Migrace ETCS - výzva a možná řešení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Migrace ETCS - výzva a možná řešení"

Transkript

1 Migrace ETCS - výzva a možná řešení Karl Kammel 1, Frank Leissner 2 Dne byl na referenční trati pro systém ETCS Jüterbog - Halle/Leipzig zahájen komerční provoz s evropským vlakovým zabezpečovacím systémem a tím i jeho migrace v Německu. V tomto příspěvku jsou uvedeny poznatky z provozního pokusu a komerčního provozu z pohledu dohlédacích orgánů. Proklamovaným cílem Evropské unie je zvýšení konkurenční schopnosti evropských železnic. K tomu je nutno takovým způsobem sladit značně rozdílné národní drážní systémy, aby byla umožněna výkonná mezinárodní doprava. Základem tohoto záměru je s ETCS (European Train Control System) zavést v Evropě harmonizovanou řídící a zabezpečovací techniku. 1. Milníky vývoje ETCS na referenční trati Pro širokou veřejnost v Německu začala éra ETCS dne 7. července 2003 rychlostními jízdami s ETCS-Level 2 při rychlosti 200 km/hod. na traťovém úseku Jüterbog - Bitterfeld. Protože v tomto čase bylo ale teprve zahajováno ověřování bezpečnosti a přizpůsobivosti tohoto systému, muselo se z počátku plánovat ještě s dodatečnými technickými a provozními náhradními opatřeními, aby byla zaručena bezpečnost při testovacích jízdách a na ně navazujících zkouškách systému. Cennou pomoc zde nabízelo programovatelné zablokování povelů na rozhraní mezi mezinárodní návěstní technikou a ústřednou ETCS (ETCS Radio - Block - Centre - RBC), čímž bylo možno bezpečně vyloučit zpětnou vazbu na návěstní techniku. Ctižádostivé plány z této doby vycházely ze zahájeného pravidelného provozu v roce Brzy bylo zúčastněným stranám jasné, že ve všech oblastech dosud nedosažený stabilní stav evropské specifikace a v této době dosud neharmonizovaný provoz ETCS představuje větší překážku pro povolovací a ověřovací proces, než se na počátku hodnotilo. Předně se to týkalo systémových hledisek a vzájemného působení s národní zabezpečovací technikou v případě poruchy nebo chyby, naproti tomu méně již oblasti součástí ETCS. Za těchto podmínek si lze proto vysvětlit, proč v této ranné fázi ETCS nebylo vždy jednoznačně možno provést vymezení mezi evropskými a národními důkazními procesy. K tomu přicházela ještě skutečnost, že v této době bylo zacházení s odchylkami proti specifikacím ETCS a s tím spojenými důsledky na národní povolovací proces, a při nedostatku možností porovnání a podpory v orientaci, zahajováno spíše restriktivně. Testování ETCS na referenční trati se provádělo ve více stupních a procházelo prověřováním teoretického vedení důkazů. V podstatě se uplatnily tyto třídy testů: - důkaz o plnění funkčních požadavků v oboru součástí a na rozhraní k nim, - všeobecné testování za účelem prokázání zásadních systémových souvislostí, - ověřování (kontrola) rozložení kolejových antén, atlas tratí, projektování ústředen RBC a zařízení na vozidlech, - systémové ověřování jako důkaz splnění požadavků systému, 1 Dipl-Ing. Karl Kammel, Eisenbahn-Bundesamt, Mnichov 2 Dipl-Ing. Frank Leißner, Eisenbahn-Bundesamt, Mnichov eba.bund.de

2 - testování bezpečnosti celkového systému (po úspěšném ukončení teoretického vedení důkazu o bezpečnosti) s postupným zaváděním ETCS do pravidelného provozu až do rychlosti 160 km/hod., - vyšší řád testů až do uvažované nejvyšší rychlosti 200 km/hod. 2. Údaje k referenční trati Jüterbog - Halle/Lipsko Trať Berlín - Halle/Lipsko je v transevropské síti (TEN) částí rychlého železničního spojení Stockholmu přes Berlín a Mnichov do Verony. Schematický přehled referenční trati ETCS Jüterbog - Halle/Lipsko se zaměřením na řídící a zabezpečovací techniku ukazuje obrázek 1. Obr. l: Řídící a zabezpečovací technika na trati (Berlín) - Ludwigsfelde - Jüterbog - Halle/Lipsko (Pramen: DB AG) RBC-Bereich = Oblast radiové blokové ústředny ETCS (Radio -Block - Centre) Trať, vybavená ETCS, je dvojkolejná, elektrifikovaná, má délku cca 145 km a je postavena na maximální traťovou rychlost 200 km/hod. Trať je navíc vybavena klasickou signální technikou (návěstní soustava, hlášení o volnosti s počítačem náprav, elektronická návěstní technika) a vlakovými zabezpečovači (PZB/LZB), protože se nejdříve provozovala smíšená doprava s konvenční zabezpečovací technikou a ETCS-Level 2. Posuzováno geograficky postupovalo zavádění ETCS na referenční trati od jihu na sever ve třech úsecích. Existují plány, podle nichž má být v severní části zřízen přechod k oblasti ETCS-Level 1. To by mělo přednost v možnosti odzkoušení přechodu z Level 2 na Level 1 a obráceně v praktickém jízdním provozu.

3 Jádrem systému ETCS jsou traťové ústředny, Radio Block Centre (RBC), které jsou umístěny v Bitterfeldu, Wittenbergu, Jüterbogu a Ludwigsfelde. Tyto traťové ústředny jsou napojeny přes místní síť na elektronická návěstidla typu Alcatel L90 (Bitterfeld, Wittenberg a Jüterbog), případně SIMIS C (Ludwigsfelde). Celkem bylo na trati rozmístěno kolejových antén. Symboly stožárů na obrázku 1 vyznačují stanoviště základen vysílacích stanic (Basis Transmitter Stations). Ze stavědel dostávají příslušné traťové ústředny aktuální stav (Movement Authority - MA) proměnlivých součástí dopravní cesty (např. výhybek, návěstí), nutný pro vytváření povolení jízdy. Obousměrný přenos dat mezi traťovou ústřednou a vozidlem se realizuje prostřednictvím globálního mobilního radiosystému pro železnice (GSM-R). Vozidlová zařízení (palubní jednotky) byly namontovány na pěti vozidlech BR 101. Pro testovací účely bylo dočasně k dispozici vozidlo BR 707 a vozidlo BR 642. Základem zařízení na vozidle je ETCS počítač (European Vital Computer - EVC). Senzorika určení polohy (generátor impulsů dopravní cesty, radar a kolejová anténa), základní radiový systém jako rozhraní ke spojení přes GSM-R s traťovou ústřednou, zaznamenávání dat (Juridical Recording Unit - Právní záznamová jednotka - JRU), vstupní pořizovací jednotky, ovládací a zobrazovací přístroj (Driver Machine Interface - DMI), jakož i vlastní účinná skupina brzdění doplňují vybavení vozidla pro systém. Obr. 2: Pohled z kabiny strojvedoucího ve vlaku, řízeného ETCS, na nádraží v Bitterfeldu ve směru na Wittenberg. U zatemnělé stabilní návěsti se v současné době nesrovnalosti tolerují

4 3. Poznatky z provozního pokusu a komerčního provozu Cílem těchto postupů je důkaz, že na základě evropské specifikace může být technicky přesně specifikován, vyvinut, uplatněn a provozován bezpečný a spolehlivě fungující vlakový zabezpečovací systém (konsolidační fáze). 3.1 Úvahy o bezpečnosti Hlavním předpokladem pro zahájení provozních zkoušek je dokončení důkazu o bezpečnosti, který je ve výsledku zkoušek bezpečnosti doplněn (a potvrzen) zprávou o bezpečnosti. Požadavky na bezpečnost, jejichž dodržení je prokázáno důkazem o bezpečnosti, se odvozují v analýze rizik a rozdělují se v analýze ohrožení do dílčích systémů příp.součástí. Obr. 3: Výjezd z nádraží Wittenberg ve směru na Berlín s kolejovou anténou před odjezdovým návěstím a magnetem bodového vlakového zabezpečovače 3.2 Analýza rizik Odvození harmonizovaných a všeobecně akceptovatelných cílů bezpečnosti představuje v mnohém ohledu výzvu: - ta se zaprvé týká definice cíle bezpečnosti, k němuž se později bude moci (a bude muset) poměřovat úroveň bezpečnosti celkového provozně-technického systému. Hlavním důvodem pro to je, že vlivem rozdílných způsobů provozu (čistý vysokorychlostní provoz, příp. smíšený provoz) a - naštěstí - malého počtu nehod jsou statistiky ohrožení u různých drah porovnatelné pouze částečně, - za další je skutečnost, že uplatnění evropským výborem CENELEC stanovených kvantitativních metod pro definování požadavků na bezpečnost je pro některé dráhy stále ještě novým postupem. Tato problematika vedla k tomu, že v Technické specifikaci pro interoperabilitu (TSI) pro řízení vlaků, zabezpečení vlaků a signalizaci (dále jen TSI

5 ZZS) se stanovují v prvním kroku jen údaje k ukazateli ohrožení při náhodných chybách, aniž by se příslušné ohrožení pojmenovalo. Bezpečnost je definována jako oproštění se od nepřípustných rizik. Tím je zdůrazněno, že stanovení tolerovaných ukazatelů ohrožení (Tolerable Hazard Rate - THR) v TSI ve výši 10-9 /hod. pro nahodilé chyby hardwaru přístroje na vozidle a vybavení tratě, jakož i stanovení shody tohoto ukazatele (THR) s úrovní Safety Integry Level 4 (SIL 4) není stále ještě dostatečné. Zaprvé se o bezpečnosti spolurozhoduje hlavně ohroženími, která vyplývají z provozních součástí, např. při vstupu dat vlaku. Za další nepodává ukazatel ohrožení komplexní výpověď o bezpečnosti. Podle druhu externích omezujících faktorů mezi ohrožením a nehodou, jakož i škodou vyplývající z nehody, mohou vznikat z definovaného ukazatele ohrožení zcela rozdílná rizika. I pro důkaz shodné bezpečnosti, který je vyžadován podle 2 Železničního provozního stavebního řádu (EBO), pokud se odchyluje od uznávaných pravidel techniky, je nutno posuzovat bezpečnost celkového provozně-technického systému. Analýzy Německé dráhy a spolkového železničního úřadu ukázaly, že provozní bezpečnost je v podstatě určována rizikovými příspěvky metod/pravidel a obsluhy (podíl = 90 %). Určujícími pro to jsou dva důvody: - kvalitativní bezpečnostní požadavky na návěstní techniku (pojem "signálnětechnicky bezpečný" ze zásad Mü viz /1/) vedly k příliš bezpečným technickým realizacím, - statistiky přisuzují podíl ohrožení, které vedly, na základě "technického selhání" v provozní opakující se úrovni, k odpovídajícím rizikům, oblasti metod/pravidel, případně chyb obsluhy. V normě CENELEC je definováno vyhovění kvantitativní bezpečnosti a kvalitu zabezpečujícím opatřením různých stupňů požadavků SIL 1-4. Opatření SIL 4 mohou vést k velmi rozdílným výsledkům, pokud se týká bezpečnosti a z toho důvodu by mělo být využívání "hodnocení bezpečnosti podle SIL" omezeno na nutné minimum. Hlavní motivací pro ETCS je interoperabilita. Jestliže pod interoperabilitou rozumíme neomezenou možnost provozu posuzovaného technického systému v Evropě, vyplývá z toho tato problematika: podle realizace dílčích funkcí systému harmonizovanými technickými součástmi (systému), s kterými zacházejí obsluhující podle stanovených metod/pravidel, vzniká nutnost harmonizace nejen technických, nýbrž i provozních parametrů a současně zohlednění národních systémových dílčích funkcí při odvozování bezpečnostních požadavků na harmonizované technické součásti. Harmonizace provozních součástí, stejně jako závažných bezpečnostních požadavků, např. na vstup vlakových dat, se musí provádět tak daleko, aby se u provozu motorových vozidel, volně měnících místo, umožnila definovaná úroveň bezpečnosti. Aby se dostálo těmto potřebám, provedla se národní analýza rizik pro celkový systém pilotního využití ETCS. Podrobné poznatky z analýzy rizik pro pilotní využití ETCS jsou uvedeny ve stejnojmenném článku (viz /2/). 3.3 MAPPING

6 Součástí analýzy rizik, vypracované provozovatelem pro celkový systém, bylo rozlišení ohrožení z technicko-provozního hlediska a jejich zdokumentování v katalogu ohrožení. Ze strany konsorcia firem byla pro pilotní projekt paralelně zpracována analýza ohrožení z technických hledisek, a to rovněž s katalogem ohrožení. Tímto způsobem vznikly dva rozdílné katalogy ohrožení. Původně bylo plánováno přímo vzájemně propojit ohrožení z obou katalogů. Tento záměr se ukázal jako neprůchodný, neboť analýza ohrožení a analýza rizik se obsahově nevztahují na shodné definice systému a jeho vymezení. Norma CENELEC sama rovněž konkrétně neurčuje hranice mezi analýzou ohrožení a analýzou rizik, nýbrž předpokládá, že mezi výrobcem a provozovatelem bude zapotřebí vzájemného odsouhlasení. Soubor podkladů, sestavený pracovní skupinou Mapping, předpokládá tento odsouhlasovací proces a měl pro pilotní projekt dva úkoly: - zaprvé upřesnil ohrožení analýzy rizik Německé dráhy (DB) na, pro ETCS specifických, mezích systémů, - za druhé ukázal splnění kvantitativních a kvalitativních cílů analýzy rizik. K tomu se uskutečnilo posouzení ohrožení v jednotlivých provozních režimech ETCS (např. Full Supervision, Staff Responsible - Plný dohled, Odpovědnost zaměstnanců) za pomoci provozní analýzy příčin, opřené o metodiky stromové analýzy chyb (FTA) a analýzy možností a vlivů chyb (FMEA). Pokud se týká splnění kvantitativních cílů byly skupinou Mapping pro technické součásti vzaty do úvahy doložené hodnoty z bezpečnostních důkazů a hodnotících zpráv výrobců. V analýze rizik DB AG byly každému ohrožení přiděleny, na základě členění tolerovaných rizik, stejným dílem THR. Toto rozvržení na všechna DB identifikovaná ohrožení se může v odůvodněných případech, při zachování kritérií pro přijatelnost rizik, změnit. To se děje případně v cyklickém procesu z údajů výrobce k dosažitelnosti stanovených maximálních ukazatelů ohrožení a novým zvážením ohrožení společností DB. Podle výsledku vyplynuly, jak se dalo očekávat, pro identifikovaná ohrožení změny v příspěvcích k riziku a přípustné ukazatele ohrožení, jejichž dodržení se prokázalo. Dokumentace skupiny Mapping se v tomto projektu, na základě uvedeného důkazního příspěvku, stala částí důkazu o bezpečnosti. Dodatečné zahrnutí místních zvláštností a četnosti v provozu omezují použitelnost výsledků skupiny Mapping pro pilotní systémy a vedou k nutnosti zavedení kontrolní metody pro, z bezpečnostního hlediska zatížené, provozní četnosti. Podle těchto poznatků a zkušeností se pro další vývoj posuzování bezpečnosti doporučuje: - srovnávací analýza analýz bezpečnosti pilotních systémů, - stanovení jednotných kritérií pro analýzy bezpečnosti, - odvození bezpečnostních požadavků na vozidlo a trať, - stanovení nezbytných kritérií zkoušek pro všechny profesní kroky. 3.4 Technicky-funkční specifikace požadavků

7 Při odvozování funkčních požadavků, jejich realizaci a důkazu o spolehlivé funkci bylo nutno se odchýlit od normálního procesu. Hlavními příčinami pro to jsou: - nová organizační rozhraní, nové role a noví účastníci v procesu s rovněž novým, dosud ne zcela konsolidovaným, zadáním úkolu, - evropská dílčí specifikace ETCS, jejíž vývoj probíhá po časové koleji nezávisle na současných pilotních projektech, a která dosud neplní očekávání, pokud se týká interoperability (komplexnost, korektnost a soudržnost), a proto musí být aktualizována, - volba nepřehledné, strukturně jak pro realizaci tak i pro důkaz a zkoušku nevhodné formy specifikací (národně i evropsky), - překlady neodpovídají originálu. Při využití anglických podkladů lidmi s německou mateřštinou se znalostmi angličtiny vznikají značné rozdíly v interpretaci požadavků. Komise EU specifikovala v bezpečnostním pokynu možný problém bezpečnostních důsledků organizačních změn v evropském sektoru železnic, a proto žádala alespoň udržení stávající úrovně bezpečnosti. Tyto změny mají, vedle možných důsledků na bezpečnost, rovněž vliv na odvození, realizaci a zkoušky funkčních požadavků, neboť tím se rozdělují kompetence za dílčí systémy na organizačně nezávislé podniky s rozdílným stavem zájmů, aniž by existoval - jak je to u projektů s výhodou organizačně nezávislých účastí potřebné a běžné - poukaz na nutnost úpravy, případně změny stávajícího uspořádání celkové zodpovědnosti, pokud se týká funkcí systému. V dalším byla popsána metoda zkoušek shody na úrovni součástí a úrovni montáže - sice nikoliv úplně a bez (logických) rozporů, ale vcelku obšírně. Zahrnutí výsledků do povolovacího procesu uvádění do provozu, jakož i sám tento proces, integrující hodnocení shody, nebyly dosud ještě nikde popsány. Důsledkem toho je značná nejistota v celkovém procesu, vyjádřená příkladně na základě takto položených otázek: a) je přípustné pro plně konformní (shodný) systém se, z bezpečnostního hlediska, závažnými chybami udělit povolení k uvedení do provozu?, nebo b) je možné pak získat pro již ne zcela konformní systém s opravenými, z bezpečnostního hlediska závažnými, chybami povolení k uvedení do provozu? Případ a) odporuje bezpečnostnímu pokynu, případ b) směrnicím o interoperabilitě pro vysokorychlostní a konvenční dopravu; c) může a smí jmenované místo zkoumat bezpečnost na úrovní součástí nebo montáže?, d) může a smí jmenované místo zkoumat dodržování bezpečnostních požadavků na úrovni součástí nebo montáže, i když byly již předtím zkoušeny na jejich přípustnost? Případ c) popisuje problém současného TSI ZZS; jmenované místo má zkoumat bezpečnost - k tomu nutná zkouška přípustnosti požadavků není ale ani z obsahově - organizačního hlediska předpokládána (žádný modul neobsahuje takovou

8 zkoušku) a je i z právního hlediska sporná, protože by na tomto místě muselo být prováděno posouzení bezpečnosti organizací, ekonomicky závislou na objednateli. Materiálně a organizačně by případ d) snad byl bez problému, kdyby byl proces zkoumání konformity více začleněn do metod povolování uvádění do provozu, to ale není tak obsaženo v technické specifikaci TSI ZZS. V rámci hodnocení systému a dalších zkušebních opatření na úrovni systému se ukázaly nedostatky při prosazování požadavků, které byly následně podrobeny analýze příčin. Zvolená struktura a dokumentace specifikací požadavků jak v evropské harmonizované, tak i v národní projektové oblasti se ukázala jako příznivě ovlivňující vznik chybných kroků. Bylo možno názorně demonstrovat zlepšení sledování požadavků prostřednictvím péče o specifikace v databankách. Naproti tomu je ve zvolených formátech obtížnější kontrolovatelnost jak základních technických podmínek, tak požadavků. Další příčinou je chybějící stabilita specifikací. Změny a odstraňování chyb jsou, zvláště ve vývojovém procesu, normálními procesními kroky, které se překlenují vhodným zajišťováním kvality. Obvyklá opatření k zajištění kvality se zdají ovšem narážet u zvláštního postavení pilotního projektu a v mnohovrstevných a příslušnost překračujících procesech na hranice své kapacity. Další příčinou je vícejazyčnost základních dokumentů. Problém je vícevrstvý, hlavní důvody jsou z našeho pohledu tyto: - velmi rozdílné jazykové znalosti uživatelů, - velmi rozdílná kvalita překladů a - sama jak chybějící přesnost základních řečí - angličtiny a němčiny, tak přesnost formulací, zvolených pro specifikace. 4. Doporučení pro další vývoj specifikací a procesů Jako výsledek získaných poznatků se předkládají tato doporučení pro pokračování vývoje specifikací a procesů: - definice/popis celkového (v ideálním případě již harmonizovaného) povolovacího procesu uvedení do provozu se všemi rozhraními, zodpovědnostmi, zodpovědnými, úkoly, podklady, kritérii plnění pro dané profesní kroky a přechodnými úpravami až po použitelnost normálního procesu, - harmonizace provozu (evropská specifikace souboru pravidel) do takové míry, aby při realizaci národních souborů pravidel s prostředky ETCS nebylo zapotřebí funkčních změn, - urychlení konsolidace evropských specifikací na nutnou úroveň z hlediska interoperability (např. SRS 3.0.0); k tomu je nutno zvláště řešit dosud známé a adresné otázky k realizaci dálkového ovládání reléových stavědel přes elektronická stavědla v rámci ETCS, k různým technikám železničních přejezdů a technikám bloků, aniž by se ohrozila interoperabilita, - změna struktury specifikace, aby se zlepšila kontrolovatelnost, využití předností formálních nebo poloformálních metod, zvláště v oblasti testování a zkoušek, dokončení grafických zobrazení k znázornění procesu a pro všeobecnou podporu srozumitelnosti, - zavedení kvalitních překladů a všeobecné zpřesnění (nikoliv více podrobností) požadavků,

9 - při specifikaci požadavků na projekt by se měla doplnit provozní pozitivní funkce o definované provozní systémové reakce pro provozně-technické negativní funkce a i pro případ dalšího uvádění podrobností by měly být zahrnuty na provozní úrovni kontrolovatelné požadavky. Tím se ulehčí realizace prostřednictvím výrobce, protože smysl určitého požadavku na vzhled systému se stane transparentnějším a totéž platí i pro zkoušku úspěšné realizace. Na cestě k sériovému produktu ETCS bude zřejmě muset proces harmonizace plynule pokračovat a zkušební a kontrolní procesy se budou muset dále rozvíjet a souběžně s organizačními změnami zavádět. 5. Technická migrace ETCS v Německu V Německu je v současné době vybaveno cca km tratí liniovým vlakovým zabezpečovačem (LZB). Podíl tratí s čistým bodovým vlakovým zabezpečovačem (PZB) je přibližně desetkrát vyšší. Technika PZB je zabudována do cca vozidel, z čehož asi jedna třetina má současně i techniku LZB. Je zřejmé, že mnohaleté společné působení ETCS a dalších systémů by bylo nevyhovující. V drážním sektoru je proto požadavek na plynulou a koordinovanou migraci systémů. Technicky a organizačně se zdá výhodné ulehčit přechod z jednoho systému do druhého pomocí fáze dvojího vybavení. Na referenční trati ETCS se realizovala koncepce dvojího vybavení ETCS a LZB/PZB jak na vozidlech tak na trati a byla zahrnuta i do testování ETCS. Výsledek bezpečnostního hodnocení pro mimovlakové spolupůsobení techniky stavědel s vlakovou zabezpečovací technikou ETCS i LZB/PZB, jakož i poznatky z testů na referenční trati, umožnily uvolnění tohoto svazku systémů na této trati pro komerční nasazení. V TSI ZSS (TSI pro vlakové řízení a zabezpečení a signalizaci) pro konvenční železniční systém jsou v kapitole 7 vyjmenovány podmínky, podle nichž se má uskutečnit uplatnění ETCS (demontáž, přezbrojení, montáž). Aby tímto postupem nevznikl ve výsledku nějaký "záplatovaný koberec ETCS", je pochopitelné, když budou priority pro vybavení a přestrojení nasměrovány na projekty koridorů, aby se tak co nejrychleji zabezpečilo spojení mezi evropskými metropolemi. V současné době se k tomu zpracovává migrační plán, který bude předložen k odsouhlasení komisí EU. Hlavní body projektů, uvedených v plánu, jsou tyto: - POS Nord (Paříž - východní Francie - jižní Německo), traťová výbava ETCS podle SRS 2.3.0, cílový termín pro zprovoznění 12/2008, zvláštnosti: dálkové řízení reléových stavědel pomocí elektronických stavědel, - NIM (Norimberk - Ingoldstadt - Mnichov), traťová výbava ETCS podle SRS 2.3.0, cílový termín pro zprovoznění 12/ ETCS koridor A (Emmerich - belgická hranice), uvolnění technických podmínek (národní požadavky) do cca 06/2007.

10 Obr. 4: Schematický přehled umístění ETCS a LZB/PZB na trati Jüterbog - Halle/Lipsko 6. Úkoly, které je nutno naléhavě řešit Pilotní realizace ETCS navršily, při všech rozdílnostech (zpravidla nově budované tratě s jedním druhem provozu, vzácně provozní migrace do stávající drážní infrastruktury), řadu otázek, které je nutno naléhavě řešit. Technicky-funkční specifikace se osvědčily jako vývoje schopná základna pro realizaci - proces harmonizace specifikací musí ale i nadále plynule pokračovat a musí zapadat do dalšího vývoje a harmonizace provozních a bezpečnostních specifikací požadavků. Totéž platí pro zkušební a kontrolní procesy, ty se musí ovšem vyvíjet s vývojem specifikací požadavků a zavádět současně s organizačními změnami. Zvyšování efektivity a spolehlivosti evropské železniční dopravy prostřednictvím dalekosáhlé harmonizace provozu a techniky postoupilo na obtížné cestě o značný kus dopředu - nyní bude třeba zdolat s odhodláním i zbývající otevřené otázky. Příštím podstatným krokem je úspěšné uspořádání prvních koridorových projektů.

11 Literatura (podle odkazů v textu): /1/ Spolkový železniční úřad: Zásady k technickému povolení signální a sdělovací techniky (Mü 8 004) /2/ Leisner F., Hanke Hansen, L., Beck, R., Kammel, K.: Poznatky z analýzy rizik pro pilotní uplatnění ETCS, in: Signal + Drath, sešit 6, Název originálu: ETCS Migration - Herausforderung und mőgliche Lősung Zdroj: ETR, květen 2007, s Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612)

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016. ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2015/2016 ČVUT v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systému (K612) Ing. Vojtěch Novotný budova Horská, kancelář A433 VojtechNovotny@gmail.com ČVUT v

Více

TSI provoz a potvrzení bezpečnosti

TSI provoz a potvrzení bezpečnosti TSI provoz a potvrzení bezpečnosti Matthias Heidl 1 Uspořádání železničního provozu na transevropské železniční síti (TEN) je do budoucnosti předurčeno technickou specifikací pro interoperabilitu (TSI).

Více

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice

Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Telematika jako důležitý stavební kámen v komplexním systému železnice Florian Kollmannsberger Železnice je technický komplexní systém, jehož výkonnost se zvyšuje s telematikou a může být ještě dále zvyšována.

Více

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025

Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Modernizace železniční infrastruktury do roku 2025 Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Jeseník, 17. října 2013 Obsah obecné priority modernizace železniční infrastruktury investiční akce do roku 2025

Více

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC

European Rail Traffic Management System na síti SŽDC European Rail Traffic Management System na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice ERTMS, historie ERTMS European Rail Traffic Management System (ERTMS) se skládá

Více

Pracovní skupina ATO TEN-T

Pracovní skupina ATO TEN-T AŽD Praha s.r.o. Pracovní skupina ATO TEN-T Automatic Train Operation Over ETCS on Trans European Network Aleš Lieskovský AŽD Praha s.r.o. ZTE VaV VP01 Složení skupiny Alstom (BE) Ansaldo STS (IT, SE)

Více

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus

Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury

Více

Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů. Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze

Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů. Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze Hodnocení železničních systémů podle Evropských standardů Doc. Dr. Ing. Tomáš Brandejský Ing. Martin Leso, PhD Fakulta dopravní ČVUT v Praze Obecné požadavky Přechod do bezpečnějšího stavu při poruše Náhodné

Více

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013 Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci

Více

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů

Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou

Více

Zabezpečovací systém LOCOPROL

Zabezpečovací systém LOCOPROL Petr Kolář Zabezpečovací systém LOCOPROL Klíčová slova: zabezpečovací zařízení, LOCOPROL, satelitní navigace, mobilní síť GSM. 1. Úvod Současný světový trend je takový, že nově vyvíjená a zaváděná zabezpečovací

Více

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR

Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR Praktické zkušenosti s projektováním nejnovějších technologií železničního zabezpečovacího zařízení v ČR ÚVOD Operační program Doprava 1 Velké množství příležitostí pro projekty Modernizace železniční

Více

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské

Více

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC

Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Automatické vedení vlaku na síti SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 26. 3. 2015 Definice AVV automatizační systém určený pro automatizaci řízení vozidel (zařízení ATO - Automatic Train

Více

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR

Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR Blok Možnosti zvyšování rychlosti na železniční síti Zavádění systému ETCS na tratích v ČR Ing. Marcel Klega 17. konference Železniční dopravní cesta 2012, Praha, 27.-29.3.2012 ETCS ETCS = European Train

Více

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle

Více

PRAKTICKÁ APLIKACE NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ METODĚ (CSM)

PRAKTICKÁ APLIKACE NAŘÍZENÍ O SPOLEČNÉ BEZPEČNOSTNÍ METODĚ (CSM) 1. - účel? (cíle, politika - společné bezpečnostní cíle CST) - stanovení CSM, - CSM usnadní přístup na trh pro služby železniční dopravy, a) 352/2009 Účel 1. Toto nařízení stanoví společnou bezpečnostní

Více

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení

Více

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ

INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ INTEROPERABILITA V OBLASTI ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ Ing. Zdeněk THUN 1 Úvod Interoperabilitou rozumíme schopnost železničního systému umožnit bezpečný a nepřerušovaný provoz vlaků dosahujících stanovených

Více

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020

Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Národní implementační plán ERTMS 2014 2020 Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ing. Petr Varadinov Odbor strategie ACRI - Praha, 2. června 2015 Legislativní

Více

Nově přijatá a připravovaná TSI

Nově přijatá a připravovaná TSI Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES

Více

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice

Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží

Více

05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH

05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH 05 Interpretace základních požadavků na návrh OBSAH Označení postupu DP 05/01 R1 Otázka k přijatému doporučenému postupu Jak je třeba chápat pojem Technická specifikace pro návrh VZSN podle článků 1.2.1

Více

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a

Více

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně

1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1 Evropské dokumenty ve vztahu k požární ochraně 1.1 Úvod V roce 1985 byl v ES zahájen proces sjednocení postupů při hodnocení výrobků. Aby mohly být výrobky takto jednotně hodnoceny, je zapotřebí znát

Více

Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš

Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, Karel Beneš K aktuálním problémům zabezpečovací techniky v dopravě X Limity odolnosti kolejových obvodů vůči rušivým vlivům aktuální stav a trendy ZČU Plzeň, 20.5.2015 Karel Beneš Kompatibilita mezi KO a drážními

Více

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv

Mimořádné události z pohledu Drážní inspekce a předcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv Mimořádn dné události z pohledu Drážní inspekce a předchp edcházení jejich vzniku Mgr. Martin Drápal mluv Obsah 1. Představení Drážní inspekce 2. Mimořádné události na dráhách 3. Mimořádná událost srážka

Více

Zkušenosti z aplikace nařízení o CSM z pohledu NoBo

Zkušenosti z aplikace nařízení o CSM z pohledu NoBo Zkušenosti z aplikace nařízení o CSM z pohledu NoBo Autor: Ladislav Dušek Datum: 30.4.2013 Místo: Praha Ministerstvo dopravy ACRI Železniční systém = žel. systém v členských státech = souhrn subsystémů

Více

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě

ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě ACRI Akademie Novinky v legislativě o železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2012, Praha, 1.11.2012 Nový přístup Nově schvalovaná a revidovaná TSI vycházejí z tzv. nového přístupu Cíl: Umožnit

Více

Interoperabilita v podmínkách ČR

Interoperabilita v podmínkách ČR Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 8.7.2008 KOM(2008) 432 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Opatření na snížení hluku ze železniční dopravy zaměřená na stávající

Více

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let

Automatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let AŽD Praha Automatizované systémy v drážní dopravě Pohled do budoucnosti 10+ let Inovace& Železnice Praha, 13. prosince 2016 Zdeněk CHRDLE Generální ředitel, AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky

Více

Č.j. 26/ IZD/1

Č.j. 26/ IZD/1 Č.j. 26/2016-910-IZD/1 Prováděcí pokyny k Metodice pro hodnocení ekonomické efektivnosti a ex-post posuzování nákladů a výnosů, projektů železniční infrastruktury, pozemních komunikací a dopravně významných

Více

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s.

VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ,, a.s. www.cdvuz.cz VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ, a.s. Česká železnice v roce 2030 Požadavky na vysokorychlostní železniční systém a jeho strukturální subsystémy z pohledu interoperability

Více

Zkušenosti z aplikace nařízení Komise (ES) č. 352/2009

Zkušenosti z aplikace nařízení Komise (ES) č. 352/2009 Proces Nezávislého posuzování ve VÚKV a.s. a VUZ, a.s. pro subsystém Kolejové vozidlo Zkušenosti z aplikace nařízení Komise (ES) č. 352/2009 Ing. Jiří Jelének Ing. Ladislav Dušek VÚKV a.s. VUZ, a.s. Bucharova

Více

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení

Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení Vysokorychlostní železnice v ČR - subsystém řízení a zabezpečení Petr Varadinov Czech Raildays 2013 Česká železnice v roce 2030 Ostrava 18. a 19.6.2013 Železnice jako dopravní systém Železniční doprava:

Více

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY

DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED

Více

PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU

PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU PŘÍLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACI PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU PRO ŘÍZENÍ A ZABEZPEČENÍ TRANSEVROPSKÉHO KONVENČNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU Obsah 1. ÚVOD... 4 1.1 TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI... 4 1.2 ZEMĚPISNÁ

Více

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček

GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček GSM-R A ZABEZPEČENÍ DRÁŽNÍHO PROVOZU Jaroslav Vorlíček Specifikace systému GSM-R vychází ze systému GSM doplněného o specifické drážní požadavky a vlastnosti vyžadované u profesionálního rádiového systému

Více

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele

Více

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS

Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS AŽD Praha s.r.o. Vybavení zkušebního centra VUZ Velim technologií pro testování ETCS Ing. Jan Patrovský AŽD Praha, ZTE 20. května 2015, ZČU v Plzni Charakteristika stavby Stavba se skládala z pěti základních

Více

DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, PRAHA 2 VINOHRADY

DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, PRAHA 2 VINOHRADY *crdux0088gb0* CRDUX0088GB0 DRÁŽNÍ ÚŘAD, WILSONOVA 300/8, 121 06 PRAHA 2 VINOHRADY Č. j. došlého dokumentu: V Praze dne: 19.03.2015 Sp. Zn.: OU-STD0127/15 Telefon: +420 972 241 841 (linka 403) Č. j.: DUCR-9701/15/Pd

Více

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 L 320/8 Úřední věstník Evropské unie 17.11.2012 NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé

Více

Hodnoticí standard. Výhybkář (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37)

Hodnoticí standard. Výhybkář (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37) Výhybkář (kód: 37-007-H) Autorizující orgán: Ministerstvo dopravy Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37) Týká se povolání: Obsluha železniční dopravní cesty Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná způsobilost

Více

Doporučené postupy k provádění Vyhlášky č. 309/2005 Sb Vydání č. 1 (02/2008) Revize 1 (10/2008) Skupina DP 03

Doporučené postupy k provádění Vyhlášky č. 309/2005 Sb Vydání č. 1 (02/2008) Revize 1 (10/2008) Skupina DP 03 03 Sestavy OBSAH Označení postupu DP 03/01 DP 03/02 DP 03/03 DP 03/04 DP 03/05 DP 03/06 DP 03/07 DP 03/08 Otázka k přijatému doporučenému postupu Co je ve smyslu vyhlášky č. 309/2005 Sb. chápáno pod pojmem

Více

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY

VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY VLIV INTEROPERABILITY NA SYSTÉMY ZABEZPEČOVACÍ TECHNIKY František FRÝBORT, Karel VIŠNOVSKÝ Ing. František FRÝBORT, AŽD Praha s.r.o, Žirovnická 2/3146, 106 17 Praha 10 Ing. Karel VIŠNOVSKÝ, AŽD Praha s.r.o.,

Více

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí

Více

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy

Železniční doprava výhled do příštího období. Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období Ing. Jindřich Kušnír & Ing. Luboš Knížek Odbor drážní a vodní dopravy Železniční doprava výhled do příštího období 1. Modernizace železničních tratí 2. Interoperabilita

Více

Diagnostika zařízení měřicím vozem

Diagnostika zařízení měřicím vozem 7. konference ČB N Diagnostika zařízení měřicím vozem Ing. Vladimír Říha, TÚDC MV ERTMS České Budějovice, 12. 11. 2015 MV ERTMS Základní popis 2 MV ERTMS Základní popis Pohon vozidla: motor Caterpillar

Více

Vzdělávací program. profesní kvalifikace. Výhybkář (kód: 37-007-H)

Vzdělávací program. profesní kvalifikace. Výhybkář (kód: 37-007-H) Vzdělávací program profesní kvalifikace Výhybkář (kód: 37-007-H) v rámci projektu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v oblasti dopravy CZ.1.07/3.2.11/02.0004 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti

Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti Postup prací na realizaci projektů ETCS v síti SŽDC z pohledu hodnotitele bezpečnosti Michal Stolín, květen 2013 Úvod Poptávka po kapacitách VUZ CCS 2. pol. 2011 Hodnocení bezpečnosti Posouzení interoperability

Více

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017

ŽELEZNIČNÍ PROVOZ. cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 ŽELEZNIČNÍ PROVOZ cvičení z předmětu 12ZELP ZS 2016/2017 Železniční vozidla železniční vozidla Co je to vlak? CO JE TO VLAK? Vlak je sestavená a svěšená skupina vozidel* označená stanovenými návěstmi

Více

Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému

Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému Praktická aplikace nařízení o CSM v českém železničním systému Zásady prováděcího nařízení Komise (EU) o společné bezpečnostní metodě (CSM) pro hodnocení a posuzování rizik a o zrušení nařízení (ES) č.

Více

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost

Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Ing. Miroslav Konečný Koridorové tratě Koridorové tratě u OŘ Brno 1. tranzitní železniční koridor v úseku Svitavy Lanžhot st.

Více

Modernizace železniční sítě a její kapacita

Modernizace železniční sítě a její kapacita Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)

Více

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26

Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR. Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Zvyšování rychlosti na konvenční síti ČR Ing. Radim Brejcha Ph.D. SŽDC, GŘ O 26 Návěst Traťová rychlost Návěst Traťová rychlost přikazuje strojvedoucímu nepřekročit od tohoto návěstidla rychlost udanou

Více

Evropská a národní legislativa k registrům

Evropská a národní legislativa k registrům Evropská a národní legislativa k registrům Ing. Danuše Marusičová ACRI akademie seminář Registry železničních kolejových vozidel Praha, 9.9.2014 Registry v železniční dopravě Železniční doprava je založena

Více

Informační systémy veřejné správy (ISVS)

Informační systémy veřejné správy (ISVS) Informační systémy veřejné správy (ISVS) zákon č.365/2000 Sb. ve znění pozdějších změn Informační systémy veřejné správy soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy Správci ISVS

Více

Vlak CDT 680 a ERTMS

Vlak CDT 680 a ERTMS Libor Lochman Vlak CDT 680 a ERTMS Klíčová slova: vlakový zabezpečovač, ETCS, traťové rádio, GSM-R, interoperabilita. Jednotky řady 680, tak jako každý jiný vlak, který se má pohybovat na síti Českých

Více

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.7.2015 C(2015) 4359 final ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne 1.7.2015 o systémech použitelných pro posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků

Více

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty

Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty Role a potřeby Správy železniční dopravní cesty Ing. Petr Kolář 25. 6. 2014 GNSS Centre of Excellence Obsah Úvod Železniční doprava o Mimořádné události o Přejezdy Technické předpoklady pro rozvoj železničních

Více

ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému

ČÁST TŘETÍ POŽADAVKY NA SUBSYSTÉMY. 6 Ověřování subsystému V. Vybrané části nařízení vlády č. 133/2005 Sb., o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost evropského železničního systému, ve znění nařízení vlády č. 371/2007 Sb., nařízení vlády

Více

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy

Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Příprava nové právní úpravy v oblasti drážní dopravy Ministerstvo dopravy odbor drah, železniční a kombinované dopravy Potřeba nové právní úpravy drážní dopravy Stávající zákon o dráhách: koncepčně vychází

Více

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě

Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě AŽD Praha Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě Konference Smart city Brno Brno 16.února 2017 Vladimír KAMPÍK AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky

Více

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR

Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Analýza potenciálu rozvoje tratí Rychlých spojení v ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie, Ministerstvo dopravy Vysokorychlostní tratě v platných koncepčních materiálech Dopravní politika

Více

Ministerstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb.

Ministerstvo dopravy stanoví podle 22 odst. 2, 35 odst. 2, 42 odst. 3, 43 odst. 1, 4 a 5, 44 odst. 1 a 66 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb. 173/1995 b. VYHLÁŠKA Ministerstva dopravy, kterou se vydává dopravní řád drah, ve znění vyhlášky č. 242/199 b., vyhlášky č. 174/2000 b., vyhlášky č. 133/2003 b., vyhlášky č. 57/2013 b. a vyhlášky č. 7/2015

Více

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD

DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD DIAGNOSTIKA ERTMS NOVÝ DIAGNOSTICKÝ PROSTŘEDEK TÚČD Jiří ŠUSTR Ing. Jiří ŠUSTR, ČD TÚČD Cílem tohoto příspěvku je v krátkosti seznámit přítomné s novým prostředkem diagnostiky u TÚČD měřícím vozem ERTMS,

Více

TS 3/2007-Z. Zkratky. ČSN ČR EN PZS Sb. TNŽ

TS 3/2007-Z. Zkratky. ČSN ČR EN PZS Sb. TNŽ Obsah 1 Úvodní ustanovení...3 2 Požadavky na zařízení dálkově ovládané signalizace pro nevidomé...3 3 Požadavky na umístění přijímače dálkového ovládání a zdroje akustického signálu pro nevidomé...5 4

Více

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě Danuše Marusičová ACRI Akademie seminář Technické normy pro tramvajovou dopravu Praha, 14.1.2015 Stav změn v drážní legislativě Legislativa ČR Legislativa

Více

Je rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje?

Je rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje? Je rozdíl mezi schválením, autorizací a uvedením do provozu? Kdy se vozidlo registruje? Drážní úřad Ing. Jiří Hanuš a Ing. Karel Růžička Schválení, autorizace, uvedení do provozu Homologace, kterou v minulosti

Více

OS_3_Řízení dokumentů

OS_3_Řízení dokumentů OS_3_Řízení dokumentů Pojmy, definice, zkratky A. Řízená dokumentace Je dokumentace, pro níž je vytvořen a udržován postup pro iniciaci, zpracování, přezkoumání, schvalování, vydání, evidenci, distribuci,

Více

KOMENTÁŘ ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zař ízení

KOMENTÁŘ ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zař ízení Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví K VNITŘNÍMU TRHU EVROPSKÉ UNIE Legislativa společenství týkající se strojního zařízení KOMENTÁŘ ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zař

Více

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ

(Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ 23.2.2012 Úřední věstník Evropské unie L 51/1 II (Nelegislativní akty) ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 25. ledna 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů pro řízení

Více

Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku

Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 PRAHA 1 Přípojový provozní řád pro dráhu - vlečku Vojenská vlečka č. 28 Týniště nad Orlicí Správa železniční dopravní cesty, státní

Více

Vzdělávací program (inovovaný) profesní kvalifikace Signalista (kód: 37-008-H)

Vzdělávací program (inovovaný) profesní kvalifikace Signalista (kód: 37-008-H) Vzdělávací program (inovovaný) profesní kvalifikace Signalista (kód: 37-008-H) v rámci projektu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v oblasti dopravy CZ.1.07/3.2.11/02.0004 Tento projekt je spolufinancován

Více

Konstrukční ocelové dílce a jejich sestavy

Konstrukční ocelové dílce a jejich sestavy POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ A POSUZOVÁNÍ SHODY OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ DLE EN 1090-1 A EN 1090-2 Ing. Zrza Stanislav TZÚS Praha, s.p. pobočka Ostrava zrza@tzus.cz T: 595 707 221 M: 734 432 059 CZ05/IB/OT/01 TL

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.

Více

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů

Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a přiřazení datových modelů Pracovní celky 3.2, 3.3 a 3.4 Sémantická harmonizace - Srovnání a datových modelů Obsah Seznam tabulek... 1 Seznam obrázků... 1 1 Úvod... 2 2 Metody sémantické harmonizace... 2 3 Dvojjazyčné katalogy objektů

Více

TSI provoz a řízení dopravy

TSI provoz a řízení dopravy Radek Čech 1 TSI provoz a řízení dopravy Klíčová slova: interoperabilita, směrnice, bezpečnost, provoz a řízení dopravy, TSI, technické specifikace pro interoperabilitu 1. Úvod Technická specifikace pro

Více

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR

PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky

Více

ŽD P2-1. Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráze Železnice Desná provozované firmou SART stavby a rekonstrukce a.s.

ŽD P2-1. Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráze Železnice Desná provozované firmou SART stavby a rekonstrukce a.s. ŽD P2-1 ŽD P2-1 Požadavky na odbornou způsobilost dodavatelů při činnostech na dráze Železnice Desná provozované firmou SART stavby a rekonstrukce a.s. Účinnost od 1. května 2013 Schváleno ředitelem ŽD

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Konstrukční těsněné systémy zasklení s mechanickými prostředky pro přenos vlastní váhy tabulí do Zatřídění dle př. 2 NV-163 těsněného úložného rámu a odtud do nosné konstrukce pro vnější stěny

Více

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr

Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní

Více

Mechanik kabiny, karoserie a příslušenství nákladních vozidel a autobusů (kód: H)

Mechanik kabiny, karoserie a příslušenství nákladních vozidel a autobusů (kód: H) Mechanik kabiny, karoserie a příslušenství nákladních vozidel a autobusů (kód: 23-092-H) Autorizující orgán: Ministerstvo průmyslu a obchodu Skupina oborů: Strojírenství a strojírenská výroba (kód: 23)

Více

Centrum kompetence drážních vozidel (CKDV)

Centrum kompetence drážních vozidel (CKDV) Centrum kompetence drážních vozidel (CKDV) Ing. Zdeněk Malkovský 1), Doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. 2) 1) Ing. Zdeněk Malkovský VÚKV a.s., Praha www.vukv.cz 2) Doc. Ing. Miloslav Kepka, CSc. Západočeská

Více

Hodnoticí standard. Tranzitér (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37)

Hodnoticí standard. Tranzitér (kód: H) Odborná způsobilost. Platnost standardu. Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37) Tranzitér (kód: 37-014-H) Autorizující orgán: Ministerstvo dopravy Skupina oborů: Doprava a spoje (kód: 37) Týká se povolání: Obsluha železniční nákladní dopravy Kvalifikační úroveň NSK - EQF: 3 Odborná

Více

Simulace železničních sítí

Simulace železničních sítí začal vznikat v polovině 9. let 2. století jako výzkumný projekt v Institutu pro dopravní systémy a plánování (IVT) na Švýcarském spolkovém technickém institutu (ETH) v Curychu. Cílem projektu objektově

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 27. července 2012 (OR. en) 12962/12 TRANS 260 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 25. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady Č. dok. Komise:

Více

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

Návrh NAŘÍZENÍ RADY, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 19.1.2017 COM(2017) 23 final 2017/0010 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost

Více

Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému

Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému Datum konání: 30. dubna 2013 Stávající česká legislativa a technické dokumenty ve

Více

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy. Výběrová přednáška na FI MU Brno, 5.V.2016 Ing. Mgr. David Krásenský

Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy. Výběrová přednáška na FI MU Brno, 5.V.2016 Ing. Mgr. David Krásenský Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy Výběrová přednáška na FI MU Brno, 5.V.2016 Ing. Mgr. David Krásenský Systémy a aplikace pro řízení železniční dopravy I. Železnice: dopravní systém 19.

Více

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002

Vývojový index švýcarské silniční dopravy 1990 až 2002 Vývojový index švýcarské silniční dopravy až Daniela Felber Sanchez, Georg Abay Silniční provoz se na švýcarské silniční síti zvýšil mezi roky o 21 %. Nárůst dopravy je se svými 38 % vysoký především na

Více

Kontrolní list Systém řízení výroby

Kontrolní list Systém řízení výroby Výrobek: Malty k injektáži Zatřídění dle př. 2 NV 312 Tabulka Skupina Techn. specif.: 1 8 Výrobce: IČ: Adresa: Datum prověrky: Výrobna: 1 Systém řízení výroby dokumentace a obecné požadavky 1.1 1.2 1.3

Více

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě

Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě AŽD Praha Aktuální informace z EU a Budoucí rozvoj CCS v železniční dopravě TECHNOLOGICKÝ FORECAST Interoperabilita železniční infrastruktury 19. ledna 2017 Vladimír KAMPÍK Ředitel pro evropské záležitosti,

Více

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008

Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008 Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Dlážděná 1003/7 110 00 Praha 1 Pokyn provozovatele dráhy pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy č. 1/2008 Věc: Použití písku pro trakční účely

Více

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/60/ES

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/60/ES 30.7.2009 Úřední věstník Evropské unie L 198/15 SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/60/ES ze dne 13. července 2009 o maximální konstrukční rychlosti a nákladních plošinách kolových zemědělských

Více

N á v r h. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji

N á v r h. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji III. N á v r h NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2016 o lodní výstroji Vláda nařizuje podle 4, 5 odst. 1 a 2, 6 odst. 2 a 3, 7, 8 odst. 2 a 4, 11, 12 odst. 1, 15 odst. 2, 23 odst. 3, 41 odst. 1 a 50 odst. 5 zákona

Více

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD

Více

Nové směry v železniční dopravě

Nové směry v železniční dopravě Nové směry v železniční dopravě Odlišnost technických požadavků na železniční subsystémy na interoperabilních a neinteroperabilních tratích Radek Čech Czech Raildays, 15.6.2011, Ostrava Směrnice Evropského

Více

Rozkaz vrchního přednosty uzlové ŽST Plzeň k ZDD Staniční řád

Rozkaz vrchního přednosty uzlové ŽST Plzeň k ZDD Staniční řád České dráhy, a. s. UZLOVÁ ŽELEZNIČNÍ STANICE PLZEŇ Rozkaz vrchního přednosty uzlové ŽST Plzeň k ZDD Staniční řád ŽST Plzeň hl. n.: 03 / 2006 Tento rozkaz založte do přílohy č. 58 SŘ a u příslušných článků

Více