Vybrané základní pojmy užívané v ekologii

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vybrané základní pojmy užívané v ekologii"

Transkript

1 Vybrané základní pojmy užívané v ekologii A abaptace (předpona -ab zdůrazňuje, že dědičné vlastnosti organismu jsou důsledkem minulých adaptací) samotný výraz charakterizuje proces působení evolučních sil působící na předky, a ty předurčily dědičné vlastnosti potomků organismu. Jsou tedy důsledkem minulosti, nikoli přítomnosti. abiocen (a-, an- řecká předpona vyjadřující zápor, bios - život) označení pro neživé prostředí biocenózy. abiotické faktory činitelé neživí, anorganická složka životního prostředí. Rozlišujeme biotické faktory klimatické (světlo, teplota, vzduch a jeho složení a změny, vlhkost, tlak), faktory půdní neboli edafické (fyzikální a chemické vlastnosti půdy a matečné horniny) a faktory hydrologické (voda jako prostředí organismů, její teplota, salinita, tlak, průhlednost, pohyb). abundance (lat. abundare - mít hojnost, nadbytek) početnost jedinců téhož druhu. abraze (lat. abrado - odškrábati, připravit o něco) obrušování povrchu hornin pevnými částicemi. absorpce (lat. absorbeo - vsrknout, pohltit, polykat) vázání materiálu uvnitř systému. abysál (lat. abyssus - propast, peklo) vrstva mořské vody ležící v hloubce větší jak 3000 metrů. acidifikace (lat. acidum - kyselina) zvyšování kyselosti, resp. snižování ph prostředí. acidofilní, acidofyta organismy, které prosperují v prostředí se sníženou hodnotou ph, rostliny rostoucí na kyselých půdách (do ph 6,7, např. kostřavy, biky, rosnatky). adaptace (lat. adapto - přizpůsobit, připravit) proces přizpůsobování živého systému prostředí, které se mění během evoluce (vlastnosti vzniklé přizpůsobením jsou morfologické, fyziologické a etologické). adaptační radiace (lat. radius - paprsek) větvení mateřské vývojové linie v několika vývojových linií dceřiných vlivem adaptace na rozdílné životní podmínky při změně životního prostředí. Např. proniknutí prvních organismů na souš v siluru. Důsledkem bývá vznik nových druhů (proces trvá stovky až tisíce let). adiabatický děj jev, kdy se vzduch při rozpínání ochlazuje a při stlačení otepluje. aestivace (lat. aestivus - letní) letní spánek, způsob přežívání nepříznivých podmínek, především vysokých letních teplot. aerace (lat. aer - vzduch, mlha, oblak) provzdušňování vody či půdy. aerosol plynná směs s rozptýlenými a vznášejícími se tekutými i pevnými částicemi. Může být přírodního i antropogenního původu. afotická zóna spodní vrstva vody, kam již neproniká světlo. agregát půdní (lat. grex, gregis stádo, hejno) srážení půdních koloidů do shluků, vloček, na základě přitažlivých elektrických sil opačných nábojů (výsledek koagulace). agroekosystém (lat. ager - obdělávaný pozemek, pole) ekosystém zemědělského pozemku, pole, agrocenóza (společenstvo organismů žijících na poli). AIM automatický imisní monitorovací systém Českého hydrometeorologického ústavu ke sledování kvality ovzduší na území ČR. aklimatizace (lat. clima, původně z řec. klíma - sklon slunečních paprsků vzhledem k zemi) přizpůsobování novému klimatickému prostředí (např. u introdukovaných druhů, nebo zavlečených škůdců. U teplokrevných přizpůsobení termoregulační, u studenokrevných se posunuje hranice letálních teplot). akratopega prostá voda, podzemní voda, která svým složením ani jinými vlastnostmi nedosahuje kritérií pro zařazení k vodám minerálním. Její využití je především v balneologii.

2 akratoterma má podobné charakteristiky jako akratopega. Tato voda má navíc zvýšenou teplotu nad 29 C. akvatický (lat. aqua - voda) vodní, např. druh organismu, který je dočasně nebo trvale vázaný na vodní prostředí. albedo (lat. albeo - být bílý, svítat) podíl odraženého záření ku dopadajícímu. alelopatie (lat. potientia - schopnost) schopnost organismu vylučovat toxické látky, které brzdí nebo znemožňuje růst a vývin rostlin jiného druhu. Jedná se o fytoncidy vylučované kořenovými nebo nadzemními částmi rostlin ve formě aromatických těkavých látek působících přímo. alochtonní organismy, populace nebo neživé přírodniny, které jsou nepůvodní. Vyvinuly se nebo vznikly na jiném místě, z něhož se aktivně nebo pasivně dostaly na místa svého nynějšího výskytu. aluviální území vytvořené akumulační činností říčního toku v poledové době. amenzalismus soubor negativních vztahů mezi populacemi dvou i více druhů, z nichž jeden je tzv. inhibitor. Ten svými produkty působí na amenzála brzdí jeho růst a vývoj nebo působí letálně. anticyklóna oblast vysokého tlaku vzduchu. antropický přímý vliv člověka, týkající se lidstva a jeho existence. antropocenóza společenstvo organismů uměle vzniklé nebo silně ovlivňované činností člověka. antroposféra prostor obydlený, ovlivňovaný a pozměňovaný člověkem. antropogenní stav vyvolaný aktivitou člověka. areál oblast zeměpisného rozšíření určitého druhu. autekologie část ekologie zabývající se vztahy mezi prostředím a jedincem. autochtonní (řec. autos - sám) původní domácí populace, organismy nebo neživé přírodniny vzniklé na místě svého nynějšího výskytu. autoregulace schopnost živých systémů řídit svoje životní procesy a přizpůsobovat se změněným podmínkám životního prostředí. Jedná se o základní vlastnosti živé hmoty udržovat rovnovážný stav systému, tzv. homeostázi. autotrofní (řec. trophé - výživa) organismy schopné vytvářet organické látky z látek anorganických. Jedná se o zelené rostliny schopné fotosyntézy nebo organismy chemotrofní, které získávají energii rozkladem anorganických sloučenin. Opakem autotrofie je heterotrofie. autumnální (lat. autumnalis - podzimní) podzimní. azbestóza zaprášení plic azbestovým prachem (asbestosis). Dlouhodobá expozice vyvolává nádorové bujení v plicích. B bakteriofágové viry, napadající bakteriální buňky. banka genová soubor genetických informací trvale uchovávaný pro možné použití v budoucnosti. U rostlin nejčastěji ve formě pylu, semen, explanátů, pěstované rostliny v botanických zahradách. U živočichů chovaní jedinci (v minimálním počtu 50 až 500 jedinců), zoologické zahrady, podchlazená spermata. batyál prostředí mořského dna v hloubkách m. batypelagiál prostředí ve volných vodách v hloubkách m. bentál prostředí na dně vodních toků, nádrží a moří. bentos soubor organismů žijících na dně ve sladkých vodách (limnobentos), nebo v mořích (halobentos). biocenóza společenstvo, soubor populací všech druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů obývající určitý jednotný úsek životního prostoru.

3 biocentrum část krajiny, která svou zachovalostí, příhodnými podmínkami a ekologickou rozmanitostí umožňuje výskyt přirozených biocenóz, vzácnějších druhů organismů. Vzhledem k tomu, že původní biotopy se v naší krajině již nevyskytují, spokojujeme se s krajinnými biocentry přirozenému stavu blízkými. biocid jedovaté látky dodávané člověkem do přírodního prostředí na potlačení nebo vyhubení nežádoucích organismů, ohrožující hospodářské činnosti, zejména zdraví rostlin, živočichů i člověka. biodiverzita rozmanitost, různorodost biologických složek v ekosystému. Biologická rozmanitost má dvě složky: biodiverzitu v úzkém slova smyslu, což je počet druhů, a disparitu, což je počet tělních plánů organismů a jejich rozdílnost (tělní plány znázorňují hlavní větve na fylogenetickém stromě organismů, se kterými se setkáváme v přírodě). biofág živočichové konzumující živou potravu, rostlinnou (fytofágové) a živočišnou (zoofágové). biogeocenóza též geobiocenóza, někdy jako synonymum pro ekosystém. Např. lesní porosty. biogeografie nauka o zákonitostech rozšíření organismů na zemském povrchu. biogeochemické cykly více nebo méně uzavřené koloběhy látek (vody, prvků, živin apod.) probíhající v ekosystémech i v celé biosféře mezi abiotickým prostředím a organismy. biochor skupina biotopů podobného charakteru (starší označení pro biom). bioindikátor živé organismy, jejichž výskyt svědčí o přítomnosti a stupni intenzity určitého faktoru na stanovišti (kopřiva - půdy bohaté na dusík). bioklimatologie nauka o vzájemných vztazích mezi organismy a klimatickým i ovzdušněným půdním prostředím, včetně geofyzikálních a kosmických vlivů působících na biosféru. biokoridor lineární úsek krajiny s vyšší ekologickou bohatostí, který umožňuje migraci organismů, spojuje biocentra a vytváří systém ekologické stability krajiny. biologický boj boj proti škůdcům v zemědělství a lesnictví pomocí jejich přirozených nepřátel. Patří sem i použití geneticky modifikovaných organismů. biom soubor podobných ekosystémů na větší části zemského povrchu, v pásmech nebo oblastech, s podobným charakterem rostlinného porostu i typickými živočichy (tundra, tajga, jehličnatý les, listnatý les, savana, poušť, tropický deštný prales). biomasa hmota jedinců (fytomasa rostlinná hmota, zoomasa živočišná hmota), nebo hmota populací na určité ploše (m 2, km 2 ) nebo v prostoru (litr, m 3 ). biorytmy střídání rytmů v živých systémech, rytmy cirkadiánní za 24 hodin, lunární za měsíc nebo mnoholeté (sekulární). biosféra část zemského povrchu, která je osídlena živými organismy. Její horní hranici tvoří troposféra (asi 10 km vysoko) a dolní hranici nejhlubší části oceánu (přes 10 km hluboko). biotechnologie výrobní postup v zemědělské, potravinářské a jiné výrobě, kde alespoň určitá část technologie je zajišťována živými systémy. biotické faktory činitelé organické přírody působící na živé systémy jako složka jejich prostředí. Rozlišujeme biotické faktory trofické, vnitrodruhové, mezidruhové, antropogenní. biotop stanoviště, sídliště, místo v němž žije společenstvo organismů biocenóza. Biotop je charakterizován podmínkami podnebí (klimatopem), podmínkami půdního podkladu (edafotopem) i vlivy okolních organismů. Rozlišujeme biotopy terestrické, vodní, luční, lesní, polní, jezerní, mořské apod. boreální druhy druhy rostlin a živočichů pocházející a mající centrum svého rozšíření v severní části Starého a Nového světa C

4 C-3 rostliny rostliny, u nichž v Calvinově cyklu fotosyntézy dochází k asimilaci CO 2 přímo v buňkách mezofylu (vazba na ribulózobisfosfát). Celá reakce probíhá přes tříuhlíkaté sloučeniny, proto C-3 rostliny (pšenice, žito, vojtěška, dub, bříza apod.). C-4 rostliny k asimilaci CO 2 dochází ve vrstvě buněk obklopující přímo cévy v listech (vazba na fosfoenylpyruvát). Prvním produktem fixace CO 2 je dikarboxylová kyselina se 4 atomy uhlíku, proto C-4 rostliny (kukuřice, cukrová třtina, čeledi rostlin laskavcovitých a merlíkovitých). C-stratégové (C-konkurence) rostliny, které mají trofické a metabolické vlastnosti, které jim zajišťují vysokou konkurenční schopnost. Nesnášejí poškozující vnější faktory (aktivitu býložravců, patogenů, zásahy člověka, půdní erozi, oheň). Takové druhy jsou dlouhověké (buk, dub). CAM (Crassulacean Acid Metabolism ) způsob fotosyntézy, kdy průduchy rostlin jsou otevřeny v noci a CO 2 je vázán změnou kyselin C-3 na kyseliny C-4 (rostliny tučnolisté z čeledi kosmatcovitých, pryžcovitých, liliovitých apod.). cecidie neboli hálky, novotvary vzniklé na různých částech rostlin působením látek vylučovaných samicí hmyzu při kladení vajíček, nebo larvou, která se pak živí rostlinnými pletivy novotvaru. Cecidie vytváří na rostlinných orgánech rozmanité jednoduché i složité útvary. cenobium shluk, chomáč jedinců téhož druhu, nejčastěji u živočichů. cenóza společenstvo rostlin nebo živočichů jako součást biocenózy. census sčítání, zjišťování obvykle celkového počtu jedinců v populaci. CFC chlorofluorouhlovodíky ohrožující nebo poškozující ozónovou vrstvu Země. Jsou známé pod obchodním názvem freony či halony. cirkadiánní (lat. circa - přibližně, dies - den) celodenní rytmus dějů trvající okolo 24 hodin. cirkatidální (angl. tidal - mořské dmutí) rytmus aktivity organismů na mořském pobřeží, vyvolaný přílivem a odlivem. cyklóna oblast nízkého tlaku vzduchu. cyklus hydrologický nepřetržitý oběh vody i látek v ní obsažených nebo rozptýlených mezi zemským povrchem a atmosférou. Rozeznáváme hydrologický cyklus velký a malý. čistá míra reprodukce též míra nahrazování RO průměrný počet potomstva samičího pohlaví dožívající se plodného věku, produkovaný jednou samicí během jejího celého života. činitel prvek v ekosystému, který ovlivňuje stav prvku jiného. Hovoříme o prvcích, také o faktorech abiotických, biotických, antropických, příznivých, nepříznivých apod. Červená kniha původně soupis ohrožených druhů, které byly publikovány Mezinárodní unií pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) v tzv. Červeném seznamu ohrožených nebo vzácných druhů rostlina živočichů. D deflace (lat. de-fluo - plynouti odněkud jinam) větrná eroze povrchu půdy. dekompozitoři, destruenti rozkladači, organismy rozkládající mrtvou organickou hmotu postupně na látky jednodušší. Rostlinné látky rozkládají houby a plísně, živočišné látky rozkládají bakterie. Velikost rozkladačů se v potravním řetězci postupně zmenšuje a jejich početnost se zvyšuje. Např. listovou opadanku nejprve rozmělňují svinky, berušky, brouci, larvy much, mnohonožky, hlístice, roztoči, chvostoskoci a nakonec vířníci a další prvoci. Rozložené zbytky jsou jejich činností promíšeny, obohaceny jejich trusem a takto zvětšený povrch je využíván v rozkladném, dekompozičním řetězci bakteriemi, finálními rozkladači. demekologie ekologie populací. Studuje jejich velikost a jejich vlastnosti, vztahy populace k prostředí a k populaci jiných druhů. Zabývá se rovněž funkcemi populace v ekosystému, její množivostí, úmrtností, věkovou strukturou apod.

5 dendrotelma drobná periodická vodní nádrž v dutině nebo rozsoše stromu. denitrifikace proces uvolňování dusíku denitrifikačními bakteriemi a některými houbami redukcí dusičnanů na dusitany, dále pak na amoniak a plynný dusík (N 2 ), který uniká zpět do ovzduší. denudace odnos zvětralých částic hornin vodou. denzita abundance, hustota, početnost populace. Většinou vyjadřovaná počtem jedinců na jednotce plochy nebo objemu. detergenty prací a čistící prostředky snižující povrchové napětí vody. Vytváří se pěna, která zamezuje výměnu plynů. Pro vodní živočichy jsou toxické, dochází k odmašťování peří u ptáků, čímž způsobují jejich hynutí. deteriorizace krajiny zhoršování vlastností krajiny vlivem člověka (pastva, těžba, rekreace). dezertifikace postup pouští. dezertikolní suchomilný, teplomilný organismus žijící na pouštích. Má fyziologické adaptace sloužící k výraznému hospodaření s vodou. detritofágní organismy konzumující mrtvou organickou, převážně rostlinnou hmotu. detritovorní (lat. vorare žráti) požírači detritu. detritus směs mrtvého organického materiálu i výkaly. devastace (lat. vasto pustošit) pustošení krajiny člověkem. diestrický organismus s říjí dvakrát do roka. disimilace katabolismus - procesy látkové výměny v tělech organismů charakterizované rozkladem organických látek na látky jednodušší za současného uvolňování energie. disturbance narušování, destrukce, ničení ekosystému (intenzívní pastva, eroze, oheň, záplavy, činnost člověka, rozsáhlé invaze fytofágního hmyzu apod.). diverzita druhová rozmanitost, ale i obecně bohatost a množství složek v jakémkoli souboru. dominance ve fytocenologii vyjadřuje pokryvnost jedinců určité rostlinné populace, vyjádřený v % nebo ve stupních pokryvnosti z celkové studované plochy. V zoocenologii d. vyjadřuje v % početnost jedinců živočišné populace určitého druhu ze studované taxocenózy. dormance klidové období ve vývoji nebo v životním cyklu organismu. dynamika populací sledování růstu populací a analýza vztahů mezi abiotickými a biotickými složkami životního prostředí. dystrofní vodní nádrže s malým obsahem minerálních látek. Jsou naopak bohaté na humusové látky rozpuštěné v koloidním stavu, způsobující žlutohnědé zbarvení vody (horské rašelinné vody). E edafický půdní, žijící nebo působící v půdě. edafobiont organismus žijící v půdě. edafon soubor všech organismů žijících v půdě. Rostlinné organismy označujeme jako fytoedafon, živočišné jako zooedafon. Živočichové, kteří žijí trvale v půdě, jsou geobionti, také euedafon. Protoedafon jsou ti, kteří jsou v půdě zastiženi pouze jako vývojová stádia. Hemiedafon označuje živočichy, kteří se v půdě vyskytují jen příležitostně, pseudoedafon jen dočasně a tychoedafon jen náhodně. edafotop komplex půdních faktorů na dané lokalitě ve vztahu k určitému druhu, fytocenóze nebo zoocenóze. edifikátor hlavní, dominující druh rostliny, určující strukturální i funkční povahu rostlinného společenstva. EECONET European Ecological Network, Evropská ekologická síť- síť jádrových nebo klíčových území biocenter, biokoridorů (spojovacích, propojovacích tras, nebo přestupních

6 míst), zón zvýšené péče o krajinu a ochranných pásem, která jsou budována v rámci evropského prostoru. efekt skleníkový jev způsobený zvýšeným množstvím především oxidu uhličitého v atmosféře, pocházejícího nejen z přirozených procesů, ale především spalováním fosilních paliv. Sluneční záření po odrazu od Země změní vlnovou délku na dlouhovlnné tepelné záření, které již neprojde zpět do vesmíru. Tím se nadměrně ohřívá celá troposféra a postupné oteplování způsobuje klimatické změny. efemery jednoleté nebo ozimé rostliny s krátkým životním cyklem. eforace výmolná činnost podzemních tlakových vod, které způsobují např. jeskynní roury. ekologická krize stav životního prostředí, které působením člověka (růst lidské populace, znečišťování všech složek životního prostředí, nadměrné čerpání přírodních zdrojů atd.) se stává neobyvatelným. EIA Environmental Impact Assessment posuzování vlivů činností člověka na životní prostředí. ekologická účinnost Lindenmanova účinnost poměr množství asimilované energie na dané trofické úrovni a na úrovni o jeden stupeň nižší. Ekologická účinnost je závislá na využití zdroje energie (sluneční, chemické), na účinnosti asimilace, na poměru mezi čistou a hrubou produkcí a na účinnosti tvorby čisté produkce. Ze 100 jednotek zářivé energie je rostlinami pohlceno na celé Zemi v průměru méně než 50 jednotek. Z nich pouze 0,5 je uskladněno krátkodobě v podobě hrubé produkce a 0,25 jednotky po delší dobu jako čistá produkce. Ekologická účinnost rostlin se tedy pohybuje kolem 0,5 % vzhledem k celkové pohlcené energii. Býložravci asimilují rostlinnou potravu s různou účinností (mladé výhonky s 60 až 70 % účinností, semena až s 80% účinností). Asimilační činnost živočichů živících se výhradně čistou celulózou je jen 15 20%. Asimilační činnost dravců je %. ekologická újma ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů vznikající poškozením jejich složek nebo narušením vnitřních vazeb a procesů v důsledku lidské činnosti ( 10 zákona číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí). ekologický indikátor fyzikální jev, chemická látka i živý organismus (bioindikátor) jehož přítomnost, změna stavu nebo množství svědčí o změně vlastností okolního prostředí. ekologická stopa vychází z předpokladu, že činnost každého jednotlivce i celé lidské společnosti lze přepočíst na plochu zemského povrchu. Např. takto lze vyjádřit, kolik hektarů potřebuje jedinec pro svoji spotřebu. Každý tak má podle svého životního stylu určitý prostor, který zahrnuje lesy, pole a další ekosystémy. Zároveň odkládá odpady, produkuje oxid uhličitý apod., tedy vytváří za sebou ekologickou stopu, která se rovná ploše např. v m 2, se kterou se musí ekosystémy vyrovnávat. ekosystém základní jednotka biocenózy, která představuje dynamický cirkulační systém, charakterizovaný tokem látek, energie a informací mezi abiotickým a biotickým prostředím. Zahrnuje čtyři základní složky stanoviště se souhrnem abiotických faktorů, producenty, konzumenty a dekompozitory (biotické faktory). ekoton přechodová, hraniční zóna mezi dvěma nebo více biocenózami. Bývá zde větší počet druhů i kvantita jedinců. ekotop soubor všech biotických činitelů působících na stanovišti, kde žijí organismy. ekotyp morfologická nebo fyziologická varianta druhu podmíněná prostředím (klimatem, půdou apod.), která je dědičná. eluviace pohyb látek v půdním profilu v důsledku promývání srážkovou vodou. To vede ke vzniku tzv. eluviálního (o látky ochuzeného) horizontu. emise také exhaláty, úlety znečišťujících látek unikajících přímo ze zdroje (plynné, kapalné a tuhé látky). energetická návratnost (řec. energos - činný, pracující) jedná se o poměr energie z procesu získané k množství energie do procesu investované. Každá část ekosystému i každý

7 živý organismus musí víc energie přijímat, než dokáže vydávat. Fotosyntézou musí rostlina získat ze slunečního svitu více energie, než spotřebuje na svůj růst a reprodukci. Poměr energie musí být větší než jedna, aby byly zajištěny podmínky pro přežití. EROEI - Energy Return on Energy Invested). endemit rostlinný nebo živočišný druh, který vznikl a vyskytuje se pouze na malém omezeném území (např. jeřáb sudetský v Krkonoších, hrabošík tatranský ve Vysokých Tatrách). enkapse (lat. capsa - pouzdro, skříňka) skladebnost. Např. obecná ekologie je tvořena následujícími ekologickými úrovněmi: autekologií, synekologií, ekofyziologií, demekologií, krajinnou ekologií. epilimnion horní vrstva vody v rybnících, jezerech a jiných stojatých vodách. Proti spodním vrstvám (hypolimnion) je prozářená a výrazně teplejší především v létě. eroze vodní, větrná, ledovcová, biologická apod. Narušování povrchů, např. půdy a odnos erodovaných částic na jiné místo. Jedná se o přírodní proces, nejčastěji jako následek lidské činnosti (odlesňování, intenzívní zemědělská činnost apod.). eu, předpona cizích slov, značící typický, vlastní, charakteristický, věrný. eury, předpona značící široké rozpětí určitého ekologického faktoru. Opakem je vyjádření úzkého rozpětí předponou - steno -. eutrofizace obohacování vodních ekosystémů především dusičnany a fosforem (obvykle z přehnojovaných polí). V důsledku zvýšeného přísunu živin dochází k přemnožení sinic zelených a zelených řas (tzv. vodní květ, vegetační zákal). Po jejich hromadném úhynu dochází k uvolňování toxinů, snižování obsahu kyslíku v důsledku rozkladných procesů a následnému hynutí vodních živočichů. Kromě toho přestavuje eutrofizace výrazný problém v přípravě pitné vody. evaporace odpařování, přechod látky ze skupenství kapalného do skupenství plynného evapotranspirace odpařování vody z povrchu půdy, vegetačního krytu včetně transpirace rostlin ve formě vodní páry. ex-situ pěstování nebo chov organismů mimo místo jejich přirozeného výskytu. Opakem je pojem in-situ. F F/C koeficient (Swingelův koeficient) koeficient, který charakterizuje stav ichtyocenóz v neslovitelných sladkých vodách. Vyjadřuje se jako poměr biomasy nedravých druhů (F) a dravých druhů (C). Hodnoty F/C kolem 36 jsou považovány za optimum. Nižší hodnoty znamenají příliš vysokou biomasu dravců, vyšší hodnoty příliš vysokou biomasu nedravých ryb. Vysoké zastoupení biomasy nedravých vede ke zhoršení kvality vody a k jejich pomalejšímu růstu. FAR (PhAR) fotosynteticky aktivní záření využívané rostlinami k fotosyntéze. Faktor 4 přístup k životu, který razí Římský klub: dvojnásobný blahobyt za poloviční spotřebu přírodních zdrojů, což znamená, že bez snížení spotřeby přírodních zdrojů o polovinu nejde opět dosáhnout ekologické rovnováhy a zajistit setrvalý rozvoj. fekundita plodivost, konkrétní počet potomků na jednu samici nebo skupinu samic určitých vlastností, např. stejného stáří. fén teplý a suchý vítr sestupující z hor. fenofáze různá období životních projevů organismů studované v závislosti na ročním období. Fenofáze ovlivňují tzv. fenologický aspekt vzhled celého společenstva v době rašení, olisťování, kvetení, zrání plodů u rostlinstva nebo přílet tažných ptáků, doba hnízdění apod.

8 fenologie součást ekologie. Zabývá se studiem periodicity životních projevů organismů v závislosti na kalendářní době. Studuje začátek, průběh i konec fenofází ve vztahu ke konkrétnímu kalendářnímu datu. Poznatky jsou prakticky využívány například v zemědělství. fitness označení pro biologickou zdatnost. Původně vyjadřuje pojem schopnost jedince produkovat plodné potomstvo ve větším počtu než ostatní zástupci populace. Neodarwinisté tuto zdatnost přiřazují jednotlivým alelám. fluktuace kolísání početnosti populace jednoho druhu na příslušném stanovišti v průběhu několika let (srovnej oscilace). fluviální říční, říčního původu. forezie dočasné soužití dvou druhů živočichů, z nichž jeden využívá druhého k přenosu na jiné místo. U rostlin chorie. fotická vrstva horní vrstva vody prosvětlená sluncem, což umožňuje fotosyntézu zelených rostlin. U oceánů až do 200 m. fytotelma drobná vodní nádržka, vznikající periodicky po deštích na rostlinách, v úžlabí listů, v přízemních růžicích apod. Zde může žít zooplankton, drobný hmyz a jeho vývojová stádia. G Gaia (odvozeno od starořecké bohyně Gaii) teorie, podle které Země je jeden velký celistvý živý nadorganismus (J. Lovelock, 1973). genofond souhrn všech alel (variant genů) vyskytujících se u členů určité populace (genofond populace) nebo druhu (genofond druhu). genové inženýrství soubor metod, jimiž je možná změna v genetické výbavě organismu lidským zásahem, umělými prostředky. Např. přenos izolované genetické informace do biologicky nepříbuzných organismů. genom soubor všech dědičných vlastností obsažených v haploidní chromozómové sádce buněčného jádra. gutace vytlačování vodních kapek u rostlin zvláštními buňkami, hydatodami, na povrch listů při zvýšené vzdušné vlhkosti prostředí. H heterotrofní organismy, které metabolizují pouze organické látky. Získávají tak látky a energii pro budování vlastního těla. Jsou to živočichové, nezelené organismy a mikroorganismy. Opakem je autotrofie. hiát v ekologii mezera v souvislém areálu druhu. hibernakulum zimoviště hiemální zimní, označení ve fenologii pro zimní vzhled (aspekt) společenstva. hladina napjatá hladina podzemní vody vyskytující se u tzv. artéských vod, kdy je hydrostatický tlak vyšší než by odpovídalo skutečné horní úrovni zvodnělé vrstvy hladina volná hladina podzemní vody, která není ve zvodnělé vrstvě pod tlakem. homeostáze dynamická funkční rovnováha živých systémů od jedince až po biosféru. Představuje dynamické kolísání kolem rovnovážného stavu. Pomocí homeostatických mechanismů se udržuje stálost vnitřního prostředí systému. homeorhéza trend živých systémů udržovat spontánní pohyb v daném směru. Homeorhéza vyjadřuje evoluční stabilitu, stálost plynutí evolučního vývoje. humus mrtvá organická hmota rostlinného a živočišného původu včetně všech rozložených produktů látkové výměny. To vše je činností půdních organismů promíšeno s minerálními částicemi v jemnou měl. hydrobiologie (řec. hydor - voda). Věda, studující život ve vodním prostředí.

9 hydrologická bilance porovnání příjmových a ztrátových složek (bilančních prvků) hydrologického cyklu. Je podkladem k určení výše přírodních zdrojů vody a tím možnosti využití vody v určitém území. hydrologický cyklus koloběh vody-nepřetržitý oběh vody a v ní rozpuštěných nebo rozptýlených látek mezi zemským povrchem a atmosférou. hydroponie (řec. ponein - pěstovati). Pěstování rostlin v živných roztocích bez přítomnosti půdní složky. hyperabysál mořské hlubiny kolem m, tzv. superhlubiny. hypoglykemický šok onemocnění zjištěné u přemnožených populací hlodavců i zajícovců. Nervová zátěž vyvolávající stres v boji o potravu, prostor apod. vyvolá pokles hladiny krevních cukrů a zásob glykogenu v játrech až na kritickou hladinu. Po dalším vyčerpání těchto zdrojů energie jedinci hynou v křečích hypoglykemického šoku. chemosyntéza způsob výživy autotrofních chemosyntetických bakterií, které vytvářejí organické látky chemickou přeměnou anorganických látek. Energii potřebnou k syntéze organických látek získávají oxidací anorganických látek na bázi síry, železa, dusíku a vodíku. Jedná se o bakterie sirné, železité, sirovodíkové, metanové aj. chráněná území vybrané části krajiny, které jsou pro své přírodní a krajinotvorné hodnoty prohlášeny podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v 14 za: Národní parky (NP), Chráněné krajinné oblasti (CHKO) velkoplošná chráněná území, Národní přírodní rezervace (NPR), Přírodní rezervace (PR), Národní přírodní památka (NPR), Přírodní památka (PP) maloplošná chráněná území. chasmofyty, petrofyty rostliny rostoucí na skalách. Zapouštějí kořeny do štěrbin a napomáhají tak zvětrávání hornin. I imago dospělec, konečné stadium individuálního vývoje jedince u hmyzu. imigrace přistěhování, jednosměrný pohyb do prostoru populace. imise spady; plynná, kapalná i pevná znečištění ovzduší, která dopadají na zem. Mají jiné fyzikálně-chemické vlastnosti než původní emise. inbreeding příbuzenská plemenitba, křížení blízce příbuzných druhů, které obvykle vede ke snížení životnosti potomstva, k poklesu genetické rozmanitosti, nebo ke vzniku jedinců nezvyklých vlastností. index atmosférické čistoty (IAP Index atmospheric purity ) je založen na citlivosti lišejníků ke znečištění ovzduší. index environmentální udržitelnosti (ESI Environmental sustainable index) vyjadřuje snahu o nejen prosazení principu trvalé udržitelnosti (TUR), ale především metodiku, jak environmentální udržitelnost měřit. ESI byl poprvé představen na Světovém ekonomickém fóru v Davidu v roce 2001, kde se doporučuje sledování 67 ukazatelů šetrného chování k životnímu prostředí. Každý z 67 ukazatelů náleží k jednomu k jednomu z 22 indikátorů, které jsou soustředěny do pěti jádrových skupin: zátěž životního prostředí, systém životního prostředí, zranitelnost lidské společnosti, sociální a institucionální kapacita a zapojení do globálního hospodářství. Např. v případě jádrové komponenty zátěž životního prostředí to jsou indikátory snížení znečištění ovzduší, znečištění vod, zátěž ekosystémů, odpadové hospodářství, snížení spotřebního tlaku a populační zátěž. insolance oslunění, přenos tepla přímým slunečním zářením. Množství dopadajícího slunečního záření na určitou jednotku zemského povrchu. V rovníkových oblastech je 2,4 x větší než na pólech. Měří se v J. m -2. s -1. intercepce zachycování srážek nadzemními částmi rostlin, případně na povrchu rostlin. introdukce záměrné i nevědomé přenesení druhu do nové oblasti. inundace záplavové pásmo kolem řek, nebo označení pro přechodné záplavy.

10 ireverzibilní nevratný jev, probíhající jen jedním směrem a nikoliv také naopak. irigace umělé zavlažování, rosení. irupce masové nepravidelné vystěhování jednoho druhu. IUCN International Union for the Conservation of Nature and Resources, Světový svaz ochrany přírody nevládní mezinárodní organizace. inverze (lat. inversio - obrácení), obrat, zvrat v průběhu meteorologického děje. Typické je obrácené uložení vzdušných nebo vodních vrstev s různou teplotou (inverzní stratifikace, obrácené vrstvení). infračervené záření elektromagnetické záření o délce od 750 nm do 4000 nm. Vlnové délky od 3000 nm neprocházejí sklem ( teplo ve skleníku), nebo atmosférou (udržování teploty na planetě). J jarovizace působení nízkých teplot (0 C až + 15 C) na rostlinu nebo její část za účelem ovlivnění kvetení. Aplikace nízkých teplot trvá dny až týdny. jezero přirozená vodní nádrž naplněná sladkou nebo slanou vodou. Horizontálně se dělí na zónu litorální (pobřežní) a limnetickou (volná voda). Vertikálně se dělí epilimnion (prosvětlená vrstva), termoklinu (tzv. skočná vrstva, kde skokem klesá teplota vody) a hypolimnion (spodní vrstva vody). Podle původu jsou jezera ledovcová, tektonická, vulkanická, pobřežní. jesep nánosový, mírně skloněný a vypouklý břeh říčního toku v jeho zákrutu, který postupně roste přibýváním nánosů. Jesep vytváří jádro meandru. juvenilní název pro mladý organismus. Také označení pro prameny a vody vznikající v hloubkách vulkanických pohoří. K kaberna očapí, hranička část výpusti rybníka bránící úniku ryb. kavernikolní živočichové organismy žijící v jeskyních (jsou často slepé a bez pigmentu). Organismy mikrokavernikolní žijí ve štěrbinách a dutinách skal nebo v prostorách mezi kameny. katabolismus proces v rámci metabolismu, kdy se energeticky bohaté látky rozkládají na jednodušší, energeticky chudší a za současného uvolnění energie, kterou organismus využívá k vlastním energetickým pochodům. klimatologie (lat. clima, climatis, řec. klíma - sklon slunečních paprsků vzhledem k Zemi). Věda sledující dlouhodobý charakteristický režim počasí (teploty, větrů, srážek, slunečního svitu, vlhkosti apod.) v určitém období na určitém místě či na celé zeměkouli. klimatop hromadné označení činitelů podnebí působících na stanovišti. klimax konečné stadium sukcese rostlinného společenstva v příslušné biocenóze, mající obvykle největší druhovou diverzitu, nejvíc potravních vazeb. Klimaxový ekosystém má vysokou stabilitu, nejekonomičtější koloběh látek a jednosměrný tok energie. Rozlišuje se klimax klimatický určený klimatem a klimax edafický, kdy půdní vlastnosti převládají nad klimatickými. klon organismus vzniklý nepohlavním způsobem, z jedné zygoty; z pohlavní buňky, která pochází z mateřského jedince. Potomstvo je potom geneticky identické s mateřským jedincem. Hovoříme o modulech, modulárních organismech (porost rostlin, korálnatci, mechovky). komenzalismus příživnictví, vzájemné soužití dvou jedinců, z nichž jeden, komenzál má užitek ze soužití s hostitelem (na těle nebo v jeho okolí), využívá zbytků jeho potravy, úkrytu nebo ochrany, aniž by ho nepříznivě ovlivňoval. kompetice konkurence, soutěživost, záporný vztah mezi dvěma i více organismy, které kryjí své potřeby ze stejných zdrojů (soutěživost o světlo a živiny u rostlin, u živočichů o

11 potravu, prostor, úkryt). Rozeznáváme kompetici vnitrodruhovou (intraspcecifickou) a mezidruhovou (interspecifickou). kontaminace znečištění složek životního prostředí (vody, ovzduší, půdy) i různých materiálů toxickými nebo infekčními látkami. konzumenti organismy, jimž slouží za potravu pouze organické látky vytvořené jinými organismy (k. primární, sekundární, terciární a další). kostra ekologické stability soustava ekologicky bohatších částí krajiny, které společně nebo po dalším doplnění mohou vytvářet územní systémy ekologické stability (ÚSES), pro udržení a šíření žádoucích organismů. konvergence vývojová tendence vytvářet u organismů různého původu podobné tvary a orgány ve stejném životním prostředí (např. hydrodynamické útvary u paryb, ryb, kytovců, ploutvonožců). Více v kapitole konvergence a divergence. krajina soubor ekosystémů v určitém geograficky vymezeném území, včetně všech přírodních i lidských výtvorů a člověka samotného. Evropská úmluva o krajině definuje: Krajina je oblast, tak jak je vnímána člověkem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů. Millenium Ecosystem Assesment: Je to území složené z mozaiky přírodních ekosystémů a ekosystémů ovlivněných člověkem. krenal prameniště potoků, řek a jejich nejbližší okolí. kyselé deště dešťové srážky obsahující rozpuštěný oxid siřičitý, sírový a dusičitý. Vytváří se slabá kyselina siřičitá, sírová a dusičná, které okyselují půdu, vodu recipientů, působí toxicky na organismy a poškozují konstrukci staveb, památek apod. K-strategové, (K-nosná kapacita prostředí) často dlouhověké druhy s menším počtem potomstva dobře vybaveným zásobními látkami (u rostlin) či zkušenostmi a výhodným chováním (u živočichů) umožňující snadnější přežívání. Rostou a dospívají pomaleji. Investují u svých potomků spíše do kvality než do kvantity. Osídlování nových biotopů je pozvolné, ale trvalé. Jejich populace je stabilní, vytěsňují konkurenční druhy a trvale žijí ve vysoké denzitě (např. sloni, velcí kopytníci). L lakolit podpovrchový útvar bochníkovitého tvaru, vytvořený vyvřelými horninami, které utuhly nehluboko pod zemským povrchem. lentický (lat. lens čočka) ekosystém stojatých vod (rybníky, jezera, tůň, močál apod.). letální faktory činitelé úmrtnosti. Limitující nebo smrtící faktory. lignivorní též xylofágní, živočichové požírající dřevo (larvy některých tesaříků, kůrovců, termiti aj.). Živočichové žijící přímo ve dřevě se nazývají lignikolní. lichenismus soužití heterotrofní houby a autotrofní řasy nebo sinice v trvalé symbióze, což dalo vznik složenému organismu - lišejníku (někdy označované jako lichenizované houby). lichenofágní živočichové konzumující lišejníky (sobi, housenky některých motýlů). limnikolní živočichové žijící v bahně nebo na jeho povrchu. limnický sladkovodní, jezerní, mající vztah ke sladké vodě. limnologie nauka o životním prostředí a organismech ve sladkých vodách. Lincolnův index vzorec pro výpočet početnosti generace při opakovaném odchytu živočichů, které je možno opatřovat značkami. Označené vypouštíme na stanoviště a po krátké době znovu odchytíme. Početnost populace N = (M. n) : R, přičemž M je počet jedinců původně označených, n je počet jedinců znovu ulovených, R je počet označených jedinců mezi znovu ulovenými. litotelma dočasná, obvykle periodická vodní tůňka ve skalních rozsedlinách, v prohloubeninách balvanů a skal. Často obsahuje specifickou faunu.

12 lokalita naleziště, výskytiště, místo výskytu na zemském povrchu, určené zeměpisnou šířkou, délkou a nadmořskou výškou, kde byla nalezena nějaká přírodnina, lidské sídlo a jiný objekt. lotický biotop a jeho prostředí v proudící sladké vodě (pramen, potok, řeka). M MAB Man end Biosphere, program přijatý UNESCO v roce Studuje strukturu a fungování biosféry a sleduje její změny vyvolané člověkem. macchie degradovaný les ve Středomoří, kde v porostu převládá keřové patro. makroelementy, makronutrienty (řec. makros - velký, předpona makro - cizích slov označue větší objekty, větší působení činitelů, silnější jevy apod.). Zde označení pro makrobiogenní prvky nezbytné pro stavbu a správnou funkci organismů C,O, N, H, P,S, Ca, K, Mg. V nepatrném množství ale pro prospívání organismů jsou nebytné tzv. mikronutrienty (řec. mikros malý), mikrobiogenní prvky (např. B, Cu). makrofág fagocytující buňka, nebo živočich požírající jiné organismy. makroklima označení pro regionální klima, podnebí velikého měřítka s horizontálním rozměrem alespoň stovek kilometrů (klimatické pásy na pevninách a mořích). Klima vymezuje biomy. malakocenóza společenstvo měkkýšů v biocenóze. mangrove rostlinná formace dřevin na pobřeží tropických moří a brakických vod, např. porosty mangrovníků. marinní mořský matoral druhotné pařezové lesy po vykácení tvrdolistých lesů ve Středozemí. meandr, meandrování zakřivení vodního toku v rovinatém terénu. merkurismus onemocnění lidí způsobené deriváty rtuti v požívaném rybím mase. Také označované jako minamata podle stejnojmenného zálivu v Japonsku, kde toto onemocnění propuklo po konzumaci ryb s vysokým obsahem rtuti pocházející z průmyslových odpadů. metalimnion, termoklina skočná vrstva ve stojatých nádržích v létě. meteorologie (řec. meteóros - vznášející se ve výši). Komplexní vědní obor, jenž kromě jiné na základě předpovědních metod popisuje budoucí stav atmosféry. V širším slova smyslu zahrnuje i klimatologii. mesos řec. střední měl (také mull) humózní vrstva ve svrchním A- horizontu. Strukturu opadu lze již rozeznat jen mikroskopicky. moder forma humusu, která prošla trávicím traktem živočichů a je smíchána s anorganickými částicemi. Tvoří se v listnatých lesích a má neutrální až mírně kyselou reakci. modulární organismy téměř vždy větvené typy organismů, jejichž jednotlivé části, moduly, jsou schopny po oddělení samostatné existence. mokřad většinou nízko položené oblasti periodicky nebo trvale zamokřené sladkou nebo slanou vodou. Mají o třetinu vyšší primární produkci než tropický deštný prales. mul jemný (sladký) humus. Vzniká intenzívní činností půdních živočichů, kteří se živí plísněmi, jejichž rozvoj omezují (úrodné lesní, zahradní a polní půdy). mutace změna genetické informace, která vede ke genetické proměnlivosti. mutagen chemický nebo fyzikální činitel, působící mutace. mutualismus trvalé a nezbytné soužití obvykle dvou druhů organismů, kteří mají ze soužití prospěch a jsou na sobě závislí (podobně symbióza). mydát rozmělněný humus ve svrchním horizontu, promíchaný s minerálními částicemi. mykorrhiza nezbytné symbiotické soužití hub s kořeny vyšších rostlin.

13 N nanismus zakrnělý vzrůst organismu, trpasličí forma. U rostlin způsobený nedostatkem živin, nebo zkrácenou vegetační dobou (horské rostliny). U živočichů a člověka např. hormonální poruchou. natalita množivost, u člověka porodnost. Počet nově vzniklých nebo narozených jedinců v populaci za jednotku času. nekton soubor statnějších vodních živočichů, kteří ve vodě plavou vlastním aktivním pohybem (vodní hmyz, korýši, ryby). neofyty rostliny nepůvodní, zavlečené k nám až v novověku, tj. od konce 15. století neopedon (předpona cizích slov neo - znamená cizí). Půdy vzniklé nově buď přirozeným způsobem (náplavy, návěje, sesuvy půdy, erupce) nebo uměle (navážky, výsypky, skládky, haldy apod.). neuston drobné vodní organismy zdržující se na povrchové vodní blance nebo pod ní (do hloubky asi 5 cm (perloočky, různý vodní hmyz, jeho larvy a kukly). nidifugní mláďata ptáků, která po narození ihned opouštějí hnízdo a nejsou krmena (např. kachny). nidikolní mláďata ptáků, případně i jiných živočichů, která po narození zůstávají ve hnízdě, kde jsou odchovávána. Také označení pro živočichy žijící dočasně nebo trvale ve hnízdech ptáků či doupatech savců. nika (francouzsky niché - výklenek) funkční postavení populace v ekosystému určované zejména jejími vztahy k jiným organismům a abiotickým podmínkám prostředí (viz dále v kapitole Organismus a prostředí). nitrifikace biochemický proces, při němž je amoniak oxidován nitrifikačními bakteriemi na dusitany. Proces nitrifikace má počáteční fázi nitritaci, kdy nitritační bakterie (např. rod Nitrosomonas) oxidují NH 4 uvolněný rozkladnými procesy z organické hmoty na dusitany, nitrity NO 2, a dále v procesu nitratace na rozpustné dusičnany nitráty NO 3 v procesu nitratace (např. bakterie rodu Nitrobacter) konečný proces nitrifikace. nitrofyty nitrofilní rostliny, náročné na dostatek dusíku v půdě (kopřiva, laskavec, lebeda, merlík). Jsou bioindikátory obsahu dusíku v půdě. niva ploché území v úvalech a údolích podél vodních toků, které vzniklo zpětnou vazbou mezi krajinou a vodním tokem s jeho záplavovou (inundační) vodou. noosféra sféra rozumu část biosféry ve vztahu k rozumné, cílevědomé činnosti člověka směřující k zachování a udržování biosféry vhodné k existenci člověka. O obnovovací koeficient doba, během níž se celá generace, tj. všichni jedinci, obnoví. odpadní vody veškerá voda, která projde jakýmkoliv výrobním procesem a je vypouštěna do povrchových nebo podzemních vod (do recipientů). odpor prostředí všechny vlivy prostředí, které působí na populaci negativně (brzdí její růst, snižují životnosti jedinců, zmenšují potravní zdroje, omezují velikost životního prostoru, zhoubně působí hromaděním vlastních odpadů apod.). Intenzita odporu prostředí se zvyšuje růstem početnosti v závislosti na hustotě populace. oligosaprobní vody velmi čisté bez antropogenního znečištění (ještě dolní úsek pstruhového a horní úsek lipanového rybího pásma). oligotrofy rostliny nenáročné na minerální výživu. ombrofyty rostliny dešťomilné, vyžadující dostatek vody ve formě vertikálních srážek. omnivora všežravci. Živočichové konzumující všechny druhy potravy - rostlinné, živočišné, živé i odumřelé (škvor, šváb, prase a z ekologického hlediska i člověk).

14 opadanka odumřelé části rostlin spadlé na zem, např. uschlé listy, jehličí, větvičky. Dřívější označení hrabanka, podestýlka, stýlka. Odumřelé, ale stojící části bylinného patra se nazývají stařina. oportunisté jedinci se schopností využívat příležitosti a okamžitě se přizpůsobit, např. náhlé potravní nabídce i nezvyklé potravě a jsou schopny reagovat rychlým nárůstem početnosti. optimum ekologicky nejpříznivější rozsah působnosti činitele prostředí na určitý druh organismu. Pro každý druh je specifický. organosoly rašelinné půdy (65 % organických látek a nejméně 50 cm mocný organický horizont). organozem novější označení pro rašelinnou půdu. ornitocenóza soubor ptačích populací na studovaném místě, součást biocenózy. ornitofágové označení pro živočichy, kteří se živí ptáky. ornitofilie opylování květů drobnými ptáky teplých pásmech (kolibříci ve Střední a Jižní Americe, medosavky v Asii a Austrálii, strdimilové v tropické Africe). ornitochorie rozšiřování semen a jiných diaspor ptáky na těle (např. na nohách a plovacích blánách kachen); často také trusem (drozdovití). orobiom horský biom, společenstva vyskytující se v horských a vysokohorských oblastech až do niválního (sněžného) stupně. oscilace obecně jakékoliv kmitavé kolísání. V ekologii kolísání populační hustoty (početnosti) druhu na stanovišti v průběhu jedné generace nebo maximálně jednoho roku (srovnej fluktuace). oslunění viz insolance. osmóza pohyb vody polopropustnou (semipermeabilní) membránou. ostrovní ekologie studium ostrovních biocenóz, jejich druhového bohatství a ekologických charakteristik s ohledem na velikost ostrova a jeho vzdálenost od pevniny nebo jiných ostrovů. Poznatky ostrovní ekologie se využívají při zřizování národních parků, přírodních rezervací, jiných ostrovů zachovalé přírody, okrasných parků, zelených ploch ve velkoměstech. oteplování globální soubor jevů vyvolaných globálními klimatickými změnami v důsledku lidské činnosti. Kromě celkového oteplení a změn v rozložení a v množství srážek se očekává zvýšená frekvence extrémních stavů (povodně, tajfuny apod.). ozón molekula složená ze tří atomů kyslíku O 3 (byl objeven C.F. Schönbienem v r. 1839). Je to bezbarvý plyn s charakteristickým ostrým zápachem (řecky ozein - páchnouti, čichati). Nejvíce je tohoto plynu ve stratosféře (ozonosféře), kde přirozeně vzniká fotochemickým ozařováním molekuly kyslíku (O 2 ) ultrafialovým zářením (UV), také účinkem elektrických výbojů a radioaktivního záření. Je také v nepatrných koncentracích přítomen v přízemní vrstvě u zemského povrchu (přízemní ozón). Zde může vyvolat záněty spojivek a dráždění dýchacích cest. Maximální povolená koncentrace při dlouhodobém působení je 0,1 ppm. Jako velmi reaktivní oxidační činidlo reaguje se všemi organickými látkami, proto má desinfekční účinky. ozonosféra vrstva ozónu ve výškách km. Nejvyšší koncentrace ozónu jsou ve výšce kolem 23 km. ozónová díra nepřesné označení pro ztenčení ozónové vrstvy v důsledku zřeďování ozónu v určitých místech ozónosféry působením člověka. P pachové látky těkavé látky rozptylované do vzduchu nebo ulpívající na substrátech, sloužící k čichové (olfaktorické) orientaci a komunikaci suchozemských živočichů. Ti je vnímají v naprosto mizivých koncentracích (až 10-7 g v m 3 vzduchu).

15 paludikolní organismy žijící na bažinatých stanovištích. palynologie věda studující morfologii a šíření pylu a spor rostlin, konzervovaných ve vrstvách rašeliny. Rozbory vrstev rašeliny s obsahem pylu slouží k rekonstrukci vegetace. PAH (Polycyclic aromatic hydrocarbons) polycyklické aromatické uhlovodíky, jejichž základní struktura je tvořena několika kondenzovanými benzenovými cykly. Představují skupinu environmentálních polutantů, z nichž řada má karcinogenní účinky. PAN peroxyacetylnitrát sekundární znečištěnina vznikající v ovzduší z prekurzorů oxidu dusíku a uhlovodíků (nejčastěji z acetylaldehydu, především při spalování ropných produktů v motorech automobilů) za současného působení slunečního záření (fotochemický smog). pandemie epidemické onemocnění postihující větší oblasti nebo celé kontinenty. Rozlišuje se pandemie postihující lidskou populaci (epidemie), rostliny (epifytocie), živočichy (epizoocie). pantofágové, omnivorové všežravci. Živočichové konzumující nejrůznější druhy potravy rostlinné i živočišné, čerstvé i odumřelé. parazit cizopasník. Živočichové (zooparaziti) nebo rostliny (fytoparaziti), žijící v těle (endoparaziti) na povrchu těla (ektopaziti) jiných druhů organismů, z nichž čerpají látky potřebné k životu. parazitocenóza společenstvo všech druhů organismů cizopasících u jednoho hostitele. parazitoid živočišný parazit, který nakonec způsobí smrt hostitele. Např. larva vosičky kutilky. parekie vztah mezi dvěma živočišnými druhy, kdy jeden vyhledává sousedství druhého, z čehož má prospěch a druhému jeho přítomnost neškodí (trpěné sousedství). partenogeneze vývoj z neoplozených vajíček, kdy se líhnou buď jen samice (thelytokie), nebo jen samci (arrhenotokei), nebo jedinci obou pohlaví (amfitokie). parthenokarpie u rostlin vývin semen bez opylení květu. Využívá se např. k vyšlechtění plodů bez jader. patrovitost fytocenózy vertikální stratifikace (rozvrstvení) fytocenózy od povrchu půdy na jednotlivá patra: E 0 patro mechové a lišejníkové (do výše 5 cm), E 1 patro bylinné (rostliny s výškou 0,05 1m), E 2 patro keřové (křovinné rostliny s výškou 1-3m), E 3 patro stromové (s výškou nad 3m). Dále jsou rozlišována patra kořenová (svrchní, střední a spodní). Každé patro má svoje specifické společenstvo organismů, kteří vytvářejí tzv. biostratum. pauperizace ochuzování flóry nebo fauny mizením ohrožených druhů. pedobionti také edafobionti. Organismy žijící v půdě. pelagiál životní prostor v oblasti volné vody v oceánech i v jezerech, přehradách apod. pelity přeměněné sedimentární horniny, které jsou tvořeny jílovitými částicemi. penetrace vody pronikání vody z okolního prostředí pokožkou do těla vodních živočichů. pereny trvalky, vytrvalé rostliny. Opakem jsou rostliny jednoleté nebo dvouleté. perkolace prosakování dešťové vody půdou. permafrost trvale zmrzlá půda. perturbace narušování, porucha. perzistence stálost, zachování v nezměněném stavu (např. dlouhodobé setrvání DDT v životním prostředí jako tzv. perzistentní polutanty). pesticidy také biocidy. Jedovaté látky dodávané člověkem do životního prostředí na potlačování nebo vyhubení nežádoucích organismů, ohrožující výsledky hospodářské činnosti, zejména zdraví rostlin, živočichů i člověka. Podle zaměření rozlišujeme např. akaricidy, herbicidy, fungicidy, insekticidy aj. petrikolní organismy trvale žijící na skalách, balvanech a v podobném prostředí. pleuston soubor organismů žijících na hladině, na povrchové blance vody. podmok metoda závlahy uskutečňována potrubím nebo kanály.

16 poikilotermní studenokrevní (exotermní) živočichové. Jejich tělesná teplota se mění v závislosti na teplotě vnějšího prostředí (všichni bezobratlí, ryby, obojživelníci, plazi). V podstatě jsou poikilotermní i rostliny. polder část mořského pobřeží, které je vysušené a chráněné hrázemi proti zaplavení nebo ohraničený prostor suchý polder, který je za sucha zemědělsky využíván a v době povodní slouží k zachycení části povodňové vlny. pollivorní pyložraví živočichové. polutant látka, která znečišťuje životní prostředí. polyandrie mnohomužství, pohlavní kontakty samice s více samci. polyestrický živočich, většinou savec, který má během roku více říjí (estrů). Rodí mláďata vícekrát během roku (hlodavci). Monoestričtí jednou, diestričtí dvakrát do roka. polyfág také pantofágové, živočichové schopní širokého výběru potravy buďto rostlinné, nebo živočišné (opakem je monofág, oligofág). polygynie mnohoženství, pohlavní kontakty samce s více samicemi. polysaprobní typ vodního prostředí se silným stupněm rozkladu organické hmoty a malým množstvím nebo nepřítomností kyslíku. potamal sladkovodní ekosystém dolního části toku, pásmo parmové, cejnové, včetně sladkovodní (brakické) části zóny při ústí řeky do moře. ppm pars per milion, miliontina ze 100 %, 1 ppm = 1 mg. l -1. prevernální ve fenologii označení pro předjaří. produkce P, množství biomasy vytvořené živým systémem (jedincem, populací, biocenózou, ekosystémem, biosférou) na jednotce plochy nebo v objemu vody za jednotku času (den, rok). Vyjadřuje se v jednotkách hmotnosti čerstvé biomasy, sušiny, uhlíku nebo v energetických jednotkách (joule, dříve v kaloriích). produktivita schopnost organismů vytvářet organickou hmotu (biomasu) pro stavbu těl a udržování životních dějů. produkční ekologie studuje tvorbu a produkci organické hmoty. Objasňuje, kolik živý systém nezužitkuje (NU) z potravní nabídky, kolik konzumuje (C), kolik z tohoto množství asimiluje do hmoty vlastního těla (A) a kolik odpadá trusem (F - faeces) a močí (U urin). profundál životní prostor a podmínky nejhlubší části dna ve sladkovodních nádržích, kde převládají rozkladné procesy v bahně. propagule u rostlin též diaspora. Jakákoli část organismu, produkovaná pohlavně nebo nepohlavně, která je schopna dát vznik novému jedinci. Další význam pojmu propagule je v označení minimálního počtu jedinců, kteří jsou schopni kolonizovat nové nebo izolované místo. protandrie dřívější pohlavní dospívání samců, kteří také zaujímají místa vhodná k rozmnožování a zaujatá teritoria aktivně brání. protogynie dřívější pohlavní dospívání samic. Je vzácnější. protokooperace nejvolnější sdružování jedinců dvou nebo více druhů živočichů, prospěšné pro všechny zúčastněné. Jedná se o těsnější vztah (společná hnízdiště, zimoviště, zimní hejna apod.). psamal písečné dno vodních toků. psamity drobnozrnné úlomkovité usazené horniny. psefity hrubozrnné úlomkovité usazené horniny. psychrofilní studenomilný. pyranometr přístroj na měření globálního záření Slunce. R recipient vodní tok, kanál, nádrž, jezero, moře.

17 reducenti heterotrofní konzumenti rozkládající komplexní složky odumřelé organické hmoty, část produktů vstřebávají jako zdroj látek a energie, zbytky zůstávají jako potrava pro následné rozkladače. Jedná se o organismy, které svou činností, způsobují rozkladné procesy, ve kterých převládá spíše oxidace nad redukcí látek (proto je vhodnější název dekompozitoři). refugium útočiště, území, kam se druhy stěhují, nebo kde přečkávají působení nepříznivých podmínek v okolním prostoru. reintrodukce opětovné umělé zavedení druhu do míst, kde před tím vymizel, nebo byl vyhuben. rekuperace potravní využívání humusu různými nekrofágy a detritofágy, kteří vtělují různé látky do své biomasy a znovu je tak vracejí do potravních řetězců. resilience pružnost ekosystému. revitalizace zpětné obnovení, oživení děje nebo procesu. resinosis výron pryskyřice. respirace dýchání; nezbytný životní proces, při němž organismus přijímá kyslík k oxidaci látek ve svém těle a naopak vydává oxid uhličitý do okolí. Opakem dýchání je fotosyntéza u zelených rostlin. reverzibilní vratný proces, jakákoliv změna děje, která může probíhat i opačným směrem. rheo ve složených slovech týkající se proudění vody. rhitral vodní prostředí u prameniště toku a v jeho odtoku. ripikolní organismy žijící ve vodních březích i na nich. rivikolní organismy žijící v tekoucích vodách, zejména v řekách. reziduum v ekologii zbytek škodlivých látek v organismech a životním prostředí. rozvodí část krajiny, jejíž geomorfologie vytváří rozhraní mezi povodími. r-stratégové (r-rychlost růstu populace) druhy organismů, u nichž přírodní výběr zvýhodňuje jedince obvykle menšího těla, rychle se rozmnožující, kteří jsou však krátkověcí. Často se přemnožují, rychle pronikají do nových míst, ale také katastrofálně rychle vymírají (především drobní hlodavci - hraboši, lumíci, myšice). R-stratégové ruderální (R) stratégové rostliny rostoucí v prostředí často silně narušovaném. Naproti tomu nejsou adaptováni na stres. Mnoho energie vkládají do reprodukčních orgánů, většinou jsou jednoleté a produkují mnoho drobných semen s dobrou klíčivostí. Mají exponenciální růst početnosti (merlík, lebeda, hořčice rolní, mák). S S-stratégové (stres snášející stratégové) jsou citliví na disturbance - narušování. Je pro ně charakteristický malý energetický vklad do reprodukčních orgánů, pomalý růst, vývoj i tvorba biomasy a dlouhý věk. Žijí na vyčerpaných půdách, rašeliništích, slaniscích a vřesovištích. saprobie, saprobita stupeň znečištění vody rozkládajícími se organickými látkami. saprobionti organismy žijící ve vodách různě znečištěných organickými látkami. Podle stupně znečištění vody rozlišujeme v ní žijící oligosaprobní, mezosaprobní a polysaprobní organismy. saprofágové (lat. sapros - hnijící, tlející) živočichové konzumující částečně rozloženou až odumřelou organickou hmotu rostlinného (fytosaprofágové) nebo živočišného (zoosaprofágové) původu. saprofyty heterotrofní organismy (rostliny) čerpající anorganické látky z rozložené nebo odumřelé organické hmoty rostlin a živočichů. Saprofyty obligátní nejsou schopny fotosyntetické asimilace a tzv. saprotrofie je u nich nezbytná. Saprofyty fakultativní, hemisaprofyty, fotosyntetické asimilace schopné jsou. sarkofágové živočichové živící se masem jiných odumřelých živočichů. saturace nasycení nebo uspokojení životních potřeb.

18 saxikolní organismy žijící v kamenité suti (šupinušky, chvostoskoci, pavouci, ale i ptáci a hlodavci). sedentární (lat. sedeo, sessum - sedět, prodlévat) živočichové usedlí, s menší pohybovou aktivitou. semivoltinní živočichové, u nichž jedna generace žije déle než jeden rok. serotinální aspekt vzhled biocenózy na konci léta skleníkový efekt krátkovlnné záření po odrazu od povrchu změní vlnovou délku na dlouhovlnné tepelné záření, které neprochází sklem, nebo atmosférou. Dochází tak k oteplování. strukturální klima meteorologické jevy v nejmenších uniformních prostředích (dutina stromu, pařezu apod.) stupnice Braun-Blanquetova mezinárodně nejčastěji užívaná odhadovací sedmičlenná stupnice pro odhad velikosti populace rostlinného druhu ve fytocenologických snímcích. stupňovitost vegetace výškové rozvrstvení vegetace v závislosti na průměrné roční teplotě a nadmořské výšce. stygobiont organismus žijící v podzemních vodách. subrecedentní živočišný druh zastoupený v zoocenóze méně než 1% jedinců. sukcese zákonitý proces nahrazování jedné biocenózy druhou až do konečného stadia - klimaxu. sukulenty rostliny velmi odolné vůči suchu. K tomu jsou adaptovány tvarově i fyziologicky. suma efektivních teplot součet účinných (efektivních) teplot ve stupních Celsia potřebných pro vývoj poikilotermních živočichů: SET = (T - K). d. T = teplota v terénu nebo laboratoři K = teplota, při níž vývoj ještě neprobíhá (nulový bod vývoje) d = počet dnů nezbytných pro vývoj celého živočicha symbióza lépe mutualismus. V širším smyslu vazba, vztah nebo soužití dvou i více druhů organismů ať prospěšné či neprospěšné (antibióza). V užším smyslu soužití prospěšné často nezbytné pro zúčastněné druhy. symfilie druh symbiózy, kdy jeden druh živočicha je hostitelem a poskytuje jinému druhu živočicha potravu, úkryt a ochranu. Od svého partnera dostává sladké nebo narkotické sekrety. sympatrie překrývání oblastí výskytu dvou druhů. Jejich výskyt na témže zeměpisném území. Opakem je alopatie. synantropie výskyt druhů nebo společenstev rostlin a živočichů v těsné blízkosti člověka a jeho sídel. synantropizace proces přizpůsobování organismů životu v blízkosti člověka. synechtrie predátoři v živočišných societách, kde se živí larvami a kuklami hostitele (v úlech, mraveništích a termitištích). synekie, inkvilinismus nastěhování druhu do příbytku jiných druhů, aniž by mu škodil. šelf kontinentální mořské mělčiny klesající od pobřeží kontinentů do hloubky 200 m, místy až 400 m. šlenky sníženiny na rašeliništích. T tajga boreální jehličnatý les (smrk, borovice, jedle, modřín) s příměsí malolistých dřevin (vrba, bříza, topol, olše). Teplota nad 10 C je pouze 1 4 měsíce. Na většině plochy je trvale zmrzlá půda (permafrost). tanatóza ochranný postoj, kdy živočich předstírá smrt.

19 taxe pozitivní nebo negativní pohyb živočicha usměrněný určitým podnětem (světlem, gravitací, chemicky). temporální dočasný. terikolní žijící v půdě. termoklina teplotní skočná vrstva vody v nádržích v létě. terofyty jednoleté byliny přezimující v semenech, nebo ozimé rostliny přezimující listovou růžicí. tigmotaxe potřeba živočicha cítit tlak na hřbetní stranu. tlak barometrický v našich podmínkách je 1013 hpa = 1013 milibarů = 1013 mm Hg na 1cm 2. tlení rozklad odumřelých organických látek bakteriemi a houbami, při němž nevzniká zápach. topos místo, vztahující se k místu výskytu, stanovišti. topoklima klima ovlivněné výraznými reliéfovými prvky. totalizátor objemový srážkoměr s kapacitou alespoň 6 měsíců. transsaprobita nejvyšší stupeň znečištění vod oleji, ropou, teplotou, jedy apod. tranzitorní formy půdních živočichů, u nichž se v půdě vyskytují jen inaktivní stadia (vajíčka, kukly). tremor předsmrtný třes u obratlovců. tropismus orientovaný pohyb nebo růst částí rostlin ve směru nebo proti směru působení vnějšího činitele. tundra biom arktické oblasti od ledových pustin po severní hranici lesa, kde nejteplejší měsíc má teplotní průměr nižší než 10 C. Vegetační doba trvá 2 3 měsíce. turbidita zákal vody způsobený rozptýlenými částicemi. turgescence nasycení rostlinných buněk vodou. tyrfobiont živočich žijící trvale na rašeliništi. Nikde jinde není schopen přežít. U ubikvist organismus se širokou ekologickou valencí. ubichinon skupina v tucích rozpustných derivátů benzochinonu (koenzym Q). Působí jako redoxní systém v mitochondriálním dýchacím řetězci (oxidativní fosforylace). úhor po několik let záměrně neobhospodařované, opuštěné pole. ukládači rostliny skal a sutí, které svou květní stopku při zrání semen negativně heliotropně protahují a následně tisknou ke skále. Zralá a kulatá semena se pak kutálejí po skále a zapadají do štěrbin. Patří tak mezi autochorní rostliny, které svým vlastním přizpůsobením zabezpečují rozšiřování semen. uklízeči dekompozitoři. unitární organismy vyvíjejí se z jedné zygoty a jejich vývin a tvar je předem určen. Opakem jsou organismy modulární. únosná kapacita prostředí označení K množství jedinců sledované populace, jež je nějaké stanoviště schopno uživit. úrovně ekologické živé systémy, stupňovitě seskládané od nejjednoduššího k nejsložitějším - jedinec, populace, biocenóza, ekosystém, krajina, biosféra. Mají autoregulační mechanismy, které udržují a vyvažují tok energie, látek a informací. ÚSES Územní systém ekologické stability je v ČR vytvořená síť ekologicky významných segmentů krajiny, které jsou centry vyšší ekologické diverzity. Jsou spojena biokoridory a je snaha je nejen vytvářet ale i vhodnými úpravami doplňovat a rozšiřovat podle funkčních a prostorových kriterií. ÚSES je obdobou vytvářené sítě EEKONET Evropská ekologická síť.

20 ústojčivost půd pufrovitost (německy der puffer - nárazník) schopnost půd odolávat změnám ph přísunem kyselin nebo zásad (také tlumivost půd). Je zajišťována obsahem koloidního jílu, vápníku, hořčíku v sorpčním komplexu. V vagilita toulavost, přebíhání. Vrozená schopnost živočichů k přemísťování. Závisí na množství potravy, vody, stáří, pohlaví, pohlavní aktivitě apod. valence ekologická vlastnost určitého ekologického faktoru (teplota, tlak, ph, vlhkost apod.), který působí na organismus v rozmezí minimálních a maximálních hodnot. Každý organismus specificky a individuálně snáší rozpětí, tedy jeho šířku a intenzitu faktoru a buď toleruje jeho působení, nebo dochází ke stresu, případně k úhynu. vegetace rostlinstvo, fytocenózy rostoucí na daném území. Rozlišujeme vegetaci azonální jedná se o přirozené fytocenologické jednotky podmíněné specifickými půdními podmínkami (nejsou vázány na určitou klimatickou vegetační zónu. Vegetace extrazonální stanovištní anomálie lokality podmíní, že se vegetační jednotky vyskytnou v jižních expozicích i v chladnějších zónách. Vegetace zonální přirozené fytocenologické jednotky, odpovídající současným klimatickým podmínkám většího území. Při nepřerušeném vývoji je vegetace zonální současně vegetací klimaxovou. vegetační období ve střední Evropě tzv. malé vegetační období, které je vymezeno průměrně denními teplotami nad 5 C a velké vegetační období s průměrnými denními teplotami nad 10 C. vegetační zákal viz eutrofizace. vesperální jev vázaný na večerní období. vicini zatoulanci. viskozita vody vnitřní tření vody. Odpor tekutiny vůči tělesu, které se v nich pohybuje. vitalita životaschopnost schopnost organismu vzdorovat chorobám, udržovat a rozmnožovat se v měnících se podmínkách životního prostředí. vitaminy důležité složky koenzymů, které rostliny samy syntetizují, ale živočichové je musí většinou získávat potravou. viviparie živorodost rození živých mláďat. Plod se vyvíjí v těle matky až do schopnosti samostatného života. Opakem je oviparie, kdy se zárodek vyvíjí ve vajíčku mimo těla matky. vlajkové stromy stromy s jednostranně vyvinutými korunami, vznikající poškozováním větví a pupenů na návětrné straně, obrušované silnými větry, sněhem, zmrzlými krupkami, případně pískem (v horách, na pobřeží a podobných exponovaných místech). vlhkost, humidita obsah vodní páry ve vzduchu, nebo množství vody v půdě. vlhkost půdy okamžitá množství vody obsažené v půdě v určitém okamžiku, např. v době odběru vzorku. vlhkost půdy relativní poměr skutečného obsahu vody v půdě k plné, maximální kapilární vodní kapacitě. vlhkost stanovištní souhrnný výraz pro všechny druhy vlhkosti na stanovišti za dané situace. vlhkost vzdušná absolutní skutečné množství vodní páry v ovzduší vyjádřené v g. m -3. vlhkost vzdušná relativní poměr skutečného obsahu vodní páry ve vzduchu k množství maximálně možnému za dané teploty. vnitrodruhové vztahy veškeré kontakty, vztahy a vazby mezi jedinci téhož druhu. voltinismus (italsky volta čas) počet generací určitého druhu živočicha v průběhu jednoho roku. vrchoviště obvykle horská, vypouklá rašeliniště zastoupená báchorovitými společenstvy, borovicemi, mechorosty s dominantním rašeliníkem na kyselém, oligotrofním substrátu.

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 255 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 11. 5. 2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů

Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují

Více

Čím se ekologie zabývá

Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Čím se ekologie zabývá Ekologie je věda zabývající se studiem vztahů mezi organismy a jejich prostředím a mezi organismy navzájem. Obsahové příklady tolerance organismů k prostředí

Více

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami

Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Výukové environmentální programy s mezipředmětovými vazbami Ekologie, krajina a životní prostředí, ochrana životního prostředí, geologie a pedologie, praxe (Ing. Lenka Zámečníková) I) pracovní listy, poznávačky,

Více

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA

Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013

Více

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman Ekologie základní pojmy Michal Hejcman Ekologie jako věda Ekologie poprvé se objevila v roce 1869 (Hackel), odvozena od řeckého oikos domov. Terním byl použit v souladu s hledáním paralel mezi přírodou

Více

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014

Maturitní témata Blok předmětů z životního prostředí Školní rok: 2013-2014 STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A SLUŽEB ELIŠKY KRÁSNOHORSKÉ 2069 DVŮR KRÁLOVÉ N. L. Obor Aplikovaná chemie ŠVP Aplikovaná chemie, ochrana životní prostředí, farmaceutické substance Maturitní témata Blok předmětů

Více

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_018. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_018 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Biosféra - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Maturitní otázky do zeměpisu

Maturitní otázky do zeměpisu Maturitní otázky do zeměpisu 1. Geografie jako věda Předmět a objekt geografie a jeho vývoj v průběhu staletí. Postavení geografie v systému věd. Význam geografie pro život současného člověka. Uplatnění

Více

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL)

ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) ŽP - EKOLOGIE (K143EKOL) Vztahy mezi jedinci a druhy konkurence vnitrodruhová x mezidruhová vývoj společenstev sukcese + klimax vztahy jednotlivci druhy populace koexistence predace parazitizmus symbióza

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace

SSOS_ZE_1.14 Jedinec, druh, populace Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Více

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země

ATMOSFÉRA. Plynný obal Země ATMOSFÉRA Plynný obal Země NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PLYNY V ZEMSKÉ ATMOSFÉŘE PLYN MOLEKULA OBJEM V % Dusík N2 78,08 Kyslík O2 20,95 Argon Ar 0,93 Oxid uhličitý CO2 0,034 Neón Hélium Metan Vodík Oxid dusný Ozon Ne

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 22.3.2013

Více

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU 1) Země jako vesmírné těleso. Země jako součást vesmíru - Sluneční soustava, základní pojmy. Tvar, velikost a složení zemského tělesa, srovnání Země s ostatními tělesy Sluneční

Více

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta

Voda v krajině. Funkce vody v biosféře: Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Evropská vodní charta Voda v krajině Voda jako přírodní zdroj je předpokladem veškerého organického života na Zemi. Eva Boucníková, 2005 Funkce vody v biosféře: Biologická Zdravotní Kulturní Estetická Hospodářská Politická

Více

Produkce organické hmoty

Produkce organické hmoty Produkce organické hmoty Charakteristika prostředí a života ve vodě Voda nebude nikdy limitním faktorem ostatní limitující faktory jsou jen dočasné neexistují fyzické bariéry Teplotní variabilita nepřesahuje

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství

DYNAMIKA KRAJINY. ČVUT FSv - katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství DYNAMIKA KRAJINY Dnešní stav krajiny je výsledkem spolupůsobení 5 základních faktorů přírodního původu : 1. Reliéf krajiny 2. Podnebí 3. Osídlení rostlinnými a živočišnými druhy (klima, migrace) 4. Vývoj

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI

EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI EKOLOGICKÉ PRINCIPY A ZÁKONITOSTI Alena Ševců Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, alena.sevcu@tul.cz, tel. 485 353 786 Obsah: Ekologie jako věda. Základní ekologické pojmy a principy.

Více

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy

Rozmanitost podmínek života na Zemi Podnebné pásy Podnebné pásy Tropický mezi obratníky - Vhlké vnitřní tropy: - bez střídání ročních období - silné srážky, -průměrná roční teplota nad 20 C -Vnější tropy: -přechod k subtropům - období dešťů a období sucha

Více

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 Název školy Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.0006 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013

Životní prostředí. ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. 2013 Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 192 3. ročník: 33 týdnů

Více

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí

ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí ZÁKLADY EKOLOGIE 3 Člověk a životní prostředí Mgr. Lukáš Rambousek GIO Semily Člověk a životní prostředí Člověk jako biologický druh je stejnou součástí přírody jako ostatní biologické druhy. Na rozdíl

Více

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Životní prostředí. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Učební osnova předmětu Životní prostředí Studijní obor: Aplikovaná chemie Zaměření: ochrana životního prostředí Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 225 3. ročník: 33 týdnů

Více

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby

Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo Přesahy a vazby organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických

Více

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.

Více

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ

Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína Táboritská 941 379 01 TŘEBOŇ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ EKOLOGICKÁ SOUTĚŽ 1. Vyberte, co nepatří mezi význam zeleně v okolí: a) tlumí hlučnost b) zvyšuje množství oxidu uhličitého c) pohlcuje teplo 2. Půda je úrodná, pokud obsahuje dostatek vody, vzduchu, rozpustných

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie

ŠVP Gymnázium Ostrava-Zábřeh. 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie 4.8.10. Seminář a cvičení z biologie Volitelný předmět Seminář a cvičení z biologie je koncipován jako předmět, který vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda Rámcového vzdělávacího programu pro

Více

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie

Číslo projektu Název školy CZ.1.07/1.5.00/34.0743. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník 1. Datum tvorby Anotace CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 39 Základní pojmy z ekologie 1.6.2013

Více

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá?

Často kladené otázky. Co je to půda? Z čeho se půda skládá? Jak půdy vznikají? Je pravda, že půda je neobnovitelný zdroj? Proč je půda důležitá? Často kladené otázky Co je to půda? Půda je tenká vrstva matérie na povrchu Země. Je to přírodní zdroj, který se skládá ze zvětralých hornin, organických materiálů, vzduchu a vody. Vzhledem k tomu, že

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika

Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí. 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní technika Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Biologie (BIO) Genetika, vývoj Země, člověk a prostředí Kvarta 1,5 hodina týdně; půlená hodina u laboratorních prací (polovina třídy) Dataprojektor, laboratorní

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

HYDROSFÉRA. Opakování

HYDROSFÉRA. Opakování HYDROSFÉRA Opakování Co je HYDROSFÉRA? = VODNÍ obal Země Modrá planeta Proč bývá planeta Země takto označována? O čem to vypovídá? Funkce vody Vyjmenujte co nejvíce způsobů, jak člověk využíval vodu v

Více

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

Oxidy dusíku (NOx/NO2) Oxidy dusíku (NOx/NO2) další názvy číslo CAS chemický vzorec ohlašovací práh pro emise a přenosy noxy, oxid dusnatý, oxid dusičitý 10102-44-0 (NO 2, oxid dusičitý) NO x do ovzduší (kg/rok) 100 000 do vody

Více

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 9. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Neživá příroda objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání popíše planetu jako zemské těleso, stavbu,

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie

ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o., ŠVP Ekonomické lyceum Učební osnovy: Geografie Ročník Téma Výsledky Učivo 1. září - říjen Země jako vesmírné těleso charakterizuje Slunce jako hvězdu a popíše sluneční soustavu popíše uspořádání hvězd do galaxií zná současné názory na vznik a vývoj

Více

Pracovní list číslo 01

Pracovní list číslo 01 Pracovní list číslo 01 Voda 1. Najdi na internetu pojem acidifikace vody a vysvětli. Je to jev pozitivní nebo negativní? 2. Splaškové odpadní vody obvykle reagují a. Kysele b. Zásaditě c. Neutrálně 3.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům

Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Vztah hmyzu k ekologickým faktorům Abiotické teplota vlhkost světlo vzduch Biotické potrava intraspecifické (vnitrodruhové) interspecifické (mezidruhové) Tolerance (ekologická

Více

Mokřady aneb zadržování vody v krajině

Mokřady aneb zadržování vody v krajině Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu

Více

Vztahy mezi populacemi

Vztahy mezi populacemi I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 6 Vztahy mezi populacemi Pro potřeby

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Úvodní obrazovka Menu Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Přírodověda 2 (pro 9-12 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat (horní

Více

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA.

Planeta Země je obklopena vrstvou plynu/vzduchu, kterou označujeme odborným výrazem ATMOSFÉRA. SFÉRY ZEMĚ Při popisu planety Země můžeme využít možnosti jejího členění na tzv. obaly SFÉRY. Rozlišujeme následující typy sfér/obalů Země: 1. ATMOSFÉRA PLYNNÝ, VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Název atmosféra vznikl

Více

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010 Změna klimatu a lidské zdraví Brno, 4. května 2010 odborný konzultant v oblasti zdravotních a ekologických rizik e-mail: miroslav.suta (at) centrum.cz Světový den zdraví 2008 Globální hrozba pro zdraví

Více

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života

Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Z-planeta Země projevy života 1 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda PŘÍRODOPIS ročník: šestý Výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy - zná základní podmínky a Poznávání přírody(přír.soustavy- ekosystémy) Z-planeta Země projevy života -

Více

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy

Abiotické složky prostředí. Základní pojmy Přehled GMH Seminář z biologie Základy ekologie Ekologie je věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi organismy a prostředím (včetně vztahů mezi organismy navzájem). Základní pojmy biotop (stanoviště,

Více

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí

BIOSFÉRA. živý obal Země. souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOSFÉRA živý obal Země BIOSFÉRA souhrn všech živých organismů na souši, ve vodě i ve vzduchu včetně jejich prostředí BIOGEOGRAFIE - věda zkoumající biosféru FYTOGEOGRAFIE - zkoumá prostorové rozšíření

Více

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník

Vzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník 6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda

Více

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země Jméno autora výukového materiálu: Mgr. Lenka Bělohlávková Škola: ZŠ a MŠ Josefa Kubálka Všenory Datum (období) vytvoření: únor 2014 Ročník,

Více

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod.

Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. SVĚTOVÉ BIOMY 4. přednáška Populace Ekosystém Populace Martina Sobotková, B 775 martina.sobotkova.1@fsv.cvut.cz Konzultační hodiny: úterý 10 11.30 hod. Katedra hydromeliorací a krajinného inženýrství ČVUT

Více

ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA

ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA ČISTÍCÍ ENERGIE SVĚTLA TECHNOLOGIE VYSOCE ÚČINNÝCH FOTOKATALYTICKÝCH POVRCHŮ uplatnění při výstavbě, rekonstruování a údržbě domů a při vytváření zdravého vnitřního prostředí v budovách Mgr. Pavel Šefl,

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů

Zeměpis 6. ročník. Poznámky. Mapy; grafy - Mapa hydrosféry - Mapa klimatických pásů Zeměpis 6. ročník Očekávaný výstup Školní výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata Organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a

Více

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech

Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Analýza problematiky v jednotlivých geografických zónách, typech krajin a ekosystémech Základní pojmy Ekosystém strukturní a funkční celek, složený ze všech živých organismů a abiotického prostředí v daném

Více

36-47-M/01 Chovatelství

36-47-M/01 Chovatelství Střední škola technická, Most, příspěvková organizace Dělnická 21, 434 01 Most PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY V JARNÍM I PODZIMNÍM OBDOBÍ ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 Obor vzdělání 36-47-M/01 Chovatelství ŠVP

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

1. Podle toho jaké části přírody jsou chráněny, můžeme rozdělit ochranu přírody a krajiny v ČR na čtyři oblasti. Do rámečků je doplň.

1. Podle toho jaké části přírody jsou chráněny, můžeme rozdělit ochranu přírody a krajiny v ČR na čtyři oblasti. Do rámečků je doplň. ZÁKLADY OCHRANY PŘÍRODY V ČR 1. Podle toho jaké části přírody jsou chráněny, můžeme rozdělit ochranu přírody a krajiny v ČR na čtyři oblasti. Do rámečků je doplň. 2. Do diagramů rozděl typy zvláště chráněných

Více

Slovníček základních ekologických pojmů

Slovníček základních ekologických pojmů Slovníček základních ekologických pojmů abiotické faktory souhrn vlivů neživého prostředí, které působí v daném ekosystému na organismy acidofyty rostliny rostoucí na kyselých půdách (ph do 6,7) Agenda

Více

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA

GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních

Více

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně

Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 4: Voda jako životní prostředí fyzikální a chemické vlastnosti obecně voda jako životní prostředí : Fyzikální a chemické vlastnosti vody určují životní podmínky

Více

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_008. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_008 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Vztahy mezi organismem a prostředím Vyučovací

Více

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz):

EMISE CO 2. Princip přípravy: CaCO 3 + 2 HCl ¾ CO 2 + CaCl 2 + H 2 O. Možnost detekce (důkaz): EMISE CO 2 Oxid uhličitý, společně s dalšími látkami jako jsou methan, oxid dusný, freony a ozon, patří mezi takzvané skleníkové plyny, které mají schopnost absorbovat tepelné (IR) záření Země, díky čemuž

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY 5.4.1 Ochrana přírody Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich

Více

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv

EKOLOGIE. Čím m se ekologie zabývá? Seminář z biologie. organismus. abiotické faktory. organismus. 1. Ekologie jako vědnv EKOLOGIE Seminář z biologie Ekologie náplň tematického celku 1. Ekologie jako vědnv dní disciplína 2. Základní ekologické pojmy 3. Organismus a faktory prostřed edí 4. Populační ekologie 5. Ekologie společenstev

Více

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU

DEN ZEMĚ MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU DEN ZEMĚ JE MEZINÁRODNÍ SVÁTEK ŢIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ POPRVÉ SE DEN ZEMĚ SLAVIL V SAN FRANCISKU VE SPOJENÝCH STÁTECH AMERICKÝCH 22. 4. 1970 V ČESKÉ REPUBLICE SE DEN ZEMĚ SLAVIL POPRVÉ 22. 4. 1990 VLAJKU DNE

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, PROBLEMATIKA BIOPOTRAVIN A FILOZOFIE KONZUMENTA Agr.Dr. Josef Dlouhý, Prof.h.c. j.f.dlouhy@gmail.com Problémy konvenčního zemědělství: závislost na fosilní energii závislost na

Více

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,

Více

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu

6.10 Biologie. 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu 6.10 Biologie 6.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP G a integruje

Více

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY

HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY ÚSES - zákon č.114/1992 Sb. O Ochraně přírody a krajiny Hlavní cíle: - nerušený vývoj přirozeného genofondu krajiny v rámci jeho přirozeného prostorového členění - optimální prostorový

Více

Vznik a vývoj života na Zemi

Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi Vznik a vývoj života na Zemi VY_32_INOVACE_02_03_01 Vytvořeno 11/2012 Tento materiál je určen k doplnění výuky předmětu. Zaměřuje se na vznik života na Zemi. Cílem je uvědomit

Více

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Vzdělávací oblast: ČLOVĚK A JEHO SVĚT Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy

Více

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590

Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590 , T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Životní prostředí a doprava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

I. Sekaniny1804 Přírodopis

I. Sekaniny1804 Přírodopis Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje

Více

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu

2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou listů b) rychlým růstem c) zkrácením vegetačního růstu FYZIOLOGIE ROSTLIN pracovní list 1 1. Biogenní prvky jsou: a) nezbytné pro život rostliny b) makrobiogenní a mikrobiogenní c) jen C, O, H, N 2. Nedostatek dusíku v půdě se projevuje: a) bledě zelenou barvou

Více

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 VODNÍ REŽIM ROSTLIN Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1 Význam vody pro rostlinu: Rozpouštědlo, transport látek. Účastní se fotosyntézy a dýchání. Termoregulační

Více

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.

Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě. Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,

Více