Lineární urychlovače. Jan Pipek Dostupné na

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Lineární urychlovače. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 24.11.2011 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace"

Transkript

1 Lineární urychlovače Jan Pipek Dostupné na

2 Lineární urychlovače Elektrostatické urychlovače Indukční urychlovače Rezonanční urychlovače Velké lineární urychlovače současnosti (a budoucnosti)

3 Lineární vs. kruhové urychlovače Výhody Absence synchrotronového záření (elektrony) Nižší nároky na magnetická pole (těžké částice) Možnost kontinuálního zdroje částic Veliký výstupní výkon Nevýhody Potřeba obrovského potenciálového rozdílu na jednotku délky Nemožnost použít urychlené částice vícekrát Lineární urychlovače často slouží jako zdroj částice pro urychlovače kruhové

4 I. Elektrostatické urychlovače

5 Elektrostatické urychlovače (1) Principem elektrostatických urychlovačů je vytvoření velikého potenciálového rozdílu, kterým částice právě jednou (či dvakrát v případě tandemového urychlovače) projdou. Celé napětí nebývá aplikováno najednou, ale po krátkých úsecích s dílčími potenciály (oddělené rezistory). Dosáhne se tak lepší homogenity pole. Horní limit pro dosažitelné energie je dán problematickým udržením velkého potenciálového rozdílu mezi nabitými plochami.

6 Elektrostatické urychlovače (2) (Katodová trubice CRT) Kaskádní generátor (Cockcroft-Waltonův) Van de Graaffův urychlovač Tandemový VdG urychlovač Peletron

7 Kaskádní generátor (1) Kaskádní generátor využívá struktury kondenzátorů a diod pro kumulaci náboje dodávaného střídavým napětím. Střídavě se nabíjí pozitivní a negativní desky kondenzátoru. Použitím 2N kondenzátorů lze teoreticky dosáhnout Nnásobnému znásobení napětí. Schéma jednoduchého kaskádního generátoru

8 Kaskádní generátor (2)

9 Kaskádní generátor (3) Princip navrhli Greinacher (1914) a Schenkel (1919). Cockcroft a Walton (Cavendish Laboratory, Cambridge) v roce 1932 urychlili kaskádním generátorem vlastního návrhu protony na energii 710 kev a jako první docílili uměle vyvolané jaderné reakce (7Li + p 2He) Dnes jsou komerčně dostupné kaskádní generátory dosahující energií ~4 MeV.

10 Van de Graaffův urychlovač (1)

11 Van de Graaffův urychlovač (2) Nekonečný pás izolantu slouží k přenosu náboje na vysokonapěťovou elektrodu. Náboj se ukládá a odebírá z izolantu pomocí koronového výboje. Náboj se shromažďuje na povrchu vodivé koule. Aby bylo dosaženo homogennějšího urychlovacího pole, není celé napětí aplikováno mezi dvěma elektrodami, nýbrž se využívá soustavy elektrod s dílčími potenciály oddělených resistory.

12 Van de Graaffův urychlovač (3) První urychlovač sestrojil Van de Graaff v roce 1931 v Princetonu. První tandemové urychlovače se objevily v 50. letech. Van de Graaffovy urychlovače do cca 5 MeV mohou být umístěny v horizontální poloze, pro vyšší energie musejí stát vertikálně. Problém představuje průrazné napětí, proto je generátor naplněn speciálním plynem (dusík, CO2, SF6) o vysokém tlaku (~10 atmosfér). Maximální dosažené napětí Van de Graaffova urychlovače činí cca 20 MV.

13 Van de Graaffův urychlovač (4) Van de Graafův generáror dosahuje vyšších napětí a kvalitnějšího energetického spektra než Cockcroft-Waltonův urychlovač. Ovšem nižší intenzita toku částic (do 1 ma).

14 Van de Graaffův urychlovač (5) 2 MV Van de Graaffův urychlovač, Australian National University

15 Tandemový urychlovač (1) Na tandemovém urychlovači je částice (ion) nejdříve urychlována jako záporný iont, po překonání maximálního potenciálového rozdílu prochází stripperem, kde je o své elektrony (min. o 2) připravena a jako kladný iont je dále urychlena stejným potenciálovým rozdílem v opačném směru. Lze tak dosáhnout dvojnásobné energie. Plynné strippery výhodné pro údržbu, tlaky ~100 Pa, především helium. Fóliové strippery tenká (~μg.cm-2) fólie např. z uhlíku, omezená životnost

16 Tandemový urychlovač (2)

17 Peletron Jednou z variant Van de Graaffova urychlovače je peletron. Místo jednolitého pásu izolantu je použit řetěz izolovaných vodivých článků. Přenos náboje je rychlejší.

18 II. Indukční urychlovače

19 Induční urychlovač schema

20 Indukční urychlovač princip Indukční urychlovač je analogií transformátoru. Částice prochází sérií prstencových magnetů, kolem nichž je navinuta primární cívka. Změna azimutálního magnetického pole v prstencových magnetech vytváří axiální elektrické pole. Urychlující napětí je dáno vztahy d U= dt Φ= B d A Φ je tok magnetické indukce průřezem magnetu.

21 Indukční urychlovač (3) Velmi vysoká intenzita toku částic (až ka) Delší obnovovací cyklus Energie v řádu jednotek až desítek MeV První indukční urychlovač sestrojil N. Christofilos na přelomu 50. a 60. let

22 III. Rezonanční urychlovače

23 Rezonanční urychlovače (1) Principem je vícenásobný průchod částic potenciálovým rozdílem. Částice (ideálně) prochází polem jen v urychlujících úsecích. Střídavé pole (se stálou frekvencí) je synchronizované s průchodem částic urychlujícími úseky. To klade nároky na fázovou stabilitu, ale i na uspořádání urychlovacích úseků.

24 Rezonanční urychlovače (2) Pro kinetickou energii, již částice získá, platí vztah. d s E kin=e E L Integrujeme intenzitu elektrického pole přes celou délku urychlovací sekce. Ta je závislá na fázi, kterou pole nabývá v daný okamžik v tom či onom bodě, kterým částice právě prolétá.

25 Rezonanční urychlovače (3) Částice za periodu střídavého pole uletí vzdálenost c L= f Přibližně polovina této délky připadá na urychlovací úsek, polovina na úsek bez pole. Pro elektrony s uvažovanými energiemi platí β 1, tudíž se urychlovací úseky mohou pravidelně opakovat. U protonů se musejí postupně prodlužovat urychlovací úseky i mezery mezi nimi.

26 Rezonanční urychlovače typy S elektrodami S nosnou vlnou s vlnou stojatou s vlnou postupnou

27 Urychlovače s elektrodami schema

28 Urychlovače s elektrodami - princip Částice prochází soustavou elektrod. Dvě sousední elektrody jsou v opačné fázi. Částice jsou urychlovány jen v úzké mezeře mezi dvěma elektrodami. Po zbytek času letí odstíněnou driftovou komorou. Využívaly se frekvence v řádu jednotek MHz. Veliké nároky na rozměry, v případě vyšších frekvencích problémy se vznikajícími elektromagnetickými vlnami.

29 Urychlovače s elektrodami historie 1924 Gustaf Ising (Švédsko) navrhl princip Rolf Widerøe (Norsko) úspěšně urychlil ionty draslíku na energii 50 kev (použil 1 MHz zdroj). Gustav Ising Rolf Widerøe

30 Urychlovače s nosnou vlnou Urychlovač je tvořen soustavou dutinových rezonátorů. Do ní je zvenku přivedeno radiofrekvenční vlnění o frekvencích od několika stovek MHz po desítky GHz. Jako zdroj vlnění bývá použit klystron (pro nízkoenergetické urychlovače též magnetron). Tvar vlny v rezonátoru musí být takový, aby měla netriviální složku elektrického pole ve směru toku částic (to není pro rovinné vlny splněno).

31 Urychlovače s posuvnou vlnou (1) Užívají se především pro urychlování elektronů. Nosná vlna musí mít fázovou rychlost rovnou rychlosti urychlovaných částic (v případě elektronů přibližně rovnou c). Protože však fázová rychlost ve válcové dutině vf > c, je potřeba umístit do vlnovodu překážky (zúžení, postranní dutiny). Je také potřeba zajistit, aby se na konci urychlovače vlna absorbovala a neodrážela zpět. První urychlovač s posuvnou vlnou pro elektrony sestavil v roce 1947 William W. Hansen (Stanford).

32 Urychlovače s posuvnou vlnou (2) Schéma urychlovací sekce (mnohokrát opakované), urychlovač SLAC

33 Urychlovače s posuvnou vlnou (3) Diskové překážky, které oddělují dutinové rezonátory a snižují fázovou rychlost vln

34 Urychlovače se stojatou vlnou (1) Zde je naopak potřeba vytvořit vhodné podmínky pro odraz vln. Nejjednodušší uspořádání driftové trubice navrhl Alvarez (1946). Zde jsou uprostřed rezonátoru podél trajektorie částic umístěny driftové trubice, které odstiňují vlny.

35 Urychlovače se stojatou vlnou (2) Průřez urychlovače s driftovou trubicí Intenzita elektrického pole mezi driftovými trubicemi Obrázky převzaty z popisu Berkeley Proton Linear Accelerator (1953, Alvarez et al)

36 Urychlovače se stojatou vlnou (3) Začátek 200 MeV urychlovače Brookhaven Nat. Lab., USA 50 MeV urychlovač, Argonne, USA

37 Urychlovače se stojatou vlnou (4) Složitější uspořádání (dutinové rezonátory): nezávislé dutiny spřažené dutiny (coupled cavities) dosáhnout dvojnásobného spádu potenciálu umožňují Hlavní využití urychlovačů se stojatou vlnou je pro urychlování protonů a iontů, ale i v elektronových urychlovačích užívaných v medicíně Frekvence ~200 MHz Spřažené dutiny

38 Dutinové rezonátory 700 MHz rezonátor vhodný pro energie protonů MeV Model rezonátoru pro navrhovný International Linear Collider

39 Siločáry v dutinových rezonátorech Základní mód Vyšší harmonický mód Ilustrační obrázek, ve skutečnosti pochází ze synchrotronu

40 IV. Velké lineární urychlovače minulosti, současnosti a budoucnosti

41 Protonové lineární urychlovače Nejvyšší energie dosahuje lineární urychlovač v Los Alamos National Laboratory (LANL): Předurychlení na 100 MeV urychlovači Alvarezova typu Urychlovač se spřaženými rezonátory na 800 MeV Délka 785 m Frekvence 805 MHz Proud 1 ma. Ve Fermilabu slouží 150 metrů dlouhý urychlovač k předurychlení protonů pro Tevatron na energii 400 MeV.

42 SLAC (1) Největší současný e+e- lineární urychlovač (~3,2 km) Umístěn na Stanfordské univerzitě v Kalifornii V provozu Mnoho úspěchů: Objev J/Ψ Objev τ Výzkumy CP-symetrie narušení

43 SLAC (2) Hlavní urychlovač je dlouhý 3,2 km (přebudován v osmdesátých letech), k němu bylo v historii připojeno několik různých experimentálních zařízení: 1966 experimenty s terčíky (50 GeV) 1972 akumulační prstenec SPEAR (4+4 GeV) 1980 akumulační prstenec PEP (20+20 GeV) 1989 vstřícné svazky SLC (50+50 GeV) 1999 akumulační prstenec PEP-II (9 + 3 GeV) 2008 zastaven V současné době několik experimentů, např. LCLS (Linac Coherent Light Source) rentgenový laser postavený na elektronovém paprsku

44 SLAC (3)

45 SLAC (4)

46 International Linear Collider (1) Realizace v příštím desetiletí (rozhodnutí 2012, stavba ~7 let) Projekt zatím nemá definitivní podobu, vznikl sloučením několika jiných projektů Nejisté umístění (Japonsko, Francie,?)

47 International Linear Collider (2) km dlouhý tunel (10x delší než SLAC) Elektrony se získají laserový ozařováním fotokatody, pozitrony tvorbou párů ze synchrotronového záření. Pozitrony se musejí akumulovat Svazek bude v místě interakce široký stovky nanometrů a vysoký v řádu jednotek nanometrů. K urychlování poslouží supravodivé dutinové rezonátory.

48 International Linear Collider (3) Elektrony a pozitrony urychleny na 250 GeV (pozdější upgrade by toto mohl dvojnásobně zvýšit). Energie je podstatně nižší než u LHC, nicméně charakter srážek umožní přesnější měření v mnoha oblastech.

49 Compact Linear Accelerator (1) Navržen v CERNu jako náhrada za doslouživší LHC Projekt nezávislý na ILC, ale jeho realizace je značně nejistá (patrně maximálně jeden bude uveden do provozu, další krok v roce 2012) Srážky elektronů a pozitronů o celkové energii 3 TeV

50 Compact Linear Accelerator (2) Dvojsvazkový koncept Budící RF pole (12 GHz) je generováno paralelním svazkem elektronů (bržděným) Tím je dosaženo gradientu až 100 MV/m

51 Compact Linear Accelerator (3)

52 Co s tak vysokými energiemi? Praktické využití urychlovače dosahující stovky či tisíce GeV nacházejí v současné době téměř výhradně v částicové fyzice. Co si slibujeme od ILC (potažmo LHC)? Pozorování Higgsova bosonu, stanovení jeho vlastností Ověřování teorií za Standardním modelem supersymetrie, další rozměry Odpověď na otázku Co je temná hmota?

53 Děkuji za pozornost Příště: Iontové zdroje Supravodivé magnety Využití urychlovačů

Lineární urychlovače. Jan Pipek Dostupné na

Lineární urychlovače. Jan Pipek Dostupné na Lineární urychlovače Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 25.11.2009 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace Poznámka: První srážky na LHC Lineární urychlovače Elektrostatické urychlovače Indukční urychlovače

Více

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic

Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic Urychlovače částic principy standardních urychlovačů částic Základní info technické zařízení, které dodává kinetickou energii částicím, které je potřeba urychlit nabité částice jsou v urychlovači urychleny

Více

Urychlovače nabitých částic

Urychlovače nabitých částic Urychlovače nabitých částic Osnova přednášky 1. Úvod, základní třídění urychlovačů, historie, 2. Pohyb částice v elektrickém a magnetickém poli, vedení svazků částic 3. Lineární urychlovače elektrostatické,

Více

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou

Vakuové součástky. Hlavní dva typy vakuových součástek jsou Vakuové součástky Hlavní dva typy vakuových součástek jsou obrazovky (osciloskopické, televizní) elektronky (vysokofrekvenční do 1 GHz, mikrovlnné do 20 GHz). Dále se dnes využívají pro speciální oblasti,

Více

A Large Ion Collider Experiment

A Large Ion Collider Experiment LHC není pouze Large Hadron Collider ATLAS ALICE CMS LHCb A Large Ion Collider Experiment Alenka v krajině ě velmi horké a husté éjaderné éhmoty a na počátku našeho vesmíru Díky posledním pokrokům se v

Více

Theory Česky (Czech Republic)

Theory Česky (Czech Republic) Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider

Více

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika

R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární

Více

Relativistická dynamika

Relativistická dynamika Relativistická dynamika 1. Jaké napětí urychlí elektron na rychlost světla podle klasické fyziky? Jakou rychlost získá při tomto napětí elektron ve skutečnosti? [256 kv, 2,236.10 8 m.s -1 ] 2. Vypočtěte

Více

Historie detekčních technik

Historie detekčních technik Historie detekčních technik nejstarší používaná technika scintilace pozorované pouhým okem stínítko ze ZnS ozářené částicemi se pozorovalo mikroskopem a počítaly se záblesky mlžná komora (1920-1950) fotografie,

Více

IONTOVÉ ZDROJE. Účel. Požadavky. Elektronové zdroje. Iontové zdroje. Princip:

IONTOVÉ ZDROJE. Účel. Požadavky. Elektronové zdroje. Iontové zdroje. Princip: Účel IONTOVÉ ZDROJE vyrobit svazek částic vytvarovat ho a dopravit do urychlovací komory předurychlit ho (10 kev) Požadavky intenzita svazku malá emitance svazku trvanlivost zdroje stabilita zdroje minimální

Více

Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích

Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Elektromagnetická vlna a její využití v telekomunikacích PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Více

Experiment ATLAS. Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns. tj. s frekvencí. Počet kanálů detektoru je 150 mil.

Experiment ATLAS. Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns. tj. s frekvencí. Počet kanálů detektoru je 150 mil. Experiment ATLAS Shluky protiběžných částic se srážejí každých 25 ns tj. s frekvencí 40 MHz Počet srážek 40 MHz x 20 = 800 milionů / s Počet kanálů detektoru je 150 mil. Po 1. úrovni rozhodování (L1 trigger)

Více

Od kvarků k prvním molekulám

Od kvarků k prvním molekulám Od kvarků k prvním molekulám Petr Kulhánek České vysoké učení technické v Praze Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Aldebaran Group for Astrophysics kulhanek@aldebaran.cz www.aldebaran.cz ZÁKLADNÍ SLOŽKY

Více

Typy interakcí. Obsah přednášky

Typy interakcí. Obsah přednášky Co je to inteligentní a progresivní materiál - Jaderné analytické metody-využití iontových svazků v materiálové analýze Anna Macková Ústav jaderné fyziky AV ČR, Řež 250 68 Obsah přednášky fyzikální princip

Více

6. Elektromagnetické záření

6. Elektromagnetické záření 6. Elektromagnetické záření - zápis výkladu - 34. až 35. hodina - A) Elektromagnetické vlny a záření (učebnice strana 86-95) Kde všude se s nimi setkáváme? Zapneme-li rozhlasový nebo televizní přijímač

Více

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK

Jana Nováková Proč jet do CERNu? MFF UK Jana Nováková MFF UK Proč jet do CERNu? Plán přednášky 4 krát částice kolem nás intermediální bosony mediální hvězdy hon na Higgsův boson - hit současné fyziky urychlovač není projímadlo detektor není

Více

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ

Složení hvězdy. Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Hvězdy zblízka Složení hvězdy Hvězda - gravitačně vázaný objekt, složený z vysokoteplotního plazmatu; hmotnost 0,08 M ʘ cca 150 M ʘ, ale R136a1 (LMC) má 265 M ʘ Plazma zcela nebo částečně ionizovaný plyn,

Více

Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu

Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu Studium produkce neutronů v tříštivých reakcích a jejich využití pro transmutaci jaderného odpadu Pouze budoucnost může rozhodnout, jestli jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší

Více

1. přeshraniční Zemská výstava

1. přeshraniční Zemská výstava 1. přeshraniční Zemská výstava Český Krumlov Regionální muzeum v Č. Krumlově: výstava nerealizovaných projektů od středověku do roku 1989 s názvem Co by, kdyby Židovská synagoga: 4 fotografové, 2 země,

Více

Standardní model a kvark-gluonové plazma

Standardní model a kvark-gluonové plazma Standardní model a kvark-gluonové plazma Boris Tomášik Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT International Particle Physics Masterclasses 2012 7.3.2012 Struktura hmoty molekuly atomy jádra a elektrony

Více

Zajímavosti z konference. Ing. Petr Paluska, Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové

Zajímavosti z konference. Ing. Petr Paluska, Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové Zajímavosti z konference Ing. Petr Paluska, Klinika onkologie a radioterapie, FN Hradec Králové Novel technologies in radiation therapy Hadron therapy Prospects in detectors and medical imaging Imaging

Více

5.6. Člověk a jeho svět

5.6. Člověk a jeho svět 5.6. Člověk a jeho svět 5.6.1. Fyzika ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013 Charakteristika vyučujícího předmětu FYZIKA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Fyzika vychází z obsahu vzdělávacího

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

Novinky v EMF legislativě

Novinky v EMF legislativě Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státnízdravotníústav Praha 10, Šrobárova ulice č. 48 Novinky v EMF legislativě Lukáš Jelínek elmag@szu.cz 2000 Nařízení vlády

Více

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) JET 11) ITER

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9) 10) JET 11) ITER Term ojaderná fúze V rámci projektu Fyzikou a chemií k technice vytvořil prezentaci za GKS Marek Kovář (kovar.ma@seznam.cz). Modifikace a šíření dokumentu podléhá licenci GNU (www.gnu.org). 1) Nový zdroj

Více

Urychlovače částic a jejich vyuţití

Urychlovače částic a jejich vyuţití Urychlovače částic a jejich vyuţití Doc. Ing. Ivan Štekl, CSc. Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT 1. Historie urychlovačů 2. Základní principy urychlování a zakřivování dráhy částice 3. Základní

Více

80! - 20.4.1934 (20.4.-A.H.)

80! - 20.4.1934 (20.4.-A.H.) Vláďa Šimák již 80! Teprve nedávno jsme se v Křemencárně seznámili a již mám psát k jeho jubileu - to to uteklo... Vláďa se narodil 20.4.1934 (20.4.-A.H.) na Táborsku ve vesnici Měšice. Jeho rodina pracovala

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Antény Antény jsou potřebné k bezdrátovému přenosu informací. Vysílací anténa vyzařuje elektromagnetickou energii

Více

POČÍTAČOVÁ TOMOGRAFIE V ZOBRAZOVÁNÍ MALÝCH ZVÍŘAT ÚVOD. René Kizek. Název: Školitel: Datum: 20.09.2013

POČÍTAČOVÁ TOMOGRAFIE V ZOBRAZOVÁNÍ MALÝCH ZVÍŘAT ÚVOD. René Kizek. Název: Školitel: Datum: 20.09.2013 Název: Školitel: POČÍTAČOVÁ TOMOGRAFIE V ZOBRAZOVÁNÍ MALÝCH ZVÍŘAT ÚVOD René Kizek Datum: 20.09.2013 Základy počítačové tomografie položil W. C. Röntgen, který roku 1895 objevil paprsky X. Tyto paprsky,

Více

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy)

Sorpční vývěvy. 1. Vývěvy využívající fyzikální adsorpce (kryogenní vývěvy) Sorpční vývěvy Využívají adsorpce, tedy vazby molekul na povrch pevných látek. Lze je rozdělit do dvou skupin:. vývěvy využívající fyzikální adsorpce. vývěvy využívající chemisorpce. Vývěvy využívající

Více

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů

4. Magnetické pole. 4.1. Fyzikální podstata magnetismu. je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4. Magnetické pole je silové pole, které vzniká v důsledku pohybu elektrických nábojů 4.1. Fyzikální podstata magnetismu Magnetické pole vytváří permanentní (stálý) magnet, nebo elektromagnet. Stálý magnet,

Více

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (19) (13) B1. (40) Zveřejněno 13 10 89 (45) Vydáno 12 02 91. (75) Autor vynálezu A.UTRATA RUDOLF Ing. CSo.

POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (19) (13) B1. (40) Zveřejněno 13 10 89 (45) Vydáno 12 02 91. (75) Autor vynálezu A.UTRATA RUDOLF Ing. CSo. ČESKÁ A SLOVENSKA FEDERATÍVNI REPUBLIKA (19) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 269 916 (ID (13) B1 (21) pv 6856-87.и (22) Přihlášeno zk 09 87 (51) Int. Cl." II 01 j 37/28 FEDERÄLNl ClňAD PRO VYNÁLEZY

Více

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: Lasery - druhy Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Lasery - druhy Laser je tvořen aktivním prostředím, rezonátorem a zdrojem energie. Zdrojem energie, který může

Více

Koronové a jiskrové detektory

Koronové a jiskrové detektory Koronové a jiskrové detektory Charakteristika elektrického výboje v plynech Jestliže chceme použít ionizační účinky na detekci jaderného záření, je třeba poznat jednotlivé fáze ionizace plynu a zjistit

Více

22.9. 29.9. 11. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření

22.9. 29.9. 11. Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Božetěchova 3, Olomouc Laboratoře elektrotechnických měření Název úlohy Číslo úlohy MĚŘENÍ NA VEDENÍ 102-4R-T,S Zadání 1. Sestavte měřící

Více

Lasery optické rezonátory

Lasery optické rezonátory Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože

Více

Sledování záření X buzeného protony (PIXE) v Ústavu pro atomovou fysiku ČAVU v roce 1952 Simáně Čestmír

Sledování záření X buzeného protony (PIXE) v Ústavu pro atomovou fysiku ČAVU v roce 1952 Simáně Čestmír Sledování záření X buzeného protony (PIXE) v Ústavu pro atomovou fysiku ČAVU v roce 1952 Simáně Čestmír Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT, Praha Předsedou odborné skupiny radioanalytických metod,

Více

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře

1 Měření na Wilsonově expanzní komoře 1 Měření na Wilsonově expanzní komoře Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se základními částicemi, které způsobují ionizaci pomocí Wilsonovi mlžné komory. V této úloze studenti spustí Wilsonovu mlžnou

Více

Zdroje částic Supravodivé magnety Aplikace urychlovačů. Mgr. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 25.11.2010 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.

Zdroje částic Supravodivé magnety Aplikace urychlovačů. Mgr. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 25.11.2010 Dostupné na http://fjfi.vzdusne. Zdroje částic Supravodivé magnety Aplikace urychlovačů Mgr. Jan Pipek jan.pipek@gmail.com 25.11.2010 Dostupné na http://fjfi.vzdusne.cz/urychlovace Zdroje částic Zdroje částic přehled Cílem je vytvořit

Více

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ VZDÁLENOSTI A POSUVU

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ VZDÁLENOSTI A POSUVU SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ VZDÁLENOSTI A POSUVU 7.1. Odporové snímače 7.2. Indukční snímače 7.3. Magnetostrikční snímače 7.4. Kapacitní snímače 7.5. Optické snímače 7.6. Číslicové snímače 7.1. ODPOROVÉ SNÍMAČE

Více

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu

5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu 5 Měření absorpce ionizujícího záření v závislosti na tlaku vzduchu Cíle úlohy: Cílem této úlohy je seznámení se s lineárním absorpčním koeficientem a jeho závislostí na tlaku vzduchu a použitých stínících

Více

Nedestruktivní defektoskopie

Nedestruktivní defektoskopie Nedestruktivní defektoskopie Technologie údržeb a oprav strojů Obsah Vizuální prohlídky Kapilární metody Magnetické práškové metody Ultrazvukové metody Radiodefektoskopické metody Infračervené metody Optická

Více

Základy magnetohydrodynamiky. aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci!

Základy magnetohydrodynamiky. aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci! Základy magnetohydrodynamiky aneb MHD v jedné přednášce?! To si snad děláte legraci! Osnova Magnetohydrodynamika Maxwellovy rovnice Aplikace pinče, MHD generátory, geofyzika, astrofyzika... Magnetohydrodynamika

Více

ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ

ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ Kurz praktické NMR spektroskopie 10. - 12. říjen 2011, Praha ZÁKLADNÍ EXPERIMENTÁLNÍ POSTUPY NMR ROZTOKŮ A KAPALIN Jana Svobodová Ústav Makromolekulární chemie AV ČR, v.v.i. Bruker 600 Avance III PŘÍSTROJOVÉ

Více

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Punčochář, J: AEO; 2. kapitola 1 2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova) Čas ke studiu: 4 hodiny Cíl: Po prostudování této kapitoly budete umět identifikovat prvky optického přenosového

Více

Umělé zátěže 250, 800 a 3000 W

Umělé zátěže 250, 800 a 3000 W Umělé zátěže 250, 800 a 3000 W Ing.Tomáš Kavalír, OK1GTH kavalir.t@seznam.cz, http://ok1gth.nagano.cz Zde uvedený článek popisuje, jak je možné i v amatérských podmínkách realizovat umělé zátěže poměrně

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie Podstatou hmotnostní spektrometrie je studium iontů v plynném stavu. Tato metoda v sobě zahrnuje tři hlavní části:! generování iontů sledovaných atomů nebo molekul! separace iontů

Více

GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU. Název: Školitel: Mgr. Dana Fialová. Datum: 15.3.2013

GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU. Název: Školitel: Mgr. Dana Fialová. Datum: 15.3.2013 Název: Školitel: GRAFEN VERSUS MWCNT; POROVNÁNÍ DVOU FOREM UHLÍKU V DETEKCI TĚŽKÉHO KOVU Mgr. Dana Fialová Datum: 15.3.2013 Reg.č.projektu: CZ.1.07/2.3.00/20.0148 Název projektu: Mezinárodní spolupráce

Více

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19

Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 19 Název projektu: Automatizace výrobních procesů ve strojírenství a řemeslech Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Příjemce: SPŠ strojnická a SOŠ profesora Švejcara Plzeň Monitorovací indikátor: 06.43.10

Více

Monitorování svazku elektronů a zvýšení jeho stability na mikrotronu MT 25

Monitorování svazku elektronů a zvýšení jeho stability na mikrotronu MT 25 Monitorování svazku elektronů a zvýšení jeho stability na mikrotronu MT 25 Krist Pavel, Vognar Miroslav, Šimáně Čestmír Oddělení urychlovačů, Ústav jaderné fyziky AVČR v. v. i., 250 68 Řež 130 Cílem naší

Více

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO

Teoretické úlohy celostátního kola 53. ročníku FO rozevřete, až se prsty narovnají, a znovu rychle tyč uchopte. Tuto dobu změříte stopkami velmi obtížně. Poměrně přesně dokážete zjistit, kam se posunulo na tyči místo úchopu. Vzdálenost obou míst, v nichž

Více

Prvek, nuklid, izotop, izobar

Prvek, nuklid, izotop, izobar Prvek, nuklid, izotop, izobar A = Nukleonové (hmotnostní) číslo A = počet protonů + počet neutronů A = Z + N Z = Protonové číslo, náboj jádra Frederick Soddy (1877-1956) NP za chemii 1921 Prvek = soubor

Více

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny

λ, (20.1) 3.10-6 infračervené záření ultrafialové γ a kosmické mikrovlny Elektromagnetické vlny Optika, část fyziky zabývající se světlem, patří spolu s mechanikou k nejstarším fyzikálním oborům. Podle jedné ze starověkých teorií je světlo vyzařováno z oka a oko si jím ohmatává

Více

Urychlovače Historie. Z. Doležal

Urychlovače Historie. Z. Doležal Urychlovače Historie Z. Doležal Motivace E. Rutherford, 1928: I have long hoped for a source of positive particles more energetic than those emitted from natural radioactive substances Argument E.R.: vazebné

Více

K čemu slouží urychlovače a reaktory

K čemu slouží urychlovače a reaktory K čemu slouží urychlovače a reaktory Rozbili jsme atom! Rozbili jsme atom! křičel jinak málomluvný John Cocroft, když vyběhl na ulici poté, co s Ernstem Waltonenem provedli první umělé jaderné reakce pomocí

Více

Na ženevském letišti jsem na své první cestě do

Na ženevském letišti jsem na své první cestě do Kapitola 3 Místo zvané CERN Na ženevském letišti jsem na své první cestě do CERNu přistál v 10 hodin 35 minut dne 2. dubna roku 2009 po asi hodinovém letu z Paříže. Málem jsem odlet nestihl, protože nastal

Více

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů

Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů Niels Bohr jako vědec, filosof a občan 1 I. Úvod Bohrova disertační práce o elektronové teorii kovů do angličtiny. Výsledek byl ale ne moc zdařilý. Bohrova disertační práce byla obhájena na jaře roku 1911

Více

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240

Optická vlákna. Laboratoř optických vláken. Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Optická vlákna Laboratoř optických vláken Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i. www.ufe.cz/dpt240 Ústav fotoniky a elektroniky AVČR ZÁKLADNÍ VÝZKUM Optické biosensory (SPR Homola) Vláknové lasery

Více

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL

Osnova. Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech FLASH XFEL Osnova 1 2 Stimulovaná emise Synchrotroní vyzařování Realizace vyzařování na volných elektronech 3 FLASH XFEL 4 Diagnostika Rozpoznávání obrazu Medicína Vysoko parametrové plazma 5 Laserový svazek fokusovaný

Více

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. OPTIKA Fotoelektrický jev TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Světlo jako částice Kvantová optika se zabývá kvantovými vlastnostmi optického

Více

Studium produkce jetů v experimentu ALICE na urychlovači LHC

Studium produkce jetů v experimentu ALICE na urychlovači LHC Studium produkce jetů v experimentu ALICE na urychlovači LHC Vít Kučera, Vedoucí práce: RDr. Jana Bielčíková, Ph.D. Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova v Praze Ústav jaderné fyziky AV ČR,

Více

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK

Optika. Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009. Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika Nobelovy ceny za fyziku 2005 a 2009 Petr Malý Katedra chemické fyziky a optiky Matematicko fyzikální fakulta UK Optika zobrazování aplikace základní fyzikální otázky např. test kvantové teorie

Více

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme?

5.8 Jak se změní velikost elektrické síly mezi dvěma bodovými náboji v případě, že jejich vzdálenost a) zdvojnásobíme, b) ztrojnásobíme? 5.1 Elektrické pole V úlohách této kapitoly dosazujte e = 1,602 10 19 C, k = 9 10 9 N m 2 C 2, ε 0 = 8,85 10 12 C 2 N 1 m 2. 5.6 Kolik elementárních nábojů odpovídá náboji 1 µc? 5.7 Novodurová tyč získala

Více

Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C

Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C List 1 z 19 Obor měřené veličiny: elektrické veličiny Kalibrace: Nominální teplota pro kalibraci v laboratoři: (23 ± 2) C Nominální teplota pro kalibraci mimo laboratoř: (23 ± 5) C 1. Napětí stejnosměrné

Více

Elektronkový zesilovač

Elektronkový zesilovač Elektronkový zesilovač Soustředění mladých fyziků a matematiků Plasnice, 19.7 2.8 2014 Vedoucí projektu: Martin Hájek Konstruktér: Jan Šetina 0.1 Úvod Cílem projektu bylo sestrojit funkční elektronkový

Více

Jihočeská universita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta. Urychlovače nabitých částic

Jihočeská universita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta. Urychlovače nabitých částic Jiri Bruckner Strana 0 5.8.00 Jihočeská universita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Urychlovače nabitých částic Vypracoval:Jiří Bruckner Ročník: II. Studijní obor: Měřící a výpočetní technika-kombinované

Více

Rozdělení do skupinek:

Rozdělení do skupinek: Rozdělení do skupinek: skupinka 1 skupinka 2 skupinka 3 skupinka skupinka 5 skupinka skupinka 7 1 Rozdělení práce ve skupince: Můžete z údajů uvedených na etiketě láhve určit, zda je minerálka vodivá?

Více

Studie rozložení teplotních polí v dielektricky ohřívaných kaučucích. Bc. Jan Kartousek

Studie rozložení teplotních polí v dielektricky ohřívaných kaučucích. Bc. Jan Kartousek Studie rozložení teplotních polí v dielektricky ohřívaných kaučucích Bc. Jan Kartousek Diplomová práce 2008 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá studiem rozložení teplotních polí uvnitř dielektricky ohřívaných

Více

1 Elektronika pro zpracování optického signálu

1 Elektronika pro zpracování optického signálu 1 Elektronika pro zpracování optického signálu Výběr elektroniky a detektorů pro měření optického signálu je odvislé od toho, jaký signál budeme detekovat. V první řadě je potřeba vědět, jakých intenzit

Více

Mgr. Jan Ptáčník. Elektrodynamika. Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka

Mgr. Jan Ptáčník. Elektrodynamika. Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka Mgr. Jan Ptáčník Elektrodynamika Fyzika - kvarta! Gymnázium J. V. Jirsíka Vodič v magnetickém poli Vodič s proudem - M-pole! Vložení vodiče s proudem do vnějšího M-pole = interakce pole vnějšího a pole

Více

Záznam a reprodukce zvuku

Záznam a reprodukce zvuku Záznam a reprodukce zvuku 1 Jiří Sehnal Zpracoval: Ing. Záznam a reprodukce zvuku 1. Akustika a základní pojmy z akustiky 2. Elektroakustické měniče - mikrofony - reproduktory 3. Záznam zvuku - mechanický

Více

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042

Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042 Vzdělávání výzkumných pracovníků v Regionálním centru pokročilých technologií a materiálů reg. č.: CZ.1.07/2.3.00/09.0042 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Hmotnostní analyzátory a detektory iont

Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory a detektory iont Hmotnostní analyzátory Hmotnostní analyzátory Rozdlí ionty v prostoru nebo v ase podle jejich m/z Analyzátory Magnetický analyzátor (MAG) Elektrostatický analyzátor

Více

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007

FAKULTA STAVEBNÍ VUT V BRNĚ PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006 2007 TEST Z FYZIKY PRO PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY ČÍSLO FAST-F-2006-01 1. Převeďte 37 mm 3 na m 3. a) 37 10-9 m 3 b) 37 10-6 m 3 c) 37 10 9 m 3 d) 37 10 3 m 3 e) 37 10-3 m 3 2. Voda v řece proudí rychlostí 4 m/s. Kolmo

Více

Měření Planckovy konstanty

Měření Planckovy konstanty Měření Planckovy konstanty Online: http://www.sclpx.eu/lab3r.php?exp=2 Pro stanovení přibližné hodnoty Planckovy konstanty jsme vyšli myšlenkově z experimentu s LED diodami, viz např. [8], [81], nicméně

Více

postaven náš svět CERN

postaven náš svět CERN Standardní model elementárních částic a jejich interakcí aneb Cihly a malta, ze kterých je postaven náš svět CERN Jiří Rameš, Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. Czech Teachers Programme, CERN, 3.-7. 3. 2008

Více

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014

Cvičení z fyziky 2013-2014. Lasery. Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 Cvičení z fyziky 2013-2014 1. seminární práce Lasery Jan Horáček (jan.horacek@seznam.cz) 19. ledna 2014 1 Obsah 1 Úvod 3 2 Cíle laseru 3 3 Kvantové jevy v laseru 3 3.1 Model

Více

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH

ELEKTRICKÝ PROUD V KAPALINÁCH, PLYNECH A POLOVODIČÍCH Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D14_Z_OPAK_E_Elektricky_proud_v_kapalinach _plynech_a_polovodicich_t Člověk a příroda

Více

Jiøí Myslík Elektromagnetické pole základy teorie Kniha je vìnována základùm teorie elektromagnetického pole Je zpracována tak, aby posloužila jak studentùm vysokých, tak i støedních škol a všem zájemcùm

Více

Pozitron teoretická předpověď

Pozitron teoretická předpověď Pozitron teoretická předpověď Diracova rovnice: αp c mc x, t snaha popsat relativisticky pohyb elektronu x, t ˆ i t řešení s negativní energií vakuum je Diracovo moře elektronů pozitrony díry ve vaku Paul

Více

RENTGENKY ČASU. Vojtěch U l l m a n n f y z i k OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE

RENTGENKY ČASU. Vojtěch U l l m a n n f y z i k OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE RENTGENKY V PROMĚNÁCH ČASU OD KATODOVÉ TRUBICE PO URYCHLOVAČE Vojtěch U l l m a n n f y z i k Klinika nukleární mediciny FN Ostrava Ústav zobrazovacích metod ZSF OU Ostrava VÝBOJKY: plynem plněné trubice

Více

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky

Michal Bílek Karel Johanovský. Zobrazovací jednotky Michal Bílek Karel Johanovský SPŠ - JIA Zobrazovací jednotky CRT, LCD, Plazma, OLED E-papír papír, dataprojektory 1 OBSAH Úvodem Aditivní model Gamut Pozorovací úhel CRT LCD Plazma OLED E-Paper Dataprojektory

Více

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda

Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda 1 Úvod Studium kladného sloupce doutnavého výboje pomocí elektrostatických sond: jednoduchá sonda V této úloze se zaměříme na měření parametrů kladného sloupce doutnavého výboje, proto je vhodné se na

Více

Sonoluminiscence. Matěj Petráček matej.petracek@gmail.com. Fyzikální seminář II 10.5.2012

Sonoluminiscence. Matěj Petráček matej.petracek@gmail.com. Fyzikální seminář II 10.5.2012 Sonoluminiscence Matěj Petráček matej.petracek@gmail.com Fyzikální seminář II 10.5.2012 1 Intro 2 Co je sonoluminiscence? extrémní forma akustické kavitace emise krátkých záblesků světla z implodujících

Více

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ ĆLOVĚK A PŘÍRODA FYZIKA Mgr. Zdeněk Kettner Vyučovací předmět fyzika je zařazen samostatně v 6. 9. ročníku v těchto hodinových dotacích: 6.

Více

RUZNYCH DRUHU ZÁRENí

RUZNYCH DRUHU ZÁRENí Tomáš Fukátko DETEKCE A MERENí o, o RUZNYCH DRUHU ZÁRENí Praha 2007 "'(ECHNICI(4 I (/1"ERATUf\P- It I~~ @ ~~č~~ nékolietody rem béako ucekapitoly "zárení". odrobné pak preo vznik ní nabit hledat mi na

Více

1. Elektrická práce a výkon. 2. Zdroj a šíření zvuku. 3. Odraz světla

1. Elektrická práce a výkon. 2. Zdroj a šíření zvuku. 3. Odraz světla 1. Elektrická práce a výkon ANOTACE: Materiál slouží k výkladu pojmů elektrická práce a výkon. V prezentaci je jsou vysvětleny oba pojmy a uvedeny vztahy pro výpočet práce i výkonu. Na přehledném schématu

Více

Tato veřejná zakázka souvisí s realizací projektu Rozvoj centra pokročilých technologií a materiálů, reg.č. NPU I, LO1305

Tato veřejná zakázka souvisí s realizací projektu Rozvoj centra pokročilých technologií a materiálů, reg.č. NPU I, LO1305 ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DLE 156 ZÁKONA Č. 137/2006 SB., O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH V SOULADU S VYHL. Č. 232/2012 SB., O PODROBNOSTECH ROZSAHU ODŮVODNĚNÍ ÚČELNOSTI VEŘEJNÉ ZAKÁZKY A ODŮVODNĚNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

Více

způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu

způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu Vodivost v pevných látkách způsobují ji volné elektrony, tzv. vodivostní valenční elektrony jsou vázány, nemohou být nosiči proudu Pásový model atomu znázorňuje energetické stavy elektronů elektrony mohou

Více

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod

INFORMACE NRL č. 12/2002 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí 50 Hz. I. Úvod INFORMACE NRL č. 12/2 Magnetická pole v okolí vodičů protékaných elektrickým proudem s frekvencí Hz I. Úvod V poslední době se stále častěji setkáváme s dotazy na vliv elektromagnetického pole v okolí

Více

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ

ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ VY_32_INOVACE_FY.16 ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Elektromagnetické záření Jakýkoli

Více

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH

VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH VEDENÍ ELEKTRICKÉHO PROUDU V LÁTKÁCH Jan Hruška TV-FYZ Ahoj, tak jsme tady znovu a pokusíme se Vám vysvětlit problematiku vedení elektrického proudu v látkách. Co je to vlastně elektrický proud? Na to

Více

VY_32_INOVACE_274. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky

VY_32_INOVACE_274. Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky VY_32_INOVACE_274 Škola Základní škola Luhačovice, příspěvková organizace Ing. Dagmar Zapletalová Datum: 1.9.2012 Ročník: 9. Člověk a příroda Fyzika Opakování učiva fyziky Téma: Souhrnné opakování učiva

Více

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace)

Referát z atomové a jaderné fyziky. Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Referát z atomové a jaderné fyziky Detekce ionizujícího záření (principy, technická realizace) Měřicí a výpočetní technika Šimek Pavel 5.7. 2002 Při všech aplikacích ionizujícího záření je informace o

Více

Maturitní práce 2014/2015. Poznatky moderní fyziky a jejich využití

Maturitní práce 2014/2015. Poznatky moderní fyziky a jejich využití Střední škola KNIH, o. p. s. Maturitní práce 2014/2015 Poznatky moderní fyziky a jejich využití Autor práce: Roman Hamala Vedoucí maturitní práce: RNDr. Jaroslava Potůčková Prohlášení Potvrzuji, že jsem

Více

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě

Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Návod pro laboratorní úlohu: Závislost citlivosti plynových vodivostních senzorů na teplotě Náplní laboratorní úlohy je proměření základních parametrů plynových vodivostních senzorů: i) el. odpor a ii)

Více

Paralyzér v hodině fyziky

Paralyzér v hodině fyziky Paralyzér v hodině fyziky JOSEF HUBEŇÁK Univerzita Hradec Králové Experimenty s elektrickou jiskrou a s výboji v plynech jsou působivou součástí hodiny fyziky a mohou vyvolat trvalý zájem o předmět. V

Více

Kryogenní technika v elektrovakuové technice

Kryogenní technika v elektrovakuové technice Kryogenní technika v elektrovakuové technice V elektrovakuové technice má kryogenní technika velký význam. Používá se nap. k vymrazování, ale i k zajištní tepelného pomru u speciálních pístroj. Nejvtší

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

CZ.1.07/1.1.30/01.0038

CZ.1.07/1.1.30/01.0038 Monitorovací indikátor: 06.43.10 Počet nově vytvořených/inovovaných produktů Akce: Přednáška, KA 5 Číslo přednášky: 29 Téma: RADIOAKTIVITA A JADERNÝ PALIVOVÝ CYKLUS Lektor: Ing. Petr Konáš Třída/y: 3ST,

Více