2.2. Aminokyseliny a bílkoviny Aminokyseliny aminoskupina karboxyskupina R-CH(NH2)-COOH in yl
|
|
- Aneta Mašková
- před 4 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 2.2. Aminokyseliny a bílkoviny Aminokyseliny (AA - Amino Acids) AA jsou pro lidský organismus velmi významné. Představují základní stavební složky bílkovin a mají i své vlastní funkce. V přírodě se vyskytuje asi 300 různých aminokyselin, ale v bílkovinách se vyskytuje jen 20 základních aminokyselin, které jsou geneticky kódovány. V každé molekule AA musí být aminoskupina a karboxyskupina. Kromě amino- a karboxyskupiny obsahují AA různé další funkční skupiny, které mění chemický i fyzikální charakter základního uhlíkatého řetězce. Aminoskupina a karboxyskupina jsou vázány na prvním uhlíku řetězce (tedy α uhlíku), ten je díky 4 různým substituentům opticky aktivní (výjimkou je glycin), otáčí rovinu polarizovaného světla. V živočišných organismech mají AA absolutní konfiguraci L sloučenin (D AA jsou součástí některých antibiotik). Mluvíme o L-α-aminokyselinách. Uhlíkatý řetězec navázaný na C α zapisujeme jako R, pak tedy obecný vzorec AA znázorňujeme R-CH(NH 2 )-COOH. Triviální názvy AA jsou často odvozeny od jejich zdroje nebo vlastnosti a mají koncovku in, pro ionizovanou formu se používá yl (glutamyl-, leucyl-). Pro zápis AA v bílkovinách se používají třípísmenné nebo jednopísmenné zkratky. Přehled aminokyselin, rozdělení podle charakteru R: - s alifatickým R: glycin, alanin, valin, isoleucin - s -OH skupinou v R: serin, threonin, tyrosin - s atomem síry v R: cystein, methionin - s dalšími COOH skupinami v R, nebo jejich amidy: kyselina asparagová asparagin, kyselina glutamová glutamin - s basickými skupinami v R: arginin, lysin, histidin - s aromatickým jádrem v R: fenylalanin, tyrosin, tryptofan - iminokyselina: prolin V závislosti na ph prostředí mohou být karboxyskupina a aminoskupina ionizované, COO -, příp. NH + 3, reagují jako slabé kyseliny a zásady, vytvářejí soli a estery. Funkční skupiny mohou také vstupovat do chemických reakcí, ale ještě častěji se uplatní při vytváření iontových vazeb, které stabilizují konformaci bílkovin (vytváření S S vazeb), nebo zprostředkují chemické chování bílkovin (oxygenace a deoxygenace hemoglobinu, konformace enzymů při katalytické reakci). Při fyziologickém ph existuje AA jako R- CH(NH 3 ) + COO -. Při určitém ph má molekula AA stejný počet kladných jako záporných
2 nábojů a je navenek elektroneutrální, to je její isoelektrické ph (pi). Tato vlastnost je důležitá pro dělení směsi AA. AA můžeme rozdělit také podle polarity postranního řetězce R. Asi polovina AA má nepolární R (např. alanin, valin, leucin), tyto AA zprostředkují hydrofobní interakce. Postranní řetězec R jiných AA má polární charakter, a může vytvářet vodíkové můstky (serin, threonin, tyrosin) a hydrofilní interakce. Podle metabolismu rozdělujeme AA na postradatelné a nepostradatelné (esenciální). Organismus získává AA rozkladem bílkovin, postradatelné AA může sám syntetizovat. Esenciální AA mohou být získány jen z potravy, jsou to hlavně AA s větveným řetězcem nebo aromatickým jádrem (valin, leucin, isoleucin, fenylalanin, tryptofan, threonin, také methionin a lysin), za určitých podmínek histidin (v dospělosti postradatelný) a tyrosin (může vznikat z fenylalaninu). Pro správný metabolismus je nutná nejen přítomnost esenciálních AA, ale i jejich správná koncentrace a poměr. I když je některá AA v nadbytku, organismus ji nemusí využít a navíc může být ovlivněn metabolismus jiných AA. Nejdůležitější vlastností AA je jejich schopnost vytvářet peptidovou vazbu. Zjednodušeně zapsáno spolu reagují aminoskupina jedné AA s karboxyskupinou jiné AA za odštěpení molekuly vody, např.: alanin + valin alanylvalin + H 2 O Řetězením AA pak vznikají peptidy a bílkoviny. Přehled významnějších aminokyselin Glycin je nejjednodušší AA. Protože má malou molekulu, vyskytuje se v místech, kde se molekula ostře ohýbá, často ve strukturních bílkovinách (kolagenu, vlně, hedvábí), je důležitý pro biosyntézu purinů a porfyrinů. Alanin je nejobvyklejší AA, substrát pro ALT, spolu s valinem, leucinem a isoleucinem se podílí na hydrofobních interakcích v molekule bílkovin i mezi molekulami v buňce. Serin svou hydroxyskupinou vytváří vodíkové můstky a také esterové vazby ve fosfoproteinech a glykosidech. Cystein má silně reaktivní SH skupinu, spolu s cystinem tvoří účinný redox systém. Cys SH + HS Cys oxidace redukce Cys S S Cys + 2 H Snadno vytváří S S vazby (disulfidové můstky), např. v imunoglobulinech. Spolu se serinem je také často součástí aktivních center enzymů.
3 Methionin účinkuje jako dárce methylové skupiny, mění se přitom na homocystein, který je považován za rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Dodává atom síry. Kyselina asparagová a glutamová mají zásadní význam pro transaminační reakce, přenáší se na ně aminoskupina. Asparagin a glutamin fungují jako zásobárny amoniaku v tkáních a jeho přenos do jater, kde dochází k jeho odbourání. Arginin je nejsilnější bazická AA, největší význam má při tvorbě močoviny. Histidin je významnou součástí bílkovin (hemoglobin), fyziologicky silně účinný je jeho amid histamin. Fenylalanin a tyrosin obsahují aromatické jádro. Při nejčastější dědičné metabolické poruše se v organismu hromadí. Tyrosin, který je prekurzorem adrenalinu, katecholaminů, tyroxinu a melaninů; může při nedostatku vznikat z fenylalaninu. Tryptofan, který má v molekule cyklickou část je nejen důležitou složkou bílkovin, ale i prekurzorem serotoninu a melatoninu. Prolin a hydroxyprolin jsou důležitou složkou kolagenu. Ostatní aminokyseliny Kromě základních 20 AA jsou pro organismus důležité i jiné AA. β-alanin je v molekule vitaminu B 5, ornithin a citrulin jsou součástí močovinového cyklu, fosfoserin (serin s navázanou skupinou kyseliny fosforečné) v kaseinu, pyrrolidin (cyklická forma kyseliny glutamové) v γ-globulinech. Taurin tvoří konjugáty se žlučovými kyselinami a inhibuje přenos nervových signálů. Zvláštní aminokyseliny Rostliny a bakterie obsahují jiné AA, které mají pro člověka svůj význam. Jedovatý muskarin je obsažen v houbách, bestatin, forfenicin a esterastin z bakterií stimulují imunitní systém. Také původní antibiotika byla často odvozena od aminokyselin. Metabolismus aminokyselin Aminokyseliny nejčastěji získáváme metabolismem bílkovin. Přes 90 % AA je vázáno v proteinech, 40 % ve svalech, 20 % v kolagenu; důležitá je intracelulární hotovost AA (pool), která silně závisí na membránovém transportu. Denně je rozloženo více než 100 g AA, asi 30 g je syntetizováno. Rozdíl je dán tím, že syntetizovány mohou být jen některé AA.
4 Nejdůležitější je metabolismus dusíku z aminoskupiny, ten je vylučován ve formě močoviny, jako amonný iont (NH 4 + ) vzniká v ledvinách (viz kapitola 2.3.). Mechanismy přeměny aminokyselin AA jsou v organismu přeměňovány několika mechanismy: dekarboxylací, transaminací a oxidační deaminací. Dekarboxylací vznikají z AA aminy, skupina COOH se uvolňuje jako oxid uhličitý. Příkladem je vznik ethanolaminu (následně cholinu ze Ser), histaminu (His), dopaminu (derivát Phe) a serotoninu (derivát Trp). Při transaminaci působí enzymy transaminasy (nejdůležitější ALT, AST), které přenášejí aminoskupinu AA na α-ketokyseliny. Z nich se pak aminoskupina přenáší nejčastěji na kyselinu glutamovou a přes další sloučeniny do močovinového cyklu. Jinou možností je přenos aminoskupiny do nově syntetizované AA. Při oxidační deaminaci vzniká α-ketokyselina. Nejdůležitější je oxidační deaminace glutamátu, pokud organismus potřebuje kyselinu 2-oxoglutarovou pro transaminační reakce. Podle momentálních potřeb organismu jsou nedusíkaté skelety AA zapojovány do různých metabolických drah. Může z nich v případě nedostatku vznikat glukosa pro potřeby nervové soustavy, AA poskytují jednouhlíkaté zbytky pro syntézu purinů, nebo přes acetylkoenzym A se z nich získá energie v citrátovém cyklu. Při nadbytku se z nich tvoří i lipidy. Stanovení aminokyselin Stanovení jednotlivých AA i spektra AA ve směsi je možné elektroforeticky a chromatograficky, dnes se většinou používá HPLC. Důležité je to především u nemocných s těžkým onemocněním při umělé výživě a pro diagnostiku dědičných metabolických onemocnění (viz kapitola 3.9.). Peptidy Spojením dvou AA pomocí peptidové vazby vzniká dipeptid, tři AA tvoří tripeptid; peptidy až do 10 AA se nazývají oligopeptidy, peptidy s vyšším počtem AA (přibližně do 100) jsou polypeptidy (M r obvykle nižší než 10000). Pak už mluvíme spíše o bílkovinách. Peptidy vznikají v organismu syntézou z AA, nebo při rozkladu bílkovin. Některé z nich mají pro lidský organismus zvláštní význam. Nejdůležitější polypeptid je insulin (často označovaný za nejmenší bílkovinu M r 6000); také některá antibiotika a kancerostatika mají polypeptidovou povahu. Tripeptid glutathion má silné antioxidační účinky, intracelulárně se
5 podílí na likvidaci volných radikálů. Oligopeptidy oxytocin a vasopresin jsou důležité hormony neurohypofýzy. Biologický významný polypeptid kortikotropin (ACTH) reguluje růst a funkci nadledvinek. Silně bazické protaminy se vyskytují v jádře, navázané na nukleové kyseliny. Jedovaté houby obsahují jedovaté polypeptidy amanitin a faloidin. Metabolismus polypeptidů probíhá stejně jako metabolismus bílkovin (viz dále). Bílkoviny Bílkoviny (proteiny z řeckého slova proteo prvořadý) jsou nejsložitější a funkčně nejdůležitější molekuly v organismu. Tvoří podstatnou část každé buňky. Aminokyseliny se v nich peptidovou vazbou řetězí až v počtu několika tisíc, vytvářejí tak makromolekuly o M r až několik milionů. K opakujícím se atomům C a N, které tvoří základní lineární strukturu (polypeptidová kostra), jsou připojeny postranní řetězce (R-) AA, které utvářejí prostorovou strukturu a charakter každé bílkoviny. Skládají se z C (asi 55 %), O (21 %), N (17 %), H (7 %); dále bílkoviny obsahují S, P, omezeně Fe, I, Cu, stopově Co, Zn, Mn, Mg a další prvky. Složitá je struktura bílkovin. Primární struktura je dána pořadím AA v polypeptidové kostře a vazbami S S. Sekundární struktura je dána uspořádáním řetězce AA v prostoru. Atomy peptidové vazby CO-NH leží v podstatě v rovině, řetězec se může natočit jen kolem C α. Základní pozice je cis-konfigurace (řetězce jsou na jedné straně roviny) a transkonfigurace (řetězce jsou na odlišných stranách). Odtud vyplývají struktury α-šroubovice (αhelix), tvořená cis tvary, a skládaný list ( β-sheet). Obě základní formy jsou udržovány především vodíkovými můstky a iontovými interakcemi mezi atomy v postranních řetězcích AA. α-šroubovice má pevně dané rozměry závitu, ve skládaném listu mohou jít polypeptidové řetězce paralelně nebo antiparalelně. Vyšší struktury řetězců charakterizují terciární strukturu. Vytvářejí ji postranní řetězce, S S vazby; na povrchu molekuly jsou spíše iontové vazby, uvnitř hydrofobní vztahy mezi nepolárními postranními řetězci AA. V terciární struktuře jsou vytvořeny domény, které často představují v molekule biologicky aktivní místo (Ig doména, kofaktor enzymů). Spojením několika řetězců vznikají makromolekuly s kvarterní strukturou. V ní může být držen u sebe různý počet podjednotek vodíkovými můstky a iontovými vazbami, s různými orientacemi a polohami v prostoru (insulin - hexamer, hemoglobin - dimer, IgM - pentamer), které zajišťují různou biologickou aktivitu komplexu. Zkráceně se může prostorová struktura bílkoviny shrnout pod pojmem konformace bílkoviny (zahrnuje sekundární, terciární a kvarterní strukturu).
6 Složitá prostorová struktura může být snadno porušena. Denaturace bílkovin rozloží konformaci molekuly. Může k ní dojít fyzikálními vlivy (teplota var, rozptyl pěnění, ultrazvuk vibrace) nebo chemickými vlivy (ph zrušení vodíkových můstků a iontových vazeb, organická rozpouštědla rozruší hydrofobní interakce, působí také tenzidy a chemikálie). Primární struktura zůstává zachována. Některá denaturace může být vratná. Šetrná denaturace vysolením se využívá k izolaci bílkovin. Při ní se přidáním síranu zvýší iontová síla, dojde k vysrážení bílkoviny, sraženina se oddělí, promytím se odstraní síran a bílkovina se rozpustí a zregeneruje se i její konformace. Důležitou charakteristikou bílkovin je jejich izoelektrický bod pi. Na povrchu bílkovin jsou díky různým funkčním skupinám kladné a záporné elektrické náboje, jejich počet se mění podle vnějšího ph. Při pi je elektrický náboj molekuly bílkoviny navenek elektroneutrální. Této vlastnosti se využívá při izoelektrické fokusaci k určení bílkovin. Bílkoviny můžeme třídit podle tvaru na globulární (globuliny) a fibrilární (kolagen), podle složení na jednoduché, které tvoří jen bílkovinná část (albumin, fibrinogen) a složené, které mají i nebílkovinnou část: glykoproteiny mají kromě bílkovinné části v molekule cukernou složku, nukleoproteiny nukleovou kyselinu (viry), chromoproteiny část s atomem kovu (hemoglobin, ceruloplasmin), fosfoproteiny kyselinu fosforečnou (kasein), lipoproteiny lipidovou část. Podle výskytu můžeme rozdělit bílkoviny na krevní, svalové, mléčné, rostlinné, bakteriální (a další), podle rozpustnosti dělíme bílkoviny na rozpustné ve vodných roztocích solí (proteiny séra, bílkovinné hormony) a nerozpustné ve vodných roztocích solí (kolagen, elastin). Podle funkce je rozlišujeme na bílkoviny základního metabolismu, které mají přímý význam pro existenci buňky (např. enzymy, strukturní a transportní bílkoviny) a bílkoviny specializovaných buněk (hemoglobin, bílkoviny srážení krve, antigeny a protilátky). Význam bílkovin pro lidský organismus Pro svou vysokou rozmanitost a specifitu získaly bílkoviny mnoho funkcí, pro které jsou nenahraditelné: - enzymy katalyzují většinu chemických reakcí, které v buňce probíhají, viz kap složky výživy Bílkoviny jsou nezbytnou součástí výživy, zdrojem esenciálních AA. - přenos a ukládání látek Mnoho nízkomolekulárních látek i iontů je přenášeno speciálními bílkovinami (hemoglobin O 2 v erytrocytech, albumin bilirubin, transferin přenos Fe, ferritin ukládání Fe). Také léky se váží na bílkoviny a jejich distribuce může váznout při malnutrici.
7 - pohyb Kontraktilní bílkoviny umožňují pohyb svalů, přesun organel v rámci buňky (aktin, myosin) i např. pohyb řasinek epitelu a spermií. - podpůrné funkce Bílkoviny zajišťují pevnost a odolnost tkání (kůže, kosti, vazivo). Kolagen má vláknitou molekulu, která může být různě uspořádána: kolagen šlach je pevný v tahu, kolagen kůže je pružný a ohebný, kolagen v kostech a zubech obsahuje fosforečnan vápenatý, kolagen v rohovce je průhledný. - obrana proti infekci Imunoglobuliny jsou specifické bílkoviny (protilátky), které rozpoznají cizorodou látku a zneškodní ji; na tom se podílejí i složky komplementu. - hemokoagulace a fibrinolysa Bílkoviny zajišťují vytvoření i rozpuštění trombu. - transformace energie Bílkoviny umožňují přeměnu jedné formy energie na jinou. Rhodopsin ze světelné na elektrický potenciál nervového vzruchu, svalové bílkoviny přeměňují chemickou energii ATP na mechanickou práci, v rostlinách chloroplasty využívají světelnou energii na tvorbu chemických látek. - regulační funkce - Některé hormony mají povahu polypeptidů, na membránách buněk bílkoviny fungují jako receptory hormonů. - vznik a přenos nervového signálu Na synapsích nervových buněk zprostředkují receptorové bílkoviny přenos nervového vzruchu, jsou podstatou sodno-draselné pumpy i v membránách nervových buněk. - kontrola růstu a diferenciace Bílkoviny kontrolují expresi genetické informace z DNA a blokují ji na místech, kde právě není funkční. Jako enzymy se účastní při transkripci a translaci informace do nově syntetizované bílkoviny. Metabolismus bílkovin Bílkoviny tvoří asi 20 % celkové tělesné hmotnosti člověka a jsou jednou ze tří základních složek potravy. Bílkoviny v organismu jsou v neustálém koloběhu. Liší se jejich poločas, jak rychle jsou odbourávány (insulin během minut, bílkoviny ze svalu za 180 dní). Proteolýza probíhá působením enzymů obecně zvaných proteasy. Ty mohou působit uvnitř molekuly bílkoviny - endopeptidasy (pepsin, chymotrypsin, trypsin) nebo postupně od konců exopeptidasy, které se navíc rozlišují podle konců peptidového řetězce: karboxypeptidasy štěpí od konce, kde je karboxylová skupina, aminopeptidasy od skupiny aminové. Endopeptidasy jsou především v žaludku a dvanáctníku, endopeptidasy a dipeptidasy (štěpí dipeptidové zbytky) v tenkém střevě. Takto je molekula bílkoviny rozštěpena až na jednotlivé AA, které pak podléhají vlastnímu metabolismu. V buňce jsou proteolytické enzymy soustředěny v lysozomech. Obecně nejsou tyto enzymy substrátově
8 specifické, štěpí všechny bílkoviny bez rozdílu, syntetizovány jsou většinou ve formě proenzymu neaktivní formě, která musí být aktivována odštěpením části molekuly. Stanovení bílkovin Celková proteinémie (obsah bílkovin v séru nebo plazmě) se stanoví fotometricky barevnou biuretovou reakcí, referenční hodnoty v séru jsou g/l. Jednotlivé frakce bílkovin se stanoví elektroforeticky: směs plazmatických bílkovin se rozdělí na 5 frakcí, albumin, α 1 -globulin, α 2 -globulin, β- a γ-globuliny; jejich poměr se obvykle vyjadřuje v procentech. Imunochemicky se stanoví jednotlivé bílkoviny kvantitativně, bílkoviny vystupují jako antigeny. Stanoví se tak např. jednotlivé podtřídy imunoglobulinů, α 1 - antitrypsin, různé protilátky. Zvýšená proteinémie může nastat při ztrátě tekutin zahuštěním plazmy a při jaterních cirhózách; snížení nastává po dlouhodobém hladovění, při metabolických poruchách, při těžkých onemocněních jater, kdy je v játrech snížená syntéza bílkovin. Můžeme také sledovat změny ve složení bílkovin, které se vyskytují při různých onemocněních, případně změny globulinových frakcí. Nejjednodušší informace o změnách plazmatických bílkovin poskytuje sedimentace erytrocytů. V moči se stanoví proteinurie kvalitativně pomocí proužků, případně srážením kyselinou salicylovou, používá se nejlépe čerstvá ranní moč, kvantitativní stanovení se provádí ve sbírané moči fotometricky. Proteinurie může být zvýšená i z fyziologických příčin po vysoké tělesné námaze, patologickými příčinami jsou choroby ledvin. Pak můžeme rozlišit několik typů proteinurií: glomerulární, tubulární, smíšená, postrenální a prerenální (podle části ledvin, která je chorobou zasažena). Citlivými metodami stanovujeme bílkovinu i v likvoru. Jednotlivé významné bílkoviny Albumin Je hlavní plazmatickou bílkovinou. Jeho molekula je relativně malá (M r 69000), elipsovitého tvaru. V játrech je syntetizováno asi 12 g za den, poločas molekuly albuminu je dní, pak je odbouráván stejným způsobem jako jiné bílkoviny na jednotlivé AA. Hlavní úlohou albuminu je udržování koloidně-osmotického tlaku v těle. Na albumin se váží volné řetězce mastných kyselin, velmi důležitá je vazba Ca 2+, která je ovšem ovlivněna ph. Také hormony štítné žlázy T 3 a T 4 se váží na albumin. Pro bilirubin existují na molekule
9 albuminu 2 vazebná místa. Mnohé látky jsou albuminem přenášeny. Mezi nejvýznamnější patří měď, léky (antibiotika, ale i warfarin), vitaminy i zmíněný bilirubin, který se transportuje do jater. Referenční hodnota albuminu je g/l, pokud pacient trpí hypoalbuminémií, mohou být ovlivněny i jiné funkce v organismu. Díky malé molekule může albumin projít i glomerulární membránou, čemuž za normálních okolností brání záporný náboj molekuly. U diabetiků a u onemocnění ledvin dochází k porušení těchto poměrů a v moči lze zjistit mikroalbuminurii. Stanoví se lépe ve sbírané moči a často se vztahuje ke koncentraci kreatininu. Snížená koncentrace může být následkem snížené syntézy bílkovin v játrech při cirhóze a dalších nemocech, také při chorobách ledvin, při diabetu mellites i při hladovění. Úlohu může hrát i zvýšený katabolismus a přesun do intersticia. Hodnoty pod 20 g/l signalizují otoky; koncentrace albuminu koreluje s prognózou pacienta. γ-globuliny Tvoří heterogenní směs bílkovin, která se v ELFO projeví jako jedna zóna, jednotlivé typy se stanoví pomocí monoklonálních protilátek. Vesměs se jedná o složené bílkoviny, glykoproteiny a lipoproteiny, které zajišťují mnoho úkolů a podílejí se na mnoha funkcích organismu: hemokoagulaci, fibrinolýze, zajišťují imunologickou funkci (jako protilátky i komplement), vážou se na ně ionty kovů, transportují hemoglobin, steroidy i enzymy. Transferin a ferritin jsou dvě nejdůležitější bílkoviny pro metabolismus železa. Transferin přenáší železo v krvi, ferritin Fe váže a skladuje. Jeho molekula se skládá z 24 podjednotek a může vázat až 4000 atomů Fe. Ceruloplasmin má modrou barvu a je zásobní bílkovina pro měď. Na jednu molekulu bílkoviny váže 6 atomů, což celkem představuje necelých 0,5 % množství mědi, 90 % je volně v plazmě. Transport mědi se uskutečňuje na albuminu. Nedostatek ceruloplasminu nebo jeho porucha se projeví jako Wilsonova choroba. CRP je marker zánětu, podobně jako třeba α 1 -antitrypsin, α 1 kyselý glykoprotein a haptoglobin. CRP se zvyšuje nejrychleji a specificky při bakteriálním zánětu, což v diagnostice slouží k odlišení od virového zánětu. Nově studované markery zánětu jsou elastasa z granulocytů, prokalcitonin a neopterin. Literatura 1. Alberts, B., Bray, D., Johnson, A., Lewis, J. Základy buněčné biologie. Ústí nad Labem : Espero Publishing, 2000, 630 s., ISBN
10 2. Ferenčík, M., Škárka, B., Novák, M., Turecký, L. Biochémia. Bratislava : Slovak Academic press, 2000, 924 s., ISBN Masopust, J. Klinická Biochemie - požadování a hodnocení biochemických vyšetření část I. Praha : Karolinum, 1998, 429 s., ISBN Murray, R.K., Granner, D.K., Mayes, P.A., Rodwell, V.W. Harperova biochemie. 2.vydání, Jinočany : H+H, 2001, 872 s., ISBN Racek, J., Eiselt, J., Friedecký, B. et al. Klinická biochemie. Praha : Galén - Karolinum, 1999, 317 s., ISBN Zima, T., Kazda, A., Průša, R. et al. Laboratorní diagnostika. Praha : Galén, 2002, 728 s., ISBN
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceAminokyseliny. Peptidy. Proteiny.
Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny. Struktura a vlastnosti aminokyselin 1. Zakreslete obecný vzorec -aminokyseliny. Která z kodovaných aminokyselin se z tohoto vzorce vymyká? 2. Které aminokyseliny mají
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
VíceStruktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů
Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů Aminokyseliny CH COOH obsahují karboxylovou skupinu a aminovou skupinu nebarevné sloučeniny (Trp, Tyr, Phe absorbce v UV) základní
VíceProteiny krevní plazmy SFST - 194
Plazmatické proteiny Proteiny krevní plazmy SFST - 194 zahrnují proteiny krevní plazmy a intersticiální tekutiny Vladimíra Kvasnicová Distribuce v tělních tekutinách protein M r (x 10 3 ) intravaskulárně
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceProteiny ve sportu Diplomová práce
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství
VíceEsenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin
Metabolismus Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy
Aminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2013/2014 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceAminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec
optická aktivita Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy α-uhlík je asymetrický pouze L-aminokyseliny 2 α R rozdělení dle polarity podle počtu karboxylových skupin podle počtu bazických skupin podle polarity
VíceCHEMIE. Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová
www.projektsako.cz CHEMIE Pracovní list č. 10 - žákovská verze Téma: Bílkoviny Lektor: Mgr. Lenka Horutová Projekt: Student a konkurenceschopnost Reg. číslo: CZ.1.07/1.1.07/03.0075 Teorie: Název proteiny
VícePEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku
VícePrvní testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti
První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti Vysvětlete co znamená pojem α-aminokyselina Jaký je rozdíl mezi D a L řadou aminokyselin Kolik je základních stavebních aminokyselin a z čeho jsou odvozeny
VíceObecná struktura a-aminokyselin
AMINOKYSELINY Obsah Obecná struktura Názvosloví, třídění a charakterizace Nestandardní aminokyseliny Reaktivita - peptidová vazba Biogenní aminy Funkce aminokyselin Acidobazické vlastnosti Optická aktivita
VíceSešit pro laboratorní práci z chemie
Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
VíceSTRUKTURA PROTEINŮ
projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 22. Ch-1 Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 03.05.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Struktura proteinů Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby
VíceBiochemie dusíkatých látek při výrobě vína
Biochemie dusíkatých látek při výrobě vína Ing. Michal Kumšta www.zf.mendelu.cz Ústav vinohradnictví a vinařství kumsta@mendelu.cz Vzdělávací aktivita je součástí projektu CZ.1.07/2.4.00/31.0089 Projekt
VíceAMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových kyselin ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) Prolin α-iminokyselina
Aminokyseliny - Základní stavební jednotky peptidů a proteinů - Proteinogenní (kódované) 20 AK - Odvozené chemické modifikace, metabolity - Esenciální AK AMINOKYSELINY Substituční deriváty karboxylových
VíceProteiny Genová exprese. 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.
Proteiny Genová exprese 2013 Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D. Bílkoviny (proteiny), 15% 1g = 17 kj Monomer = aminokyseliny aminová skupina karboxylová skupina α -uhlík postranní řetězec Znát obecný vzorec
VíceBiopolymery. struktura syntéza
Biopolymery struktura syntéza Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. Homopolymery Kopolymery (stat, alt, block, graft) Lineární Větvené Síťované kombinace proteiny Funkční úloha
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VíceAminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.
Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
VíceHumorální imunita. Nespecifické složky M. Průcha
Humorální imunita Nespecifické složky M. Průcha Humorální imunita Výkonné složky součásti séra Komplement Proteiny akutní fáze (RAF) Vztah k zánětu rozdílná funkce zánětu Zánět jako fyziologický kompenzační
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VícePOLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.
POLYPEPTIDY Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy. Hormony = katalyzátory v živočišných organismech (jsou
VíceSteroidy. Biochemický ústav (E.T.) 2013
Steroidy Biochemický ústav (E.T.) 2013 1 Steroidy 2 Steroidy Biosyntetickým původem patří mezi isoprenoidy. Prekursorem je triterpen skvalen. Ze skvalenu je komplexním systémem mnoha reakcí syntetizován
VíceBílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.
VíceBÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová
BÍLKOVINY Bc. Michaela Příhodová Výživa člověka makroživiny (hlavní živiny) bílkoviny, tuky, sacharidy mikroživiny vitaminy, minerální látky, stopové prvky voda hlavní živiny významný zdroj energie, získaná
VíceBiochemie I. Aminokyseliny a peptidy
Biochemie I Aminokyseliny a peptidy AMINOKYSELINY Když se řekne AK ( -COOH, -NH 2 nebo -NH-) prostorový vztah aminoskupiny a karboxylové skupiny: - (=2-), -(=3-)... -(= poslední) -alanin součástí koenzymu
VíceAminokyseliny. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín. Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití
Aminokyseliny Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 18.7.2012 3. ročník čtyřletého G Určování postranních řetězců aminokyselin
VíceBílkoviny a nukleové kyseliny
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené
VíceBílkoviny = proteiny
Bílkoviny Bílkoviny = proteiny Jsou nejdůležitější přírodní látky Vytvářejí makromolekuly složené z několika tisíc aminokyselin počet, druh a pořadí vázaných aminokyselin určuje vlastnosti bílkovin Aminokyseliny
VíceNázvosloví cukrů, tuků, bílkovin
Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin SACARIDY CUKRY MNSACARIDY LIGSACARIDY PLYSACARIDY (z mnoha molekul monosacharidů) ALDSY KETSY -DISACARIDY - TRISACARIDY - TETRASACARIDY atd. -aldotriosy -aldotetrosy -aldopentosy
VíceNUTRACEUTIKA PROTEINY
NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceTranslace (druhý krok genové exprese)
Translace (druhý krok genové exprese) Od RN k proteinu Milada Roštejnská Helena Klímová 1 enetický kód trn minoacyl-trn-synthetasa Translace probíhá na ribosomech Iniciace translace Elongace translace
VíceTUKY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013. Ročník: devátý
TUKY Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 15. 3. 2013 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s lipidy. V rámci tohoto
VíceMolekulární biofyzika
Molekulární biofyzika Molekuly v živých systémech - polymery Lipidy (mastné kyseliny, fosfolipidy, isoprenoidy, sfingolipidy ) proteiny (aminokyseliny) nukleové kyseliny (nukleotidy) polysacharidy (monosacharidy)
VíceProcvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceBiochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta
Biochemie I 2016/2017 Makromolekuly buňky František Škanta Makromolekuly buňky ukry Tuky Bílkoviny ukry Jsou sladké Přehled strukturních forem sacharidů Monosacharidy Disacharidy Polysacharidy Ketotriosa
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceErytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková
Erytrocyty. Hemoglobin. Krevní skupiny a Rh faktor. Krevní transfúze. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková Formované krevní elementy: Buněčné erytrocyty, leukocyty Nebuněčné trombocyty Tvorba krevních
VíceSubstituční deriváty karboxylových kyselin
Substituční deriváty karboxylových kyselin Vznikají substitucemi v, ke změnám v karboxylové funkční skupině. Poloha nové skupiny se často ve spojení s triviálními názvy označuje řeckými písmeny: Mají vlastnosti
VíceLékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce
Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce 1. Máte pufr připravený smísením 150 ml CH3COOH o c = 0,2 mol/l a 100 ml CH3COONa o c = 0,25 mol/l. Jaké bude ph pufru, pokud přidáme 10 ml
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymologie
Aminokyseliny, proteiny, enzymologie Aminokyseliny Co to je? Organické látky karboxylové kyseliny, které mají na sousedním uhlíku navázanou aminoskupinu Jak to vypadá? K čemu je to dobré? AK jsou stavební
VíceNaLékařskou.cz Přijímačky nanečisto
alékařskou.cz Chemie 2016 1) Vyberte vzorec dichromanu sodného: a) a(cr 2 7) 2 b) a 2Cr 2 7 c) a(cr 2 9) 2 d) a 2Cr 2 9 2) Vypočítejte hmotnostní zlomek dusíku v indolu. a) 0,109 b) 0,112 c) 0,237 d) 0,120
Více1) Napište názvy anorganických sloučenin: á 1 BOD OsO4
BIOCHEMIE, 1a TEST Čas: 45 minut (povoleny jsou kalkulátory; tabulky a učebnice NE!!). Řešení úloh vpisujte do textu nebo za text úlohy. Za správné odpovědi můžete získat maximálně 40 bodů. 1) Napište
VíceLCH/PAK01. 5 hodin cvičení
Studijní program : Porodní asistence bakalářské studium - kombinovaná forma Název předmětu : Klinická biochemie Rozvrhová zkratka : LCH/PAK01 Rozvrh výuky : 5 hodin přednášek 5 hodin cvičení Zařazení výuky
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceHemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek
Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál Jan Komárek Bioinformatika Bioinformatika je vědní disciplína, která se zabývá metodami pro shromážďování, analýzu a vizualizaci rozsáhlých souborů biologických
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
VíceMetabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a klinické biochemie, 2. LF UK a FN Motol 2016 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní,
Vícenepolární polární kyselý bazický
opticky aktivní rozdělení α-uhlík je asymetrický pouze L-aminokyseliny (D-aminokyseliny: bakterie, antibiotika, ) 2 α R podle počtu karboxylových skupin podle počtu aminoskupin podle polarity postranního
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
Více5. Proteiny. Peptidy. Struktura proteinů. Primární struktura proteinů. Sekundární struktura proteinů
5. Proteiny Peptidy Peptidy jsou látky, které vznikají spojením aminokyselin peptidovými vazbami do řetězce. Peptidy rozdělujeme podle délky řetězce: ligopeptidy obsahují dvě až deset aminokyselin. Můžeme
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceAminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa. Luboš Sobotka
Aminokyseliny a dlouhodobá parenterální výživa Luboš Sobotka Reakce na hladovění a stres jsou stejné asi 4000000 let Přežít hladovění a akutní stav Metody sledování kvality AK roztoků Vylučovací metoda
VícePrincip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin
Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Teoretická část: vysvětlení principu ionexové (iontové) chromatografie, příprava vzorku pro analýzu aminokyselin (kyselá a alkalická hydrolýza), derivatizace
VíceJá trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení
Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva
VíceDidaktické testy z biochemie 1
Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
Více