Nejekologičtější muzeum na světě

Transkript

1 Nejekologičtější muzeum na světě Uprostřed jednoho z největších městských parků ve Spojených státech, parku Golden Gate v San Francisku, byla v září roku 2008 otevřena nová budova Akademie věd California Academy of Sciences, dílo světoznámého italského architekta Renza Piana. připravila: Lucie Červená

2 Návrh nové Kalifornské akademie věd představil Renzo Piano již v roce 2002, celkově si přípravy a stavba vyžádaly 10 let práce a náklady téměř půl miliardy dolarů. Navzdory konstrukční náročnosti však celý komplex působí lehce a průhledně. Dobře snesitelná lehkost vnímání Zvlněná střecha má tvar několika prudkých či pozvolnějších kopců a spočívá 11 m nad zemí na řadě štíhlých ocelových sloupů. Ty budově propůjčují antický ráz. Dojem lehkosti podtrhuje i tenoulinký skleněný baldachýn, jímž je střešní kopcovitá zahrada orámována. Střecha tak působí dojmem, jako by byla jen několik milimetrů silná. Téměř to vypadá, jako by někdo nadzvedl kus parku v okolí, porostlý místní divokou květenou, jahodníky a rozchodníky, a zavěsil ho do prostoru. Průhlednost a lehkost celé stavby byly pro architekta zásadní. Muzea nebývají průhledná, říká Piano, častěji jsou to temná a uzavřená místa. Taková království tmy, ve kterých zůstáváte polapeni. Nevíte ani, kde jste. Zde je ale přírodovědecké muzeum uprostřed parku, tyto dvě věci patří k sobě. Měly by být tak propojené, jak jen to bude možné. Průhlednosti a propojenosti muzea s parkem dosahuje Piano jak pečlivým výběrem materiálů, tak promyšleným uspořádáním jednotlivých prostor stavby. I vnější zdi jsou z velké části skleněné; návštěvníkům se tak nabízí možnost průhledů do okolní přírody parku, a to při pohledu ze všech částí rozlehlé budovy. Použito bylo speciální sklo, vyrobené v Německu, které je charakteristické svou extrémní čirostí. Štíhlé sloupky podpírající střechu jsou zajištěny důmyslným systémem lanek, aby se tak zamezilo jejich ohnutí. Beton, použitý na zdi a podlahy, je neopracovaný, čímž je kladen důraz na přirozenost materiálů. 2 California Academy of Sciences San Francisco, USA Návrh: Renzo Piano Tým: Ateliér Renzo Piano Building Workshop, Itálie; Stantec Architecture, USA Generální dodavatel: Webcor Builders Střešní zahrada: Rana Creek Living Architecture Ekologie: Paul Kephart, Rana Creek Living Architecture Inženýrství a udržitelnost: Arup Krajinná architektura: SWA Group Impregnace: American Hydrotech Vodotěsný návrh budovy: Simpson Gumpertz & Heger Botanika: Frank Almeda, California Academy of Sciences Prezentace vize: 2002 Realizace: 9/2005 9/2008 Konstrukce: ocel, beton Celková rozloha: m 2 Rozloha střechy: m 2 Cena: 429 mil. USD Ocenění: platinová certifikace LEED; ASLA 2009 Professional Awards 3 28 řez: Renzo Piano Building Workshop 29

3 4 Klenot udržitelné architektury Kromě fantastické střešní zahrady coby kusu živoucí přírody, s motýly a ptáky, ale i ještěrkami a žábami, nabízí stavba mnoho dalších ekologických prvků. Střešní kopce jsou posety kruhovými okny opatřenými teplotními senzory; při dosažení určité teploty se okna automaticky otevírají a zajišťují tak ochlazování budovy. Ozdobný skleněný baldachýn rozprostírající se okolo střešní zahrady obsahuje zhruba fotovoltaických článků, které pokrývají až 10 procent energetické spotřeby Akademie. Na střeše se nachází celkem sedm kopců. Střecha tak kopíruje okolní zvlněnou krajinu, dva z kopců mají sklon až 60 stupňů. Základní porost střechy vytvořilo devět druhů rostlin charakteristických pro severokalifornské pobřeží; celkově je zde asi 1,7 milionu rostlin. Studio Rana Creek Living Architecture, které stojí za návrhem a finální realizací střešního porostu Akademie, provádělo v rozmezí tří let testování na řadě zkušebních střešních porostů. Tímto způsobem vybralo nejvhodnější rostliny; během zkušebního období též zkoumalo únosnost a možnost zatížení jednotlivých částí konstrukce a způsoby odvodu vody. Střešní útočiště živé přírody Střecha je vyložena 15cm vrstvou půdy, která tvoří optimální tepelnou i zvukovou izolaci. Teploty uvnitř budovy jsou v důsledku použití zelené foto: Shunji Ishida 1 Zelená střecha ( m 2 ) poskytuje útočiště místní fauně, střešními okny proniká slunce do deštného pralesa a na korálový útes 2 Komplex Akademie na parkovém prostranství Music Concourse skvěle doplňuje protilehlé de Young Museum 3 Řez stavbou prozrazuje funkční využití: v kupolích pod střešními kopci se nachází planetárium a deštný prales, uprostřed částečně zasklené atrium 4 Detail vstupu se zvlněným střešním obrysem 5 Sklon kopcovité střechy vhání chladný vzduch na středové otevřené prostranství budovy a tím zajišťuje přirozenou ventilaci pro okolní výstavní prostory střechy citelně nižší než při použití klasické střechy, hodnota nízkofrekvenčního hluku se díky půdnímu polštáři snížila dokonce o 40 decibelů. Střešní půdní polštář je navíc schopen absorbovat až 98 % veškeré srážkové vody, která je zde filtrována, čímž se omezí příval v ní obsažených škodlivin do ekosystému až o hektolitrů ročně. Rostlinstvo, kterým je střecha pokrytá, též přiláká značné množství hmyzu a ptactva, včetně ohrožených druhů, kterým jsou zde vytvořeny ideální podmínky k životu. Plody jahodníku chilského jsou atraktivní pro řadu místních ptáků; velké trubkovité květy černohlávku obecného se staly lákadlem pro kolibříky a čmeláky; na bambulovité květy trávničky přímořské se slétají můry a motýli. Střešní zahrada nevyžaduje dodatečnou údržbu ani zalévání. Návštěvníkům není zcela přístupná: lze se projít jen po úzkém chodníčku na kousku střechy a postát na vyhlídkové plošině. Co najdete uvnitř V jediném objektu se seznámíte s exponáty, které bylo dříve možno nalézt ve 12 budovách renomované akademické instituce, založené již roku Základní nabídku nové budovy tvoří planetárium, přírodovědecké muzeum a akvárium. Dále se zde nachází i osm výzkumných oddělení Akademie, krytý deštný prales zabírající čtyři podlaží a korálový útes čítající přibližně 4000 ryb. Tento útes mohou návštěvníci spatřit v gigantické vodní nádrži (objem 8000 hl), která je největší svého druhu na světě. Pokud do California Academy of Sciences zavítáte na delší čas, nudit se rozhodně nebudete: můžete zde zhlédnout film ve 3D kině, vyslechnout přednášku v auditoriu, najíst se v jedné ze dvou restaurací či zajít do přilehlé zahrady s ptačí volié- Další zajímavá fakta stavbě předcházela největší finanční sbírka v novodobých dějinách San Franciska podlahové sálavé vytápění sníží energetickou spotřebu o 5 10 % až 90 % pravidelně obývaných prostor má přístup k dennímu světlu a k venkovním výhledům, což snižuje výdaje za elektrické osvětlení sklon kopcovité střechy vhání chladný vzduch na středové otevřené prostranství budovy, čímž zajišťuje přirozenou ventilaci pro okolní výstavní prostory střešní kruhová okna jsou rozmístěna tak, aby na deštný prales a korálový útes dopadalo přirozené denní světlo splachovací mechanismy na toaletách používají recyklovanou vodu, použití pitné vody pro odpadní účely se tím sníží o 90 % slaná voda v akváriu pochází z Tichého oceánu ušetří se tím pitná voda, kterou by jinak bylo třeba použít přes 90 % odpadu vzniklého při stavbě Akademie bylo recyklováno nejméně 50 % použitého dřeva bylo vytěženo udržitelným způsobem těsnění použité ve zdech budovy pochází z recyklovaných modrých džínsů rou. V budově Akademie se dále nacházejí laboratoře a kanceláře, rozsáhlá knihovna i vědecký archiv s přibližně 20 miliony vzorků. Prosklená hala nabízí průhled do parku na druhé straně budovy a zároveň do různých výstavních prostor s odlišnými mikroklimaty. Střecha haly je jištěna pavučinou kabelů. Z haly se můžete vydat do výstavních prostor a dále se ponořit do tajů vesmíru. Ve dvou obřích, zhruba 27 metrů vysokých kopulích (odpovídajících vnějším nejvyšším střešním kopcům) se nachází planetárium a deštný prales. 5 foto: John McNeal 30 31

4 6 8 6 Bezúdržbová zelená střecha nabízí přístup po úzkých chodníčcích na vyhlídkovou plošinu 7 Obdélníkový otvor uprostřed skleněného stropu klíčová část přirozené ventilace budovy foto: Tom Fox Historie vzniku Současná budova Akademie je poslední z řady ambiciózních projektů, které v nedávné době vyrostly v okolí prostranství Music Concourse (části parku Golden Gate). V roce 1989 totiž oblast postihlo ničivé zemětřesení Loma Prieta, při němž bylo mnoho z budov Akademie poničeno. Vznikla tak potřeba postavit budovu novou, nahrazující všechny předchozí. V blízkosti Akademie bylo v roce 2005 znovuotevřeno fascinující de Young Museum (dílo architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona), které se s budovou Akademie skvěle doplňuje. Obě tyto i další okolní stavby (například podzemní garáže) se těší podpoře sanfranciského Department of Environment (Úřadu pro životní prostředí), který ve svých požadavcích klade důraz na inovační stavební technologie a stavební materiály, ekologický přístup k úpravě přírodního prostředí a integraci stavby do krajiny. foto: Justin Lee 8, 9 Střešní okna se za horka otvírají, v noci vytvářejí svítící strukturu 9 7 Poslání Akademie Nová budova v sobě zhmotňuje principy a cíle akademické instituce, která v ní sídlí: zkoumat, vysvětlovat a chránit přírodní svět. Díky své kopcovité střešní zahradě, lehké ocelové konstrukci, sklu, celkové koncepci a ekologičnosti zapadá nová budova Akademie věd v Kalifornii perfektně do okolní přírodní scenerie. Ztělesňuje tak filozofii Akademie, že lidský prvek je jen jedním z mnoha aspektů nekonečně složitého přírodního systému

5 Původní kolonádový vchod do Steinhartova akvária, pod ním nádrž s aligátory a kajmankami supími 11 Program Nightlife nabízí jednou týdně exponáty v jiném světle 12 Nová Africká hala je velmi podobná té původní. Dnes je zde pět ukázkových výběhů s živými zvířaty 13 Expozice The Water Planet neustále se měnící řada akvárií v designu mořských vln

6 foto: Caroline Kopp Renzo Piano (*1937 v Janově) 36 foto: Stefano Goldberg Klikatá rampa dovoluje prohlídku deštného pralesa z různé výšky. Dole je amazonská lesní nádrž (objem 3785 hl) 15, 16 Model střechy z profilu a shora 17 Schéma unikátního systému přirozené ventilace budovy 18 Půdorysné řešení budovy (model): kupole ukrývají planetárium a deštný prales Světově proslulý italský architekt, držitel řady ocenění (mj. Pritzkerova cena za architekturu, Zlatá medaile AIA či Zlatá medaile RIBA). Vystudoval VŠ technického směru v Miláně (Politecnico di Milano), následně zde i vyučoval. Spolupracoval s mnoha významnými architekty (např. Luis I. Kahn, Z. S. Makowsky), společně s Richardem Rogersem je autorem Centre Georges Pompidou v Paříži (1977). Dlouhodobě spolupracoval též s vyhledávaným inženýrem Peterem Ricem. V současné době vyučuje na řadě světových univerzit. V roce 1981 založil Renzo Piano Building Workshop ateliér, ve kterém sdružuje na 100 architektů a dalších odborníků; ateliér sídlí v Paříži, Janově a New Yorku. Další významné projekty: Ateliér RPBW, Paříž (1987); Nadzemní zastávka metra Brin, Janov (1991); Ateliér Brancusi, Paříž (1993); Kansai International Airport, Ósaka (1994); NEMO muzeum, Amsterdam (1997); Postupimské náměstí, Berlín (1999); Parco della Musica Auditorium, Řím (2002); Centrála EMI, Paříž (2004); Whitney Museum of American Art, New York (od r dosud); Zentrum Paul Klee, Bern (2006); Cité Internationale de Lyon (2006); Trans National Place, Boston (od r dosud); Renzo Piano Towers, San Francisco (od r dosud); The New York Times Building (2007); California Academy of Sciences, San Francisco (2008); Řecká národní knihovna, Atény (2009); Art Institute of Chicago, (2009); London Bridge Tower, (plánovaná realizace 2010) 37