Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Moravskoslezský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ

Transkript

1 Západočeské muzeum v Plzni Brněnský deník Přehled zpráv Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Brněnský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Českobudějovický deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Českobudějovický deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Domažlický deník VÝSTAVY UKAZUJÍ KONEC VÁLKY Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni Esquire NABÍDNĚTE SI Esquire str. 20 MaDS Západočeské muzeum v Plzni JIŘÍ ROTH A OLDŘICH MÁNERT Haló noviny Fascinující Jiří Trnka bude k vidění až do května v Plzni Haló noviny str. 2 Literatura, umění, kultura Západočeské muzeum v Plzni IVO FENCL Havlíčkobrodský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Havlíčkobrodský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Hradecký deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Hradecký deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Klatovský deník Rokycany zavřely expozici muzea Klatovský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ Listy Prahy 1 Islandské jaro Renaty Emilsson Peškové Listy Prahy 1 str. 3 Listy Prahy 1 Západočeské muzeum v Plzni Martina Fialková NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 1

2 Mladá fronta DNES Jméno Sutnar chtěly režimy vymazat. Plzeňané ale chystají jeho návrat Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Západočeské muzeum v Plzni Barbora Němcová Moravskoslezský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Moravskoslezský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Olomoucký deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Olomoucký deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Plzeňský deník V úterý začínají Letnice umělců Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni (haj) Galerie, knihovna i muzeum v Plzni ukazují loajalitu Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ Trnkovy světoznámé pověsti shání peníze na digitální kabát. Pomoci jim může každý Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS KAM DNES A ZÍTRA V PLZNI A NA PLZEŇSKU ZA POZNÁNÍM A ZÁBAVOU Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni Památky dostaly více peněz, přesto nestačí Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS Rokycany zavřely expozici Plzeňský deník str. 5 Region Západočeské muzeum v Plzni (naš) Město kultury zve hendikepované na koncerty i střelbu Plzeňský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS VÝSTAVY UKAZUJÍ KONEC VÁLKY. VYBERTE SI Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni Festival představí tři filmy věnované Plzni Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu Západočeské muzeum v Plzni výročí Plzeňský deník str. 62 Příloha - Kultura - kultura/rock Západočeské muzeum v Plzni NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 2

3 Dílo Jiřího Trnky už přilákalo téměř dvaadvacet tisíc lidí Plzeňský deník str. 66 Příloha - Kultura - kultura/divadlo/výtvarné umění/filmzápadočeské muzeum v Plzni (haj) Masné krámy představí Lindauerův příběh Plzeňský deník str. 68 Příloha - Kultura - kultura/výtvarné umění Západočeské muzeum v Plzni HANA JOSEFOVÁ Noc literatury v Plzni Plzeňský deník str. 92 Příloha - Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015Západočeské muzeum v Plzni Nálety na Plzeň aneb Bomby si nevybírají Plzeňský deník str. 7 Publicistika Západočeské muzeum v Plzni Plzeň mě baví svou historií Plzeňský deník str. 3 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni PAVEL KORELUS Plzeňan schraňuje americké dopisy vyhozené před 70 lety Plzeňský deník str. 4 Plzeňsko Západočeské muzeum v Plzni KLÁRA MRÁZOVÁ Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Plzeňský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Právo Neviditelná i zřejmá loajalita Právo str. 4 Příloha - Salon Západočeské muzeum v Plzni ALENA ZEMANČÍKOVÁ Trnkův tvůrčí svět okouzluje poezií i šíří záběru Právo str. 11 Kultura Západočeské muzeum v Plzni Radmila Hrdinová Kniha z projektu Paměť loutky Právo str. 9 Jihozápadní Čechy Západočeské muzeum v Plzni (ČTK) Pražský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Pražský deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ Rokycanský deník Dobřívský hamr zve už dnes k návštěvě Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ Rokycany zavřely expozici muzea Rokycanský deník str. 1 Titulní strana Západočeské muzeum v Plzni BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ Historii rokycanské Spilky přiblíží muzeum Rokycanský deník str. 2 Rokycansko Západočeské muzeum v Plzni NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 3

4 (naš) Strakonický deník Místo, které jsme navštívili, je obec v regionu Strakonický deník str. 2 Strakonicko Západočeské muzeum v Plzni Ústecký deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Ústecký deník str. 12 Zpravodajství Západočeské muzeum v Plzni ADÉLA KAMENSKÁ NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 4

5 Západočeské muzeum v Plzni Brněnský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Brněnský deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. *** Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů, hlavně piva. Jiří F. Potužník Foto popis Region Jižní Morava Publikováno Brněnský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Vyškovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Břeclavský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Blanenský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Hodonínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Znojemský deník; Zpravodajství; 12 ID 1a2d428f-deca-476f-b f NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 5

6 Českobudějovický deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Českobudějovický deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. *** Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů, hlavně piva. Jiří F. Potužník Obrázek Foto popis Region Jižní Čechy Publikováno Českobudějovický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Českokrumlovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Jindřichohradecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Písecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Prachatický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Strakonický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Táborský deník; Zpravodajství; 12 ID b8ee0ee cb9-a2851dfd858d NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 6

7 Domažlický deník VÝSTAVY UKAZUJÍ KONEC VÁLKY Domažlický deník str. 4 Region Západočeské muzeum v Plzni Foto popis BOŽSKÁ MARLENE. V domu historie Přešticka začala výstava V Přešticích před 70 lety. Akce není jediná. V Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích je od minulého čtvrtka k vidění výstava Život na jižním Plzeňsku za 2. světové války, v Dobřanské galerii zase Dobřany v době 2. světové války, v plzeňském Národopisném muzeu dnes začne výstava Plzeňané a druhá světová válka a další vernisáže se chystají. Foto autor Foto: Dům historie Přešticka Publikováno Domažlický deník; Region; 04 Publikováno Klatovský deník; Region; 04 Publikováno Rokycanský deník; Region; 04 Publikováno Tachovský deník; Region; 04 ID d5de639a-7e7b-41c4-b81d-d0a220cb20fd Esquire NABÍDNĚTE SI Esquire str. 20 MaDS JIŘÍ ROTH A OLDŘICH MÁNERT Západočeské muzeum v Plzni KDYŽ BUDETE CHTÍT STIHNOUT VŠE, CO VÁM TU DOPORUČUJEME, NEBUDETE DĚLAT NIC JINÉHO. BERTE PROTO NAŠE TIPY POUZE JAKO INSPIRACI PRO SVÉ VOLNÉ CHVÍLE (NEMUSÍTE PŘECE TRÁVIT VŠECHEN SVŮJ ČAS JÍZDOU NA MOTORCE). Umění je jako hrozinky - také má v sobě esenci života. FESTIVAL TANEČNÍCH FILMŮ Vzrušující spojení tance a filmu, pohyb zachycený dynamickým okem kamery, atraktivní obrazové kompozice, atmosféra nabitá emocemi - to všechno přinese festival tanečních filmů, který se odehraje od 23. do 25. dubna. Diváci pražského kina Lucerna se mohou těšit na unikátní kolekce desítek filmů dance for camera a tanečních dokumentů z celého světa - od několikaminutových po celovečerní snímky. Součástí festivalu je praktický workshop Tanec a kamera, který probíhá ve spolupráci s pražskou FÁMU a renomovaným tvůrcem. FINÁLE PLZEŇ Fanoušci a návštěvníci plzeňského filmového festivalu, který začíná 26. dubna a potrvá do 2. května, se mohou těšit například na digitalizovanou verzi filmu Jiřího Trnky Staré pověsti české. Festival diváky pozve v rámci sekce ZOOM i do Francie nebo do zrekonstruovaných Loosových interiérů, věnovat se bude kromě soutěžních filmů i řadě snímků v doprovodných sekcích - například animovaných či zaměřených na undergroundovou kulturu... DNY EVROPSKÉHO FILMU Filmová přehlídka toho nejlepšího, co v evropské kinematografii za poslední dva roky vzniklo, představí jednačtyřicet evropských filmů rozdělených do několika sekcí. Navštívit ji můžete v pražském kině Světozor od 9. do 16. března a v brněnském kině Scala od 17. do 20. dubna. V letošním roce přinesou Dny evropského filmu i celou řadu distribučních předpremiér. Například dlouho očekávaný film Roye Anderssona Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 7

8 SUPERSAVING Galerie Art Salon S Tančící dům v Praze až do 12. dubna představuje sérii fotografií Michala Vojkuvky pod názvem SuperSavings. Výstava reprezentuje ucelený soubor obrazů svébytných krajin, ve kterých jsou patrné stopy po přítomnosti člověka. ORIGINÁLNÍ KYBERNETOSKOP Letos v únoru je to přesně 103 let, kdy se v Plzni narodil Jiří Trnka. Jeho syn Jan a vnuk Matyáš připravili k tomuto výročí jedinečnou expozici, která oživí a rozhýbe příběh jedné z dodnes nejoblíbenějších Trnkových knih -dětské klasiky Zahrada. Originální kybernetoskop se v Západočeském muzeu bude hýbat až do 24. května, Zajděte si do kina! Zažijete nefalšované vzrušení. AVENGERS: AGE OF ULTRON Režie; Joss Whedon A máme tu první regulérní blockbuster letošního roku. První Avengers byli komerční výhra, a není proto divu, že je v plánu další bambilion pokračování. První na řadě je řádění s obávaným Ultronem. A za všechno může Tony Stark, kterému tak nějak nevyšel pokus o spuštění velkého programu, který má zajistit světový mír. NOČNÍ BĚŽEC Režie: Jaume Coilet-Serra Brooklynský gangster a produktivní zabiják Jimmy s tváří Liama Neesona už zažil lepší časy. Nyní 55letého štramáka pronásleduje zarputilý detektiv, který byl celých 30 let vždy o krok pozadu za Jimmym. V poslední době se však zdá, že Jimmy nachází jedinou životní útěchu na dně sklenky whisky. Akčňák, jak se patří. RYCHLE A ZBĚSILE 7 Režie: James Wan Sedmý díl akční ságy o neohrožených vyznavačích tuningu a krádeží aut je pomníkem pro tragicky zesnulého Paula Walkera. Střídání na režisérske sesli je více než zajímavé. Za kormidlo se totiž postavil James Wan, který nás strašil v Insidious. Těšte se na hromadu aut, nerealistické honičky i nasvalené kladásy. HUSITÉ SI PŘEČÍST Prostě je to tak Gérard Depardieu Úryvek z téhle knihy jste mohli v Esquiru číst už loni. Teď se dostává na trh a vy se můžete těšit na upřímnou zpověď populárního bouřliváka, který si dělá, co chce, a neohlíží se na nikoho a na nic. Moc dobře totiž ze svých bohatých životních zkušeností ví, že za své skutky je odpovědný jenom sám sobě. Přeložil Jiří Žák, vydalo nakladatelství XYZ. Adolf Hitler Werner Maser Autor se na rozdíl od běžných biografických publikací o Hitlerovi pouští do hlubší psychologické analýzy vůdcovy osobnosti a zaměřuje se zejména na způsob Hitlerova vedení a řízení. Tím vnáší do historického bádání nový impulz a nový úhel pohledu. Vhodně doplní náš článek na straně 58. Vydala Grada v překladu Moniky Stanóové. Tantra ve městě Barbara Carrellas Vtipná novinka je určena jak párům, tak nezadaným jednotlivcům a lidem s neobvyklými touhami -a pozor, rozhodně není jenom o sexu. Poradí, jak si erotiku užít v každém věku, pomůže uvolnit energii a nabízí i recepty, jak si tantrou ulevit třeba od bolesti NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 8

9 zad. Přeložila Kristýna Kučerová, vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE. Foto popis Haló noviny Fascinující Jiří Trnka bude k vidění až do května v Plzni Haló noviny str. 2 Literatura, umění, kultura IVO FENCL Západočeské muzeum v Plzni Neměl jsem psát v titulu tohoto článku, že výstava končí v květnu, protože by vás to mohlo přimět k odkladu zajít tam. A to by byla chyba. Chyba, jak se říká, kardinální. I nečekejte, neváhejte a sjeďte si do Plzně na ústřední náměstí Republiky. Ve stínu nikoli mešity, ale ve stínu nejvyšší katedrální věže Čech (Svatého Bartoloměje po sedmdesáti letech opět s pěti zvony) zcela určitě totiž nelze přehlédnout hned dvě galerie na rohu. Jen díky Jiřímu Trnkovi se letos vnitřně propojily a semkly. Vznikl tak poměrně rozměrný prostor, který však pokračuje také v podzemí, a pokud se zrovna nezamuchláte do školních výprav, které sem přicházejí jedna za druhou, pak si v naprostém klidu anebo za příjemné hudby budete moci prohlédnout takové množství Trnkových ilustrací, jaké jste ještě pohromadě nespatřili. A v originálech už vůbec ne. Abych ale nepůsobil jako reklamní pracovník, podotknu rychle, že to není jediný Trnkův sad v Plzni, neboť géniův vnuk Matyáš Trnka chystá ještě jednu plzeňskou výstavu svého děda, a to v Západočeském muzeu. Tato expozice má být navíc interaktivní, avšak Momentálně si naprosto neumím představit, že by svou předchůdkyni překonala. Začnu podzemím pod náměstím, neboť vtáhne. Tím, že opravdu je magické a já nemohu zapomenou na rozhovor, který jsem tu před pár lety procítil a zažil s Theodorem Pištěkem, nesmírně prostým chlapem. Ale právě takový byl i Jiří Trnka. Nic ze sebe nedělal. Takže se vší opatrností, střízliví a nikoli v klouzající obuvi sestoupíme pod ty dvě galerie a... Hu! ocitáme se ve sklepě. Ale v útulném. Je tu Trnkův ateliér, jeho pracovna, promítají se zde filmy, lze trávit čas jejich sledováním v pohodlných sedadlech, nu, a pokud máte snad mylně za to, že díla jako Pérák a SS (1946) shlédnete snadno i jinde, prostě se mýlíte. Avšak tady, v oáze klidu a obklopeni stejně zaujatými dětmi základních škol, si vychutnáte i ty nuance, jež vám kdysi unikly, i ty, které byste jinak už propásli navždy, to vím. A konkrétně Pérák? Vždyť ta postava se opakovaně vynořuje i ze současné literatury a komiksů a rozhodně zůstává angažovanější než dejme tomu Tleskačovo létající kolo, byť i to je časově zapuštěné do protektorátní doby a částečně létá. Hned sousední sklepení (s další možností posedět, přičemž zima tu nevládne) uhrane pak i bibliofily. A ne snad? Kniha za knihou se před vámi rozevírají na ohromné obrazovce a můžete jen obdivovat ilustraci za ilustrací a postavu za postavou. Alenku v kraji divů! Nezvalovu Aničku Skřítka, Andersena, Fimfárum! A pak Už jen kráčíte s fotoaparátem (povoleno!) podle stěn s obrázky a žasnete třeba nad těmi s malou Květuškou a se Zimnicí. Nepopírám, že roli hraje i vaše nostalgie a ona mocná síla raných, dětských vjemů, ale to je snad samozřejmé a vy tak za každým dalším rohem spatříte, co jste už nespatřili jako by po celé století, a přece to ve vás už od čtyř let tkvělo. A Galerie města Plzně vystihla i to, ba vyzdvihla půvab k nebi, snad i navzdory všem válkám ve světě. A nechybí ani vitríny s Trnkovými loutkami, není postrádán ani Trnka sám (na obrazovkách a autoportrétech) a ani ty scény z jeho filmů, které můžete ohmatat. A co víc, lze si i zkusit, jak tvořil, a ani já nepohrdl onou šancí. A ovšemže nechybí ani obrazy, které Jiří Trnka nikdy nevyužil jako ilustrace. Byl výrazně univerzální a dávno již tomu, co vstoupil do ráje klasiků, kde ovšem některým jeho kolegům hrozí, že budou zapečetěni, balzamováni, natřeni a znehybněni a nevím, co všechno ještě. Ó, jak by to šlo udělat s Trnkou? A naprosto se nedivím návalu návštěvníků a předběhl jsem je v jednu chvíli až pod bodový reflektor a už už rozevíral původní Trnkův blok s náčrty mnoha filmových sekvencí! Nu, a ten náčrtník tam skutečně na vás čeká, leží na stole, je pravý, původní a nikdo ho před vámi za sklo neschová. Jak vím, a většinu zaměstnanců galerie náhodou znám i proto, že mi vydali knihu Rok Joriky, ale Miroslava Šímová, na které chod oné instituce v mnohém stojí (je tam přes finance, ale nejen to), mě tentokrát trumfla lepší knihou, totiž katalogem této výstavy, který nabízejí vcelku za hubičku. A recenzí na něj už tento článek nafukovat nechci, to klid, ale uvedu aspoň základní data a jeho titul: Jiří Trnka: Ateliér / The Studio. Dále čteme: Galerie města Plzně, Galerie Jiřího Trnky Kurátoři Marcel Fišer (z Galerie výtvarného umění v Chebu), Michaela Mertová (film) a Pavel Vašíček (divadlo), architekt expozice Miroslav Vavřina, koncepce a editace katalogu Miroslava Humplíková a Pavel Horáček. Zdaleka všechno to ovšem není a hned u vstupu můžete navíc získat i přehršli dalších materiálů a v určitých intervalech taky průvodkyni, například právě znalou Miroslavu. Vstupenky přitom nejsou nijak drahé a majitelé tzv. Plzeňské karty navíc mají dvacetiprocentní slevu. Nu, a také galerijní informátorka a zprostředkovatelka propagace Radka Betlachová náleží k těm novějším akvizicím téhle vskutku ústřední plzeňské NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 9

10 galerie a já vůbec nepopírám, že právě její distingovaná přítomnost mě lépe naladila i na poezii z hlubin Trnkova srdce, a tedy prýštící všude kolem. Ale emoce nemění pranic na tom, že má tu báječnou výstavu na triku prvořadě zdejší ředitelka Zuzana Motlová, které před několika roky předal žezlo podobně schopný Václav Malina, a jak je patrno, s tím žezlem si v galerii rady ví, což platí zrovna tak o kurátorovi výstavy Marcelu Fišerovi, kurátorce a lektorce galerie Lence Kodlové, o Michalovi Darebném a kustodce Ladě Heroutové. Výstavu připravili v rámci projektu Plzeň evropské hlavní město kultury 2015 a nelze se netěšit, že tu budu (možná i spolu s Mirkou Šímovou) průvodcem i svému patnáctiletému synovi Filipovi, který pak třeba na svém gymnáziu přestane ozřejmovat jenom vztah oscarového favorita Birdmana k Macbethovi, ale také připomene, co všechno zvládl za svůj život Jiří Trnka. Což sám umím udělat jen chabě. A přece, ano, pamatuji (i když jsem tehdy byl ještě hodně malé dítě), jak ke mně jednou přišla maminka, div ne slzy v očích, jak držela náš Špalíček (i s arabskými Nocemi) a jak mi tak nějak jinak řekla: Umřel. A když po krátkém čase odešel i František Hrubín, tedy druhý z autorů Špalíčku, dodala: Bez Trnky asi nechtěl žít a rozhodně ne už kreslit! Přehnané? To ať vám už upřesní literární historikové. Foto popis Katalog výstavy Foto popis Poslední autoportrét (1966) Havlíčkobrodský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Havlíčkobrodský deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. *** NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 10

11 Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů, hlavně piva. Jiří F. Potužník Foto popis Region Vysočina Publikováno Havlíčkobrodský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Jihlavský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Třebíčský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Žďárský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Pelhřimovský deník; Zpravodajství; 12 ID 7f8c91e7-608a-4453-a3f0-d6a2f064d163 Hradecký deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Hradecký deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. ** Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů, hlavně piva. Jiří F. Potužník Foto popis Region Východní Čechy Publikováno Hradecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Krkonošský deník; Zpravodajství; 12 NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 11

12 Publikováno Chrudimský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Jičínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Náchodský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Svitavský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Orlický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Rychnovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Pardubický deník; Zpravodajství; 12 ID 2727dc94-007a-4ca3-a665-fdd c Klatovský deník Rokycany zavřely expozici muzea Klatovský deník str. 5 Region BOŽENA ŠOPEJSTALOVÁ Západočeské muzeum v Plzni Rokycany S okamžitou platností nařídil statik v závěru minulého týdne uzavřít místnosti ve druhém patře rokycanského Muzea dr. B. Horáka. Důvodem byl prohnutý strop a zvětšené praskliny. Nejde o to, že by se náhle nějak hroutily stropy. Stav není záležitostí posledního týdne, praskliny už tam byly pozorovatelné delší dobu. Nyní se ale poměry rychle zhoršily, uvedla ekonomka muzea Eva Slatkovská. Snad půjde jenom o uvolnění podkladu pod omítkou. Riskovat ale nelze, mohlo by to na někoho spadnout. Každopádně dům je starý a co je příčinou současného stavu, se uvidí až po odstranění stropní omítky. Snad oprava nebude náročná a dlouhá, věří ekonomka. Nyní bude třeba vystěhovat sbírky a odstranit omítku stropu. Teprve pak technici zjistí všechny okolnosti a příčinu havárie. Právě proto, že statik situaci ve druhém patře muzea označil po posouzení za havarijní, nařídil nám s okamžitou platností prostor uzavřít. Už se mi ale podařilo zajistit peníze, aby byla v co nejkratším čase provedena oprava, informoval František Frýda, ředitel Západočeského muzea, pod nějž rokycanské od ledna spadá. Snad budou moci návštěvníci do dvou měsíců zase vidět secesní salonek i kuchyňskou expozici, doufá ředitel. Podotkl také, že v tomto případě došlo ke zhoršení situace skutečně rychle. Ovšem praskliny se tam vyskytovaly už delší čas a neřešily se. Nacházejí se i v sousedních místnostech druhého patra. Tam zatím sice zřícení nehrozí, ale misí se sledovat. Zřejmě i tam bude potřeba pustit sedooprav, případněby se však dělaly po etapách, dodal Frýda. Muzeum funguje Expozice jsou běžně přístupné od úterý do neděle v čase od 8 do 16 hodin, s polední přestávkou Publikováno Klatovský deník; Region; 05 Publikováno Tachovský deník; Region; 05 ID 35f57863-c3dc ffc17fa09 Listy Prahy 1 Islandské jaro Renaty Emilsson Peškové Listy Prahy 1 str. 3 Listy Prahy 1 Martina Fialková Západočeské muzeum v Plzni Většinou známe Island pouze z cestopisných dokumentů a já pak ještě ze dvou knih přečtených v dívčím věku. Tehdy mne uhranula dvoudílná sci-fi Ludvíka Součka Cesta slepých ptáků a její pokračování Runa Rider. V mé mysli knihy vytvořily obraz tajuplného ostrova plného neprobádaných jeskyní, tajemných a nepřístupných míst s mnoha památkami na dávné kultury, jejichž odkaz jsme dodnes plně nerozluštili. A samozřejmě země nevyzpytatelných sopek. Jak se tam žije, ví dobře Renata Emilsson Pešková, předsedkyně neziskové organizace Mó?urmál, která zastřešuje výuku více než dvaceti různých mateřských jazyků v Reykjavíku a okolí. Je také zakladatelkou spolku Čeština na Islandu. * Jak dlouho už žijete na Islandu a jak moc jste váhala s rozhodnutím začít další etapu svého života právě tam? NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 12

13 V prosinci jsem oslavila desetileté výročí, přistěhovala jsem se za přítelem v roce Na novou etapu jsem se těšila, začala se učit islandštinu a přečetla několik knih od Halldóra Laxnesse, islandského nositele Nobelovy ceny za literaturu. Studovala jsem tenkrát interkulturní komunikaci na německé univerzitě a myslela jsem, že na kulturní šok a žití v nové společnosti jsem připravená. * A bylo to tak? Co vás v počátcích vašeho pobytu nejvíc překvapilo anebo zaskočilo? Začátky byly poměrně snadné, měla jsem tu zázemí. První dva roky jsem pracovala jako asistentka v dvojjazyčné mateřské škole, kde druhým jazykem byla islandská znaková řeč. V práci se mnou zaměstnanci mluvili pouze islandsky a hodně jsem se naučila i z dětských knížek. Myslím, že mě tenkrát zaskočilo, s jakou vážností, respektem a tolerancí se učitelky chovaly k dětem. Už ve školce mají děti hodně svobody rozhodování a rodiče i personál se k nim chovají jako k rovnocenným partnerům. K příznivým překvapením patřilo zjištění, že Island je bezpečné místo. Když někde něco zapomenu, druhý den to tam najdu. Mnoho lidí nechávalo odemčené domy a auta, ale to se teď mění. Lidi se zde více angažují ve společnosti, dělají hodně dobrovolnickou práci. Příroda je čistá, v hlavním městě běžné chodí na veřejných prostranstvích husy a v řekách ve městě plavou lososi. S přibývajícím turismem je ale třeba už přírodu důsledněji chránit. * A islandské podnebí? Zpočátku se mi nelíbilo chodit pěšky z práce a do práce a chodit s dětmi pravidelně ven, samozřejmě jsem byla zvyklá na lepší počasí. Vždy se zdálo nejhorší čekání na jaro. Zima rychle utekla, ale až do května se neobjevila tráva a listy na stromech, zatímco babička na zahrádce v Rakovníku už pomalu sklízela rybíz. Léta jsou zde krátká, ale přesto se tu pěstují i jablka a dokonce banány ve sklenících a Island produkuje díky levné energii velké množství zeleniny. * Máte islandského manžela. Jací jsou vlastně muži na Islandu, čím se nejvíc liší od Čechů? Na Islandu je daleko větší rovnoprávnost mužů a žen. Muži chodí běžně na mateřskou dovolenou a hodně se podílejí na výchově. Samozřejmě rádi jezdí velkými jeepy a stále ještě jsou jejich platy vyšší než platy žen. Prosazují se více v politice i na vedoucích místech, přestože poměr mužů a žen např. v Al?ingi, islandském parlamentu, je daleko vyváženější než mnohde v Evropě. * A čím se liší islandské ženy? Máte mezi nimi kamarádky? Ženy jsou tu sebevědomé, podnikavé, praktické. Zvykem je mít velkou rodinu, tři nebo čtyři děti, a běžné je dál studovat a cestovat i s rodinou. Ženy na sebe dbají, cvičí, věnují se svým zájmům a v padesáti nebo šedesáti jsou v plné síle. Pracuje se zde do 67 let, délka dožití je u žen nejvyšší na světě. Vztahy s kolegyněmi jsem měla vždy dobré, ale iniciativa k bližším kontaktům nejčastěji vycházela ode mě. Nejlépe se člověk seznámí, když se začne angažovat např. ve školních aktivitách, organizovat něco s ostatními rodiči. Časem jsem poznala hodně rodičů kamarádů mého šestiletého syna a pomáháme si. Kamarádství, jak ho znám z Čech, jsem našla právě zase s Češkami. Možná proto, že nás sbližuje společný zájem o českou školu na Islandu, ale i proto, že sdílíme určité hodnoty a zkušenosti, které jsou odlišné od těch islandských. Mám ale i dobré kamarádky mezi ženami z jiných zemí, se kterými jsem se seznámila díky neziskové organizaci Mó?urmál a výuce mateřských jazyků pro bilingvní děti. * Jak vidět, všude žijí Češi. Kolik jich má na Islandu trvalý domov a co tam dělají? Podle statistiky je tu asi sto třicet Čechů. Přišli sem v době ekonomického boomu za prací například ve stavebnictví nebo zpracování ryb. Je zde i skupina žen, které se provdaly za Islanďany. Ale i čeští muži ženatí s islandskými ženami, ti však jsou v menšině. * Co vše se na Islandu ve prospěch naší mateřštiny děje? To je má oblíbená otázka. Jsme moc pyšní na českou školu na Islandu, pracuje už čtvrtým rokem. Máme dvě třídy, starší skupina se učí psát, číst, zpívat, mluvit, paní učitelka s dětmi probírá prvouku pro druhou třídu, čte jim pověsti, učí je nové hry, velký důraz klade na rozšiřování slovní zásoby. Mladší skupina je pro rodiče s malými dětmi, kde se především zpívá a hraje, ale současně se děti seznámí s českými vrstevníky a maminky často využívají setkání k výměně informací. Organizujeme i kulturní akce. Spolek Čeština na Islandu se také podílí na kulturních akcích, které pořádá zdejší zastřešující organizace Mateřský jazyk (Mó?urmál). Máme tu i českou knihovnu s více než svazky, na kterou jsme pyšní. Organizujeme i tzv. Babince, aby měly možnost k NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 13

14 setkávání i Češky, které nemají rodiny. Spolupracujeme s Českými školami bez hranic, nedávno od nás například do Itálie odcestoval kašpárek Pimprle. V Plzeňském muzeu loutek bude v létě výstava o jeho cestách a zážitcích s českými dětmi, které se učí svou mateřštinu po celém světě. * Islanďané a seveřané vůbec rádi čtou, literatura u nich stojí vysoko na žebříčku hodnot. Čtete také sama knihy v islandštině? Ano, čtu a mezi oblíbené autory patří například K. M. Baldursdóttir, J. Kálman a A. Jónsdóttir. Ale poslední dobou čtu většinou odborné texty o multikultuře a dětské knížky v češtině i islandštině se synem. Islanďané se považují za národ čtenářů a Reykjavík je městem literatury Unesco. Každý druhý rok se tu pořádá literární festival, na který se sjíždějí známé osobnosti, a literatura je rovněž součástí každoročního uměleckého festivalu. Island se holedbá i počtem spisovatelů, který je vyšší než jinde ve světě, počítá-li se per capita. Kniha je tradiční vánoční dar. Mladší generace ale také už tráví hodně času na počítačích a ve školách zjišťují, že děti potřebují zvýšit slovní zásobu a zlepšit porozumění textům z učebnic. Islandština je starý jazyk, který se díky izolaci po mnoho století příliš nezměnil, a Islanďané jsou na něj velice pyšní. Pro cizí slova se promptně nacházejí islandské ekvivalenty. Ale většina specializovaných textů je pouze v angličtině. * Co ještě Islanďané rádi dělají ve svém volném čase? Tráví čas s rodinami. V létě je oblíbená dovolená například na luxusní chatě s horkým bazénkem nebo pod stanem. Rádi rybaří, jezdí na čtyřkolkách, na islandských koních, rádi cestují na jih za sluníčkem. Typické jsou saumaklúbbar, doslova šicí kluby, pravidelná setkání kamarádek a kolegyň. Je to forma udržování kontaktu, něco jako naše třídní srazy. Jinak myslím, že volného času Islanďané příliš nemají. Je obvyklé, že mají i dvě nebo tři práce. * Když jedete do Česka, co s sebou přivážíte za suvenýry, dárky? Jaké jsou typické islandské produkty? Vozím sušené ryby, rybí tuk (ten spíš pro legraci), islandskou čokoládu, pendrek, skyr, čaje z islandských bylinek, flaušové bundy, někdy výrobky z islandské vlny. Skyr je islandské tajemství, hustý mléčný výrobek, velice oblíbený. Oblíbení jsou i marinovaní lososi a jehněčí kýty. * U nás propuká jaro. Jak vypadá duben u vás? A Velikonoce? Duben na Islandu je podobný jako třeba únor v Čechách. Mně tohle období vždycky přišlo nejtěžší, ale poslední roky mám tolik práce, že měsíce utíkají, ani nevím jak. Island je tradičně luteránská země a tyto křesťanské svátky znamenají pro děti skoro dvoutýdenní prázdniny. Islanďané rádi odjíždějí na Velikonoce třeba do Španělska. V druhé půli dubna se slaví první letní den. (Podle starého nordického kalendáře tu jsou pouze dvě roční období, léto a zima. První letní den je začátkem měsíce Harpy). Árni Björnsson, antropolog, autor knihy Dějiny dnů o islandských tradicích a zvycích, píše, že rok bude úrodný, když léto a zima k sobě přimrznou. Foto popis Mladá fronta DNES Jméno Sutnar chtěly režimy vymazat. Plzeňané ale chystají jeho návrat Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Plzeňský Barbora Němcová Západočeské muzeum v Plzni PLZEŇ Když v Plzni vyslovíte jméno Jiřího Trnky nebo Jiřího Skupy, až na výjimky budou všichni vědět, že se jedná o místní rodáky. Co se stane, když vyslovíte jméno Ladislava Sutnara? Sutnara zná málokdo. Fašistická a komunistická diktatura ho vymazávala z dějin. My jsme se o něm vůbec neučili, říká Josef Mištera, děkan Fakulty designu a umění, která jméno světově úspěšného designéra nese. V letošním roce chce proto přispět k rozšíření povědomí o tomto plzeňském rodákovi řadou různých aktivit, které jsou součástí programu Evropského hlavního města kultury. Bude se konat několik tematických výstav, otevře se stálá expozice tvorby Ladislava Sutnara v Západočeském muzeu v Plzni, vydá se několik knih, natočí se také dokument. Díky našemu přátelskému vztahu se Sutnarovým synem Radkem i hluboké vzájemné důvěře bylo možné realizovat Návrat Ladislava Sutnara v celé jeho šíři. Společně opravujeme, co v dějinách (nejen) české kultury napáchala ta zlovolná doba, říká Mištera. NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 14

15 V polovině března už byla v Galerii Ladislava Sutnara zahájena výstava Sutnarovy knižní tvorby. Zpracovat tvorbu Ladislava Sutnara není jednoduché, rozprostírá se do různých uměleckých oborů, konstatuje kurátor Jan Mergl a dodává, že jednotlivé výstavy by proto měly průřezově ukázat jednotlivé obory jeho tvorby. Ta první tedy láká na mimořádně obsáhlý výběr příkladů grafického řešení knih, časopisů či příležitostných tiskovin. Sleduje umělcovy plzeňské začátky a postupný příklon k progresivním principům nové typografie. Ke špičkovým ukázkám se řadí úpravy hudebnin a edic Státní grafické školy v Praze, zaujmou i Sutnarova privatissima - jeho unikátně dochovaná novoroční přání. Závěr seznamuje s umělcovou poválečnou americkou tvorbou. V Západočeském muzeu bude následovat expozice zaměřená na užitou tvorbu, která ukáže kromě proslulých porcelánových a skleněných stolních souprav, jídelních příborů či dalších kovových doplňků také kolekci Sutnarových hraček dopravních prostředků a zvířátek. Vzácně bude k vidění také stavebnice Postav si město - Build the Town, její jediná sada v Čechách, zapůjčená ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, upozorňuje Mergl. A do konce roku jsou připraveny ještě dvě speciální tematické výstavy a k tomu se v muzeu otevře i stálá expozice. Je důležité připomínat si Sutnarův odkaz nejen jako důležitou součást kulturního dědictví Plzně, ale především jako inspiraci pro další generaci umělců, hodnotí programový ředitel Plzně 2015 Jiří Sulženko. Regionální mutace Mladá fronta DNES - plzeňský kraj Moravskoslezský deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Moravskoslezský deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. Foto popis NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 15

16 Region Severní Morava Publikováno Moravskoslezský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Opavský a hlučínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Frýdecko-místecký a třinecký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Havířovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Karvinský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Novojičínský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Bruntálský a krnovský deník; Zpravodajství; 12 ID 388b b2-8d71-86c71fe21af9 Olomoucký deník Český ostrov na EXPO: pivo a Dalimil Olomoucký deník str. 12 Zpravodajství ADÉLA KAMENSKÁ Západočeské muzeum v Plzni Milán V české laboratoři života se na nejprestižnější světové výstavě mísí různorodá témata: od nanotechnologií, léků, obnovitelných zdrojů po kulturní, přírodní a řemeslné bohatství země. Ale nejvýraznějším motivem českého pavilonu na výstavě EXPO 2015 v Miláně, která začala na 1. máje, je voda. Návštěvníci se mohou v českém pavilonu, který je podle italských médií jedním z pěti nejnadějnějších, i vykoupat. Vstupu do českého pavilonu dominuje obří skulptura ptáka kříženého s automobilem. Podle autora Lukáše Rittsteina je zároveň fontánou. Vytváří duhu a mlhovinu, a je v ní obsažena jak Šumava, tak deštný prales, popsal netradiční sochu autor. Péče o vodu a její využívání se promítlo do povahy českých měst i vesnic, odrazilo se na různorodosti rostlin a živočichů a na vysoké kvalitě potravin. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů především piva, doplnil generální komisař české účasti Jiří F. Potužník. Samotný pavilon, který je jako jediný z obou stran obklopen vodním tokem, se již před otevřením pyšnil jedním prvenstvím. Podařilo se jej dokončit dříve než ostatní. Tvůrci doufají, že návštěvnost přesáhne dva miliony. Strohý, jednoduchý koncept stavby odkazuje na meziválečný funkcionalismus a zároveň bere zřetel na životní prostředí. V protějším pavilonu se prezentuje Irsko. Záměrem organizátorů je propojit obě výstavy a vytvořit pivní bránu na české straně s plzeňským pivem a na irské straně Guiness. Jedním z největších lákadel je podle organizátorů Laboratoř ticha, do které převezli či přesadili 12 metrů čtverečních živého středoevropského lesa a vybavili jej interaktivními prvky. Snímače pohybu detekují přítomnost návštěvníka, čím déle se v místnosti zdrží, tím blíže kamera rostliny snímá a může se dostat až na buněčnou úroveň. Další část expozice, Laboratoř života, je rozeseta po celém pavilonu. Její součástí bude nejen sedm předních domácích uměleckých děl, ale také české vynálezy a patenty z oblastí nanotechnologií, recyklace nebo zpracování potravin. První je v přízemí, kde je jezerní plocha, a poslední na střeše, popsal Potužník. Na výstavu putoval i jeden z největších historických pokladů, pařížský zlomek Dalimilovy kroniky. Fragment první česky psané kroniky, který historici objevili teprve před pár lety v Paříži, vznikl v Itálii. O zhotovení rukopisu v Bologni svědčí podle odborníků typ písma i iluminace, které odpovídají místnímu stylu dílen. Podtrhne kulturní a historickou blízkost severní Itálie a České republiky. Dostane se mu zvýšené pozornosti i u nás. Česká televize uvede premiéru dokumentu Davida Vávry Kronika králů, který mapuje okolnosti vzniku této unikátní literární i výtvarné památky, říká Jiří F. Potužník. Národní pavilon, který představuje Českou republiku a její regiony, nezůstává za laboratořemi pozadu. Hravá expozice z dílny CzechTourism prezentuje Česko jako Zemi příběhů a fantazie. Expozici toho nejlepšího z Česka doplňují i kulturní skvosty nebo národní výrobky. Plzeňské Muzeum loutek přivezlo na výstavu knihu fotografií, která završila pětiletý projekt Paměť loutky. Sklárny v Květné dodaly sklo do jedné z českých restaurací, které reprezentují na výstavě národní kuchyni. Vařit zde budou čeští šéfkuchaři z tuzemských surovin. Na jídelníčku se objeví i pokrmy ze srnčího, kančího, daňčího nebo zaječího masa. Čerstvá i léčivá voda je základní ingrediencí nejslavnějších českých produktů, hlavně piva. Jiří F. Potužník Foto popis Region Střední Morava Publikováno Olomoucký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Prostějovský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Šumperský a jesenický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Přerovský a hranický deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Zlínský deník; Zpravodajství; 12 NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 16

17 Publikováno Valašský deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Slovácký deník; Zpravodajství; 12 Publikováno Kroměřížský deník; Zpravodajství; 12 ID 67e6c4d9-5fef-4e5f-b557-7d907fbcd316 Plzeňský deník V úterý začínají Letnice umělců Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu (haj) Západočeské muzeum v Plzni Plzeň Letnice umělců multižánrový festival, jenž spojuje víru a umění, začíná v Plzni v úterý 7. dubna prologem. V přednáškovém sále Západočeského muzea budou spolu od 17 hod. na téma Moudrost a krása Bible rozprávět biskup František Radkovský a opat tepelského kláštera Reginald Pavel Větrovec. Publikováno Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID 3f1eedf4-f86d-44b8-b3ea-fed60fc8f006 Galerie, knihovna i muzeum v Plzni ukazují loajalitu Plzeňský deník str. 8 Kultura regionu HANA JOSEFOVÁ Západočeské muzeum v Plzni Výstavní síně mapují postoje umělců i obyvatel rakousko-uherského mocnářství k císařskému dvoru, národu i politickým představitelům Plzeň Jak Plzeňané vítali císaře pána, pro které politické instituce tvořili přední čeští umělci 19. století nebo jak byli k věrnosti k rakouské monarchii vedeny děti ve školách. To vše ukazují tři plzeňské výstavy, jejichž hlavním tématem jsou projevy loajality na českém území během 19. století. Takto tematicky zaměřené výstavy připravily Západočeské galerie (ZČG) v Plzni, Západočeské muzeum (ZČM) v Plzni a Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK PK) jako svůj příspěvek k letošnímu jubilejnímu 35. ročníku festivalu Smetanovské dny, jehož součástí bylo i mezioborové vědecké sympozium na téma: Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci a Češi v české kultuře 19. století. Sympozium i hudební program Smetanovských dnů už sice skončily, zajímavě zpracované výstavy však dosud trvají. Loajalita ve 13 Výstava, kterou pro síň 13 připravila Taťána Petrasová ukazuje, že zakladatelské osobnosti českého umění 19. století netvořily jen na základě své svobodné umělecké imaginace, ale jejich tvorba někdy plnila i funkci reprezentativní, ať již svými díly prokazovali loajalitu ke státu, církvi, národu nebo k některému ze spolků. Například po roce 1861 se umělecky nejsilnějším projevem kulturně-politické loajality stala soutěž na výzdobu budovy vídeňského parlamentu, v níž uspěl Josef Václav Myslbek se sochami s příznačnými názvy Stálost ve smýšlení a Oddanost, uvádí autorka výstavy Riziko loajálnosti/rakouská, němec-ká a česká kulturní identita v umění 19. století Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. K zajímavému projevu loa-jality k rakousko-uherskému císařství, pak může patřit cyklus Julia Mařáka s názvem Rakouské lesní charaktery. Vznikl z popudu císaře Františka Josefa I. a zachycuje typické druhy stromů v jejich přirozeném prostředí. Podle Taťány Petrasové v tomto systematickém zobrazování přírodního bohatství lze spatřovat pokus o vytvoření pozitivního obrazu Rakouska- Uherska jako širší vlasti, v níž žijí příslušníci několika národů. Autorka výstavy však do síně 13 zařadila i díla, o nichž mluví jako o projevech podvratné neboli subverzivní loajality. V NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 17

18 padesátých letech 19. století politické poměry neumožňovaly otevřené vyjádření ztráty loajálnosti vůči dosavadním autoritám, poznamenává Taťána Petrasová a upozorňuje, že ukázkou díla, které vyjadřuje podvratnou loajalitu je obraz Jaroslava Čermáka Husité v průsmyku, který se stal motem celé výstavy. Čermák po porážce revoluce v roce 1848 opustil Prahu a pobýval v Belgii, později se usadil v Paříži. Volbou husitského tématu vyjádřil svůj nesouhlas s politickými i uměleckými autoritami. V mladém bojovníkovi, který míří přímo na diváky, zpodobnil sám sebe, vysvětluje Taťána Petrasová a dodává, že tím dal najevo, že hájí právo mluvit o českém boji za svobodu politickou i uměleckou. Výstava, na niž exponáty zapůjčily na dvě desítky institucí, potrvá v síni 13 do 15. května. Muzeum mapuje vztahy Plzeňanů Jak se vyvíjely vztahy národnostních skupin českého, německého a židovského obyvatelstva Plzně v 19. století? To je úkol, který si na sebe vzalo ZČM. Podle Jana Mergla, jednoho z autorů, byla příprava výstavy (Ne)viditelná loajalita? České a německé v Plzni v 19. století výzvou ke kolektivní práci, na níž se podíleli pracovníci muzea z několika oddělení a výstava je složena téměř výhradně ze sbírek ZČM. Výstava v muzeu díky dochovaným předmětům i dobovým obrazovým materiálům seznamuje návštěvníky s nejrůznějšími projevy loajality k monarchii a císařskému domu a ukazuje, že tato loajalita ovlivňovala téměř všechny oblasti individuálního a společenského života obyvatel Plzně. Tomáš Bernhard, další ze spoluautorů, podotýká, že centrální objekt umístěný ve výstavním sále v Kopeckého sadech návštěvníky výstavy seznámí s národnostní strukturou Plzně v 19. století a také připomene návštěvy příslušníků panovnické rodiny v Plzni. Další část výstavy např. tvoří stará školní třída. Právě školství bylo velmi důležitou oblastní pro vytváření loajality k panovníkovi, připomíná Jana Slámová z národopisného oddělení ZČM a dodává, že i proto na něj už Marie Terezie kladla takový důraz a zavedla povinnou školní docházku. Výstava v ZČM potrvá do 3. května. Knihovna ukazuje, jak Plzeňané oslavovali Habsburky SVK PK v přízemí své hlavní budovy ve Smetanových sadech dokumentuje na výstavě s názvem Plzeň loajální aneb Také ženské práce ráčila Gejg Gasnost prohljdnauti, jak čile Plzeňané reagovali na narození, korunovace i úmrtí členů vládnoucího rodu Habsburků a jak je oslavovali při jejich návštěvách města. Pavlína Doležalová, autorka výstavy, poznamenává, že stačilo jen to, že některý z příslušníků vládnoucího rodu Habsburků projel Plzní, pro obyvatele města to však byl důvod k oslavě, kterou si náležitě užívali. Výstava mapuje řadu návštěv příslušníků císařského domu. Podrobně je popsán například pobyt císaře Františka Josefa I. ve dnech 27. srpna až 1. září roku 1885, kdy v Plzni probíhala rozsáhlá vojenská cvičení. Plzeňané jej i jeho doprovod vítali na nádraží, císař byl ubytován v hotelu U císaře rakouského, dnešním Slovanu. Mezi další návštěvy členů panovnického rodu, které výstava připomíná, je také příjezd Františka I., císařovny Karoliny a princezny Marie v létě roku 1820 a řada dalších. Tato výstava končí už tuto sobotu 11. dubna. Foto popis TAŤÁNA PETRASOVÁ (horní snímek vlevo) hovoří ve výstavní síni 13 Západočeské galerie v Plzni o obraze Jaroslava Čermáka Husité v průsmyku, který je hlavním motem výstavy Riziko loajálnosti/rakouská, německá a česká kulturní identita v umění 19. století. Na pravém horním snímku Tomáš Bernhardt (uprostřed) ze Západočeského muzea v Plzni ukazuje centrální objekt, jenž je umístěn na výstavě (Ne)viditelná loajalita? České a německé v Plzni v 19. století v hlavní budově muzea v Kopeckého sadech. Avpravo dole jsou zachycení návštěvníci Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje při prohlídce výstavy Plzeň loajální aneb Také ženské práce ráčila Gejg Gasnost prohljdnauti. Foto autor Foto: 3 x Deník/H. Josefová Publikováno Plzeňský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Kultura regionu; 08 Publikováno Domažlický deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Chebský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Karlovarský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Klatovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Rokycanský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Sokolovský deník; Kultura regionu; 08 Publikováno Tachovský deník; Kultura regionu; 08 ID c4d59e63-3e1d-4e2a-b9e5-7255c06c8685 NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 18

19 Trnkovy světoznámé pověsti shání peníze na digitální kabát. Pomoci jim může každý Plzeňský deník str. 2 Plzeňsko PAVEL KORELUS Západočeské muzeum v Plzni Plzeň Restaurování, pouť po kinosálech celého světa, uchování v takové kvalitě, že nezestárnou ani pro příští generace. Když se zadaří, to všechno potká jeden z mistrovských kusů plzeňského rodáka Jiřího Trnky, animovaný film Staré pověsti české. Cenami ověnčený snímek totiž potřebuje peníze na digitalizaci. Ačkoliv Staré pověsti české inspirovaly řadu světových animátorů a získaly například ocenění Stříbrného lva na festivalu v Benátkách v roce 1953, Cenu švýcarské filmové kritiky ve stejném roce a Velkou cenu v kategorii loutkových filmů v Montevideu v roce 1954, v kinech k vidění nejsou. Neznamená to ovšem, že by o ně nebyl zájem, právě naopak. A když se Pověsti podaří zdigitalizovat, nebude jejich promítání bránit nic. Díky webovému portálu Everfund může na převod snímku přispět kdokoliv. Plzeň je loutkářskou metropolí, kromě Trnkových filmů se tu v rukou jeho učitele Josefa Skupy zrodil i Spejbl a Hurvínek. Ukažme, že jsme pyšnými patrioty, a pošleme Trnkovo unikátní dílo Staré pověsti české do světa v podobě, v níž jej mohli zhlédnout diváci v den jeho premiéry, vyzývají organizátoři projektu Plzeň Evropské hlavní město kultury 2015, kteří dílo slavného rodáka letos připomínají prostřednictvím dvou výstav. Ateliér Jiřího Trnky je k vidění v Galerii města Plzně do 10. května, Trnkova Zahrada 2 do 24. května v Západočeském muzeu v Plzni. Projekt lze podpořit až do 24. dubna. Dárci nezůstanou bez odměny. Dle výše příspěvků totiž získají různé bonusy. Zrestaurovaný film na DVD, vstupenku na Trnkovy výstavy, na světovou premiéru zrestaurovaných Starých pověstí českých, která 26. dubna zahájí Festival Finále, a za nejvyšší příspěvek možnost soukromé projekce filmu. *** Staré pověsti české režie, scénář: Jiří Trnka, hudba: Václav Trojan, rok výroby: 1952, stopáž: 91 min., hrají: Růžena Nasková, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Václav Vydra st., Karel Höger, Otomar Krejča st. přispět můžete na webu projekt/stare-povesti-ceskejiriho-trnky-digitalne Foto popis JIŘÍ TRNKA při práci na Starých pověstech českých. K snímku mimochodem dělal hudbu další plzeňský rodák a Trnkův celoživotní spolupracovník Václav Trojan. Foto autor Foto: archiv Publikováno Plzeňský deník; Plzeňsko; 02 Publikováno Plzeňský deník - Plzeň-jih, sever; Plzeňsko; 02 ID c5fb499d-a287-48f2-b2b7-e0f30341b978 KAM DNES A ZÍTRA V PLZNI A NA PLZEŇSKU ZA POZNÁNÍM A ZÁBAVOU Plzeňský deník str. 7 Servis Západočeské muzeum v Plzni DIVADLO Velké divadlo, Smetanovy sady 16: dnes: Voják a tanečnice naposledy (S 3) (19 h) zítra: Lov začíná (V 2) (19 h) Nové divadlo, Palackého nám. 30: dnes: Sboristé (N 5) (19 h) zítra: Smrt v Benátkách (N 10) (19 h) Nové divadlo Malá scéna: dnes: Svět kabaret kabaret svět (19 h) Divadlo Dialog, Smetanovy sady 9: dnes: Divadlo JakoHost: Kompotovaný pořad. Podle literární předlohy Ivana Krause a Zdeňka Jirotky. Literárněhudební kavárna s mixem zábavy, napětí poučení a živé hudby v podání Tremolo- Dixielanders. Derniéra (19:30 h) Divadlo Alfa, Rokycanská 7: dnes: Pohádky ovčí babičky (9 h) Kabaretní a šantánové c. k. Divadlo Pluto, OD Centrum, Masarykova 75: zítra: Pletky Straussovy operetky. 23. premiéra a 96. klubový prokuk (19:30 h) NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 19

20 KONCERTY Dům hudby, Husova 30: dnes: Koncert vítězů krajského kola ZUŠ sólový a komorní zpěv (18 h) zítra: Kruh přátel hudby. ARTHUR GREEN (USA). Klavírní recitál (19:30 h) MARIÁNSKÁ TÝNICE: Muzeum a galerie severního Plzeňska refektář: zítra: Cyklus uměleckých večerů. Účinkují Lukáš Klánský klavír (19 h) VERNISÁŽE Kostel sv. Jana Nepomuckého, Chodské nám.: dnes: Výstava obrazů členů UVU plzeňské oblasti, úvodní slovo P. Mir. Martiš, farnost Plzeň Bory, Jana Potužáková, vernisážní koncert Petra Vacka akordeon (16 h) ZÁBAVA A JINÉ AKCE Restaurace Alfa, Americká 17: dnes: Skupina Soumrak (18:30 h) KD Peklo: zítra: Jarní taneční vínek pro seniory (16 h) Pivnice na Spilce, U Prazdroje 7: zítra: Taneční večer s hudbou V. Žákovce (18 h) Západočeská galerie v Plzni, sklep, Pražská 13: zítra: HOREČKA DUBNOVÉ NOCI. Literární pořad z tvorby Václava Hraběte. Účinkuje PoDiv (18 h) PŘEDNÁŠKY, BESEDY Dům hudby, Husova 30: dnes: ARTHUR GREENE: Přednáška o sonátě Charlese Yvese Concord s ukázkami provedení jednotlivých částí (v angličtině) (16 h) Přednáškový sál Západočeského muzea: dnes: Ochrana přírody s pilou v ruce: péče o zapomenutá místa v krajině na příkladu Tyršova sadu u Litic. Proč má smysl chránit pozůstatky dávno vymizelé kulturní krajiny a proč se u toho často neobejdeme bez pily a sekačky? Ukážeme si to na příkladu bývalých pastvin v Tyršově sadu, které patří mezi přírodovědně nejzajímavější území v Plzni. Přednáší Mgr. Jiří Koptík (16:30 h) zítra: Pětice zvonů plzeňské katedrály. Přednáška Mons. Emila Soukupa, arciděkana, a ing. arch. Jana Soukupa (17 h) TOTEM RDC, Kaznějovská 51, Plzeň Bolevec: dnes: Cestovatelské promítání Chrámy na Nilu, Egypt. Promítání a komentář povede Karel Pulicar. Rezervace míst nutná (17 h) KVK CENTRUM, Malesická 10, Plzeň: zítra: Bezplatná právní poradna (16 18 h) Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň 13, Pražská 13: zítra: Komentovaná prohlídka výstavy RIZIKO LOAJÁLNOSTI. Provází její autorka Taťána Petrasová (17 h) Obec unitářů, Tomanova 3: zítra: Mgr. Luděk Pivoňka: Mimozemské civilizace III (17 h) Polanova síň KMP, B. Smetany 13: zítra: MLADÉ TUŽKY IV. Nové tváře trampského literárního západu uvádějí Miroslav Valina a Jindřich Kout (18 h) MKLUB, Macháčkova 28, Plzeň: zítra: Návraty do minulosti i minulých životů. Jsou návraty do minulosti či minulých životů realita či pouhá imaginace? Je možné, že terapie regresivními technikami mohou být léčivé? Tyto a mnohé jiné otázky si můžete prohovořit s regresivními terapeuty Alternativní poradny v Plzni, magistry Magdou Beránkovou a Mirkem Jirmanem. Součástí tohoto sezení bude i praktická ukázka návratů do minulých životů. Jako drobnou rozcvičku provede před tímto tématem Lenka Šašková nácvik TFT na téma ÚZKOST. Jedná se o jednoduchou poklepovou techniku na těle, kterou si může aplikovat každý sám, úspěch je téměř jistý (18 h) NEPOMUK: sál Městského muzea a galerie: dnes: Zelená Hora a Žinkovy blýská se na lepší časy. S Pavlem Motejzíkem, manažerem Mikroregionu Nepomucko, o letošních akcích i novinkách nejen na Zelené Hoře a Žinkovech co byste si letos v regionu rozhodně neměli nechat ujít, jak bude probíhat festival 9 týdnů baroka, největší a nejdelší festival v dějinách naší země? Co plánují Američané v Žinkovech a co Francouzi na Zelené Hoře? Jak to teď uvnitř zámků vypadá? (18 h) KLUBOVÁ SCÉNA, ROCK Zach s Pub, Palackého náměstí 2: dnes: Nymfomanka rež. verze filmu Larse von Triera / 1. díl (20 h) zítra: Science Café Doc. RNDr. Michal Mergl, CSc. / Geologické vycházky do okolí Plzně (19 h) Hifi Klub, nám. Republiky 12: dnes: Perníková zpívaná (20 h) Rock n Wall, lezecká stěna s barem, sady 5. května: dnes: Josef Fojta indie rock Plzeň (20:30 h) Goethe s Mefisto, Goethova 2: zítra: Hell Night resident Dj Café Anděl, Bezručova 7: zítra: Love Earth + Pream Disaster (CH) (21 h) Jazz Rock Café, Sedláčkova 18: zítra: Buster Nixon (21 h) Divadlo pod lampou, Havířská 11: zítra: Traband tuzemská legenda s novým albem Vlnobeat (21 h) Seraf, kavárna a čajovna, Rooseveltova 15: zítra: Na kávě s jemenskými autorkami. Večer zasvěcený kávě Mocca a povídkám jemenských spisovatelek. Pořádáme v rámci festivalu Arabfest (19 h) Café Restaurant Kačaba, Prokopova 7: zítra: Jazzband Live! (20 h) Foto popis SVĚT KABARET kabaret svět dnes můžete vidět na Malé scéně Nového divadla, na snímku je záběr z inscenace. Foto autor Foto: Pavel Křivánek NEWTON Media, a.s obchodni@newtonmedia.cz 20