254 Nová sídliště a nová jména

Transkript

1 V této kapitole probíráme nová sídliště vzniklá v dlouhé a významné fázi, ohraničené dvěma přeryvnými událostmi. Počíná se třicetiletou válkou, za níž nové obce vznikaly málo, naopak staré hojně zacházely a byly vylidňovány. Pro toponomastické zkoumání je důležité, že brzy po ukončení války vzniká první velký soupis všech osad, berní rula z r Druhá světová válka a její závěr r je mezníkem druhým. Po dočasné germanizaci za války došlo k úplnému počeštění země a všeho místního názvosloví. Mezi těmito dvěma událostmi rozmnožil se značně počet osad v zemi. Vzrůst jejich počtu je ovšem velmi nestejnoměrný. Počíná koncem 17. století, po prvním zotavení z následků třicetileté války, vrcholí v 80. letech 18. století a končí se v podstatě r Později vzniká nových vesnic již jen nepatrně (1928 Holečkov), neboť průmyslová revoluce způsobila vylidňování venkova; vznikají však některé předměstské obce (u Prahy, Kladna) a některá místa lázeňská (Konstantinovy Lázně). Po r došlo zase k zániku četných men ších osad, zvláště v pohraničí. Vylíčení toho leží však již mimo náš úkol. Abychom si zajistili horní hranici, nezačínáme evidenci nových osad rokem 1618, nýbrž vycházíme už od r. 1600, ba někdy sestupujeme až do poloviny století 16. Od této doby nastává totiž v některých částech země čilý ruch zakladatelský, zvláště ve spojení s rozkvétajícím hornictvím. Všech sídlišť po r. 1600, s kterými pracujeme, je 2 300; jednotky, ba ani desítky nejsou v těchto údajích bezpečné, protože u mnohých osad lze těžko přesně určit rok jejich vzniku. Z toho je: z doby , tj. 14,4 %, poprvé v berní rule zaznamenáno 192, tj. 8,3 %, po , tj. 77,3 %. 253 Protože je v Profousově díle zaznamenáno osad (podle stavu z r. 1923) a ostatních sídlišť (zaniklých, místních částí atp.), tedy celkem položek, zpracováváme v této kapitole přibližně 15 % všech jmen.

2 III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE 1600 Postup je zde zásadně odlišný od postupu v kapitole o starém sídelním území. Pro století jsou totiž historické doklady poměrně spolehlivé. Zajisté je možno zcela přesná data uvést jenom pro menší část případu, hlavně tam, kde byla osada vytvořena rázem; mnohé osady však vznikaly postupně, dlouhým vývojem. Lepším využitím pramenů (hlavně po zpracování venkovských archivů) bude jistě v leckterém případě možno dojíti datování přesnějšího. V podstatě lze se však v tomto období spolehnout na to, že datum prvního záznamu není příliš vzdáleno od data vzniku osady. 254 Nová sídliště a nová jména Nová sídliště a nová jména nejsou pojmy zcela totožné. Mnoho nových osad vzniká na místě zaniklých obcí a přejímá jejich jméno, mnoho jich vzniká parcelací někdejších dvorů, zase beze změny jména. Některé pak případy jsou dost složité, např.: Lazce, s. o. Horšovský Týn: 1177 ves, 1539 pustá ves, 1789 dvůr, 1839 víska; Chlumín, s. o. Mnichovo Hradiště: mezi několikrát uváděn jako ves, 1545 pustý dvůr, v berní rule 1654 se neuvádí, tereziánský katastr 1713/48 má jako novou ves se dvěma chalupami, 1848 má 16, 1934 pak 23 chalup. Vznik nové osady beze změny jména má sice důležitost z hlediska dějin osídlení, pro lingvistickou složku zkoumání je však bez významu. Přihlížíme proto k takovým případům (obnově staré vesnice, proměně dvora na vesnici) spíše jen ukázkově; něco jiného je ovšem, vznikla-li osada při starším hradu nebo starším kostele a přejala jeho jméno. Prameny (1) Nedlouho po ukončení třicetileté války vznikla v letech berní rula, první soustavný úplný popis země. Její vydání, zvláště však vydání jejího přehledu Karlem Doskočilem Berní rula 2. Popis Čech r Souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule, (dva díly, 874 stran), je pevnou oporou každého toponomastického zkoumání na území Čech. Berní rula nezachycuje Ašsko, Chebsko a ovšem ne Velenicko; ale pro ostatní území je bezpečným základem: osada v BR nedoložená je s velkou mírou jistoty osada nová.

3 Osad, které jsou v BR poprvé doloženy, je 192. (Profous, který mohl BR využíti jen částečně, jich uvádí 130; ostatní byly doplněny podle lokalizací Doskočilových). Osady ty jsou rozptýleny po celé zemi; v některých okresech však tvoří významnou složku všech jmen: s. okres všech položek osad poprvé procent u Profouse 1654 Nejdek Horní Blatná ,7 Vejprty ,7 Jáchymov ,6 Jindřichův Hradec ,1 Úpice ,3 Kraslice ,9 Hora Sv. Šebestiána Dobříš ,9 Litvínov ,5 Hostouň ,7 Králíky ,3 Dobřany ,7 Duchcov ,8 Rokytnice v Orlických horách ,7 Volary ,2 255 Z těchto 15 okresů tvoří 6 souvislý celek v západním Krušnohoří: Kraslice, Nejdek, Horní Blatná, Jáchymov, Vejprty, Hora Sv. Šebestiána; dále na východ jsou: Litvínov a Duchcov. V Orlických horách jsou Rokytnice v Orlických horách a Králíky. Ostatní jsou rozptýleny; zvláště důležité jsou Jindřichův Hradec a Dobříš. (2) Po berní rule, k níž máme Vejpisy ( ), jichž využil Doskočil k rekonstrukci ztracených částí ruly (začátku Bechyňska, konce Boleslavska, začátku Čáslavska, celého Slánska), následuje řada pramenů, o nichž nás poučuje Doskočil na str. 22 n.: pamětní knihy berniční s kalkulem 1684, revizitace ruly (3) Dalším důležitým pramenem je tereziánský katastr (TK) z roku 1748, zpracovávající tereziánské fase z let (v textu označujeme data z tereziánského katastru jednotně: 1713/48); dále jsou pozemkové knihy jed notlivých panství. Profous mohl těchto pramenů užít jen velmi málo; to zase doplnil Doskočil. (4) Velmi cenným zdrojem poučení je Mappa chorographica novissima et completissima totius regni Bohemiae J. Ch. Müllera z r. 1720

4 III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE v měřítku asi 1 : (viz o tom ČSPS 65, 40), uvádějící sídlišť. Podrobnosti o mapě podává F. Roubík, Soupis map českých zemí I, 1951, 42 n.; viz i Monumenta cartographica Bohemiae II, 1. Používám též druhého vydání této mapy z r. 1726, upraveného inženýrem J. W. Wielandem. Třeba je to pramen lehce přístupný, Profous ho dostatečně nevyužil (asi jen z druhé ruky, např. v jižních Čechách z Klimesche); příčinou byla patrně nechuť k poněmčeným podobám jmen (české originály se nedávno našly, ale dosud nejsou vydány). K. Doskočil mohl zase z Müllera provésti mnohou redataci, např. ukázal, že v Müllerovi je už k 1720 doložen Lísek a Skalice (okr. Benešov), Krupná (Beroun), Novina (Benešov nad Ploučnicí), které zná Profous až ze Schallera. Ovšem korektury Doskočilovy lze ještě doplnit, tak např. jsou u Müllera (Wielanda) tyto osady, které zná Profous až ze Schallera: Budkov (Benešov), Borovka a Kročákov (Neveklov), Kocanda a Oříkovec (Sedlčany) atd. (5) Z let je základní dílo Jaroslava Schallera Topografie des Königreichs Böhmen, 16 dílů (každý díl obsahuje jeden kraj), vynikající práce, která nás také zbavuje nutnosti užívat pro osadní jména josefínského katastru z r Schaller shrnuje už výsledky velké zakladatelské činnosti v letech 70. a 80. a podává cenný materiál též o vzniku jmen. Profous ho využil velmi intenzivně. (6) Druhým velkým popisem země je J. G. Sommera Das König reich Böhmen z let , též 16 dílů; dílo se stalo závěrečným přehledem kolonizační činnosti feudální. (7) Týž význam má i F. Palackého Popis království Českého z r. 1848, velmi důležitý pro vytvoření českého místního názvosloví. Další už hojně plynoucí soupisy jsou statistické lexikony zvláště z let 1854, 1886, 1893, 1915, 1923 (nezměněné vydání 1924), 1934 atd. až do 1955, místopisné slovníky Orthův-Sládkův z r a Kotyškův z r Tyto soupisy jsou důležité především pro sledování toho, jak se ustalovaly úřední podoby místních jmen. Rozložení nových jmen v čase Pro ilustraci toho, jak jsou nová jména rozložena v čase, používáme rozboru názvů ze IV. dílu Profousových Místních jmen (písmena S Ž). Je jich celkem 592; z toho pochází: I. z údobí : 100 jmen, tj. 17 %, a to podle desítiletí: : : : : : : 12

5 II. v BR 1654 poprvé: 68 jmen, tj. 11,5 %, III. od 1654: 424 jmen, tj. 71,5 %, z toho: A. můžeme přesně datovat 155, tj. 36,3 %, a to podle desítiletí: : : : : : : : : : : : : : : : : : : : : 3 Viz graf č Graf kolonizačního ruchu : a) Datovatelné doby vzniku osad mezi 1654 a 1840 (podle IV. dílu Místních jmen), b) Data prvních dokladů osad mezi 1600 a 1650 (podle IV. dílu) B. známe jen ze soustavných popisů, a to: 1. z tereziánského katastru 1713/48: 49 11,2 % 2. z Müllerovy mapy 1720, ev. 1726: 37 8,8 % 3. ze Schallera : ,2 % 4. ze Sommra : % 5. z pozdějších lexikonů: 15 3,5 % Z rozvržení prvých dokladů na jednotlivá desítiletí vidíme, jak citlivě rea guje průběh kolonizace na politické dění.

6 III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE Prvá dvě desítiletí 17. století jsou pokračováním intenzivní kolonizace v druhé polovině století 16. Tento rozvoj byl přerušen událostmi r a jeho následky. Zakládání nových osad silně poklesá a dosahuje minima v le tech čtyřicátých. Ale okamžitě po skončení války stoupá počet osad nově jmenovaných, i když třeba připustiti, že leccos z toho je způsobeno jenom obnovou právního života (osady již dříve založené ocitají se poprvé v zemských deskách atp.). Po šedesát let, od 1680 do 1740, udržuje se postup kolonizace na stejné, nikoli příliš vysoké úrovni. Ale válka o dědictví španělské (po smrti Karla VI. r. 1740) způsobila okamžitě pronikavé omezení nového osidlování. Od 60. let se začíná prudký rozvoj, který vrcholí v posledním desítiletí 18. století. Války napoleonské jej přerušily, tenkráte už definitivně. Neboť když přestaly působit neblahé jejich následky, uplatnila se pronikavá změna hospodářské situace, zakládání nových venkovských sídlišť nepříznivá: průmyslová revoluce, vylidňování venkova, zrušení feudálního systému. Rozložení nových jmen v prostoru Rozvrhneme-li nové osady (všechny, nejen ze IV. dílu) na jednotlivé bývalé soudní okresy, nacházíme toto: (1) Od r nevznikla žádná nová osada v okresech: Bílina, Polná, Postoloprty, Žatec; od r též v okresech: Dobřany, Hora Svatého Šebestiána, Kralupy nad Vltavou, Počátky, Veselí nad Lužnicí. (2) Absolutně nejvíce nových osad je v okresech: Rokytnice v Orlických horách 39 Mnichovo Hradiště 22 Vimperk 37 Opočno 22 Litomyšl 34 Uhlířské Janovice 22 Dvůr Králové nad Labem 32 Hradec Králové 21 Děčín 31 Horní Planá 21 Dobříš 27 Hostouň 21 Turnov 27 Hlinsko 20 Chvalšiny 26 Jablonec nad Nisou 20 Tachov 26 Nasavrky 20 Domažlice 24 Písek 20 Příbram 24 Úštěk 20 Chotěboř 22 Vysoké Mýto 20 Z doby po 1654 mají nových položek: Vimperk 35, Litomyšl 32, Dvůr Králové 27, Rokytnice v Orlických horách 26, Chvalšiny 24, Tachov 22, Domažlice 21, Hradec Králové 21, Horní Planá 21, Děčín 19, Hlinsko 19, Uhlířské Janovice 19, Vysoké Mýto 19, Písek 18, Polička 18, Poběžovice

7 18, Čáslav 17, Kamenice nad Lipou 17, Opočno 17, Pardubice 17, Rychnov nad Kněžnou 17, Turnov 16, Dubá 15, Kaplice 16. (3) Důležitější jsou však čísla relativní. Probereme nejprve položky z doby po 1654 (osady poprvé v BR jmenované viz s. 255): viz tabulku na str Osady poprvé doložené v údobí tvoří největší procento v těchto soudních okresech: viz tabulku na str Z této tabulky je vidět, že první polovice 17. století byla dobou intenzivního dosidlování území Jablonec nad Nisou Železný Brod Semily Vysoké nad Jizerou Rokytnice nad Jizerou Jilemnice. Relativní čísla těchto dvou tabulek, stejně jako tabulky osad poprvé uvedených v BR (s. 255), jsou směrnicí při výběru těch území, která zde budeme podrobně probírat. Nebylo by totiž dost účelné, abychom vypisovali všechny nové osady ve všech okresech. V naprosté většině okresů uvnitř země jsou to jednotlivé rozptýlené osady, jejichž vznik nijak podstatně nezměnil ráz osídlení. Budeme si všímat tedy jen těch území, pro něž jsou nové osady důležitým prvkem. To je především území pohraniční (skupina 1 8); ve vnitrozemí jsou to jen některé části, kde působily zvláštní příčiny (skupina 9 10). V přehledu těchto území (viz k tomu přehlednou mapku č. 15) připojujeme vždy jména těch okresů, která se objevují v našich tabulkách (ve zkratkách). Pohraniční území probíráme ovšem vždy celá, tj. i s těmi okresy, kde je procento nových jmen nižší. 259 Okresy s nejvyšším procentem osad z doby po roce 1654 soudní okres všech položek osad po roce procent u Profouse 1654 Volary Tanvald ,5 Rokytnice nad Jizerou Lipová Maršov Vejprty Rumburk Horní Blatná Šluknov Rokytnice v Orlických horách ,3 Varnsdorf Dvůr Králové nad Labem

8 III SÍDLIŠTÌ VZNIKLÁ PO ROCE Hlinsko Poběžovice Hostinné Tachov Vimperk Vysoké nad Jizerou Nový Bor Lázně Kynžvart Holice Domažlice Chvalšiny Polička Vrchlabí Benešov nad Ploučnicí Hartmanice Horní Planá Litomyšl Rychnov nad Kněžnou Žamberk ,5 Hradec Králové Jablonec nad Nisou Králíky Jablonné v Podještědí ,5 Kamenice nad Lipou Chrastava Nové Hrady Kašperské Hory ,5 Jáchymov Liberec Nové Město pod Smrkem Přísečnice Okresy s nejvyšším procentem osad z doby soudní okres všech položek osad v údobí procent u Profouse Hora Svaté Kateřiny ,3 Rokytnice nad Jizerou ,3 Jablonec nad Nisou ,5 Železný Brod ,4 Semily

9 Vysoké nad Jizerou Rokytnice v Orlických horách Nýrsko ,8 Kraslice ,9 Tanvald ,5 Příbram Jilemnice ,8 Hora Sv. Šebestiána Hostinné ,8 Rumburk ,7 Králíky ,3 Broumov Děčín Dobřany ,7 Dobříš ,7 261 Přehled skupin 1 Lužické hory a Litoměřicko: BP, BČL = NBo, Var, Rum, Šlu, Haň = Lip 2 Jizerské hory a Krkonoše: Lbe, Chra, NMS, JN, Tan, ZB, Sem, VJ, RJ, Jil, Vrch 3 Broumovské mezihoří: Mar, Úpi, Brou 4 Orlické hory a území přilehlá: RK, ROH, Žam, Krá 5 Českomoravská vrchovina a území přilehlá: Lty, Hli, KL, JH, NH, Pli 6 Šumava: Chva, HP, Vola, Vim, KaH, Har, Nýr, Dom 7 Český les: Pob, Hsň, Tach, KL 8 Severozápadní pohraničí: Krs, Nej, HBl, Jách, Vej, Přs, HSŠ, HSK, Lit, Duch, Děč 9 Nékterá území východní (Královédvorsko, Královéhradecko, Pardubicko a Holicko): Hsé, DKL, HK, Hol 10 Dobříšsko a Příbramsko: Dbš, Pbm Poznámka: Dby