Reflexe v procesu učení

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Reflexe v procesu učení"

Transkript

1 Je to pozoruhodná publikace, která dává nahlédnout do kuchyně zajímavých a v nejednom případě také věhlasných protagonistů zkušenostního a reflektivního učení. Českému čtenáři se tak nabízí jedinečná a nezřídka inspirativní příležitost znovu a znovu, přitom ale z různých úhlů se dozvídat o znalostech a zkušenostech v knize dotazovaných expertů, ale třeba také využít přečtené k přemýšlení o reflexi ve vztahu k vlastnímu učení se nebo jiné činnosti. Milan Pol Knihu pokládám za uznáníhodný počin. Podařilo se v ní totiž sdružit příspěvky autorů, kteří u nás a ve světě patří k význačným odborníkům v tematice zkušenostně reflektivního učení. Na střídmě vymezeném, ale právě proto dobře přehledném textovém prostoru přináší poznání svého tématu koncentrované jak na základě hlubokých znalostí, tak neméně hlubokých zkušeností autorů jednotlivých kapitol. Je to tedy kniha, která svým čtenářům nabízí mnoho poznatků, moudrost a inspiraci na poměrně malém prostoru. Přitom téma reflexe, jak texty v této knize přesvědčivě vypovídají, patří k těm, která v současné době stojí za zvláštní pozornost. Jan Slavík Jan Nehyba, Bohumíra Lazarová, David A. Kolb a kol. Reflexe v procesu učení. Desetkrát stejně a přece jinak Reflexe v procesu učení Desetkrát stejně a přece jinak Jan Nehyba Bohumíra Lazarová David A. Kolb Fred A. J. Korthagen David Boud Peter Jarvis Jennifer A. Moon Jan Kolář Saša Dobrovolná Jakub Švec Josef Valenta Masarykova univerzita, Brno 2014

2 Reflexe v procesu učení Desetkrát stejně a přece jinak Jan Nehyba, Bohumíra Lazarová David A. Kolb Fred A. J. Korthagen David Boud Peter Jarvis Jennifer A. Moon Jan Kolář Saša Dobrovolná Jakub Švec Josef Valenta

3 Vydání této publikace bylo v souvislosti s realizací projektu Zkušenostní a reflektivní učení podpora profesní přípravy studentů (CZ.1.07/2.2.00/ ) podpořeno Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Recenzovali: prof. PhDr. Milan Pol, CSc. doc. PaedDr. Jan Slavík, CSc Masarykova univerzita ISBN

4 Obsah ÚVOD O rozplétání reflexe Jan Nehyba, Bohumíra Lazarová Neprobádaný život nestojí za život David A. Kolb Je škoda, když se reflexe stane jen fintou Fred A. J. Korthagen Zkušenost patří člověku David Boud Není na mně, abych učil pravdu Peter Jarvis Učit (se) z příběhu Jennifer A. Moon Reflexi za nás nikdo neudělá Jan Kolář Nedobrovolnost je užitečné legalizovat Saša Dobrovolná V účtárně se přece s lanem nepracuje Jakub Švec Fajn. Ale co to znamená pro edukaci? Josef Valenta ZÁVĚR SUMMARY LITERATURA O AUTORECH

5 Úvod Reflexe, zkušenost a učení tři často spojované pojmy, které se v (nejen) pedagogicky laděné literatuře objevují již několik desítek let. Reflexe je zde téměř jednohlasně považována za nezbytnou a účinnou cestu k učení ve specifických situacích, v různých skupinách či ve vztahu k naplnění určitých cílů. Obvykle se využívá tam, kde ve znalostech nejde jen o změny kvantitativní (vím něco víc), ale o změny kvalitativní (vím něco jinak) lze-li však vůbec kvantitu a kvalitu poznání od sebe takto oddělovat. Propagátory zkušenostně reflektivního učení jsou zkušenost a její reflexe považovány nejen za nezbytnou součást každého učení, ale dokonce za důležitou podmínku úspěšné práce a spokojeného života. Zkušenosti a její reflexi v procesech učení se věnuje řada autorů a jména některých z nich získala celosvětový věhlas. K tvorbě této publikace jsme přizvali některé české renomované autory lektory v oblasti zkušenostně reflektivního učení a našli jsme odvahu oslovit i vybrané zahraniční autory, kteří jsou novodobými, odbornou veřejností uznávanými tvůrci teorií či modelů zkušenostního učení. Měli jsme to štěstí, že naše pozvání ochotně přijali. Věděli jsme, že teorie oslovených autorů jsou v českém prostředí dobře známé, a chtěli jsme se proto dozvědět také něco více o jejich zkušenostech s vedením skupin, o jejich přesvědčeních a praktických postupech. Zjednodušeně řečeno: jak vlastně se zkušeností a reflexí v učících se skupinách pracují či pracovali a co jim vlastní zkušenost s touto prací přinesla či ještě přináší. Aniž bychom usilovali o zcela jednotnou strukturu textů, chtěli jsme alespoň dílčím způsobem získat odpovědi na předem stanovené otázky. Ty jsme zformulovali na základě diskusí v naší pracovní skupině ACOR 1 a poslali jsme je autorům v písemné podobě. Ptali jsme se na skupiny, se kterými ve svém profesním životě měli možnost pracovat, jakou s nimi mají zkušenost, na jaké cíle se zaměřovali/zaměřují, jaké postupy v práci se skupinou používali/používají a na jakých přesvědčeních či teoriích je měli/mají založené. Zajímali jsme se také o to, jak se jim jejich práce dařila a jaké pochybnosti ve vztahu k reflexi a zkušenostnímu učení mají. 1 ACOR je Akademické centrum osobnostního rozvoje, které vzniklo jako specializované pracoviště Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity; od roku 2006 se věnuje otázkám osobnostního a sociálního rozvoje a v posledních letech rovněž zkušenostně reflektivnímu učení (www.acor.cz). Z důvodu plynulosti textu používáme synonymně pojmy reflektivní, zkušenostní i zkušenostně reflektivní učení, i když jsme si vědomi terminologické nejednotnosti. Vždy máme na mysli učení se ze zkušenosti za využití reflexe. Úvod 7

6 Od počátku bylo zřejmé, že nebude možné získat odpovědi na všechny otázky od všech oslovených autorů, a písemný způsob komunikace nám neposkytoval velký prostor pro další bezprostřední dotazování. A tak jsme v prvních verzích obdrželi texty dlouhé i krátké, s větším či menším důrazem na teorii či praxi, více či méně osobní a otevřeně vypovídající. Nejednou jsme požádali naše autory o další vyjasnění či doplnění a pokládali jsme jim doplňující otázky. Mnohé texty jsme se svolením autorů krátili a upravovali tak, abychom se co nejvíce drželi naší původní představy o rozhovorové publikaci, aby texty byly pro čtenáře co nejvíce srozumitelné a přinesly i více vřelejšího osobního sdělení než jen studené a strohé akademické texty. Je tedy možné, že některé z nich budou čtenáři vnímat jako více teoretické, jiné jako vyprávění, resp. příběhy o tom, čemu autoři ve své lektorské práci věří. Potěšila nás otevřenost, s jakou psali o svých přesvědčeních, radostech i pochybnostech, které jim práce s různými skupinami přináší. V této publikaci tedy nabízíme čtenáři jedinečná setkání s jedenácti autory deseti textů. Do první části publikace jsme zařadili autory směřující svá sdělení více k teoriím, které stojí v základech jejich práce se skupinami; autoři z druhé části publikace se cíleněji zaměřují na svou praxi a otevřeněji píší o svých přesvědčeních a zásadách, které ve své práci uplatňují. Seřazujeme texty za sebe na pomyslnou linku vedoucí od teorie k praxi, i když jsme si vědomi limitů, které takové snahy o rozdělení představují. Záměrně a částečně i symbolicky otevíráme publikaci teoreticky laděným sdělením dvou autorů dlouholetých spolupracovníků ACORu Jana Nehyby a Bohumíry Lazarové; sdělením, které poskytuje následujícím příspěvkům pojmový, definiční rámec. V dalších třech textech ve světě i u nás dobře známí zahraniční autoři David Kolb, Fred Korthagen a David Boud připomínají své teorie reflexe a obohacují je, ve snaze odpovědět na naše otázky, o vlastní zkušenost s reflexí, o to, čemu v práci se skupinami věří. V odborné veřejnosti neméně známý Peter Jarvis odpovídá na naše otázky stručně, ale ochotně a pružně reaguje na naše další všetečné doptávání. Ve svém textu tak nabízí čtenáři celou řadu moudrých zásad a přesvědčení, o která se opírá, resp. vždy opíral, chtěl-li skutečně podporovat procesy učení ve skupinách studentů. Vpravdě hluboký vhled do zkušeností vytěžených ze své mnoholeté praxe pak nabízí Jennifer Moon, která s námi sdílí svůj způsob práce s příběhy, skrze něž stimuluje proces učení. Ve druhé části publikace nabízíme prostor čtyřem českým autorům: Janu Kolářovi, Saše Dobrovolné, Jakubu Švecovi a Josefu Valentovi. Čtenář zajímající se o reflexi a práci se skupinou všechna tato jména patrně dobře zná. Jde o zkušené lektory, kteří po léta velmi úspěšně pracují s různými skupinami (nezřídka v pedagogickém kontextu) a snaží se rozvíjet vlastní způsoby práce s nimi. Nabízejí čtenáři svou zkušenost, pojetí i ověřené postupy. Publikace je určena těm čtenářům, kteří se zajímají o zkušenostně reflektivní učení a práci se skupinami zejména tedy lektorům a všem, kteří v této oblasti usilují o rozvoj teorie i praktických postupů. Věříme také, že si publikace najde cestu k pedagogům 8 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

7 a studentům pedagogických oborů, pomůže jim prohloubit svůj zájem o zkušenostně reflektivní učení, přijmout rozhodnutí pokoušet se ve své praxi o využívání zkušenosti a reflexe v práci se svými žáky. Víme, že to není snadné, a také víme, že reflexe zkušenosti není jedinou efektivní, všemocnou a vždy využitelnou cestou k učení. Ale věříme, že stojí za povšimnutí. Tým ACORu Úvod 9

8 2 Neprobádaný život nestojí za život David A. Kolb Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? Ve své práci využívající reflexi praxe jsem se zaměřoval zejména na studenty doktorského studia, jejich disertační výzkumy a doktorské semináře. Nejsystematičtěji a nejintenzivněji jsem se po více než deset let věnoval využívání metody konverzačního učení, která byla popsána v naší knize Conversational Learning: An Experiential Approach to Knowledge Creation [Konverzační učení: zkušenostní přístup k vytváření znalostí] (Baker, Jensen, & Kolb, 2002). Co je nebo bylo cílem Vaší práce s touto skupinou? Šlo o podporu učení se ze zkušeností během konverzace s cílem pomoci studentům rozvíjet se zevnitř ven. To znamená, pomoci jim přemýšlet o jejich vlastních zkušenostech a myšlenkách, aby byli schopni je zveřejnit a prověřit v dialogu a konverzaci se sobě rovnými. Roky, kdy jsem byl účasten vysokoškolského vzdělávání, vedly k rozčarování nad diskurzním modelem vzdělávání. Privilegované diskurzy byly předávány studentům, aby si je osvojili způsobem, jenž devalvuje vlastní názory a zkušenosti. Byl jsem ovlivněn jak Freirem, tak i Gadamerem, jehož přesvědčení, že konverzace je vždy významnější než vědomí jakéhokoliv jejího aktéra, znamená velkou kritiku role všemocného profesora. Řekl, že konverzaci nevytváříme, pouze se jí účastníme významnější konverzace se děje v hlavě každého člověka, v průběhu čtení a v širším kulturním prostředí. Jedná se o konverzaci, kterou mé vědomí nedokáže postihnout v její celistvosti, která je dynamická a k jejímuž průběhu mohu já i ostatní přispět a společně ji vytvářet. Systematický výzkum a hodnocení konverzačního přístupu k učení jsou uvedeny v publikaci Conversational Learning [Konverzační učení]. Zvláštní pozornost si zaslouží kapitola šestá, v níž její autorka Alice Kolb popisuje více než dvanáctiletý výzkum zaměřený na sledování vývoje seminárních konverzací na základě tematické analýzy úvodů konverzací. Tematická analýza těchto dokumentů názorně dokládá Gadamerovu myšlenku, že rozhovor je významnější než vědomí jedné osoby. Jak pracujete s reflexí ve skupině? Moje role vedoucího semináře byla velmi ovlivněna nedirektivním přístupem Rogerse. Tento přístup vytváří ve skupině atmosféru naprostého respektu bez jakýchkoliv intervencí. 2 Neprobádaný život nestojí za život 23

9 Kurz byl koncipován s využitím hosta, který si připravil multidisciplinární referát. Tento referát následně poskytl mnoho témat k úvahám a vedl ke změně pohledu na problematiku učení a lidského rozvoje (ukázku osnovy kurzu lze nalézt na com). Studenti si před každou hodinou prošli zadanou četbu a připravili si jednu stránku s možnostmi, jak by začali konverzaci na dané téma. Tyto krátké eseje byly zařazeny na začátek každé hodiny, aby určily strukturu konverzace a aby se dostalo na všechny příspěvky jednotlivých účastníků. Jaké teorie či přesvědčení tvoří základ Vaší práce? Mým teoretickým základem pro podporu lidského učení a rozvoje je teorie zkušenostního učení (Kolb, 1984). Nejsem jejím autorem, ale objevil jsem ji v pracích významných učenců 20. století, kteří ve svých teoriích o procesu učení a rozvoje přisoudili zkušenosti ústřední roli zejména John Dewey, Mary Parker Follett, Paulo Freire, William James, Carl Jung, Kurt Lewin, Jean Piaget, Carl Rogers a Lev Vygotsky. Tato teorie obsahuje komplexní model zkušenostního učení a multi-dimenzionální model rozvoje dospělého jedince. Je zde popsáno, jak se zkušenosti prostřednictvím cyklu učení zahrnujícího prožívání (experiencing), reflexi, myšlení a jednání mění v učení. To je definováno jako proces, ve kterém znalosti vznikají přeměnou zkušenosti. Znalosti vyplývají z kombinace uchopení a transformace zkušenosti (Kolb, 1984, s. 41). Model teorie zkušenostního učení vykresluje dva protichůdné způsoby uchopení zkušenosti konkrétní zkušenost a abstraktní konceptualizaci a dva protichůdné způsoby přeměny zkušenosti reflektivní pozorování a aktivní experimentování. Učení se na základě zkušenosti je proces vytváření znalostí, jenž zahrnuje tvůrčí napětí mezi zmíněnými čtyřmi způsoby učení. Proces je zobrazen jako idealizovaný cyklus učení nebo spirála učení, v níž se student dotýká všech jejích částí prožívání, reflexe, myšlení a jednání v rekurzivním procesu v reakci na vzdělávací situaci a na to, co se učí. Bezprostřední konkrétní zkušenosti (prožívání) jsou základem pro pozorování a reflexe. Tyto reflexe jsou vybírány a zužovány do abstraktních pojmů (myšlení), které mohou ovlivňovat jednání. Zmíněné aspekty pak mohou být aktivně testovány a sloužit jako návody pro vytváření nových zkušeností (viz obrázek 1). V teorii zkušenostního učení je reflexe definována jako vnitřní transformace zkušeností. Takto široká definice zahrnuje několik konkrétnějších reflektivních postupů, vzájemně odlišných stylem učení a úrovní rozvoje. Tři reflektivní styly učení v Kolb Learning Styles Inventory 4.0 (Kolb & Kolb, 2011, 2013) definují kontinuum reflexe. Imaginativní styl je zaměřen na tradiční transformaci obrazů, které jsou stále poněkud ponořené v konkrétních dojmech a pocitech. Druhým extrémem je styl analytický, kde jde o manipulaci abstraktních symbolů zcela nezávislých na zkušenosti a kontextu. Někde mezi tím je styl reflektivní, zabývající se hlubšími významy nezbytnými pro integraci obrazů a symbolů. 24 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

10 3 Je škoda, když se reflexe stane jen fintou Fred A. J. Korthagen Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? Dělám kurzy pro různé cílové skupiny, ale většinou jsou to skupiny učitelů nebo jejich vzdělavatelů, mnohdy smíšené. Stále častěji však pracuji i s jinými skupinami z oblastí, jako jsou ošetřovatelství, podnikatelské prostředí, sociální sféra apod. Je zřejmé, že moje práce je uplatnitelná ve všech odvětvích, kde lidé pracují s lidmi, a zejména v těch profesích, kde jde o pomoc druhým. Navíc pracuji jako poradce, který pomáhá školám včetně vysokých zkvalitňovat kurikulum a uplatňovat techniky podporující reflexe u žáků a studentů. Nové směry v oblasti výuky a učitelského vzdělávání vyžadují přehodnotit názory na to, jak nejlépe propojovat teorii s praxí. V této souvislosti je pro vzdělávání učitelů reflexe ústředním pojmem. Jak uvedli Calderhead a Gates (1993, s. 2), podstatou reflexe je to, že umožňuje odborníkům analyzovat praxi, diskutovat o ní, hodnotit ji a měnit. U téměř každého přístupu k reflexi vidíme zřetelný vztah reflexe a praxe. Je to vztah cyklický, neboť skrze reflexi rozvíjíme své poznání, to pomáhá zlepšovat naše chování v praxi, toto chování lze pak znovu reflektovat a tak dále. Jak ve skupině pracujete s reflexí? V práci využíváme model ALACT. Začátkem 80. let pomohl tento model vytvořit nový rámec vztahu mezi praxí a reflexí, v němž zaujímají jedinec a jeho osobní koncepce, emoce a potřeby důležitější postavení. V publikacích Korthagen (1985) a Korthagen et al. (2001) jsme zpracovali úpravu modelu Kolba a Frye tak, že nový model popisuje ideální proces učení v praxi a z praxe v pěti fázích: 1 jednání (Action); 2. zpětný pohled na jednání (Looking back on the action); 3. uvědomění si podstatných aspektů (Awareness of essential aspects); 4. tvorba alternativních postupů jednání (Creating alternative methods of action); 5. vyzkoušení (Trial), které samo je novým jednáním, tedy počátkem nového cyklu (viz obr. 2). 3 Je škoda, když se reflexe stane jen fintou 31

11 Tvorba alternativních postupů jednání 4 Uvědomění si podstatných aspektů Vyzkoušení Jednání 2 Zpětný pohled na jednání Obrázek 2. Model ALACT, popis strukturovaného procesu reflexe. Tento model o pěti fázích se nazývá ALACT podle počátečních hlásek názvů jednotlivých fází (viz obr. 2). Dnes je součástí studijních programů učitelství po celém světě. Jakmile si učitelé osvojí kompetence růstu, dokážou procházet jednotlivými fázemi modelu samostatně. V praxi však bývá zapotřebí počáteční pomoc kouče nebo kolegy. Čtenáře, které zajímá podrobnější diskuse k modelu ALACT a z něj vycházející zásahy kouče ve prospěch reflexe, odkazuji na Korthagen et al. (2001, s nebo v českém překladu 2011, s ). Učitelé tuto reflexi o pěti postupných fázích mnohdy neprovádějí dostatečně hluboce a nadále se soustředí na hledání rychlých řešení (tzv. akčně orientovanou reflexi) namísto podstatných jevů, které se skrývají za reflektovanou situací v praxi. V první fázi modelu se například nachází znepokojivá zkušenost, jako je disciplinární problém v učitelově třídě, druhá fáze (zpětný pohled) je pak pouhým závěrem, že šlo o nedobrou zkušenost, výsledkem třetí fáze (vědomí podstatných aspektů) je, že děti se mají chovat tišeji, a čtvrtá fáze (tvorba alternativních metod jednání) spočívá v tom, že je třeba, aby byl učitel přísnější. Pokud se ve fázi páté (vyzkoušení) ukáže, že taková reflexe nepřinesla zlepšení, začnou mnozí studenti učitelství kritizovat model ALACT jako nepříliš prospěšný. Takové reakce na modely reflexe nejsou ostatně omezeny jen na model ALACT. Už před řadou let usoudili Hoy a Woolfolk (1989), že studenti často pokládají reflexi za nepraktickou 32 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

12 4 Zkušenost patří člověku David Boud Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? Většina mé práce se odehrává se skupinami v kurzech vzdělávání dospělých a s vysokoškolskými studenty andragogiky. Věnoval jsem se reflexi i v rámci osobnostního rozvoje v různých organizacích, většinou ve veřejném sektoru, pracoval jsem s lékaři, sestrami a dalšími odbornými pracovníky ve zdravotnictví. Obecnou charakteristikou všech těchto skupin je, že jde o zkušené praktiky, kteří mají bohaté zkušenosti, na nichž lze stavět. Zaměřujeme se vždy na zkušenosti, ne na abstraktní ideje a koncepce. Nejnáročnější práce je se skupinami studentů formálního studia pedagogických oborů. Nejsou zvyklí na zkušenostní učení, zpočátku jsou podezřívaví a zdráhají se sdělovat pocity a zkušenosti. Reflexi se věnuji dvěma způsoby. Prvním způsobem tam, kde proběhla určitá společná událost či pracovní aktivita. Každý člen skupiny se na ni dívá z vlastní perspektivy, která je dána jeho minulostí a situací. Když mluvíme o těchto různých pohledech na společnou činnost, účastníci nabízejí svou perspektivu, nepřímo se od ostatních učí a uvažují o tom, co viděli a prožili. Druhý způsob spočívá v tom, že každý člen skupiny přijde s nějakou zkušeností zvenčí. Ostatní ať jednotlivci nebo skupiny procházejí zprostředkovanou zkušeností jako posluchači, věnují pozornost původní zkušenosti a jejím souvislostem s životem mluvčího. U tohoto způsobu je čas strukturován tak, aby se do reflexe mohli zapojit všichni účastníci, a to kombinací individuální práce, konzultace a skupinové činnosti. Vůbec není pro ostatní důležité a to zdůrazňuji mít přesné povědomí o dané jedinečné zkušenosti, která je reflektována. Ta patří člověku, který ji prožil, a jako takovou ji musíme respektovat. Druhá osoba tu je od toho, aby mu pomohla s ní naložit. Pokud je skupina ochotna poskytnout tomuto člověku čas na reflexi, pak z hlediska individuálního učení vůbec nezáleží na tom, je-li příslušná zkušenost přístupná ostatním. Co je cílem Vaší práce s těmito skupinami? Při činnostech spojených s reflexí je nejčastějším cílem umožnit účastníkům poučení z vlastních zkušeností. Nejde tu o myšlenky vštěpované učitelem. Samozřejmě se lze učit i tak, že zkoumáme zkušenost prostřednictvím teorie, ale to nenazývám reflexí. Vysvětluji přitom model reflexe komplexní zkušenosti (níže uvedu podrobnosti), cvičíme některé jeho prvky (např. věnujeme zpětný pohled zkušenosti, pozornost pocitům atd.) a potom 4 Zkušenost patří člověku 39

13 nechávám účastníky přistoupit ke zkušenosti, které nebyli s to porozumět, pomocí jiných mechanismů, jako je studium odborných pramenů. Následně si nechám vylíčit průběh cvičení a zabývám se problémy, které vyvstanou. Všechno děláme v prostředí výslovné dohody o zachování mlčenlivosti, to znamená, že se mimo skupinu nedostane nic z toho, o čem její členové hovoří. Taková činnost v učebně trvá několik hodin, a i tak dospějeme jen ke vzorku toho, co lze těmito přístupy dosáhnout. Jak ve skupině pracujete s reflexí? Moje role spočívá v tom, že přesvědčuji druhé o smyslu učení se ze zkušenosti a o tom, že jde o smysluplnou činnost, které se mají věnovat dobrovolně. Nic není povinné a každý se může vyhnout jakékoliv části celého procesu. Příležitostně se stane, že několik lidí z určité fáze odstoupí, ale obecně to nikdy nebyl problém. Když například proběhne v učebně určitá simulace nebo sehrání rolí, navážu následujícím rozborem: jednotlivě každého požádám o zapsání co nejvíce poznámek k tomu, co proběhlo kdo co komu řekl, jaké se projevily emoce, jaké kroky kdo podnikl, co z věci vyvstává a podobně. Potom utvoříme dvojice, které se mají soustředit na emoce, jež v nich událost vzbudila formulovat, jak se cítí, jaké pocity věc vyvolala, které pocity si uvědomovali a které naopak neregistrovali. Chci, aby se soustředili na kladné pocity, následně na záporné, a ptali se, zda jim něco překáží ve skutečně zřetelném přemýšlení o věci. Druhý z dvojice si má všímat, zda jsou informace o události jasně srozumitelné. Potom ve větší skupině požádám účastníky o sdělení, co ze simulace nebo sehraných rolí vypozorovali, kde podle nich mělo dojít k důležitému učení a které problémy vyžadují další ventilování a diskusi, případně vypracujeme o události kolektivní zprávu. Na závěr účastníci jednotlivě absolvují proces, při němž zaznamenávají podněty k přehodnocení své zkušenosti dávají ji do souvislostí s jinými prožitými zkušenostmi, spojují ji s myšlenkami a emocemi vzniklými v jiných situacích a obecně přiřazují smysl události jako celku. Výše popsané procesy i původní model zkušenostního učení, z nějž tyto procesy vycházejí (Boud, Keogh, & Walker, 1985; Boud & Walker, 1990), se týkají individuální reflexe, třebaže uskutečňované ve skupinovém uspořádání. Jde tedy o to, aby se každý člověk naučil něco, co konkrétně pro něj má smysl. Nejde o učení kolektivní. I když členové skupiny reflektují společnou událost, cílem je učení každého jednotlivce skrze skupinově koncipovanou reflexi. Většina publikované literatury se věnuje individuálnímu učení, ačkoliv to není vždy zřetelné. V letech jsem se angažoval v evropském projektu, který probíhal ve Švédsku a zkoumal reflexi na pracovištích s explicitním zaměřením na skupinové učení. Neslo to s sebou revizi modelů reflexe, tak abychom mohli prostudovat jejich použitelnost pro skupinové učení v organizacích (Cressey & Boud, 2006). I když výsledná publikace uvádí 40 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

14 5 Není na mně, abych učil pravdu Peter Jarvis Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? S běžnou vysokoškolskou výukou jsem skončil už před více než deseti lety. Jako přednášející teď jen hostuji většinou na různá témata z okruhu vlastní práce. Takže to, co o sobě napíšu, budou tak trochu dějiny. V jistém smyslu tedy nemám žádné cílové skupiny. Když jsem v posledních letech učil na vysoké škole, byli to moji doktorandi. Reflexi jsem od nich očekával. Knihu The Practitioner Researcher (1999) jsem vlastně napsal pro ně. Práce s dospělými studenty mě vždycky bavila; nároční studenti byli výborní, byli to většinou ti nejchytřejší a nejlépe přispívali k věci. Chtěl jsem po studentech, aby pochopili procesy učení a svým způsobem porozuměli tomu, co sami dělají při výzkumu. Musel bych se vrátit aspoň o dvacet let zpět do doby, kdy jsem učil postgraduální kurzy, a tehdy jsem měl za cíl přimět studenty k tomu, aby mysleli nikoli jen přijímali to, co já vyučuji. Říkal jsem jim, že jim klidně můžu povídat nesmysly. Nebylo na mně, abych je učil pravdu. Mým úkolem bylo pomáhat jim učit se. Občas jim to přišlo těžké, ale chtěl jsem, aby práci ve skupinách a případně i celou hodinu vedli studenti. Moje kniha Adult and Continuing Education: Theory and Practice (1983 a několik dalších vydání) vychází z kurzu, který jsem dával dohromady se studenty jsou to vlastně poznámky, podle nichž jsem si připravoval hodiny, rozšířené o poznatky ze seminářů, v nichž studenti učili své kolegy. Mým úkolem bylo naučit je vyučovat. Z jakého důvodu si myslíte, že to bylo pro studenty obtížné? Studentům se takový způsob práce zdál být obtížný proto, že od profesorů očekávali odpovědi, řekněme fakta, která si zapamatují a ve vhodný okamžik zopakují. Bylo pro ně nezvyklé slyšet, že ode mě fakta nedostanou. Ale nebylo na mně, abych je učil pravdu, ať již jakoukoli. Na mně bylo vzbudit v nich zájem o obor, tak aby o něm mohli diskutovat, nejen opakovat, co jim řekne někdo jiný. Takto se naučili pohlížet na výuku ve škole na odborných školách, ba i na školách vysokých. Myslím, že změna očekávání je postupný proces, a věřil jsem tomu, že v sobě vybudují jiná očekávání od role učitele. V tomto smyslu jsme je museli učit, jak být studentem a někým, kdo se učí, a ne prázdným sudem, do nějž něco nalejeme. Já jsem od studentů očekával, že budou dělat zkoušky, a mým úkolem bylo podpořit u nich schopnost analýzy a sebedůvěru k odpovědím. 5 Není na mně, abych učil pravdu 47

15 6 Učit (se) z příběhu Jennifer A. Moon Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? Často přemýšlím o tom, co mě přimělo psát o reflexi. Nezačínala jsem s tím, že bych měla na mysli konkrétní cílovou skupinu, spíš se mi chtělo zkoumat myšlenku reflektování a její vztah k učení. Ještě se k tomu vrátím. Pozorovala jsem určitý problém, který mě inspiroval v myšlení. Pracovala jsem tehdy v oblasti zdravotnického vzdělávání, koncipovala způsoby pomoci pracovníkům v různých pracovních rolích, kteří vedli zdravotnické vzdělávání pro lidi z praxe. Byly to velmi krátké kurzy. Účastníci takového vzdělávání (zdravotní sestry, policisté, učitelé) vynakládali značné úsilí na to, aby našli potřebný čas pro aplikaci získaných poznatků. Většinou se jim líbil kurz i myšlenky, které na něm zazněly, ale jakmile se vrátili ke každodenní práci, museli nahrazovat zameškanou dobu a postupně nové myšlenky zapomínali. Přišlo mi tedy užitečné zavést do kurzů reflexi, aby lidé mohli přemýšlet nad tím, jak začlenit nové věci do všední praxe. Také jsem kurz rozdělila tak, aby mezi první a druhou částí byla zásadně prodleva, chvíle k reflektivnímu myšlení. Pracuji se skupinami, které většinou sestávají z vysokoškolských učitelů a lidí z prostředí profesního rozvoje. Jejich odbornost je různá, většina kurzů je v tomto smyslu smíšených. Dříve jsem často pracovala v kontextu oborů zdravotnických, hlavně v oblasti vzdělávání zdravotních sester, ale i na obchodních školách, na fakultách technických oborů. Pracovala jsem i s odbornými sociálními pracovníky, skupinami školitelů praktických lékařů, učiteli účetnictví a jejich žáky, pracovníky a studenty v oblasti médií, výzkumníky z různých oborů, postgraduálními studenty, nyní také s lidmi z prostředí uměleckých disciplín a designu. Pokud jde o cílové skupiny, je to tedy velmi široká škála. V poslední době v souladu s vývojem britské situace týkající se kvalifikace učitelů na vysokých školách jsem vedla hodně akcí pro začínající vysokoškolské učitele nejrůznějších oborů. S reflektivním učením pracuji už nějakou dobu, znám tedy cesty šíření myšlenky reflexe. Koncem 90. let se uvažování nad praxí rozvíjelo v profesích ošetřovatelské péče. Zřejmě to bylo tím, že je to obor značně specifický, který potřebuje najít jiné způsoby vzdělávání, než jsou tradiční medicínské didaktiky. Zavedení prvku reflexe bylo důležitou součástí těchto změn. Také si myslím, že určitou roli hrála skutečnost, že jde o doménu žen, a řekla bych, že ženám sedí reflexe víc než mužům ať už to mají v povaze nebo jsou k tomu 6 Učit (se) z příběhu 53

16 vedeny, či snad obojí, to nevím. V době, když jsem začínala psát, přemýšleli už o hodnotách reflexe i učitelé. Zdálo se, že vzdělavatelé učitelů nabádají své studenty k reflexi, ale sami nic takového nedělají, kdežto vzdělavatelé ošetřovatelského personálu se reflexí sami zabývali. To samozřejmě zase zevšeobecňuji. Ale když jsem naťukla genderovou problematiku, povím vám ještě něco: za ta léta jsem zjistila, že pokud je účast na kurzu využívající reflektivní učení dobrovolná, tvoří muži jen pětinu až čtvrtinu celé skupiny, a to platí neuvěřitelně spolehlivě. I když to může být podobné tomu, jaká bývá účast na akcích profesního rozvoje obecně, možná nejde jen o reflektivní učení. Protože působím na volné noze, nevstupuji většinou do situací, ve kterých bych podněcovala reflexi vázanou na konkrétní problematiku. Mým úkolem je pomoci skupině, aby se naučila snáze a účinněji uvažovat. Myslím, že nějakou reflexi provádí každý, je to součást učebního procesu člověka. Někteří o reflexi píší, někdo jen počmárá papír, jiný nakreslí obrázek, někdo o ní mluví a někdo ne. To je věc osobnostních rozdílů, ale je to zřejmě dáno i oborem, v němž se kdo pohybuje. U některých disciplín je reflexe reprezentována formálním písemným projevem, například u společenských věd, v umění, u humanitních oborů. U jiných disciplín, jako jsou přírodní vědy, se reflexe do formálních písemností příliš nevkládá. Možná ji pak lidé vyjadřují v osobních poznámkách nebo v autě cestou do práce. Pro lidi z této druhé skupiny je účast na akcích reflektivního učení spíše součástí povinného profesního rozvoje než způsobem rozvoje myšlení v rámci svého oboru. Co je cílem Vaší práce s touto skupinou? Cílem práce ve většině mých workshopů reflektivního učení je přivést účastníky k tomu, aby začali hloubavě psát a dokázali, že jsou schopni hlubší formy reflexe, která povede k účinnějšímu učení. Neřekla bych, že se toho moc naučíme z povrchní reflexe, kterou studenti provádějí, když je někdo učí reflektovat, byť reflektovat hluboce. Většinu mých skupin tvoří učitelé, proto chápu svou práci jako pomoc účastníkům reflektovat (Proč by měli o reflexi vůbec něco vědět?) i jako ukázku, jak pomoci studentům. K této práci využívám během workshopu specifický materiál (Graduated Scenario 10, např. The Park Exercise, viz který pak zůstává volně k dispozici pro další práci se studenty. Snažím se, aby moje práce, pokud je to možné, nepodléhala omezením z hlediska autorských práv. 10 Graduated scenario gradující příběh/scénář je typ cvičení, kdy je jeden příběh zachycen na různých úrovních reflexe, tj. v důsledku jde o čtyři příběhy odlišené různou hloubkou reflexe. Cvičení V parku autorka představuje také v publikaci A Handbook of Reflective and Experiential Learning (Moon, 2004) pozn. red. 54 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

17 7 Reflexi za nás nikdo neudělá Jan Kolář Jaké jsou cílové skupiny, se kterými pracujete za využití reflektivních technik? K tématu osobnostně sociálního rozvoje a zkušenostně reflektivního učení mě (aniž bych je tehdy takto dokázal pojmenovat) před cca patnácti lety přivedlo mé působení v zařízení zaměřujícím se na práci s uživateli návykových látek zejména pervitinu a heroinu. Šlo o poměrně pestrou klientelu s různou strukturou potřeb, různou mírou náhledu na problematičnost svého stávajícího chování, různou (spíše však nízkou) úrovní motivace k jeho změně a s tím i logicky spojenou různou odpovědí na penzum nabízených služeb. Krom aktivních uživatelů drog jsem zde měl rovněž příležitost pracovat i s jejich blízkými (např. na bázi rodičovských skupin) a intenzivně přičichl také k oblasti přípravy a realizace primárně preventivních programů pro žáky a studenty základních a středních škol. Později jsem se s těmito tématy setkal v podobě různých pro studenty i širokou veřejnost organizovaných seberozvojových kurzů v průběhu svého vysokoškolského studia. Zaujaly mě natolik, že jsem se jimi začal posléze sám zabývat. Nejprve v rámci neziskové organizace a několika komerčních firem, kdy jsme s kolegy vytvářeli a realizovali sebezkušenostní semináře, workshopy a kurzy zaměřené všeobecně na rozvoj širokého spektra tzv. měkkých dovedností. Našimi klienty zde byli jednak studenti humanitně zaměřených vysokých a vyšších odborných škol, jednak zaměstnanci veřejné správy (např. sociální a pedagogičtí pracovníci), ale rovněž pracovníci firem (především zástupci středního a vyššího managementu). Později jsem se v rámci svého působení na akademické půdě začal více zaměřovat na oblast osobnostně sociálního a profesního rozvoje studentů pomáhajících oborů vysokých škol, pro které již delší dobu připravuji celou řadu předmětů a kurzů, usilujících např. o posílení schopnosti sebereflexe, rozvoj sociálních dovedností, dovedností práce s různými skupinami klientů apod. V posledních letech s kolegy rovněž organizujeme dvouleté specializační studium zkušenostně reflektivního učení, v jehož rámci připravujeme studenty k využití této platformy učení v různorodých oblastech jejich pozdější praxe (volnočasové aktivity, poradenství, psychoterapie, školní vzdělávání apod.). Kontakt s reálnou praxí si nadále udržuji prostřednictvím realizace seminářů, workshopů a kurzů pro několik externích subjektů a cílových skupin, zejména pak učitele, sociální pracovníky, volnočasové pedagogy, vychovatele atd., a v poslední době se začínám více zabývat i případovou a týmovou supervizí. 7 Reflexi za nás nikdo neudělá 59

18 Za obecně obtížnou považuji v zásadě každou ze skupin, s níž aktuálně pracuji, a přistupuji k ní proto s velkým respektem. Studenti (a zde musím podotknout, že pracuji v převážné většině případů na bázi volitelných kurzů se studenty motivovanými) bývají obvykle velmi nároční. Vyžadují dostatečné a přitom jasné a srozumitelné ukotvení v aktuálních teoretických východiscích, v nichž se do určité míry orientují a bývají je rovněž často schopni podrobit i relativně fundované kritické reflexi (např. v metodicky zaměřených vzdělávacích aktivitách tak často balancuji na hraně mezi nadměrným zabředáváním do předkládaných teoretických konceptů anebo naopak jejich přílišným zjednodušováním do podoby, která se již původnímu pojetí představovaného autora poněkud vzdaluje). Ještě více je ale zajímá svět praxe. Žádají příklady, ukázky, (zpočátku i) návody, možnost zkoušet nanečisto a ještě více pak načisto. Do procesu přitom oproti zažitému předpokladu nevstupují jako tabula rasa. Řada z nich již v průběhu studia nasbírala celou řadu cenných zkušeností, kterými naše společná setkání nesmírně obohacují. K těmto zkušenostem však vesměs nepřistupují jako k hotovému a neměnnému produktu. Naopak, je pro ně často surovým polotovarem, který nabízejí k dalšímu zpracování, jemuž jsou přístupni a aktivně, energicky, kreativně a často i houževnatě se na něm podílejí. S praktiky mám po této stránce zkušenost rámcově odlišnou. Velmi často teorii odmítají zcela (v praxi to přece chodí jinak), někdy ji však sympatickému a usměvavému lektorovi odpustí (ideálně však ve velmi zjednodušeném tvaru, na nepřesnosti se zde příliš nehledí). Jejich primární zájem se nicméně zpočátku soustřeďuje zejména na to, jak se věci mají (dobře) dělat, a to pokud možno v několika jasných, jednoznačných a univerzálně platných krocích (říkáme jim kuchařky ). Opírají se obvykle o pestré portfolio v průběhu mnoha let nabytých zkušeností, jež vykrystalizovalo do podoby jakýchsi objektivizovaných teorií, které jsou zpočátku velmi málo ochotni měnit. Ale i s tím lze a je zapotřebí pracovat. Poté co jsem porozuměl důvodům, proč tomu takto je, s tím vlastně pracuji velmi rád. Zamýšlím-li se nad klientelou, s níž nepracuji úplně rád, mám nutkání střelhbitě odpovědět, že s tou málo motivovanou. Ono to ale vlastně není tak jednoduché. Domnívám se totiž, že každý člověk je nějak a k něčemu motivován, a skutečnost, že účastníkova motivace směřuje jiným směrem, než má (nebo ostatních členů skupiny, zadavatele apod.), přece není a nemůže být na závadu. Takový nesoulad vnímám jako výzvu k hledání společného zájmu a rekontraktování původní zakázky. Někdy se to dokonce na nějaké úrovni podaří a z takových momentů pak mívám velkou radost. Byť se mi tedy na počátku každé práce lépe stojí před účastníky motivovanými (komu také ne), nemohu říci, že by mě klientela nemotivovaná a priori odrazovala. Naopak, podaří-li se nám na něčem domluvit a někam se posunout, bývám v závěru výrazně saturován a to nejen s ohledem na své přesvědčení, že nemotivovaní (nebo v konečném důsledku alespoň jejich klienti) potřebují námi nabízené příležitosti k rozvoji snad ještě více než účastníci motivovaní. 60 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

19 Literatura Argyris, C., & Schön, D. (1974). Theory in practice: Increasing professional effectiveness. San Francisco: Jossey-Bass. Anderson, H., & Jensen, P. (2007). Innovations in the reflecting process. London: Karnac. Bacon, S. B. (1987). The evolution of the Outward Bound process. Greenwich: Outward bound USA. Bachtin, M. (1980). Román jako dialog. Praha: Odeon. Baker, A. C., Jensen, P. J., Kolb, D. A., & Associates (2002). Conversational learning: An experiential approach to knowledge creation. Westport: Quorum Books. Baxter Magolda, M. (1992). Knowing and Reasoning in College Students; gender-related patterns in students intellectual development. San Francisco: Jossey-Bass. Beck, U., Giddens, A., & Lash, S. (1994). Reflexive modernization: politics, tradition and aesthetics in the modern social order. Stanford: Stanford University Press. Blondel, M. (2008). Filosofie akce: esej kritiky života a vědy praxe. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma. Booth, C. (2011). Reflective teaching, effective learning: instructional literacy for library educators. Chicago: American Library Association. Boud, D., & Walker, D. (1990). Making the most of experience. Studies in Continuing Education, 12(2), Boud, D., & Walker, D. (1993). Barriers to reflection on experience. In D. Boud, R. Cohen, & D. Walker (Eds.), Using Experience for Learning (s ). Buckingham: SRHE & Open University Press. Boud, D., & Walker, D. (1998). Promoting reflection in professional courses: the challenge of context. Studies in Higher Education, 23(2), Boud, D. (1994). Conceptualising learning from experience: developing a model for facilitation. In M. Hyams, J. Armstrong, & E. Anderson (Eds.), Proceedings of the 35th Annual Conference of the Adult Education Research Conference (s ). Knoxville, Tennessee: College of Education, University of Tennessee. Boud, D. (2001). Using journal writing to enhance reflective practice. New Directions for Adult and Continuing Education, 90, Literatura 109

20 Boud, D. (2009). Locating reflection in the context of practice. In H. Bradbury, N. Frost, S. Kilminster, & M. Zukas (Eds.), Beyond Reflective Practice: New Approaches to Professional Lifelong Learning (s ). London: Routledge. Boud, D., Cressey, P., & Docherty, P. (2006). Productive reflection at work: learning for changing organizations. London: Routledge. Boud, D., Keogh, R., & Walker, D. (1985). Promoting reflection in learning: a model. In D. Boud, R. Keogh, & D. Walker (Eds.), Reflection: Turning Experience into Learning (s ). London: Kogan Page. Boud, D., Keogh, R., & Walker, D. (1985). Reflection: Turning Experience into Learning. London, Kogan Page. Boyd, E., & Fales, A. (1983). Reflective learning: Key to learning form experience. Journal of Humanistic Psychology, 23(2), Brockbank, A., & McGill, I. (2007). Facilitating reflective learning in higher education. Maidenhead: McGraw-Hill. Brookfield, S. D. (1995). Becoming a critically reflective teacher. San Francisco: Jossey-Bass. Brookfield, S. D. (2009). The concept of critical reflection: promises and contradictions. European Journal of Social Work, 12(4), London: Routledge. Calderhead, J., & Gates, P. (1993). Conceptualizing reflection in teacher development. London: Falmer Press. Carroll, M. (2009). Supervision: critical reflection for transformational learning, Part One. The Clinical Supervisor, 28(2), Carter, K., & Doyle, W. (1996). Narrative and life history in learning to teach. In J. Sikula (Ed.), Handbook of Research on Teacher Education (s ). New York: Macmillan. Clandinin, D. J. (1985). Personal practical knowledge: A study of teachers classroom images. Curriculum Inquiry, 15(4), Cressey, P., & Boud, D. (2006). The emergence of productive reflection. In D. Boud, P. Cressey, & P. Docherty (Eds.), Productive Reflection at Work: Learning for Changing Organisations (s ). London: Routledge. Damasio, A. R. (2004). Hledání Spinozy: radost, strast a citový mozek. Praha: Dybbuk. Damasio, A. R. (1994). Descartes error: Emotion, reason and the human brain. New York: Grosset Putman. Day, C. (1993). Reflection: A necessary but not sufficient condition for professional development. British Educational Research Journal, 19(1), Deci, E. L., & Ryan, R. M. (2000). The what and why of goal persuits: Human needs and the self-determination of behavior. Psychological Inquiry, 11(4), De la Harp, B., & Radloff, A. (1997). Do first year students reflect on their learning? Why they should and how they can. Annual Higher Education Research and Development Society of Australasia International Conference, Auckland, New Zeland. 110 REFLEXE V PROCESU UČENÍ. DESETKRÁT STEJNĚ A PŘECE JINAK...

Reflexe v procesu učení

Reflexe v procesu učení Je to pozoruhodná publikace, která dává nahlédnout do kuchyně zajímavých a v nejednom případě také věhlasných protagonistů zkušenostního a reflektivního učení. Českému čtenáři se tak nabízí jedinečná a

Více

Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice

Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice. 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice Blanka Jankovská Univerzitní knihovna Pardubice I Inspirace i z konference k f LILAC 2013 aneb Jak nás Alan Carbery namotivoval IVIG 2013: Retrospektivy a perspektivy 19. září 2013, Aula UK, Praha - Jinonice

Více

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo

Více

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice

Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Vzdělávání v Biomedicínské a Zdravotnické Informatice Prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc. EuroMISE Centrum Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky 1. LF UK a ÚI AV ČR Satelitní seminář EFMI STC 2013,

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

1. Souhrnné informace o projektu

1. Souhrnné informace o projektu 1. Souhrnné informace o projektu Číslo operačního programu: Název operačního programu: Číslo prioritní osy: Název prioritní osy: Číslo výzvy: Název výzvy: Typ účetní jednotky: Účetní osnova: CZ.2.17 OP

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ. Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity PROJEKT CEINVE NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ - CESTA K AKADEMICKÝM KOMPETENCÍM DOKTORANDŮ Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1 TERCIÁRNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V ZORNÉM ÚHLU INFORMAČNÍ

Více

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu.

Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK. Praha, 17.září 2013. MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín. www.vzdelavanipedagogu. Výměna zkušeností s realizací projektů OP VK MŠMT, Křižíkova 34/148, 186 00 Praha 8 - Karlín Praha, 17.září 2013 www.vzdelavanipedagogu.cz 1 Projekt Vzdělávání pro udržitelný rozvoj pro pedagogy základních

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Vědět nebo se učit? Ing. Roman Chudoba, MSc.

Vědět nebo se učit? Ing. Roman Chudoba, MSc. Vědět nebo se učit? Ing. Roman Chudoba, MSc. Učit se! Kde vás napadají nejlepší myšlenky? Při příchodu do práce neodkládejte mozek v šatně Vyhraďte si čas a místo na přemýšlení Sami pro sebe S kolegy Thinking

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech. V Praze, dne 20.11.2013 Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás požádat o spolupráci v rámci projektu Pospolu (Podpora spolupráce škol a firem) Zajištění vzdělávání v regionech.

Více

PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle)

PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle) EL DŮM - PORTÁL PRO PODPORU E-LEARNINGU (nejenom v systému Moodle) Jiří Zounek http://www.zounek.cz Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Ústav pedagogických věd A. Nováka 1 602 00 Brno Obsah prezentace

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference. Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity 1. Konference pozitivní psychologie v ČR 1st Czech Positive Psychology Conference Brno, 23.-24.5.2012 Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Pozitivní psychologie inspirace pro výzkum, teorii i praxi

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Proces učení v kontextu skupinových reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje 1

Proces učení v kontextu skupinových reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje 1 Proces učení v kontextu skupinových reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje 1 Jan Nehyba, Jan Kolář Abstrakt: Příspěvek pojednává o průběhu skupinových reflexí u lektorů osobnostně sociálního rozvoje.

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Efektivita vzdělávání lektorů v soukromých jazykových školách

Efektivita vzdělávání lektorů v soukromých jazykových školách Efektivita vzdělávání lektorů v soukromých jazykových školách Co se osvědčuje a co ne Margareta Zábranská, Glossa škola jazyků ACERT konference, 31. 3. 2012 Glossa škola jazyků Velká škola Mezi Top Ten

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

AGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie

AGOGIKA CHEMIE. Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů 2. stupně ZŠ a SŠ. Kurz: Oborová didaktika chemie AGOGIKA CHEMIE doc. RNDr. Karel Holada, CSc. Ústav profesního rozvoje pedagogických pracovníků ve školství, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta Studium: Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů

Více

WP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce

WP2. Adaptace existujícího produktu. Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce WP2. Adaptace existujícího produktu Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce Vypracováno REALIZAČNÍM TÝMEM PROJEKTU ECCE Červenec Září 2012 Vzdělávací a tréninkový program pro kariérové poradce

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha

Kulatý stůl Centrum školského managementu. PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Kulatý stůl Centrum školského managementu PaedDr. Nataša Mazáčová, Ph.D. Pedagogická fakulta UK Praha Struktura sdělení Informace o práci střediska ped.praxí na PedfUK Systém fakultních škol a fakultních

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU FYZIKA ( čtyřleté studium a vyšší stupeň osmiletého gymnázia) 1. Obsahové vymezení předmětu v předmětu fyzika se realizuje obsah vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti

Více

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním

Více

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA

PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA Psychologie práce a organizace v systému univerzitního studia Milan Rymeš Katedra psychologie Filozofické fakulty UK v Praze PILÍŘE UNIVERZITNÍHO STUDIA PSYCHOLOGIE Pregraduální dělené studium Doktorské

Více

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol

Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol Výstupy závěrečné evaluace projektu Kariérový koučink do škol V průběhu projektu byly připraveny, odzkoušeny a do základních a středních škol zavedeny účinné nástroje kariérového poradenství: 1. V první

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání

Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Didaktika hudební výchovy v současném systému vzdělávání Mgr. Kateřina Šrámková Současný stav hudební výchovy na školách není uspokojivý. Proč tomu tak je, je předmětem zkoumání práce učitelů hudební výchovy

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více

Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU)

Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU) Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd (ÚPV) Filozofická fakulta MU (FF MU) Seminář Inspiration Connection Action. Vzdělávání a výzkum v oblasti kariérového poradenství na vysokých školách 19. listopadu

Více

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví

Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví Lektorské dovednosti pro pracovníky ve zdravotnictví E-learning Projekt EU Hippocrates Vzdělávání školitelů ve zdravotnictví Mgr. Dana Fragnerová, Mgr. Jana Frischmannová E-learning v rámci projektu Hippocrates

Více

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve

UČENÍ. o Více nebo méně trvalá změna ve Učení zážitkem Praha 7.4. 2010 Bohumír Fiala, aivd@aivd.cz Vladimír Mareš, atkm@atkm.cz UČENÍ o Více nebo méně trvalá změna ve vědění, chování nebo prožívání, která je výsledkem určitéčinnosti nebo zkušenosti

Více

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ?

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA POSILOVÁNÍ STEREOTYPŮ NEBO OSOBNOSTNÍ ROZVOJ? Jana Havlíčková 10. 12. 2013 Co se mi vybaví pod pojmem MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA? Definice edukační činnost zaměřená na to, aby učila lidi

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Profesionální sociální pracovník PhDr. Melanie Zajacová Tábor, 23. září 2014 Obsah Úvodem Očekávání od sociálních pracovníků Akademická disciplína

Více

Psychologie literatury

Psychologie literatury Psychologie literatury Vyučující: Mgr. Martin Švanda Tel.: 532290382 E-mail: svanda@psu.cas.cz Syllabus, jarní semestr 2005 Charakteristika kurzu: Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními pojmy,

Více

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 9 /2008 Výběrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty článků lze objednat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické pedagogické

Více

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s.

Informačně poradenský systém. DPV v Lotyšsku. Lenka Horová. Národní vzdělávací fond, o.p.s. Informačně poradenský systém DPV v Lotyšsku Lenka Horová Národní vzdělávací fond, o.p.s. 2007 Sdružení pro Informačně poradenský systém tvořené společnostmi KPMG Česká republika,s.r.o, Gradua-CEGOS, s.r.o.

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT?

Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT? Daniel Tocháček, Miroslava Černochová Katedra IT a technické výchovy PedF UK v Praze KAM SMĚŘOVAT VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ V ICT? Malostranský palác, Praha, 23.3. 2011 1. ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ UČITELŮ NA PEDF UK

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Seznamte se: Mezinárodní komise pro studium a zdokonalování vyučování matematice (CIEAEM)

Seznamte se: Mezinárodní komise pro studium a zdokonalování vyučování matematice (CIEAEM) Scientia in educatione 3(2), 2012 p. 107 112 ISSN 1804-7106 Seznamte se: Mezinárodní komise pro studium a zdokonalování vyučování matematice (CIEAEM) Marie Tichá Abstrakt Článek seznamuje čtenáře s Mezinárodní

Více

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce

Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Systémová podpora profesionálního výkonu sociální práce Supervize a koučování v kontextu sociální práce Adéla Mojžíšová Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Cílem koučování

Více

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru

management Komplexní program rozvoje manažerů 4MOTION TM Cesta vzhůru 4MOTION TM Komplexní program rozvoje manažerů Cesta vzhůru management 4MOTION TM : Program rozvoje manažerů Manažerský rozvoj není událost, ale proces. Místo jednorázových interních školení zvolte komplexní

Více

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů

Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Sylabus modulu: F Řízení lidských zdrojů Klíčová aktivita 2 Komplexní vzdělávání Milan Jermář 25. 10. 2010 Cílem dokumentu je seznámit účastníky vzdělávacího modulu (popř. lektory, tutory) s cílem a obsahem

Více

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH

VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH VÝSLEDKY ŘÍZENÝCH ROZHOVORŮ NA ZAPOJENÝCH ŠKOLÁCH Během března až května 2013 jsme postupně navštívili všechny zapojené školy. Jedním z účelů návštěvy byly rozhovory ke školním vzdělávacím programům s

Více

Účast ve výuce: Hodnocení:

Účast ve výuce: Hodnocení: METODOLOGIE A KVALITATIVNÍ METODY SYLABUS PRO AKADEMICKÝ ROK 2014-2015 ZIMNÍ SEMESTR KÓD: KPE/MKM Vyučuje: Mgr. Karel Kouba, M.A., Ph.D. karel.kouba@upol.cz I. CÍL KURZU A JEHO POSTAVENÍ V PROGRAMU KPES

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB

ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB ZÁKLADNÍ NABÍDKA SLUŽEB CROSSLINE SERVICES s.r.o. Jeremiášova 870 155 00 Praha 5 IČO: 241 43 065 DIČ: CZ24143065 Kontaktní osoba: Ing. Veronika Kimmer GSM: +420 777 755 618 veronika.kimmer@crosslineservices.cz

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Zástupce ředitele a personální práce

Zástupce ředitele a personální práce Název projektu: Reg. č. projektu: Rozvoj klíčových kompetencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních CZ.1.07/1.3.49/01.0002 Modul : Zástupce ředitele a personální práce Evropská obchodní akademie,

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VZDĚLÁVACÍ OBLAST JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE VYUČOVACÍ PŘEDMĚT KONVERZACE V AJ Charakteristika vyučovacího předmětu: Volitelný předmět KAJ má časovou dotaci 1 hodinu týdně. Výuka probíhá v 6. 9. ročníku

Více

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba

5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba 5.2.2 Studijní zaměření: Komplexní výtvarná tvorba Obsahem komplexní výtvarné tvorby je teoretické i praktické zvládnutí jednotlivých výtvarných technik, poznávání moderních technologií a seznámení se

Více

NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE

NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE NADSTAVBOVÝ KURZ PRO KOUČE Obsah kurzu Jak rozjet koučovací kulturu ve firmách Koučink má v dnešní době již své pevné místo v oblasti vzdělávacích a rozvojových aktivit pro zaměstnance. Firmy někdy nahodile,

Více

Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu. Původ a historie programu Step by Step. Step by Step (ZaS) je vzdělávací program zdůrazňující:

Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu. Původ a historie programu Step by Step. Step by Step (ZaS) je vzdělávací program zdůrazňující: Step by Step - Vzdělávací program Začít spolu Alternativní pedagogika teze k tématu Duben 2006 Původ a historie programu Step by Step Původní inspirace vznikla jako reakce na komplikovanou situaci ve vzdělávání

Více

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází:

BUDOUCÍ SCÉNÁŘE. Metoda scénáře sestává ze tří fází: BUDOUCÍ SCÉNÁŘE Cíl Rozvíjením scénářů pro budoucnost školy jsou účastníci vyzváni k tomu, aby identifikovali způsob, jakým trendy ve společnosti a ve školách ovlivňují školy a kvality, které učitelé potřebují.

Více

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek

Projektově orientované studium Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt. CIIV červenec 2013 odpovědný manažer: Petr Hynek Základní principy a filozofie PBL Co a co není PBL Co je to projekt Projektově orientované studium není nic nového Po celou historii je stále a znova voláno po praktické výuce Fantazie je důležitější než

Více

Základní škola Marjánka

Základní škola Marjánka Základní škola Marjánka Historie školy The school history Roku 1910 začíná v budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami. The Marjanka elementary school was established

Více

Emoční inteligence. Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.

Emoční inteligence. Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009. Připravila: TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team. Emoční inteligence Připravila: Zuzana Duffková Datum: 9.2.2009 TEAM.CZ, s.r.o. Za potokem 46, 106 00 Praha 10 tel.: +420 272 766 242 info@team.cz Jak ovlivňují emoce můj výkon? Jaká je souvislost mezi

Více

Alternativní metody vyučování nové možnosti.

Alternativní metody vyučování nové možnosti. ALTERNATIVNÍ METODY VZDĚLÁVÁNÍ NOVÉ MOŽNOSTI Akreditovaný vzdělávací kurz v rámci DVPP. Akreditace udělena od 23.4.2010 do 19.9.2013 Č.j.: 10458/2010-25-295 1. Název vzdělávacího programu: Alternativní

Více

Quality Assurance in Adult Learning. RNDr. Jitka Kunčarová. Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz

Quality Assurance in Adult Learning. RNDr. Jitka Kunčarová. Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz 0BZAJIŠŤOVÁNÍ KVALITY VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Quality Assurance in Adult Learning RNDr. Jitka Kunčarová Vysoká škola podnikání, a.s E-mail: Ujitka.kuncarova@vsp.cz 1BAbstrakt Pro zajišťování kvality vzdělávání

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

Odkaz díla Jana Ámose Komenského a výukové metody rolových her a simulací

Odkaz díla Jana Ámose Komenského a výukové metody rolových her a simulací Odkaz díla Jana Ámose Komenského a výukové metody rolových her a simulací Karim Sidibe Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Abstrakt Jan Ámos Komenský je stále inspirativní v současné

Více

yourchance o.p.s. Motto: S námi uspějete

yourchance o.p.s. Motto: S námi uspějete yourchance o.p.s. Motto: S námi uspějete Smyslem fungování yourchance o.p.s. je podpora začínajících podnikatelů a projektů na zvýšení finanční gramotnosti. Formou workshopů, seminářů a výcviků pomáháme

Více

STANDARD UČITELE. Učitel a jeho profesní Já

STANDARD UČITELE. Učitel a jeho profesní Já STANDARD UČITELE Učitel a jeho profesní Já Učitel a jeho profesní Já Profesní kompetence, profesní znalosti, sebereflexe a osobnostní a profesní rozvoj Učitel disponuje osobnostními předpoklady a profesními

Více

komunikační schopnosti Shrnutí

komunikační schopnosti Shrnutí Základní dovednosti a komunikační schopnosti pro oblast úklidových služeb Shrnutí osnovy a školící materiály Basic Skills for Work Kombinované základní dovednosti a komunikační trénink pro nízko kvalifikované

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality

Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním problematiky kvality Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení studijní obor andragogika studijní obor pedagogika Veronika Langrová Rozvoj zaměstnanců metodou koučování se zohledněním

Více

SELF MANAGEMENT TRAINING OSOBNÍ ROZVOJ

SELF MANAGEMENT TRAINING OSOBNÍ ROZVOJ SELF MANAGEMENT TRAINING OSOBNÍ ROZVOJ Individuální koučink Motto: K čemu je dobrá inspirace, když po ní nenásleduje čin? (Anthony Robbins) Vážení zájemci o osobní rozvoj, dovolujeme si Vás oslovit s možností

Více

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství)

Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Bi1BP_PEST Přírodní školní zahrady, pěstitelství, chovatelství (Úvod do pěstitelských prací a chovatelství) Anotace předmětu: 26 hodin přímé výuky rozdělené do absolvovaných na katedře biologie, terénním

Více

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů O Vás 1. Dotazník vyplnilo sedm vysokoškolských pedagogů připravujících budoucí učitele cizích jazyků. 2. Šest

Více

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC

PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí

Více

Dotazník pro žáky SŠ

Dotazník pro žáky SŠ Dotazník pro žáky SŠ Poznatky ze všech předmětů, které se na mém oboru vyučují, uplatním při výkonu povolání. Očekávám, že budu vykonávat povolání, pro které mě obor připravuje. Během výkladu nové látky

Více

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 6/2011

INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 6/2011 INFORMACE PRO ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ Č. 6/2011 Výběrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty článků lze objednat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické pedagogické

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV

Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Východiska pro zapojování jiné řeči do ŠVP PV Tým autorů Mateřské školy - Liberecké jazykové školky, o.p.s. Tento dokument byl vytvořen pro realizaci projektu Stáž v jazykové mateřské škole. Vychází ze

Více

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů

Metodika vzdělávání v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Pedagogika, vzdělávání, komunikace, andragogika 2. Řízení znalostí a kvality 3. Vzdělávací potřeby a cíle plánování vzdělávání 4. Aktuální trendy a nové technologie 5. Příležitosti a hrozby (případové

Více

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE

GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) GENDEROVÉ STEREOTYPY VE ŠKOLE PhDr. Irena

Více