Začínáme s chovem sklípkanů. Michal Toráň

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Začínáme s chovem sklípkanů. Michal Toráň"

Transkript

1 Začínáme s chovem sklípkanů Michal Toráň

2 Chovu sklípkanů se věnuji již přes 15 let. Postupem času jsem začal publikovat své články v různých tématických časopisech a na webech v ČR i v zahraničí (Fauna, Akvárium-terárium, Akva tera fórum, Chovatelství, Teraristika, Arachne, Draco magazyn, giantspiders.com, mnoha českých a slovenských webech atd..). S rozvojem techniky a internetu přicházejí i nové informační trendy a s ní moje pavoučí stránky a později i anglická mutace Zde jsem začal spolupracovat se zručným programátorem a kamarádem Jardou Dobiášem a časem vznikl projekt vynikajících kvalit. Touto cestou bych chtěl za spolupráci poděkovat své manželce za morální podporu, Jardovi Dobiášovi, Vráťovi Krejčímu, ale i dalším spolupracovníkům. Ale zpět k této knize. Mimo všeobecné části, popisu rodů je zde také výběr některých článků, které jsem za dobu mého působení vydal. Je zde i fotogalerie druhů do které svými fotografiemi přispěli také moji kolegové a přátelé z Polska Anna a Artur Ratajczak, který, tímto za poskytnutí fotografií děkuji. Kniha je určena spíše pro začínající chovatele, kteří svoji chovatelskou cestu teprve hledají. Michal Toráň Autor : Michal Toráň Spoluautor fotografií: Anna a Artur Ratajczak Rok vydání: 2008, Česká Lípa

3 Úvodem... Tato knížka,nebo spíše brožura,která se Vám dostává do rukou je pokusem předložit hlavně začínajícím chovatelům ucelený a zjednodušený pohled na sklípkany, jako na zástupce jedné skupiny zvířat, kteří s námi sdílí tuto planetu. Chov sklípkanů v zajetí, se stal v posledních letech velkou módou. V porevolučních dobách tento chov začal pronikat do stále více domácností a částečně začal vytlačovat jiné tradiční chovy, jako např. chov akvarijních ryb. Se zvýšeným zájmem o některé druhy, však došlo na mnoha místech k drancování původní domoviny sklípkanů - hlavně atraktivních druhů rodu Brachypelma v Mexiku. Toto drancování vedlo k zařazení rodu Brachypelma do seznamu ohrožených druhů zvířat - Cites. Z tohoto hlediska jsou proto významné vlastní domácí odchovy sklípkanů. První sklípkani se k nám dostávali přímo z jejich domoviny, nebo se také začali dovážet z okolních států, jako je Německo, Maďarsko apod...již před rokem 1989 se např. v Německu konaly chovatelské burzy, kde se prodávali také sklípkani. Po roce 1989 se chov bezobratlých ještě rozrostl. Dnes také není nic zvláštního na tom, že se nejen za sklípkany jezdí přímo do jejich domoviny po celém světě. Neustále se nacházejí, objevují a revidují nové druhy a rody, které se musí vědecky popsat a správně zařadit. Systematika rozdělení druhů a rodů však není nikdy konečná a jednoznačná. Zařazení do rodů se neustále mění a reviduje. Není to ovšem ani tak chyba jednotlivých systematiků a vědců, ale systému, jako takového. My se však budeme zabývat pouze čeledí Theraphosidae, která zahrnuje zhruba 800 druhů sklípkanů. Samozřejmě, že to není číslo konečné. Ti obývají jak Evropu, tak i Afriku,Asii, Střední a Jižní Ameriku. Samice druhu Haplopelma lividum. Tento druh je toxicky významným sklípkanem

4 Začínáme... Dříve, než začínající chovatel začne se samotným chovem, měl by dodržet jistá, nepsaná pravidla, která předcházejí samotnému nákupu pavouka. Nejdříve by se měl snažit získat potřebné informace o problematice chovu, vybavení terárií, nároků na potravu atd... Také by měl na toto připravit své blízké. Jako první krok doporučuji zakoupit nějakou literaturu o chovu sklípkanů a pozorně si jí přečíst. Je také dobré vyhledat v místě svého bydliště zkušenějšího chovatele, který Vám může ze začátku v určitých záležitostech poradit. V knize i od zkušenejšího chovatele se dozvíte spoustu užitečných věcí. Pro začátečníka je tento krok nezbytný. Velmi důležité je, osvojit si anatomii a fyziologii sklípkana. Latinské názvy jsou i v arachnologii nezbytné. Je dobré vědět, že zadeček se latinsky nazývá abdomen, hlavohruď - cephalothorax, klepítka - chelicery, makadlo - pedipalpus, holeň - tibia, nárt - tarsus, zánártí - metatarsus, koleno - patella, stehno - femur, příkyčlí - trochanter, kyčel - coxa, vtisk - fovea, stopka - petiolus, prsní štít - sternum, dolní pysk - labium atd...je také dobré vědět kde najdete u sklípkana plicní vaky, pohlavní orgán, ústní otvor, oční hrbolek atd... Je také důležité vědět, jak určité druhy žijí ve své domovině, způsob jejich života adt...po přečtení některé z těchto odborných knih můžete začít s nákupem a zřizováním terária.

5 Terárium... V prvé řadě je důležité vědět, jakého sklípkana kupujeme a podle toho terárium koupit a zařídit. Pro začátek bych doporučil některý neagresivní druh, jako jsou např. druhy rodu Brachypelma, Grammostola, nebo Avicularia. Sklípkany lze podle způsobu života rozdělit do tří základních skupin : 1. Sklípkani stromoví : Do této skupiny lze zařadit sklípkany rodů, jako jsou např: rody Avicularia, Psalmopoeus, Stromatopelma, Poecilotheria, Tapinauchenius, Heteroscodra atd... Existují také rody, které nelze zařadit mezi stromové, ale je dobré jim vybavit terárium tak, jako by stromoví byli. Jsou to např. rody : Pterinochilus, Chilobrachys, Selenopelma, Haplopelma atd... Terárium pro tyto sklípkany musí být vyšší, okolo cm a základna postačí např. 25 x 25 cm. Je dobré mít větší hloubku terária. Tito sklípkani potřebují mít možnost šplhu. Je možno stěny polepit např. kůrou, hladkými kamínky atd.. Samozřejmě na zadní a boční stěny. K tomuto účelu je dobré použít některá netoxická lepidla, jako např. Herkules, nebo třeba silikon. Já jsem např. zadní stěny některých terárií potřel lepidlem Herkules a poté jsem na lepidlo vysypal písek smíchaný s lignocelem, který seženete v kterékoliv terra prodejně. Nebo jsem na zadní stěnu umístil vytvarovaný a tímto způsobem opískovaný polystyren. Způsob s opískovaným polystyrenem však doporučuji jen u stromových druhů, protože zemní druhy tento polystyren ničí. Jako podklad se dá použít rašelina, nebo již zmiňovaná kokosová drť - lignocel. Vrstva postačí okolo 4-5 cm. Dále je dobré do terária umístit různé větve, např. z korkového dubu,nebo také z ovocného stromu,které tolik neplesniví. Pavouci tyto větve využijí ke stavbě hnízda. Je také možno do terária zasadit nějakou rostlinu, jako např Scindapsus, Ficus repens a velmi se mi také osvědčili některé druhy nejedovatého břečťanu. Tyto rostliny lze také nahradit např umělou rostlinou, ale pozor, aby neměla moc ostré hrany a konce. Vzdušná vlhkost je dle jednotlivých druhů různá. Většinou se však pohybuje v rozmezí %. Vlhkost i teplota se většinou udává v každém článku, který o tom či onom sklípkanovi pojednává. Vzdušnou vlhkost zjistíme, když do terária umístíme měřič vzdušné vlhkosti, který lze zakoupit v zooprodejně, nebo na chovatelských výstavách. Teplota se většinou také pohybuje mezi stupni Celsia. Opět záleží na konkrétním druhu. Obecně řečeno, snažíme se vždy přiblížit přirozeným podmínkám v jakých sklípkan žije v přírodě. Samozřejmě, že se podmínky v zajetí přírodním podmínkám mohou pouze přiblížit a ideálu nikdy nedosáhneme. Do terária umísťujeme většinou již odrostlejší sklípkany. Pro mláďata postačí bohatě umělé krabičky. Samozřejmě že je důležité, aby se i v malých krabičkách mohl pavouk pohodlně pohybovat. Obecně se udává, že krabička i terárium musí být velké tak, jako je 8-10 krát rozpětí nohou toho pavouka, který v krabičce bude žít. Tyto krabičky postačí pro mláďata všech tří skupin sklípkanů. Krabičky (možno použít i klasické salátovky), musí mít dostatečné větrání a přiměřenou vrstvu rašeliny, nebo lignocelu. K větším sklípkanům v teráriu je dobré umístit mělkou napaječku, neboli misku s vodou a

6 vodu 1-2 krát týdně měnit. Napaječka nesmí být příliš velká. Obecně postačí průměr napaječky 5 cm a hloubka 1 cm. Mláďatům v krabičkách stačí narosit stěnu krabičky. Velmi důležité je předcházet různým tvorbám plísní v teráriu. Proto je velmi důležité větrání, které zajišťuje u terárií větrací mřížka. Např. u terária se základnou 25 x 25 cm postačí větrací mřížka o šířce cca 5-8 cm. U těchto typů terárií je dobré mít výsuvné otevírání dvířek do boku. Dvířka nainstalujeme do vodících lišt a raději ještě zajistíme proti otevření např. suchým zipem. Do terária lze umístit jako vytápění např. žárovku. Pozor ovšem na přehřátí sklípkana a vyšší teplotu, než má být! Obecně by teplota neměla přesahovat většinou 28 stupňů Celsia. Doporučuji žárovku červené barvy, neboť prý sklípkani červené, dlouhovlnné světlo tolik nevnímají a nedráždí je. Při ideální pokojové teplotě však žárovka není nutná. Teplotu, vlhkost a vybavení terária je prostě důležité přispůsobit konkrétnímu druhu, který chováme. 2. Sklípkani zemní : Do této skupiny sklípkanů lze zařadit prozatím největší množství rodů. Jsou to např. rody : Brachypelma, Nhandu, Acanthoscurria, Aphonopelma, Citharischius, Cyclosternum, Grammostola, Haplopelma, Theraphosa, Selenocosmia, Pamphobeteus, Lasiodora, Vitalius, Phormictopus, Lasiodores, Chaetopelma, Megaphobema a mnoho jiných. Terárium pro tyto sklípkany nemusí být vysoké, postačí cm. Důležitá je však základna, např. 20 x 30 cm. Pro jedince větších druhů, jako třeba rodu Theraphosa, je dobré mít základnu větší, např. 30 x 40 cm. Při vyšších rozměrech terárií hrozí u těchto sklípkanů pád a

7 zranění, např. prasknutí abdomenu, což je pro sklípkana skoro vždy smrtelné. Vrstva substrátu může být okolo 5-6 cm, může být však i vyšší, obzvláště u rodů Theraphosa, nebo Citharischius. Je dobré do terária umístit nějaký úkryt, např. kus kůry opřený o stěnu, nebo skořápku od kokosového ořechu. Rostliny jsou zde zbytečné. Poměrně důležitá je, zvlášť u některých druhů, mělká napaječka s čerstvou vodou. Některé druhy, např. rodu Brachypelma, Lasiodores nebo Acanthoscurria z napaječky velmi často pijí. Se vzdušnou vlhkostí a s teplotou je to obdobné, jako u stromových druhů. Opět zde záleží na konkrétním druhu, jaký chováte. Obdobné je to i s větráním terária, které by mělo obecně zabírat jednu třetinu stropu terária. 3. Sklípkani noroví : Do této skupiny můžeme zařadit např. sklípkany rodu Hysterocrates, ale nory si občas hrabou také někteří jedinci rodů Phormictopus, Citharischius, nebo dle mých pozorování např. sklípkan El coco z Kostariky. Ti však hrabou, pokud nemají možnost úkrytu. Samozřejmě, že to u těchto pavouků není pravidlem. Spíše záleží na jedinci a také na vámi vytvořených životních podmínkách, jako je teplota, vlhkost, nebo výše substrátu v teráriu a také na vnějších rušivých vlivech. Terárium pro norového sklípkana může být vyšší, např cm a základna 30 x 30 cm. To samozřejmě platí opět pro odrostlejší jedince. Do terária umístíme cm substrátu, ve kterém si sklípkan vyhloubí nory. Lze k tomuto účelu umístit do nádrže korkové trubičky, ve kterých bude sklípkan žít a které si norami pospojuje. Nepovažuji to však za nutné. Chodby vybudované sklípkanem jsou, myslím pro něj dostatečně pevné i bez trubiček. K mým sklípkanům jsem nikdy do terária trubičky nedával a oni si sami vyhrabali krásné nory. Nelze však toto jednoznačně zavrhnout. Dále lze opět do terária umístit mělkou napaječku s vodou. Opět je zde důležité dobré větrání. S větrací mřížkou je to obdobné, jako u předchozích skupin sklípkanů.

8 Jak a kde sklípkana získat Sklípkana lze získat buď nákupem v zooprodejně, na chovatelské výstavě nebo přímo od chovatele přes inzeráty v chovatelských časopisech. Dle vlastních zkušeností mohu doporučit chovatelskou výstavu,nebo přímo chovatele. Bohužel ve většině našich zooprodejnách o prodávaných zvířatech mnohdy nic nevědí, např. stáří sklípkana, životní podmínky atd... Často mají u sklípkana nesmyslný latinský název, nebo místo latinského názvu napsáno např. " sklípkan obecný", " sklípkan obří ", " tarantule obecná", "tarantule jihoamerická " a další podobné bludy. Jednou jsem se v jedné prodejně setkal u adultní (dospělé) samice Avicularia metallica s názvem " tarantule domácí"! Nedokážou Vám také říci, zda je sklípkan odchovaný u nás, nebo dovezen ze své původní domoviny. Toto je obzvlášť důležitá informace, protože sklípkan odchycený v přírodě Vám může zavléci do Vašeho chovu nejrůznější parazity. Někdy se v prodejnách sklípkani, sobě podobných druhů a rodů prodávají pod jiným latinským jménem. Správný chovatel svoje sklípkany zná a dělá si záznamy o jeho životních cyklech, jako jsou např. svleky atd. Na chovatelských výstavách se v drtivé většině setkáte s poctivými chovateli, kteří Vám poradí s chovem a řeknou Vám o konkrétním pavoukovi vše, co potřebujete vědět a co je nutné k optimálnímu chovu. I zde se však můžete setkat s podvodníky. Chovatelská výstava je jedno z možných míst, kde sklípkana získat Sklípkana si lze také opatřit přímo od chovatele v nejbližším okolí a způsob chovu s ním konzultovat. Přímo od chovatele lze sklípkana také sehnat přes odborné časopisy, jako je např. Akvárium - Terárium, Fauna atd...zde vycházejí inzeráty,

9 týkající se také prodeje a výměny těchto zvířat. Sklípkana lze při dodržení určitých podmínek zaslat dráhou. Opět zde většinou narazíte na poctivé chovatele se zkušenostmi. Ovšem i zde se může najít podvodník. Toho se prostě nikdy a nikde stoprocentně nevyvarujete. Již ze způsobu, jak je inzerát napsaný, lze mnohé odečíst. Poctivý inzerent uvede v inzerátu jméno, za které se nestydí (když se do inzerátu vejde), jelikož je poctivý a také město, což mnohé usnadní. Také správně napsaná latinská jména mnoho napoví. Při koupi sledujte, zda sklípkan neskládá nohy pod tělo, zda se brání při vyrušení obranným postojem, nebo vykopáváním žahavých chloupků, zda nemá na abdomenu boule, zda nemá na těle puchýře,plísně či roztoče. Lysinka na zadečku po vykopávání žahavých chloupků není na závadu a po svleku se chloupky na zadečku zase obnoví. Pozor také na prodej dospělých samců (samci mají na konci makadel bulby), za ceny samic a na přestárlé samice. Utržená noha u mláďat časem po pár svlecích regeneruje, ovšem u větších a starších jedinců je to již problém. Často jim totiž z místa zranění vytéká tělní tekutina (hemofyla), která se u větších jedinců již velmi těžko zastavuje, nebo může být zdrojem plísní a roztočů. Vyvarujte se také používání chemických prostředků. Pokud umyjete terárium v jarové vodě, pořádně jej vypláchněte!

10 Toxicita a agresivita Všichni sklípkani používají jed k lovu i k obraně. Každý sklípkan má jed s jinak velkou toxicitou. Některé druhy mají jako druh obrany hlavně uvolňování žahavých chloupků, některé kousnutí a vykopávání chloupků kombinují. Existují druhy a rody více či méně agresivní a jedovaté. Sklípkan jed používá k lovu tím způsobem, že oběť chelicerami zakousne a pustí do ní jed. Ten působí převážně na svalovou hmotu, nebo na dýchací systém oběti a ta zůstává částečně paralyzována a částečně jí újmu může způsobit zranění samotnými chelicerami. Po paralyzování oběti do ní sklípkan vypustí trávící enzymy, které potravu vlastně mimotělně rozloží na tekutou kaši, kterou poté sklípkan nasává, neboť má velmi úzký jícen. Zbytek nestravitelných částí (kosti, zuby, drápky), pak v podobě kuličky odhodí. Obecně vzato - sklípkan nedokáže svým jedem zabít zdravého dospělého člověka. Dětem, nebo nějakým způsobem nemocným lidem (např. alergikům), však může kousnutí způsobit velké problémy. Každopádně je velmi důležité být vždy opatrný. Některé literatury uvádějí, že sklípkani např. rodu Brachypelma, nejsou agresívní, lze je brát do ruky a že se brání uvolňováním žahavých chloupků ze zadečku. Je to sice pravda, ale pozor - i tito sklípkani mohou bolestivě kousnout, obzvlášť když jsou hladoví. Po kousnutí druhem Brachypelma albopilosa, byl průběh otravy (u nezdravého člověka), popsán jako komplikovaný a dlouhodobě bolestivý. Bolest pokousané končetiny byla cítit až po rameno a trrvala skoro 3 neděle. Jednalo se o dospělou samici a pokousaný byl dospělý člověk. Podobné příznaky byly sledovány po pokousání druhem Brachypelma vagans. Oproti tomu jsou velmi apatické druhy, jako např. Brachypelma emilia, nebo Brachypelma smithi. Tito pavouci se v prvé řadě skoro vždy brání uvolňováním žahavých chloupků ze zadečku. Celý rod Brachypelma lze i přes tyto spíše vyjímečné příhody považovat za velmi mírný. Moje dospělá samice Brachypelma albopilosa, která má za sebou již jeden odchov mláďat se mi jeví jako více agresivnější a na ruku bych si jí tedy určitě nevzal. Oproti tomu další, nedospělá samice stejného druhu je velmi klidná a lze si jí v klidu brát i na ruku i když takovému způsobu manipulace se snažím co nejvíce vyhnout. Už jen kvůli jejich žahavým chloupkům, které si ze zadečku vyčesává. Např. moje samice Hysterocrates hercules se mi jeví jako klidnější i když je všeobecně známá agresivita tohoto rodu. Stejná samice u mého kolegy je naopak velmi agresivní. Nebo jiný sklípkan samec (9. Svlek) Lasiodora parahybana se mi jeví jako více agresivnější, nebo chcete-li nervóznější. Jinak však rod Lasiodora nepatří mezi vyloženě agresivní druhy. Mezi klidné, neagresivní, avšak velmi rychlé pavouky patří prakticky celý rod Avicularia. Moje dospělá samice se staví do obranného postoje a potom většinou prchá, než by zaútočila. Občas sklípkani rodu Avicularia namísto obranného postoje nastavují abdomen a střílí proti nepříteli svoje výkaly. Mláďata rodu Avicularia spolu mohou žít v menších skupinách, ale předpokladem je dostatek potravy a u dospělců je třeba oddělit ze společného chovu samce od samic. Oproti tomu mezi agresivní a toxicky významné druhy patří celý rod Pterinochilus.

11 Například velmi rozšířený druh mezi chovateli Pterinochilus murinus, podobně jako sklípkani rodu Chilobrachis, silně zapřádají terárium a při vyrušení se ihned staví do obranného postoje a dupou předníma nohama o podklad. Při manipulaci rukou však většinou kousnou. Moji sklípkani Pterinochilus murinus žijí ve svém zapředeném teráriu velmi aktivně a to i za dne. Oproti tomu další agresivní a toxicky významné druhy, jako např. Stromatopelma calceatum, nebo Heteroscodra maculata žijí velmi skrytě. Stromatopelma calceatum si staví hnízda a zbytek terária příliš neopřádá, oproti tomu Heteroscodra maculata zapřádá podobně jako P. murinus prakticky celé terárium. I tyto druhy se brání jedovatým kousnutím a navíc jsou samozřejmě pekelně rychlí, ostatně jako všichni stromoví sklípkani. Obecně lze mezi velmi agresivní sklípkany zařadit tyto rody : Pterinochilus, Poecilotheria, Stromatopelma, Heteroscodra, Citharischius, Selenocosmia atd.. Další rody, které lze zařadit mezi agresivní jsou např: rod Acanthoscurria, Haplopelma, Theraphosa, Hysterocrates, Megaphobema, Selenopelma,Phormictopus, atd Mezi mírnější, nebo velmi mírné lze zařadit rody Lasiodores, Lasiodora, Psalmopoeus, Avicularia, Brachypelma, Grammostola, Aphonopelma, Cyclosternum, Pamphobeteus, Vitalius atd.. U těchto druhů je třeba se mít při jakékoliv manipulaci i přes jejich mírnější povahu samozřejmě také na pozoru. Rukou lze relativně bezpečně odchytávat pouze mírné druhy, ale snažte se takto manipulovat s pavoukem co nejméně a jen v situacích nezbytně nutných. Při této manipulaci doporučuji koženou rukavici. Já provádím v drtivé většině odchyt sklípkana pomocí krabičky. Myslím že je to nejbezpečnější způsob. Pokud si začátečník neví rady, měl by raději kontaktovat zkušenějšího kolegu. Hrdinství zde není na místě. Poecilotheria fasciata je toxicky velmi významný druh

12 Svlékání Svlékání kutikuly zajišťuje růst sklípkana. Ta je sama o sobě nepružná ( mimo abdomenu). Sklípkan může vlastně růst pouze krátký čas po svleku, kdy je nová pokožka ještě měkká. Do dosažení dospělosti (adult), se sklípkan může svléknout 8x, ale třeba také 12x. Záleží to na druhu, životních podmínkách a také na individualitě jedince. Také to samozřejmě záleží na tom,jestli se jedná o samici, či samce. Samec má intervaly mezi svleky většinou kratší než samice, proto dospívá obyčejně rychleji, než samice. Tím se zabraňuje příbuzenskému páření. Před samotným svlékáním si pavouk upřede pavučinové lůžko, do kterého si lehne naznak. Samotné svlékání začíná prasknutím švu hlavohrudi a pokožky na zadečku. Za pomoci vnitřního tlaku hemolymfy, postupně pavouk touto prasklinou vytáhne ze staré svlečky (exuvie) celé své tělo. Poté zůstane pavouk ještě nějakou dobu ležet, než si odpočine a ztuhne mu nová kutikula. Poté trvá ještě několik dnů, než sklípkan a jeho chelicery ztvrdnou natolik, že je schopen lovit. V tomto období svlékání se nesmí sklípkan v žádném případě rušit. Může se stát, že se i při dodržení všech podmínek ( vlhkost,teplota atd..), pavouk svlékne špatně. Nebo chovatel udělá chybu, kterou si ani neuvědomuje, či něco opomene. Například: moje mládě po 3 svleku Avicularia versicolor, se svlékla jen zpola, to znamená 4 nohy a polovinu těla a takto uhynula. Měla teplo, vlhko a klid, přesto jsem však mohl něco opomenout. Další mládě po 6. svleku Psalmopoeus cambridgei: přední kráčivé nohy zůstaly nesvlečené a deformované. Jinak ostatní nohy i celé tělo svlékl normálně. Naštěstí pavouk normálně žije, přijímá potravu, jen je omezen ve svém pohybu. Po dalším svleku proběhlo již vše normálně. Svlékání samice druhu Theraphosa blondii

13 Jednou se mi také stalo, že jsem u sklípkana Phormictopus platus, před 5. svlekem zapoměl moučného červa ( larvu potemníka), a když jsem po pár dnech přijel domů, zůstaly v nádržce jen nohy a velký tlustý červ, který bezbranného pavouka při svleku samozřejmě sežral. Dbejte na to, aby před svlekem neměl pavouk v teráriu žádné živé krmení. Před nějakým časem jsem měl na doma hlídání půjčenou samici Brachypelma albopilosa. Byl to již starší kousek, pavoučí babička. Asi po měsíci u mě se začala svlékat. Svlékla se jen z části (karapax a část abdomenu) a takto uhynula. Samozřejmě, je pravděpodobné, vzhledem k jejímu stáří, že se její věk na tomto svleku podepsal. Další záležitost, která se může stát je, když se sklípkanovi odlomí noha. Mláděti se rána snáz zacelí a noha se po dalších svlecích zregeneruje. U větších jedinců a u dospělců je to již horší. Rána po odlomení se již většinou nezacelí, tělní tekutina vytéká a pavouk uhyne.

14 Páření Ten kdo úspěšně zvládl chov sklípkanů, může se pokusit o další krok - páření a odchov. Je k tomu třeba dospělý samec a dospělá samice. Samec Poecilotheria ornata přečerpává sperma Dospělého samce lze poznat podle vnějších znaků,jako jsou bulby na konci makadel. Samice je schopná páření pouze nejaký čas po svleku. Samec do svých bulbusů přečerpá sperma ze spermatické sítě, kterou si po dospělostním svleku vystaví. Na tuto síť vyloučí samec ze svých pohlavních orgánů zespod sperma, pak si pod síť lehne naznak a přečerpá sperma do svých bulbusů. Takovýto samec je připraven k páření. Je samozřejmě nezbytné oba aktéry samce i samici před pářením řádně nakrmit. Samci některých rodů mají na předních kráčivých nohou, na tibiích tzv. tibiální háky. Slouží samci k přizvednutí a přidržení nohou samice při páření. Některé rody tyto háky ovšem nemají vůbec, nebo jsou velmi nevýrazné. Na páření musí být též připravená samice. Ta nesmí být před svlekem, jelikož při svlékání dochází také ke svlečení spermatéky s případným samčím spermatem. Samce stejného druhu dáváme většinou do terária samice, ale někteří chovatelé dávají samici k samci a někteří umístí oba úplně mimo terárium, například do tzv. pářícího terária. Stejného druhu proto, že každý druh používá své specifické signály, pachy a předehry, jako například tzv. dupání, někdy také syčení atd Ve své neznalosti jsem však i já toto pravidlo porušil, když jsem se pokusil spářit samici Brachypelma albopilosa se samcem Brachypelma vagans. Odchov se podařil, ale dnes vím že to byl holý nerozum a toto křížení dnes odsuzuji. Po předehře dochází k samotnému aktu páření, kdy samec po nadzvednutí nohou samice zasune svůj embolus do pohlavního otvoru své partnerky, kam vypustí sperma. Některé rody, jako např. Brachypelma, či Acanthoscurria, jsou při páření většinou velmi agresivní a samotný akt páření může skončit smrtí samce, někdy

15 však také samice. Sám jsem toto mohl sledovat při páření druhů Brachypelma albopilosa, Brachypelma vagans, Brachypelma smithi,lasiodora parahybana, Lasiodores polycuspulatus či Acanthoscurria geniculata. Na druhou stranu, některé rody, jako rody Avicularia, Tapinauchenius, a vlastně většina stromových druhů, se mohou v teráriu pářit opakovaně a samice snáší i delší pobyt samce v teráriu, aniž by byla vůči samci agresivní. Páření druhu Brachypelma smithi. Tento druh je vhodný pro začátečníky

16 Mláďata, jejich růst a vývoj Několik týdnů po páření se většinou samice zahrabe,nebo zapřede do úkrytu či do substrátu, kde začne vytvářet kokon. Doba mezi pářením a vytvořením kokonu je většinou 4-8 týdnů, ale může to být i 1 měsíc, či jeden rok. Doba je závislá na podmínkách, ve kterých sklípkana chováte, ale též na druhu a rodu. Počet vajíček v kokonu závisí též na druhu sklípkana, ale také na stáří samice. Někdy se stane, že samice vytvoří planý kokon, s neoplodněnými vajíčky. Takový kokon je ale samozřejmě k ničemu. Upozorňuje ovšem na pohlavní dospělost samice. Vajíček může být v kokonu 20, ale také klidně 1000 kusů! Obecně mívají zemní druhy více vajíček v kokonu, než druhy stromové. Například, moje Brachypelma albopilosa měla v kokonu asi 400 vajíček, z toho bylo pouze 5 neoplodněných! Moje samice Psalmopoeus cambridgei jich měla asi 70, z toho 20 neoplodněných, u druhu Brachypelma vagans to zase bylo zhruba 600 vajíček, z toho asi 50 neoplodněných. Druh Acanthoscurria geniculata měla v kokonu cca 400 vajíček. Samice některých druhů nosí kokon v podobě nepravidelné koule neustále při sobě (Brachypelma), některé druhy a rody kokon zapředou do pavučiny, kterou zapřádají terárium (rod Pterinochilus). Mláďata s kokonem druhu Avicularia metallica ve druhém larvárním stadiu Při tvorbě kokonu si samice vytvoří z pavučiny jakousi misku, do níž vytlačí z pohlavního otvoru vajíčka, které cesstou projdou spermatékou, kde se oplodní samčím spermatem. Poté samice vajíčka zabalí další pavučinovou vrstvou a tak vytvoří kokon, ve kterém mají vajíčka své mikroklima. V některých případech doporučuji kokon samici

17 odebrat. Jelikož hrozí jeho zničení samotnou samicí. Jedná se především o případy častého vyrušování, hluku v místnosti, různých vibrací apod.. Toto hrozí obzvlášť v panelácích, kde i já bydlím. Je třeba vypozorovat moment, kdy samice kokon na chvilku odloží a odebrat ho. O kokon se však musí chovatel v tomto případě zodpovědně starat sám. Ovšem pozor - samice mohou být při odebírání kokonu značně agresivní! Na kokon jsem si vytvořil kelímek (vysoký asi 10 cm, o průměru asi 8 cm), na dno kelímku jsem umístil navlhčenou vatu, zhruba v polovině jsem ho prošil nití do podoby jakési husté sítě. Na vrch jsem kelímek opatřil punčochou, která má hustá oka a dobře větrá. Je důležité v kelímku zajistit potřebnou vlhkost a dobré větrání. Kokon jsem umístil na síťku z nití do kelímku a 2 x, až 4 x denně jsem kokon otáčel, aby se vajíčka neslepila a nezačala plesnivět. Samozřejmě je přirozené nechat kokon samici. O odebrání lze mluvit pouze v tom případě, že hrozí zničení kokonu ze strany samice. Někdy je však pro chovatele těžké tuto hrozbu vypozorovat. V kokonu zatím probíhají postupné změny. Z vajíček se líhnou nymfy 1 (pralarvy ). Poté se z pralarev vyvinou nymfy 2 (larvy ). Ty již vypadají jako pavouk a většinou jsou již schopné lovu. Většinou však mladí pavouci loví až po dalším svleku. Při větším počtu mláďat doporučuji nechat pavoučky nějaký čas pohromadě. Já jsem nechával mláďata většinou pohromadě až do 4-5 svleku a to hlavně u stromových druhů. Počet mláďat si takto zredukujeme na přijatelný počet. Poté lze mláďata rozdělit po jednom např. do filmovek. Samice druhu Acanthoscurria geniculata při požírání kořisti

18 Potrava Potrava pro sklípkany není příliš náročná. Mláďatům podávám jednou, až dvakrát týdně nymfy cvrčků nebo smýkaný hmyz, jako např. rostřihnuté červy či cvrčky. Větší jedince lze krmit šváby, larvami potemníka moučného, cvrčky nebo sarančaty, dospělcům (hlavně zemním druhům), podávám myší a potkaní holata. Jako náhražku lze podat i kousek syrového masa,např. hovězí, nebo vepřové srdce. U mláďat, ale hlavně u větších, samostatně lovících jedinců je třeba dbát na to, aby nabízená kořist byla menší než samotný pavouk, aby ho mohl sklípkan ulovit a nebyl při tom zraněn, nebo aby se kořisti nebál. Dále je třeba dbát na to, aby pavoukům nezůstávaly v teráriu zbytky potravy, které jsou zdrojem plísní a infekcí, nebo živý krmný hmyz před svlekem sklípkana. Jak jsem se již zmínil, může tento krmný hmyz svlékajícího sklípkana napadnout. Někteří chovatelé si krmná zvířata odchovávají doma sami, jako já např. myší holata. Někteří ale také cvrčky, moučné červy, nebo šváby. Krmivo se však také kupuje v zooprodejnách, nebo přímo od chovatelů. Zajímavý druh Ephebopus rufescens

19 Crassicrus lamanai Acanthoscurria geniculata (C. L. Koch, 1841) Tento obří a krásně zbarvený zemní sklípkan patří do podčeledi Theraphosinae, obývající se svým rodem Střední a Jižní Ameriku. Je přezdíván bílý smithi. Samotná Acanthoscurria geniculata se nejvíce vyskytuje v Brazílii. Zde obývá suché lesy. Základní zbarvení je tmavě hnědé, až černé s delšími, světle hnědými chloupky po těle. Na končetinách má příčné, růžovobílé pruhy. Moje samice má přes 8 centimetrů v těle. Koupil jsem ji v červnu 2001, jako subadultní. V současné době je již samice dospělá. Tento pavouk je abnormálně žravý. Samice dokázala postupně za sebou spořádat 2 potkaní a 3 myší holata. Vlastnil jsem také samce, kterého jsem zaslal na páření, při kterém byl však zabit. Páření se však podařilo i když mi byl kokon zatajen. Jedná se o dosti agresivní zvíře. Jeho velikost je značná a z jeho, skoro 1 cm dlouhých chelicer, jde skutečně strach. Reaguje na podráždění vyčesáváním chloupků ze zadečku i jedovatým kousnutím. To ovšem spíše záleží na tom kterém jedinci. Samici chovám v teráriu o rozměrech 30 x 20 x 20 cm. Jako podklad slouží 4 cm vysoká vrstva lignocelu. Do terária jsem umístil vyschlý kořen ovocného stromu, který neplesniví a mělkou napaječku. Vlhkost udržuji %. Teplota se pohybuje okolo stupňů Celsia. Tento sklípkan patří mezi největší zástupce rodu a je u nás již dosti rozšířen. Jeho odchov je relativně snadný. Počet vajíček v kokonu se může pohybovat ve stovkách. Jeho větší rozšíření v chovech je podle mě jen otázkou času. Manipulace s ním vyžaduje značnou opatrnost.

20 Avicularia versicolor (Walckenaer, 1837) Tento překrásně zbarvený stromový sklípkan žije převážně na ostrově Martinik. Mláďata jsou jasně modrá s černou kresbou na zadečku,dospělci jsou modročerní,až černí s červenými chlupy. V dospělosti dosahují velikosti okolo 6 cm v těle. Jedná se o velmi aktivní druh, hlavně mláďata jsou velmi aktivní i za dne. Sám vlastním dva exempláře, po 5 a 7 svleku. Jsou umístěna zatím v jakýchsi dózách o průměru 8 cm a výšce 22 cm. Pokaždé když dózy otevřu, např. za účelem rosení, či krmení, ihned vystartují ven a snaží se zkoumat mojí ruku. Při správné teplotě (27 stupňů Celsia) a vzdušné vlhkosti (70 85 %) jsou od mláďat sympaticky žravá a aktivní. Jako podklad jsem zvolil rašelinu. K udržení teploty využívám topného kamene. Snažím se denně rosit. Již zhruba před rokem jsem vlastnil jiné mládě tohoto druhu, ale při svlékání do 4 svleku pavouk uhynul. V té době jsem mládě neměl na topném kameni. Jednoduše řečeno, svlekání bylo zastaveno v polovině, takže pavouk měl svlečeny pouze 4 nohy, karapax a kousek abdomenu. Z toho usuzuji, že je tento sklípkan náročnější, co se týče chovu a je náchylný na správnou teplotu, vlhkost, ale i na kvalitu vody. V teráriích si staví hnízda většinou ve vrchní části nádrže. Usuzuji, že je také tento pavouk velmi náchylný na různé plísně, proto na ně pozor. Je také dobré do terária umístit různé větve a kůru, kterou pavouk využije ke šplhu a hlavně stavbě hnízda. Mláďata i dospělce chováme jednotlivě, ale podle vyjádření mých některých kolegů lze tyto pavouky chovat i pospolu. Podmínkou je ovšem prostorné terárium, dostatek potravy a u dospělců chov stejného pohlaví ve společném teráriu. Páření bývá též bezproblémové. Jedná se o mírného a toxicky bezproblémového sklípkana. Avicularia urticans (Schmidt, 1994) Tento sklípkan pochází z Peru. Patří mezi největší druhy svého rodu. V rozpětí nohou dorůstá okolo 16 cm. Základní zbarvení je u dospělců černé, s hnědými chlupy po celém těle. Zbarvení však může být variabilní. Mláďata jsou zbarvena stejně, jako drtivá většina malých Avicularií, tedy růžovo bílé nohy s tmavými tarsy, černou hlavohrudí a černo růžovým, pruhovaným abdomenem. Ve zbarvení mláďat rodu Avicularia, tvoří vyjímky například : Avicularia pulchra, Mello Leitao, 1993, nebo Avicularia versicolor, Walckenaer, 1837 atd Sám chovám subadultní samici Avicularia urticans, která má v těle zatím zhruba 6 cm. Samici jsem umístil do terária o rozměrech 30 x 30 x 15 cm (DxVxŠ). Terárium však může být klidně i vyšší. Jako podklad jsem použil rašelinu. Dále je v nádrži mělká napaječka a krásně tvarovaná větev korkového dubu. Zadní stěna je pokryta kousky břidlice, jejíž hrany jsou ztupené. Větrání zajišťuje pevná, nerezová mřížka 15 x 8 cm, umístěna na vrchní stěně terária. Vzdušnou vlhkost udržuji okolo 80 % a teplotu C a v případě nutnosti teplotu zvýšit, či udržet, je podél terária natažen topný kabel o výkonu 30 W, který lokálně zvýší teplotu až na C. Noční pokles je v tomto případě zajištěn přes spínací hodiny.

21 Moje samice si vytvořila hnízdo vzadu, ve vrchní části terária, právě v místech, kudy vede topný kabel. Při vyrušení pavouk ihned prchá do hnízda. Tento druh je velice aktivní a to i za dne. Poměrně s chutí přijímá předkládanou potravu, jako jsou velcí cvrčci a myší holata. Tento druh se mi nejeví, jako příliš agresivní, stejně jako celý rod Avicularia. Avicularia sp. = syn. Avicularia peruana Vlastním několik mláďat tohoto ještě nepopsaného druhu. O způsobu života tohoto druhu se toho zatím příliš neví, ale je velmi pravděpodobné, že bude stejný, jako u ostatních Avicularií.Také přesná lokalita výskytu mi není známa. Mláďata jsou zbarvena podobně, jako většina druhů Avicularií : bílo růžové nohy s tmavými bačkůrkami, černá hlavohruď a černo růžový až černo bílý pruhovaný abdomen. Mláďata chovám v plastových dózách, vysokých 18 cm a širokých 8 cm. Všechna mláďata si vytvořila hnízdo v horní části dózy, pod víkem, kde tráví většinu času. Jsou neobyčejně klidná a při vyrušení nastavují abdomen. Dle sdělení mých některých kolegů jsou adultní samice kovově modré s červenými chloupky na nohách a abdomenu. Hlavohruď fialová. Jsou velmi podobné druhu Avicularia metallica. Jejich odchov je údajně stejný, jako u ostatních druhů rodu Avicularia. Pomaleji rostou. Teplota se pohybuje okolo 26 C a vzdušná vlhkost okolo 70%. Jako podklad jsem použil klasický lignocel. Se správným názvem jsou problémy, proto jsem opět požádal našeho předního arachnologa, pana Františka Kovaříka o pomoc. Dle jeho sdělení je název peruana pouze výmysl obchodníků a jedná se o neurčený druh. Tento název je tedy neplatný. Brachypelma annitha Tesmoingt, Cleton a Verdez, 1997 Oblast výskytu: Mexiko Základní zbarvení hnědé, hlavohruď světle hnědá, až béžová, zadeček tmavě hnědý, se světlými chloupky, na nohou příčné žluté proužky (holeň, koleno, částečně zánártí). Velikost v adultu okolo 6-7 cm v těle (samice). Tento druh u nás není moc rozšířen. Osobně vlastním subadultní samici, kterou chovám v teráriu o rozměrech 20x20x20 cm. Jako podklad jsem použil lignocel o výšce vrstvy asi 3 cm. Nechybí mělká napaječka s čistou vodou a kus kůry, jako úkryt. Krmím převážně cvrčky a sarančaty. Teplotu udržuji pokojovou, kolem C, vzdušnou vlhkost orientačně cca 60%. Jedná se o klidný, neagresivní druh, který se brání vykopáváním chloupků ze zadečku. Růst tohoto druhu je pomalejší. S odchovem osobní zkušenost nemám, ale jelikož se jedná o rod Brachypelma, dá se předpokládat, že se potomstvo bude počítat ve stovkách. Problém spíše spatřuji v tom, že díky malému rozšíření v našich chovech bude problém sehnat dospělého samce k páření. Jedná se o atraktivní a krásně zbarvený druh.

22 Brachypelma annitha - samice Brachypelma auratum Schmidt, 1992 Tento horský zemní sklípkan pochází z Mexika. Horský proto, neboť se jeho původní domovina nachází ve výšce okolo 2000 metrů nad mořem. Jeho základní zbarvení je černé, s oranžovo-červenými plamínky na nohou. Na zadečku a nohou má růžové chloupky. Jeho velikost v těle je v dospělosti kolem 6-7 cm. Nedospělého jedince, zřejmě samce o velikosti těla cca 5,5 cm chováme v celoskleněném teráriu pro zemní druhy o rozměrech 25x20x30 cm (šxvxh). Jako podklad jsem zvolil klasický lignocel o vrstvě 3 cm, který udržuji mírně vlhký. Jako úkryt slouží pavoukovi kus borové kůry, opřený o stěnu nádrže. Nechybí mělká napaječka s čistou vodou, která je poměrně důležitá, jelikož tento druh často pije.teplota se pohybuje kolem 24 C, vzdušná vlhkost orientačně 70%. Jedná se o neagresivní druh, který při vyrušení vyčesává chloupky ze zadečku. Krmím většinou čvrčky, neboť myších holátek se tento náš jedinec bojí.samice se dožívají poměrně vysokého věku. S odchovem nemám vlastní zkušenost, ovšem dle literatury je páření a odchov poměrně problematický a náročný. Citharischius crawshayi (Pocock,1900) Tento norový africký sklípkan má svojí domovinu v Ugandě, Keni, Tanzanii. Jeho základní zbarvení je rezavohnědé, až do červena. V přírodě, ale i v zajetí si hloubí nory, ve kterých tráví většinu času, hlavně přes den. Patří mezi největší sklípkany vůbec. Velikost v těle může u adultních samic dosáhnout 9-10 cm! Sám vlastním ve svém chovu zatím pouze subadultní jedince. Ty chovám v plastových krabičkách s vysokou vrstvou rašeliny, či lignocelu. V substrátu si mláďata vyhloubila nory, ve kterých se pohybují. Nechybí malé, mělké napaječky, jelikož tito pavouci často pijí. Samozřejmě, že úplně malým mláďatům stačí narosit stěnu krabičky. Mělká a malá napaječka je vhodná až od cca 3-4 svleku. Jelikož tito

23 sklípkani žijí většinou v norách, kde je o něco málo nižší teplota, než na povrchu, postačí tato v rozmezí stupňů Celsia. Vzdušná vlhkost postačí okolo 65 %. Sklípkani Citharischius crawshayi rostou velmi pomalu. Dosažení dospělosti může trvat 6-8 let. Vše také samozřejmě záleží na životních podmínkách, množství potravy atd... Jako krmivo lze použít cvrčky, větším nedospělým jedincům a dospělcům lze podat myší, či potkaní holata. S odchovem bohužel nemám vlastní zkušenosti, ale dle sdělení mých některých kolegů je tento druh při páření více agresivnější, proto není jednoduchou záležitostí. Někdy je také problém sehnat v tu pravou dobu samce, připraveného k páření. Když se páření povede, může být v kokonu 100, ale také klidně 400 mláďat. Jedná se o agresivního a toxicky významného sklípkana. Větší jedinci nemají místo v chovu začátečníka. Cyclosternum fasciatum (O.P.-Cambridge,1892) Tento zemní sklípkan pochází z Kostariky. Jeho neoficiální, ale velmi často používaný název je také Davus fasciatus. Jedná se o menší druh, který má v těle okolo 5-5,5 cm. Jeho základní zbarvení je hnědé, až do černa. Zadeček má červeno černou kresbu, hlavohruď je červená. Tuto kresbu mají již od mláďat ve 2-3 svleku. Mláďata postačí chovat ve filmovkách, dospělcům postačí terárium o rozměrech 20x20x20 cm. Jako podklad může posloužit lignocel, či rašelina o vrstvě cca 4-5 cm. Terárium se snaží tento pavouk podle podmínek zapřádat. Nesmí chybět mělká napáječka s čistou vodou a kus kůry, jako úkryt.doma chovám několik jedinců v 7-8.svleku, kteří jsou umístěni v malých umělohmotných dózách. Teplota postačí pokojová-kolem C, vlhkost kolem 60-65% orientačně. Nejlépe je narosit jeden roh terária, tedy asi třetinu nádrže a ostatní část nechat spíše suchou. Jedná se o nenáročné chovance, kteří se při vyrušení brání převážně útěkem.samice dospívají při dobrém chovu po 4 letech, někdy však i později. Samec má v dospělosti na nohou tibiální háky a ve zbarvení se od samice příliš neodlišuje. Samice může vytvořit kokon již po měsíci od páření a klade do něj vajec. První dvě stadia probíhají v kokonu. Samice bývá při páření často agresivní a poměrně často na samce zaútočí. Nejedná se o toxicky významný druh. Páření druhu Vitalius wacketi (Mello-Leitao, 1923) Tento zemní druh, který pochází z Brazílie je znám pod mnoha názvy. Jeho nejznámější názvy jsou Pamphobeteus platyomma, Vitalius platyomma, nebo P.masculus. Podle Platnicka však došlo k synonymizaci a jména P.platyomma a V.platyomma byly označena za neplatná. Zda je to ohledně názvu konečná podoba, toť otázka na kterou nedokážu odpovědět. Tento druh dorůstá velikosti v těle kolem 8 cm. Mláďata tohoto druhu mají cihlově červený zadeček s černým stromečkem, karapax je světlý a kráčivé nohy tmavé. Kolem 8 svleku však toto zbarvení ztrácejí, dále jsou hnědá, na zadečku s červenými

24 chlupy a karapax s typickou hvězdicí do růžova. Samici tohoto druhu jsem choval v prostorném teráriu 40x40x30 cm (HxŠxV). Jako podklad posloužil lignocel s malou příměsí písku (1/3) o vrstvě 5 cm. Nechyběl úkryt z kusu kůry a mělká napáječka. Mláďatům tohoto druhu podáváme malé cvrčky, nebo moučné červy, dospělcům velké cvrčky, sarančata, nebo myší holátka. Jsou poměrně žravá. Teplota pro tento druh postačí 26 C, vzdušná orientační vlhkost kolem 70%. Samci mají tibiální háky. Tento druh se brání vykopáváním chloupků ze zadečku, které jsou velmi nepříjemné. Samce pro tento druh nebylo lehké sehnat, kvůli chaosu v systematice tohoto druhu. Má myšlenka shánět samce podle lokality výskytu však po brzy vzala za své, kvůli mnoha nejasnostem. Původní majitelé přesnější lokalitu nedokázali upřesnit. Někteří chovatelé mi dokonce tvrdili, že mi samce Vit.platyomma nepůjčí, jelikož mám P.platyomma. Zmatek v názvech, který způsobili ctižádostiví systematici, tedy velmi ztěžoval rozmnožení tohoto druhu. A to i v době po revizi rodu Vitalius. Každopádně jsem samce příslušného druhu nakonec sehnal. Na samotné páření bylo velmi málo času, majitel na samce velmi spěchal. Majitele jsem upozornil na skutečnost, že po jednom páření (když se podaří) nemusí být jistota oplodnění. Přesto trval na svém. Počátkem června jsem tedy ve večerních hodinách vypustil samce do terária k samici. Oba aktéři na sebe po celou dobu bubnovali. Samec se ihned začal chovat velmi nebojácně a snažil se samici odpářit. Ta se chovala velmi klidně, ale spíše se samce bála a ustupovala. Samec se však nenechal odradit a neustále na samici dorážel a tlačil se pod samici. Když se to občas samci povedlo, dostat se pod samici, ta v té chvíli zvedla zadeček, takže samec nemohl zasunout svůj embolus do pohlavního otvoru samice. Když toto trvalo několik hodin, bylo nakonec nutné samici přidržet, aby ji samec mohl odpářit. Poté samec krátce zasunul. Nešlo však s jistotou říci, zda se páření povedlo. Samce jsem dal od samice pryč a druhý den ihned poslal zpět k majiteli. Nezbývalo než čekat. Samici jsem nakrmil a do terária jsem umístil větší úkryt. Žádné známky změny chování jsem však u samice 7 měsíců nezpozoroval. Poté se samice mírně zapředla ve svém úkrytu a bylo jasné, že to zřejmě nebude kvůli kokonu. Za 14 dní se samice bohužel svlékla.

25 Páření druhu Vitalius wacketi Ephebopus rufescens West & Marshall,2000 Tento sklípkan pochází z Francouzké Guayany. Jedná se o středně velkého sklípkana. Jeho základní zbarvení je hnědé, až hnědo - zelené s naoranžovělými podélnými proužky na nohou. Světlé chloupky jsou řídce po celém těle i nohou. Tento druh chováme v teráriu pro stromové druhy i když si pavouk rád staví hnízdo u země a je poměrně hrabavý. Subadultního jedince v 8 svleku chovám v teráriu o rozměrech 15x30x30 cm (šxvxh). Jako podklad jsem použil 5 cm vrstvu lignocelu. Dále v teráriu nechybí kus borové kůry jako úkryt a malá napáječka. Udržuji vyšší vzdušnou vlhkost, kolem 80 % a teplotu C. Tento pavouk žije poměrně skrytě, jen se občas objeví v ústí svého hnízda, kde čeká na kořist. Přes jeho skrytost se jedná o klidného a neškodného sklípkana, který se při vyrušení brání hlavně útěkem. Jelikož se jedná o poměrně nově popsaný druh, odchovů zřejmě zatím nebude mnoho. Při páření údajně není samička vůči samečkovi agresivní Mláďata bývají již po 1 svleku poměrně velká a docela rychle rostou. Haplopelma lividum Smith,1996 Oblast výskytu: Thajsko, Laos, Barma (deštný prales)

26 Zbarvení: zadeček i hlavohruď jsou do hněda se slabou kresbou, nohy jsou jasně kovově modré, s načervenalými chloupky na nártu a stehnech. Sameček hnědě fialový, zadeček světle hnědý. Má tibiální háky. Délka v těle u samic kolem 5 cm. Svoji samici chovám v teráriu o rozměrech 20x25x30 cm (šxvxh). Do terária jsem umístil směs rašeliny s lignocelem o výšce vrstvy kolem 6 cm. Tento druh si rád hloubí v substrátu nory. Dále jsem do terária umístil živou rostlinu rodu Scindapsus. Nechybí mělká napáječka s čistou vodou a kůra, jako úkryt. Pod kůrou si také samice vyhloubila noru, ve které tráví celý den. Jedná se o velmi plachý druh, který je aktivní hlavně v noci. Teplotu udržuji vyšší C, vzdušnou vlhkost orientačně 70-80%. Při dobrých podmínkách chovu je tento sklípkan poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, ale odrostlejší jedinec přijme i malé myší holátko. S odchovem zatím zkušenosti nemám, údajně však není snadný. Několik odchovů se ovšem již u nás podařilo. Jedná se o rychlé a toxicky významné zvíře. Většinou na vyrušení reaguje obranným postojem, poté kousnutím, nebo úprkem. Jedná se o překrásný druh sklípkana, ovšem jeho chov zdá se býti náročnějším. Heteroscodra maculata Pocock, 1899 Tento překrásný sklípkan je obyvatelem rovníkové Afriky. Dospělé samice mají v těle 6 7 cm. Základní zbarvení tohoto sklípkana je hnědo šedé. Hlavohruď je šedo černá, se skvrnou a černými skvrnami na abdomenu. Některé literatury řadí tohoto sklípkana mezi zemní druhy, většina mezi stromové. Moje subadultní samice i samci si jednak hrabou nory v substrátu k čemuž jim výborně slouží silné zadní femury, ale také staví nadzemní hnízda, zapřádají nádrže a tvoří v nich chodby. Proto si myslím, že je zde dobré zkombinovat vyšší terárium s vyšší vrstvou zeminy. Do nádrže je též vhodné umístit různé větve a rostliny. Teplota C. Odrostlejší mláďata chovám v plastových dózách, vysokých 18 cm. Několikrát se mi stalo, že po otevření dózy pavouk utekl, neboť je velmi rychlý. Při vyrušení se velmi razantně staví do obranného postoje. Sklípkani jsou od mala velmi žraví a poměrně rychle se svlékají. Žijí velmi skrytě, jsou plachá, aktivní převážně v noci. Heteroscodra maculata je stručně řečeno krásný, ale rychlý a agresivní sklípkan. Hysterocrates gigas Pocock,1897 Oblast výskytu: Kamerun Základní zbarvení je tmavě hnědé s řídkými, světle hnědými chloupky na zadečku a nohou. Velikost v těle je kolem 7 cm. Tento druh nepatří mezi druhy rozšířené v našich chovech. Navíc druhové jméno tohoto sklípkana je stále předmětem polemiky mezi taxonomy. Jedná se o druh velmi podobný druhu Hysterocrates hercules, (Pocock, 1899). Životní projevy těchto dvou druhů jsou obdobné. Jedná se o hrabavý druh, který si hloubí nory. Svoji nedospělou samici chovám v plastové přepravce o rozměrech 20x20x20 cm. Do dvou třetin je nádrž naplněna lignocelem, aby si mohl sklípkan postavit noru. Jediné vybavení

27 nádrže tvoří mělká napáječka s vodou. Dospělí jedinci samozřejmě potřebují nádrž větší. Teplotu ponechávám kolem C, vzdušnou vlhkost 80%. Substrát je neustále vlhký, ovšem pozor na případné plísně. Žije velmi skrytě a je aktivní hlavně v noci. Jde o toxicky významný druh, který se při vyrušení ihned staví do obranného postoje a nenechá nikoho na pochybách o svých úmyslech, zvláště jedná-li se o většího jedince. Je poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, větší jedinec samozřejmě bez problémů pozře i myší, či potkaní holátko. S pářením a odchovem vlastní zkušenost nemám, ale podle ústního sdělení jednoho chovatele z Německa bylo po 11 týdnech v kokonu 190 mláďat. Lasiodora parahybana (Mello Leitao, 1917) Tento mohutný zemní sklípkan dosahuje velikosti okolo 20 cm v rozpětí nohou. Základní zbarvení je hnědočerné. Po celém těle, vyjma carapaxu, má dlouhé žlutobílé chlupy, občas s nádechem do červena. Samci mají tibiální háky na prvním páru nohou a na konci makadel bulby. Zbarvení je u obou pohlaví prakticky stejné, s minimálními rozdíly. Ve své domovině obývá spíše sušší oblasti, jako jsou lesy a stepi, kde vyhledává příležitostné úkryty. Jako obranu používá většinou vyčesávání chloupků ze zadečku, nebo obranný postoj. Sám vlastním nedospělého samce po 8. svleku, který se však velmi často brání přímo výpadem a kousnutím. Tohoto samce prozatím chovám v teráriu o velikosti 25 x 20 x 20 cm. V teráriu je umístěn okrasný kořen a mělká napáječka. Myslím si, že tento druh příliš úkryt nevyhledává. Jako podklad slouží lignocel, mírně vlhký, spíše sušší. Teplota postačí C. Vzdušná vlhkost je vhodná %. Odchov se mi v minulosti již podařil. Bylo to v roce 1997, ale přesné údaje jsem si nezaznamenal, proto jen letmo. Samice byla tehdy stará cca 6 let a samec byl krátce dospělý. Ke spáření došlo asi po 10 minutách od doby, kdy jsem dal samce k samici. Tu jsem choval v teráriu o rozměrech 40 x 30 x 40 cm (d,v,š) a zakoupil jsem jí jako dospělou. Samec byl po krátkém páření doslova vyhnán z terária a měl velké štěstí, že přežil. Zhruba po 8 týdnech samice vytvořila kokon, který nosila neustále při sobě. Asi po dalších dvou měsících jsem lstí, pomocí švába samici donutil, aby kokon odložila a já jí ho odebral a již nevrátil. V kokonu bylo asi 300 pralarev a neoplodněných vajíček. Asi jedna třetina pralarev bylo mrtvých. Po dalším svleku (druhé stádium), jsem mláďata rozdělil jednotlivě do filmovek. Prvního svleku se jich dožilo asi 80. Mláďata jsem vlastnil pouze do 3. svleku, kterého se dožilo asi 65 kusů. Byla samozřejmě moje velká chyba, že jsem si v té době ještě nevedl přesnější záznamy. Až nyní s odstupem času poznávám, jak jsou poznámky z minulosti důležité, jak mohou pomoci v dalších pokusech o odchov i v odstraňování některých nedostatků, kterých se chovatel mohl dopustit. Páření druhu Lasiodores polycuspulatus

28 Druh Lasiodores polycuspulatus - Schmidt et Bischoff 1997, pochází z Peru a jedná se o druh monotypického rodu. Dorůstá velikosti 6-7 cm v těle. Jedná se o zemního sklípkana. Jeho základní zbarvení je černé, karapax hnědozlatý až hnědý. Končetiny jsou růžově, podélně páskovány. Ve své domovině obývá tropický deštný prales. Samici chovám v teráriu o rozměrech 30 x 20 x 20 cm, s 5 cm vrstvou lignocelu, jako podklad. Dále je v teráriu umístěn kořen korkového dubu a mělká napaječka. Tuto samici jsem zakoupil v lednu 2001 již jako adultní. Od té doby jsem scháněl samce. Sehnal jsem ho již na počátku roku 2001, již dospělého, ale nepřečerpaného. Samice však byla před svlekem a také se svlékla. Proto jsem byl nucen ještě nějaký čas s pářením vyčkat. Samici jsem poté nakrmil dvěma myšími holaty a samec pozřel pouze půlku myšího holete. O první páření jsem se pokusil 26. září 2001, v podvečerních hodinách, v teráriu samice. Po vpuštění samce do terária, začal tento podupávat všema kráčivýma nohama střídavě, za doprovodu trhavých pohybů tělem. Asi po 5 minutách se mu vydala samice naproti. Po vzájemném, asi dvouminutovém oťukávání, náhle samec svými tibiemi zvednul samici přední kráčivé nohy a krátce zasunul svůj levý embolus do pohlavního otvoru samice. Krátkou dobou se rozumí zhruba 2-3 vteřiny. Chelicery samice byly při tom hrozivě rozevřené, tak jsem byl připraven zasáhnout, neboť samec nebyl můj a byl mi zapůjčen. Po tomto aktu se samec velmi rychle poroučel z terária a měl veliké štěstí, že samice zůstala stát jak opařená a nejala se samce následovat. Poté se samice začala čistit. Nebyl jsem si příliš jist, zda tento akt vyšel a proto jsem to týž večer, okolo 22 hodiny zkusil znovu. Tentokrát však samice neměla příliš pochopení a samce doslova hnala svinským krokem z terária, aniž by k něčemu došlo. Protože je teď červen roku 2002, jsem si jist, že se bohužel páření nepodařilo. Páření a odchov Avicularia metallica Ausserer,1875 Sklípkan Avicularia metallica Ausserer,1875 patří do podčeledi Avicularriinae. Jeho původní domovina je ve státech Surinam, Francouzká Guyana, Kolumbie a Ekvádor. Základní zbarvení je kovově modré, černý abdomen, mláďata mají modrý pouze karapax, ostatní části těla jsou světlé. Tmavě modré mají také konce tarsů, tzv.bačkůrky. Samci mají tibiální háky. Velikost adultní samice v těle může být okolo 6 cm. Mládě Avicularia metallica ve 2-3 svleku jsem zakoupil od chovatele z Velkého Meziříčí. Mládě jsem umístil do vyšší plastové dózy salátovky. Jako podklad jsem použil lignocel. Dále jsem do dózy umístil kousek mechu a opřel kus borové kůry. Denně jsem lehce rosil. Mládě bylo poměrně žravé a dobře rostlo. Následovaly další svleky ; ; ; ; ; ; ; ; Zhruba po 8-9 svleku jsem již určenou samici přemístil do celoskleněného terária o rozměrech 20 x 30 x 40 cm (š x h x v). Jako podklad jsem použil lignocel s příměsí písku. Dále jsem do terária umístil mělkou napaječku, kus kůry a rostlinu Philodendron scandens. Jednalo se o nádrž trojúhelníkového tvaru z profilu. Samice si vytvořila hnízdo v horní části terária. Jelikož se jednalo o zhruba

29 11 či 12 svlek, chtěl jsem již zjistit, zda je samice dospělá a proto jsem začal shánět adultního samce. V březnu 2002 jsem samce sehnal. O první pokus o páření jsem se pokusil ve 23 hodin, kdy jsem samce po několikadenní adaptaci poprvé vypustil do terária samice. Samice i samec však byli apatičtí, proto jsem je zhruba za dvě hodiny rozdělil a samce odchytl. 21.dubna 2002 jsem se pokusil oba aktéry umístit do pářícího terária, což je u tohoto rodu nezvyklý postup , v nočních hodinách se na stěně pravděpodobně krátce odpářili, bez předchozích viditelných znaků námluv. Poté se samice od samce vzdálila jsem samici i samce umístil zpět do terária samice přes noc. Samec se ráno nacházel na přední stěně terária a samice ve svém hnízdě. Tento krok jsem ještě opakoval , kdy jsem samce opět nechal přes noc v teráriu u samice. Ráno jsem samce opět živého odchytil se samec v poledních hodinách přečerpává jsem samce opět umístil do terária samice. Samec lehce bubnoval a chvěl se, samice občas chvění opětovala, ale jen velmi lehce. Ke spáření za mé přítomnosti však nedošlo, proto jsem samce zde nechal až do a poté živého odchytil a vrátil majiteli a vyčkat, zda se páření povedlo. Samice se zatím velmi silně zapředla ve svém hnízdě. Samici jsem nijak nerušil, podal jsem ji jedno myší hole, které pozřela a pak již pouze občas lehce rosil okolo hnízda. Bohužel v březnu 2003 se samice svlékla. Začal jsem tedy opět shánět adultního samce. Sehnal jsem ho v květnu Samec měl pouze jedno makadlo a druhé mírně deformované. Přesto jsem se o páření pokusil jsem v nočních hodinách samce vpustil do terária k samici. Samice počala po chvíli silně bubnovat. Bubnování bylo tak intenzivní, že jej opětovala i vedle v teráriu adultní samice Avicularia sp. Samec se statečně pokouší dostat do bezprostřední blízkosti samice a zasunout svůj zdeformovaný, ale funkční embolus. Samice není vůči samci vůbec agresivní a po nadzvednutí jej nechává několikrát zasunout embolus do pohlavního otvoru. Zhruba po 10 minutách to však samce přestává bavit a od samice se vzdálil ve večerních hodinách jsem samce k samici umístil znovu. 5 minut samice silně bubnuje a samec v poklidu po dobu dalších 20 minut zasouvá svůj embolus do pohlavního otvoru samice. Vše probíhá v poklidu, samice není vůbec agresivní. Po těchto 20 minutách se samec od samice vzdaluje. Samice zůstává před vchodem do svého hnízda dlouhou dobu nehybně strnulá. Samce jsem odchytil. Samice od té doby dostala dvě myší holátka. Vystavěla si prostorné hnízdo, kterým zabrala celou vrchní část terária.

30 Avicularia metallica páření Páření Psalmopoeus cambridgei Pocock, 1895 Samici P. cambridgei jsem získal jako mládě po 2. svleku Mládě bylo od počátku velmi žravé, ostatně jako většina druhů rodu Psalmopoeus. Samice poměrně rychle rostla. 3. svlek následoval , další svleky následovaly : , , , , , , , a poslední, adultní svlek Samici jsem až do 8. svleku choval ve 20 cm vysoké plastové dóze o průměru 8 cm. Poté jsem jí přemístil do skleněného terária o rozměrech 50x20x20 cm (vxšxd). Zadní stěnu jsem polepil, za pomocí silikonu borovou kůrou. Jako podklad jsem použil cca 8 cm lignocelu. Do terária jsem též umístil vlhkomilnou rostlinu rodu Scindapsus a krásně tvarovanou větev korkového dubu. Nechybí také mělká napaječka. Někdo možná namítne, že dělám tolik povyku s obyčejným P.cambridgei, ale tato samice byla velmi vitální, dobře rostlá, prostě mi bylo líto jí tísnit v nějakém nevzhledném teráriu. Teplotu jsem udržoval pokojovou, okolo 24 C a vzdušnou vlhkost okolo 80%. Po 12. svleku ( ) měřila samice v rozpětí nohou 17 cm. Byl jsem přesvědčen, že je to svlek adultní, proto jsem se rozhodl sehnat samce, neboť jsem v té době žádného adultního nevlastnil. Podařilo se mi ho sehnat Večer jsem samce i samici umístil do pářícího terária. Druhý den, okolo 22 hodiny jsem mohl pozorovat chvění samce i samice. Proto jsem se rozhodl otevřít mřížku, která oba dělila. Zhruba 15 minut se nic nedělo, poté se oba aktéři začali k sobě pomalu přibližovat. Náhle samice na samce zaútočila, bez nějakého náznaku chuti se pářit. Proto jsem se rozhodl oba opět oddělit mřížkou. V pářícím teráriu jsem je však nechal. Při napadení samce samicí se mi opět velmi osvědčila jedna, obyčejná dřevěná vařečka, kterou jsem samici přidržel, aby měl samec možnost utéci. Samici jsem poté předložil pro jistotu ještě jedno malé myší holátko, které s chutí pozřela jsem se pokusil o další páření. Otevřel jsem mřížku okolo 21 hodiny a čekal, co se bude dít. Samec i samice vůbec nejevili zájem o páření a byli k sobě

31 apatičtí. Tento stav trval asi hodinu a půl. Poté jsem mřížku opět zasunul a rozhodl jsem se oba nechat v pářícím teráriu nějakou dobu, aby si na sebe zvykli jsem se pokusil o páření znovu. Po vysunutí mřížky se opět zhruba 2 hodiny opět nic nedělo. Proto jsem se rozhodl oba dva umístit zpět do terária samice. Ta ihned zaběhla do svého hnízda a samec zůstal na chvíli jako opařený venku. Po 5 minutách se začal pomalu blížit k hnízdu samice a velmi se přitom chvěl a lehce bubnoval předníma kráčivýma nohama o podklad. Samice po chvíli mírně povylezla z hnízda a čekala ve vchodu. Po poměrně dlouhé, dvacetiminutové předehře, která spočívala převážně v lehkých dotycích obou pavouků předníma kráčivýma nohama, se samci podařilo samici přizvednout a krátce, asi na 5 vteřin, zasunout pravý embolus do pohlavního otvoru samice. Poté samec vyklidil pole a utekl. Samice jej nenásledovala a několik minut nehybně stála. Poté zalezla zpět do hnízda. Již o den později, tedy samice hnízdo neprodyšně zapředla a od té chvíle z něj již nevylezla ani v noci. Hnízdo si vytvořila v rohu terária, proto jsem tento roh přelepil černým, neprůsvitným kartónem, abych mohl pozorovat, co se v hnízdu děje. Samice si stěnu terária mírně zapředla, což mi ztížilo pozorování. Přesto jsem mohl s určitostí konstatovat, že samice drží kokon. Měl v průměru něco okolo 3 cm. Samici nevadil běžný ruch v bytě, ani soused o patro výše, který se zrovna v té době rozhodl zřejmě pro celkovou rekonstrukci svého bytu a navrtal do zdi snad 200 děr, během několika dní. V této době jsem okolí hnízda jen lehce rosil a opatrně měnil vodu v napaječce. Dospělý samec Psalmopoeus cambridgei jsem odkryl kartón v rohu terária a viděl, jak stěnu obývají malí pavoučci. Samici jsem odchytl a poté jsem napočítal přesně 40 mláďat ve druhém larválním stadiu. Byli zhruba 0,5 cm veliká. Nenašel jsem ani jedno mrtvé mládě, či neoplodněné vajíčko. Kokon se zde také nenacházel, nebyly po něm ani stopy. Larvy jsem umístil na mírně navlhčenou buničitou vatu, do plastové krabičky salátovky. Samozřejmě dohromady začínají mláďata tmavnout se svléklo první mládě do prvního svleku bylo již 35 mláďat v 1. svleku. 5 mláďat se nesvléklo a uhynulo.

32 Překvapilo mě, že jich bylo pouze 40. U tohoto druhu se rodí obyčejně mláďat více. Oproti tomu, bylo těch 35 pavoučků, kteří přežili poměrně velkých a od počátku velmi aktivních a po několika dnech začali s chutí přijímat nabízenou potravu, která se skládala z rostřižených moučných červů a cvrčků. Samici jsem poté nechal pár dní odpočinout a poté jsem jí podal menší myší holátko. Pokousání sklípkanem Chilobrachys huahini Mládě tohoto sklípkana, který pochází z Thajska, jsem zakoupil v Praze, na burze v KD Eden, dne , v 4 5. svleku. Doma jsem ho umístil do plastové krabičky o rozměrech 18x13x7 cm (dxšxv). Jako podklad jsem použil zhruba 2 cm silnou vrstvu lignocelu. Sklípkan si začal velmi aktivně zapřádat celou nádržku a s chutí přijímal předkládanou potravu, většinou cvrčky, poté i myší holata se pavouk svléknul do pravděpodobně 6. svleku. Svlečka byla dosti potrhaná, proto šlo velmi těžko určit, zda se jedná o samici, či samce, domíval jsem se však, že to je pravděpodobně samec. Pavouk byl velmi žravý, což mě těšilo. Další, již 7. Svlek následoval V té době měl již pavouk upravenou nádrž tak, že lignocel nahrnul do středu nádrže a podél stěn si zapředl chodbičku, po celém obvodu nádrže. Zhruba týden po svleku jsem pavouka opět krmil cvrčky. Jeden cvrček vyskočil z nádržky ven a když jsem ho vracel zpět, tak se mi pavouk zakousl do palce pravé ruky, přímo pod nehet. Ihned se pustil. Po pár minutách palec začal mírně otékat a bolet. Za pár hodin bolest vystřelovala až k předloktí. Bál jsem se dalších následků, přesto se mi podařilo usnout asi okolo půlnoci. Druhý den bolest pomalu ustupovala, jen v místě kousnutí byla na dotek ještě dosti veliká. Ránu jsem od prvních chvil ledoval, což docela pomohlo. Třetí den jsem již žádnou bolest necítil, jen rány po chelicerách ještě trochu bolely. Ty se zahojily asi po týdnu. Lékaře jsem nenavštívil, což jsem samozřejmě měl, ale pochybuji, že by mi v místní nemocnici nějak pomohli. V této době jsem již věděl, že jsem se zmýlil v určení pohlaví sklípkana. Byla to samice. Další svleky následovaly : , , a adultní svlek V současnosti samici chovám v teráriu o rozměrech 30x15x30 cm (dxšxv). Samice si zapředla celou zadní část terária, kde měla opřenou kus kůry z ovocného stromu. V květnu 2002 jsem sehnal adultního samce. Samce jsem na noc vpustil do terária k samici, ale bohužel jsem přes noc páření nepozoroval a samec se ráno nacházel na předním skle terária. Časem uvidím, jestli se páření podařilo. Páření a odchov sklípkana Pterinochilus murinus Tento agresivní a toxicky významný sklípkan Pterinochilus murinus Pocock, 1897 má svojí domovinu v Africe, konkrétně ve státech Keňa, Tanzanie, Uganda, Mozambik a Zambie. Patří do podčeledi Harpactiriinae. Jeho základní zbarvení je světlehnědé, ale může být také do rezava, až šediva. Je totiž ve zbarvení dosti variabilní, což mohu potvrdit dvěma různými exempláři, kde každý má trochu odlišné zbarvení. Jeden je více hnědý, druhý spíše cihlový. Na karapaxu a abdomenu má tmavou kresbu, na sbdomenu spíše pravidelná tmavá místa. Velikost v těle může

33 být až 7 cm, ale domívám se, že v zajetí samice této velikosti dosahuje jen vyjímečně. Samci bývají zpravidla menší. Samici, která je hlavním aktérem tohoto článku, jsem zakoupil jako mládě po 2. svleku u jednoho chovatele z Brna. Již z počátku jsem mládě umístil do klasické plastové krabičky, vysoké 8 cm. Mládě velmi ochotně přijímalo potravu, kterou tvořili převážně nymfy cvrčků. Občas pavouk dostal také roztřiženého moučného červa, ale cvrčci jako potrava převažovali. Denně jsem lehce rosil. Mládě si upředlo malé hnízdo ve vrchní části nádržky. Následovaly další svleky : ; ; Po tomto 5. svleku přišel pavouk o pravou zadní kráčivou nohu, mojí neopatrnou manipulací, když jsem mu ji přiskřípl víčkem od krabičky. Ovšem jak ukázal další vývoj sklípkana, dnes je tento regenerát k nerozeznání od ostatních končetin. Další svleky následovaly : ; po tomto svleku jsem určil pohlaví. Jednalo se o samici. Pavouka jsem přemístil do celoskleněného terária o rozměrech 25x25x30 (d,v,š). Jako podklad jsem použil asi 5 cm v té době ještě kvalitního lignocelu. Zadní stěnu tvořil opískovaný polystyren. Do terária jsem umístil dva větší kusy kůry z ovocného stromu (tuším - švestka). Dále jsem do nádrže umístil mělkou napaječku. Pavouk si okamžitě začal zapřádat terárium. Další svleky : ; ; ; ; ; a konečně poslední svlek V té době již měla samice zapředené celé terárium. Měřila v těle cca 6 cm. Po tomto svleku jsem začal shánět samce. Sehnal jsem staršího samce, který měl ale již odslouženo a v 21:35 hod jsem jej umístil do terária samice. Dle očekávání samec ani nereagoval na milostnou předehru samice a proto posloužil jako večeře jsem sehnal samce druhého. Byl mladý (adult ), ale abnormálně malý se ve večerních hodinách přečerpal ve hodin jsem samce umístil do terária samice. Samice výrazně bubnuje do pavučiny a chvěje se. Toto trvalo cca 10 minut. Samec se ovšem samice bojí a před samicí neustále ustupuje. Samice ho následuje. Vylézá na stěnu terária, ze které padá a samice ho zabíjí jsem koupil opět staršího samce od kolegy Karola Chwistka. Samec byl i přes avizovaný poměrně pokročilý věk velmi čilý jsem ve večerních hodinách umístil samce do nádrže k samici. Samice se viditelně chtěla pářit, ale samec je apatický a na samici nereaguje. Samice se tentokrát ani nesnažila samce napadnout. Proto jsem ho z terária vyndal. Další pokus jsem učinil se stejným samcem. Zhruba 45 minut trvala milostná předehra, při které se oba aktéři chvěli a silně bubnovali. Samec se zřejmě samice bál, jakoby se vyhýbal styku. Přitom se samec chvěl, samice bubnovala a stavěla se samci do milostné pozice, aby mohl zasunout. Ten se o to během předehry 3 x pokusil. Počtvrté se mu podařilo na krátkou dobu zasunout embolus do pohlavního otvoru samice. Oba se v té chvíli nacházeli v ústí (otvoru) hnízda samice, pro samce ve velmi nevýhodné pozici. Samice se začala se samcem přetlačovat a poté se do samce zakousla. Nechal jsem ji ho opět jako poslední večeři před kokonem, neboť jsem byl tentokrát přesvědčen, že se páření povedlo se mi podařilo s určitostí identifikovat kokon, který samice klasicky zapředla do hnízda. Samici jsem se snažil nerušit, nebo t na každé menší vyrušení podrážděně reagovala a ihned zaujala obranný postoj takovým způsobem, že se málem převrátila. Také při vyrušení vždy silně udeřila předníma kráčivýma nohama o podklad. Samice v této době trávila většinu času v blízkosti zapředeného kokonu jsem spatřil, že z kokonu začínají vylézat mláďata a volně se pohybují v jeho blízkosti. Samici jsem proto lstí odlákal, když jsem dřevěnou tyčkou v rohu terária předstíral kořist a kokon jsem mezitím odebral. V kokonu o průměru cca 3 cm bylo asi 150 larev ve

34 druhém stadiu. Umístil jsem kokon s mláďaty do plastové krabičky a jako podklad jsem použil navlhčenou buničitou vatu. Samici jsem po několika dnech odpočinku předložil dvě menší myší holata. Obě s chutí pozřela. Mláďata byla poměrně velká začínají mláďata znatelně tmavnout jsou první kusy v 1. svleku. Abdomen mají rezavý, karapax a končetiny tmavé. Asi po 10 dnech jsem se pokusil mláďata poprvé nakrmit. Některá si vzala střižené cvrčky a moučné červy se mláďata svlékla do 2. svleku. Asi 30 mláďat jsem umístil jednotlivě do filmovek a zbytek jsem nechal pohromadě. Mláďata Pterinochilus murinus spolu mohou být delší dobu, neboť nejsou vůči sobě agresivní. Počítám, že je pohromadě nechám cca do 5. svleku. Pamphobeteus antinous Pocock, 1903 Tento překrásný zemní sklípkan má svoji domovinu v Peru a Bolívii, kde obývá převážně tropické lesy.jeho základní zbarvení je hnědé, až sametově černé. Abdomen má zčásti porostlý světlými chloupky.končetiny jsou tmavě hnědé až černé, u některých jedinců až do modra. Moje dospělá samice měří v těle 7,5 cm Bolívie). Jelikož se však jedná o mladou samici, nemusí to být její konečná velikost. Velikost pavouka také proto může záviset na lokalitě, ze které pochází. Jedinci z některých lokalit v Bolívii bývají větší, než jedinci z Peru. Dospělé samice z Bolívie mohou v těle měřit až 11 cm. Těmito rozměry se tento druh velmi vážně přibližuje rozměrům druhu Theraphosa blondii! Samci dospívají při dobré péči zhruba po 2,5 letech, samice asi po 4 letech.terárium pro tento druh je celoskleněné, o rozměrech 30x30x25 cm (š x d x v). Po dalším svleku samici samozřejmě přemístím do nádrže větších rozměrů.jako podklad jsem použil lignocel o vrstvě cca 5 cm. Vybavení terária tvoří mělká kameninová napaječka a úkryt z kameninového květináče příslušných rozměrů. Teplota se pohybuje okolo C (lokálně 28 C-topný kabel 30 W na pravém boku nádrže). Vzdušná vlhkost nižší, kolem 65 %- 75 %. Polovinu terária nechávám zcela suchou, druhou polovinu dle potřeby rosím. Krmím převážně velkými cvrčky a sarančaty. Myšího holátka se tato samice bojí, ovšem občas ho přijme mrtvé. Starost o mláďata tohoto druhu nijak zvlášť nevybočuje z běžné péče o ostatní zemní sklípkany. Při vyrušení tento druh nastavuje proti útočníkovi abdomen a vyčesává z něj poměrně nepříjemné chloupky, které při styku s kůží velmi svědí. Nejedná se tedy o kousavý druh, který by se bránil výpadem proti útočníkovi i když na jeho údajnou agresivitu některé prameny upozorňují. Opatrnost je však i přesto vždy na místě! Přes den přebývá poměrně často ve svém úkrytu a je aktivní v noci. Velmi často pije vodu z napaječky, proto ji často měníme za čistou. Mláďata tohoto druhu jsou světlá, s kresbou na abdomenu, jako většina mláďat tohoto rodu. S odchovem vlastní zkušenosti nemám, jelikož se mi nedaří sehnat adultního samce k páření. Někteří zahraniční kolegové uvádějí, že počet vajíček v kokonu se řádově pohybuje v desítkách, vyjímečně ve stovkách (150 ks, 264 ks..).

35 Rostliny v teráriu Stále více dotazů se v současné době týká tématu, jaké rostliny lze použít v teráriu. Předem musím upozornit, že nejsem botanik, proto mohou být některé názvy nepřesné. Více-méně, nejpoužívanějším rodem v teráriích, jak u bezobratlých, tak i u např.plazů je rod Scindapsus. Je nenáročný, odolný a rychle roste. Vydrží krátkodobé převlhčení i sucho. Dalšími běžnými rostlinami jsou různé druhy fíkusů (Ficus), které jsou též vhodné jak do terárií k bezobratlým, tak k plazům. Zvláště u plazů se potom také dají použít různé druhy bromélií, rostliny z čeledi Marantaceae, banánovníky, citrusy, olivovníky, monstery, filodendrony, palmy z čeledi Agavaceae, voděnky, myrta, kapradiny, jako např.ledviník (Nephrolepis exhaltata) atd. Některé z nich sice zimují, ale odolnější druhy v teráriích v pohodě zimu přečkají za stálého provozu. Opatrnost bych doporučil u rostlin rodu Diffenbachia, zvláště u plazů. V žádném případě bych např. u bezobratlých nedoporučil kaktusy. Při volbě rostlin do terárií člověk může použít fantazii. Je jich nepřeberná škála. Někteří chovatelé používají ke zkrášlení terária dokonce bonsaje. V obřích teráriích lze nalézt také např. orchideje. Myslím, že v každém dobrém květinářství umí poradit, jaké rostliny lze do terária použít, jaké jsou odolné, které jsou vlhkomilné, nejedovaté atd. Smrt sklípkana Holothele incei (Cambridge, 1898) Výskyt : Trinidad a Tobago Základní zbarvení tohoto sklípkana je černohnědé. Karapax je lesklý, zlatohnědý, na abdomenu má načervenalé, příčné pruhy. Velikost mé samice byla 4,5 cm v těle. Tuto adultní samici jsem získal v květnu Dle vyjádření původního majitele byla samice napářena půjčeným samcem z Německa. Tohoto nevelkého sklípkana jsem umístil do terária o rozměrech 20 x 15 x 8 cm (š x d x v). Jako podklad jsem použil 2 cm vysokou vrstvu lesní hrabanky. Jelikož byla napářená samcem z ciziny o kterém jsem nic nevěděl, umístil jsem jí samostatně, odděleně od ostatních pavouků, do tzv. karanténní zóny. Jak se později ukázalo udělal jsem dobře. Teplotu jsem zvýšil na 27 stupňů Celsia, s nočním poklesem na 23 stupňů. Denně jsem mírně rosil rosprašovačem. Samice v polovině června přijmula docela velkého cvrčka. Jevila se zcela zdravá, bez nějakých známek nemoci, či něčeho podobného. Při vyrušení se ze začátku stavěla do obranného postoje. Troufnu si říci, že měla vše potřebné k životu nastala změna v chování samice. Sklípkan začal být malátný, málo se pohyboval, ale vizuelně, na těle žádné známky nemoci neměl. Snížil jsem proto preventivně teplotu na cca 24 stupňů Celsia. Čekal jsem, co bude dál. Ráno mě čekalo nepříjemné překvapení. Samice byla mrtvá. Její tělo bylo jakoby rozpadlé, vnitřnosti rozložené, skoro na kaši. Samozřejmě jsem přemýšlel, čím to může být. Mám dojem, že smrt způsobil nějaký vnitřní parazit, pouhým okem neviditelný. Samice se tímto parazitem mohla nakazit

36 pravděpodobně od samce z Německa, který jí údajně pářil. Jaké štěstí, že jsem pavouka měl úplně jinde od ostatních sklípkanů! Nedokážu ani domyslet situaci, kdybych nebyl opatrný a umístil samici k ostatním pavoukům! Proto radím cizí sklípkany umístěte na pár týdnů do karanténního terária. Neopatrnost se může krutě vymstít. Planý kokon u sklípkana Tapinauchenius latipes (Ausserer, 1875) Tento stromový sklípkan má svojí domovinu ve Venezuele. Patří do podčeledi Avicularinae. Jedná se o menší druh. Moje adultní samice má v těle 4 cm. Základní zbarvení je hnědé s lesklou hlavohrudí. Jedná se o poměrně plachý druh. Při vyrušení většinou prchá do svého úkrytu. Svojí samici jsem získal po 5.svleku Nejdříve jsem pavouka umístil do plastové krabičky salátovky. Zde si upředl malé hnízdo. Jako krmení jsem předkládal menší cvrčky, které pavouk s chutí lovil. 6.svlek následoval , další 7.svlek , 8.svlek Po tomto svleku se mi podařilo určit pohlaví sklípkana. Jednalo se o samici. Po několika dnech jsem potom tuto samici přemístil do menšího skleněného terária, které je 25 cm vysoké, základnu má 15 x 15 cm. Jako podklad jsem použil lignocel. Dále jsem do nádrže umístil asi 10 cm vysokou umělou rostlinu a mělkou napaječku. Samice si postupně vystavěla asi 15 cm vysoké hnízdo ve tvaru úzkého trychtýře, které mělo spodní a vrchní vstup, ve kterém tráví většinu času přes den. Poté, co se vnovém teráriu adaptovala, začala opět s chutí přijímat potravu, kterou tvoří odrostlejší cvrčci. Další svlek (9.) následoval Asi v polovině června 2002 samice zalezla do svého hnízda a nevylézala ani v noci jsem pomocí baterky zjistil, že si samice vystavila planý kokon! Byl čistě bílý o průměru cca 2 cm. Nepřetržitě držela kokon ve svých chelicerách. Tento stav trval až do , kdy i s kokonem samice vylezla ven z úkrytu. Stále ho měla v chelicerách a ani na chvíli se od něj nevzdálila, nebo jsem to ani jednou nezaznamenal. V noci jsem samici viděl, jak s kokonem v chelicerách poměrně zmateně pobíhá po teráriu a zdržuje se většinou na stropě nádrže! Pavouka jsem samozřejmě nijak zvlášť nevyrušoval, pouze jsem pozoroval jeho činnost. V neděli 28. července 2002 samice kokon zničila. Nikde jsem po něm druhý den nenašel ani stopu. Po této příhodě potom samice začala opět normálně přijímat potravu a pozřela i malé myší holátko, které jsem se jí pokusil dát. Svoje hnízdo poté samice začala opět trochu upravovat. Trychtýřovité hnízdo je až do současnosti od země, až po strop nádrže, kde je zakončeno vchodem. Dne 16. srpna se pavouk opět svlékl (10.svlek). Několik dní po tomto svleku samice postupně sežrala tři velké cvrčky. Často je vidět mimo svůj úkryt i za bílého dne. Pan Klátil s p. Veselým ve své knize z roku 1995 Krasavci s chlupatýma nohama popisuje, kterak se sklípkani Tapinauchenius latipes nacházeli ve své domovině v broméliích, kde žili v blízkosti druhu Avicularia velutina. Dále zde také mimo jiné poznamenává, že se dokáží i na několik minut potopit pod vodu, nastřádanou v růžích bromélií. Zbývá jen dodat, že se jedná o malý, ovšem velmi pozoruhodný a sympatický druh.

37 Pterinochilus murinus Pterinochilus sp.(murinus group) usambara-orange form Předně musím všechny čtenáře upozornit, že je v rodu Pterinochilus jedním slovem chaos. Druh Pterinochilus murinus vědecky popsal Pocock, Uvádím zde proto tento údaj, jelikož se dá předpokládat, že je tento druh, tato oranžová forma do druhu P.murinus zařazena, jako jeho barevná forma (poddruh). Podčeleď: Harpactirinae Země výskytu: Tanzánie, Keňa, Zambie, Mozambik, Angola, JAR? Velikost je až 7 cm v těle u samic, samci bývají drobnější. Jedná se o sklípkana, který je svým chováním identický s druhem P.murinus. Jedná se o velmi rychlý, agresivní, vzteklý druh. Navíc toxicky velmi významný. Brání se obranným postojem, výpadem a jedovatým kousnutím, poté útěkem. Mláďata tohoto druhu chováme ve filmovkách, nebo v plastových krabičkách, větší jedince nejlépe v teráriích pro stromové druhy. Terárium silně zapřádá, staví si také s pomocí pavučin nory v substrátu. Jako podklad použijeme lignocel, neměly by chybět větve, případně miska s vodou a živé, či umělé rostliny. Sklípkan je mezi chovateli poměrně dosti rozšířen, některými chovateli je však zatracován pro svoji agresivitu. Mláďata tohoto druhu však vůči sobě agresivní nejsou. Měl jsem pohromadě 10 jedinců od 1.sv v jednom teráriu a chovali se vůči sobě velmi klidně, nenapadali se. Vzájemné útoky počali až od 5 svleku. Páření bývá většinou úspěšné, jelikož samci bývají někdy menší (jiná lokalita?), samice samce po páření většinou napadne a zabije. Samice po 8-10 týdnech zapřede kokon, nebo dva menší do hnízda, ze kterých zhruba po dalších 8 týdnech vypouští několik desítek mláďat. Vzácně samice vytvoří po nějaké době i třetí kokon. Mláďata bývají velmi žravá, s růstem nejsou problémy. Krmíme cvrčky, sarančaty, šváby, červy, holaty... Dospívají po 2,5-3 letech. Při každé manipulaci s tímto druhem je na prvním místě bezpečnost chovatele! Nedávno proběhla na serveru rozsáhlá diskuse mezi chovateli, která se tohoto druhu týkala. V prvé řadě se řešil správný, aktuální název sklípkana. Padaly různé varianty (poplatné své době) - Pterinochilus cf.murinus, Pterinochilus sp.(murinus group), Pterinochilus sp. usambara, Pterinochilus sp. usambarensis, Pterinochilus sp. orange form, P. murinus RCF-red colorform (murinus) atd.. Dokonce byl na některých výstavách prodáván pod názvem Pterinochilus mamillatus. Předně je třeba osvětlit, že Usambara je pohoří v Tanzanii. Název však může být zavádějící, protože toto pohoří není zrovna rozlohou nejmenší a může se v něm vyskytovat i několik různých forem. Přesto je uvedení této lokality v názvu lepší, než kdyby nebyla lokality uváděna vůbec. Nejnovější poznatky arachnologů, zahraniční literatura a obecný názor několika významných chovatelů mě však utvrzuje v přesvědčení, že sklípkan byl již do druhu P.murinus již zařazen a proto je název Pterinochilus murinus jediný správný. Jako dodatek lze uvést lokalitu výskytu, tedy např. pohoří Usambara. Nikde však není psáno, zda se tato forma nevyskytuje ještě někde jinde, mimo tuto lokalitu.

38 Poměrně nedávno byl celý rod Pterinochilus revidován, většina druhů byla synonymizována a dnes rod zahrnuje celkem 7 druhů (P.alluaudi, P.chordatus, P.leetzi, P.lugardi, P.murinus, P.simoni, P.vorax). Jiné názvy jsou tedy neplatné. Pterinochilus sp.(murinus group) usambara-orange form

39 Živé krmivo pro sklípkany Před několika lety jsem napsal článek, v němž popisuji netradiční způsoby krmení sklípkanů (krmení hovězím srdcem atd..). V tomto článku bych se chtěl zaměřit spíše na ty tradiční, také z mých osobních zkušeností. Mláďata od prvního svleku, kdy začínají v plné míře přijímat potravu (tím nevylučuji,že i larvy II potravu nepřijímají), krmím většinou roztřiženými červy Potemníka moučného (Tenebrio monitor), nebo menšími stadii Cvrčka banánového, či Cvrčka domácího (Acheta domestica). Krmení mláďatům v nádržkách většinou nechávám do druhého dne, kdy jim poté ubikace vyčistím od zbytků potravy, či vyndám živý krmný hmyz. Menší stadia mláďat krmím vždy dle potřeby s ohledem na periodiku svleků. Tedy pokud je viditelně mládě před svlekem a je dostatečně nakrmené, krmný hmyz do terária nedávám, jelikož by mohl tento hmyz při svleku sklípkana zranit, či zabít. Větší, subadultní jedince krmím většinou dospělci Cvrčka banánového, Cvrčka domácího, vyjímečně potemníkem Zophobas morio, menšími druhy švábů. Vždy zde opět přihlédnu k velikosti sklípkana. Obecné nepsané pravidlo zní, že kořist nesmí být větší než sklípkan sám. Dospělé sklípkany, tedy mám na mysli hlavně samice krmím většinou myšími a potkaními holaty u zemních a norových druhů, dospělými cvrčky a sarančaty u stromových druhů. Mimo velkých druhů sklípkanů totiž dospělé samce krmím jen dospělými cvrčky a to pouze v omezeném množství, tak aby byl samec nasycen, ne však přežrán. Při krmení krmná zvířata nesypu žádnou vitaminovou směsí, jak se to dělá u jiných terarijních zvířat. Ovšem krmný hmyz má v nádrži k dispozici strouhanou zeleninu a ovoce (salát, mrkev, jablko, kiwi atd..), kterou sypu kompletním krmivem pro krmný hmyz Terra Crick (firma JBL). Toto krmivo obsahuje převážně vitamíny A, D3, E, C. Touto směsí však krmivo pro krmný hmyz nesypu pouze kvůli sklípkanům, ale hlavně proto, že tímto hmyzem krmím také plazy. Sklípkani pravděpodobně drtivou většinu těchto vitamínů nedokáží nijak využít, proto používání vitamínových směsí v chovu sklípkanů není prvořadé a důležité. Živé krmivo nechám v teráriu VŽDY pouze do druhého dne, poté zbytky a nezkrmený hmyz z terária odstraním. Pokud jedinec není vyloženě před svlekem (např.začíná tmavnout abdomen) a přesto si nabízenou potravu nevzal, odstraním ji a krmení zkusím např. za pár dní, či za týden. Při krmení některých druhů může jít občas doslova o nervy. Hlavně při krmení mláďat, zařazených do tzv.stromových druhů. Takovýmto druhem je například sklípkan Heteroscodra maculata, nebo Stromatopelma calceata. Kdo krmil a druhý den čistil třeba 100 mláďat v 1-2 svleku druhu H.maculata, rozdělených po jednom ve filmovkách, ví o čem mluvím. Většinou totiž při manipulaci malí pavoučci s velikou rychlostí vyběhnou z filmovky a už je naháníte po podlaze. Když Vám takhle uteče každé třetí mládě, začnete používat slova, která lze zveřejnit jen po 22 hodině. Problém z čištěním zbytků potravy může také nastat u druhů, jako je např. Avicularia metallica. Mládě si už od prvního svleku začne ve filmovce vytvářet své malé hnízdo. Při krmení však na tomto hnízdě ulpí zbytek potravy (např.roztřižený potemník moučný) a při čištění musíte někdy nechtěně toto hnízdo pavoučkovi poškodit, nebo úplně zničit. Proto si tyto druhy někdy staví po každém krmení

40 nuceně nové hnízdo. Pokud zbytky potravy mláďatům z filmovky neodstraníme, začnou v krátké době plesnivět a je velké nebezpečí přenosu spórů plísní na pavouka. Obzvláště druhy rodů, jako je např. Avicularia jsou ke kontaminaci plísní poměrně náchylní. Ano, někteří chovatelé praktikují způsob chovu těchto mláďat tak, že je nechají několik prvních svleků pohromadě a rozdělí je po jednom do filmovek, nebo umělých kelímků později. Je to také řešení, kterému se v žádném případě také nebráním. Pokud se však jedná o vzácnější, komerčně úspěšný nebo chcete-li dražší druh, někteří chovatelé si toto kvůli riziku kanibalismu u mláďat rozmyslí a radši malé pavoučky již rozdělí po jednom v prvním svleku.relativně snadněji se krmí mláďata zemních druhů (např. rodu Brachypelma). Pokud se Vám podaří odchov, bývá zde většinou v kokonu na druhou stranu více mláďat, než u stromových druhů. Krmení např.400 malých pavoučků rozdělených po jednom ve filmovkách bývá pak také poměrně náročné. Pokud je však chov sklípkanů tak jako pro mě hlavně příjemným koníčkem a nevidíte v odchovech pouze finanční zisk, lehce se nad tyto nepatrná úskalí v chovu sklípkanů povznesete. Druhý svlek dospělého samce Brachypelma smithi (F. O. P.-Cambridge, 1897) Brachypelma smithi, zemní sklípkan z Mexika je mezi chovateli velmi oblíbený a dobře známý. Je to jeden z nejznámějších druhů vůbec. Jedná se o mírný druh, který je velmi vhodný pro začátečníky a je ozdobou každého terária. Proto jsem také před časem sháněl nedospělého samce ke své samici s vidinou úspěšného odchovu. Když se samec svlékl do dospělostního svleku, byl jsem velmi zklamán. Jeho bulbusy byly velmi malých rozměrů, tibiální háky také, nedokonale vyvinuté. Byl jsem přesvědčen, že tento samec by měl při páření problémy a kdo ví, jestli by vůbec byl páření schopen. Navíc jsem přišel o samici. Proto jsem se rozhodl samce nepůjčovat a nechat dožít u mě. Samec se po tomto dospělostním svleku nepřečerpal, nebo jsem to při mé časté nepřítomnosti doma nepostřehl. Na tom ale není pranic divného, jelikož někteří jedinci potřebují k přečerpání "popud" samice. Tedy její přítomnost poblíž samce, aby samec dostal k přečerpání "impuls". Ještě jsem však netušil, co bude přesně po 12 měsících následovat a jakým způsobem se v základech otřesou všechny poučky a pravidla v chovu těchto překrásných živočichů. Přesně po roce od prvního dospělostního svleku se tento samec svléknul podruhé!! Nevěřil jsem svým vlastním očím. Ráno vedle čerstvě svlečeného samce ležela svlečka, na které byly i když nepatrné, ale přece - tibiální háky a bulbusy. A vedle svlečky již tentokrát plně vyvinutý dospělý samec! Konzultoval jsem tuto moji zkušenost s několika chovateli. Také jeden chovatel ze Slovenska mi potvrdil, že jeho kolega měl před časem podobnou zkušenost také s tímto druhem. Obával jsem se tento článek i fotografie zveřejnit, přesto jsem se nakonec rozhodl, že to udělám. Ve všech možných literaturách jsem hledal vysvětlení. Nabízí se hned několik možností, jak mohla tato hříčka přírody vzniknout. Jednou z nich může být důsledek příbuzenského páření, nebo genetická porucha jedince. Ovšem to jsou pouze moje spekulace. Každopádně se stalo.

41 Foto svlečky samce Brachypelma smithi. Na konci obou makadel jsou viditelné bulbusy. Svým rozměrem velmi malé tibiální háky nejsou na fotografii dobře viditelné. Podruhé svlečený dospělý samec Brachypelma smithi s dobře viditelnými vyvinutými bulbusy.

42 Planý kokon u druhu Haplopelma lividum Haplopelma lividum Smith,1996 je překrásný sklípkan původem z Thajska, Laosu a Barmy. Ve své domovině obývá deštný prales, kde si buduje úkryty v kořenových systémech. Zbarvení: zadeček i hlavohruď jsou do hněda se slabou kresbou, nohy jsou jasně kovově modré, s načervenalými chloupky na nártu a stehnech. Sameček hnědě fialový, zadeček světle hnědý. Samec má tibiální háky. Délka v těle u samic kolem 5 cm. Svoji samici chovám v teráriu o rozměrech 20x25x30 cm (šxvxh). Do terária jsem umístil směs rašeliny s lignocelem o výšce vrstvy kolem 6-7 cm. Tento druh si rád hloubí v substrátu nory. Dále jsem do terária umístil živou rostlinu rodu Scindapsus. Nechybí mělká napáječka s čistou vodou a kůra jako úkryt, pod kterou si samice vyhloubila hlubokou noru. Pod kůrou si také samice vyhloubila noru, ve které tráví celý den. Jedná se o velmi plachý druh, který je aktivní hlavně v noci. Teplotu udržuji vyšší, C, vzdušnou vlhkost orientačně 70-80%. Při dobrých podmínkách chovu je tento sklípkan poměrně žravý. Krmím převážně cvrčky, ale odrostlejší jedinec přijme i malé myší holátko. Moje samice, která se naposledy svlékla květnu 2004 (9 svlek), se v polovině února ve svém úkrytu zabarikádovala, oba otvory silně zapředla a od té chvíle jsem ji neviděl. Samozřejmě jsem podle způsobu zapředení úkrytu tušil, co se bude dál odehrávat. Při svlékání se totiž nikdy podobným způsobem "nezabarikádovala". 1. března jsem samici spatřil s planým kokonem v chelicerách. Neustále se zdržovala s kokonem ve svém úkrytu, který před tím "rozšířila" na dvě spojené chodby. Kokon byl sněhobílé barvy, postupem času však začal tmavnout jsem měl opět u ústí nory možnost samici s kokonem vyfotografovat. Následující den samice kokon odložila mimo úkryt. Uvnitř se nacházela po otevření jen rozbředlá, zkažená neoplozená vajíčka. Tedy spíše zapáchající "hmota", která několik dní před tím vajíčky byla. Měl jsem přesto velkou radost, neboť to je neklamná známka její pohlavní dospělosti. Jelikož byla samice po tomto planém kokonu velmi vysílená, ihned jsem ji předložil několik velkých cvrčků a sarančat.

43 Haplopelma lividum samice s planým kokonem

44 Popis rodů Genus (rod): Aphonopelma Pocock,1901 Rozšíření: Amerika Velikost v těle: 6-8 centimetrů Terárium: cm výška ; 30 cm šířka, 25 cm hloubka, teplota C; vzdušná vlhkost %, úkryt např. z kůry, mělká napaječka, lignocel, nebo rašelina -vrstva cca 5 cm. Chování: klidný rod, při obraně vyčesává chloupky ze zadečku Genus(rod): Acanthoscurria Ausserer,1871 Rozšíření: Amerika Velikost v těle: 7 10 cm Terárium: 30 cm výška, cm šířka, cm hloubka, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napaječka, výška substrátu cca 8 cm Chování: mírně agresivní, vykopává chloupky ze zadečku Páření druhu Acanthoscurria geniculata. Samice je vlevo. Genus (rod): Avicularia Lamarck,1818 Rozšíření: Střední a Jižní Amerika Velikost v těle: 6 8 cm Terárium: cm výška, cm šířka, 30 cm hloubka, teplota C, vzdušná vlhkost %, do terária umístit větve, které pavouk použije ke stavbě hnízda, rostliny. Chování: při vyrušení prchají, občas obranný postoj

45 Samice Avicularia versicolor Genus (rod): Brachypelma Simon,1891 Rozšíření: Střední a Jižní Amerika Velikost v těle: 5 8 cm Terárium: cm výška, cm šířka, cm hloubka, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt z kůry, mělkou napaječku, výška substrátu cca 5 cm. Chování: při vyrušení vyčesává chloupky ze zadečku, obranný postoj jen zřídka, všechny druhy patří mezi klidnější sklípkany, při odchovu větší počet vajíček v kokonu (až 1500 kusů). Brachypelma auratum nedospělý samec Genus (rod): Citharischius Pocock,1900 Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 8 10 cm Terárium: 30 cm výška, cm šířka, cm hloubka, teplota C, vzdušná vlhkost %, vyšší vrstva substrátu, úkryt z kůry atd.., napaječka Chování: obranný postoj, agresivní, nebezpečí pokousání, toxicky významný. Genus (rod): Cyclosternum Ausserer,1871

46 Rozšíření: Střední a Jižní Amerika Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 25 cm výška, cm šířka, 20 cm hloubka, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt z kůry, napáječka. Chování: útěk, obranný postoj, zapřádá. Mládě druhu Cyclosternum fasciatum Genus (rod): Ceratogyrus Pocock,1897 Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 6 7 cm Terárium: 30x30 35x25 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka, vrstva substrátu 5-8 cm. Chování: obranný postoj, útěk, nebezpečí kousnutí, toxicky významný. Genus (rod): Chaetopelma Ausserer,1871 Rozšíření: Jižní Evropa, Afrika Velikost v těle: 2 6 cm Terárium: 15 25x x 25 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, substrát cca 8 cm, napáječka. Chování: obranný postoj, útěk. Genus (rod): Chromatopelma Schmidt,1995 Rozšíření: Jižní Amerika Velikost v těle: 5-6 cm Terárium: 25 x25 30 x25 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost 60 %,spíše sušší prostředí, úkryt, větev, staví většinou hnízdo těsně nad zemí, mírně zapřádají, napaječka, substrát 5 cm. Chování: vyčesává chloupky ze zadečku, klidný.

47 Samice překrásného druhu Chromatopelma cyanopubescens Genus (rod): Chilobrachys Karsch,1891 Rozšíření: Jižní Asie Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 30 x20 25x30 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost 70 %, zapřádají, možné větve, napaječku, rostliny. Chování: agresivní, obranný postoj, výpad, nebezpečí kousnutí, toxicky významný. Adultní samice Chylobrachis huahini Genus (rod): Grammostola Simon,1892 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 6 11 cm Terárium: x x 25 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost 65 %, úkryt, substrát cca 5 cm, napáječka. Chování: útěk, obranný postoj, klidný. Pomalejší růst. Genus (rod): Haplopelma Simon,1892 Rozšíření: Asie Velikost v těle: 5 7 cm

48 Terárium: 30 x x30 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, napáječka, substrát 6-8 cm, rostliny. Chování: při vyrušení -úprk, obranný postoj, výpad, rychlý, zbrklý (H.lividum), toxicky významný, hloubí hnízdo při zemi. Samice druhu Haplopelma robustum Genus (rod): Heteroscodra Pocock,1899 Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: x25 x 25 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, substrát 5 cm, rostliny. Chování: úprk, zuřivost, obranný postoj, výpad, rychlý, zbrklý, nebezpečí kousnutí, toxicky významný. Mírně zapřádá. Krásně zbarvený druh Heteroscodra maculata Genus (rod): Holothele Karsch,1879 Rozšíření: Střední a Jižní Amerika Velikost v těle: 4 6 cm Terárium: x 25 x 20 cm (VxŠxH), teplota C, vzdušná vlhkost 70 %, úkryt, napáječku. Chování: útěk, výpad, obranný postoj

49 Genus (rod): Hysterocrates Simon,1892 Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 6 8 cm Terárium: 30x35 40x35cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, vyšší vrstva substrátu cm. Chování: útěk, agresivní, výpad, nebezpečí kousnutí, toxicky významný! Mládě druhu Hysterocrates gigas Genus (rod): Lasiodora Koch,1850 Rozšíření: Jižní Amerika Velikost v těle: 6 10 cm Terárium: 20 30x30 40x35 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: obranný postoj, vyčesávání, útěk. Genus (rod): Lasiodores Schmidt & Bischoff,1997 Rozšíření: Jižní Amerika Velikost v těle: 6 7 cm Terárium: 20 30x30 40x30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: klidný, vyčesávání, útěk, obranný postoj.

50 Dospělá samice Lasiodores polycuspulatus Genus (rod): Lyrognathus Pocock,1895 Rozšíření: Jižní Asie Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 25-30x25 30x25 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: útěk, obranný postoj, výpad, rychlý. Genus (rod): Megaphobema Pocock,1901 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 7 9 cm Terárium: 30x30 35x30 35 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: útěk, obranný postoj, vyčesávání chloupků, výpad. Pomalejší růst. Genus (rod): Nhandu Lucas,1981 Rozšíření: Střední a Jižní Amerika Velikost v těle: 6 7 cm Terárium: 25x30x30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: útěk, vyčesávání chloupků, mírný.

51 Nhandu carapoensis Genus (rod): Pamphobeteus Pocock,1901 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 6-12 cm (12 cm P.antinous). Terárium: 30x30 40x30 35 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: vyčesávání chloupků, útěk, mírný. Dospělá samice překrásného druhu Pamphobeteus antinous těsně po svleku Genus (rod): Paraphysa Simon,1892 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle 5 7 cm Terárium: 25 x 25 x 25 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka. Chování: útěk, obranný postoj. Genus (rod): Phormictopus Pocock,1901

52 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 30 x 25 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka. Chování: útěk, obranný postoj, vyčesávání chloupků, výpad. Samice Phormictopus platus Genus (rod): Psalmopoeus Pocock,1895 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 4 7 Terárium: 35 x 25 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, které využije na stavbu hnízda, rostliny. Chování: rychlý, útěk, obranný postoj, výpad. Rychle roste. Mládě druhu Psalmopoeus cambridgei Genus (rod): Poecilotheria Simon,1892 Rozšíření: jižní Asie (Indie, Srí Lanka) Velikost v těle: 5 8 cm Terárium: 40 x 30 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, napáječku s vodou, rostliny. Chování: výpad, útěk, nebezpečí kousnutí, rychlý, toxicky významný! Zapřádá.

53 Poecilotheria rufilata Poecilotheria pederseni Genus (rod): Pterinochilus Pocock,1897 Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 30 x 25 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, napáječka s vodou, rostliny. Chování: výpad, útěk, obranný postoj, nebezpečí kousnutí, zuřivost při vyrušení, velmi rychlý, toxicky významný! Zapřádá.

54 Samice druhu Pterinochilus murinus Genus (rod): Selenocosmia Ausserer,1871 Rozšíření: Asie Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: x 25 x 25 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve, kůra jako úkryt, rostliny. Chování: útěk, obranný postoj, výpad, nebezpečí kousnutí, rychlý, toxicky významný! Mírně zapřádá. Nedospělý samec málo chovaného druhu Selenocosmia kovariki Genus (rod): Stromatopelma Karsch,1881? Rozšíření: Afrika Velikost v těle: 5 7 cm Terárium: 30 x 25 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve na stavbu hnízda, rostliny. Chování: velmi agresivní druh, výpad, obranný postoj, rychlý, zuřivý, toxicky významný!

55 Stromatopelma calceata Genus (rod): Tapinauchenius Ausserer,1871 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 4 6 cm Terárium: 25 x 20 x 25 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, větve na stavbu hnízda, rostliny. Chování: útěk, velmi rychlý. Samice Tapinauchenius latipes s kokonem Genus (rod): Theraphosa Thorell,1870 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika

56 Velikost v těle: cm Terárium: 30 x 50 x 40 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: obranný postoj, vyčesávání chloupků, útěk, výpad. Při chovu je třeba dávat pozor zejména na plísně v teráriu, na které je tento rod velmi choulostivý. Občas při vyrušení vydává zvuky podobné syčení. Theraphosa blondii největší sklípkan na světě Genus (rod): Xenesthis Simon,1891 Rozšíření: Jižní a Střední Amerika Velikost v těle: 9 11 cm Terárium: 30 x 40 x 30 cm, teplota C, vzdušná vlhkost %, úkryt, napáječka s vodou. Chování: mírný druh, útěk, obranný postoj, chloupky. Acanthoscurria geniculata

57 Acanthoscurria juruenicola Aphonopelma pallium

58 Aphonopelma bicoloratum Aphonopelma chalcodes

59 Avicularia metallica Brachypelma albopilosa

60 Brachypelma boehmei Brachypelma klaasi

61 Brachypelma vagans Brachypelma smithi

62 Citharacanthus spinicrus Ceratogyrus darlingi

63 Eathlus pulcherimaklaasi Lasiodora parahybana

64 Lasiodora cristata Megaphobema mesomelas

65 Nhandu coloratovillosum Poecilotheria ornata

66 Poecilotheria regalis Pamphobeteus sp. platyomma

67 Phormictopus cancerides Pterinochilus murinus usumbara v obranném postoji

68 Poecilotheria formosa Tapinauchenius plumipes

69 Heteroscodra maculata Nhandu carapoensis

70 Haplopelma sp., která se prodává pod názvem aureopilosum Tapinauchenius latipes

71 Mládě sklípkana, kterého známe jako El coco z Kostariky Avicularia sp.; Lokalita Peru

72 Aphonopelma seemanni Avicularia bicegoi

73 Avicularia geroldi Avicularia minatrix

74 Ceratogyrus sanderi Cyriopagopus paganus

75 Pterinochilus lugardi Holothele incei

76 Ephebopus cyanognathus Grammostola alticeps

77 Iridopelma hirsutum Lasiodora difficilis

78 Megaphobema mesomelas Ceratogyrus darlingi

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů. PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů PAVOUKOVCI pavouci, sekáči, roztoči, štíři KORÝŠI VZDUŠNICOVCI mnohonožky, stonožky, hmyz PAVOUKOVCI PAVOUCI SEKÁČI ROZTOČI ŠTÍŘI PAVOUCI zadeček stopka hlavohruď

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 16. 2. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 16. 2. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 16. 2. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Třídění bezobratlých živočichů Téma: Pavoukovci Metodický

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

MORČATA Eliška Kopincová 30. 01. 2014

MORČATA Eliška Kopincová 30. 01. 2014 Eliška Kopincová 30. 01. 2014 ŘÁD Hlodavci PODŘÁD Morčatovci ČELEĎ Morčatovití PODČELEĎ Morčata ROD Cavia DRUH Cavia aperea VELIKOST 22-35 cm HMOTNOST 1100-1800g DOBA BŘEZOSTI asi 68 dní MLÁĎATA 1 až více

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

Terária...4 Terarijní komplety...5-17 Venkovní terária...18 Doplňky...19 Vzorník pozadí...20-21 Inkubátory...22-23

Terária...4 Terarijní komplety...5-17 Venkovní terária...18 Doplňky...19 Vzorník pozadí...20-21 Inkubátory...22-23 Terária...4 Terarijní komplety...5-17 Venkovní terária...18 Doplňky...19 Vzorník pozadí...20-21 Inkubátory...22-23 Přestože je firma TERAECHIS firmou mladou, která vznikla počátkem roku 2006, má tato firma

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.20.Bi.Obojzivelnici Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 18.

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Plazi Jméno a příjmení: Tomáš Vyhnal Třída: 5 Školní rok: 2013/14 Garant / konzultant:mgr. Marcela Sasková Datum odevzdání: 31. 3. 2014 1 ČESTNÉ

Více

Vlastní výroba terária

Vlastní výroba terária Vlastní výroba terária Zde se pokusím alespoň zhruba popsat výrobu svých dvou domácích terárií. Do domácí výroby jsem se pustil hlavně z důvodu, že jsem potřeboval větší prostor pro své leguánky obojkové

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: č. materiálu: VY_52_INOVACE_015 Irena Prexlová Třída/ročník: Datum

Více

Okoun říční - Perca fluviatilis

Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční - Perca fluviatilis Okoun říční je značně rozšířenou rybou celého severního mírného pásu. Obývá Evropu, značnou část Asie a také Severní Ameriku. kde žije poddruh P. fluviatilis flavescens

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice

Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Malé a ještě ne zcela osrstěné mládě klokana dama, v této době ještě samo neopouští vak samice Klokan dama obývá pobřežní oblasti v jižní a západní Austrálii, žije i na některých okolních ostrovech. Patří

Více

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec

Obojživelníci. rekonstrukce života v karbonském močálu fosilní krytolebec OBOJŽIVELNÍCI Obojživelníci stará skupina obratlovců(známí od prvohor - devon, asi 350 mil. let), která se vyvinula z lalokoploutvých ryb první obratlovci, kteří osídlili souš - nejstaršími obojživelníky

Více

VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25

VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25 VY_32_INOVACE_05_SPLEŠŤULE BLÁTIVÁ_25 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovické škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Tvorba trvalého preparátu

Tvorba trvalého preparátu BIOLOGIE Tvorba trvalého preparátu V rámci následujícího laboratorního cvičení se studenti seznámí s technikou tvorby trvalých preparátů členovců. Gymnázium Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace

Více

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I

O O B J O ŽIV I E V LNÍC Í I Základní škola a mateřská škola Lázně Kynžvart NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS_03 Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Ročník: 5. Autor: Pavlína Sedláková NÁZEV: VY_32_INOVACE_01_CJS _ 09 Vzdělávací oblast:

Více

DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY

DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY MILESTONE 03 ŽIVOT V PŮDĚ within the framework of the EU-funded project "ACT WELLL!" DOPLNĚNÍ METODIKY, VÝUKOVÉ POMŮCKY Ivana Plíšková Brno, December 2014 LIPKA-ŠKOLSKÉ ZAŘÍZENÍ PRO ENVIRONMENTÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB)

Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) TISKOVÁ ZPRÁVA Název - téma: Příběh vejce černého čápa z Vysočan. Ze dne: 28.9. 2012 Místo konání: Vysočany (TC) - Chrančovice (PS) Sedlíkovice (ČB) Vlastní zpráva: Všechno to začalo 2.5. 2012 brzy ráno

Více

1. Základy plotové konstrukce

1. Základy plotové konstrukce BETONOVÉ PLOTY V posledních letech si stále na větší oblibě získávají ploty z betonových štípaných tvarovek a nebo z dutinových betonových tvarovek s povrchem napodobujícím pískovec a nebo jiný kámen.

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Nové. Vakoveverka létavá ( Petaurus breviceps )

Nové. Vakoveverka létavá ( Petaurus breviceps ) Nové Vakoveverka létavá ( Petaurus breviceps ) Důkazem toho,že mezi terarijní zvířata nepatří jen hadi a štíři je poslední dobou stále se rozmáhající chov i tak pro nás nezvyklých druhů mezi něž bezesporu

Více

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo

Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Soutěž Život kolem nás 2016 I. kolo Identifikace školy, obec: Třídní kolektiv: 1. Velkým tématem prvního kola soutěže bude hmyz. Abyste věděli, jak se hmyz pozná, doplňte následující slova nebo slovní

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B

ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B ZÁKLADNÍ ŠKOLA ÚPICE-LÁNY PALACKÉHO 793, 542 32 ÚPICE ABSOLVENTSKÁ PRÁCE LÁSKA ZVÍŘAT ANEB JAK SE ZVÍŘATA ROZMNOŽUJÍ ŠKOLNÍ ROK 2012-2013 RADIM ČÁP 9.B OBSAH I Úvod II Teoretická část 1 Bezobratlí 1.1

Více

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka

Český svaz ochránců přírody. Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Český svaz ochránců přírody Záchranná stanice a Ekocentrum Pasíčka Obojživelníci a jejich funkce v přírodě Ukazatelé čistoty vod a prostředí Jako první reagují na změny životního prostředí Patří do potravy

Více

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů. (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich plazů (pomůcka k přípravě na poznávačku ) Třída: PLAZI Na území České republiky žije celkem 11 druhů plazů ze tří řádů. Z řádu želvy je u nás původní jen jediný

Více

Členovci. Vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: členovci Podkmeny nohatky trilobiti klepítkatci korýši

Členovci. Vědecká klasifikace Říše: živočichové Kmen: členovci Podkmeny nohatky trilobiti klepítkatci korýši Členovci představují největší kmen živočišné říše se značným hospodářským významem. Mimo hmyz k nim patří také například korýši, pavoukovci a další důvěrné známé skupiny bezobratlých. Stavba těla Tělo

Více

Víte, že? Orel skalní. Ptáci

Víte, že? Orel skalní. Ptáci Orel skalní Délka těla: 80 až 95 cm Rozpětí křídel: 195 až 230 cm Orel skalní patří k největším ptákům dravcům vůbec. Nejčastěji ho můžete zahlédnout letícího. Orel představuje velmi elegantního letce,

Více

mlok Rozmnožování : Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při

mlok Rozmnožování : Zvlášť aktivní a pohybliví jsou mloci skvrnití v období páření. Na jaře se objevují během března a dubna. Samečkové pobíhají při 1 Popis Salamandra salamandra (Linnaeus, 1758) - mlok skvrnitý Syn.: Salamandra maculosa (Laurenti, 1768), mlok černožlutý, m. obecný, m. zemní, ohnižil Čeleď: Salamandridae - mlokovití Status: SO, VU,

Více

POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST POZNÁVÁNÍ HMYZU I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_255 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 ÚSTNÍ ÚSTROJÍ

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

chovu Základy jsou ale stejné počtu či velikosti chovaného druhu Miska s vodou a příslušným krmením skořápku)

chovu Základy jsou ale stejné počtu či velikosti chovaného druhu Miska s vodou a příslušným krmením skořápku) Chov drobných hlodavců Podmínky chovu Každý druh vyžaduje individuální podmínky chovu Základy jsou ale stejné Jako základ je chovná nádoba, která je úměrná počtu či velikosti chovaného druhu Miska s vodou

Více

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH. 1. moucha domácí

ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH. 1. moucha domácí ČLENOVCI V LIDSKÝCH PŘÍBYTCÍCH 1. moucha domácí 1. moucha domácí Třída : hmyz Oči mouchy jsou složeny z tisíců čoček jednotlivce a jsou velmi citlivé na pohyb. Ústní ústrojí je sosák se sacími polštářky.

Více

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * *

Hmyz * * * * * * tři páry nožek = 6 nožek vyrůstají vždy zespodu hrudi křídla, pokud jsou, tak vyrůstají vždy nahoře z hrudi * * * Hmyz * * * toto je pomoc pro ty, kdo byli vybráni do soutěže Poznej a chraň- téma všechno lítá co má i nemá peří Není nutné se naučit všechno!! Prostě se bavte a zajímejte, prohlédněte si to, co vás zajímá...

Více

Čukotské. Beaufortovo moře moře TEXT A FOTO: M D. RUSKO USA (Aljaška) Silver Salmon KANADA. moře Aljašský zál. Tichý oceán XXXXXX

Čukotské. Beaufortovo moře moře TEXT A FOTO: M D. RUSKO USA (Aljaška) Silver Salmon KANADA. moře Aljašský zál. Tichý oceán XXXXXX Grizzly na dosah Jsou oprávněně považováni za krále severu. Majestátní, neoblomní, ale také tolerantní, pokud je zbytečně neprovokujete. A když se poštěstí, dostanete se k nim téměř na délku paže. 2 KOKTEJL

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_014

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Inovace výuky Člověk a jeho svět Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs3/09 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Člověk a jeho svět Člověk

Více

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh:

Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Jméno autora: Mgr. Hana Vlková Datum: 5. 3. 2012 Ročník: 6. A Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis Tematický okruh: Třídění bezobratlých živočichů Téma: Šestinozí Metodický list/anotace:

Více

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo.

Živočichové. Všichni živočichové mají jednu věc společnou živí se jinými živými organismy. Téměř všichni se mohou pohybovat z místa na místo. Živočišná říše Živočišná říše Živočišná říše je obrovská. Skládá se z pěti skupin obratlovců, zvaných savci, ptáci, plazi, obojživelníci a ryby. Kromě nich však existuje velké množství živočichů, které

Více

Procambarus alleni - Modrý floridský rak. http://macenauer.eu/clanek/procambarus-alleni-modry-floridsky-rak

Procambarus alleni - Modrý floridský rak. http://macenauer.eu/clanek/procambarus-alleni-modry-floridsky-rak Macenauer.eu Autor: Ing. Jaroslav Macenauer ml. Autor fotek: Luboš Lang Chov i odchov tropických raků Cambarellus, Cambarus, Cherax, Orconectes, Procambarus a jiných z oblastí Austrálie a severní - střední

Více

Význam ochrany přírody

Význam ochrany přírody Význam ochrany přírody 1. Velký, protože příroda představuje podmínky pro náš život a představuje přirozenou krásu pro náš duševní život. 2. Na světě nejsme sami, žijí s námi i jiné živočišné a rostlinné

Více

Morče CHOV. Je několik možností, jak morče ubytovat:

Morče CHOV. Je několik možností, jak morče ubytovat: Stanislav Kisiov 17.1.2011 CHOV Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je

Více

T.O. Zlatý list. plackovací práce. Táborová kuchyně. 2016 Jaromír Bláha - Ježek

T.O. Zlatý list. plackovací práce. Táborová kuchyně. 2016 Jaromír Bláha - Ježek T.O. Zlatý list plackovací práce 2016 Jaromír Bláha - Ježek Úvod Úvod V této práci popíši práci vedoucích a přípravu jídla v táborové kuchyni a její vybavení. Již několikátým rokem dělám vedoucího v kuchyni

Více

techniky lovu a vybavení Lov z ukotvené lodě

techniky lovu a vybavení Lov z ukotvené lodě Lov z ukotvené lodě Pro rybaření na vodní hladině je v podstatě zapotřebí pouze dvou věcí, a to lodě a nějakého pohonu (motor, vesla). Říkám však raději v podstatě, protože nic z toho vám není platné,

Více

Losos obecný - Salmo salar

Losos obecný - Salmo salar Losos obecný - Salmo salar Losos obecný je jednou z nejzajímavějších ryb. Asi nejvíce fascinoval lidi tah losů z moře na vzdálená trdliště na horním toku řek a jejich sebezničující vůle překonat všechny

Více

PLAZI HADI PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_277 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 7 ZNAKY HADŮ NEMAJÍ KONČETINY

Více

Příručka k projektu EVVO. Život ve škole

Příručka k projektu EVVO. Život ve škole Příručka k projektu EVVO Život ve škole I. Co je cílem této příručky K příručkám přistupujeme s rozporuplými pocity. Často je používáme až všechno ostatní selže. Na druhé straně příručky jsou jednoduchým

Více

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Lidoopi. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Lidoopi Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 5. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se skupinou vyšších primátů, kam patří ze zoologického hlediska

Více

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH

Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH TEXT: DANA ADAMOVÁ, FOTO: MATYÁŠ ADAM Rok se sýkorou koňadrou ANEB OBSAZENOST PTAČÍCH BUDEK V MĚSTSKÝCH ZAHRADÁCH Již od roku 2009 probíhá na školách dlouhodobý program Zvyšování hnízdních možností ptáků

Více

8. 3. 2013 Martin Pospíchal

8. 3. 2013 Martin Pospíchal 8. 3. 2013 Martin Pospíchal Rubrika: Typ: Čeleď: Rozšíření: Obojživelníci Sladkovodní Ambystomatidae Mexiko: jezera Lago de Chalco a Lago de Xochomilco popis: Někdy se mu také říká vodní dráček nebo tygří

Více

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství.

Na jehličnanech se vyskytují nejobávanější škůdci lesního hospodářství. Škůdci na smrku Rozsáhlé monokultury jehličnanů pěstované v nepřirozených podmínkách, často ve špatném zdravotním stavu, poskytují škůdcům bohatou nabídku potravy a příhodné podmínky k rozsáhlým gradacím

Více

Prémiová venkovní podlahová krytina

Prémiová venkovní podlahová krytina Prémiová venkovní podlahová krytina 2 / 3 TWINSON TO NEJLEPŠÍ Z OBOU SV TU Vítejte ve světě Twinson, kde příroda a technika kráčí ruku v ruce. Twinson je vyroben ze dřeva a PVC. Spojením výhod obou materiálů

Více

Jací jsme? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO?

Jací jsme? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO? Dokážete správně napsat jména na popisky u výběhů opic v liberecké ZOO? PAVIÁNI Jací jsme? Na Zemi přilétá delegace ze spřátelené části vesmíru, která se velmi zajímá o život na naší planetě. Úkolem vašeho

Více

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) Obsah Chov kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)... 1 Obsah... 1 Historie... 1 Zoologické zařazení... 2 Rozšíření... 2 Legislativa... 3 Zoologie... 4 Ekologie...

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Tak tohle je Jůlie. Jůlie - žížala obecná

Tak tohle je Jůlie. Jůlie - žížala obecná 1 Tak tohle je Jůlie. Jůlie je žížala obecná. Jako správná žížala, je celá růžová, někdy trochu dočervena a její tělo je dlouhé, válcovité a rozdělené do několika článků - kroužků. Proto taky můžeme o

Více

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26

VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 VY_32_INOVACE_19_VRABEC DOMÁCÍ_26 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Vážení milovníci přírody, milé děti,

Vážení milovníci přírody, milé děti, Vážení milovníci přírody, milé děti, obdrželi jste brožurku Mezinárodní komise pro ochranu Odry před znečištěním s názvem Hmyz. Jsme mezinárodní organizace, která působí na území České republiky, Polské

Více

BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA

BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA BRASSAVOLA BRASAVOLA DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH 50 ORCHIDEJE VHODNÉ DO DOMÁCÍCH PODMÍNEK 51 DRUHY VHODNÉ PRO PĚSTOVÁNÍ V DOMÁCÍCH PODMÍNKÁCH Druhy a kultivary

Více

Kroměřížský akvaristický spolek, o. s.

Kroměřížský akvaristický spolek, o. s. ŘÁD OCHRANY ZVÍŘAT PŘI VEŘEJNÉM VYSTOUPENÍ AKVARIJNÍCH RYB, VODNÍCH A TERARIJNÍCH ŽIVOČICHŮ PŘI PRODEJNÍCH SETKÁNÍCH AKVARISTŮ A TERARISTŮ CHOVATELŮ, PŘI VÝSTAVÁCH SPOLEČENSKÝCH, SOUTĚŽNÍCH A PRODEJNÍCH

Více

Chráněné rostliny a živočichové Květnice

Chráněné rostliny a živočichové Květnice Chráněné rostliny a živočichové Květnice Oměj vlčí Zvonek boloňský Roste ve vlhkost zadržujících, avšak dobře odvodňovaných půdách na horských loukách. Jeho tmavě zelené listy postrádají palisty. Tyto

Více

Pozorování vnější stavby těla pavouků

Pozorování vnější stavby těla pavouků BIOLOGIE Pozorování vnější stavby těla pavouků V rámci následujícího laboratorního cvičení studenti pozorují, určí a popíší některý z běžných druhů pavouků, s nimiž se běžně setkávají ve svém okolí a procvičí

Více

Kondenzace vlhkosti na oknech

Kondenzace vlhkosti na oknech Kondenzace vlhkosti na oknech Úvod: Problematika rosení oken je věčným tématem podzimních a zimních měsíců. Stále se nedaří vysvětlit jev kondenzace vlhkosti na zasklení široké obci uživatelů plastových

Více

Kočka domácí je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je typickým zástupcem skupiny. Má pružné

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace

CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI. Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/21.2490 VY_32_INOVACE_85_PR7 ČLENOVCI Základní škola a Mateřská škola Nikolčice, příspěvková organizace Ing. Ladislav Straka Kmen členovci se třídí na třídy Kmen: ČLENOVCI Třída: PAVOUKOVCI

Více

Název: Pozorování exuvií různých živočichů

Název: Pozorování exuvií různých živočichů Název: Pozorování exuvií různých živočichů Autor: RNDr. Lenka Simonianová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Výukové materiály Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie, výtvarný

Více

Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení

Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení Škodlivé druhy mravenců v ČR a možnosti jejich hubení Seminář: Škodlivé druhy mravenců RNDr. Václav Rupeš, CSc. Konzultant pro desinsekci a deratizaci Sdružení DDD 5. března, 2013 Popovičky Mravenci stručně

Více

Pracovní list Tropické deštné lesy

Pracovní list Tropické deštné lesy Pracovní list Tropické deštné lesy 1) Přečtěte si následující text a: a. červeně označte informace týkající se přírodních poměrů tropického deštného lesa b. modře označte informace týkající se fauny tropického

Více

Kamenný obchod firmy Rataj

Kamenný obchod firmy Rataj Kamenný obchod firmy Rataj Při návštěvě skleníků pěstírny akvarijních rostlin firmy Rataj v Šumperku jsem zavítal i do jeho kamenného obchodu. V akvaristice se pohybuji poměrně dlouho a viděl jsem už spoustu

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Obojživelníci (prezentace)

Více

K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky.

K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky. Některé druhy těchto masožravých rostlin vytvářejí pasti o objemu až 2 litry. G K Na konci listů visí na úponkách nápadné pasti džbánečkovitého tvaru zvané láčky. Její obvyklou kořistí je hmyz o velikosti

Více

Název materiálu: Mokřadní ptáci

Název materiálu: Mokřadní ptáci Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Koníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká

Koníček mořský. Jehla velká, hranatá, uzoučká Amur bílý - žije v rybnících a řekách - původně z Asie (řeka Amur) - živí se makrovegetací (vodní rostliny, řasy) - v Čechách má délku kolem 1m a hmotnosti 15-20kg - rychle se stal velmi oblíbenou rybou

Více

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena.

Tygři jsou obligátní masožravci. Dávají přednost lovu velkých kopytníků, často zabíjejí divoká prasata, a občas jelena. Dominik Dufek Třída: 7.C Datum: 7.3 2013 Zeměpisné rozšíření: Čína Zajímavosti: poslední volně žijící jedinec tohoto poddruhu byl spatřen v roce 1994 a proto se má za to, že tygr jihočínský ve volné přírodě

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN

TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN Základní škola profesora Josefa Brože Vlachovo Březí Komenského 356, PSČ: 384 22 IČO: 47258721 tel.: 388 320 215 okres Prachatice TRAUMATOLOGICKÝ PLÁN Obecná ustanovení Tento traumatologicky plán je platný

Více

Význam raků v minulosti

Význam raků v minulosti Chov raků Význam raků v minulosti z historických záznamů je známo, že: -při svatbě Viléma z Rožumberka padlo za oběť 5200 kop raků (312 tisíc kusů) v 2. polovině 19. století - rozvoj dovozu raků do Francie

Více

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402

TÉMA: Stromy. (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 TÉMA: Stromy (listnaté) Vytvořil: Mgr. Aleš Sucharda Dne: 30. 10. 2011 VY_32_inovace/7_402 1 Anotace: Výukový materiál prezentace seznamuje žáky s listnatými stromy Jazyk: Český jazyk Očekávaný výstup:

Více

KLIKY VARIACE TŘÍČTVRTEČNÍ KLIK KLIK S ROZPAŽENÍM. Lze provádět od 2. týdne. Lze provádět od 7. týdne

KLIKY VARIACE TŘÍČTVRTEČNÍ KLIK KLIK S ROZPAŽENÍM. Lze provádět od 2. týdne. Lze provádět od 7. týdne KLIKY VARIACE TŘÍČTVRTEČNÍ KLIK POČET OPAKOVÁNÍ 0 INTENZITA střední Lze provádět od. týdne Začněte na všech čtyřech, pak přeneste váhu vpřed, tak, aby byla téměř celá na pažích. Pokrčte a překřižte nohy.

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 22 Dřevokazný hmyz

Více

Anglický plnokrevník. Appaloosa

Anglický plnokrevník. Appaloosa nebývá vyšší jak 170 cm a chová se ve všech základních barvách. Jeho původ sahá do Anglie, je temperamentní a odvážný. Pro svoji rychlost se využívá v dostizích. Anglický plnokrevník měří 145 155 cm a

Více

Denní motýli Nové Paky

Denní motýli Nové Paky ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Denní motýli Nové Paky a okolí Věra Tranová Vedoucí ročníkové práce: Mgr. Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010 / 2011 1 Prohlašuji,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní

Více

SLON. Spoj hlavu s trupem. Pak ze světlefialové plastelíny uválej čtyři tlustší a kratší válečky slonovy nohy.

SLON. Spoj hlavu s trupem. Pak ze světlefialové plastelíny uválej čtyři tlustší a kratší válečky slonovy nohy. SLON Vytvoř si vlastní zoologickou zahradu plnou exotických zvířat. Tohle je první obyvatel tvojí zoo slon africký! Zajímalo by tě, proč má slon chobot? Na troubení? Přesně tak! Troubí, když se mu něco

Více

6. Přírodní památka Profil Morávky

6. Přírodní památka Profil Morávky 6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké

Více

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ:

I. JAK SI MYSLÍM, ŽE MOHU BÝT PRO TÝM PROSPĚŠNÝ: Test týmových rolí Pokyny: U každé otázky (I - VII), rozdělte 10 bodů mezi jednotlivé věty podle toho, do jaké míry vystihují vaše chování. V krajním případě můžete rozdělit těchto 10 bodů mezi všechny

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 259 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.9.2012 Ročník, pro který je DUM určen 7. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

OCHRANA PLAZŮ V ZAJETÍ

OCHRANA PLAZŮ V ZAJETÍ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

Habermaaß-hra 4135. Vyřezávání Afrika

Habermaaß-hra 4135. Vyřezávání Afrika CZ Habermaaß-hra 4135 Vyřezávání Afrika Vážení rodiče, vyřezávání je prastará metoda tvarování dřeva. Je to forma umění, která žádá ostré nástroje. Je Vaší zodpovědností rozhodnout, zda je Vaše dítě připraveno

Více

SLEEP PRODUCTS PÉŘOVÉ PŘIKRÝVKY A POLŠTÁŘE Z BÖHMERWALDU

SLEEP PRODUCTS PÉŘOVÉ PŘIKRÝVKY A POLŠTÁŘE Z BÖHMERWALDU SLEEP PRODUCTS PÉŘOVÉ PŘIKRÝVKY A POLŠTÁŘE Z BÖHMERWALDU SPÁNEK JAKO V HEDVÁBÍ JE TO KRÁSNÝ POCIT. ZACHUMLAT SE DO JEMNÉ A HEBKÉ PŘIKRÝVKY, SLADCE USNOUT A NÁSLEDUJÍCÍHO RÁNA SE PROBUDIT PLNÝ ČERSTVÝCH

Více

KLE L COV O Í Í PTÁCI Michaela Macková

KLE L COV O Í Í PTÁCI Michaela Macková KLECOVÍ PTÁCI Michaela Macková Úvod Chov ptáků patří ke koníčkům nabízejícím každému, kdo se jimi zabývá, nesmírné možnosti. Každý chovatel si může opatřit různé druhy lišící se velikostí, barvou i nároky.

Více

Instalační podmínky. Obsah. pro střídače SUNNY CENTRAL 400LV, 400HE, 500HE, 630HE

Instalační podmínky. Obsah. pro střídače SUNNY CENTRAL 400LV, 400HE, 500HE, 630HE Instalační podmínky pro střídače SUNNY CENTRAL 400LV, 400HE, 500HE, 630HE Obsah V tomto dokumentu jsou popsány rozměry, minimální vzdálenosti, které je nutné dodržet, množství přiváděného čerstvého a odváděného

Více

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída:

Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice. Domácí zvířata. Třída: Základní škola a Mateřská škola G. A. Lindnera Rožďalovice Domácí zvířata Jméno a příjmení: Jaroslav Mlejnecký Třída: 5. Školní rok: 2013/2014 Garant / konzultant: Mgr. Nina Dyčenková Datum odevzdání:

Více

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE

LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE LABORATORNÍ PRÁCE Z BIOLOGIE datum: číslo LP: jméno: hodnocení: / 50 bodů ANATOMIE KAPRA 1) ZAŘAZENÍ V SYSTÉMU ORGANISMŮ: Zařaďte kapra obecného do systému organismů: (4 body) říše: kmen: podkmen: nadtřída:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice 5. PŘÍČKY I. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů

Více