8-9/ Účetnictví obcí se bude měnit

Transkript

1 MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY INFORMAČNÍ SERVIS 16. ROČNÍK 8-9/ smocr@smocr.cz Z OBSAHU: Reorganizace České pošty Účetnictví obcí se bude měnit Možné změny v dani z nemovisotsí K novele zákona o DPH Údržba silniční vegetace Vážení čtenáři, prázdninové měsíce byly tentokrát bohaté na události, které budou mít dopad na fungování měst a obcí. Rozhořel se boj o zachování oprávnění městské policie k měření rychlosti, v Senátu proběhl seminář k zákonu o odpadech, na kterém měl Svaz měst a obcí lví podíl, a do Poslanecké sněmovny dospěly hned dva zásadní návrhy zákona o dani z nemovitosti, které mohou výrazně ovlivnit finanční situaci obcí. V srpnu vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona o účetnictví, dle které se účetnictví obcí značně přiblíží účetnictví podnikatelských subjektů, a nejnovější kauzou je postup České pošty, která chce zrušit 178 poštoven v malých obcích, aniž by s jejich zástupci někdo předem jednal. Upozornit musím i na to, že se nám koncem srpna podařilo získat odpovědi od ministerstva financí k uplatňování zákona o dani z přidané hodnoty. Reorganizace České pošty aneb Dostanou lidé na venkově poštu? Mnohé se událo ale i na zahraničním poli. Předně zmíním kvapem se blížící předsednictví ČR v Radě EU. V červenci se této role ujala Francie. V lednu 2009, tedy již za několik měsíců, od ní přejímá pomyslnou štafetu Česká republika. Bude se pochopitelně diskutovat také o roli samospráv v celém procesu řízení EU. Díky spolupráci s Radou evropských municipalit a regionů (CEMR) i třístranné spolupráci s asociacemi Francie a Švédska se Svaz účinně zapojuje do těchto diskusí. Například v rámci iniciativy Local Trio, která se vyjadřuje k tzv. 18měsíčnímu programu, nebo formulováním stanovisek k prioritám programu jednotlivých předsednických států. Bude se diskutovat i o budoucnosti kohezní politiky, která bude zásadním způsobem určovat pravidla pro čerpání strukturálních fondů po roce Podrobnější informace najdete uvnitř zpravodaje. Oldřich Vlasák předseda Svazu Dne 27. srpna 2008 vyhlásila Česká pošta svůj záměr zrušit do konce roku 2008 v obcích do tisíce obyvatel v příhraničních, horských či rekreačních oblastech celkem 178 poštovních úřadoven. Důvodem pro tento krok je nevytíženost zaměstnanců rušených poštovních poboček, tedy ekonomická neefektivnost. Náhradou by se mělo stát motorizované doručování, tj. z nejbližší pošty budou pošťáci za lidmi dojíždět, aby jim dopisy předali, popřípadě zařídili další služby. Kvalita a dostupnost služeb by podle České pošty měla zůstat i nadále zachována. S tímto rozhodnutím ovšem Svaz vyjádřil zásadní nesouhlas. Omezení poštovních služeb na venkově totiž představuje snížení jeho atraktivity pro lidi usazující se na venkově. Více se dočtete na str. 4.

2 Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU PROTI ZDRAŽOVÁNÍ PLYNU I CENY LETENEK Na posledním plenárním zasedání Evropského parlamentu před parlamentními prázdninami jsme projednávali dva zásadní body. První se týkal regulace evropského trhu s plynem a druhý cenové transparentnosti letenek. Nejdříve se krátce zmíním o první problematice: Evropská komise navrhla povinné rozdělení vertikálně integrovaných plynárenských společností tak, aby nemohly existovat firmy současně ovládající přepravní soustavu i dodávky plynu. Při hlasování v EP europoslanci ODS byli proti nucenému vlastnickému oddělení (tzv. unbundling). Nucené rozdělení plynárenských firem by podle našeho názoru nepřineslo pro spotřebitele nic pozitivního. Naopak, vedlo by ke zvýšení administrativních výdajů firem a následnému zvýšení ceny plynu pro spotřebitele. Podpořili jsme v souladu s názorem naší vlády tzv. třetí alternativu, která jasně definuje podmínky pro provozovatele přepravních soustav. Tento názor získal při hlasování většinovou podporu Evropského parlamentu a stane se základem příslušné směrnice. Co se týká transparentnosti letenek, europoslanci zvolení za ODS podpořili společná pravidla pro provozování služeb letecké dopravy ve Společenství. Příslušné nařízení upravuje vydávání licencí dopravcům a pronajímání letadel, volný přístup leteckých dopravců na letecké trasy a závazek veřejné služby. Nařízení obsahuje nový požadavek na cenovou transparentnost leteckých služeb, který je z hlediska zákazníků klíčový. Od vstupu nařízení v platnost budou letecké tarify a sazby zahrnovat rovněž všechny daně a poplatky. Nařízení vychází z ideje společného trhu, rovných podmínek pro podnikání a omezení státních intervencí v oblasti ukládání závazku veřejné služby. Ing. Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu předseda Svazu měst a obcí ČR Konference Systémové přístupy v sociálním začleňování na místní úrovni 19. srpen 2008, Praha V úterý 19. srpna se v prostorách Masarykovy koleje v Praze 6 za účasti zástupce Svazu uskutečnilo setkání předních odborníků z řad orgánů veřejné správy a nevládních neziskových organizací, aby vzájemně prodiskutovali problematiku sociálního začleňování na lokální úrovni. Akci pořádala společnost Člověk v tísni, jejíž zástupce Štěpán Moravec v úvodu seznámil účastníky s výsledky projektu POLIS - tvorba a podpora nediskriminační, sociální, vzdělávací a zaměstnanostní politiky, který se v minulých letech snažil ovlivňovat sociální politiku na komunální úrovni tří vybraných měst, a to Plzně, Bíliny a Ústí nad Labem. Díky tomuto projektu se v daných lokalitách podařilo vytvořit komunitní plány sociálních služeb a především identifikovat základní příčiny sociální exkluze nepřizpůsobivých obyvatel. Dle slov Štěpána Moravce se ve všech zúčastněných městech objevila jako zcela zásadní potřeba koordinace jednotlivých resortů (odborů) a neziskových organizací jak na centrální, tak i na místní úrovni. Výstupy z terénu, tedy potřebu koordinace napříč jednotlivými resorty, ve svém příspěvku potvrdil i Ing. Marek Podlaha ředitel Odboru začleňování u Úřadu vlády ČR, který zároveň představil pilotní projekt Agentury pro sociální začleňování romských lokalit. Ta by měla v institucionalizované podobě pokračovat v lokálním partnerství s orgány místní správy. Její činnost by měla spočívat především v analýze kapacity jednotlivých obcí a měst, meziresortní spolupráce a v přispění k definici potřeb postižených lokalit. V další části diskuse pak vystoupil poradce ministra pro místní rozvoj Josef Baláž, který společně s Petrem Víškem ze Socioklubu prezentoval připravovanou koncepci ministerstva týkající se řešení deprivovaných částí měst. Jejím hlavním smyslem by mělo být poskytnutí jakéhosi návodu místní samosprávě na pomoc obyvatelům sociálně vyloučených oblastí. Tato koncepce by měla zahrnovat zajištění dostatečných finančních zdrojů, z národních i evropských fondů, potřebné legislativní změny připravované ve spolupráci všech dotčených resortů Aktuality ve zkratce a především konstruktivní spolupráci s nejdůležitějším článkem, totiž orgány místní správy. Ta by měla přinést obcím a městům metodiku jak postupovat a především dostatečnou motivaci k řešení problematiky sociálně vyloučených obyvatel. Na závěr úvodního bloku vystoupila Klára Laurenčíková z Odboru nových příležitostí ve školství u ministerstva školství, která nabídla pohled na problematiku a připravované změny z perspektivy předškolní a školní péče. Konferenci uzavřela závěrečná diskuse. Všichni prezentující se shodli na tom, že rozhodujícím hráčem na poli inkluze sociálně vyloučených obyvatel jsou obce, jakožto nejbližší článek postižených osob. Zazněly názory, že je potřeba obce a města svázat novou legislativní úpravou, v níž by se zpřesnil, případně rozšířil okruh povinností orgánů místní správy v oblasti poskytování služeb v rámci výkonu přenesené působnosti. V souvislosti s těmito hlasy se ovšem ozývaly nářky, že ukládání dalších povinností obcím a městům bude neprůchozí, neboť mají silnou lobby, která je schopna takový legislativní proces zastavit. Zajímavý příspěvek do diskuse přidal Mgr. Radek Jiránek z Odboru prevence kriminality ministerstva vnitra, který akcentoval potřebu předložit obcím a městům tvrdá data (nákladové studie), z nichž by samy, jako správní hospodáři, vyvodily ekonomicky výhodné varianty řešení sociální exkluze, zejména pak preventivní. Konference se zúčastnila ministryně vlády pro lidská práva a národnostní menšiny, MUDr. Džamila Stehlíková, starostku Červinkovou, která v otázkách sociálního začleňování reprezentuje Svaz, zastoupil Daniel Schmied z Kanceláře Svazu. Ženy, muži a místní rozpočty 21. srpen 2008, Praha Svaz navštívily Jana Smiggels Kavková a Olga Sedláčková z občanského sdružení Fórum 50 %, které se zabývá zastoupením žen ve veřejném životě. Důvodem ke kontaktování Svazu je skutečnost, že Svaz na půdě Evropské rady obcí a regionů spolu s dalšími národními asociacemi stál u zrodu Evropské charty za rovnost žen a mužů na úrovni života ve městech a obcích. Charta je dokumentem, k němuž může každá obec na základě dobrovolnosti přistoupit, chce-li Zpravodaj Svazu měst a obcí ČR Vychází v nákladu 2900 ks zdarma. Vydává SMO ČR. Kancelář: Kongresové centrum Praha, ul. 5. května 1640/65, Praha 4, tel.: , fax: , smocr@smocr.cz. Za zpracování a obsahovou náplň odpovídá Mgr. Lenka Zgrajová. DTP: Grafické studio J&S. Uzávěrka tohoto čísla MK ČR E informační servis č. 8-9/2008 strana 2

3 se více věnovat tématu rovného zastoupení žen a mužů v místním životě a v rozhodovacích pozicích nebo pokud se např. zabývá otázkou spravedlivého a odpovědného rozdělování rozpočtových zdrojů tak, aby byly pokryty zájmy a potřeby všech obyvatel obce, mužů i žen. Sdružení se v jednom ze svých projektů zabývá právě analýzou veřejných rozpočtů s ohledem na potřeby žen a mužů, respektive s důrazem na respektování reálných potřeb obyvatel podle demografického složení obce (muži, ženy, děti, senioři ). Výstupem projektu má být kromě jiného manuál o komunitním rozpočtování pro města a obce, jehož součástí budou i praktické případové studie vycházející z reálných případů. Sdružení nabídlo Svazu spolupráci v oblasti rovných příležitostí na místní úrovni. Podílí se též na akcích pro zastupitelky krajských a obecních samospráv a připravuje pro města a obce know-how týkající se odpovědného sestavování místních rozpočtů, jak bylo zmíněno. O nabídkách a užitečných podkladech sdružení určených městům a obcím budeme průběžně informovat. Výsledky krajských kol soutěže Vesnice roku 2008 Soutěž Vesnice roku 2008 již zná vítěze krajských kol. V letošním 14. ročníku bojovalo 309 obcí, což je o 45 více než loni. Kdo zvítězí v kole celostátním, se dozvíme 16. září při oficiálním vyhlášení vítězů na ministerstvu pro místní rozvoj. Letos se do soutěže mohly zapojit i obce se statutem městys nebo město, které mají zpracován vlastní program obnovy vesnice a jejichž počet obyvatel nepřekračuje 5250 (nejlidnatější obec v ČR). Počet Kraj přihláš. obcí Jihočeský 19 Jihomoravský 25 Karlovarský 17 Královéhradecký 32 Liberecký 19 Moravskoslezský 10 Olomoucký 32 Pardubický 23 Plzeňský 16 Středočeský 49 Ústecký 19 Vysočina 28 Zlínský 20 Zlatá stuha Modrá stuha Bílá stuha Zelená stuha Malenice (Strakonice) Vísky (Blansko) Lomnice (Sokolov) Bukvice (Jičín) Poniklá (Semily) Bolatice (Opava) Těšetice (Olomouc) Osík (Svitavy) Mrákov (Domažlice) Petrovice (Příbram) Horní Podluží (Děčín) Pikárec (Žďár n. S.) Lidečko (Vsetín) Řepice (Strakonice) Lužice (Hodonín) Vintířov (Sokolov) Batňovice (Trutnov) Všelibice (Liberec) Spálov (Nový Jičín) Beňov (Přerov) Semanín (Ústí n. O.) Plánice (Klatovy) Lány (Kladno) Staňkovice (Litoměřice) Jiratice (Třebíč) Babice (Uh. Hradiště) Borotín (Tábor) Ždánice (Hodonín) Merklín (Karlovy Vary) Vlkov (Náchod) Pertoltice (Liberec) Radkov (Opava) Vikýřovice (Šumperk) Voleč (Pardubice) Břasy (Rokycany) Sudovo Hlavno (Praha východ) Mašťov (Chomutov) Zvěrkovice (Třebíč) Hostišová (Zlín) Jankov (Č. Budějovice) Nikolčice (Břeclav) Krásná (Cheb) Konecchlumí (Jičín) Svijanský Újezd (Liberec) Oranžová stuha Dražíč (Č. Budějovice) Hlohovec (Břeclav) Křižovatka (Cheb) Pohoří (Rychnov n. K.) Karlovice (Semily) - - Mořice (Prostějov) Krásné (Chrudim) Hněvnice (Plzeň-sever) Blažejovice (Benešov) Chodouny (Litoměřice) Jiřice (Pelhřimov) Vysoké Pole (Zlín) Partutovice (Přerov) Sebranice (Svitavy) Štichovice (Plzeň-sever) Vamberk (Benešov) Veliká Ves (Chomutov) Vilémovice (Havl. Brod) Ludslavice (Kroměříž) Několika vyhlášení vítězů se zůčastnil i předseda Svazu Oldřich Vlasák. Na snímku blahopřeje starostovi Lidečka Vojtěchu Ryzovi. Připomeňme si, že zlatou stuhou je oceňována vítězná obec v kraji, modrá stuha se uděluje za bohatý společenský život, bílá za příkladnou práci s mládeží, zelená stuha vyjadřuje dobrou péči o životní prostředí a oranžová stuha oceňuje úzkou spolupráci obce se zemědělskými subjekty. Malenice Vísky Lomnice Poniklá Bolatice Slavnostní vyhlášení vítězů krajských kol se konalo v prázdninových měsících. Těšetice Petrovice

4 Reorganizace České pošty V současnosti je provozováno v České republice asi poboček České pošty, které kromě obvyklých poštovních služeb - podávání a doručování poštovních zásilek a balíků, fax, telegram atd. zároveň zajišťují i nejběžnější bankovní služby, jako např. výběry a vklady hotovosti z účtů, úhradu prostřednictvím poštovních poukázek, stavební spoření, pojištění, ověření výstupů z veřejných rejstříků CzechPoint a další. Do konce roku 2008 má být ale 178 poštovních úřadoven zrušeno. Za občany dotčených obcí budou dojíždět pošťáci z nejbližších úřadoven. Motorizované doručování nahradí ale jen část běžných služeb poskytovaných poštovní úřadovnou v místě, za významnou částí služeb České pošty budou muset lidé dojíždět do nejbližších obcí a měst. Dochází tak paradoxně ke zcela opačnému efektu, když klient musí za službou, ačkoliv je obvyklé, že služba přichází za klientem. Argumentace ekonomickou neefektivností provozování malých poboček by mělo být pouze jedno z mnoha kritérií pro posuzování, zda pobočku uzavřít či ponechat v provozu, nikoliv hlavní. Je třeba totiž zkoumat, jak velké území pobočka obsluhuje, jaké spektrum služeb nabízí a jak jsou v případě zrušení pobočky tyto služby dostupné, popř. v jakých časech je pošta nejčastěji navštěvována. Poštovní služby jsou provozovány nejen s ohledem na ekonomickou výnosnost, ale i s ohledem na zajišťování služby ve veřejném zájmu v daném území. Vždyť obsahem poštovní licence je povinnost zajistit všeobecnou dostupnost základních služeb na celém území České republiky. Je-li udělena poštovní licence, pak zákon o poštovních službách obsahuje mechanismy, které zaručují, že provozování poštovní služby nebude ekonomicky nevýhodné natolik, aby z ekonomických důvodů nemohly být řádně plněny poštovní povinnosti (minimální cena a minimální hmotnost stanovené nařízením vlády). Česká pošta je povinna jako držitel poštovní licence plnit poštovní povinnost způsobem, který je v souladu s potřebami veřejnosti a se základními kvalitativními požadavky. Krok České pošty vychází z usnesení vlády č. 836 ze dne 18. července 2007, o přeměně České pošty, s. p., na akciovou společnost. Dokončení přeměny by mělo proběhnout do 30. června 2009 s tím, že 100 % akcií bude ve vlastnictví státu, resp. ministerstva financí. Důvodem přeměny je zlepšení nabídky služeb prostřednictvím moderního podniku s logisticky provázanou koncepcí. Toto je podrobně rozpracováno ve Strategii vývoje České pošty přijaté na konci listopadu 2007 s platností na 5 let do konce roku Problémem se zabývala v květnu a červnu Komora obcí Svazu a konstatovala, že je velmi podivné, když tyto kroky nebyly se Svazem konzultovány a je o nich informován až následně. Na následující jednání Komory obcí, které se koná 9. září 2008, je opakovaně pozván i generální ředitel České pošty JUDr. Karel Kratina. Snad tentokráte přijde obhájit postup České pošty přímo před starosty, protože rozhodně jde o existenční otázku při zajišťování služeb občanům venkova. Má-li dojít k rušení poštovních poboček, tak po dohodě s obcemi, to je motto Komory obcí. Aktuální informace budeme zveřejňovat průběžně na našem webu. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Seznam (Návrh) míst s uvažovanou alternativní formou obsluhy (od 1. ledna 2009), který Česká pošta, s. p., zveřejnila na svých webových stránkách 1. září 2009 s vědomím, že se všemi starosty dotčených obcí nestihla ještě záměr projednat: Jižní Čechy: Benetice, Blažejov, Bohdalín, Čepřovice, Číhošť, Číměř, Člunek, Doubravice u Strakonic, Heřmanov u Velké Bíteše, Hlavatce, Horní Pěna, Horní Radouň, Horní Studenec, Hrazánky, Hrejkovice, Chřešťovice, Chválkov u Kamenice nad Lipou, Jeřišno, Jetětice, Kadov u Blatné, Kaliště, Kamenná Lhota, Koberovice, Komařice, Kramolín-vodní dílo, Křeč, Křešín u Pacova, Kučeř, Lažiště, Leskovice, Libějovice, Ločenice, Mladé Bříště, Mydlovary, Nebahovy, Netín, Novosedly nad Nežárkou, Olešnice u Českých Budějovic, Pluhův Žďár, Pohorská Ves, Police u Jemnice, Roseč, Skočice, Slabčice, Slavče, Smilovy Hory, Stříbřec, Tálín, Třebohostice, Turovec, Urbanov, Velká Lhota, Veselíčko u Milevska, Věžnice u Havlíčkova Brodu, Vidonín, Vodice u Tábora, Vyklantice Jižní Morava: Lechovice, Unín u Tišnova, Vémyslice Severní Čechy: Boleboř, Huntířov nad Jizerou, Kalek, Měděnec, Moldava v Krušných horách, Sukorady, Svojkov, Veselá u Semil, Vlastislav, Vrbno nad Lesy Severní Morava: Kladky, Polom Střední Čechy: Chraštice, Jablonná nad Vltavou, Kamberk, Korkyně, Mcely, Milešov nad Vltavou, Nahoruby, Nechvalice, Paběnice, Přestavlky u Čerčan, Smilkov, Soutice, Starosedlský Hrádek, Svatý Jan u Sedlčan, Štětkovice, Třebonín, Velká Lečice, Zvěstov Východní Čechy: Bartošovice v Orlických horách, Bezděkov nad Metují, Bílé Poličany, Biskupice u Jevíčka, Blešno, Božanov, Březiny u Poličky, Bystré u Dobrušky, Česká Metuje, Dolní Olešnice, Dolní Přím, Heřmánkovice, Holovousy v Podkrkonoší, Hřibojedy, Jeníkovice, Jenišovice u Chrudimě, Jeřice, Kounov u Dobrušky, Královec, Kuks, Libňatov, Lužany nad Trotinou, Mezilesí, Olešnice u Rychnova nad Kněžnou, Orlické Podhůří, Pec pod Sněžkou 3, Pustá Kamenice, Rozhraní, Samšina, Střevač, Sudlava, Suchý Důl, Šárovcova Lhota, Šonov u Broumova, Trojovice, Úbislavice, Úlibice, Veliš u Jíčína, Vlčkovice v Podkrkonoší, Vortová, Vršce, Vysokov Západní Čechy: Babylon, Bezděkov u Klatov, Cebiv, Čachrov, Černava, Číhaň, Čížkov u Blovic, Dešenice, Dlažov, Dožice, Hlohovice, Horšice, Hory Matky Boží, Chlum Svaté Máří, Javorná na Šumavě, Kařez, Krsy, Loučim, Malý Bor, Měcholupy u Blovic, Mířkov, Mlečice, Mochtín, Nebanice, Nekvasovy, Nemanice, Nezamyslice u Horažďovic, Nezdice na Šumavě, Ošelín, Podhradí, Poleň, Prášily, Roupov, Semněvice, Staré Sedlo u Tachova, Stříbrná, Terešov, Trpísty, Třebeň, Třemešné pod Přimdou, Úboč, Újezd u Svatého Kříže, Úsilov, Vojtanov, Vrčeň, Zvíkovec informační servis č. 8-9/2008 strana 4

5 Podporujeme větší bezpečnost na silnicích V poslední době jsme svědky mnoha diskusí nad tím, zda vůbec má mít obecní a městská policie oprávnění měřit rychlost. Rozhodnutí Poslanecké sněmovny a koneckonců i Senátu bylo však rozhodně krokem zpět v bezpečnosti silničního provozu. Během diskusí padaly různé argumenty, nejzávažnější jsou asi ty, které tvrdí, že města si pouze plní pokladny, že strážníci šikanují řidiče místo dohlížení nad veřejným pořádkem, že měření rychlosti zabírá většinu pracovní doby strážníka a že měření obecní policií v obci vůbec nemá vliv na pokles nehodovosti. Protože tyto argumenty jsou používány vůči veřejnosti, aniž by se obce a města měly možnost k tomu více vyjádřit, rádi bychom některé věci uvedli na pravou míru. V médiích se často hovoří o tom, jak města a obce zneužívají měření rychlosti k naplnění svých pokladen tím, že strážníci měří rychlost zcela účelově na místech, kde není ohrožena bezpečnost silničního provozu. Všichni však zapomínají, že i na těchto místech platí zákon a omezení nejvyšší povolené rychlosti. Výjimka potvrzuje pravidlo a i k takovým situacím může dojít, nelze však šmahem odsuzovat všechny obce a města. V převážné většině se rychlost měří zcela oprávněně. Mnohé obce uzavírají na měření rychlosti v jejich katastru veřejnoprávní smlouvy s nejbližšími městy, kde obecní policii mají, a neplyne jim z toho do rozpočtu žádný příjem, nýbrž pouze výdaje, protože taková služba něco stojí. Své by o tom mohli vyprávět třeba starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček nebo Jiří Životský ze Sokolnic. Tvrzení, že strážníci tráví měřením rychlosti většinu své pracovní doby, je také přehnané. Obecní policie má své úkoly především na poli ochrany veřejného pořádku a má tak přispívat k pocitu bezpečí občanů obce. To jsou důvody, proč si obce a města obecní policii zřizují. Dalším důvodem je fakt, že státní policie na své úkoly často technicky ani per- sonálně nestačí. Musí ji proto suplovat jiná složka, a to bohužel i na úseku bezpečnosti silničního provozu. Obecní policie vyřešily za rok 2007 cca přestupků překročení nejvyšší povolené rychlosti, což při počtu přibližně 7400 strážníků dělá 18 přestupků za rok na strážníka. Stejně tak je třeba uvést na pravou míru uměle vyvolanou debatu o šikaně řidičů a pokutování za 51 km/h, jako by to byla zcela běžná věc. Ministr dopravy, který musí mít údaje o udělených pokutách a bodech, by měl tedy na podporu tohoto tvrzení uvést, v kolika případech z přestupků byl řidič pokutován za 51 km/h. Teprve potom lze dospět k nějakým závěrům. Místa, na kterých se měří rychlost, jsou konzultována s Policií ČR, jsou vybírána podle statistik nehodovosti nebo podle požadavku občanů. Je samozřejmé, že požadavky občanů obce a řidičů projíždějících obcí vůbec nemusí být v souladu a že co jedni považují za dobrou věc přispívající ke zlepšení veřejného života, druzí považují za pouhou šikanu. Obce dělají vše pro zvýšení bezpečnosti svých občanů. Pokud k tomu přispívá měření rychlosti v obcích, proč se ho zříkat. Občané si stěžují na bezohlednost řidičů, zejména v obcích, které nemají podél silnice zvláštní komunikace pro chodce. Takovými místy se často řidiči řítí rychlostí daleko přesahující povolenou padesátku. Dobře známý je úsek silnice z Mělníka do Dubé, ze které si motorkáři a bezohlední piráti silnic udělali závodní dráhu. Přestože rozhodnutí Poslanecké sněmovny a nakonec i Senátu přineslo obcím rozčarování (mnoho z poslanců a senátorů bylo a je komunálními politiky), vítáme vstřícný krok, který Senát při svém rozhodnutí podpořit nový zákon o Policii ČR a zákony s tím související nakonec učinil, a to požadavek novely zákona o silničním provozu, který by znovu umožnil obecní policii měření rychlosti v součinnosti s Policií ČR. Ministerstvo vnitra bleskově zareagovalo a v současné době probíhá legislativní proces, který má znovu včlenit oprávnění obecní policie měřit rychlost do zákona. Svaz se chce aktivně podílet na projednávání a je ve spojení s některými poslanci, kteří tuto myšlenku přijali za svou. Prostřednictvím Komory statutárních měst byl získán statistický materiál o počtu řešených přestupků překročení rychlosti a výnosu z pokut ve statutárních městech, který jednoznačně vypovídá o tom, že měření rychlosti je pro obce a města v naprosté většině okrajová záležitost a že výnosy z pokut jsou jen zrnkem v rozpočtech obcí a měst. Mnoho vypovídajících faktů obsahuje také důvodová zpráva k návrhu silničního zákona, ve které ministerstvo vnitra podrobně vyčíslilo statistické údaje o počtu přestupků a nehodovosti. Doufejme, že tato čísla přesvědčí poslance, aby novele dali zelenou. Oldřich Vlasák předseda Svazu informační servis č. 8-9/2008 strana 5

6 Informujeme Majetek jako základ fungování měst a obcí Majetek jakožto základní předpoklad pro fungování měst a obcí je základním tématem jedenáctého ročníku celostátní konference Finanční správa a rozvoj měst a obcí v České republice, která se uskuteční ve dnech 24. a 25. listopadu 2008 v Praze. Zvláštní část pak bude věnována předběžným závěrům analýzy financování samosprávy a aktuálním daňovým otázkám. Program konference má zatím pouze pracovní podobu, jako obvykle se ale bude dělit do pěti tematických bloků. Ústředním tématem budou otázky související se získáváním a užíváním obecního majetku, jednat budeme o jeho oceňování a o možnostech jeho využívání prostřednictvím obchodní společnosti. Zvláštní pozornost pak bude věnována převodům státního majetku. Svoji účast přislíbili zástupci Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zástupci Pozemkového fondu a Lesů ČR. Zástupci ministerstva financí budou hovořit na téma daně z přidané hodnoty, daně z nemovitostí a představí novelu zákona o účetnictví. O své zkušenosti z praxe se podělí i zástupci měst a obcí. Tedy nezapomeňte! KDY pondělí 24. a úterý 25. listopadu 2008 KDE Praha, hotel Ambasador Zlatá Husa na Václavském náměstí (tradiční místo Radio Svobodná Evropa nelze využít, na podzim se přemísťuje na Hagibor) Účastnický poplatek člen Svazu 2499 Kč, nečlen 3570 Kč, pro obce do tisíce obyvatel bude poplatek snížen, konkrétní výši stanoví Předsednictvo Svazu Podrobné informace uvedeme v příštím čísle zpravodaje. Účetnictví obcí se bude měnit V srpnu vyšla ve Sbírce zákonů novela zákona o účetnictví. V jejím důsledku by se účetnictví obcí mělo přiblížit účetnictví podnikatelských subjektů, a to včetně časového rozlišení nebo odpisů. Nástrojem řízení každé obce je rozpočet. Jeho výše a struktura zajímá většinu zastupitelů i občanů obce. Členění příjmů a výdajů dle rozpočtové skladby se běžně používá také pro řadu analýz, včetně té nejaktuálnější, která má poskytnout podklady pro možné změny rozpočtového určení daní. Povinné údaje poskytované krajům nebo dalším orgánům vycházejí obvykle z hotovostních operací opět zejména ve struktuře oddílů, položek nebo paragrafů. Rok technické a metodické přípravy V souvislosti s výše uvedeným zůstává u měst a obcí význam účetnictví, alespoň v hlavní činnosti, poněkud omezený. Novelou zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, by mělo dojít k posílení přínosů účetnictví jako informačního zdroje o stavu hospodaření měst a obcí. Část novely obsahující spíše technické úpravy vstoupí v platnost již v roce Hlavní změny jsou připraveny na leden 2010 tak, aby samosprávné celky měly možnost se ně připravit. Celá novela se připravovala hlavně s cílem zavést účetnictví státu, tedy zejména organizačních složek státu a dalších jednotek centrální úrovně. Změny na úrovni obecních účetních systémů jsou tedy většinou pouze důsledkem snahy o postižení operací souvisejících se státním rozpočtem a majetkem státu. Širší záběr pak dle předkladatele vychází ze zahraničních zkušeností, neboť užší pojetí účetnictví státu se v následujících letech ukázalo jako nedostatečné právě kvůli četným vazbám na účetnictví samospráv. Novela zákona vyšla ve Sbírce 19. srpna 2008 pod číslem 304/2008 Sb. Územní samosprávné celky byly zařazeny do kategorie vybrané účetní jednotky stejně jako třeba Pozemkový fond České republiky nebo zdravotní pojišťovny. Na tyto jednotky se vztahuje povinnost poskytovat účetní záznamy do centrálního systému účetních informací státu. Prakticky jde o pravidelný přenos dat z účetního systému obce na úroveň ministerstva financí. Na semináři, který k novele zákona proběhl ve stejný den, kdy zákon vyšel ve Sbírce, zástupci ministerstva ujišťovali, že k výrazným technickým změnám by dojít nemělo. Obce by tedy neměly mít povinnost měnit svůj účetní program. Předpokládá se, že poskytovatelé softwaru přizpůsobí program novým požadavkům vyplývajícím ze zákona tak, aby účetní i v roce 2010 mohl(a) pracovat ve stejném účetním prostředí jako dosud. Problém se může objevit u dodavatelů, kteří nebudou schopni programy přizpůsobit, proto doporučujeme kontaktovat svého poskytovatele co nejdříve. Až sedm nových vyhlášek Podstatnou změnu představuje rovněž zrušení možnosti vést účetnictví ve informační servis č. 8-9/2008 strana 6

7 zjednodušeném rozsahu dle 9. Předkladatel vysvětluje rozšíření účetnictví nutností vzniku jednotné identifikace účtů, s čímž souvisí také očekávané povinné vedení vybraných analytických účtů, což vyplývá již z 14 zákona. Prováděcí vyhlášky by měly projít vnějším připomínkovým řízením na podzim letošního roku tak, aby obce měly co nejdelší dobu nejen na technickou, ale také metodickou přípravu. Předpokládá se, že současná vyhláška 505/2002 Sb., bude zrušena a nahrazena čtyřmi novými, z nichž každá se bude vztahovat na jiný druh účetních jednotek (obce, příspěvkové organizace, organizační složky a další). Další tři vyhlášky by měly pokrývat technický přenos dat, konsolidaci a inventarizaci majetku. Konsolidace představuje další změnu. Lépe řečeno, konsolidace se provádí i dnes, ovšem zejména u údajů poskytovaných ve struktuře rozpočtové skladby. Konsolidují se hlavně dotace, neboť by jinak docházelo k umělému navyšování příjmů a výdajů celkových veřejných rozpočtů. Nejvyšší konsolidační celek stát v pojetí účetnictví by měl zahrnovat sektor vládních (centrálních) institucí a další účetní jednotky, kam patří také obce, dobrovolné svazky obcí nebo kraje. Zatím se uvažuje o třech dílčích konsolidačních celcích správci kapitol, obce a kraje. Z toho vyplývá, že kraje budou konsolidovat pouze své podřízené organizace nikoliv všechny obce, které patří do jiného celku. Na semináři padl dotaz od zástupců krajů, zda nezaslání informací bude představovat porušení zákona a zda kraje ponesou odpovědnost za neúplnost údajů. Neposkytování požadovaných údajů bude považováno ze porušení zákona, ovšem s ohledem na významnost změny se předpokládá určitá počáteční benevolence. Účetní na úrovni obce by se opět měl(a) setkat jen s minimálními změnami. Pro potřeby konsolidace se v účetním programu patrně objeví další kolonka, kam se zaznamená příznak, že daná operace má být předmět vzájemné konsolidace s jinými subjekty v rámci veřejného sektoru. Veškeré operace vzájemného započítávání by se měly již provádět automaticky v centrálním systému. Konsolidace by se měla dotýkat i příspěvkových organizací a při určitém vlastnickém podílu také obecních obchodních společností. Přesné vymezení by měla obsahovat výše zmiňovaná konsolidační vyhláška. Účetnictví obcí se přiblíží podnikatelům Hlavní metodická změna spočívá v přiblížení účetnictví obcí podnikatelským subjektům. Nově se zvýší význam majetku v účetnictví, a to také s ohledem na záměr zavést odepisování v hlavní činnosti. Během semináře se diskutovalo o výhodách a nevýhodách odpisů vypočítaných z historických cen, o možnosti vykazovat je pouze jako sumu oprávek v rozvaze. Zvláštní postup již ze zákona vyplývá podle 25 pro kulturní památky, muzejní sbírky aj., kde se v případě, že není známa pořizovací cena, použije výše 1 Kč a dále se neodepisuje. Sblížení obou systémů se projevuje zejména v posílení principu akruálnosti, tj. sledování nákladů a výnosů v době jejich vzniku, nikoliv až při úhradě. Vybrané účetní jednotky, tedy také obce, budou muset dle 7 uvádět v příloze účetní závěrky též informace o stavu účtů v knize podrozvahových účtů. Během semináře se diskutovaly možnosti zachycování smluvních závazků v účetnictví. Dotazy ohledně zachycování závazku vyplývající např. ze spolufinancování programů z fondů EU zatím zůstaly nezodpovězeny. Struktura informací by rovněž měla být upřesněna ve vyhláškách také s ohledem na požadavky sestavování národních účtů, které se připravují pro potřeby Eurostatu. A na závěr otázka, která asi napadla každého, kdo se s účetnictvím a výkaznictvím vůči žadatel velikost projektu výše úvěru délka úvěru výše dotace dotace na poradenské služby města a obce do 100 tisíc obyvatel není omezena 200 tis. EUR 5 mil. EUR (4,8 mil. Kč 120 mil. Kč) 5 15 let až 5 % z výše úvěru až 25 tis. EUR (600 tis. Kč) KB EU ISSMO 180x131 PR.indd :02:18

8 ministerstvům či Českému statistickému úřadu setkal bude rozšíření účetnictví a automatické odesílání informací znamenat omezení vykazování dle rozpočtové skladby, tedy omezení či zrušení vyhlášky č. 16/2001 Sb.? Teoreticky ano, neboť řada údajů potřebných pro sledování plnění rozpočtu by měla již být dostupná v centrálním účetním systému. Na semináři se však několikrát objevila narážka na omezenou schopnost spolupráce mezi odborem účetnictví a rozpočtu. V ideálním případě by všechny informace vyplývaly z účetního systému a celá rozpočtová skladba by se mohla zrušit, případně sloužit jen jako podklad. V prvních letech však, bohužel, lze očekávat spíše nárůst agendy. O odpadech se jednalo znovu, tentokrát v Senátu Více než 600 připomínek, které ministerstvo životního prostředí obdrželo k návrhu novely zákona o odpadech, a zřejmě i Evropským parlamentem schválená rámcová směrnice o odpadech, kterou bude třeba implementovat do naší legislativy, nakonec přesvědčily ministerstvo životního prostředí, aby původní velkou novelu zákona o odpadech nakonec zúžilo na malou, upravující především zpětný odběr akumulátorů a baterií. Pracovat se ale už začalo na zákoně zcela novém, jak potvrdil náměstek ministra životního prostředí Karel Bláha na odborném semináři, který se konal 15. července 2008 na půdě Senátu. Seminář zorganizoval Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a zúčastnila se ho zhruba stovka účastníků. Kancelář Svazu má k dispozici prezentace ze semináře a další materiály, které můžeme v případě zájmu členským obcím poskytnout. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Náměstek Karel Bláha na semináři všechny přítomné ujistil, že ministerstvo hodlá první verzi zákona předložit již na podzim Početné připomínky Svazu měst a obcí i Asociace krajů prý dávají ministerstvu jasně najevo, co do zákona půjde zahrnout a co nikoli. Základní filosofie zákona by ale dle jeho slov měla zůstat zachována, tedy neměla by se příliš odklánět od připravené velké novely. Rámcovou směrnici o odpadech schválil, podle ministerstva životního prostředí trochu nečekaně, Evropský parlament již v druhé polovině června, v říjnu by ji měla přijmout Rada ministrů životního prostředí. Transpoziční lhůta pro členské země je navrhována v délce 24 měsíců. Zdálo by se tedy, že na nový zákon není třeba až tak spěchat. Podle mínění Karla Bláhy je však třeba na něm intenzivně pracovat už nyní. Konstatoval také, že k práci na prvním draftu bude přizváno i několik externích odborníků a první návrh bude vyvěšen na internetu k široké diskusi. Ředitelka odboru odpadů MŽP Zdeňka Bubeníková stručně představila evropskou rámcovou směrnici o odpadech a základní principy, které z ní vyplývají. Zdůraznila, že cílem směrnice je především snížit nepříznivý vliv na životní prostředí, což je v dokumentu několikrát připomínáno. Nová směrnice zavádí cíle pro opětovné využití a recyklaci odpadu, které mají být dosaženy do roku Členským státům pak ukládá povinnost vypracovat závazné programy prevence jeho vzniku. Součástí směrnice je také pětistupňová hierarchie způsobů nakládání s odpady, která má umožnit efektivní předcházení a snížení objemu jeho produkce. Uvádí pořadí preferencí pro nakládání s odpady. Jsou to: předcházení vzniku, opětovné použití, recyklace, jiné způsoby využití a nakonec odstranění, které by mělo být co nejšetrnější. Směrnice dále zavádí definici pro vedlejší produkty a případy, kdy odpad již přestává být odpadem. Po vystoupení zástupců ministerstva životního prostředí byl účastníkům veřejného slyšení prezentován dokument Svazu měst a obcí a Asociace krajů Strategie nakládání s odpady ve městech a obcích (podrobnosti k dokumentu viz InS č. 6/2008, str. 14). Přítomným senátorům a zástupcům odborné veřejnosti ji představili Vilém Žák, náměstek středočeského hejtmana, a Dan Jiránek, primátor Kladna. Poděkovali zároveň organizátorům slyšení za možnost představení dokumentu právě na půdě Senátu a vyslovili naději, že ministerstvo tuto čtyřsetstránkovou studii využije při přípravě nového zákona. Podle Dana Jiránka by nový zákon měl obcím a městům dát také větší prostor k tomu, aby si samy mohly vyhláškou upravovat nakládání s některými druhy odpadů, např. s biologickým. informační servis č. 8-9/2008 strana 8

9 Strategii nakládání s odpady ocenil i Pavel Bartoš, zástupce Hospodářské komory. Sám se ve svém příspěvku zaměřil na odpady jako na efektivní náhradu neobnovitelných surovin a společně s přítomnými se zamýšlel nad tím, zda je u nás odpad dostatečně využíván. Příští desetiletí budou dle jeho mínění právě v surovinách. Stejně tak jako Svaz a Asociace krajů i on se domnívá, že by odpady bylo možné více využívat energeticky, dnešní ekologické technologie to již dovolují. Za mnohem horší považuje nelegální spalování v domácnostech. Lenka Zgrajová Co funguje, by se mělo nechat fungovat, případně vylepšovat, ale ne rušit, domnívá se poslanec Tomáš Úlehla, který mimo jiné vybízel přítomné k podpoře drobné novely řešící kovošrot. Novela je zaměřena na zloděje a darebáky. Nebojme se toho, že pár občanů nedoveze starý šrot do sběrny. Ostatně pokud bude obec chtít, měla by mít možnost svým občanům určitou odměnu za odevzdání kovošrotu vyplácet. Vítám strategii připravenou Svazem měst a obcí a Asociací krajů. Byl bych také rád, aby nový zákon bral větší ohled na obce i jejich občany, konstatoval ve svém diskusním příspěvku starosta Pačejova Vladimír Smolík. Podle jeho názoru není správné zvyšovat místní poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem až na 1200 Kč. Proč mají být občané, kteří hospodaří skromně, solidární s těmi, co plýtvají a odpadu produkují velké množství? Starosta Jenišova Ivan Truksa vybídl k zamyšlení se nad tím, zda by zákon neměl řešit také fritovací oleje, jednorázové pleny a oddělování popela od ostatního odpadu. Možné změny v dani z nemovitostí Poslanecká sněmovna bude v nejbližší době projednávat dvě novely zákona o dani z nemovitostí. Jedná se o poslanecký a vládní návrh a oba mohou velmi významně ovlivnit finanční hospodaření obcí, jejichž výhradním příjmem tato daň je. Na listopadovou finanční konferenci budou proto mimo jiné pozváni právě i poslanci, kteří se na přípravě poslaneckého návrhu podíleli, aby starostům mohli vysvětlit, jaké důvody je k předložení jejich návrhu vedly. Daň z nemovitostí doznala změn na základě zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů č. 261/2007. Již letos došlo ke zrušení dvou nejnižších velikostních koeficientů, od příštího roku pak vstoupí v účinnost zvolené místní koeficienty či osvobození pro zemědělskou půdu. Mediální vír kolem místních koeficientů a daně z nemovitostí vůbec, v němž se často točily velmi neodborné úvahy, se alespoň na okamžik uklidnil. Ovšem s projednáváním dvou sněmovních tisků, k nimž Svaz prostřednictvím dopisů poslancům vyjádřil své stanovisko, lze očekávat, že se daň z nemovitostí zase na chvíli dostane na první stránky. Rychlá novela má svá úskalí Poslanecký návrh novely zákona označovaný jako sněmovní tisk č. 556 se týká omezení platnosti místního koeficientu, který by se neměl vztahovat na pozemky orné půdy, chmelnic, vinic, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Nejde tedy o osvobození, ale o zachování stávající výše daňového zatížení pro vyjmenovanou zemědělskou půdu. Formálně byl do 12 zákona přidán nový odstavec 2. Již na krajských setkáních se tato možnost odlišného zdanění diskutovala, ovšem ve stávající formě se návrh novely ukazuje jako velmi problémový. Dle navrhovatelů by Poslanecká sněmovna měla vyslovit souhlas již v prvém čtení s odůvodněním, aby novela mohla platit od 1. ledna. V případě schválení této novely již obce nijak nemohou reagovat, neboť obecně závazné vyhlášky se stanoveným místním koeficientem musely nabýt platnosti před 1. srpnem Veškeré výpočty možného zvýšení zdrojů pro rozpočet roku 2009 se tímto stávají bezpředmětnými. Pokud by tedy zákon měl být schválen v této podobě, navrhl Svaz alespoň odložení účinnosti na 1. ledna Schválení v prvním čtení vylučuje jakékoliv projednávání ve výborech, návrh neprošel žádným připomínkovým řízením. Navíc informační servis č. 8-9/2008 strana 9

10 důvodová zpráva k návrhu obsahuje až zavádějící tvrzení. Svaz proto navrhl spolupráci při přípravě nového návrhu, obdobné stanovisko vyjádřila také vláda. Venkov dnes není jen zemědělství Je pochopitelné, že nelze zpochybňovat nezastupitelnou roli zemědělství. Zároveň je však zřejmé, že obraz venkova se mění a obyvatelé obcí se již nevěnují pouze zemědělské výrobě. Na jednání Komory obcí zazněly také zkušenosti s náklady vyvolanými zemědělskou činností na místních komunikacích. Navíc zemědělské podnikatelské subjekty často nemají sídlo ani bydliště na území obce, což limituje finanční prostředky získané v rámci přerozdělování sdílených daní. Dle informací ministerstva financí by navíc v důsledku rozlišování části definované půdy na intravilán a extravilán došlo k výpadku informací z evidenčního systému založeného na původních daňových přiznáních k dani z nemovitostí. Pro zjištění dodatečných informací by se musela podávat nová daňová přiznání nebo by byla nezbytná součinnost obcí v určení parcel, kterých by se zvolený místní koeficient nedotýkal, což vyvolá dodatečné časové i materiální náklady. Místní koeficient se začne uplatňovat až od roku 2009, dosud tedy nejsou žádné praktické zkušenosti. Provedení tak zásadní změny bez jakýchkoliv zkušeností s jeho aplikací velmi významně oslabí samotnou podstatu tohoto opatření, které mělo přispět k posílení odpovědnosti obcí za své finanční zdroje. Přežité osvobození novostaveb S daní z nemovitostí souvisí také sněmovní tisk č. 558, kterým vláda navrhuje zrušení osvobození z daně z nemovitosti pro novostavby. Jde o ustanovení, které v zákoně existuje již od původní účinnosti v roce Hlavní cíl osvobození spočíval v podpoře bytové výstavby. S ohledem na stávající tempo bytové výstavby i skutečnou výši daně z nemovitostí ve vztahu ke kupní síle obyvatelstva však již velmi pravděpodobně nemá takové zvýhodnění své opodstatnění. V návrhu se objevuje zrušení osvobození od roku 2010 pro všechny novostavby, tedy bez doběhnutí již existujících osvobození. Svaz spatřuje ve zrušení osvobození pro novostavby narovnání podmínek pro všechny občany, proto tento návrh bez výhrad podporuje. Ing. Jaroslava Kypetová, Ph.D. legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Pozn.: Počátkem září jsme prostřednictvím u oslovili všechny obce a města s žádostí, aby nám pomohli vytvořit seznam místních koeficientů a pomohli nám tak zjistit, jak by se obcí dotklo zákonem dané všeobecné zvýhodnění zemědělské půdy. Zpětná vazba je pro nás velice důležitá, věnujte proto prosím této žádosti pozornost. Děkujeme. K uplatňování novely zákona o DPH V souvislosti s přijetím novely zákona o dani z přidané hodnoty, která vejde v účinnost dnem 1. ledna 2009, obdržela Kancelář Svazu několik dotazů od členských obcí. Abychom zvýšili informovanost obcí o možných dopadech novely na města a obce, požádali jsme o zodpovězení nejčastějších dotazů přímo ministerstvo financí - odbor legislativy nepřímých daní, jehož ředitelkou je Ing. Blanka Mattauschová. Ta přislíbila i účast na listopadové finanční konferenci. Obecné dotazy: Obec neprovádí žádnou tzv. vedlejší hospodářskou činnost. Dotkne se jí nějak novela zákona? Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (ZDPH), nerozlišuje hlavní a vedlejší činnost, ale ekonomickou činnost, která je předmětem daně, pokud je zdanitelným plněním, nebo je plněním osvobozeným od daně, a činnost, která je výkonem působnosti v oblasti veřejné správy, která není předmětem daně a při jejímž výkonu se veřejnoprávní subjekt nepovažuje za osobu povinnou k dani, a to i v případě, kdy za to přijímá úhradu. Podle platného znění zákona se do obratu obce započítávají pouze částky, o kterých obec účtuje jako o výnosech za uskutečněná plnění, a nezahrnují se částky, o kterých oprávněně účtuje jako o rozpočtových příjmech. Novelou ZDPH se v ustanovení 5 odst. 3 doplňují u pojmu úplata odkazy na právní předpisy, tj. např. na zákon o správních poplatcích a místních poplatcích, které subjekty uvedené v ustanovení vybírají při výkonu správního řízení za činnosti, které souvisejí s výkonem státní správy (vydávání rozhodnutí, osvědčení, ověření, povolení apod.). Jestliže se obec stane plátcem, musí daň uplatňovat na všechny své činnosti nebo jen na hospodářskou činnost? Pokud se obec stane plátcem, uplatňuje daň v souladu ze ZDPH, tzn., že jí uplatňuje u samostatně uskutečňované ekonomické činnosti, tedy u plnění, která jsou podle 2 ZDPH předmětem daně. Do obratu se zahrnují výnosy účtové třídy 6. Pokud se v novele změní pojem výnosy na úplatu, bude se specifikovat účtová třída? Podle novely ZDPH bude obec do obratu započítávat úplatu za uskutečněné zdanitelné plnění, bez ohledu na to, zda je jejím výnosem nebo rozpočtovým příjmem. Konkrétní dotazy: Obec chce prodat objekt bývalých kasáren. Platí stále, že prodeje nemovitostí se do obratu nezahrnují, i když obce svůj majetek neodepisují? Podle současného znění 6 ZDPH se do obratu veřejnoprávního subjektu nezahrnují příjmy z převodu a nájmu pozemků, bytů, staveb a nebytových prostor, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle 56 ZDPH. Pokud obec prodává vlastním jménem objekt, informační servis č. 8-9/2008 strana 10

11

12 který není jejím obchodním majetkem, nevstupuje přijatá úhrada do obratu. Jestliže bude prodávat objekt, který je jejím obchodním majetkem a svým charakterem je dlouhodobým hmotným majetkem (i když jej neodepisuje), nevstoupí také částka za prodej tohoto majetku do obratu pro registraci. Většinou se takovým majetkem rozumí nepotřebný investiční majetek. Podle 6 odst. 2 novely ZDPH se do obratu nezahrnuje úplata z prodeje hmotného majetku, (kterým jsou podle odst. 2 písm.c) 26 zákona o daních z příjmů také stavby), o kterém osoba povinná k dani účtuje nebo eviduje. Do obratu pro registraci nebude vstupovat podle písm. c) tohoto ustanovení ani úplata za prodej stavby, který je plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně podle 56, pokud je činností příležitostnou. V případě prodeje bývalých kasáren nebude úplata vstupovat do obratu obce, protože se pravděpodobně jedná o příležitostný prodej. Vztahuje se DPH na pronájem obecních bytů? Dle 56 by mělo jít o osvobozená plnění, ale sleduje se výše nájmu pro určení plátcovství? Liší se přístup v případě nájmu nebytových prostor neplátci, příp. pozemků? Podle současného znění ZDPH je příjem za pronájem obecních bytů plněním osvobozeným od daně a do obratu veřejnoprávního subjektu se nezapočítává. Pokud má obec pouze příjmy z obecních bytů, plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, není podle 95 odst. 8 ZDPH oprávněna se registrovat. Stejný přístup je u pronájmu nebytových prostor a pozemků, které jsou plněním osvobozeným od daně podle 56 ZDPH. Od účinnosti novely ZDPH se specifické ustanovení týkající se obratu veřejnoprávních subjektů ruší a obrat budou obce zjišťovat stejně jako ostatní osoby povinné k dani, tzn., že úplatu za nájem budou sledovat a v případě, že budou také uskutečňovat zdanitelná plnění a překročí v součtu obrat, stanou se plátci. Pokud bude obec poskytovat pouze pronájem obecních bytů plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, bude osvobozena od povinnosti se registrovat a podle 95 odst.10 ZDPH není oprávněna podat přihlášku k registraci. Zahrnují se do obratu a jsou zdanitelným plněním následující příjmy? z hlášení v místním rozhlase provozování rozhlasového vysílání, jiného než osvobozeného podle 53 ZDPH, je informační servis č. 8-9/2008 strana 12 zdanitelným plněním, a proto výnosy vstupují do obratu, ze vstupného do kina provozování kulturního zařízení a prodej vstupenek právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je poskytnutím kulturních služeb, které je podle 61 písm. e) ZDPH plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, výnosy z prodeje vstupenek proto nevstupují do obratu, z informačního centra prodej map, pohlednic, dárkových předmětů je dodáním zboží uskutečněním zdanitelného plnění a výnosy vstupují do obratu, z prodeje místních novin prodej novin je dodáním zboží, uskutečněním zdanitelného plnění, výnosy vstupují do obratu, z půjčovného knih činnost knihovny patří mezi poskytování kulturních služeb, a pokud je uskutečněna právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je podle 61 písm. e) ZDPH plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně, výnosy za půjčování knih nevstupují do obratu, z provozu koupaliště provozování koupaliště právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je při poskytování služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou osobám, které sportovní nebo tělovýchovnou činnost vykonávají, plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně podle 61d) ZDPH, výnosy nevstupují obci do obratu, zapůjčení místnosti na školení poskytnutí nebytového prostoru, včetně vnitřního vybavení, a např. elektřiny, tepla, na dobu nejdéle 48 hodin nepřetržitě, se považuje za krátkodobý pronájem a podle 56 odst. 4 ZDPH se jedná o uskutečnění zdanitelného plnění, výnosy vstupují obci do obratu, zapůjčení hřiště - pokud se jedná o zapůjčení hřiště osobám, které sportovní činnost vykonávají nebo právnickým osobám pro výkon sportovní činnosti jejich zaměstnanců či členů (TVJ), nikoliv zapůjčení hřiště právnickým nebo fyzickým osobám k uskutečňování jejich ekonomické činnosti, jedná se o poskytování služby úzce související se sportem nebo tělesnou výchovou podle 61d) ZDPH o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, výnosy nevstupují obci do obratu. Obec je vlastníkem kanalizace, kterou pronajímá jinému subjektu. Tento subjekt kanalizaci provozuje a platí obci za pronájem. Může se obec z tohoto titulu stát plátcem? Liší se nějak podmínky, jestliže je provozovatel kanalizace plátce nebo neplátce? Pokud obec poskytuje pronájem kanalizace jinému subjektu, jedná se o pronájem stavby, která se nezapisuje do katastru nemovitostí, a obec podle 56 odst. 4 ZDPH uskutečňuje plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, výnosy nebo příjmy se jí do obratu nezahrnují ( 6 odst. 2 ZDPH). Pokud je obec plátcem, může v souladu s 56 odst. 5 ZDPH uplatnit daň v případě pronájmu kanalizace provozovateli, jinému plátci, pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti. Poskytování pronájmu kanalizace bude i po novele ZDPH plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. Obec musí sledovat obrat za poskytnutý pronájem stavby, ale jestliže nebude uskutečňovat jiné zdanitelné plnění, plátcem se nestane. Obdobně obec pronajímá parkoviště neplátci. Nebude třeba vypovědět smlouvu, když se obec stane plátcem? Pokud ze smlouvy mezi obcí a nájemcem vyplývá, že se jedná o pronájem pozemku, který bude využíván za účelem poskytování míst k parkování vozidel, jedná se o poskytnutí nájmu, na který se podle 56 odst. 4 ZDPH osvobození nevztahuje. Vzhledem k tomu, že se jedná o uskutečnění zdanitelného plnění, doporučujeme ve smlouvě s nájemcem ošetřit situaci, kdy by se obec stala plátcem a uplatňovala u poskytované služby daň. Obec pořádá jedenkrát ročně autobusový zájezd pro děti ZŠ a jejich rodiče. Najímá si autobus místního dopravce za zvýhodněnou cenu (plátce). Děti mají zájezd zdarma, rodiče platí obvykle Kč. Spadá tato činnost do Přílohy 3? V příloze č. 3 jsou uvedeny činnosti, z jejichž uskutečnění se obec považuje za osobu povinnou k dani. V příloze je uvedena činnost cestovní kanceláře nebo agentury, průvodcovské služby uvedené v kódu SKP 63. Obec, která nakupuje dopravu, kterou potom poskytuje za úplatu (není cestovní kanceláří, ale je poskytovatelem cestovní služby, za kterou se považuje i pouze jedna nakoupená služba cestovního ruchu ubytování nebo doprava), tedy poskytuje

13 cestovní službu podle 89 ZDPH. Do obratu vstupují výnosy za poskytnutou službu. Pokud je plátcem základem daně je podle 89 ZDPH přirážka. Je rozdíl z hlediska DPH, jestli je poplatek za komunální odpad stanoven podle zákona o odpadech nebo podle zákona o místních poplatcích? Uplatňuje se u prvního DPH? Organizování a odstraňování komunálního odpadu obcí za místní poplatek nebo poplatek podle zákona o odpadech se považuje za výkon veřejné správy veřejnoprávním subjektem a nepodléhá dani. Obec je vlastníkem lesa, s nímž hospodaří. Roční výnosy obvykle nedosahují hranice pro registraci, kvůli povětrnostním podmínkám a polomům však došlo k jednorázovému zvýšení těžby. Musí se obec stát plátcem? Může se následně zase odhlásit? Hospodaření s lesem je ekonomickou činností a prodej výsledků z hospodaření prodej dřeva, je uskutečněním zdanitelného plnění. Výnosy vstupují obci do obratu, bez ohledu na to, zda jsou výnosem za pravidelnou nebo mimořádnou těžbu. Pokud chce obec zrušit registraci, musí postupovat podle 106 ZDPH. Lze zjednodušeně říci, že DPH se netýká činností, které jsou zpoplatněny místními nebo správními poplatky? Ano, lze říci, že činnost vykonávaná obcí za místní nebo správní poplatek je činností, která není předmětem daně. Obec vlastní pódium, které příležitostně zapůjčuje např. sboru dobrovolných hasičů, na pouť, místní hudební festival. Jde o činnost podléhající DPH, když jde o symbolický poplatek? Pokud obec vlastní pódium, které poskytuje za úplatu jiným osobám, jedná se o uskutečnění zdanitelného plnění - nájem movité věci za úplatu a výnos za poskytnutou službu vstupuje obci do obratu. V tomto případě nelze souhlasit s tím, že se jedná o činnost příležitostnou, protože zde existuje předpoklad soustavnosti, který je vyjádřen záměrnou opakovaností. Nejedná se o případ, kdy poskytnutí pódia by bylo něčím výjimečným, nahodilým a nepředvídaným. Jestliže se stane obec plátcem a bude poskytovat pronájem podia za cenu sjednanou, bude povinna z přijaté úplaty odvést DPH. Do obratu se nezahrnují příspěvky zřizovatele. Bude tady změna? Do obratu se zahrnují výnosy (příjmy) za uskutečněná plnění. Příspěvek zřizovatele, který není dotací k ceně, se do obratu nezahrnuje. Podle novely ZDPH se do obratu zahrnují úplaty za uskutečněná zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně nebo plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle 54 až 56 ZDPH, pokud nejsou činností doplňkovou uskutečňovanou příležitostně a dotace k ceně. Jestliže tedy příspěvek nebude dotací k ceně, nebude do obratu vstupovat ani po novele ZDPH. Zvýší se odměna za výkon funkce volebního komisaře? V současné době je připraven pro jednání vlády návrh vyhlášky, kterou se zvyšuje odměna za výkon funkce volebního komisaře. Krok je to rozhodně správným směrem, protože kombinace reformy veřejných rozpočtů a nového zákoníku práce učinila z této veřejné funkce naprosto prodělečnou a nezajímavou aktivitu. Jejich odměny jsou nejen zdaněny daní z příjmu, ale navíc nyní ještě budou sníženy i o odvod zdravotního pojištění, nemluvě o tom, že pro obce to bude znamenat nadměrné administrativní zatížení, i když jen krátkodobé. A aby byli občané za výkon funkce ztrestáni podruhé, pak zákoník práce zrušil uvolňování zaměstnanců s náhradou mzdy. Nelze spoléhat na uvědomělost občanů a na jejich angažovanost, musí se vždy využívat finančních pobídek, které jediné jsou dostatečným argumentem. Jestli chceme v komisích také občany v produktivním věku a studenty, musíme jim dát příslušnou záruku, že čas strávený ve volební komisi pro ně není finančně ztrátovým. Mgr. Ludmila Němcová legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Údržba silniční vegetace Vzhledem k mnoha desítkám dotazů ohledně údržby vegetace rostoucí podél pozemních komunikacích v obci i mimo ni jsme připravili tento článek obsahující komplexní vysvětlení, kdo a jak má silniční vegetaci udržovat. Při údržbě se lze setkat až se třemi různými situacemi, které se řeší různými způsoby. Kategorizace pozemních komunikací a jejich vlastnictví Při údržbě silniční vegetace hraje významnou roli, při nebo na jaké pozemní komunikace roste, jelikož jednotlivé kategorie jsou ve vlastnictví různých subjektů. Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na a) dálnice, b) silnice (I. III. třídy), c) místní komunikace (I. II. třídy), d) účelové komunikace (viz 2, 5, 6 a 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát. Vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj, na jehož území se silnice nacházejí, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Bezpečné a plynulé provozování pozemních komunikací V bezprostředním okolí silnic a dálnic se nachází velmi často zeleň (vegetace), ať již z protihlukových nebo jiných důvodů. Jeli pozemní komunikace řádně vystavěna a zkolaudována, pak k zajištění bezpečného a plynulého provozu je třeba pozemní komunikaci neustále udržovat a pečovat, a to i o její bezprostřední okolí, které by mohlo její bezpečné a plynulé provozová- informační servis č. 8-9/2008 strana 13

14 ní ohrozit ( 26 a 27 zákona o pozemních komunikacích). Jednou z okolností ovlivňující provoz na silnici je jistě i silniční vegetace. Dle 27 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích odpovídá vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace za škody vzniklé uživatelům těchto pozemních komunikací, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Tímto je dána odpovědnost vlastníka příslušných pozemních komunikací i za škodu způsobenou silniční vegetací (spadlý strom či větve, keře aj.), splňuje-li ovšem silniční vegetace náležitosti zákona o pozemních komunikacích ( zákona o pozemních komunikacích). Silniční vegetace Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy (např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) kácet dřeviny na silničních pozemcích ( 15 zákona o pozemních komunikacích). Silniční vegetace je rovněž příslušenstvím dálnice, silnice nebo místní komunikace, roste-li na výše uvedených pozemcích mimo průjezdní úseky dálnice a průjezdního úseku silnice ( 13 písm. d) a 14 odst. 1 písm. b) zákona o pozemních komunikacích), jsou-li tyto pozemky ve vlastnictví vlastníka pozemní komunikace. Silniční pomocný pozemek a jiný vhodný pozemek Pro pojem silniční vegetace a stanovení odpovědnosti za její údržbu je třeba znát i definice pojmu silniční pomocný pozemek a jiný vhodný pozemek tvořící součást dálnice, silnice nebo místní komunikace. Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace, a je rovněž součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace ( 11 odst. 5 a 12 odst. 1 písm. c) zákona o pozemních komunikacích). Je třeba dodat, že silniční pomocný pozemek vždy leží na silničním pozemku, na kterém také leží těleso pozemní komunikace (viz 11 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích). V zastavěném nebo zastavitelném území obce (průjezdní úsek dálnice a silnice podle 8 zákona o pozemních komunikacích) se silniční pomocný pozemek nenachází viz dikce zákona mimo souvisle zastavěné území obce (v 11 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích. Hlavní účel silničního pomocného pozemku je zabezpečit přístup vlastníka pozemní komunikace k ochraně a údržbě pozemní komunikace, přičemž silniční pomocný pozemek musí vlastnit majitel pozemní komunikace. Jde o účelové propojení tělesa komunikace a pruhu pozemku bezprostředně přiléhajícího k němu, pokud je vlastněn jedním subjektem. Jiným vhodným pozemkem tvořícím součást dálnice, silnice nebo místní komunikace se myslí zejména pozemky bezprostředně navazující na silnici nebo dálnici. Pokud mohou ovlivnit užívání pozemní komunikace, jde o pozemky tzv. za příkopem. Na režim jejich ořezání a údržbu vegetace na nich rostoucí, pokud ovlivňují plynulost a bezpečnost silniční dopravy, se uplatní režim 15 zákona o pozemních komunikacích. Jestliže ale neovlivňují užívání pozemní komunikace, pak jejich údržba, příp. vykácení je možné jen se souhlasem orgánu ochrany přírody (viz důvodová zpráva k 15 zákona o pozemních komunikacích). Údržba silniční vegetace mimo průjezdní úseky dálnic a silnic Z výše řečeného tedy jasně vyplývá, že o silniční vegetaci rostoucí mimo průjezdní úseky dálnic a silnic z pozemních komunikací, silničních pomocných pozemků a jiných vhodných pozemků se musí postarat vlastník přilehlé pozemní komunikace, je-li ovšem vlastníkem i silničních pomocných pozemků a jiných vhodných pozemků. K údržbě silniční vegetace může vlastník pozemní komunikace využít i zákonného oprávnění k jejímu pokácení ( 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny). Není třeba povolení k údržbě (kromě památných stromů a stromů zařazených do registru významných krajinných prvků) od orgánu ochrany krajiny a přírody, protože tato vegetace se nalézá právě ve volné přírodě. Kácení z důvodů zajištění provozní bezpečnosti komunikace musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody (obecní úřad). Ten je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu oprávnění vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu (tedy zákona o pozemních komunikací), o čemž vyrozumí oznamovatele a zahájí správní řízení o povolení kácení. Pokud vlastník pozemní komunikace není zároveň vlastníkem pozemků vedle silnice nebo dálnice v mimoprůjezdním úseku, pak údržbu vegetace (nikoliv silniční vegetace srov. 15 zákona o pozemních komunikacích) musí provést vlastník příslušného pozemku, ze kterého vegetace vyrůstá. Vlastník pozemků přiléhajícího k pozemní komunikaci se musí při výkonu vlastnického práva řídit ústavním limitem omezujícím výkon vlastnického práva, který je obsažen v ustanovení čl. 11 odst. 3 Listiny základních práv a svobod: Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo informační servis č. 8-9/2008 strana 14

15 v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Tímto ustanovením je řečeno, že vlastník jakékoliv věci je kromě jiného povinen věc využívat tak, aby nepoškodil zájmy druhých nebo hodnoty celospolečenského významu. Pokud chce vlastník věc využívat způsobem nezasahujícím do výkonu práv ostatních subjektů, musí se o věc i starat, a to zejména v případech, kdy by zanedbaná péče o věc mohla poškodit nebo i ohrozit práva a obecné zájmy chráněné zákonem. Strom spadlý na silnici a jeho odstranění Podle ustanovení 2 písm. ee) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je překážkou provozu na pozemních komunikacích vše, co by mohlo ohrozit bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích, například náklad, materiál nebo jiné předměty, vozidlo ponechané na pozemní komunikaci nebo závady ve sjízdnosti pozemní komunikace. Osobou povinnou k neprodlenému odstranění překážky je dle 45 odst. 1 zákona o provozu na pozemních komunikacích ten, kdo způsobil překážku provozu na pozemních komunikacích (tj. původce překážky je vlastník pozemku s vegetací). Pokud tak neučiní, odstraní překážku na náklady jejího původce vlastník pozemní komunikace, v případě stromu tak učiní po projednání s příslušným orgánem ( 15 odst. 2 a 29 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích). Z tohoto ustanovení tedy logicky vyplývá, že pokud vlastník pozemku (a nemusí být vlastníkem dálnice, silnice, místní nebo účelové komunikace, protože pozemní komunikace je z hlediska našeho právního řádu považována za samostatný objekt práva stavba), na němž roste silniční vegetace, neudržuje zeleň v pořádku a ta spadne na komunikaci, příp. hrozí její spadnutí (viz slova co by mohlo ohrozit v textu definice překážky), pak je povinen odstranit překážku na své náklady (nemusí ji pokácet, ale musí ji udržovat alespoň v takovém stavu, kterým není ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu na předmětné komunikaci). Prvotní odpovědnost za překážku provozu na pozemních komunikacích má ten, kdo ji způsobil, což bude v případě spadnutí (nebo hrozby spadnutí) silniční vegetace zpravidla vlastník sousedícího pozemku, jenž se nestará o svůj pozemek a na něm rostoucí zeleň (porosty a jiná vegetace jsou buď součástí nebo příslušenstvím pozemku věc hlavní, nikdy ne samostatnou věcí, jsou-li spojeny s pozemkem viz 120 odst. 1 nebo 121 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Údržba vegetace vyrůstající ze stavby podél pozemní komunikace Jde o velmi zvláštní případy, ale je možné, aby vegetace vyrůstala ze stavby (např. náspu) nacházející se podél pozemní komunikace. V takových případech je třeba zkoumat, kdo je vlastníkem stavby. Tuto situaci zákon o pozemních komunikacích neřeší, tak se opět uplatní ustanovení občanského zákoníku a odpovědnost za údržbu vegetace tedy ponese vlastník stavby. Je to dáno tím, že definice silniční vegetace se vztahuje pouze na vegetaci vyrůstající ze silničních pomocných pozemků a jiných vhodných pozemků tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace. Tento princip se uplatní nezávisle na tom, zda vegetace roste na stavbě, která se nachází vedle pozemní komunikace v průjezdním úseku nebo mimo průjezdní úsek. Vlastník stavby bude potřebovat v případě údržby dřevin formou kácení povolení Pro někoho umělecké dílo, pro vás čára přes rozpočet Pojištění obcí a samosprávních celků SME_poj. obci 180x131.indd :04:28

16 příslušného obecního úřadu dle 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, zde zvláštní oprávnění podle zvláštního právního předpisu neexistuje. Údržba vegetace v průjezdním úseku dálnic a silnic Odpovědnost za údržbu vegetace rostoucí podél průjezdních úseků dálnic, silnic a místních komunikací (zastavěná nebo zastavitelná plocha obce) není upravena v zákoně o pozemních komunikacích, proto je třeba jít opět do obecné úpravy občanského zákoníku viz výše. V případě jejího kácení bude vždy potřeba povolení orgánu ochrany přírody. Správy silnic a dálnic Povinný subjekt může samozřejmě plnění povinností za údržbu vegetace přenést na třetí osobu, zákon o pozemních komunikacích tuto možnost v případě dálnic a silnic I. třídy přímo upravuje ( 9 zákona o pozemních komunikacích). I v případě tohoto smluvního převodu některých práv a povinností vlastníka pozemních komunikací na správce zůstává i nadále odpovědnost za jejich splnění na vlastníkovi pozemní komunikace (srov. užití slov může smluvně převést výkon ). Ač to není v těchto ustanoveních výslovně řečeno, tak i obec může zřídit příspěvkovou organizaci (popř. organizační složku nebo obchodní společnost) - správce místních komunikací ve vlastnictví obce. Zákon o pozemních komunikacích ani jiný zvláštní zákon tento postup nezakazuje, ale odpovědnost bude stále na obci. Co je obsahem pojmu péče vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci, způsob jejich evidence a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy, stanoví prováděcí právní předpis (viz 9 odst. 2 a 3 zákona o pozemních komunikacích). Tím je vyhláška ministerstva dopravy a spojů č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. V 6 této vyhlášky je stanovena povinnost pravidelných prohlídek, v souvislosti s výsledky prohlídek je prováděna údržba a oprava komunikací (viz 9 vyhlášky), jejichž obsahem je i ošetřování silniční vegetace (viz 9 odst. 4 vyhlášky). Rozhodující skutečností pro určení vlastnictví k pozemku je zápis do katastru nemovitostí. Vlastníkem porostů na pozemku tedy i vegetace je vlastník pozemku, protože porosty jako součást, popř. příslušenství pozemku nemohou být samostatným předmětem práv a povinností. Vlastník pozemku může smluvně přenést právo a povinnost na užívání a údržbu smluvených pozemků na jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Tato osoba potom podle obsahu smlouvy může převzít odpovědnost za škodu, kterou způsobila svojí činností (případně nečinností). Případné spory jak ve věci majetku (stromy, keře), tak ve věci odpovědnosti za způsobenou škodu může řešit jen soud, a to vždy v konkrétní kauze. Co dělat, když se nestará, kdo má Pokud nejsou plněny shora uvedené povinnosti a dochází k ohrožení plynulosti a bezpečnosti silničního provozu, pak lze postupovat několika cestami: 1) obec, na jejímž území se nachází průjezdní úsek pozemní komunikace s problémovou údržbou silniční vegetace, může na tuto skutečnost upozornit silniční správní úřad, ( 40 zákona o pozemních komunikacích). Tento úřad zahájí s vlastníkem pozemku nebo stavby řízení, ve kterém mu může nařídit odstranění překážky, jež bezprostředně ohrožuje uživatele pozemní komunikace ( 41 zákona o pozemních komunikacích), 2) pokud vlastník pozemní komunikace (správce) neodstraní překážku na komunikaci, a to ani ve lhůtě stanovené silničním správním úřadem, a i nadále neumožní užívání komunikace, může mu být podle zákona o pozemních komunikacích udělena pokuta, a to až do výše Kč za to, že neodstranil zdroj ohrožení dálnice, silnice nebo místní komunikace nebo zdroj rušení silničního provozu na nich ( 42 zákona o pozemních komunikacích), opakovaně lze až do výše Kč. 3) v posledním případě může obec odstranit (udržovat) neobhospodařovanou zeleň a náklady vymáhat následně po správci (vlastníkovi) pozemní komunikace. Mgr. Pavel Drahovzal legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu Novela zákona o svobodném přístupu k informacím na internetu Ministerstvo vnitra vyvěsilo na svých stránkách návrh novely zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím. Návrhu předcházela více jak půlroční práce týmu, ve kterém byla zastoupena státní správa i neziskový sektor, včetně zástupců Svazu. Novela má zvýšit vymahatelnost práva na informace a zjednodušit aplikaci zákona. být zvýšení instruktivnosti zákona, který má být srozumitelný co nejširšímu okruhu uživatelů. Kdo musí informace poskytovat Zadání a cíle novely Záměr novelizovat zákon o svobodném přístupu k informacím vychází z usnesení vlády č. 1199/2006 o Strategii vlády v boji proti korupci na období let 2006 až 2011, které požaduje zpracování analýzy účinnosti zmíněného zákona a navrhuje i konkrétní opatření jako je např. postih subjektu, který neoprávněně neposkytne informaci. Podrobná a komplexně pojatá Analýza použitelná i jako cenný metodický materiál byla zveřejněna na stránkách ministerstva vnitra počátkem tohoto roku. V návaznosti na Analýzu byla ustavena pracovní skupina, kde byla hledána shoda na pasážích zákona, které činí problémy a kde je třeba novelizace. Zadání gestora novely, tedy ministerstva vnitra, však do určité míry okruh možných změn zužovalo: novelizace nesmí vyústit v omezení rozsahu poskytovaných informací či ke znesnadnění přístupu k informacím, naopak má dojít k většímu otevření povinných subjektů a je požadována větší vymahatelnost práva na informace. Dalším cílem novely má Prvním krokem k větší otevřenosti veřejné správy a k větší transparentnosti při nakládání s veřejnými prostředky je úprava okruhu povinných subjektů. Těmi jsou nyní státní orgány, územní samosprávné celky a veřejné instituce, a dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech v oblasti veřejné správy (v rozsahu této rozhodovací činnosti). Návrh novely okruh rozšiřuje specifikací pojmu veřejná instituce, kterou má být nadále i právnická osoba, ve které mají povinné subjekty rozhodující informační servis č. 8-9/2008 strana 16

17 vliv. To znamená, že povinným subjektem jsou výslovně např. i obchodní společnosti vlastněné obcí. Už nyní však dospívá judikatura k pohledu, že povinným subjektem je např. i fotbalový klub vlastněný obcí nebo společnost, v níž má obec většinu. Nyní to však bude výslovně řečeno zákonem. Výčet povinných subjektů, kde je matoucím způsobem uvedeno uzemní samosprávné celky a jejich orgány, bude zároveň upraven tak, že vypadne zmínka o orgánech v praxi činilo problémy, zda žádost adresovaná např. radě obce musí zodpovědět právě rada, nebo tak může učinit kdokoliv jednající jménem obce (např. obecní úřad). Napříště bude povinným subjektem obec jako taková a bude záležet na vnitřní organizaci, kdo žádost vyřídí. Proces, pokuty a zálohy za informace Změn mají dále doznat procesní ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím, aby bylo zřejmé, v jakých lhůtách mají povinné subjekty rozhodovat, kdy je třeba naložit s podáním formou rozhodnutí, kdy odložením věci a která konkrétní ustanovení správního řádu jsou použitelná (např. o lhůtách, o doručování, o vedení spisu, náležitostech rozhodnutí, odvolacím řízení). Vymahatelnost zákona má být údajně posílena zavedením správního deliktu, kterého se dopustí povinný subjekt tím, že nesplní povinnost poskytnout odepřené informace uloženou nadřízeným orgánem nebo soudem. Povinnému subjektu může nadřízený orgán uložit pokutu až Kč, řízení se zahajuje na návrh žadatele a návrh musí být podán do 30 dnů od uplynutí lhůty určené k poskytnutí informace. Ustanovení má posílit postavení žadatelů a motivovat povinné orgány k většímu respektování rozhodnutí vyšších instancí. Pozitivní změnou pro povinné subjekty je nově zaváděná možnost požadovat úhradu zálohy na úhradu nákladů, a to v případě mimořádně rozsáhlého vyhledání informací. Výše zálohy nesmí činit více než polovinu předpokládané celkové úhrady. Toto opatření by mělo v praxi bránit případům, kdy žadatelé se domáhají velkých či komplikovaně dohledávaných objemů informací, ale po jejich náročném a nákladném shromáždění nakonec náklady vyhledání odmítnou zaplatit. Neřešené problémy Veřejné zakázky - Zadávací dokumentace jako klíčový faktor při zadání veřejné zakázky Důležité je říci i to, co se měnit nebude. Odmítnuty byly návrhy na změny týkající se prodloužení lhůt pro vyřizování žádostí a stížností s odůvodněním, že by došlo k oslabení pozice žadatelů, ač mezi postavením povinných subjektů a žadatelů panuje nerovnováha (velkorysé lhůty pro žadatele, přísné až nedostatečné lhůty pro poskytovatele informací). Nedojde ani k rozšiřování zákonem stanovených důvodů pro odmítání žádostí. Předmětem diskuzí bylo mimo jiné poskytování informací ze správních a z přestupkových řízení. Judikatura totiž připouští, aby byly poskytovány informace z těchto řízení, byť s vyloučením osobních a citlivých údajů. Procesní právo účastníků řízení nahlížet do spisu, a to včetně všech osobních a citlivých údajů, totiž podle soudů nevylučuje poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tentokrát už komukoliv, avšak po vyloučení všech údajů chráněných podle zákona na ochranu osobních údajů. S ohledem na neshody ohledně okruhu případných omezení i z obav před požadavky ostatních resortů na další výjimky, pokud by se na důvody pro odmítání žádostí sáhlo, zde nakonec ministerstvo vnitra žádné změny nenavrhlo. Účelem novelizace není ani sjednocení zákona o svobodném přístupu k informacím a zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jakkoliv by šlo o krok ke zpřehlednění právního řádu. Důvodem je přesah takovéto varianty nad rámec zadání novely a zodpovědné splnění daného úkolu by nejspíš vyžadovalo zpracování úplně nového zákona. Informační zákon online Doufejme, že novela v praxi nepřinese městům a obcím jako jedněm z povinných subjektů komplikace a že opravdu přispěje ke slibované srozumitelnosti a zjednodušení aplikace zákona. S Analýzou účinnosti zákona o svobodném přístupu k informacím, návrhem novely zákona, jeho důvodovou zprávou i s dalšími podklady vztahujícími se k pracím na novele se můžete seznámit na stránkách ministerstva vnitra mezi dokumenty odboru dozoru a kontroly. Návrh novely bude samozřejmě ještě podroben řádnému připomínkovému řízení. Mgr. Jan Potměšil legislativně-právní odd. Kanceláře Svazu V naší volné sérii článků zabývajících se problematikou veřejných zakázek (INS č. 4, 6, a 7) už jsme si postupně přiblížili, co jsou to vlastně veřejné zakázky, jaké základní zásady je nutné při jejich vyhlašování dodržovat a jaké druhy zadávacích řízení při tom můžeme dle zákona č. 17/2006 Sb., o veřejných zakázkách, použít. Dnes se zaměříme na jednu z nejdůležitějších činností, kterou musí zadavatel pro dosažení úspěchu při zadávaní své veřejné zakázky uskutečnit. Jedná se o vypracování zadávací dokumentace. Tento klíčový komplexní dokument musí na jedné straně dostatečně jasně a jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky, tedy shrnout, co vlastně zadavatel má v úmyslu zrealizovat, na straně druhé je nutné, aby obsahoval veškeré požadavky zadavatele týkající se předmětu veřejné zakázky a podmínky nutné pro úspěšnou realizaci jeho záměru. To vše musí samozřejmě zcela odpovídat zákonu, především nelze v ničem porušovat základní zásady obsažené v 6 zákona, tedy musí být zajištěna transparentnost, rovné zacházení se všemi dodavateli a nelze nikoho diskriminovat. Zadávací dokumentace je upravena v Hlavě IV zákona v V zadávací dokumentaci je nutné podrobně rozepsat údaje, které již předtím zadavatel uvedl v oznámení nebo výzvě o zadávacím řízení, neboť ty svou kapacitou obvykle nepostačují na opravdu detailní specifikaci veškerých požadavků zadavatele, případně je pro jejich rozsah ani nelze přímo v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení uvádět. Zadavatel má povinnost v tomto dokumentu specifikovat veškeré údaje, požadavky či technické podmínky, na základě kterých jsou potom jednotliví dodavatelé schopni vypracovat porovnatelné nabídky. Proto je nutné, aby zpracování zadávací dokumentace zadavatel věnoval náležitou pozornost, neboť také nese plnou zodpo- informační servis č. 8-9/2008 strana 15

18 vědnost za správnost a úplnost údajů v ní obsažených. Povinné náležitosti zadávací dokumentace Jednou z nich jsou obchodní podmínky, do kterých spadají rovněž podmínky platební. Obchodní podmínky mohou být vymezeny buď několika závaznými ustanoveními, na nichž zadavatel trvá a na základě kterých dodavatelé připravují vlastní návrhy smluv, nebo zadavatel jako součást zadávacích podmínek předloží závazný vzor smlouvy, který musí všichni dodavatelé plně respektovat. Zadávací dokumentace dále musí obsahovat technické podmínky, avšak výjimečně, pokud nejsou technické podmínky relevantní (např. u některých veřejných zakázek na služby) nebo nelze předmět veřejné zakázky specifikovat jeho popisem, nemusí být technické podmínky v zadávací dokumentaci obsaženy. Zadávací dokumentace musí rovněž obsahovat požadavky na varianty nabídky, dále požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny, který musí být specifikován tak, aby nabídkové ceny jednotlivých uchazečů byly vzájemně porovnatelné. Dále musí být uvedeny formální podmínky a požadavky na zpracování nabídky, jejichž nedodržení ovšem dle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i legislativních odborníků nemůže vést k vyloučení příslušného uchazeče zde zadavatelé často chybují a mají tendence vylučovat uchazeče např. za neočíslování stránek, chybějící kopie nabídek apod., což je ovšem ze zákona zcela nepřípustné. Povinně rovněž musí být obsažen způsob hodnocení nabídek podle uvedených hodnotících kritérií a případně ještě jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky. V případě veřejné zakázky na stavební práce musí zadávací dokumentace kromě výše uvedených náležitostí obsahovat také projektovou dokumentaci stavby nebo jinou obdobnou dokumentaci zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky, a dále soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, který musí být součástí zadávací dokumentace rovněž v elektronické podobě. Pokud se ale jedná o veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí je projektová činnost, může zadavatel nahradit projektovou dokumentaci a soupis stavebních prací technickými podmínkami formou požadavků na výkon nebo funkci. V zadávací dokumentaci lze rovněž vymezit požadavek, aby zástupci uchazečů, kteří se budou chtít zúčastnit otevírání obálek, prokázali svou totožnost a oprávnění jednat jménem či za uchazeče, tedy např. předložením občanského či jiného obdobného průkazu nebo plné moci apod. Další volitelné náležitosti zadávací dokumentace Zadávací dokumentace dále může volitelně obsahovat i další náležitosti, např. požadavek zadavatele, aby uchazeč ve své nabídce specifikoval části veřejné zakázky, které hodlá zadat jednomu nebo více subdodavatelům včetně uvedení jejich identifikačních údajů. Zadavatel si také může vyhradit požadavek, aby určitá část plnění předmětu veřejné zakázky byla plněna přímo dodavatelem a ne jeho subdodavatelem, a to především věcným vymezením části, kterou bude mít za povinnost plnit přímo dodavatel. Tento požadavek je ale nutné uvést rovněž v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení. Zadavatel také nesmí zcela vyloučit možnost alespoň část veřejné zakázky plnit prostřednictvím subdodavatele. V zadávací dokumentaci může zadavatel rovněž uvést některé zvláštní podmínky pro plnění veřejné zakázky, např. z oblasti ochrany životního prostředí nebo sociální oblasti (požadavky na zapojení osob se zdravotním postižením apod.) Co dále by měla zadávací dokumentace obsahovat Zadávací dokumentace by také měla obsahovat podrobný a jasný popis požadovaného předmětu plnění, při jehož specifikaci však zadavatel musí zachovat obecnou rovinu a nesmí uvádět požadavky nebo odkazy na konkrétní obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb příznačná pro některé dodavatele, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu. Od toho se může zadavatel odchýlit pouze výjimečně, pokud není objektivně možné popsat předmět veřejné zakázky dostatečně přesně a srozumitelně. Nesmí to však vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků a zadavatel musí připustit použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení tak, aby byla dodržena zásada zákazu diskriminace dodavatelů. Na konkrétní označení produktu lze odkázat např. tehdy, pokud je zcela nutné zachovat technologickou kompatibilitu. Stanovování technických podmínek se pro jeho značný rozsah v tomto článku zabývat nebudeme. Stejně tak poskytování zadávací dokumentace a s tím souvisejícím pravidlům se budeme věnovat až někdy příště, s ohledem na odlišný popis postupu v jednotlivých druzích zadávacích řízení. Závěrem je nutné ještě jednou zdůraznit, že předpoklad kvalitně zpracované zadávací dokumentace je základním stavebním kamenem pro úspěch při zadání veřejné zakázky. Zadavatelé proto při přípravě tohoto dokumentu musí postupovat s co největší pečlivostí i odborností, nejlépe ve spolupráci se specialisty jak technického rázu, kteří mu pomohou s náležitou definicí technických podmínek a popisu předmětu plnění, tak odborníky na legislativu, především zákon o veřejných zakázkách, a členy týmu vypracovávajícího zadávací dokumentaci musí být i zástupci detailně obeznámeni s konkrétními potřebami zadavatele. Vladimír Levandovský, Kateřina Koláčková OTIDEA a. s. SEMINÁ : VE EJNÉ ZAKÁZKY A Ú AD PRO OCHRANU HOSPODÁ SKÉ SOUT ŽE SEMINÁ : STAVEBNÍ ZÁKON ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍ ÁD Termín konání: Termín konání: P ednášející: Mgr. Pavel Herman P ednášející: Ing. arch. Martin Tunka CSc. Kate ina Kolá ková Místo konání: Národní galerie Praha, Veletržní palác, Dukelských hrdin 47, Praha 7 Cena: K JUDr. Vladimíra Sedlá ková Místo konání: Národní galerie Praha, Veletržní palác, Dukelských hrdin 47, Praha 7 Cena: K Poradenství v oblasti veřejných zakázek OTIDEA a.s., Dukelských hrdin 564/34, Praha 7 tel.: info@otidea.cz Podrobn jší informace o seminá ích naleznete na v sekci školení a seminá e.

19 Z jednání komor a komisí vybráno ze zápisů Energetická komise, 25. června, Praha Martina Veselá, Vít Marek, Rudolf Sucharda, Jaromír Kotěra Energetická komise se připravovala na pracovní schůzku s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Tomášem Hünerem, která následovala v odpoledních hodinách viz níže. Na pořadu jednání byla dále problematika odkupu plynárenských zařízení, konkrétně posouzení návrhů metodiky stanovení cen odkupů a pronájmu plynárenských sítí, které jsou ve vlastnictví obcí. K tomuto tématu byla pozvána Ing. Martina Veselá, ředitelka odboru strategie Energetického regulačního úřadu. Upozornila, že funkce tohoto úřadu je pouze dozorová, úřad nemá pravomoc zasahovat do cen nájmu či odkupu, reguluje jenom distribuci energie. Obecně vzato, jsou odkupovány lukrativní majetky s efektivním odběrem. Ideální by bylo vytvoření a přijetí jednotné metodiky s konkrétními pokyny (podrobnou metodiku zpracovala Vysoká škola ekonomická). Ing. Veselá slíbila dodat podkladové materiály pro další jednání s EK týkající se výkupu plynárenského majetku obcí distribučními společnostmi, domluví se na nich s členem komise Vítem Markem. Garant komise Pavel Drahovzal dále prezentoval návrhy Energetického regulačního úřadu na implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES o energetické účinnosti u konečného uživatele a energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EH (platnost od 17. května 2006) do českého právního řádu. Návrh obsahuje tři varianty postupu a jejich dopadu. První variantou je, že směrnice nebude implementována do českého právního systému vůbec, druhá navrhuje stanovení pouze obecných zásad, náležitostí a termínů pro vyúčtování dodávky tepelné energie formou právního předpisu. Třetí varianta navrhuje přesné stanovení formou právního předpisu náležitostí a termínů pro vyúčtování dodávek tepelné energie včetně vymezení všech povinných údajů požadovaných směrnicí EU. Členové komise se shodli na třetí variantě, která nejpodrobněji sleduje vyúčtování a stanoví přesná pravidla, s podmínkou vyjmutí nutnosti speciálních měřičů. Informace z odpoledního jednání zástupců EK s náměstkem ministra průmyslu a obchodu Ing. Tomášem Hünerem: Na základě pověření EK jednali s náměstkem Hünerem člen komise Ing. Dalibor Karásek a její odborný garant Mgr. Pavel Drahovzal. Předmětem jednání byl především vládní návrh novely zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, dále vztahy Svazu a ministerstva do budoucna a problematika tvorby prováděcích právních předpisů na poli energetiky. Novela energetického zákona dle vyjádření náměstka Hünera bude velmi pravděpodobně na jednání vlády dne 14. července t.r. Rozpory Svazu budou v předkládací zprávě pro jednání vlády uvedeny, jejich projednání závisí ovšem pouze na vůli členů vlády. Pokud jde o problematiku návaznosti právních předpisů (zákon, prováděcí právní předpisy a provozní řády jednotlivých distribučních společností), MPO na základě podnětů Svazu a příkladů z praxe navrhne, jaké kroky je možné podniknout. Náměstek Hüner ujistil o své vůli spolupracovat se Svazem, konstatoval, že si uvědomuje jeho sílu i význam. Dosavadní způsob projednávání návrhu novely energetického zákona považuje v některých chvílích za nešťastný. Sociální komise a Komise pro zdravotně postižené občany, 1. července, Praha Pozvání na společné jednání obou komisí přijal náměstek ministryně pro menšiny a lidská práva MUDr. Zdeněk Kalvach, CSc. Hovořil o problematice stárnutí obyvatel, kde hlavním problémem je propojení sociální a zdravotní sféry. Podle jeho soudu by hlavní roli v propojení měly hrát obce a vývoj by měl postupně směřovat k vytvoření sítě kont. míst komunitních geriatrických center. Členové obou komisí doporučovali, aby nejprve byly určeny kompetence obcí v této záležitosti, k čemuž je nutná dohoda ministerstva zdravotnictví s ministerstvem práce a sociálních věcí. Svaz je připraven dialog nastartovat a účastnit se jej. Obě ministerstva nejprve osloví s dotazem, jak vnímají hranici mezi zdravotní a sociální sférou. V další části jednání předsedkyně sociální komise informovala o vývoji jednání a stanovisku Svazu k Integrovanému operačnímu programu oblasti intervence 5.2. Otázkou je, zda umožnit Jan Mandys a náměstek ministryně pro menšiny a lidská práva Zdeněk Kalvach všem 62 městům nad obyvatel žádat o prostředky nebo upřednostnit 14 nejpostiženějších měst. Předsednictvo Svazu informační servis č. 8-9/2008 strana 19

20 doporučilo umožnit čerpání více městům, sociální komise však Předsednictvu doporučila, aby přednostně byla podpořena města s ohroženými lokalitami, a to tak, že se navýší kritéria zohledňující romské lokality a vybraným městům bude umožněno předložit dva IPRM. Mgr. Pôbiš informoval přítomné o novela zákona o sociálních službách, ve které je zakomponováno snížení příspěvku I. stupně na 800 Kč, využití benchmarkingu u poskytovatelů sociálních služeb, snížení počtu členů inspekčního týmu ze tří na dvě osoby a větší zapojení obcí do plánování sociálních služeb. Tato novela má být předložena vládě v září. Z podnětu starostky Velvar se hovořilo také o standardech kvality sociálních služeb. Přítomní se vyjádřili pro zachování standardů, nicméně by uvítali jejich zjednodušení, zracionalizování a jednotnost především s ohledem na menší poskytovatele. Členové komisí zdůraznili, že v praxi je velice důležitou sociální službou rozvoz obědů, který je často prvním krokem k navázání kontaktu s klientem a získání jeho důvěry. Pracovní skupina pro problematiku sociálního začleňování, 3. července, Praha Předsedkyně PS Ivana Červinková a ředitel Agentury Marek Podlaha Zástupce Úřadu vlády ČR Marek Podlaha přijel členy komise, a tentokrát i řadu hostů z měst a obcí, seznámit s dvěma klíčovými usneseními vlády. Prvním z nich bylo Usnesení vlády z 23. ledna 2008 č. 85, jímž byla zřízena Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách, a druhým Usnesení vlády z 9. června 2008 č. 731, kterým bylo původní usnesení modifikováno. Touto modifikací bylo mj. dáno ministryni oprávnění rozhodovat o projektech zaměřených na sociální inkluzi i o jejich financování a dále jí byl uložen úkol vypracovat do 31. března 2009 legislativní úpravu právní subjektivity Agentury. Doposud je totiž Agentura pouze pracovní označení odboru pro sociální začleňování v romských lokalitách Úřadu vlády ČR. Tento odbor navíc vznikl na dobu určitou, do roku Marek Podlaha zdůraznil, že Agentura nemůže ve vybraných lokalitách nic a nikomu nařizovat. Podporuje pouze vytváření lokálních partnerství subjektů, které se touto problematikou zabývají, přičemž cílem je dosáhnout podpisu Memoranda o spolupráci. V každé lokalitě byl také vybrán subjekt zajišťující asistenci projektu lokálního partnerství. Někde je to město samotné, jinde nezisková organizace. Agentura má na další tři roky 100 mil. Kč, ze kterých plánuje zaplatit v každé lokalitě jednoho pracovníka a ze zbytku (70 mil. Kč) podpořit projekty, které nebudou úspěšné v žádosti o jinou dotaci. Projekty by měly být zaměřeny primárně na oblast bydlení, vzdělávání, bezpečnosti a nově i zdraví. Důležité je, že všechny projekty musí schválit v místě vytvořené lokální partnerství. Prostředky na ně budou rozděleny víceméně rovnoměrně bez ohledu na to, kdy bude ve které lokalitě ustaveno lokální partnerství a předložen projekt. Každá lokalita tedy obdrží zhruba 5 milionů Kč. V otevřené diskusi vyjádřil místostarosta Broumova Lubomír Franc nespokojenost s pomalým postupem prací Agentury. Broumov se velmi snažil, aby byl vybrán jako pilotní lokalita (nabízel mj. kancelář města pro pracovníka), ale v současné době není stále navázáno ani lokální partnerství. Místostarosta Slezské Ostravy Radim Šlachta se ke kritice připojil. Daniel Rychnovský z Brna naopak Agenturu chválil, u nich proběhlo ustavující zasedání lokálního partnerství 30. června. Zástupkyně města Přerova Jana Žouželková vznesla dotaz na přerozdělování dotačních prostředků z opatření 5.2 IOP na řešení bydlení a problematických lokalit na území měst. Ing. Soukupová z Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity odpověděla, že v současné době je monitorovacím výborem zvažováno, zda o prostředky bude moci žádat všech 62 měst nad obyvatel, nebo pouze těch nejpostiženějších. Vzhledem k bodovým kriteriím je předpoklad, že úspěšná by mohla být zhruba polovina žadatelů ze 62 měst. Grémium Komory statutárních měst, 4. července, Praha V první části svého jednání se primátoři věnovali nejprve některým vybraným legislativním normám. Předně to byla novela zákona o obecní policii, která několik připomínek Svazu neakceptovala. Starosty a primátory momentálně asi nejvíce trápí zavedení povinnosti obecní policie svážet podnapilé osoby na záchytné stanice a paradoxně odebrání možnosti kontroly rychlosti silničního provozu, přestože si mnohá města za tímto účelem pořídila drahé vybavení. Grémium Komory statutárních měst proto doporučilo zaslat dopis ministru vnitra Langrovi a požádat ho o přehodnocení zmiňovaných návrhů. Novelou by se měla zabývat dočasná pracovní skupina. Druhou projednávanou právní normou byla novela zákona o odpadech. Mgr. Pavel Drahovzal informoval o některých svazových úspěších do poslanecké novely se podařilo prosadit zákaz výkupu kovů od fyzických osob, byla zkrácena lhůta pro nakládání s autovraky na území obce, obec by se měla stát účastníkem řízení o povolení sběrny nebo výkupny odpadů. Neustálým problémem je ale fakt, že ministerstvo životního prostředí blokuje výstavbu spaloven. Třetí diskutovanou novelou byla novela zákona na regulaci výherních hracích přístrojů. Prozatím, v době zasedání grémia Komory statutárních měst, je připravována v Senátu a informační servis č. 8-9/2008 strana 20