6 Faktory udržitelnosti

Transkript

1 6 Faktory udržitelnosti Jestliže jsme provedli regionální taxonomii území, můžeme se nyní věnovat detailněji faktorům udržitelnosti (ochrana přírody a krajiny, cestovní ruch a s ním spojené aktivity, lokální populace) a zabývat se jimi již s ohledem na diferenciaci a typologii krkonošské krajiny. K jednotlivým faktorům lze vyhledat velké množství údajů a statistických dat. Z toho důvodu je nutné provést výběr, který je z hlediska zaměření, cílů a metodiky práce relevantní. Neklademe si tedy za cíl vyčerpávající hodnocení faktorů udržitelnosti. Rozhodně se nevyhneme stručnému nastínění historického vývoje jednotlivých faktorů. Co se týče současného stavu a situace, v případě ochrany přírody a krajiny se zmíníme o zonaci území a zaměříme se na zákonné limity využívání území. V oblasti cestovního ruchu se budeme věnovat především údajům o jeho intenzitě, jakkoliv jsou bohužel neúplné a nepřesné, a rekreační infrastruktuře. Zmíníme se také o dopadech cestovního ruchu na ekonomiku a přírodu a krajinu. V případě lokální populace považujeme za důležité údaje o věkové struktuře, ekonomické aktivitě a nezaměstnanosti místního obyvatelstva, ale i o jeho volebních preferencích. Data uvádíme za jednotky, za které jsou zjišťovány, tedy obce či katastrální území. Jednotlivým faktorům udržitelnosti se budeme věnovat v pořadí, v jakém v Krkonoších během historie začaly působit. Začneme tedy lokální populací, budeme pokračovat cestovním ruchem a kapitolu uzavřeme ochranou přírody a krajiny Lokální populace Oblast Krkonoš začala být osídlována v nižších partiích od 13. století nejprve slovanským, od 2. poloviny 13. století pak germánským živlem. Do horských poloh začal člověk pronikat v 15. a 16. století v souvislosti s dobýváním vzácných nerostů, později pak s těžbou dřeva pro potřeby kutnohorských dolů či na výrobu dřevěného uhlí. Lesy byly vytěženy holosečným způsobem, který byl doprovázen plošnou erozí půdy. Touto dobou také proběhla druhá vlna germánské kolonizace pronikající až na samé hřebeny Krkonoš. Po úpadku těžby dřeva muselo obyvatelstvo hledat jiné způsoby obživy. Nejvíce se během 17. a 18. století prosadilo senaření a pastevectví. Půdu pro pastviny získávali lidé buď přeměnou holosečí na louky, ale i dalším klučením tentokrát především klečových porostů (T. LOKVENC, 1978). Tím byl prakticky dokončen vývoj kulturní krajiny v Krkonoších. Od přelomu 18. a 19. století se část krkonošského obyvatelstva začala živit tkalcovstvím a plátenictvím, nejprve provozovaným doma. Záhy se v jeho životě začaly uplatňovat významné politické a sociálně ekonomické události. Zásadní změnu sociálních a ekonomických poměrů obyvatel pohoří způsobila průmyslová revoluce a politické změny v polovině 19. století. Podstatnou část obyvatel živil textilní průmysl, tentokrát již v četných nově zakládaných továrnách podél velkých vodních toků, především Úpy a Jizery. K dalším takovým změnám patřily obě světové války, přičemž ta druhá a politické události, které ji následovaly, ovlivnila tvář pohoří nejvíce během uplynulých dvou staletí. Poslední významnou změnou, kterou Krkonoše prošly, byl návrat k tržním poměrům po roce Obec Kořenov, spadající do Jizerských hor, zasahuje do zájmového území pouze zanedbatelnou částí. Proto ji v textu nebudeme zmiňovat, ačkoliv v tabulkách a mapách obsažena je. 64

2 6.1.1 Vývoj počtu obyvatel Údaje o počtu obyvatel v obcích, které v současné době zasahují do biosférické rezervace jsou spolehlivé a srovnatelné od roku 1850, kdy dosáhl Pak poměrně rychle stoupal až do roku 1910, kdy dosáhl maximální výše Následoval pokles způsobený 1. světovou válkou a po dočasném nárůstu během období první československé republiky zažily Krkonoše dramatický pokles obyvatelstva v důsledku 2. světové války, kdy minimum bylo dosaženo v letech 1961 až 1970 ( obyvatel, což je 64,1 % ve srovnání s rokem 1910). Poté počet obyvatel mírně narůstal až na v roce 2001, což činí 71,3 % dosaženého maxima (Graf 1 řada 1). Pokud se však podíváme na vývoj počtu obyvatel hlavních horských středisek, mezi něž řadíme Janské Lázně, Harrachov, Pec pod Sněžkou, Rokytnici a Špindlerův Mlýn (Graf 1 řada 2), zjistíme, že zde počet obyvatel od poloviny 19. století mírně klesal až do roku 1921 na (na 74,9 % stavu z roku 1850). Pak začal v těchto střediscích počet obyvatel v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu narůstat; v roce 1950 zaznamenáváme extrémní hodnotu nárůstu na obyvatel (o 58,7 % ve srovnání s rokem 1921). Za tento skok jsou odpovědné nárůsty na katastrálních územích Bedřichova, Špindlerova Mlýna, Pece pod Sněžkou, Janských Lázní a Černé hory. To lze vysvětlit jejich masivním dosídlením bezprostředně po skončení 2. světové války, které však nemělo dlouhého trvání. Následuje minimum roku 1961 (7 520 obyvatel pokles o 59,4 % oproti roku 1950) a od tohoto roku si počet obyvatel ve velkých horských střediscích zachovává mírně stoupající tendenci, přičemž v roce 2001 dosáhl (nárůst o 5,7 % ve srovnání s rokem 1961). Křivka vývoje počtu obyvatelstva celého území je logicky nejvěrněji kopírována křivkou týkající se relativně lidnatých podhorských měst (Graf 1 řada 3). Jedná se o Jablonec, Jilemnici, Svobodu nad Úpou, Trutnov, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou a Žacléř. Ačkoliv v roce 1850 měla tato města prakticky stejně obyvatel jako ostatní podhorské obce (okolo ), jejich lidnatost rychle stoupala na obyvatel v roce 1910 (více než dvounásobný nárůst). V roce 1950 počet obyvatel v této skupině obcí klesl na Do roku 1991 tato města opět rychle rostla, kdy bylo dosaženo maximum (60 852, nárůst o 41,9 % ve srovnání s rokem 1950). V současné době pak počet obyvatel stagnuje (60 142). Horské obce Benecko, Horní Maršov, Malá Úpa, Paseky, Strážné a Vítkovice měly ze všech typologických skupin po celou dobu nejméně obyvatel (Graf 1 řada 4). Počet obyvatel systematicky klesal od roku 1869 do roku 1991 ze na pouhých (na 26,5 %). Do roku 2001 pak poněkud stoupl (3 134). Zbylé obce, které lze označit jako podhorské, kopírovaly do roku 1950 vývoj v podhorských městech (Graf 1 řada 5). Pak však v těchto obcích počet obyvatel klesal až na v roce V roce 2001 zaznamenaly mírný nárůst ( obyvatel). Na posledních dvou sledovaných typech sídel (horské obce, podhorské obce) lze dokumentovat po skončení 2. světové války na jedné straně postupující urbanizační tendence, na straně druhé však i jejich nízkou atraktivitu pro příchozí vlny dosídlenců (P. KLAPKA, S. MARTINÁT, 2005). Údaje o počtu obyvatel v krkonošských obcích k poslednímu sčítání lidu v roce 2001 obsahuje Tab. 3 na str

3 Graf 1: Vývoj počtu obyvatel v letech Počet obyvatel v tis Řada1 Řada2 Řada3 Řada4 Řada (Pramen: Retrospektivní lexikon obcí ČSSR , díl I/1. ČSÚ, Statistický lexikon obcí ČSSR 1982 díl 1. ČSÚ, Statistický lexikon obcí České republiky ČSÚ, Statistický lexikon obcí České republiky ČSÚ, 2005.) Box 1: Národnostní charakteristiky obyvatelstva Krkonoš Během 20. století se rovněž významně měnily kvalitativní charakteristiky krkonošského obyvatelstva. Z hlediska této práce měla význam především změna národnostních poměrů. V roce 1921 tak v celém zájmovém území žilo 69,5 % obyvatel, kteří se hlásili k německé národnosti, a 29 % obyvatel k národnosti československé, tedy prakticky české (census z roku 1921 definoval národnost jako kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem je zpravidla mateřský jazyk; zároveň je považován za objektivnější než censy z let 1910 a 1930) viz Obr. 12. Více než 95 % německého obyvatelstva žilo v 42 katastrálních územích, více než 95 % českého obyvatelstva registrujeme v 23 katastrálních územích. Relativně nejvyrovnanější poměr mezi oběma národnostmi byl zaznamenán ve Františkově (57 % Němců) a Dolním Starém Městě (65 %). V ostatních případech neklesal podíl Němců pod 70 %, respektive podíl Čechů pod 76 %. Česká jazyková oblast zaujímá jihozápadní partie území a souvisí s existencí historické zemské cesty spojující Prahu s Vratislaví. Tyto zemské cesty se staly osami slovanského osídlení, zatímco území od nich vzdálenější byla kolonizována německým etnikem v pozdějších obdobích. Do roku 2001 se národnostní struktura území zcela změnila. Po odsunu německého obyvatelstva se Krkonoše staly téměř homogenní českou oblastí. Nicméně i v tomto období jsou patrná residua dlouhodobého německého osídlení oblasti. Patří k nim především Žacléř, kde se 10,3 % Němců udrželo díky potřebě pracovních sil v černouhelných dolech. Více než 2% podíl evidujeme v Horním Maršově (4,7 %), Peci pod Sněžkou (4,2 %), Malé Úpě (3,6 %) a Mladých Bucích (2,9 %) (P. KLAPKA, S. MARTINÁT, 2005). 66

4 Obr. 12: Zastoupení německé národnosti v katastrálních územích (1921) Příchovice Bratrouchov Jizerka Rejdice Polubný Sklenařice St. Ves Paseky Tříč Vysoké D. Rokytnice Přívlaka Harrachov Buřany Jilemnice Rokytno H. Dušnice Vítkovice Benecko H. Branná Bedřichov Labská Přední Labská Stromkovice Strážné Poniklá Křížlice Helkovice Mrklov Hořejší Víchovská Lhota Víchová Vrchlabí H. Sytová Hrabačov Valteřice Vrchlabí hranice obcí katastrální hranice Jablonec H. Rokytnice H. Štěpanice D. Štěpanice Františkov Jestřabí Roudnice Špindlerův Mlýn Pec Bolkov Fořt D. Lánov Rudník Podhůří Arnultovice V. Úpa II H. M. Úpa Svoboda Hertvíkovice D. M. Úpa Ml. Buky Kalná Voda H. S. Město Volanov H. Albeřice D. Lysečiny D. Albeřice D. Dvůr V. Úpa I Suchý Důl T. Důl H. Bobr Černý Důl Maršov H. Lánov Rýchory Žacléř Černá H. Prostřední Lánov Čistá Maršov III Maršov II Maršov I J. Lázně Javorník Oblanov H. Lysečiny Babí D. S. M. Libeč Trutnov Bojiště Vernířovice Prkenný Důl Voletiny St. Rokytník Sklenářovice Poříčí Č. Voda Lhota Zastoupení německé národnosti (%) Debrné Bezděkov Bohuslavice km Střítež Studenec N (Pramen: Statistický lexikon obcí v Republice Československé I. Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický, Praha, 1923.) Vybrané demografické charakteristiky obyvatelstva V následujících řádcích se zaměříme na ukazatele věkové struktury obyvatelstva a údaje o obyvatelstvu v obci narozeném (Tab. 3, Obr. 13 a Obr. 14). Zajímavé výsledky poskytuje index stáří, tedy poměr obyvatelstva staršího 65 let a obyvatelstva ve věkové skupině 0 14 let. Celá oblast patří v rámci republiky k územím s příznivou věkovou strukturou (index stáří pro 29 krkonošských obcí je 77,4). Pouze ve čtyřech případech přesahuje hodnotu 100, tzn. že počet obyvatel v postproduktivním věku přesahuje počet obyvatel v předproduktivním věku. Jedná se o obce Jestřabí v Krkonoších, Paseky, Rokytnice a Pec pod Sněžkou. K vyrovnanému poměru obou věkových skupin se blíží Špindlerův Mlýn, Dolní Dvůr a Svoboda nad Úpou (hodnoty nad 90). Nejnižších hodnot indexu stáří dosahuje Malá Úpa a Víchová (hodnoty pod 60). Nepříznivá věková struktura se projevuje především v horských obcích jihozápadní části území s malými pracovními možnostmi (Jestřabí v Krkonoších, Paseky ) a v horských obcích, odkud bylo odsunuto německé obyvatelstvo, a které však byly relativně úspěšně dosídleny (Rokytnice, Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn). Naopak v obcích, které dosídlovány nebyly, je věková struktura příznivá, neboť nové a relativně mladé obyvatelstvo přišlo až po roce 1990 v souvislosti s rozvojem soukromého podnikání v oblasti cestovního ruchu (Vítkovice, Malá Úpa). Příznivá věková struktura je i ve městech a jejich zázemí (Trutnov Mladé Buky, Jilemnice Víchová ). Výpovědní hodnotu z hlediska vztahu udržitelnosti a lokální populace má jistě i zastoupení rodáků (Tab. 3, Obr. 14), které jistým způsobem dokládá intenzitu vztahu místního obyvatelstva ke krajině, jejím přírodním a kulturním hodnotám a geniu loci. 67

5 Vysoké podíly obyvatelstva v obci narozeného (50 60 %) jsou dosahovány především v jihozápadní části území, tedy v tradičně česky mluvících oblastech, a v Žacléři, kde po válce zůstalo nejvíce Němců (viz výše). Naopak nejmenší zastoupení rodáků lze najít v dříve německých horských obcích středních a východních Krkonoš (20 35 %). Podhorská města a obce se nacházejí někde mezi těmito dvěma údaji. Tab. 3: Věková struktura obyvatelstva (2001) Obyvatelstvo Věková skupina v obci Obec Počet obyvatel narozené 0-14 (%) (%) 65+ (%) (%) Index stáří Benecko ,3 19,1 65,3 15,6 81,7 Černý Důl ,3 16,1 71,3 12,6 78,7 Dolní Dvůr ,6 14,1 73,1 12,9 91,4 Dolní Lánov ,6 16,9 70,2 12,9 76,1 Harrachov ,4 14,8 75,3 9,9 66,9 Horní Branná ,0 18,6 66,7 14,7 79,3 Horní Maršov ,6 17,0 70,8 12,2 71,7 Jablonec ,5 17,2 68,5 14,3 83,2 Jestřabí v Krkonoších ,6 9,1 65,1 25,9 285,7 Janské Lázně ,5 16,4 71,9 11,8 72,0 Jilemnice ,4 18,4 69,9 11,7 63,6 Kořenov ,9 15,8 71,8 12,5 79,0 Lánov ,9 16,3 72,4 11,3 69,3 Malá Úpa ,8 16,8 73,7 9,5 56,5 Mladé Buky ,0 19,4 68,1 12,4 64,1 Paseky ,1 14,1 64,1 21,9 155,6 Pec pod Sněžkou ,4 12,3 75,3 12,4 101,4 Poniklá ,6 18,9 66,6 14,6 77,2 Rokytnice ,4 15,7 67,3 17,0 108,1 Rudník ,6 16,4 69,5 14,1 86,0 Strážné ,0 12,0 80,0 8,0 66,7 Svoboda nad Úpou ,7 14,1 73,1 12,7 90,3 Špindlerův Mlýn ,4 15,1 70,0 14,9 98,5 Trutnov ,5 16,6 71,4 12,0 72,1 Víchová ,1 20,0 68,7 11,3 56,7 Vítkovice ,4 18,6 69,9 11,5 61,6 Vrchlabí ,5 15,8 70,1 14,1 89,3 Vysoké ,2 18,3 66,1 15,6 85,4 Žacléř ,3 17,4 71,1 11,5 66,4 CELKEM ,9 16,6 70,5 12,9 77,4 (Pramen: Statistický lexikon obcí ČR 2005, 68

6 Obr. 13: Věková struktura obyvatelstva a index stáří Kořenov Počet obyvatel Paseky Index stáří Jablonec Vysoké Harrachov Poniklá Jestřabí v Krkonoších Víchová Benecko Jilemnice Horní Branná Rokytnice Špindlerův Mlýn Vítkovice Vrchlabí Strážné Lánov Dolní Lánov Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou Černý Důl Rudník Malá Úpa Janské Lázně Horní Maršov Mladé Buky Trutnov předproduktivní věk produktivní věk poproduktivní věk Žacléř Svoboda nad Úpou km N (Pramen: Statistický lexikon obcí ČR 2005, Obr. 14: Podíl obyvatelstva v obci narozeného Kořenov Harrachov Obyvatelstvo v obci narozené (%) Paseky Vysoké Jestřabí v Krkonoších Víchová Rokytnice Jablonec Poniklá Vítkovice Benecko Vrchlabí Horní Jilemnice Branná Špindlerův Mlýn Vrchlabí Strážné Lánov Dolní Lánov Dolní Dvůr Černý Důl Pec pod Sněžkou Janské Lázně Rudník Malá Úpa Horní Maršov Mladé Buky Žacléř Svoboda nad Úpou Trutnov km N (Pramen: Statistický lexikon obcí ČR 2005, 69

7 6.1.3 Vybrané ekonomické charakteristiky obyvatelstva K důležitým současným charakteristikám krkonošského obyvatelstva z pohledu udržitelného rozvoje patří ekonomická aktivita a vyjížďka obyvatelstva za prací (Tab. 4, Obr. 15) 6. V rámci celého území pracovalo v roce 2001 nejvíce ekonomicky aktivního obyvatelstva ve službách (51,6 %). V průmyslu a stavebnictví to pak je 45,1 %, a v zemědělství 3,3 %. Padesáti procentní zaměstnanost ve službách je překročena v 16 obcích, z toho je 5 největších rekreačních středisek (Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou, Janské Lázně, Harrachov a Rokytnice ), 6 patří mezi malé horské obce, kde cestovní ruch také hraje důležitou roli (Malá Úpa, Strážné, Vítkovice, Horní Maršov, Benecko a Jestřabí v Krkonoších) a 5 mezi města (Svoboda nad Úpou, Vysoké, Jilemnice, Trutnov a Vrchlabí). V případě výše jmenovaných horských středisek můžeme s největší pravděpodobností zaměstnanost ve službách ztotožnit se zaměstnaností v oblasti cestovního ruchu stejně jako u dalších horských obcí, ačkoliv procentní podíl je v jejich případě nižší. Jmenovaná horská střediska se také vyznačují nižší intenzitou vyjížďky, stejně tak největší města (Jilemnice, Trutnov, Vrchlabí). Zaměstnanost v průmyslu je významná v pásu lemujícím horskou část Krkonoš od Žacléře na východě přes Trutnov, Vrchlabí, Jilemnice, Jablonec a Rokytnici na západě, a také podél dolních toků Úpy a Malého Labe. Částečně se jedná o tradiční průmyslové oblasti (města) s textilním a strojírenským průmyslem, částečně pak o dojížďková zázemí těchto průmyslových center. Obyvatelstvo v obci bydlící je významně zaměstnáno v průmyslu v Rudníku (71,1 %), 50% hranici překračují ještě Poniklá, Jablonec, Mladé Buky, Žacléř, Černý Důl, Lánov, Paseky, Horní Branná, Víchová a Dolní Lánov, čili vesměs sídla, kde se udržel tradiční průmysl či sídla, odkud významný podíl obyvatelstva vyjíždí za prací do průmyslu. Průměrná zaměstnanost v zemědělství v oblasti je výrazněji překročena v Dolním Dvoře, Jestřabí v Krkonoších, Vítkovicích, Vysokém, Horním Maršově, Dolním Lánově, Malé Úpě a Víchové, kde přesahuje 10 %. 7 6 Údaje o ekonomické aktivitě obyvatelstva podle sektorů musely být přepočítány, neboť 6,7 % ekonomických aktivních obyvatel v celém sledovaném území neuvedlo při sčítání lidu 2001 typ ekonomické aktivity. Předpokládejme tedy, že poměr jejich rozvrstvení podle sektorů je stejný jako v případě obyvatelstva, které typ ekonomické aktivity uvedlo. 7 Při hodnocení významnosti sledovaných jevů je třeba vzít úvahu fenomén malých absolutních čísel, která zkreslují jak relativní údaje o ekonomické aktivitě, tak o vyjížďce. 70

8 Tab. 4: Ekonomická aktivita a vyjížďka obyvatelstva (2001) Obec Počet obyvatel abs. (%) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Z toho: vyjíždějící za prací (%) v zemědělství Z toho (v %): v průmyslu a ve stavebnictví ve službách Benecko ,0 51,4 7,0 37,8 55,2 Černý Důl ,0 38,0 5,8 55,2 38,8 Dolní Dvůr ,2 58,5 18,5 41,0 40,2 Dolní Lánov ,9 72,3 11,3 50,1 38,5 Harrachov ,4 17,7 3,7 27,8 68,2 Horní Branná ,5 72,2 9,2 51,9 38,8 Horní Maršov ,5 41,3 12,6 28,9 58,2 Jablonec ,2 45,4 2,0 56,9 40,6 Jestřabí v Krkonoších ,0 41,5 16,5 29,4 53,8 Janské Lázně ,6 23,7 2,2 14,9 82,4 Jilemnice ,1 26,8 2,4 43,6 53,5 Kořenov ,7 42,9 4,7 54,3 40,6 Lánov ,9 63,1 6,5 53,1 40,0 Malá Úpa ,2 7,8 10,9 1,6 87,0 Mladé Buky ,9 46,7 4,0 55,5 40,2 Paseky ,4 38,0 4,8 52,3 42,7 Pec pod Sněžkou ,0 16,2 4,1 8,9 86,5 Poniklá ,8 53,4 9,2 58,0 32,5 Rokytnice ,6 25,1 4,8 44,0 50,9 Rudník ,4 34,1 5,9 71,1 22,9 Strážné ,0 31,1 5,2 19,4 74,9 Svoboda nad Úpou ,9 57,2 2,5 39,3 57,8 Špindlerův Mlýn ,2 11,9 2,2 5,8 91,5 Trutnov ,2 16,5 1,7 45,0 53,0 Víchová ,9 62,5 10,9 51,3 37,4 Vítkovice ,8 33,5 13,5 24,0 62,1 Vrchlabí ,2 18,2 1,7 46,7 51,2 Vysoké ,5 38,4 13,1 30,7 56,1 Žacléř ,3 40,3 1,4 55,4 42,8 Celkem ,8 27,2 3,3 45,1 51,1 (Pramen: Statistický lexikon obcí ČR 2005, vlastní výpočty) 71

9 Obr. 15: Ekonomická aktivita a vyjížďka obyvatelstva za prací Kořenov Počet ekonomicky aktivních Paseky Jablonec Vysoké Harrachov Poniklá Jestřabí v Krkonoších Víchová Benecko Jilemnice Horní Branná Podíl vyjíždějících z ekonomicky aktivních (%) Rokytnice Špindlerův Mlýn Vítkovice km Vrchlabí Strážné Lánov Dolní Lánov Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou Černý Důl Rudník Malá Úpa Janské Lázně Horní Maršov Mladé Buky Trutnov Žacléř Svoboda nad Úpou primární sektor sekundární sektor terciérní sektor N (Pramen: Statistický lexikon obcí ČR 2005, vlastní výpočty) Důležitým ukazatelem je také nezaměstnanost obyvatelstva. V obcích, jejichž katastrální území zasahuje do biosférické rezervace, dosahovala registrovaná míra nezaměstnanosti vypočtená podle nové metodiky k ,2 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva a bylo evidováno uchazečů o práci. Pro srovnání, v České republice byla ve stejný okamžik registrovaná míra nezaměstnanosti 8,8 %, v Královéhradeckém kraji 7,3 %, v Libereckém 7,7 %, v okrese Trutnov 8,4 % a v okrese Semily 7,4 %. Údaje k jednotlivým obcím o počtu uchazečů a o míře registrované nezaměstnanosti obsahují Tab. 5 a Tab. 6. Prostorové vyjádření obou jevů v letech 1995 a 2005 pak Obr. 16 a Obr. 17. Zaměřme se však především na novější údaje. V roce 2005 dosahovaly nízké míry nezaměstnanosti jednak významná horská střediska (Špindlerův Mlýn 4,2 %, Harrachov 6,9 %, Janské Lázně 7,1 % a Pec pod Sněžkou 6,5 %) a jednak některé menší obce (Dolní Dvůr 3,8 %, Malá Úpa 3,9 %, Horní Branná 5,0 %, Dolní Lánov 5,2 %, či Lánov 5,7 %). Nejvyšší nezaměstnanost byla naopak zaznamenána v Horním Maršově (13,6 %), Žacléři (13,1 %), Jablonci (10,2 %) a Rokytnici (10,1 %). 72

10 Tab. 5: Počet uchazečů a registrovaná míra nezaměstnanosti (%) v letech Obec míra míra míra míra míra uchaz uchaz uchaz uchaz uchaz nezam nezam nezam nezam nezam Benecko 72 12, , ,5 42 7,5 49 8,8 Černý Důl 8 1,8 6 1,4 13 2,9 20 4,5 37 8,4 Dolní Dvůr 6 4,8 4 3,2 4 3,2 10 8,0 12 9,6 Dolní Lánov 9 2,7 6 1,8 20 6,0 13 3,9 24 7,2 Harrachov 74 7,4 86 8, ,7 58 5,8 81 8,1 Horní Branná 98 11, , ,2 48 5,4 55 6,2 Horní Maršov 45 8,0 49 8, , , ,2 Jablonec , , , ,0 94 9,8 Jestřabí v Krkonoších 17 18, , , , ,9 Janské Lázně 11 2,0 9 1,6 18 3,2 25 4,4 35 6,2 Jilemnice 289 9, , , , ,3 Kořenov 1 0,2 3 0,5 7 1,4 21 4,0 35 6,8 Lánov 12 1,5 17 2,2 29 3,7 24 3,1 48 6,1 Malá Úpa 5 9,1 5 9,1 7 12,7 3 5,5 4 7,3 Mladé Buky 30 2,7 36 3,3 45 4,1 68 6,1 72 6,5 Paseky 16 12, , , ,5 8 6,5 Pec pod Sněžkou 2 0,7 4 1,4 5 1,7 12 4,1 15 5,1 Poniklá 65 11, , , , ,6 Rokytnice , , , , ,6 Rudník 25 2,1 25 2,1 34 2,9 45 3,8 62 5,2 Strážné 2 2,8 1 1,9 5 6,9 8 11,1 9 12,5 Svoboda nad Úpou 18 1,3 22 1,6 35 2,5 80 5,8 85 6,2 Špindlerův Mlýn 9 1,3 7 1,0 10 1,4 15 2,1 13 1,8 Trutnov 459 2, , , , ,7 Víchová 14 10, , ,5 33 8, ,7 Vítkovice 38 20, , ,6 18 9, ,2 Vrchlabí 124 1, , , , ,7 Vysoké , , ,2 60 9, ,1 Žacléř 98 5, , , , ,3 Celkem , , , , ,7 (Zdroj: ČSÚ) 73

11 Tab. 6: Počet uchazečů a registrovaná míra nezaměstnanosti (%) v letech * Obec míra uchaz. nezam. uchaz. míra nezam. uchaz. míra nezam. uchaz. míra nezam. uchaz. míra nezam. uchaz. míra nezam. Benecko 38 6,8 36 6,4 52 9,3 55 9,7 46 8,1 47 8,3 Černý Důl 22 5,0 23 5,6 37 9,0 32 7,8 28 6,8 28 6,8 Dolní Dvůr 9 7,2 8 6,1 11 8,4 10 7,7 4 3,1 5 3,8 Dolní Lánov 22 6,6 16 4,6 25 7,1 27 7,8 13 3,8 18 5,2 Harrachov 65 6,5 76 7,6 74 7,4 84 8,3 84 8,3 70 6,9 Horní Branná x x 59 6,6 67 7,5 58 6,5 59 6,6 45 5,0 Horní Maršov 79 14, , , , , ,6 Jablonec nad Jizerou 76 8,0 70 7,3 89 9, ,2 91 9, ,2 Jestřabí v Krkonoších 14 15, , , , ,0 12 9,8 Janské Lázně 35 6,2 37 8,8 38 9,0 30 6,2 31 6,4 34 7,1 Jilemnice 217 7, , , , , ,4 Kořenov 25 4,9 24 5,7 38 9,1 38 7,4 45 8,8 44 8,6 Lánov 37 4,7 51 6,2 68 8,3 56 6,8 55 6,7 47 5,7 Malá Úpa 2 2,6 0 0,0 0 0,0 1 1,3 4 5,2 3 3,9 Mladé Buky 71 6, , , , , ,6 Paseky nad Jizerou 7 5,7 2 1,6 8 6,5 12 9, ,1 9 7,0 Pec pod Sněžkou 15 5,1 27 8,6 21 6,7 18 5,3 22 6,5 22 6,5 Poniklá 51 8, ,2 56 9, ,0 49 8,2 54 9,0 Rokytnice nad Jizerou , , , , , ,1 Rudník 47 4,0 62 5, , , ,2 76 6,9 Strážné 8 11,1 8 9, ,4 8 8, ,2 6 6,7 Svoboda nad Úpou 83 6,0 79 6,6 90 7, ,8 95 7,8 95 7,8 Špindlerův Mlýn 11 1,6 17 2,6 15 2,3 14 2,1 20 3,0 28 4,2 Trutnov , , , , , ,7 Víchová nad Jizerou 34 9,1 33 8, ,4 30 6,4 43 9,2 36 7,6 Vítkovice 19 10, , , , ,8 20 9,9 Vrchlabí 297 4, , , , , ,5 Vysoké nad Jizerou 55 8,3 58 8,8 55 8,3 60 8, ,8 53 7,8 Žacléř 177 9, , , , , ,1 Celkem , , , , , ,2 (Zdroj: ČSÚ) Pozn.: Registrovaná míra nezaměstnanosti byla v letech zjišťována podle staré metodiky. Míra nezaměstnanosti v roce 2005, zjišťované podle nové metodiky, je přibližně průměrně o 0,5 % nižší, než by byla podle metodiky staré. Ve vývoji nezaměstnanosti v letech lze sledovat několik zajímavých trendů. V části obcí nezaměstnanost rostla z nízkých čísel na dnešní úroveň, přičemž k nejvyšším nárůstům došlo v letech 1998 či Do této skupiny obcí patří jednak podhorská města a horská střediska ve středních a východních Krkonoších a jejich přilehlém podhůří. V obcích v západní části území byla nezaměstnanost vysoká již od roku 1995, v roce 1998 pak prudce poklesla přibližně na úroveň, kterou dosahovaly srovnatelné obce ve střední a východní části území. K tomuto typu náleží také Malá Úpa ležící ve 74

12 východních Krkonoších, kde jsou však údaje poněkud zkresleny nízkým základem pro výpočet míry nezaměstnanosti. Foto 4: Krkonošské rozsochy (P. Klapka) Foto 5: Údolí Úpy (P. Klapka) 75

13 Obr. 16: Počet uchazečů a míra registrované nezaměstnanosti v roce 1995 Kořenov počet uchazečů Paseky Jablonec Vysoké Harrachov Rokytnice Vítkovice Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou Malá Úpa registrovaná míra nezaměstnanosti (%) Poniklá Jestřabí v Krkonoších Benecko Strážné Dolní Dvůr Černý Důl Horní Maršov Žacléř Víchová Jilemnice Lánov Svoboda nad Úpou Horní Branná Vrchlabí Dolní Lánov Rudník Mladé Buky Janské Lázně Trutnov km N (Zdroj: ČSÚ) Obr. 17: Počet uchazečů a míra registrované nezaměstnanosti v roce 2005 Kořenov počet uchazečů Paseky Jablonec Vysoké Poniklá Jestřabí v Krkonoších Harrachov Rokytnice Vítkovice Benecko Špindlerův Mlýn Strážné Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou Černý Důl Malá Úpa Horní Maršov Žacléř registrovaná míra nezaměstnanosti (%) Víchová Jilemnice Lánov Svoboda nad Úpou Horní Branná Vrchlabí Dolní Lánov Rudník Mladé Buky Janské Lázně Trutnov km N (Zdroj: ČSÚ) 76

14 Box 2: Volební preference obyvatelstva Krkonoš Z hlediska udržitelnosti mají také vypovídací schopnost údaje o volebních preferencích místního obyvatelstva. Významným způsobem reprezentují totiž politický aspekt udržitelnosti území a obce jako takové patří společně se Správou KRNAP k nejdůležitějších podílníkům v zájmovém regionu. V komunálních volbách v roce 2002 získala v celém zájmovém území většinu z 398 mandátů (54,5 %) v městských a obecních zastupitelstvech lokální uskupení, čímž máme na mysli nezávislé kandidáty či uskupení typu volba pro město. Následovala s výrazným odstupem ODS, KDU-ČSL, KSČM, ČSSD a US-DEU. Údaje za jednotlivé obce uvádí tabulka v Příloze 1 a Obr. 18. Místo výsledků hlasování jsme zvolili podíl jednotlivých subjektů v zastupitelstvech, neboť ty jsou faktickým mocenským faktorem. Lokální uskupení získala většinu v malých obcí a společně s pravicí se výrazně prosadila i ve městech a významných rekreačních střediscích. Levice získala relativně velký počet mandátů ve městech, naopak se vůbec neprosadila, s výjimkou Rokytnice nad Jizerou, ve velkých horských střediscích. Žádnou radnici či obecní úřad však neovládá. Ve městech je politické spektrum také vždy širší než v menších obcích. Obr. 18: Volební výsledky v krkonošských obcích (2002) Kořenov Počet mandátů Harrachov Rokytnice 6 33 Paseky Jablonec Vysoké Poniklá Jestřabí v Krkonoších Víchová Benecko Jilemnice Horní Branná Špindlerův Mlýn Vítkovice Vrchlabí Strážné Lánov Dolní Lánov Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou Černý Důl Rudník Malá Úpa Janské Lázně Horní Maršov Mladé Buky Žacléř Svoboda nad Úpou lokální uskupení ODS KDU-ČSL KSČM ČSSD US-DEU ostatní Trutnov km N (Zdroj: vlastní výpočty) 77

15 6.1.4 Typologie obcí podle vybraných charakteristik lokální populace Provedená analýza charakteristik místní populace nebyla samoúčelná, protože místní obyvatelstvo hraje v konceptu udržitelnosti důležitou roli. Syntéza získaných výsledků a jejich interpretace může poskytnout údaje nutné k navržení strategie udržitelnosti. Může totiž vymezit problémové oblasti z hlediska ekonomické situace místní populace, jejího vztahu k cestovnímu ruchu a z toho odvodit některé environmentální důsledky, pokud tuto syntézu populačních charakteristik promítneme do dříve vymezených krajinně ekologických prostorových jednotek či jejich typů. Tím dosáhneme syntézy všech třech faktorů udržitelnosti, tentokrát s pohledu místní populace, kterou budeme opakovat i v následujících dvou kapitolách, vždy z pohledu zaměření dané kapitoly. Charakteristiky vztahující se k územím obcí lze v drtivé většině přiřadit příslušné sídelní prostorové jednotce (kód B v Tab. 2), tedy menšímu území, což znamená přesnější prostorovou lokalizaci dané populační charakteristiky, neboť katastrální území obce je vždy větší než příslušná sídelní prostorová jednotka. Pouze v případě menších podhorských obcí (Rudník, Lánov, Dolní Lánov či Horní Branná) jsou tyto sídla součástí krajinného typu J typického svojí mozaikovitou strukturou. Ze syntézy lze učinit následující typologii obcí z hlediska výše analyzovaných charakteristik místního obyvatelstva (viz také Obr. 19): 1) Oblasti s nízkou mírou registrované nezaměstnanosti se shodují s horskými středisky, kde převažuje zaměstnanost v terciéru (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Janské Lázně, Malá Úpa). Z těchto středisek vyjíždí také nejméně ekonomicky aktivního obyvatelstva za prací. V zastupitelstvech se prosazují lokální uskupení většinou hájící zájmy místních podnikatelů a pravice. Území těchto obcí zasahuje do turisticky nejatraktivnější, ale také nejzatíženější krajiny středních a východních Krkonoš (krajinné typy A a B). Místní obyvatelstvo je závislé na cestovním ruchu, potažmo pak na schopnosti krajiny cestovní ruch přitahovat, což se jeví jako daleko důležitější poznatek. Lze také říci, že obyvatelé těchto obcí rekreačního potenciálu okolní krajiny výborně využívají viz nízká nezaměstnanost a nízká intenzita vyjížďky za prací. Je tedy v jeho zájmu tento přírodní kapitál neznehodnocovat. K tomuto typu obcí se blíží i Harrachov, který vykazuje vyšší zaměstnanost v průmyslu (místní sklárny). Janské Lázně naopak v roce 2005 vykázaly poněkud vyšší míru registrované nezaměstnanosti. 2) Další skupinu obcí tvoří ty s nízkou mírou registrované nezaměstnanosti, ale s vyšší intenzitou vyjížďky ekonomicky aktivního obyvatelstva (Dolní Dvůr, Černý Důl, Lánov, Dolní Lánov, Horní Branná). S intenzitou vyjížďky koreluje i relativně nižší zaměstnanost ve službách a zemědělství a vyšší zaměstnanost v průmyslu, lokalizovaném především ve Vrchlabí. V zastupitelstvech naprosto převažují lokální uskupení tradičně hájící podnikatelské zájmy. Tyto obce sousedí s již ne tak atraktivní krajinou (typu G, částečně i C a F), kde je však intenzita cestovního ruchu relativně nižší a jeho rozvoj tak není a priori vyloučen. Rovněž zde existuje i pracovní síla, která v případě nutnosti může být uvolněna ze sektoru průmyslu a stavebnictví. Do této skupiny bychom mohli zařadit i Benecko, ačkoliv vykazuje poněkud vyšší míru nezaměstnanosti, v rámci území však průměrnou, a Strážné, kde je zase v rámci této skupiny nižší zaměstnanost v průmyslu. 3) Další typ tvoří obce s vysokou nezaměstnaností, střední intenzitou vyjížďky a relativně vysokou zaměstnaností v průmyslu (Rokytnice, Vítkovice, Horní Maršov), která se uskutečňuje v místních podnicích pouze v případě Rokytnice nad Jizerou, v dalších dvou případech zaměstnanci v průmyslu tvoří vyjíždějící část obyvatelstva. V zastupitelstvech má kromě lokálních uskupení významné zastoupení levice. Tyto obce zasahují do atraktivních krajinných typů (A, B a C), což zvláště platí pro Rokytnici a Vítkovice. Tyto krajinné typy však také patří mezi nejvíce 78

16 navštěvované a v případě typu C i mezi antropogenně nejpoškozenější v Krkonoších. Rovněž sousedí s krajinnými typy E, F, G a Vítkovice především s M, které nejsou tak intenzivně využívané pro rekreační účely. V tomto typu obcí existuje tedy možnost rozvoje terciérního sektoru, vzhledem k atraktivitě okolních krajinných typů zvláště pak cestovního ruchu. 4) Další typ je tvořen třemi největšími podhorskými městy Trutnovem, Vrchlabím a Jilemnicí. Vyznačují se vyrovnanou zaměstnaností v průmyslu a ve službách, střední až nižší mírou nezaměstnanosti a nízkou intenzitou vyjížďky. V zastupitelstvech je široké spektrum subjektů, radnice však ovládá pravice. Vztahem populace těchto měst k cestovnímu ruchu a ke krajině se zabývat nebudeme, protože nehraje v jejím životě příliš velkou roli, ačkoliv význam cestovního ruchu pro ekonomiku Jilemnice a Vrchlabí roste. Do této kategorie by se dalo zařadit i Vysoké a Svoboda nad Úpou. Ta se liší pouze vysokou intenzitou vyjížďky, což je způsobeno blízkostí největšího města v oblasti, Trutnova, a kvalitním dopravním spojením mezi těmito městy. 5) Zbylé obce tvoří pás lemující horskou část Krkonoš a vesměs vykazují vyšší míru registrované nezaměstnanosti, střední intenzitu vyjížďky a absolutně vyšší zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví, kteréžto tři údaje se navzájem podporují. Odlišují se však postavením v rámci krajinných typů. Zatímco Žacléř, Jestřabí v Krkonoších a částečně i Jablonec a Mladé Buky sousedí se zachovalou a relativně atraktivní krajinou typů D či F, zbylé obce (Rudník, Víchová, Poniklá a Paseky ) tuto výhodu postrádají. První skupina obcí může doufat, že rozvoj terciérního sektoru (hlavně cestovního ruchu) obyvatelstvu ekonomicky může pomoci, druhá skupina pak patří z hlediska ekonomické situace místního obyvatelstva k obcím nejproblematičtějším. Obr. 19: Typologie obcí podle vybraných demografických charakteristik Typologie obcí (viz text) Paseky Harrachov Rokytnice Jablonec Vítkovice Špindlerův Mlýn Malá Úpa Vysoké Jestřabí v Krkonoších Víchová Poniklá Jilemnice Benecko Horní Branná Vrchlabí Strážné Lánov Dolní Lánov Dolní Dvůr Černý Důl Pec pod Sněžkou Rudník Janské Lázně Horní Maršov Mladé Buky Žacléř Svoboda nad Úpou Vrchlabí Trutnov km N (Pramen: vlastní návrh) 79

17 6.1.5 Dílčí závěr Pokud bychom chtěli shrnout výše sledované charakteristiky lokální populace s ohledem na udržitelnost a kvalitu života, lze říci, že ve většině obcí neexistují závažnější problémy v těchto dvou oblastech. Místní populace má v Krkonoších dobré podmínky k životu, což zvláště platí pro obce situované v horské části Krkonoš v sousedství atraktivních krajinných typů, ve kterých hraje důležitou ekonomickou roli cestovní ruch. Poněkud horší je situace v podhorských obcích s výjimkou měst, kde sledované charakteristiky nevykazují tak pozitivní výsledky. Pouze několik málo obcí je však v takové pozici, že by se nedalo předpokládat v budoucnu zlepšení situace místního obyvatelstva. Jedná se především o obce v jihozápadní části zájmového území v turisticky a ekonomicky ne až tak atraktivních oblastech. Rovněž je třeba konstatovat, že formální ochrana přírody a krajiny nebrání zásadním způsobem místnímu obyvatelstvu v ekonomické činnosti. 6.2 Cestovní ruch Nesmělé počátky cestovního ruchu v Krkonoších spadají na konec 18. století, kdy si místní boudaři začali přivydělávat poskytováním ubytování a prodejem domácích potravin. Později však tyto činnosti postupně zastínily původní zdroje obživy (pastevectví a senaření) a během první poloviny 20. století již v ekonomice horských oblastí dominoval cestovní ruch. V posledních desetiletích 19. století se Krkonoše rovněž staly průkopnickou oblastí zimních sportů ve střední Evropě. Po politických změnách po 2. světové válce se významně změnily majetkové poměry Krkonoš, turistická infrastruktura byla zestátněna a její rozvoj podřízen potřebám rekreace pracujících. S tím souvisela výstavba velkokapacitních ubytovacích zařízení, lanovek, vleků a sjezdových drah. Cestovní ruch tak změnil architektonický ráz horských středisek a v krkonošské krajině zanechal výrazné stopy. Po roce 1989 dochází k dalšímu kvantitativnímu rozvoji cestovního ruchu souvisejícímu s rozvojem soukromého podnikání. Od poloviny 90. let 20. století rovněž dochází ke zlepšování kvality poskytovaných služeb. Věnujme se však postupně nejprve intenzitě cestovního ruchu, stručné charakteristice návštěvníků a jejich aktivit, rekreační infrastruktuře, ekonomickým a environmentálním dopadům cestovního ruchu Intenzita cestovního ruchu Intenzitu cestovního ruchu můžeme v Krkonoších hodnotit trojím způsobem, přičemž ani jeden neposkytuje zcela spolehlivé údaje. Pohyb turistů v krajině zachycují různé studie věnované sčítání turistů na významných křižovatkách pro období většinou nepřesahující 10 dní (M. VÍTKOVÁ, O. VÍTEK, M. BRANIŠ, 1999, M. ČIHAŘ, V. TŘEBICKÝ, 2000, J. NOVÁK, 2004), intenzitu cestovního ruchu můžeme také odhadnout ze sčítání dopravy. Důležité ukazatele intenzity cestovního ruchu pak také vycházejí z počtu lůžek v oblasti. Tento poslední ukazatel je přesnější a vztahuje se na celou plochu sledovaného území s přesností do obcí, proto se mu budeme věnovat jako prvnímu. V roce 1959 se ve sledovaném území uvádí ubytovací kapacita lůžek (S. CINGROŠ, 1974), která v roce 1973 vzrostla na , a dalších lůžek v soukromých objektech (S. CINGROŠ, 1974, T. LOKVENC, 1978). Dlouhodobá koncepce územní rozvoje oblasti Krkonoš z roku 1973 uváděla směrné ubytovací kapacity pro rok tis. lůžek, pro rok 2000 pak tis. lůžek (J. ŠTĚPÁN, 1980). Tyto údaje by však znamenaly extrémní zátěž pro krkonošskou krajinu a tak územní plán z roku 1994 směrné kapacity přehodnotil a stanovil pro pobytovou složku cestovního ruchu lůžek a pro pasantní složku osob za 80

18 den (TERPLAN, 1994), což znamenalo oproti 80. létům 20. století výrazné snížení návštěvnosti. Dnes se udává, že českou stranu Krkonoš navštíví ročně 6 8 miliónů osob, které mají k dispozici lůžek v objektech (J. ŠTURSA, 2003). Poměr ubytovaných a neubytovaných se udává 3:1 (KRNAP, 2004). Z těchto čísel však nezjistíme prostorovou strukturu jevu podle obcí. Statistické údaje o počtu lůžek a objektů za obce lze však brát pouze orientačně, neboť nejsou úplné, ať již z důvodu ochrany individuálních dat či nesplnění přihlašovací povinnosti provozovateli těchto zařízení. Registr hromadných ubytovacích zařízení (ČSÚ, 2005) tedy uvádí v Krkonoších lůžek v objektech. Zpřesněním databáze na základě vlastního šetření pak dojdeme k počtu objektů (viz Tab. 8). Pokud spočítáme průměrný počet lůžek na zařízení podle statistického registru a tento index vynásobíme zpřesněným počtem objektů, dojdeme k přesnějšímu číslu téměř lůžek. Tento jednoduchý přepočet neaspiruje na přesnost, pouze se snaží poskytnou lepší rámcový přehled o počtu lůžek v pohoří. Dá se tedy předpokládat, že minimálně dalších lůžek existuje v soukromých objektech. Často používaným ukazatelem intenzity cestovního ruchu je upravený index turistické funkce (Tab. 7, Obr. 20): T ( f ) = L *100, P Pt kde L je počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních - HUZ (nejsou tedy brány v úvahu soukromé objekty), P počet obyvatel a Pt počet obyvatel zaměstnaných v terciární sféře. Index turistické funkce dosahuje nejvyšších hodnot v Malé Úpě, Peci pod Sněžkou, Strážném, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních a Vítkovicích (nad 500; přičemž průměrné hodnoty za Českou Republiku jsou okolo 8,0 a za celé zájmové území přes 80,0). V ekonomice těchto obcí hraje terciérní sektor, tedy především cestovní ruch, hlavní roli. Jsou to jednak největší krkonošská rekreační střediska s relativně nízkým počtem stálého obyvatelstva, jednak horské obce v blízkosti atraktivních lokalit, které zároveň mají v rámci Krkonoš nejméně obyvatel. Do dalších kategorií pak patří ostatní velká střediska (Harrachov, Rokytnice mají totiž více stálého obyvatelstva než velká střediska jmenovaná výše) a obce, jejichž okolí nedosahuje stupně atraktivity jako tomu bylo v případě předchozí skupiny (Černý Důl, Dolní Dvůr, Benecko, Jestřabí v Krkonoších a Horní Maršov). Nejnižších hodnot dosahuje index turistické funkce v podhůří, a to jak v případě velkých měst tak menších obcích, i když až na největší město v oblasti Trutnov přesahují republikový průměr. 81

19 Tab. 7: Lůžkové kapacity a index turistické funkce Směrná Aktuální Počet Obec lůžková lůžková obyvatel kapacita* kapacita Směrné/aktuální kapacity Index turistické funkce Benecko ,9 272,1 Černý Důl ,9 339,0 Dolní Dvůr ,6 423,6 Dolní Lánov ,1 28,2 Harrachov ,8 424,1 Horní Branná ,3 18,5 Horní Maršov ,5 169,1 Jablonec ,4 64,3 Janské Lázně ,5 736,4 Jestřabí v Krkonoších ,4 281,4 Jilemnice ,5 25,3 Kořenov 1028 x 3325 x 405,3 Lánov ,2 71,4 Malá Úpa ,6 2612,9 Mladé Buky ,3 9,3 Paseky 256 x 377 x 187,7 Pec pod Sněžkou ,8 2504,1 Poniklá ,4 29,7 Rokytnice ,5 128,9 Rudník ,4 20,0 Strážné ,5 1607,5 Svoboda nad Úpou ,3 60,1 Špindlerův Mlýn ,9 1175,9 Trutnov x 799 x 3,5 Víchová ,2 9,9 Vítkovice ,6 711,0 Vrchlabí ,9 22,1 Vysoké ,4 54,7 Žacléř ,4 19,9 Celkem ,8 84,2 (Pramen: ÚP VÚC Krkonoše, 1994, Registr hromadných ubytovacích zřízení, ČSÚ, 2005, vlastní výpočty) * podle ÚP VÚC Krkonoše (TERPLAN, 1994) 82

20 Obr. 20: Počet lůžek v HUZ a index turistické funkce Kořenov počet lůžek Paseky Jablonec Vysoké Poniklá Jestřabí v Krkonoších Víchová Harrachov Rokytnice Jilemnice Horní Branná Špindlerův Mlýn Vítkovice Benecko Vrchlabí Strážné Dolní Dvůr Lánov Dolní Lánov Pec pod Sněžkou Černý Důl Rudník Malá Úpa Janské Lázně Horní Maršov Mladé Buky Žacléř Trutnov Svoboda nad Úpou index turistické funkce km N (Pramen: Registr hromadných ubytovacích zřízení, ČSÚ, 2005, vlastní výpočty) Intenzita cestovního ruchu mimo oblasti rekreačních středisek se dá stanovit pouze obtížně, přičemž zdrojem jsou monitoringy návštěvnosti, které jsou většinou prováděny na základě různých metodik a pouze na několika málo nejfrekventovanějších lokalitách v nejatraktivnějších partiích pohoří. Lokaci bezprostředně dostupných turistických atraktivit naznačuje mapa v Příloze 2. Plošné údaje pro celé pohoří, které by přesněji stanovily návštěvnost, tedy neexistují 8. Nejlépe zpracovanou lokalitou je masiv Sněžky (např. J. NOVÁK, 2004). Tento autor udává v letním období ( ) průměrný počet návštěvníků na vrcholu Sněžky s maximy přesahujícími lidí za den. Až 57 % návštěvníků využívá obě lanovky zpřístupňující masiv Sněžky, je však nutné si uvědomit, že polská končí ve výšce 1350 m n. m. ve vzdálenosti 2,1 km od vrcholu. Právě úsek po západním hřebeni je pěší turistikou nejzatíženější (až osob za den). Následuje výstupová trasa po východním hřebeni (až osob za den) a teprve poté česká lanovka na vrchol (až osob za den), což je velice výmluvný fakt, vzhledem ke sporům o existenci lanové dráhy. I v úseku pod lanovkou bylo zaznamenáno osob za den. Dalším místem, kde se provádí monitoring návštěvnosti, je Luční bouda situovaná uprostřed východokrkonošského náhorního plató (např. M. ČIHAŘ, V. TŘEBICKÝ, 2000). Během desetidenního srpnového období (1999) tito autoři zjistili průměrný počet 900 turistů za den, přičemž nejfrekventovanější směr byl vrchol Sněžky (průměrně 315 osob denně). Zajímavé jsou údaje o 51 cyklistech a 69 automobilech, i když oběma prostředkům 8 Výzkumná zpráva firmy Kolpron (KOLEKTIV, 2004) udává návštěvníků za desetidenní intervaly v zimním období, v letní sezóně a v jarním a podzimním období. Návštěvnost hřebenů odhaduje na za 10 dní (maxima až ), středních partií na (maxima až ). 83

21 je vjezd do oblasti zakázán (pro cyklisty bez výjimky). Celkem se za sledované období pohybovalo v oblasti okolo návštěvníků. V západních Krkonoších se tradičně provádí průzkumy návštěvnosti na křižovatce turistických cest U čtyř pánů uprostřed západokrkonošského náhorního plató (např. M. VÍTKOVÁ, O. VÍTEK, M. BRANIŠ, 1999 či M. ČIHAŘ, V. TŘEBICKÝ, 2000). Údaje zjištěné posledně jmenovanými autory vykázaly za 10 dní okolo návštěvníků, 139 cyklistů a 32 automobilů, opět v oblasti zákazu vjezdu. Prvně citovaná trojice autorů prováděla šetření v srpnu Celé oblasti evidovali průměrně 726 turistů denně, přičemž maxima dosahovala 840 návštěvníků za den. Nejfrekventovanější úseky byly tvořeny hraniční cestou česko-polského přátelství, spojnicí Labské boudy a pramene Labe a dále přístupové cesto od Zlatého návrší k Labské boudě po hraně Labského dolu a k prameni Labe. Nepřímo vypovídá o intenzitě cestovního ruchu i sčítání dopravy v oblasti, zvláště v úsecích mezi podhorskými městy a horskými rekreačními středisky, kde se nepředpokládá vzhledem k počtu obyvatel středisek vysoká frekvence pohybu místního obyvatelstva a drtivou většinu dopravní zátěže na těchto komunikacích tvoří návštěvníci Krkonoš. Poslední údaje týkající se intenzity automobilové dopravy pocházejí z roku 2000 (Obr. 21). Silniční doprava zaznamenala po roce 1990 výrazný nárůst (30 60 % podle úseku, v extrémních případech až 130 %) a v současné době se 75 % návštěvníků Krkonoš využívá individuální dopravy, a to i mezi jednotlivými středisky či podhorskými centry (M. ČIHAŘ, V. TŘEBICKÝ, 2000). V podhůří je velice výrazný tah Trutnov Vrchlabí Harrachov ( vozidel za den podle úseku, viz Obr. 21), kde se projevil oproti sčítání dopravy z roku 1995 nárůst, který však nelze spojovat výhradně s intenzitou cestovního ruchu. Pro naše účely je důležitější frekvence mezi podhůřím a horskými středisky, které si od roku 1995 zachovávají stejnou intenzitu. Ve východních Krkonoších jsou významné frekvence mezi Trutnovem a trojicí rekreačních středisek. V Janských Lázních bylo zaznamenáno 1 744, v Peci pod Sněžkou a v Malé Úpě 804 vozidel denně. Tyto údaje byly se týkají konečných bodů těchto relací, pokud se však podíváme do úseků mezilehlých, zjistíme v Mladých Bukách 7 680, ve Svobodě nad Úpou a v Horním Maršově vozidel denně. Ve středních Krkonoších je určující relace Vrchlabí Špindlerův Mlýn vykazující v roce vozidel denně. Západními Krkonošemi jednak prochází výše zmiňovaný tah Trutnov Harrachov, který mezi Rokytnicí nad Jizerou a Harrachovem při průchodu národním parkem vykazuje vozidel denně. Harrachovem ležícím na mezinárodním silničním tahu z Prahy do Polska pak projíždí 3 659, Rokytnicí vozidel denně. 84

22 Obr. 21: Denní intenzita dopravy (2000) %[ Vysoké %[ Harrachov %[ Rokytnice %[ Jablonec Horní Mísečky %[ %[ Špindlerův Mlýn Pec pod Sněžkou %[ %[ Pomezní boudy počet vozidel za 24 hodin Poniklá %[ %[ Jilemnice %[ Vrchlabí %[ Lánov %[ Čistá %[ Černý Důl %[ Janské Lázně %[ %[ Horní Maršov Svoboda nad Úpou Žacléř %[ %[ sídla ostatní komunikace hranice prostorových jednotek %[ Rudník %[ Trutnov km N (Pramen: Reálnou intenzitu cestovního ruchu musíme považovat za vyšší než uvádějí data týkající se lůžkových kapacit, monitoringu pasantní turistiky a sčítání dopravy. Vzhledem k nedostatečným údajům vhodných ke stanovení intenzity cestovního ruchu především mimo horská střediska se nabízí využití interakčních modelů, které mohou toto bílé místo zaplnit při vědomí všech omezení pramenících z charakteru modelů do určité míry zkreslujících realitu. Pokud však neproběhne skutečně reprezentativní plošné sčítání návštěvnosti pohoří, které by jistě bylo finančně velice náročné, jsou interakční modely uspokojivým prostředkem simulace návštěvnosti. Aplikace buď gravitačního modelu či metody potenciálu je však mimo rozsah a zaměření této práce, pro kterou postačují údaje prezentované v předchozích odstavcích. Podívejme se nyní ještě krátce na časoprostorové rozložení návštěvnosti a rekreačních aktivit v přírodních prostorových jednotkách. Nejprve několik obecných závěrů. Východní část Krkonoš je preferována tuzemskými návštěvníky, s čímž koresponduje i vyšší zastoupení penzionů v hromadných ubytovacích zařízeních a objektů individuální rekreace. Střední část pak vykazuje nadprůměrnou návštěvnost zahraničních turistů a také vyšší podíl hotelů. Západní část je pak typická vysokým počtem objektů individuální rekreace. Podhůří je v tomto směru zcela indiferentní a nelze provést nějaký rozumný obecný závěr. V zimní období jsou návštěvníci v pohoří koncentrováni na několika místech. Jsou jimi především sjezdové areály. Sjezdové lyžování se odehrává především v částech krajinných typů C, F, G a J sousedících s lyžařskými středisky. Rovněž běžecké lyžování vykazuje jistý stupeň koncentrace, málo jsou využívány například hřebeny Krkonoš a jejich podhůří. Běžecké lyžování se odehrává zejména v typech C, G a F. Co se týče vycházek po okolí středisek, což je také velice častá činnosti zimních návštěvníků, ty se tedy odehrávají především v krajinném typu B. V letním období se pak rozmístění návštěvníků v krajině 85

23 téměř úplně mění a je rovnoměrnější. K bezkonkurenčně nejnavštěvovanějším oblastem Krkonoš patří krajinný typ A, který soustřeďuje nejznámější turistické atraktivity pohoří. Díky poloze mezi krajinným typem K (největší rekreační střediska) a A, je intenzita pasantního cestovního ruchu velice vysoká i v typu B a C. Naopak existují i krajinné typy letní návštěvností téměř nedotčené (např. E nebo I). Na jaře a na podzim je zachován letní vzorec prostorové distribuce návštěvnosti, ovšem s příslušným snížením intenzity cestovního ruchu. Box 3: Charakteristika návštěvníků Krkonoš Věnujme se nyní alespoň stručně charakteristice návštěvníků Krkonoš, neboť z hlediska návrhu strategie udržitelnosti je vhodné znát základní údaje o hlavní skupině aktérů. 9 Okolo 60 % klientely tvoří domácí návštěvníci. Ze zahraničních mají největší podíl Němci, kteří jsou následováni Nizozemci a Poláky. Ostatní národnosti jsou zastoupeny zanedbatelně. Domácí klientela má převahu v letní sezóně, zahraniční turisté převažují během jarního a podzimního období. Tuzemští návštěvníci přijíždějí nejčastěji z Prahy (až 1/3) a z Královéhradeckého kraje (okresy Trutnov a Hradec Králové). Západní část pohoří je pak navštěvována turisty z kraje Libereckého (okresy Semily a Jablonec nad Nisou). Nejčastěji tráví návštěvníci v Krkonoších 1 týden (okolo 40 %), a to především v zimě. Jednodenní návštěvníci tvoří asi % a jejich podíl narůstá ve vedlejších sezónách (jaro, podzim). Jedná se v drtivé většině o Čechy. Pro více než 40 % tuzemských návštěvníků Krkonoš byla důvodem příjezdu existence národního parku, v případě zahraničních turistů se toto číslo blíží 60 %. Během zimní sezóny a do jisté míry i letní převažuje ubytování v pensionech, v jarním a podzimním období pak v hotelech. V případě Čechů je významné zastoupení rekreace ve vlastních chalupách či podnikových boudách (až 25 %), jinak preferují pensiony. Kempy nejsou Čechy příliš využívány. Němci preferují hotely a dražší pensiony, Nizozemci pak pensiony levnější a kempy, pokud jsou k dispozici, či si rekreační objekty pronajímají dlouhodobě. V Krkonoších jsou v současné době patrné poměrně významné sezónní rozdíly v návštěvnosti pohoří. Nejvíce lidí navštíví Krkonoše podle výzkumné zprávy firmy Kolpron (KOLEKTIV, 2004) v zimní sezóně (téměř 40 %), 25 % návštěvnosti se odehraje v sezóně letní a na jarní a podzimní období připadá shodně necelých 20 % návštěvníků. Tento průzkum je však reprezentativní pouze pro velká rekreační střediska, ve kterých byl prováděn (Pec pod Sněžkou, Špindlerův Mlýn, Rokytnice a Harrachov). Podle našeho názoru budou pro celé pohoří přesnější údaje uvádějící 60% návštěvnost v zimní sezóně, 30% v letním období a 5% pro jaro a podzim. Co se týče rekreačních aktivit, drtivá většina zimních návštěvníků pohoří se již od poloviny 70. let 20. století věnuje sjezdovému lyžování (75 % - J. STOKLASA, 1983) a zbytek lyžování běžeckému či krátkým vycházkám v okolí středisek. Během ostatních období převažují podle výzkumné zprávy firmy Kolpron (KOLEKTIV, 2004) vycházky do okolí, horským túrám se věnuje % návštěvníků pohoří. Toto číslo je podle našeho názoru především v letní sezóně vyšší a dosahuje %. V jarním a podzimním období se dá považovat za věrohodné. V letním období stoupá význam cykloturistiky a ekoturistiky. Zatímco v zimním období je hlavním motivem k návštěvě Krkonoš sportovní využití, které je následováno trávením vánočních svátků, v letní sezóně turisté přijíždějí především za přírodními krásami hor (B. 9 V této části byly využity především vlastní poznatky z terénního šetření při práci na Programu rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (KOLEKTIV, 2002) a Program rozvoje cestovního ruchu turistického regionu Krkonoše (KOLEKTIV, 2003). Doplňkově byly použity údaje M. ČIHAŘE, V TŘEBICKÉHO, 2000 a KOLEKTIVU,

24 WIENIAWSKA, 2004), které jsou s velkým odstupem následovány sportovním vyžitím a odpočinkem Rekreační infrastruktura Zabývat se podrobně rekreační infrastrukturou Krkonoš by mohlo být cílem samostatné práce. Proto se zaměříme pouze na vybrané složky rekreační infrastruktury, a to v oblasti dopravy, ubytování a rekreačních aktivit. Dopravní infrastrukturu a její zatížení dostatečně zobrazuje již Obr. 21. Ještě než přejdeme k ubytovacím zařízením, musíme se velice stručně zmínit o hromadné dopravě v Krkonoších. Kromě běžných linkových spojů jsou v provozu od června do září turistické linky uzpůsobené na přepravu jízdních kol. V roce 2005 bylo na 5 trasách, včetně páteřní 118 km dlouhé spojující Harrachov s Pomezními boudami, přepraveno turistů a jízdních kol, což je oproti roku 2004 nárůst o třetinu ( V zimním období pak spojuje podhorská města s lyžařskými areály síť ski busů, které jsou však na rozdíl od letní dopravy zdarma. Co se týče linkových autobusových spojů, je jejich frekvence uspokojivá, zvláště ve východních a středních Krkonoších mezi Trutnovem, Svobodou nad Úpou a Janskými Lázněmi, respektive Pecí pod Sněžkou, a dále mezi Vrchlabím a Špindlerovým Mlýnem. Stejně kvalitní je spojení Trutnova s Vrchlabím, Žacléřem a Jilemnicí. Poněkud horší spojení mají některé obce západních Krkonoš ležící mimo hlavní tah Trutnov Harrachov, ale i odlehlé obce zbylé části pohoří (Malá Úpa, Dolní Dvůr, Strážné, Benecko). Železniční spojení lze využít v relacích Trutnov Svoboda nad Úpou, Trutnov Vrchlabí, Trutnov Jilemnice Poniklá Jablonec Rokytnice a o víkendech i Trutnov Žacléř. V západních Krkonoších má železniční stanici i město Harrachov (spojení z Tandvaldu a Liberce), nádraží je však stejně jako v případě Rokytnice nad Jizerou vzdáleno od centra 4 km. Obecně lze říci, že je hromadná doprava v Krkonoších relativně kvalitní, především ve východní a střední části, existuje však prostor pro její zlepšení bez vynaložení větších finančních prostředků. Vraťme se však ubytovacím zařízením. Jak jsme již uvedli výše v celém pohoří existuje objektů. Sčítání lidu z roku 1991 uvádí v obcích zasahujících do biosférické rezervace objektů individuální rekreace a chalup nevyčleněných z bytového fondu. Celkově tedy slouží v Krkonoších rekreačním účelům téměř objektů. Pokud bychom však chtěli zjistit jejich zastoupení na celkovém počtu domů v obci, setkáme se s problémy, protože nejsme schopni v této chvíli tento údaj přesně určit. 10 Metodicky čistší je podíl součtu objektů individuální rekreace a chalup nevyčleněných z bytového fondu na počtu obydlených domů v obci 11. Tato čísla jednak doplňují údaje o intenzitě cestovního ruchu, jednak také vypovídají o ubytovací infrastruktuře mimo oblast hromadných ubytovacích zařízení (Obr. 22). V celém území tvoří takto definované soukromé rekreační objekty téměř 30 % všech domů. Nejvyšší zastoupení dosahují tyto objekty v dobře přístupných obcích s malým počtem obyvatel v horské, tedy atraktivní části Krkonoš (Malá Úpa a Strážné), kdy podíl soukromých rekreačních objektů na celkovém počtu domů přesahuje tři čtvrtiny. Následují obce stejného charakteru s vyšším počtem stálých obyvatel, soukromé rekreační objekty však stále tvoří více než polovinu všech obytných domů (Pec pod Sněžkou, Horní Maršov, Dolní Dvůr, Vítkovice, Jestřabí v Krkonoších a Paseky. Významných podílů soukromých rekreačních objektů dosahují i obce v podhůří západních Krkonoš, čímž se liší od podhůří středních a východních Krkonoš, 10 Lexikon obcí obsahuje pouze údaj o počtu obydlených domů. Celkový počet domů v obci zahrnuje i ubytovací zařízení bez bytu a neobydlené domy. Rovněž obydlené domy mohou zahrnovat rekreační zařízení, pokud tu existuje obydlený zaměstnanecký byt. 11 Tento součet budeme dále označovat jako soukromé rekreační objekty. 87

25 kde jsou tyto podíly nižší. Nízký podíl soukromých rekreačních objektů rovněž vykazují Janské Lázně a Harrachov, což jednak souvisí s jejich relativně významnou obytnou funkcí a jednak se specifickými charakteristikami domovního fondu, který má městský charakter a tedy je zde nedostatek vhodných objektů, které by mohly být využívány jako pro soukromou rekreaci. Co se týče hromadných ubytovacích zařízení (Tab. 8, Obr. 22), převažují v celém zájmovém území pensiony (41,2 %). Hotely dosahují podílu 13,5 %, turistické ubytovny 7,6 %, ubytování v soukromí 7,2 %. Pouze 1,1 % připadá na kempy a chatové osady, 29,2 % pak na ostatní ubytovací zařízení. Absolutně největší počet hromadných ubytovacích zařízení je v Peci pod Sněžkou, která je následována Špindlerovým Mlýnem, Harrachovem a Rokytnicí (všechny nad 100 hromadných ubytovacích zařízení). Do další kategorie pak patří Janské Lázně, Malá Úpa, Vítkovice, Benecko, Vrchlabí a Černý Důl (nad 50 HUZ). Pokud se podíváme na zastoupení hromadných ubytovacích zařízení v obcích podle typů, musíme se nejprve vypořádat s problémem malých čísel, který relativní hodnoty zkresluje. Tak například v Mladých Bucích převažují hotely, je však třeba si uvědomit, že dohromady je v obci 5 HUZ. K podobnému zkreslení dochází ještě v případě Víchové, Dolního Lánova či Poniklé. Ve většině obcí převažují pensiony, jejichž zastoupení se nejčastěji pohybuje mezi %. Vysoké zastoupení hotelů vykazuje Špindlerův Mlýn, což potvrzuje jeho pozici nejluxusnějšího krkonošského rekreačního střediska, a také Trutnov, což je však způsobeno tím, že jde o největší město v oblasti. Další významné zastoupení hotelů evidujeme v Harrachově (středisko lyžařských sportů) a v Janských Lázních (lázeňství). Naopak v Peci pod Sněžkou je hotelů méně, než by odpovídalo jejímu postavení mezi největšími horskými rekreačními centry v Krkonoších, kam patří celkovým počtem hromadných ubytovacích zařízení. Poměrně vysoké zastoupení hotelů vykazují další dvě města (Vrchlabí a Jablonec ) a Benecko. Zbylé typy HUZ nevykazují výrazné prostorové odlišnosti. Foto 6: Nové ubytovací zařízení na Lučinách (P. Klapka) 88

26 Tab. 8: Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) z toho z toho (%) Obec Počet HUZ Hotel Penzion Kemp a chatová osada Turistická ubytovna Ubytování v soukromí Ostatní Hotel Penzion Kemp a chatová osada Turistická ubytovna Ubytování v soukromí Ostatní Benecko ,5 44,4 0,0 3,2 20,6 14,3 Černý Důl ,0 46,0 2,0 12,0 12,0 20,0 Dolní Dvůr ,0 60,0 4,0 12,0 0,0 12,0 Dolní Lánov ,0 50,0 0,0 0,0 50,0 0,0 Harrachov ,5 44,9 0,9 4,7 9,3 18,7 Horní Branná ,0 28,6 0,0 14,3 42,9 14,3 Horní Maršov ,7 44,2 0,0 11,6 2,3 37,2 Jablonec ,5 33,3 3,7 3,7 11,1 29,6 Janské Lázně ,5 44,4 0,0 4,8 0,0 33,3 Jestřabí v Krkonoších ,0 41,7 0,0 8,3 0,0 50,0 Jilemnice ,0 34,8 0,0 8,7 30,4 13,0 Kořenov ,8 42,2 0,0 3,9 13,7 31,4 Lánov ,0 45,0 0,0 0,0 40,0 5,0 Malá Úpa ,8 40,3 0,0 8,1 0,0 46,8 Mladé Buky ,0 20,0 20,0 0,0 0,0 20,0 Paseky ,0 40,0 0,0 10,0 30,0 0,0 Pec pod Sněžkou ,8 45,3 0,0 5,6 2,2 39,2 Poniklá ,5 25,0 0,0 37,5 25,0 0,0 Rokytnice ,0 33,0 0,0 16,0 1,0 43,0 Rudník ,7 33,3 16,7 8,3 0,0 25,0 Strážné ,3 34,0 0,0 14,9 0,0 46,8 Svoboda nad Úpou ,8 42,3 0,0 3,8 42,3 7,7 Špindlerův Mlýn ,7 41,7 1,3 7,7 0,0 16,7 Trutnov ,6 28,6 21,4 7,1 0,0 14,3 Víchová ,0 50,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Vítkovice ,9 25,5 1,8 5,5 1,8 54,5 Vrchlabí ,5 47,3 3,6 7,3 7,3 20,0 Vysoké ,3 42,9 0,0 14,3 7,1 21,4 Žacléř ,8 47,6 0,0 9,5 14,3 23,8 Celkem ,5 41,5 1,1 7,6 7,2 29,1 (Pramen: Registr hromadných ubytovacích zřízení, ČSÚ, 2005, vlastní výpočty) 89

27 Obr. 22: Hromadná ubytovací zařízení a zastoupení soukromých rekreačních objektů Kořenov Počet HUZ Harrachov Paseky Rokytnice Špindlerův Mlýn Strážné Dolní Dvůr Pec pod Sněžkou hotel pension turistická ubytovna ostatní Jablonec Malá Úpa Vysoké Vítkovice Horní Maršov Poniklá Jestřabí v Krkonoších Víchová Benecko Jilemnice Horní Branná Zastoupení rekreačních objektů na počtu domů (%) km Vrchlabí Lánov Dolní Lánov Černý Důl Rudník Janské Lázně Mladé Buky Trutnov Žacléř Svoboda nad Úpou N (Pramen: Statistický lexikon obcí České republiky 1992, Registr hromadných ubytovacích zřízení, ČSÚ, 2005, vlastní výpočty) Z infrastruktury sloužící přímo rekreačním aktivitám jsou nejdůležitější zařízení pro sjezdové lyžování, kterému se v zimním období věnuje tis. osob za desetidenní periodu (KOLEKTIV, 2004). Tab. 9 poskytuje údaje o vybavenosti lyžařských středisek. Specifickým a pro hory typickým dopravním prostředkem jsou lanové dráhy a lyžařské vleky. V roce 1949 byla uvedena do provozu první a v dnešní době zároveň nejkontroverznější lanovka z Pece pod Sněžkou přes Růžovou horu na Sněžku. Z Janských Lázní na Černou horu sice vedla lanová dráha již od roku 1928, ta však byla snesena a nahrazena v roce 1980 novou v jiné trase. K dalším tradičním krkonošským lanovkám patří také dráha z Velké Úpy na Portášovy boudy, ze Svatého Petra na Pláně, ze Špindlerova Mlýna na Medvědín a z Harrachova na Čertovu horu. 90

28 Foto 7: Kontroverzní lanová dráha na Sněžku (P. Klapka) Nárůst počtu lanových drah zaznamenáváme až od 90. let 20. století, kdy nahrazovaly méně výkonné vleky. To je případ dráhy z Rokytnice na Lysou horu, z Rýžoviště na Čertovu horu, ze Špindlerova Mlýna na Hromovku, z Janských Lázní na Zinneckerovy boudy, z Pece pod Sněžkou na Hnědý vrch, z Herlíkovic na Žalý a z Černého dolu na Špičák. Nová lanová dráha byla postavena také na Labské, v Herlíkovicích, ve Vítkovicích a ve Vrchlabí. Jedná se o lanovky moderních parametrů v drtivé většině využívané pouze v zimní sezónně narozdíl od předchozí skupiny, která bývá využívána celoročně. Delší a vysokokapacitní vleky se soustřeďují především v lyžařských střediscích jako je Pec pod Sněžkou, Rokytnice, Prkenný Důl, Malá Úpa, Benecko, Herlíkovice či Mladé Buky. Soukromé kratší vleky, kterých je téměř 250, jsou pak situovány snad na každé luční enklávě, u každé skupiny bud. Celkem je v pohoří 19 lanových drah. Ve veřejných lyžařských střediscích je v provozu ještě 118 významnějších vleků. Tato čísla staví problematiku tzv. vertikální dopravy v Krkonoších mezi oblasti zasluhující si zvýšenou pozornost. 91