu například v Nikaragui, Kostarice a Panamě zaujímá tropický deštný les velkou část jeho rozlohy. V Jižní Americe se rozkládá největší souvislý komplex tropických deštných lesů na světě známý pod názvem Amazonský prales nebo také Amazonský deštný les. Je situován do Amazonské nížiny, která tvoří povodí nejdelší řeky na světě Amazonky. Převážná část Amazonské nížiny se nachází v největším jihoamerickém státě Brazílii. Amazonský deštný les můžeme nalézt také na území států sousedících s Brazílii. Jmenovitě se jedná o Venezuelu, Kolumbii, Ekvádor, Peru a Bolívii. Za tropickými deštnými lesy v Brazílii nemusíme nutně do Amazonské nížiny, ale k jejich spatření nám stačí navštívit brazilské východní pobřeží mezi městy Recife a Porto Alegre, kde se tento biom také vyskytuje. Na Africkém kontinentu budeme hledat tropické deštné lesy především v oblasti Guinejského zálivu. Světově nejznámější jsou tropické deštné lesy na území Demokratické republiky Kongo, kde zaujímají převážnou část rozlohy území. K méně známějším patří tropické deštné lesy na území Mozambiku a Malawi. Geobiom tropických deštných lesů nezaujímá pouze území kontinentální Afriky, ale můžeme ho nalézt také na největším africkém ostrovu Madagaskar, kde tvoří jeho východní hranici (jeho plocha však byla velmi zredukována viz. kap )

8 Obr.2: Vlhký tropický deštný les v povodí Konga (Petretti, 1995) Významným kontinentem, na kterém se nachází tropické deštné lesy je Asie. Zde se jedná především o území jihovýchodní Asie a Indonéských a Filipínských ostrovů. Zaujímá téměř celé vnitrozemí ostrova Kalimantan a Celebes. Tropické deštné lesy se na území Asie nenachází pouze v jihovýchodní oblasti tohoto kontinentu, ale také v Indii, a to na jejím západním území přibližně mezi městem Ahmadábád a nejjižnějším cípem Indie. Posledním kontinentem, kde ještě můžeme spatřit tropické deštné lesy je Austrálie. Tento kontinent je známý především svou pustou a extrémně suchou krajinou, přesto se na severovýchodě tohoto kontinentu nachází území obsazené tropickým deštným lesem. 2. Stručná charakteristika tropických deštných lesů Tropický deštný les (dále jen TDL) je zonální ekosystém (zonobiom) vytvořený v oblastech humidního až perihumidního makroklimatu v intertropické zóně po obou stranách rovníku. Jejich četné varianty mají odlišná geografická jména a někdy se pro ně používá souhrnný termín tropické džungle. Vedle přívlastku deštný, souvisejícího s perihumidním podnebím se ve jménech tohoto ekosystému často objevuje přívlastek vždyzelený vztahovaný na zdánlivou neměnnost listoví u dominantních stromů. (Jeník, 1995) V počtu rostlinných a živočišných druhů i v mnohotvárnosti ekologických vazeb mu na Zemi může konkurovat jen podmořský život korálových útesů. V produkci a objemu biomasy je bez konkurence g C m -2 rok -1 (Whittaker 1973). Udivující bohatost a krása tropického lesa vyvolávají u cestovatelů a reportérů nadnesenou rétoriku a nezřídka dávají vzniknout mýtům, které se jen málo shodují se skutečností. (Jeník, 1973)

9 2.1. Třídění tropických lesů Evoluční divergence ve všech skupinách organismů přes rámcovou konvergenci základních životních forem TDL vedla k rozrůznění typů floristické a faunistické skladby TDL podle kontinentů, ale i podle ostrovů a menších regionů. Podle nadmořské výšky a vztahu k typu reliéfu lze dle Jeníka (1995) rozlišovat: nížinný tropický deštný les (typický zonobiom) horský tropický deštný les (orobiom ve výškách nad m) mlžná tropický deštný les (orobiom ve výškách m) aluviální tropický deštný les (pedobiom v nivách velkých řek) tropický bažinný les (pedobiom se specializovanými dýchacími kořeny) tropický rašelinný les (pedobiom v podmínkách hromadícího se organosolu) 2.2. Dřeviny jako dominanta tropických deštných lesů Tropický deštný les je vždyzelený nebo poloopadavý porost, tvořený směsí gigantických i trpasličích stromů, bohatý na liány se silným dřevnatým stonkem a s četnými dřevinnými i bylinnými epifyty. Jeho významnou vlastností bývá vysoká biomasa nahromaděná na plošné jednotce (průměrně 45 kg sušiny na 1 m 2 ) a mezi všemi biomy Země nejvyšší primární produkce na plošné jednotce (průměrně více než 2 kg sušiny na 1 m 2 za rok). V tropických deštných lesech je uložena největší část biomasy na povrchu zeměkoule včetně oceánů

10 Tab. 1: Rostlinná biomasa (v t čerstvé váhy na ha) v amazonském deštném lese (Jeník, 1995) Celková fytomasa listů 18,1 Větévky a větve 202,4 Kmeny dvouděložných dřevin 465,5 Kmeny palem 2,1 Stonky nízkých rostlin 0,6 Celkem 688,7 Liány 46,0 Epifyty a parazité 0,2 Celkem 46,2 Celkem nadzemní fytomasa 734,9 Celkem podzemní fytomasa 255,0 Celková fytomasa ekosystému 989,9 Dřeviny jsou nejen dominantou tropického deštného lesa z hlediska kvantitativního, ale tvoří také až 90 % všech druhů cévnatých rostlin. Patří mezi ně morfologicky velmi různotvaré stromy, rozmanité keře, liány a epifyty. Některé liány z čeledi svlačcovitých vytvářejí vlivem abnormálního anatomického tloustnutí silné ovíjivé dřevnaté stonky o průměru až 30 cm. Mezi epifyty je zastoupena i tak zvláštní růstová forma, jakou jsou tzv. škrtiči, kteří spouštějí z koruny stromů po kmeni kořeny a postupně vytvářejí kolem podpůrného stromu neprodyšný plášť, v němž "hostitel" uhyne. Podle Jeníka (1973) lze mezi stromy pozorovat na jedné straně velmi nízké, dvoumetrové stromy, které v malých rozměrech zůstávají i ve stáří mnoho desítek let. A na druhé straně tu rostou stromy giganti, kteří ve věku let dosahují výšky metrů, výjimečně i 80 (maximum 84 m bylo naměřeno u druhu Koompassia excelsa). Spodní část stromových kmenů nebývá vždy válcovitá, jak je to běžné u stromů mírného pásu. Bývá často rozčleněna v nápadné výrůstky s mohutnými kořenovými náběhy, opěrnými deskami nebo opěrnými kořeny, které vyrůstají šikmo do vzduchu a zakořeňují ve větší vzdálenosti od paty stromu. Mezi stromy je hodně druhů monokaulních: mají jednoduchý nevětvený kmen s jedinou růžicí listů na konci. Patří mezi ně např. všechny palmy, mnohé dračince a také zástupci dalších čeledí, u nichž se monokaulní růstová forma projevuje alespoň v mládí. Květy a plody vyrůstají nejen na mladých větévkách stromů, ale i na kmeni, vystouplých kořenech nebo listové čepeli

11 Počet druhů i pokryvnost populací bylin na půdním povrchu tropického deštného lesa jsou poměrně malé. Dle Jeníka (1973) lze hustotu, s jakou je půdní povrch tohoto biomu zakryt, přirovnat např. k evropské bučině. Byliny lesního podrostu dobře snášejí hluboký stín a jsou na nedostatek a odlišné spektrální složení světla přizpůsobeny povrchem, barvou, rozměry a polohou listových čepelí. I trávy a ostřice, sporadicky se objevující v podrostu deštného lesa, mají listy široké několik centimetrů. Boj o světlo způsobil, že se k životu v korunách stromů uchyluje více druhů rostlin v tropických oblastech než kdekoliv jinde na světě. Na kůře stromů a zejména na vodorovných starších větvích v korunách tropického deštného lesa rostou četné epifyty, které patří vesměs do čeledi vstavačovitých, klejichovitých, opunciovitých, bromeliovitých nebo mezi kapraďorosty. Na živých listech stromů a lián lze vidět povlaky řas, játrovek a mechů. K nejkrásnějším epifytickým rostlinám patří orchideje. Jejich největší počet najdeme v mlžných lesích vysoko na svazích tropických hor, kde je stabilní nízká teplota a kde je poměrně stálý zdroj vlhkosti. Epifytické orchideje vytvářejí dva typy kořenů. Jeden druh připevňuje rostlinu k větvi nebo kůře hostitelského stromu. Kořeny druhého typu vyčnívají z rostliny a jsou zakončené houbovitou špičkou schopnou přijímat vodu. Stejně jako i ostatní rostliny musely epifyty vyřešit otázku, jak získanou vodu poutat ve svých pletivech co možná nejdéle. Některé skladují vodu v tlustých parenchymatických pletivech podobně jako pouštní rostliny; jiné mohou čerpat vlhkost přímo z atmosféry pomocí kořenů vystupujících z rostliny. Mnohé však mají na svých listech a stoncích voskový povlak omezující transpiraci. Největší abundanci mají z epifytických rostlin bezesporu bromélie, rostoucí téměř výhradně v tropech. Jsou to většinou rostliny s krátkými stonky a tuhými listy, vytvářejícími růžici. Některé mají ochmýřená semena, jež snadno přenáší vítr; semena jiných jsou roznášena plodožravými ptáky. Bromélie jsou oblíbenými pokojovými rostlinami, protože mnohé z nich mají nejen krásné listy, ale i velké a jasně zbarvené květy. Jsou oblíbené také v kuchyni jako potrava. (Jeník, 1996)

12 2. 3. Vertikální struktura Celá struktura tropického deštného lesa se může prostorově rozčlenit do nadzemních a podzemních pater: (Jeník, 1973) 1. Vrchní stromové patro (30 až 50 m) je tvořeno korunami gigantických stromů, které se často ani vzájemně nedotýkají a vynikají nad souvislou úroveň středního stromového pásma. Do tohoto patra se soustřeďuje mimořádně bohatý život hmyzu, obojživelníků, plazů, ptáků, hmyzožravců, hlodavců, netopýrů, šelem, poloopic a opic. 2. Střední stromové patro (10 až 30 m) je tvořeno hustou clonou stínomilných druhů stromů a zčásti též mladšími exempláři stromů - gigantů, které zatím nedorostly své zralosti. V tomto patře mají největší rozvoj i koruny lián, které splétají větve stromů do husté opony. Právě toto patro vytváří temné příšeří v podrostu tropického deštného lesa. Pohybují se v něm specializované druhy hmyzu a také např. určité druhy opic a jiných savců, které ani nesestupují na zem, ani nevystupují do vrcholů vrchního patra. 3. Spodní stromové patro (5 až 10 m) je tvořeno jednak mladšími exempláři vyšších stromů, jednak početnou skupinou stromů nižšího řádu. Žijí v něm stínomilné formy hmyzu a ptáků. 4. Keřové patro (1 až 5 m) je tvořeno semenáčky s nárostem stromů, keřů a kleče a také trpasličími stromy, které záhy zastavují výškový růst. 5. Přízemní patro je tvořeno jednoletými semenáčky, širokolistými bylinami, travinami s širokými čepelemi, kapraďorosty a mechorosty. Tyto rostliny spolu s listovým opadem a spadlými plody jsou trvalým domovem mnoha pozemních živočichů, věrných tomuto patru (např. někteří kopytníci) 6. Vrchní kořenové patro (0 až 5 cm hloubky) je tvořeno hustou masou kořenů stromů, lián i bylin, proplétající humózní horizont půdy. Na toto patro se váže velmi bohatý život půdních mikroorganismů, korýšů, červů a hmyzu. 7. Střední kořenové patro (5 až 50 cm hloubky) je tvořeno převážně kořeny stromů. Zasahuje do něho aktivita hmyzích larev, korýšů i červů

13 8. Spodní kořenové patro (pod 50 cm hloubky) je již doménou jen kůlových a kotevních kořenů stromů a bývá jen spoře oživeno půdním edafonem. Obr. 3: Schéma vertikálního členění tropického deštného lesa (Horník, 1984) Ze všech soudobých studií vyplývá poznatek, že tropický deštný les je organizované společenstvo, které má i v oddělených částech světa vždy homologické a analogické druhy, jež plní ve složitém "mechanismu" tohoto biomu svou určitou funkci. Tropický deštný les není tedy nepřehlednou džunglí, v níž se naprosto neorganizovaně mísí stromy, liány a byliny, náhodně se pohybující roje hmyzu a bezcílně se pohybující tlupy opic. Tropický les se stává chaotickým teprve po krutém zásahu zvenčí, který poruší jeho strukturu a funkční rovnováhu. Tímto zásahem může být třeba vichřice, povodeň, zemětřesení nebo lávový proud, ale nejčastěji je jím člověk, který kácí a pálí prales, aby si uvolnil místo pro stavbu sídlišť, cest nebo pro zemědělské plodiny (viz kapitola 6). Proto popis tropického

14 deštného lesa založený na pozorování v okolí vesnic nebo při okraji silnice anebo řeky neodpovídá vůbec vlastnostem nerušeného interiéru pralesa. (Jeník, 1973) (Odum, 1977) 2.4. Klimatické podmínky Klima oblasti, v nichž tropický deštný les roste, lze jen velmi přibližně všeobecně charakterizovat jako horké, vlhké a v ročním průměru vyrovnané. Křivka měsíčního průběhu teploty je pro většinu těchto oblastí skutečně "vyrovnaná": leží v rozsahu 24 až 28 C. Vyrovnanost teploty se již netýká denního a nočního průběhu, kdy je běžné kolísání v amplitudě až 10 C. Klesne-li teplota ke 20 C, pak to znamená pro místní obyvatele i aklimatizovaného Evropana již nepříjemné ochlazení. Také představy o dešťových srážkách v tropickém deštném lese nejsou vždy správné. Biom deštného lesa se vyskytuje již tam, kde je roční suma srážek mm. Toto minimální množství vody se mnoho neliší od sumy srážek, která spadne např. v Jizerských horách nebo Tatrách. Pro vznik nápadně zvýšeného biomu není ani tak nutné vysoké kvantum deště, nýbrž spíše jeho vyrovnaná zásoba během roku - a ovšem kombinace s celoročně příznivými teplotami. Nikde v rovníkové zóně však není rozdělení srážek během roku absolutně rovnoměrné. Některé měsíce bývají deštivější, některé sušší. Někde je rok rozdělen na výraznější období dešťů a období sucha; tam pak již vzniká přechodná zóna čili ekoton mezi biomem savany a biomem tropického deštného lesa. I menší rozdíly v množství srážek během různých měsíců v roce rozhodují o průměru fenologických fází a životních cyklů deštného lesa (obnova listů, kvetení, dozrávání plodů, růst vegetativních orgánů, páření živočichů, rojení hmyzu atd.). Existence vlhkých a suchých zón je pak příčinou vzniku klimatických variant - vždyzeleného a poloopadavého tropického lesa. (Jeník, 1973) Horská varianta rovníkového podnebí se vyznačuje následkem rostoucí nadmořské výšky úměrným snížením úrovně teplot a celoroční suma teplot nemusí činit ani C (v nižších polohách je to až C). V polohách s nadmořskou výškou mezi až m vstupujeme do horského stupně, který má svou úrovní teplot již charakter subtropů. Takové klima má např. Manizales v Kolumbii (tab. 2). Ve výškách až m se potom nachází spodní hranice výškového stupně s teplotami mírného klimatu. (Valíček, 1989) V nadmořské výšce až m rapidně ubývá srážek i teploty a v noci se mohou objevovat mrazy. Oblačnost dosahuje svého maxima. Zde nastupuje vysokohorský mlžný les. Výška stromů se stále snižuje a jejich kmeny jsou bizardně pokroucené. Velmi početné jsou epifyty, avšak namísto orchidejí nastoupily mechy a lišejníky, které hustě obalují

15 kmeny a větve stromů. Tato změna klimatu podmiňuje úplnou změnu vegetačního obrazu. Na horní hranici lesa nastupují konifery (zejména druhy rodu Podocarpus) s tvrdými a úzkými listy. (Horník, 1984) V TDL se setkáváme s pro tento ekosystém s velice příznačnou patrovitostí klimatopu. V malé hloubce půdy je celodenně a celoročně stálá teplota, rovnající se celoročnímu průměru. Při povrchu v nadzemní vrstvě kolísá teplota i vlhkost během dne jen v malé amplitudě, avšak v korunách je při plné insolaci možnost značného přehřívání a vysušování povrchu rostlin a těl živočichů. Mozaika mikroklimatu vzniká též vlivem střídání různých vývojových fází porostu. V TDL v Západní Africe bylo naměřeno v souvislém porostu v poledne 25 C, zatímco ve stejné poloze na světlině až 40 C. (Valíček, 1989) Tab. 2: Průměrná teplota vzduchu a množství srážek Manizales, Kolumbie, m n. m. Meteorologické prvky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Teplota ( C) 16,8 17,4 17,3 17,0 16,8 16,6 17,1 17,1 17,4 16,4 16,4 16,5 16,9 Srážky (mm) n. m. (Valíček, 1989) Tab. 3: Průměrná teplota vzduchu, relativní vlhkost a množství srážek Impfondo, Kongo, 326 m Meteorologické prvky I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII rok Teplota ( C) 25,4 25,9 26,0 26,1 25,9 25,2 24,6 24,7 24,7 24,9 24,9 25,3 25,3 Relativní vlhkost (%) Srážky (mm)

16 Obr. 4: Vlhké rovníkové klima Iquitos, Peru (Strahler 2006) Obr. 5: Klimagram Kisangani, Zair (Valíček, 1989) 2.5. Pedologické podmínky Hustota, celková výška i množství druhů, kterým se daří v tropickém deštném lese, jakoby napovídaly, že tento biom roste v půdách, jež jsou mimořádně úrodné a mají velkou zásobu živin. Zemědělské práce v tropech však svědčí o pravém opaku. Když vesničan vykácí deštný prales a na jeho místě založí polní kulturu s maniokem nebo kukuřicí, dostane jen jednu, nejvýše dvě uspokojivé úrody - pak se musí přestěhovat. Trvalejší úrodu v tropech poskytují jen rýžová pole založená v nivách údolí, kam se splachují živiny z širšího okolí

17 Příčinou malé úrodnosti zemědělských kultur jsou přirozené vlastnosti tropických feralitických půd, jejichž různé varianty jsou substrátem deštných pralesů. Feralitické půdy vznikají procesem feralitizace ve stále vlhkém podnebí s rovníkovými, tropickými a částečně i subtropickými lesy. Feralitické půdy mají velké množství volného Fe 2 O 3 a Al 2 O 3, které se relativně nahromadily v půdní hmotě následkem silného odnosu kyseliny křemičité. Nejtypičtější feralsoly se tvoří ve vždy zelených rovníkových deštných lesích a v tropických vlhkých lesích se srážkami nad mm ročně. Feralsoly jsou nejstarší a nejhlubší půdy na Zemi, jsou nejintenzivněji zvětralé. Jejich hloubka je 2 20 m, někdy i více. Nemají skelet a jsou mimořádně chudé na báze. Nemají ani vyhraněný sled horizontů jako ostatní půdy. A 1 horizont je hluboký cm, má však malý obsah humusu (1 3 %), neboť bohatý rostlinný opad bujné vegetace se rychle rozkládá. To je velmi důležité pro rychlý koloběh živin mezi půdou a vegetací. (Horník, 1984) Hlavní zásoba živin tropického pralesa je totiž uložena ve stojící hmotě stromů a vrací se do půdy po částech s odumírajícími listy, větvemi a kmeny. Pochopitelně, když porost z místa odstraníme nebo spálíme (popel splaví vodní eroze), zbavíme místo většiny zásob živin a polní kultury nemohou mít dlouhodobější zdroje výživy. (Jeník, 1973) V tropickém pásu je celková výměra půd 56 mil. km 2, zemědělské výrobě však slouží jen asi 7,5 %. Největší rezervy tvoří latosoly (přes 6 mil. km 2 ), vertisoly (přes 1 mil. km 2 ), dále nivní a lužní půdy, část polopouštních a horských půd. Vertisoly jsou tmavé těžké půdy s jílem vykazujícím bobtnání a smršťování. (Valíček, 1989) Ah akumulační humusový horizont B illuviální horizont B/C přechodný horizont C půdotvorný substrát M nezvětralá mateční hornina Obr. 6: Profil půdy tropických deštných lesů (Valíček, 1989)

18 2.6. Sukcese tropického deštného lesa Když zemědělec opustí agronomicky již nevyužitelné políčko uprostřed lesa, začne úhor rychle zarůstat druhotným lesem, který je složen z pasekových a pionýrských dřevin. Nejprve se na opuštěné místo šíří světlomilné a rychle rostoucí druhy. Tyto pionýrské dřeviny bývají propleteny změtí mladších lián z čeledi áronovitých a svlačcovitých a postupně doplňovány dalšími populacemi půdně nenáročných a rychle rostoucích dřevin. Teprve po 50 až 100 letech se na místo vracejí původní lesní druhy, odstraněné při prvním kácení a žďáření, a půdě se vrací původní úrodnost. V hustě osídlených oblastech ovšem tento cyklus nikdy neproběhne do konce. Po 10 nebo 20 letech se vesničané znovu vracejí na bývalé pole, odstraní vzrostlý druhotný les a znovu sázejí své polní kultury. Při čištění plochy si pomáhají ohněm, kterým spalují předem uřezané větve a kmeny, na něž nestačí jejich primitivní nástroje. Proces kácení a žďáření se tedy opakuje a další úhory již zarůstají jen skrovnou vegetací stromů nebo zůstávají pokryté jen travou: tropický deštný les se mění v savanu. (Jeník, 1973) 3. Vývoj tropických deštných lesů Vývoj tropických deštných lesů byl velice důležitý z hlediska vývoje biodiverzity na celé Zemi. Éra vývoje tohoto jedinečného biomu není nijak stará, ale probíhala až v třetihorách, tj. před 65 až 1,8 miliony lety. Vývoj je rozdělen do jednotlivých oblastí Amerika Jižní Amerika Události, které se odehrály v období vrcholné křídy, způsobily podstatné snížení rozmanitosti jihoamerických druhů. Pozdější velmi vlhké klima způsobilo velký vývoj tropických deštných lesů v Jižní Americe. Paleogenní vegetace v Jižní Americe se skládala především z megatermních druhů. Zvláště charakteristickým druhem pro paleogenní vegetaci na celém kontinentu byly palmy. Tropické vlhké klima vedlo k pozvolenému vývoji různorodé vegetace. V této době byly palmy značně rozmanité, ale po paleocénu už tolik nedominovali v rámci přispívání k rozvoji deštného lesa. Nashromážděná palynomorfická data vypovídají o tom, že na přelomu pozdního paleogénu a raného eocénu došlo vlivem teplotních maxim k rychlým změnám vegetace, přičemž tropické deštné lesy v tomto období dosahovaly až na 45 jižní

19 šířky. Události vrcholného eocénu pravděpodobně nepůsobily takové škody na rozmanitosti jihoamerického rostlinstva než v jiných tropických oblastech, což dokládá setrvání výskytu palem až do oligocénu. Vědci se domnívají, že zvýšené zastoupení čeledi Palmae v Jižní Americe je ve srovnání s dalšími tropickými oblastmi odůvodněno převážně omezeným počtem událostí souvisejících s ochlazením ve vrcholném eocénu. Od oligocénu se na jihu Jižní Ameriky rozšířily středně vlhké zalesněné savany; během neogénu zde žádná paleobotanická data nepoukazují na přítomnost vlhkých megatermních lesů. Během pliocénu dominovali vegetačnímu krytu na severu Jižní Ameriky traviny. Detailní záznam o klimatických změnách v rovníkové Jižní Americe poskytuje souvislá vrstva pylu nalezená v Sabana de Bogota v Kolumbii zahrnující období posledních 3,5 milionů let. Z pylu lze vyčíst, že se kolem 2,7 mil. let př.n.l. náhle ochladilo, což je ve shodě s vytvořením ledovců na severní polokouli. V následujících obdobích se často měnila teplota, chladné období opět nastalo mezi 2,2 a 1,0 mil. lety př. n. l. Za poslední milion let se klima měnilo každých let, tyto fáze závisí na postupu a ústupu ledovců v polárních oblastech. Během chladnějších fází pleistocénu zatlačila nižší teplota deštné lesy do nižších výšek. Ve středních výškách se pak rozrůstal horský les. Na jiných místech byla rozšířenost nížinných deštných lesů určována především kombinací nižších teplot s poklesem vlhkosti. Vysoušení spojené se zaledněním určitých oblastí planety nebylo v Jižní Americe tak radikální jako v Africe a tato vyšší vlhkost pravděpodobně umožňovala přežití deštných lesů během nejnepříznivějšího období pleistocénu. (Morley, 2002)

20 Obr. 7: Globální distribuce tropického deštného lesa (TDL) v závislosti na klimatu (Pettersen 1958) Střední Amerika Přítomnost spojení Střední a Severní Ameriky mělo od paleocénu za následek změny v zastoupení flóry. Středoamerická flóra byla v podstatě ekvivalentem té severoamerické, do té doby, než v pliocénu zanikly v Panamské úžině suché savany, které tvořily koridor pro rozptylování fauny během velkého amerického prolínání rostlinných druhů, který byl sice rozvinutý už od pozdního miocénu, ale především během pliocénu. (Morley, 2002) 3.2. Afrika Události pozdní křídy měly za následek podstatný úbytek deštných lesů, které byly do tohoto období běžně rozšířené. Během paleocénu a eocénu bylo rostlinstvo západní a střední Afriky vystaveno změnám. Od pozdního paleogénu po raný eocén mohla teplotní maxima a s tím související teplejší klima nastat i v rovníkové zóně, následně během pozdního eocénu se deštné lesy s mnoha novými prvky staly velmi rozšířené. Toto byla období, během kterých se deštné lesy na západě Afriky vyskytovaly nejhojněji

21 Obr. 8: Satelitní snímek mangrovové oblasti v deltě řeky Niger (Morley 2002) Během raného a středního eocénu docházelo k transportu druhů zvláště z Jižní Ameriky, ale také z Eurasie a Indie. Pozdně eocenní ochlazení mělo za následek vymření nypoidních palem a všeobecné zmenšení druhové diverzity. Ačkoliv se neobjevila žádná významná změna podnebí, je jasné, že to muselo být v souvislosti s událostmi, které se odehrály v rovníkové oblasti tam, kde je jasný důkaz pro aridifikaci v okolí vysokého útlaku subtropické zóny pro období staršího oligocénu. První důkaz pro ochlazování a aridifikaci klimatu v nízkých šířkách pochází z období pozdního oligocénu, kdy byla hladina moří nízká. Tato perioda byla charakteristická expanzí travin. V oligocénu pokračovaly obměny flóry, ale s relativně malým počtem nových introdukovaných druhů. Flóra deštného lesa se stávala postupně stále více různorodou během raného a středního miocénu. V nejranějších obdobích miocénu se stále více rozptylovaly mangrovové porosty a sladkovodní močály. Deštné lesy se v raném a středním miocénu staly velmi rozšířené (dosahovaly až k jižnímu mysu). Úbytek druhů v rovníkové oblasti ohlásil

22 přechod k suššímu a chladnějšímu klimatu, o čemž svědčí zkameněliny pylových zrn rostlin čeledi Gramineae. V Asii se nenašel žádný záznam o rostlinných změnách, který by byl porovnatelný se změnami u savců, ačkoli je možné, že některé druhy se byly schopné rozšířit podél vysočin východní Afriky a některé druhy se do severní Afriky rozšířily z Evropy. Následující globální změny podnebí na konci vrcholného miocénu způsobily, že se jeden vegetační pás za druhým začal rozšiřovat na úkor deštných lesů. Ve stejném čase se velké oblasti pevniny vyzdvihly z moře. To mělo za následek méně příležitostí pro rozšiřování nížinného deštného lesa, který se stahoval do chráněných oblastí nižší nadmořské výšky. Pouštní klima Sahary bylo rozvinuté až od doby pozdního pliocénu, kdežto poušť Namib může být o hodně starší. Perioda aridifikace klimatu pozdního pliocénu nastala před 3,2 mil. lety s následujícím ochlazením před 2,7 mil. lety, což se shodovalo s expanzí pevninského ledového příkrovu na severní polokouli. Tato fáze ochlazení umožnila rozšíření horských nahosemenných rostlin do západní Afriky. Během čtvrtohor byly deštné lesy rozšířeny spolu s rozšířením ledovců v polárních oblastech. Meziledové období bylo pravděpodobně charakteristické mírně větší distribucí deštných lesů než je dnes. Během období přechodných globálních teplot, zůstaly deštné lesy rozšířeny stejně, ale je zde pozoruhodná expanze vlhkých horských lesů s podocarpy. Během maximálního zalednění ustoupily deštné lesy ke svým pleistocénním refugiím v Kamerunu - Gabunu, východním Zairu a Konžské pánvi. (Morley, 2002) 3.3. Indie V období rozlišování angiospermů podstoupila indická flóra následkem jejího přesunu z Gondwany pravděpodobně více změn než kterákoliv jiná. Na začátku třetihor se její flóra sestávala ze tří součástí: zbytky flóry z Gondwany přenesené z jižní polokoule, tropická flóra, která byla rozšířena na indickou desku stejně jako do Afriky během pozdní křídy, a endemický prvek, který se rozvinul, když se izolovaná indická deska posunovala přes ekvatoriální podnebné pásy v paleocénu. Během ranného eocénu se indická deska rozkládala nad rovníkem a panovalo na ní velmi horké a vlhké rovníkové podnebí, nacházel se na ní hustý tropický deštný les velmi bohatý na rostlinné druhy. V této době se tam také rozšiřovaly rašeliniště. Rozmanitost rostlinných druhů se snížila během pozdního eocénu a oligocénu pravděpodobně následkem změny podnebí, jak se Indie posunovala směrem k severozápadu

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení australská pevnina je nejsušší kontinent na obrovské ploše Oceánie vyvinuta

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Sešit pro laboratorní práci z biologie Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA JIŽNÍAMERIKA KLIMA A BIOMY Mgr. Iva Svobodová Klimatologické vymezení závislé na přírodních faktorech (zeměpisné poloze, vzdálenosti od oceánu, charakteru

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná

Více

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

40.Tropické deštné lesy Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 40.Tropické deštné lesy Tropické a deštné lesy Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace:

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu

Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu Před dvěma tisíci lety zabíraly lesy většinu Evropy, Ameriky a Asie, ale značnáčást z nich byla vykácena. Dnes lesy pokrývají asi jednu třetinu zemského povrchu. Hlavní příčinou odlesňování je po staletí

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

ročník 7. č. 15 název

ročník 7. č. 15 název č. 15 název Krajinná sféra Země anotace V pracovních listech si žáci upevňují znalosti o světadílech a oceánech, charakterizují podnebné pásy a rozlišují půdní obal a biosféru. Testovou i zábavnou formou

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.9.2009 Mgr. Petra Siřínková TŘETIHORY Paleogén Paleocén Eocén Oligocén Neogén Miocén Pliocén TŘETIHORY

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky:

Mgr. Zdena Seidlová OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Biosféra tropické deštné lesy Učební pomůcky: Materiál pro domácí VY_03_Z6E_28 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis II. ročník KUBA. referát. Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník KUBA referát Jméno a příjmení: Karolína RÝDLOVÁ Petra REŠLOVÁ Jana ŠVEJDOVÁ Třída: 6. O Datum: 10. 12. 2014 Kuba 1. Obecná charakteristika ostrova

Více

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6.

WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE. Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009. Ondřej Nezval 3.6. WWW.METEOVIKYROVICE. WWW.METEOVIKYROVICE.WBS.CZ KLIMATICKÁ STUDIE Měsíc květen v obci Vikýřovice v letech 2006-2009 Ondřej Nezval 3.6.2009 Studie porovnává jednotlivé zaznamenané měsíce květen v letech

Více

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent

Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS. Afrika nejteplejší kontinent Šablona č. 01. 10 ZEMĚPIS Afrika nejteplejší kontinent Anotace: Prezentace seznamuje žáky s Africkým kontinentem, jeho polohou a rozlohou, členitostí, podnebím a vodstvem. Autor: Ing. Ivana Přikrylová

Více

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

57.Afrika rostlinstvo a živočišstvo Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Světadíly a oceány 57.Afrika Afrika Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se základními pojmy nového

Více

Název: Zonálnost Afriky

Název: Zonálnost Afriky Název: Zonálnost Afriky Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry. Opakování 6. ročníku -opakování základních pojmů -práce s učebnicí-otázky a úkoly -práce s tematickými mapami Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích

Ekosystémy Země. ekosystém je soustava živých a neživých složek zahrnující všechny organismy na určitém území a v jejich vzájemných vztazích Ekosystémy Země Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Dalibor POPELKA. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu

Více

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

Kameny a voda. Geobotanika

Kameny a voda. Geobotanika Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE)

Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) Přírodní poměry Afriky (SKUPINOVÁ PRÁCE) 1. Podle následujících charakteristik doplň, jak se jednotlivé lokality jmenují. A Tento průplav byl prokopán mezi Rudým a Středozemním mořem. Jmenuje se. B Výška

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky

5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky 5. Biogeografické poměry Latinské Ameriky Pro charakter vegetace jsou určující zejména klimatické poměry, proto je její rozložení v Latinské Americe v řadě rysů obdobné jako uspořádání klimatických oblastí.

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY

JIŽNÍ AMERIKA PODNEBÍ, PŘÍRODNÍ KRAJINY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

Více

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE

Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín ANOTACE Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín, příspěvková organizace Kolínská 90, Starý Kolín Květen 2013 VY_52_INOVACE_Z7_25 ANOTACE Vzdělávací oblast Doporučený ročník Vypracoval Název aktivity Tematické

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi

Místní větry. Pohon mořských proudů. Globální proudění vzduchu na Zemi Biomy Biomy Doporučená studijní literatura: Prach K, Štech M, Říha P (2009) Ekologie a rozšíření biomů na Zemi. Scientia, Praha. Hejcman Michal Biomy velkoplošné ekosystémy vázané na dané podmínky makroklimatu

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném

Více

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9 Obsah 5 Obsah Úvod... 9 1. Základy výživy rostlin... 11 1.1 Rostlinné živiny... 11 1.2 Příjem živin rostlinami... 12 1.3 Projevy nedostatku a nadbytku živin... 14 1.3.1 Dusík... 14 1.3.2 Fosfor... 14 1.3.3

Více

Seznam šablon - Zeměpis

Seznam šablon - Zeměpis Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové

Více

Modul 02 - Přírodovědné předměty

Modul 02 - Přírodovědné předměty Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana

Více

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) Příčiny krajinného uspořádání abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change) 65 KRAJINA - podoba dnešní krajiny je výsledkem působení abiotických podmínek (např.

Více

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01 M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných

Více

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013

Zeměpis cestovního ruchu. Ročník: 1. Téma: Regionální a politická geografie světa. Datum: 8.3.2013 Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Zeměpis cestovního ruchu Ročník: 1. Téma:

Více

18. Přírodní rezervace Rybníky

18. Přírodní rezervace Rybníky 18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy

Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy KBE 343 Hydrobiologie pro terrestrické biology JEN SCHEMATA, BEZ FOTO! Téma 3: Voda jako biotop mořské biotopy Proč moře? Děje v moři a nad mořem rozhodují o klimatu pevnin Produkční procesy v moři ovlivňují

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

5.6.3 Přírodopis povinný předmět

5.6.3 Přírodopis povinný předmět 5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva Mgr. Libuše Vlasáková národní zástupkyně pro Ramsarskou úmluvu Ministerstvo životního prostředí Co je to Ramsarská

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.

Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34. Vzdělávací materiál vznikl v rámci projektu Vzdělávání pro život, Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách, CZ.1.07/1.5.00/34.0774 ANOTACE Číslo a název šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie. Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie Pedogeografie a biogeografie Půdní profil Pavel BŘICHNÁČ 2. ročník BGEKA zimní semestr 2006/07 Praha 2007 I. Základní

Více

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu

(Člověk a příroda) Učební plán předmětu Zeměpis (Člověk a příroda) Učební plán předmětu Ročník 6 Dotace 1+1 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Průřezová témata Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA:

Více

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010

KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček

Více

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin

Více

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Krajinná sféra 48.TEST. k ověření znalostí. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra 48.TEST k ověření znalostí Planeta Země - TEST Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Práce s mapou vegetačních pásem /přírodních krajin/ aneb,,kdo hledá, najde!''

Práce s mapou vegetačních pásem /přírodních krajin/ aneb,,kdo hledá, najde!'' Práce s mapou vegetačních pásem /přírodních krajin/ aneb,,kdo hledá, najde!'' Mapu vegetačních pásem najdeme ve školním atlase na str. 16-17 Název mapy: Biosféra a přírodní 1. Co znamená pojem biosféra...vše

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

Název: Odtokové režimy afrických řek

Název: Odtokové režimy afrických řek Název: Odtokové režimy afrických řek Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace, biologie, fyzika Ročník:

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA POLÁRNÍOBLASTI -ARKTIDA Mgr. Iva Svobodová Polární oblasti obecná charakteristika rozsáhlá území obklopující oba zemské póly přesněji vymezené polárním

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Zemědělství podle podnebí. VY_32_INOVACE_Z.2.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

Zemědělství podle podnebí. VY_32_INOVACE_Z.2.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy

Více

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin

Zopakovat třídění bezobratlých živočichů. Přechod rostlin na souš,vývoj rostlin - opakování učiva ze 6.ročníku - vysvětlí význam a zásady třídění organismů,zná jednotlivé taxonomické jednotky Zopakovat třídění bezobratlých živočichů - vysvětlí vývoj rostlin Přechod rostlin na souš,vývoj

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů

4 7 bodů. 5 4 body. Celkem 40 bodů Celkem 40 bodů 4 7 bodů Doplňte chybějící pojmy do textu: Přírodní rekordy Jižní Ameriky Jižní Amerika se může pyšnit mnoha přírodními nej. Předně zde pramení Amazonka, řeka světa (7 062 km). Podél celého

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více