Západočeská univerzita v Plzni

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Západočeská univerzita v Plzni"

Transkript

1 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Disertační práce O INTROSPEKTIVNÍ REFLEXI POZNÁNÍ A BÁZI PŘÍRODNÍCH VĚD Ing. Jan Janský Plzeň 2014

2 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Katedra filozofie Studijní program Humanitní studia Studijní obor Teorie a dějiny vědy a techniky Disertační práce O INTROSPEKTIVNÍ REFLEXI POZNÁNÍ A BÁZI PŘÍRODNÍCH VĚD Ing. Jan Janský Školitel: PhDr. Vladimír Havlík, CSc. Katedra filozofie Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni Plzeň 2014

3 Prohlašuji, že jsem práci zpracoval samostatně a použil při tom jen uvedených pramenů. Zároveň tímto děkuji svému školiteli Vladimíru Havlíkovi za jeho otevřenost, tolerantní přístup a mnohaletou, trpělivou podporu, Rudolfu Steinerovi za to, že dal mým bloudivým myšlenkám pevný směr, Miroslavu Holečkovi za výbornou zpětnou vazbu a neocenitelný akademický a především lidský zájem, a také všem ostatním, kteří mi byli nápomocni radou, inspirací, diskusí, kritikou, povzbuzením či již jen tím, že jsou. Plzeň, září 2014

4 He has read all the right books but has got the wrong thing out of every one... C. S. Lewis

5 Obsah Úvod 8 1 Meditace o lidském poznání 11 2 Prvotní problém Existence otázky jako problém Zřejmost a danost jako problém Horizont a nová zkušenost Kontext a skutečnost Pluralita a volba skutečnosti Shrnutí Fenomenologická reflexe Co je fenomenologie Danost věci samé Fenomenologická redukce Fenomenologie jako radikální obrat Problém objektivizace Nové poznání a údiv Pohyb a klid ducha Solipsismus Paradoxy fenomenologické báze Paradox prvosti Paradox redukce Paradox transcendentálního vědomí Idea první fenomenologie Esenciální principy reflexe vědomí Výchozí pozice a vývoj vědomí Identita esence a zacyklení Absolutno imanence a redundance transcendencí Relativizace a solipsismus Jistota, realita a pravda Originalita a aktualita Hledání nového pojmu intencionality a myšlení Popud k vědě spokojenost a nespokojenost Předmětné mody vědomí podmíněnost, explanace, fakt

6 4.2.3 Problém východiska a polarita myšlení zkušenost Myšlení a zkušenost filosofické pohledy Empirismus Racionalismus Kantova reflexe Goethova reflexe První fenomenologie východiska Myšlení jako zkušenost Myšlení jako přímá zkušenost Myšlení jako transparentní zkušenost Subjekt a objekt Myšlení, vědomí a Já První fenomenologie monismus Vjem, pojem a představa Překonání dualismu Monismus a hranice poznání Most mezi přírodní a duchovní vědou Formální elementy myšlení Pevný bod Rozlišitelnost Prostor Číslo Obsah a forma Vjem pojem Vjem obsah Obsah forma, analýza Forma pojem, syntéza Identita Identita formy Identita obsahu Fenomenální aspekty logiky Esence logického usuzování Proces formalizace a fixace obsahu Pravda a pravdivost Forma a obsah v zákonech usuzování Důkaz a dokazatelnost Čas Logické paradoxy Jádro paradoxních konstrukcí Russellův paradox Richardův paradox Paradox lháře Intermezzo o podstatě paradoxů

7 6.6 Gödelovy věty o neúplnosti úvod Podstata Gödelova důkazu Penroseova zjednodušená varianta Smullyanova zjednodušená varianta Intermezzo o klamné identitě a autoreferenci Gödelovy věty o neúplnosti důkaz Dokazatelnost a pravda stigma paradoxu lháře Autoreference, význam a myšlení Lidský subjekt a věda Prostor jako interpretace Klasická mechanika Námitky k dynamice Newtonovy koncepce Fenomenologické intermezzo Relativistické kontexty Za hranicemi inerciality Pokusy o implementaci Machova principu Relační mechanika André K. T. Assise Podstata interpretace a skutečnost Ontologická propast a obrat k člověku Kvantové konotace Ontologická propast Obrat k člověku Meditace o lidském vědění 228 Literatura 240 Shrnutí 246 Summary 248 Résumé 250

8 Úvod Cílem této studie je pokus o reflexi nejelementárnějších aspektů poznání, s důrazem na základní epistemologické pozadí oblasti přírodních a exaktních věd. Hlavním předkládaným argumentem je poukaz na zcela specifické aspekty činnosti myšlení, které se však stanou patrnými jen tehdy, pokusíme-li se myšlení samé uchopit skrze vlastní, bezprostřední zkušenost na základě zkušenosti nabyté jeho introspektivní reflexí a přímým pozorováním. V tomto ohledu je možné práci zhruba rozdělit na tři části. V první části jsou nastíněny problémy čistě objektivního přístupu ke světu který je dodnes převažující definiční vlastností vědy. Jedná se především o jeho principiální neúplnost v explikaci a závislost evidence na kontextu, který je volen subjektem. Hlavní tezí je poukaz na nutnost introspektivního přístupu, jakožto nutného předpokladu cesty za porozuměním povaze poznání, a dále pak poukaz, že pevné východisko této cesty se skrývá za prožitkem zřejmosti, který je invariantní složkou naší zkušenosti na všech úrovních reflexe. Tato zřejmost zachovává stejnou podstatu a skýtá stejný modus prožívání u běžných předmětných evidencí, abstraktních myšlenkových pochodů i u různých stavů transcendentálních reflexí vědomí a přímo tak poukazuje na specifickou a jednotící kvalitu naší duchovní aktivity. Druhá část je věnována tematizaci zřejmosti, danosti a předmětnosti přijímání objektivní části skutečnosti z hlediska Husserlovy fenomenologické filosofie a z hlediska myšlenkového monismu Rudolfa Steinera. Představeno je fenomenologické pojetí zkušenosti jako zkušenosti předmětné jako zkušenosti intencionální a metoda fenomenologické redukce a její význam. Zároveň je poukázáno na některé problémy, které pro fenomenologii představuje v ní stále přítomné reziduum transcendentálního přístupu k podstatě poznání. Překonáním těchto problémů nahlédnutím původu představ o transcendentalitě v imanenci vědomí samého je možné dojít k novému chápání intencionality, které je v detailu osvětleno na podkladě Steinerovy monistické koncepce. Jejím klíčovým přínosem je náhled myšlení jako činnosti subjekt i objekt přesahující, je generující a zároveň tím i k sobě přímo vztahující. Steiner ukazuje, že myšlení samé je nám na jedné straně zcela přímo dostupnou, bezprostřední vědomou zkušeností, na straně druhé je však ve zcela identické formě vnějším přírodním procesem a je tedy zároveň subjektivním vjemem i objektivní realitou. Konečně třetí část práce je věnována využití a extenzi nových poznatků a nahlédnutých souvislostí v oblasti logiky a v doméně exaktních věd. Hlavním cílem zde je ukázat, že bádání v těchto oblastech je a nemůže tomu být jinak založeno na intencionální zkušenosti, která sama však v kontextu jimi dosahovaných výsledků reflektována není. Symptomem absence této reflexe je pak opomenutí, že každý akt evidence at již plat- 8

9 nosti logického soudu, přímého pozorování či výsledku měření nutně předpokládá evidenci vnímajícím subjektem. Vyloučení této subjektivní složky z logických úvah vede k možnosti formulovat logický (množinový, sémantický) paradox. Vyloučení subjektivní složky ze zkoumání přírody zase vede k mylným představám o realitě světových ontologií a k paradigmatickému charakteru vědeckého bádání. I zde je možné pro objektivní struktury daného paradigmatu nalézt oporu jedině jejich spojením s doplňkovým, subjektivním elementem intencionálních zkušeností tvořících základ paradigmatu. Tematickým cílem práce je především celistvou argumentací podložená prezentace nového introspektivního náhledu povahy intencionální zkušenosti, skýtající možnost hlubšího porozumění postavení, roli a potenciálu člověka v kontextu vědeckého bádání i poznání obecně. Rovněž strukturní a metodické aspekty práce ovlivnilo několik faktorů. Předně, jak bylo zmíněno, je práce principiálně koncipována jako soběstačný argument, k jehož sledování není, až na výjimky, vyžadována hlubší znalost úzce specifických oblastí filosofie či vědy. Jeho středobodem je introspektivní reflexe intencionality, tedy snaha o uchopení zkušenosti, jejíž charakter je zcela univerzální a na kontextu nezávislý, a tedy plně a v nejsilnějším smyslu toho slova, interdisciplinární. Dalším faktorem je skutečnost, že prakticky neexistuje odborná literatura, primárně zaměřená na filosofické a epistemologické aspekty filosofického díla Rudolfa Steinera, jež nabízí nezbytné vhledy podkládající v práci argumentované klíčové pozice týkající se myšlení a jeho vztahu k subjektu, objektu, zkušenosti a poznání. Problémem, který je s touto situací spojen, je praktická nemožnost koncipovat práci jako rešeršní či komparativní studii. Pro oba tyto případy je totiž jejich předpokladem povědomí o zkoumaných či srovnávaných oblastech, především však jejich přijímání jako relevantních filosofických, teoretických či vědeckých postojů. Steinerovo filosofické dílo takovýto statut v současné filosofii ani filosofii vědy nemá. I z tohoto důvodu je práce koncipována jako argument, jehož nedílným cílem je i obhajoba Steinerovy filosofické koncepce jako platného a relevantního východiska, s mnoha významnými přesahy nad rámec filosofie samotné. Jedinou výjimkou, umožňující alespoň částečné komparativní srovnání, je jádro Husserlovy fenomenologické filosofie, jejíž východiska, směřování a vhledy se z tohoto důvodu, byt s výhradami, staly součástí hlavního argumentu práce. Exkurze do různých oborů převážně logiky, matematiky a fyziky uváděné v třetí části práce pak mají především význam demonstrace důsledků a aplikací náhledů, získaných introspektivním zkoumáním intencionality. Nemají sloužit jako selektivní interpretace dílčích problémů za účelem podpory hlavní teze. Výběr aplikovaných oblastí v třetí části je pochopitelně, vzhledem ke smysluplnému rozsahu práce i rozhledu autora, omezený a týká se především oblastí, které jsou blízké autorovu zaměření. Zmíněné metodické obtíže byly zohledněny při volbě struktury a gradaci argumentu samého. Klade-li si práce za cíl dojít k vyjádření argumentu, založeném na introspektivní zkušenosti kterou je možné v prvním přiblížení, byt nesprávně, chápat jako zkušenost čistě subjektivní, pak je nezbytné nejprve přivést čtenáře k takové schopnosti nahlížení a k reflexi těch aspektů vědomí dostupného prožívání, které takovou zkušenost vůbec umožní mít tedy evidovat ji jako skutečnou a existující. Tento 9

10 kvalitativně odlišný způsob nahlížení a uchopování zkušenosti v podstatě fenomenologický přístup ke zkoumání skutečnosti je hlavním předmětem první části práce a je nezbytným pro plné uchopení argumentu části druhé. Z nastíněného je patrné, že studie měla od počátku a priori daný cíl a její konečný obsah je z převážné části výsledkem hledání vhodných prostředků k jeho komunikaci. V tomto ohledu se metodicky liší od studií, jejichž cílem je mapování, popis či pokrytí vybrané oblasti či tematiky od studií, které jsou založeny na svědomitém a metodickém sběru a kompilaci faktů, z nichž jsou pak činěny závěry ve snaze nalézt nové struktury. Takové studie mají pevnou metodu, ale nejistý cíl. Předkládaná práce je v tomto smyslu opakem měla od počátku vymezený cíl a její hlavní obsahovou náplň konstituuje metoda jeho dosažení. V kontextu dnešních akademických zvyklostí se proto nejedná o typickou vědeckou studii. Zmíněný přesun těžiště studie z důsledné systematické reflexe, komparace a zhodnocení již existujících přístupů na pokus o genezi vlastního soběstačného argumentu a položení základu jinému východisku v základních otázkách poznání se mi proto jeví nejen jako ospravedlnitelný, ale s ohledem na fundamentální odlišnost cílových tezí i jako vhodný způsob jejich prezentace. Metodickým cílem práce je tedy úspěšná výstavba fundamentálních argumentů, umožňujících přijetí prezentované filosofické báze nejen jako relevantní a nosné, ale navíc implicitně obsahující dostatečný základ pro možnost reflexe oblastí a otázek explicitně nevyjádřených. Je patrné, že zvoleným tématem je činěn pokus o reflexi zcela obecných, univerzálních a fundamentálních aspektů poznání. To s sebou nese obtíž velmi specifického charakteru: úspěšné splnění vytyčeného cíle v tomto případě znamená, že se podaří upozornit a pojednat o nezřejmých aspektech té složky naší zkušenosti, která je běžně brána jako naprosto samozřejmá. Takový podnik je vždy neustálým balancováním na hraně mezi banalitou a absurditou pohybem na horizontu oddělujícím naprosto samozřejmé od naprosto nesrozumitelného, protože univerzálně skrytého. Z tohoto důvodu začneme s naším výkladem v prostoru víceméně známých a snadno uchopitelných samozřejmostí, abychom se pozvolnou problematizací dostali ke smysluplnému uchopení jejich méně zřejmé složky. 10

11 Kapitola 1 Meditace o lidském poznání Poznávání světa je dnes v naších myslích úzce spojeno s pojmem věda. K vědě se dnes obracíme, žádá-li si naše nitro vysvětlení evidovaných, prožívaných jevů. Nezpochybnitelné a hmatatelné výsledky vědy považujeme za stvrzení její kredibility, za důkaz opravdovosti jejími prostředky nabytých poznatků. Zvláštní status mezi vědami mají vědy exaktní. Jejich exaktnost indikuje jakousi záruku, že oproti ostatním vědám, které takzvaně exaktními nejsou, jsou jejich metody a výsledky méně náchylné k možnosti alternativních výkladů napříč různými individualitami, kulturami, národy a epochami. Exaktnost je indikací jakési nevyřčené, podvědomé záruky že exaktním způsobem nabyté poznatky by měly být platné. Zároveň se však k současnému vědeckému poznání váže určitý jev, který je na jednu stranu hnacím motorem vědecké aktivity, na straně druhé je ve tváři vědy nepřehlédnutelným mateřským znaménkem. Totiž každá cesta k vědeckému průlomu je lemována očekáváním a nadějí, že s ním získané nové poznání už bude nějakým způsobem konečné, definitivní, že nám dá odpovědi na otázky, které jsme si kladli a které často samy byly příčinou a hybnou silou celého předchozího bádání. V okamžiku, kdy pak k takovému průlomu skutečně dojde, a lidé mají tyto nové, hlubší poznatky o struktuře světa k dispozici, dojde k něčemu zvláštnímu onen poznávaný a hledaný svět se od nás zase o kousek vzdálí. Zdá se, jako by každý krok vědy směrem kupředu byl vyvážen větší propastí mezi člověkem a světem. Nové poznání, od kterého jsme si slibovali poznání skutečných příčin, nejen, že není schopno být plně dostačujícím vysvětlením, ale zároveň s sebou často přináší více otázek, než kolik dalo odpovědí. V progresivním rozšiřování našich poznatků o světě jsme tak konfrontováni se stále větším souborem stále méně spolu souvisejících střípků kdysi snad jednotné reality. Z jedné filosofie se vydělují samostatné obory se samostatným jazykem, samostatnými metodami a v posledku pak i vlastní nezávislou realitou. Celý proces je možné připodobnit k růstu stromu. Strom vědy roste od kmene, v němž je spojen pevně se zemí světem. Na cestě vzhůru se pak štěpí na větve a větévky a my v naději očekáváme, že s každým novým dělením, s každým nově rašícím pupenem dostaneme v podobě nového listí nějakou zásadní znalost o spojení kmene se zemí. Na stromě tak horečně raší nové větve a nové listy, až nakonec z krajních pozic jednotlivých lístečků není již samotný kmen ve spleti větvoví a záplavě zeleně vidět. Možnost evidovat a uvědomovat si původní zdroj a oporu veškerého vědeckého poznání se ztrácí ve změti 11

12 větví a listů. Kmen sice již nevidíme, zato si oplátkou můžeme dosytosti užívat plodů, které jsou nám na jednotlivých větvích k dispozici. Jsou nám svědectvím a zárukou, že věda má skutečné výsledky. Navíc lahodná, někdy snad až omamná, chut těchto plodů dává na čas zapomenout na otázky po existenci kmene a možnostech cesty k němu. Cesty ke kmeni se nám otevírají v zásadě dvě. Jednou z nich je cesta nazpět, sestup zpět k nižším a silnějším, šířeji vymezeným, větvím. Tato cesta není pro vědu příliš zajímavá, protože s sebou nese jistou znevažující relativizaci jejích současných výsledků a znovu vrhá světlo na méně specifické, neostré a z jejího pohledu dávno překonané poznatky snad až dogmata dob minulých. Navíc je na těchto větvích většinou méně ovoce, které navíc nemá při srovnání s tím na větvích koncových tak lahodnou chut. Avšak jen tak, že pochopíme, jak jsme se mohli dostat na místo, na kterém stojíme nyní, z pozice, na které jsme stáli dříve, je možné alespoň letmo zachytit smysl našeho snažení v určitém širším kontextu. Touto cestou se dnes převážně ubírají filosofové vědy, kteří se na základě rekonstrukce a progresu vědecké aktivity snaží v retrospektivě znovu složit ucelený, lépe pochopitelný a pro dnešní dobu snad i ospravedlnitelný obraz stromu vědy. Druhá cesta je cestou radikální. Namísto, abychom postupovali zpět od vyšší větévky k nižší, necháme veškeré listí spolu s plody na stromě opadat v naději, že za cenu ztráty možnosti bezprostřední opory ve většině vědeckých poznatků budeme mít možnost nahlédnout původ vědy samé, jak je navázána na středový kmen spojený se zemí světem, a její nerozlučné spojení s lidským duchem, jehož potřeby a kvality byly kdysi prvotní příčinou růstu stromu samého. Teprve když odložíme všechny současné opěrné struktury, máme možnost evidovat, na jakém základě vyvstává opora sama. K tomu, abychom mohli nahlédnout prvopočátek procesu, který v jeho dnešní komplexitě shrnujeme pojmem věda, je nezbytné pokusit se nejprve veškerou vědu zapomenout. Dalo by se namítnout, že takový krok pochopitelně z principu není možné učinit. To je samozřejmě naprosto relevantní námitka, kterou není možné nijak obejít. Co však je možné, je poukázat na to, že princip vzniku poznatků o světě je, co se týká vnitřních duchovních procesů v člověku, zcela nezávislý na konkrétním stavu vědy. Tím zapomenutím veškeré vědy se tak nemíní možnost vžít se do jakéhosi předvědeckého prostředí a to dále zkoumat, ale především se tím míní pokus sledovat a dohledat niterná východiska poznání, zvláště pak toho, jež si zasluhuje přívlastek vědecké. Takové reflexe jsme právě naopak schopni až v okamžiku, kdy je tu něco, co je reflexi přístupno jen tím, že naše dnešní věda je zde ve své současné podobě, je možné se nad ni samu povznést a položit si otázku po jejím původu a charakteru. 1 Tento radikální přístup komplikuje v prvním přiblížení to, že v žádném případě není metodologií vědy. Každá metodologie je ve svém působení na existující vědě závislá, potřebuje již fungující vědecký proces, který se může stát předmětem jejího zkoumání na základě již dosažených výsledků. V důsledku toho se i metogologie sama vyvíjí spolu s vědou. Odložíme-li konkrétní vědecké poznatky, zanikne možnost budování metodologie 1 Nesnažíme se tedy vědecký proces vytvořit, ale pochopit. K tomu abychom mohli něco vytvořit, musíme před realizací této věci, již chceme tvořit, o ní mít předem vytvořen patřičný pojem. Snažíme-li něco pochopit, lze tak učinit jen na základě věci již existující, jež nám dává možnost její reflexí si o ní pojem utvořit. 12

13 v jejím klasickém smyslu. Je zřejmé, že hlavní předmět pokusu o prvotní reflexi, který by přesahoval a zastřešoval jednotlivé metodologické přístupy, tak není možné považovat za metodologii vědy. Na co se tedy snažíme poukázat? Co je tím, co zde tak komplikovaně obcházíme bez explicitního vymezení? Je to právě podstata toho, co nám proklouzává mezi prsty v případě velkých vědeckých průlomů. Je to právě onen chybějící apex, završení, které jako by nikdy nemohlo být nalezeno na poli externí vědy, externí skutečnosti, externího poznatku. V této souvislosti, k demonstraci podstaty míněného, si v metaforické analogii vypůjčíme několik myšlenek z přednášky Manly Palmera Halla, vztahujících se iniciačním praktikám starověkého Egypta. Podle Halla je možné si povšimnout, že častým aspektem velkých starověkých monumentů, které mají nějakým způsobem reprezentovat vzájemnost vztahu člověka ke kosmu, 2 je jistá nedokonalost či nedokončenost vzhledem k našemu očekávání. Většinou jinak dokonalé stavby se vyznačují z našeho, zvláště současného, pohledu vadou, kterou lze interpretovat jako symbol jejich pozemské nedokončenosti, jako náznak toho, že úplným je jen Bůh sám [Hall 1928, 44]. 3 Tak například pyramidě Slunce v Mexiku chybí na jejím vrcholku údajně kdysi stojící chrám, stupňovitá struktura rozsáhlého buddhistického chrámového komplexu Borobudur na Jávě je zase zakončena svatyní, která je zcela prázdná. 4 Záhadou Velké pyramidy v Gíze je její chybějící vrcholek, absence jakýchkoli nápisů a zcela prázdné, údajně pohřební, vnitřní síně. Tyto a jiné monumenty mají společných několik věcí. Především se dodnes vedou spory o to, kdo a kdy je postavil a k jakému sloužily účelu. Druhým aspektem pak je právě často jejich chybějící hmotné završení apex, viditelný symbol, na který bychom si mohli sáhnout nebo který by byl alespoň vidět. Jeho neexistenci se snažíme vysvětlit nějakou událostí, kterou samu nelze nijak doložit domněnka o existenci sochy na vrcholu Borobuduru se zakládá na rozporných záznamech britských výzkumníků, prázdné vnitřní prostory a chybějící vrcholek Velké pyramidy zase předpokládají její otevření a vyloupení kdysi ve starověkých dobách. 5 Třetím a pro nás nejdůležitějším aspektem těchto struktur je, že jsou fyzickým ztělesněním, manifestací pojmu poznání v jeho absolutním smyslu symbolem pro souvztažnost člověka a kosmu a lidskou snahu se k němu nějak přiblížit, vztáhnout. Pokud jsou pro nás dnes tímto symbolem světové univerzity, zastávaly podobnou roli v dobách středověkých kláštery a v dobách předfilosofických byly centrem poznání a vzdělanosti školy mystérií. 2 Pohled vzhůru, k nebesům a hvězdám dříve člověku evokoval svět bohů makrokosmu, jehož analogickým zrcadlením dole na zemi byl on sám i příroda mikrokosmos. Náhled na člověka jakožto mikrokosmický obraz makrokosmu, s nímž je bytostně svázán analogickou vazbou, se držel v kulturním i bytostném povědomí člověka od předfilosofického období až v podstatě do nástupu novověku. Poté postupně slábl až s postupující vědeckou revolucí z lidského vědomí téměř zcela vymizel. 3 Vizte též [Hall IPa]. 4 Od poloviny devatenáctého století se vedou spory, jestli ve vrcholové svatyni byla obří Buddhova socha či nikoli [Soekmono 1976, 6]. 5 Pro zde prezentovanou myšlenku není důležité, zda dříve byla pyramida, dokud byly její stěny ještě pokryty leštěnými vápencovými deskami, zakončena ostrým vrcholkem, stejně jako dvě s ní sousedící, či nikoli. Důležitá v tuto chvíli nejsou často rozporovaná historická fakta, ale v analogii vyjádřená idea. Co se rozhodujícího důkazu o zakončení Velké pyramidy týče, dostupné dochované historické záznamy zmiňují pyramidu vždy bez vrcholového zakončení, i když se objevují různé a spekulativní hypotézy o opaku. 13

14 Pro výklad naší metafory se nyní omezíme pouze na Velkou pyramidu v Gíze. Je to stavba, která dodnes udivuje svou velikostí a precizností výstavby. Pravé úhly této stavby jsou vystavěny s přesností v řádech jednotek úhlových minut stejně jako orientace jejích stran a stěn vůči hlavním světovým stranám. I samotný zakladatel astronomie, Ptolemaios, byl tři tisíciletí po historiky datovaném vystavění Velké pyramidy schopen provádět svá měření s přesností o téměř celý jeden řád nižší. V době před jejím prvním násilným otevřením roku 820 n. l. a následným zemětřesením roku 1300 byl povrch pyramidy pokryt leštěnými vápencovými deskami o hmotnosti až 200 tun, mezi než údajně nebylo možné zasunout ani střenku nože, jak precizně byly opracovány a sestaveny. Při snaze odhalit původ a účel této stavby jsme nasbírali mnohé další pozoruhodné poznatky, relevantní i irelevantní. Jedno však zůstává ve změti dat, informací a hypotéz nadevše jistým jedná se o technicky téměř dokonalou stavbu vyžadující a ztělesňující v sobě hlubokou znalost. Tato, možná nejdokonalejší ze známých pyramid, má však jednu zásadní vadu není dokončena, chybí jí apex sjednocující její čtyři sbíhající se stěny. Chybí jí element sjednocující rozdělené. Význam tohoto defektu vysvětluje Manly Palmer Hall v souvislosti právě s mysterijní praxí starého Egypta. Cílem mysterijní iniciace bylo získání vyššího poznání kterým byla v souladu s hlavním motivem egyptského náboženství též reflexe mystéria smrti. Završení iniciačního procesu, který s sebou nesl i hluboké morální a etické aspekty, pak bylo, podle Halla, vázané na zkušenost spojenou s poznatkem, že v každém jednotlivci žije nesmrtelná jiskra, která nezaniká ani okamžikem smrti. Tohoto poznání však bylo možné dosáhnout jen skrze vlastní zkušenost, teprve pak se z víry mohl stát poznatek mysterijní výcvik byl proto završen rituálem, ve kterém byl adept přiveden do stavu klinické smrti a po následném probuzení se vracel do života s novým poznáním o nesmrtelném elementu v nitru člověka. 6 Proces aspirace na nejvyšší poznání je symbolizován právě ve tvaru nedokončené pyramidy díla nedokončeného v jeho viditelné materiální podobě. V dílech záměrně nedokončených v jejich materiální podobě je skryt poukaz, že bez ohledu na jejich aktuální materiální a fyzickou dokonalost jejich přesnost orientace, preciznost výstavby atd. musí být vždy dokončena jiným způsobem, především ale skrze člověka smého, skrze jeho vnitřní neviditelnou část, skrze vlastní vnitřní zkušenost. Chybějícím elementem je v tomto ohledu vždy člověk sám. Tato nedokončenost a nedokonalost jinak dokonalé struktury odkazuje na podobný princip, který způsobuje, že s každým dalším vědeckým průlomem nedocházíme ke konečným odpovědím, pouze k dalším otázkám. Zkoumání světa vědeckými prostředky je v tomto smyslu možné připodobnit k pyramidovému tvaru a k postupnému stoupání po jeho stěně směrem vzhůru. Racionální koncepce postavené na empirických či teoretických faktech nás mohou dostat jen do určité úrovně, do bodu, ve kterém budeme přímo konfrontováni s nemožností dobrat se takovýmto, v podstatě mechanickým, vzestupem vrcholu. Postupujeme-li pohledem od základu pyramidy směrem vzhůru, dostaneme se do bodu, ve kterém již náš zrak nenachází oporu v masivním kameni a propadá se do prázdna v místě chybějícího 6 Nutný předchozí mysterijní, tj. i mravní a etický, výcvik byl nezbytný právě proto, aby si adept po obnově svých fyzických životních funkcí tuto zkušenost pamatoval. 14

15 vrcholku. Všechny viditelné věci, sledujeme-li je dostatečně vysoko, zmizí [Hall IPa, 1h:8m]. Proto se nám při hledání podstaty života stále detailnější analýzou složení a hmotného fungování živých organismů před očima ztratí život samotný. Proto při hledání podstaty hmoty na základě jejího elementárního složení dospíváme nakonec k otázce, nakolik naše vlastní hledání ovlivňuje to, co nacházíme původní jev materie, naše východisko, se rozplyne v matematických vztazích, experimentálních procedurách a jejich mnohoznačných interpretacích. Stejně je tomu při snaze pochopit či dokonce syntetizovat přirozené či umělé myšlení na základě znalosti a pokusu o rekonstrukci neuronových procesů našich mozků v takovém konání získáme sice obrovského množství nových a cenných poznatků, avšak podstata myšlení mezi nimi nikdy nebude. Podstatu popsané ztráty relevance výsledku poznání, směru bádání a nakonec i hledaného smyslu samého je možné nahlížet a kontemplovat s pomocí jednoduchého podobenství o chybějícím vrcholku, záměrně viditelné nedokonalosti, jež symbolizuje a poukazuje na principiální aspekt našeho konání ve snaze porozumět světu. Čím výše ve snaze o porozumění vystoupáme bez nutného doplňujícího a reflektujícího vnitřního článku, tím větší vytvoříme odstup mezi tím, k čemu podvědomě směřujeme a tím co vědomě nacházíme. Balony vystoupily tak vysoko, až se dostaly do černé oblohy, kde není nic vidět. A právě tato obloha to jest, kam naše věda nakonec dospěje. 7 Tento syndrom chybějícího završení, jak je možné nastíněný princip pojmenovat, 8 je dnes ve filosofii vědy reflektován na několika rovinách v přístupech, které se zabývají studiem dvou jeho nejvýraznějších symptomů. Tím prvním symptomem je pluralita vědeckých teorií a metod, nemožnost sestavit jednoznačnou metodologii vědy, která by se mohla stát normativním kritériem pro posuzování vědeckého procesu. Nejvýraznějším příspěvkem v tomto ohledu je pravděpodobně dílo a odkaz Paula K. Feyerabenda, především jeho práce Rozprava proti metodě [Feyerabend 2001]. Popularizované shrnutí jím propagované metodologie, která se často zjednodušuje do sousloví cokoli jde, nejenže poukazuje na pluralitu, neuspořádanost a živelnost vědeckého vývoje, ve kterém jsou veškeré poznatky vždy přímo vázány na člověka v daném konkrétním sociokulturním kontextu, ale zároveň má relativizující charakter, co se hodnoty takto získaného vědeckého poznání týče. Reflexe jednoho symptomu u syndromu chybějícího završení tak ústí do postmoderního vidění vědy, v níž je na jedné straně podporována pluralita jejích racionalit, 9 jež je navíc rozpoznána jako základní a fundamentální požadavek zdravé vědy, na straně druhé však ztrácí všechny tyto racionality pevnou půdu pod nohama, protože jejich obsahu není možné spolehlivě přiznat absolutní ontologický statut. Samotné hlásání pluralismu teorií se, bez dalšího doplnění, stává principiální rezignací na dosažení absolutna. 7 Výrok Julese de Goncourta glosující vědeckou horečku na přelomu devatenáctého a dvacátého století v úvodu [Lasenic 1936]. 8 V anglickém překladu se nabízí mnohem lepší obrat missing capstone syndrome. 9 Racionalitu budeme chápat jakožto pojmově teoretické struktury, jako jeden ucelený souhrn pojmů či idejí a jejich souvislostí. 15

16 Druhým a důležitějším symptomem je právě nedokonalost celé stavby v její viditelné podobě a tedy přítomnost jistého limitu horizontu, směrem k němuž slábne schopnost našeho pohledu rozlišovat mezi jednotlivými objekty a naopak sílí jejich vzájemná provázanost, která na horizontu samotném přechází v naprostou slitost, kontinuitu. Tento limit se v reflexi procesu poznávání fenomenálně projevuje jakožto jistá neostrost pojmových (racionálních) struktur, o něž se při uchopování jevů napříč různými pohledy opíráme struktur, které dávají obsahu našeho pohledu řád a smysl. Každý pohled sahá jen do určité šíře a vzdálenosti, jimiž je omezena aktuální fenomenální (empirická) opora veškerého jeho možného teoretického (pojmového) obsahu. Za tento horizont náš aktuální pohled již nesahá. Jevy, které se nám ukazují na samé hranici našeho pohledu, na horizontu, jsou pro nás pozvánkou k dalšímu možnému poznání, k odhalení toho, co se skrývá za horizontem, a zároveň tvoří nezbytný kontext aktuálního pohledu. Abychom však byli schopni horizont naším omezeným pohledem překročit, jsme nuceni změnit naši pozorovací pozici a tím přehodnotit tedy ztratit opěrný základ pohledu aktuálního i s racionalitou mu příslušející. Překročit horizont tak znamená vzdát se, do jisté míry, našeho předchozího východiska každý krok směrem k horizontu je zároveň krokem směrem od bodu, z něhož jsme vyšli. Toto omezení je však zároveň paradoxně nutnou podmínkou možnosti vůbec něco vidět. Jen díky tomu, že za horizont nevidíme, máme možnost jako souvislé a celistvé spatřit to, co se nám jeví na něm jakožto projev toho, co je pomyslně za ním. 10 Problém je právě v tom, že chceme-li se dostat k tomu, co je za obzorem, musíme bud změnit pozici a nebo rozšířit dosah našeho pohledu. V obou případech tím však měníme způsob vidění světa a tedy i s pohledem svázanou racionalitu samotnou, k čemuž pak patří deformace či ztráta evidence jevů, rozlišených na původním horizontu, který je nově nahrazen horizontem jiným. Matematik a filosof Petr Vopěnka, který je českým průkopníkem tohoto náhledu na poli matematiky a filosofie, to přibližuje na analogii s pohádkovou postavou Bystrozrakého: kdybychom jako on viděli až za horizont, pak by nám ze změti, řekněme, evidovaných elementárních částic nikdy nevyvstal před očima obraz například stolu; kdybychom viděli jednotlivá zrnka, nikdy bychom neuzřeli hromadu písku, ani bychom si o něčem takovém nemohli vůbec utvořit pojem. Všechny pojmy, at již pojmy zcela běžného všedního života či vědecké termíny, jsou tak z fenomenologického hlediska omezeny a určeny (lidským) pohledem a jemu příslušejícím horizontem. Toto omezení je nutnou podmínkou a jádrem existence pohledu i samotné schopnosti vidět. Ono chybějící završení tu v jistém smyslu nejen skutečně je, ale dokonce je nutné k tomu, abychom byli schopni vůbec mít jakékoli poznání. Z principiální nedokonalosti, jež je symbolizovaná prázdnotou, zející na místě vrcholku nedokončené Velké pyramidy, tak můžeme tušit, že je tu něco zásadního. Něco, co nám umožňuje na jednu stranu vidět a pojmenovat věci tohoto světa, co nás zároveň 10 Osvětlená část pozorovaného předmětu nám poskytuje oporu, která ovšem ve směru k obzoru slábne. Přitom je lhostejno, zda tímto předmětem je nějaký shluk či svět jevů, nebo jev jediný táhnoucí se až k obzoru. To, o co nám jde především, však leží za obzorem oddělujícím osvětlené od neosvětleného. O tom (nikoliv o tom všem) nám pak více či méně srozumitelnou zprávu podává obzor. Jednak tím, že nás nenásilně vede k přijímání tezí (to je k prodlužování některých výkladů z osvětlené na neosvětlenou část), jednak tím, že jevy na něm ležící nás vyzývají, abychom je vykládali jako projevy jevů ležících za ním [Vopěnka 2001, 61]. 16

17 skrze jejich jas oslepuje a šálí a vyvolává v nás přesvědčení o jejich nezávislosti, oddělené realitě. Toto zaslepení nás svádí k přílišnému lpění a hledání stability, neměnnosti a opory v tom, co je povrchově viditelné, v tom, co je principiálně nestálé a proměnlivé. Při tom nám uniká ona esenciální neviditelná složka našeho světa ta, jež je skutečně neměnnou a stabilní, jež je tou skutečnou oporou našeho poznání i bytí. Stoupáme-li navíc pohledem po povrchu pyramidy směrem vzhůru, její okrajové linie se postupně sbíhají. Prostor, na kterém se náš pohled, hledající oporu pouze ve viditelném, může zachytit, je čím dál tím menší až se nakonec propadne do prázdna v místě chybějícího vrcholku. S postupným zužováním linií je tento okamžik nejen bližší, ale zároveň i stále více evidentní. Analogicky je tak možné podchytit další aspekt (nejen) vědeckého poznávání světa. S postupným rozvojem a stále užší specializací jednotlivých vědních oborů se totiž stává čím dál markantnějším okamžik, kdy se ocitneme na okraji prázdnoty ve vrcholové oblasti. Konečným smyslem a poslední fází každého, a tedy i našeho současného, vědeckého paradigmatu a vědeckého progresu poznání tak může být, možná paradoxně, právě uvědomění si tohoto principu. V tom je možné spatřovat určitý vyšší úkol současné vědy. Bez vědy, pokroku a změny, kterou s sebou nese, bychom se k tomuto vrcholku nikdy nepropracovali stáli bychom na úpatí u základů pyramidy netušíce, že její vzhůru stoupající linie vedou do nicoty. Zároveň však nemůžeme po vědě chtít odpovědi, které jí nepřísluší, stejně nelze v kamenných blocích pyramidy hledat skrytý význam jejího chybějícího vrcholku. Podíváme-li se s nadhledem na vývoj metodologických či epistemologických pokusů o uchopení vědy a poznávání samého, stane se tento chybějící element zřetelným svým zcela specifickým způsobem. Ukazuje se nám v podobě nedokonalosti a nezpůsobilosti každého jednoho přístupu jako jeho hranice, horizont, díky jehož existenci byla zatím každá z navrhovaných koncepcí omezena, kritizována a případně opuštěna či překonána aby byla často nahrazena koncepcí jinou, se sobě vlastní, novou manifestací inherentních nedokonalostí a limitů, pramenících z téže skryté podstaty. Pozitivistická metodologie vědy tak na svém horizontu nutně naráží na problém apriorních teoretických struktur, Popperův deduktivní falzifikacionismus zase nemůže zcela odhlédnout od induktivních aspektů stavby teorií, racionalistická pojetí narážejí na sociální faktory vědeckého výzkumu a sociologické a antropologické přístupy zase sklouzávají k tendencím příliš relativizovat zcela evidentní ontologické aspekty racionality. Ke každé koncepci lze najít výjimky, které můžeme vynést na světlo z prostoru za jejím horizontem a postavit je nekompromisně jako protiváhu proti případnému tvrzení její obecné platnosti. Avšak stejně tak pro ni nalézáme i velké množství podpůrných argumentů v oblasti před ním. A přitom zdroj této nedokonalosti, skrytý v podstatě tohoto nezbytného a neodstranitelného horizontu, je právě tím, na co je třeba zaměřit pozornost, máme-li se přiblížit k té neviditelné složce reality, která činí spojení člověka se světem autentickým, a proto dokonalým a úplným. Proto je nutné obrátit náš pohled na ten aspekt skutečnosti, který je společný všem našim pohledům, vší naší poznávací zkušenosti. Je evidentní, že tento aspekt nebude možné nalézt jako objekt v zorném poli našeho pohledu různé pohledy nám poskytují různé, nikoli společné obsahy. Přesto však jsme schopni rozlišit určitý formální aspekt 17

18 spojený se všemi pohledy, napříč všemi kontexty, všemi teoriemi i metodologiemi. Je jím přece sama ona záhadná zřejmost, s jakou uchopujeme objekty, rozlišené v našem pohledu a uchopované naším myšlením. Bez zřejmosti, bez myšlení, bychom neměli k poznání, jež se tak náruživě snažíme strukturovat, žádné cesty. Ke všemu viditelnému tak vždy přináleží i tato skutečnost že je samo nějak zřejmé a zároveň myšlením uchopitelné. Protože je mu neustálým skrytým průvodcem, je člověku jeho vlastní myšlení zdrojem největší jistoty jeho poznání. Zároveň však může být i zdrojem největších omylů. Jistotou se stává ve chvíli, kdy na jeho základě vyrážíme na cestu k horizontu a za něj, v očekávání a naději nových poznatků. Zdrojem omylu se pak stává v okamžiku, kdy nabudeme dojmu, že tyto nové poznatky nám mohou samy posloužit ke zpětné rekonstrukci a objektivnímu uchopení onoho výchozího popudu k cestě, kterou jsme právě vykonali. Podstatu zřejmosti samotné v objektivním smyslu na konci cesty nikdy nenajdeme je to totiž ona, která nás na cestě vede a provází. Je na cestě naším stále přítomným, tichým průvodcem, nikoli jejím cílem. Smyslem našich dalších úvah nebude hledání jistoty v doméně viditelných entit, hledání strukturovaných pojmů na a za beztak proměnlivým horizontem našeho pohledu. Spíše půjde o reflexi podstaty oné tvůrčí síly, onoho svobodného impulsu, oné možnosti cestu poznání samu vůbec uskutečnit. Respekt k oněm dvěma průvodcům poznáváním myšlení a zřejmosti nás postupně povede k vnitřnímu náhledu souvislosti mezi poznávajícím subjektem a povahou jím uchopovaných objektů, bez nutnosti relativizovat objektivitu či skutečnost ve zřejmosti nalezeného poznání. Myšlení a zřejmost jsou dva aspekty, které je možné jako její jisté opěrné body objevit za vší dostupnou evidencí. Jako němí svědkové jsou neviditelnými průvodci naší kognitivní aktivity. Bez zřejmosti, bez jasu našeho myšlení není poznání možné. Přesto je samotné naším pohledem téměř nikdy neevidujeme. Stojí s námi jakožto dárci i garanti možnosti vydat se na cestu poznání světa, na cestě samotné se však s nimi nesetkáme, dokud je neobjevíme, jako naše věrné, mlčenlivé průvodce, nejprve sami v sobě. Až tak daleko nás tedy dovedla počáteční analogie s chybějícím vrcholkem Velké pyramidy v Gíze. Je pevným přesvědčením autora tohoto textu, že nastíněné úvahy nejsou pouhým výsledkem jeho fantazie, ale naopak základem umožňujícím skutečnou reflexi problému, před kterým dnes věda i člověk, jako její původce a realizátor, stojí. Ona pomyslná cesta ke kmeni se v budoucnu bude muset stát nutností, nemá-li se obsahem vědeckého snažení stát ona chimérická prázdnota na vrcholku pyramidy. Cílem a motivací následujících kapitol je pokus o reflexi této problematiky a poukaz na projevy syndromu chybějícího završení ve vybraných oblastech filosofie a vědy. K takovému účelu je nutné nejprve, alespoň v nástinu, pojednat o podstatě onoho neviditelného elementu, který má jako jediný potenci zakončit principiálně nedokončené dílo. Jak o tom mluví M. P. Hall, je to náš vnitřní život, který musí zakončit každou strukturu materiálního světa [Hall IPa, 1h:10m]. Naše cesta tedy musí začít cestou do našeho nitra fenomenologickou analýzou zřejmosti a myšlení. Stále hledáme ono Slunce, jež nám osvětluje vší dostupnou skutečnost. Máme-li však možnost na chvíli pohlédnout na ně samotné, zůstáváme jeho jasem oslepeni a nevidíme nic. 18

19 Kapitola 2 Prvotní problém Klademe si otázky, nacházíme odpovědi. Avšak málokdy se pro nás otázkou stane otázka sama, málokdy se tážeme odkud k nám toto tázavé puzení přichází. Ještě méně se tážeme po tom, jak je možné, že nás odpověd uspokojila jak je možné, že je s takovou samozřejmostí schopna uspokojit onu za otázkou skrytou potřebu. 2.1 Existence otázky jako problém Rozličné otázky, které si můžeme pokládat, a jejichž odpovědi snažně hledáme, se od sebe mohou lišit formou i obsahem. Přesto mají všechny otázky jeden aspekt společný. To, že si je pokládáme, je neklamným důkazem našeho zájmu o svět. Každá otázka v sobě odkazuje na činný element, jehož prostřednictvím se aktivně vztahujeme k okolnímu světu s očekáváním, že se snad v odpovědi dobereme něčeho cenného, kvůli čemu stojí za to vynaložit úsilí při jejím hledání. Snad máme dokonce i pocit, že nás každý okamžik nalezení odpovědi přibližuje blíže světu a s každou nalezenou či zjevenou odpovědí jsme tak na okamžik vždy schopni zažít jisté spojení naší bytosti se světem. Tento činný element, skrývající se na pozadí každé otázky, má však poněkud zvláštní povahu. V žádné z odpovědí nejsme s to explicitně nalézt jej samotný. V důsledku pak žádná z odpovědí není kompletní. Poté, co prchavý okamžik, v němž prožíváme vnitřní blaženost z nalezení mostu mezi otázkou a odpovědí ze spojení niterného impulsu a jevů světa pomine, stává se nalezená odpověd pouze východiskem k další otázce. Tím se počíná přízračně nekonečný proces hledání konečné odpovědi. Přesto, že je tento esenciální problematický aspekt přítomen u všech otázek, některé jsou pro svoji přímočarost k jeho vyjádření vhodnější než jiné. Jednu z takových otázek si nyní položíme a zkusíme na ni hledat odpověd. Výchozí otázkou pro nás bude tento primitivní dotaz: Proč vidím stůl? Tuto otázku berme prozatím jako modelový případ, který by pochopitelně mohl mít mnoho jiných podob. Uvedenou otázku je možné bez ovlivnění následného procesu 19

20 přeformulovat mnoha způsoby: Jak je možné, že vidím stůl? ; Co způsobuje, že vidím stůl? ; Co se musí odehrát k tomu, abych byl schopen vidět stůl? ; atd. Bude nás zkrátka zajímat možnost nalezení odpovědi na otázku spojenou jak s počitkovou, tak pojmovou stránkou evidence jevu stolu. V této kapitole této evidenci budeme říkat vjem. 1 Pokusme se nyní na takto položenou otázku odpovědět. Budeme postupně formulovat jednotlivé teoretické přístupy a odpovědi, svým obsahem a formou snad adekvátní kontextu znalostí člověka dnešní doby, a pokusíme se posoudit směr, který tato snaha nabere. Odpověd 1: Stůl vidím, protože mám otevřené oči. Je ihned evidentní, že první odpověd je sice správná, avšak zcela nedostačující. Mámli zavřené oči, stůl nevidím. Musím se tedy nutně dívat s otevřenýma očima. Odpověd je však příliš neobsažná, nekonkrétní a ponechává stále ještě mnohé zahaleno. Odpověd 2: Stůl vidím, protože mám otevřené oči;... a protože je tu dostatek světla, jehož paprsky se odráží od povrchu stolu; a mají vlnovou délku odpovídající receptorům na mé sítnici a dovolují tak světločivou reakci. Při hledání odpovědi jsme získali a využili další poznatky v podobě nových pojmů a dějů reprezentujících entity, bez jejichž existence a přičinění bychom stůl neviděli. Odpověd však stále není kompletní. Pokračujeme tedy dále. Odpověd 3: Stůl vidím, protože mám otevřené oči; a protože je tu dostatek světla, jehož paprsky se odráží od povrchu stolu; a mají vlnovou délku odpovídající receptorům na mé sítnici a dovolují tak světločivou reakci;... a protože v mozku vzniká na základě receptorů neurofyziologická reakce a následuje progresivní šíření vzruchu aktivující zrakové centrum, které mi po zpracování zprostředkuje vjem stolu. Vysvětlení však stále není dostatečné. Možnost chopit se podstaty vjemu stolu to, na co jsme se ptali již na počátku odpovědi i nadále schází. Odpověd 4: Stůl vidím, protože mám otevřené oči; a protože je tu dostatek světla, jehož paprsky se odráží od povrchu stolu; a mají vlnovou délku odpovídající receptorům na mé sítnici a dovolují tak světločivou reakci; a protože v mozku vzniká na základě receptorů neurofyziologická reakce a následuje progresivní šíření vzruchu aktivující zrakové centrum, které mi po zpracování zprostředkuje vjem stolu;... a protože je dostatek světla zaručen činností 150 mil. km vzdálené hvězdy, která na bázi proton proton cyklu z vodíku tvoří jadernou fůzí helium a těžší prvky a emituje světelná kvanta, která se jen díky tomu mohou následně odrazit od plochy stolu atd., atd., atd.,... 1 Později nabude pojem vjem poněkud jiný a specifičtější význam než jaký mu pro jednoduchost naší prvotní úvahy přisuzujeme zde. 20

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1

MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 MAPA VÝZKUMU 13/03/2015 1 VÝZKUMNÁ ZPRÁVA velikost příspěvku pro vědu není tak důležitá jako kvalita práce,v níž se přínos demonstruje. S původností práce se asociují vlastnosti jako novost, nový styl

Více

O INTROSPEKTIVNÍ REFLEXI POZNÁNÍ A BÁZI PŘÍRODNÍCH VĚD. Autoreferát k disertační práci

O INTROSPEKTIVNÍ REFLEXI POZNÁNÍ A BÁZI PŘÍRODNÍCH VĚD. Autoreferát k disertační práci Fakulta filozofická Katedra filozofie O INTROSPEKTIVNÍ REFLEXI POZNÁNÍ A BÁZI PŘÍRODNÍCH VĚD Autoreferát k disertační práci Autor: Školitel: Ing. Jan Janský PhDr. Vladimír Havlík, CSc. Plzeň 2014 Oponenti

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami

Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami Inovace studia obecné jazykovědy a teorie komunikace ve spolupráci s přírodními vědami reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0076 Dějiny vizuality: od ikony k virtuální Vizuální percepce: teoretická, empirická i

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu KEF/FPPV 2 / 10 Logické

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI

ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ V OBORU ETIKA PRO SOCIÁLNÍ PRÁCI ZDROJE MRAVNÍHO VĚDĚNÍ Pohledy z různých oborů Vývojová psychologie Legislativa (problém etiky a práva) Lidskoprávní přístup (etika a lidská práva)

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

Bakalářský seminář - 3

Bakalářský seminář - 3 - 3 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Obsah: Postup při vypracování samotné závěrečné bakalářské

Více

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5.

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell, 17. - 18. 5. 2012 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A SPECIFIKA PEDAGOGIKY FRANZE KETTA Pedagogika Franze Ketta pojmenovává celistvý, na smysl zaměřený přístup ke vzdělávání a výchově. V tomto smyslu se jedná o alternativní pedagogický

Více

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol

Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol POSUDEK BAKALÁŘSKÉ / MAGISTERSKÉ PRÁCE OPONENT Název Závislost na počítačových hrách u žáků druhého stupně vybraných základních škol Autor Bc. Jiří Zatřepálek Vedoucí práce Mgr. Jaroslav Vacek Oponent

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

7 návyků vysoce efektivních lidí

7 návyků vysoce efektivních lidí 7 návyků vysoce efektivních lidí 1. Návyk: Buďte proaktivní 2. Návyk: Začínejte s myšlenkou na konec 3. Návyk: Dejte přednost důležitým věcem 4. Návyk: Myslete způsobem výhra/výhra 5. Návyk: Nejdříve se

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská PEDAGOGIKA: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Teoretické základy pedagogických věd 1. Teorie výchovy a vzdělávání, vzdělanost a školství v antice.

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha Institute of Technology, Sligo REALIZACE STÁLÉ EXPOZICE OBUVNICTVÍ PROJEKT ROČNÍKOVÉ PRÁCE

Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha Institute of Technology, Sligo REALIZACE STÁLÉ EXPOZICE OBUVNICTVÍ PROJEKT ROČNÍKOVÉ PRÁCE Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha Institute of Technology, Sligo REALIZACE STÁLÉ EXPOZICE OBUVNICTVÍ PROJEKT ROČNÍKOVÉ PRÁCE student: Eva Bártková vedoucí práce: PhDr. Hana Slámová, Ph.D.

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

Rozšířené tematické okruhy

Rozšířené tematické okruhy Rozšířené tematické okruhy 1. Metodologie vědy jako nauka, která se zabývá vědeckými metodami (užší i širší pojetí) (54, 35, 21) o nauka o metodách, o vědeckých metodách o nejméně dva směry speciální metodologie

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená.

Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená. Logika 6 Zadání: Doplň vhodný termín z nabízených nebo vyber správnou odpověď: Otázka číslo: 1 Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená. formální neformální obsahové

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je si

Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je si 1 Úvod Překonat hranice hmoty, prostoru a času obyčejně přesahuje kapacitu lidského mozku. Stát se neviditelným svědkem událostí v čase a prostoru je sice možné, ale vyžaduje to od adepta duchovního rozletu

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Ontologie. Otakar Trunda

Ontologie. Otakar Trunda Ontologie Otakar Trunda Definice Mnoho různých definic: Formální specifikace sdílené konceptualizace Hierarchicky strukturovaná množina termínů popisujících určitou věcnou oblast Strukturovaná slovní zásoba

Více

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.

Více

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik

Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda. Ondřej Šimik Využití přírodovědného pokusu na 1. stupni ZŠ z pohledu učitelů z praxe výzkumná sonda Ondřej Šimik Kontext přírodovědného vzdělávání na 1. stupni ZŠ Transformace české školy - RVP ZV Člověk a jeho svět

Více

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016

Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Hradec Králové, 20. 12. 2016 č.j.: DFF/673/2016 Výnos děkanky FF UHK č. 23/2016 Podmínky přijímacího řízení pro doktorské studium pro akademický rok 2017/2018 Tímto výnosem je vypisováno přijímací řízení

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka

Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka Outcome mapping evaluation - nová možnost pro ČR? Vladimír Sodomka 2014 1 Obsah prezentace Představení metody Oucome Mapping Evaluation (OME) relativně nová metoda v ČR alternativa ke konvenčním lineárním

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

Kognitivní informatika očima studentů

Kognitivní informatika očima studentů Kognitivní informatika očima studentů Výsledky ankety ZS 2011/2012 Kateřina Farská O dotazníku Reponse rate relativně vysoká: 49% (odpovědělo 26 z 53 aktuálně studujících) Až na výjimky vysoká kvalita

Více

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12.

12. Křesťanství... 106 12.1 Místo křesťanství v současném světě... 106 12.2 Křesťanství na pozadí jiných náboženství... 107 12. Obsah 1. Úvod.... 11 1.1 Situace oboru... 11 1.2 Místo této práce v oborové souvislosti... 12 1.3 Vztah k dosavadní literatuře... 13 1.4 Jaké cíle si klade tato práce?... 14 1.5 Poznámkový aparát a práce

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 6 U k á z k a k n i h y

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN

Více

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti

Výsledky a prezentace české vědy z pohledu veřejnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Výsledky a prezentace české vědy z pohledu

Více

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost

Psychologie 09. Otázka číslo: 1. Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat. osobnost Psychologie 09 Otázka číslo: 1 Člověka jako psychologický celek označujeme pojmem: psychopat osobnost neurotik Otázka číslo: 2 Osobnost je individuální jednotou aspektů: biologických psychologických rozumových

Více

OBA observatoř polární záře

OBA observatoř polární záře seznam příloh 01/ rozbor místa a úkolu 02/ situace širších vztahů 1:4000 03/ situace 1:500 04/ půdorysy 1:200 05/ řezy 1:200 06/ pohledy 1:200 07/ vizualizace interiéru 08/ vizualizace exteriéru 09/ průvodní

Více

INOVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH. Zdenko Reguli Lucie Mlejnková

INOVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH. Zdenko Reguli Lucie Mlejnková INOVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Zdenko Reguli Lucie Mlejnková ÚROVNĚ INOVACÍ 1) úroveň poznatková (informace o změně zdůvodnění a pochopení inovace) 2) úroveň názorová (přijetí potřeby změny) 3) racionální

Více

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová

MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH. Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová MODELOVÁNÍ DAT V INFORMAČNÍCH SYSTÉMECH Jindřich Kaluža Ludmila Kalužová Recenzenti: prof. Ing. Milan Turčáni, CSc. prof. Ing. Ivan Vrana, DrSc. Tato kniha vznikla za finanční podpory Studentské grantové

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Kvalitativní metody ve výzkumu II.

Kvalitativní metody ve výzkumu II. Program a praktické informace Kvalitativní metody ve výzkumu II. 1. prosince 2016 (budova F, učebna F2, kampus Jihočeské univerzity v ČB) Zaměření Dovolujeme si Vás pozvat na pracovní seminář, který se

Více

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno.

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno. Josefína Ukázková Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA Milá Josefíno. Výše jsou pro Vás vyloženy všechny karty, které Vám utvářejí Vaše cesty v nejbližší budoucnosti. Je potřeba

Více

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013

Obecná psychologie. Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Obecná psychologie Kurz pro zájemce o psychologii 16/3/2013 Přehled doporučené literatury o o o o o o o o Atkinsonová, R.L., Atkinson, R.C. (2003). Psychologie. Victoria Publishing. Kern, H. a kol.(1997):

Více

+ 1. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí nebo dle dohody. Spojení:

+ 1. doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN. Konzultace: pondělí nebo dle dohody. Spojení: Informatika I - 5 Sémiotický model informací Sémantická a pragmatická pravidla zpracování informací, znalosti, kompetence, hodnota informace, rozhodování. Přednáší: doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. - KIN Konzultace:

Více

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu?

POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? POL 181 Co je věda? A co je podstatou výzkumu? Věda jako kriminalistika Věda Možná pojetí vědy: Individualistické, úzké individuální aktivita, cílem pozorovat, popsat a vysvětlit (sociální) realitu, porozumět

Více

Politická socializace

Politická socializace Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace

Více

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc.

DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. DIDAKTIKA FYZIKY DIDAKTICKÉ PRINCIPY (ZÁSADY) Prof. RNDr. Emanuel Svoboda, CSc. CITÁTY KOMENSKÉHO Poněvadž při všem je nesnadněji odučovati se než učiti se, musí být opatrně přihlíženo k tomu, aby se ničemu

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života

Úrovně identity. Poznámky k psychologii duchovního života Úrovně identity Poznámky k psychologii duchovního života Základní předpoklad: každá lidská bytost má potřebu mít pozitivní sebepojetí (identitu) není-li pocit inferiority vztahové komplikace I. úroveň

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy

Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy Základní kurz barbaričovsko-ericksonovské hypnózy A. Úvod Mnoho let jsem se nějakému kurzu, který by byl zaměřený pouze na hypnózu, bránil. Důvod je podle mého názoru prostý. Totiž, i k mému velkému překvapení,

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Věda v kontextu společenského života Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13.

Grafy. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 13. Grafy doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 13. března 2017 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Grafy 104 / 309 Osnova přednášky Grafy

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

IPN KREDO 8. úkol. část Revize interních předpisů. Vyhodnocení doplňkového dotazníku

IPN KREDO 8. úkol. část Revize interních předpisů. Vyhodnocení doplňkového dotazníku IPN KREDO 8. úkol část Revize interních předpisů Vyhodnocení doplňkového dotazníku 1 odevzdaných dotazníků: 50 Otázka č. 1 Pracovala Vaše škola na druhé části osmého úkolu? ano 42 ne 8 Otázka č. 2 Pokud

Více

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku

VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku VÝCHOVNĚ PASTORAČ NÍ PROJEKT Domu Ignáce Stuchlého ve Fryštáku Mgr. Michael Martinek 1. CHARAKTERISTIKA Dům Ignáce Stuchlého (dále jen DIS) je pobytovým výchovně vzdělávacím zařízením pro mládež. Patří

Více

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Matematická logika. Miroslav Kolařík Matematická logika přednáška první Miroslav Kolařík Zpracováno dle textu R. Bělohlávka: Matematická logika poznámky k přednáškám, 2004. a dle učebního textu R. Bělohlávka a V. Vychodila: Diskrétní matematika

Více

Detail posudků k projektu Posudek č. 1

Detail posudků k projektu Posudek č. 1 Detail posudků k projektu Posudek č. 1 Originalita Téma zcela nové a důležité i v mezinárodním kontextu, zásadním způsobem posouvající úroveň poznání v dané oblasti. Cíle a hypotézy Cíle jednoznačně definované,

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F

S = C S 4K 4 C_ C UPS P ; S 1 = ; 1 = 2F Co je to psychologie? Přednáška č. 1 z předmětu Úvod do psychologie PhDr. Josef Lukas Vyučujícíující Kontakt: mail@jlukas.cz Konzultačníní hodiny: po e-mailové domluvě Některé podklady k semináři (včetně

Více

Proč a jak se stát studentem

Proč a jak se stát studentem Proč a jak se stát studentem DOKTORSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU PEDAGOGIKA na FHS UTB ve Zlíně CO budu studovat? Tematicky se zaměřuje na dvě oblasti: a) procesy vyučování a učení a jejich aktéři, b) sociální

Více