strategie rozvoje veřejných prostranství hlavního města Prahy / návrh

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "strategie rozvoje veřejných prostranství hlavního města Prahy / návrh"

Transkript

1

2

3 strategie rozvoje veřejných prostranství hlavního města Prahy / návrh Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Sekce detailu města Kancelář veřejného prostoru

4 Komentáře Požádali jsme 20 odborníků z oblasti architektury a urbanismu, a to jak teoretiků, tak praktikujících architektů se zkušenostmi s tvorbou veřejných prostranství, kteří působí v Čechách i zahraničí, aby vypracovali k dokumentům Manuál tvorby veřejných prostranství a návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství odborné komentáře. Cílem komentářů je doplnit teze a pravidla o cennou zkušenost těchto odborníků, vyjádřit se k principům a pravidlům, pokud mají odlišné zkušenosti, a také získat náměty pro doplnění chybějících témat, které by manuál měl řešit, či náměty na doplnění, popřípadě úpravu celkové struktury dokumentu. Součástí odborných posudků byla také anketa spočívající v zodpovězení čtyřech otázek ve shrnující obecné rovině definujících problémy veřejných prostranství Prahy, možnosti jejich řešení a roli manuálu v nich. Jaké jsou podle Vás největší nedostatky veřejných prostranství Prahy? Obecně považuji za největší nešvar veřejných prostranství Prahy cosi, co lze označil za vítězství partikularismu. Dílčí zájem motoristy, dopravního inženýra, správce sítě či komunikace, stánkového prodejce, majitele reklamy či provozovatele nějaké atrakce má zdánlivě vždy přednost před celkovou koncepcí, přehledností, otevřeností, dlouhodobým zájmem. Dochází potom k drobení a rozmělňování veřejného prostoru umísťováním dílčích překážek, které však neznamená jeho přirozenou a logickou prostorovou a dějovou strukturaci, ba naopak. doc. Ing. arch. Michal Kohout (architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT) Veřejná prostranství Prahy nemají až na několik čestných výjimek žádný charakter. Kvalita a kouzlo místa je vždy přehlušeno náletem (plevelem) infrastrukturních prvků, reklamy a hloupě vyvedených informačních systémů. Do popředí zájmu je vždy vystrčeno dopravní řešení a s ním spojená jedoucí nebo stojící auta. O krásu prostředí a z toho plynoucí příjemnost užívání se dosud nikdo mnoho nezajímal. Tam, kde byla přece jen vytvořena, je českou neschopností těch, kteří mají území spravovat a udržovat, velmi brzo zlikvidována. Ing. arch. Jaroslav Zima (architekt a urbanista) Kritickou situaci spatřuji v prostoru řeky, kde lodní doprava v klidu trvale zakotvených lodí znamená ztrátu výhledů na podstatnou část panoramatu Prahy. Lodě jsou de facto nemovitostmi a přitom nejsou téměř ničím omezeny. Kotví u svislých nábřežních zdí uprostřed památkové rezervace UNESCO. Jejich regulace není koordinovatelná suchozemskými zákony a zákony lodní dopravy nejsou nijak koordinovány se zájmy města. doc. Ing. arch. Miroslav Cikán (architekt, spoluautor připravovaného Management plánu UNESCO pro Prahu) Největší nedostatek některých důležitých urbanistických celků je jejich naprosto nestydatá, přehnaná a nepochopitelná komercializace, která se, jak se zdá, rozšiřuje i tam, kde ještě nedávno byla nemyslitelná. Karlův most a jeho okolí, Staroměstské náměstí jsou zabarikádované pseudofolklorními přístavky a zaplavené špatnou, ale hypertrofickou reklamou. Turistická Praha postupně a systematicky ztrácí zbytky své jedinečnosti. Priorita automobilismu je stále příliš velká a všude značně viditelná, vizuálně přehnaná. Zrovnoprávnění chodců, dětí, rodin, cyklistů atd. je pomalé a málo odvážné. Ing. arch. Jan Tabor (architekt, teoretik a publicista) Veřejná prostranství v Praze jsou nekoncepčně řešena, ale často mám spíš dojem, že se jimi vlastně dosud nikdo seriózně nezabýval. Ing. arch. Zdeněk Lukeš (historik architektury a odborný publicista) Město je výrazně postiženo nespravedlivou privatizací veřejného prostranství způsobenou parkováním osobních aut. Ing. arch. Petr Hlaváček (architekt, proděkan a pedagog na Fakultě architektury ČVUT) 2014 IPR/SDM/KVP Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh

5 Komentáře V teoretické rovině chybí komplexní úvaha o hodnotě a potenciálu stávajících veřejných prostorů, úvaha o jejich vzájemném vztahu ve struktuře města a definování schopnosti vytvářet vzájemnou synergii s cílem posilovat obraz živého občanského města. V praktické rovině pak neznalost hodnoty a absence vize vede k tomu, že kultivace veřejného prostoru se redukuje na technické a infrastrukturní investice, kde argumentem pro kultivaci je citace technických norem a vyhlášek. Koncepční práce, která je součástí výkonů architekta, je tak logicky využívána jen okrajově na místech, která jsou historicky exponovaná, což je v kontextu celé Prahy naprosto nedostačující. Ing. arch. Boris Redčenkov (architekt, pedagog na Fakultě architektury ČVUT) Hl. m. Praha se v uplynulých letech sama postupně vzdávala a vzdává možností výrazněji zasahovat a ovlivňovat rekultivaci nebo tvorbu nových veřejných prostor, a to jak díky změnám vlastnictví např. významných rozvojových ploch, přenesením tvorby veřejných prostor do rukou společností řešících technickou infrastrukturu, tak díky nedostatečnému tlaku na stavebníky a developery zastavující rozsáhlá území, přičemž jejich chápaní pojmu veřejný prostor a jeho kvalita je mizivá, a tudíž investice do veřejných prostor jsou minimální. doc. Ing. arch. Jakub Cígler, Assoc. AIA (architekt) Množství parkujících aut na krásných náměstích a ulicích, tedy nadvláda automobilového provozu nad chodci, mnoho nahodilých, nedostatečně promyšlených úprav a netrvanlivých řešení v detailu, záplava nevkusné reklamy, mnoho obrovských zastřešených a zasklených restauračních předzahrádek na dřevěných molech zabírajících veřejný prostor, přílišná segregace veřejnosti pomocí různých ohrazení, obrubníků, plůtků, květináčů, zábran atd., špatná údržba na základě nepromyšlených a nahodilých zásahů, snaha o zeleň pomocí nevkusných a hloupých řešení v podobě vyšlizmů typu travnatých či keřových rabátek či květinkových záhonů, málo soudobých uměleckých děl a naopak nevšímavost města k poškozování či přirozenému chátrání starého umění ve veřejném prostoru, zejména volných barokních plastik, rezignace města na okamžité odstraňování ohyzdných ploch graffiti (např. na kamenné opěrné zdi Letenských sadů, viditelné z celého nábřeží Starého i dolního Nového Města), zahlcení nábřeží stacionárními obřími restauračními loděmi atd. Ing. arch. Petr Malinský (architekt) Největší nedostatky veřejných prostranství Prahy: Zanedbanost. Podřízení veřejných prostorů dopravní infrastruktuře nejen v detailu ale, co je daleko zhoubnější, i ve velkém měřítku. Skoro úplné ovládnutí historického středu města turizmem, jeho komercializace a z toho vyplývající změny obchodní infrastruktury, gastronomie, užití budov a parteru. prof. Dipl. Ing. Ivan Reimann (německý architekt českého původu, profesor architektury na TU Dresden) Veřejný prostor je již ze své podstaty otevřený, proměnlivý, a tedy nutně neukončený. Je nutné snažit se o jeho celostní pochopení a následné ztvárnění, avšak vždy je třeba počítat s tím, že role architekta zde spíše než tvůrce připomíná koordinátora, který musí z dílčích tendencí vytvořit fungující celek, který zároveň musí mít potenciál pro další případné proměny. Snaha o definitivní řešení veřejných prostorů vede často k vytváření mrtvých zón, které morálně velmi rychle zastarávají. Mezi chronicky problematická místa je třeba zařadit nejen okrajové oblasti města, ale bohužel také jeho centrum, kde většina náměstí (Václavské, Staroměstské, Malostranské a mnohá další) ztratila původní význam, aniž by za něj získala adekvátní náhradu. Ztráta přirozených funkcí, radikální úbytek obyvatel, vytváření paralelních komerčních pseudoveřejných prostorů, turistická komercializace centra i komerční vybydlení domů, které náměstí obklopují, zde vytvořily situaci, která se v mnoha ohledech zdá být bezvýchodnou. Veřejný prostor se může zdát posledním nástrojem, jak tato místa navrátit do života města a zahájit jejich vnitřní kolonizaci, bez níž se pojem historické centrum města definitivně stane označením pro sterilizovanou komerčně turistickou zónu, která s reálným centrem města nemá nic společného. PhDr. Richard Biegel, Ph.D. (historik architektury a místopředseda Klubu Za starou Prahu) Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

6 Komentáře Jaké jsou podle Vás největší nedostatky procesu přípravy, realizace a způsobu užívání veřejných prostranství Prahy? Většina procesu přípravy a realizace veřejných prostranství Prahy probíhá v režimu organizovaného chaosu. Jednotliví správci si realizují své potřeby bez větších nároků na kvalitu celku. Mnoho takto připravených realizací architekta, který by dbal na koncepci návrhu, ani nevidělo. Pokud se již město vybičuje k náznaku logického přístupu k tvorbě veřejného prostranství a zorganizuje veřejnou architektonickou soutěž, je po rozhodnutí odborné poroty schopno samo své úsilí činností vlastní samosprávy účinně torpédovat. Ing. arch. Jaroslav Zima (architekt a urbanista) Absence celkové vize. Nedostatek odvahy k velkorysejším projektům, které by byly impulzem k zásadnímu obratu v přístupu k veřejnému prostoru (jak se stalo kdysi třeba v Barceloně). Nekoordinovanost zásahů, kdy nakonec převáží vždy hlediska technicistní (nejdříve se uvažuje o infrastruktuře dopravní či technické, o možnostech řešení veřejného prostoru až sekundárně). Propachtování veřejných prostorů pochybným uživatelům sledujícím čistě ekonomické zájmy (zejména v historickém centru). Při nové výstavbě je i koncepce veřejného prostoru ponechána na vůli soukromého investora, bez reálných nástrojů města, jak uplatnit své představy. Podle mne by stále měl postup být takový, jaký se uplatňoval od doby, kdy Karel IV. zakládal Nové Město nebo Vídeň svou Ringstrasse: Je úkolem města naplánovat a založit veřejné prostory a teprve pak prodávat přilehlé pozemky. doc. PhDr. Petr Kratochvíl, CSc. (historik a teoretik architektury) Absence prostorově koordinační vrstvy jednotlivých dílčích záměrů v systému územního plánování, tj. vrstvy, jejíž roli dříve u nás plnily a ve světě dosud plní regulační plány. Dále je to absence systematické péče o veřejná prostranství, která by vycházela z nějaké ucelené strategie stanovující hierarchii a priority v péči o různé typy veřejných prostranství a současně určující adresnou zodpovědnost za jejich kvalitu. doc. Ing. arch. Michal Kohout (architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT) Chybí důslednost a vytrvalost při prosazování práva tedy nepovolené, nevkusné a prostor města devalvující živelné zásahy nejsou okamžitě na náklady konkrétního viníka městem odstraňovány, s návratem k původnímu stavu či vylepšení. Ing. arch. Petr Malinský (architekt) Zásadní nedostatek vnímám, v důsledku chybějící koncepce, v nemožnosti vykonávat koncepční koordinaci a správu informací. V absenci organizace zajišťující koordinaci vzájemných procesů s cílem respektovat nastavenou vizi a hierarchii zásahů, která musí jít napříč zájmy jednotlivých městských částí či soukromých subjektů. Je potřeba nastavit dlouhodobý a kontinuální obecně sdílený proces. Ing. arch. Boris Redčenkov (architekt, pedagog na Fakultě architektury ČVUT) 2014 IPR/SDM/KVP Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh

7 Komentáře Užívání veřejných prostranství je závislé na obsahu veřejných objektů, které prostranství obklopují. To je vnitřní veřejný prostor města. Bude li veřejné prostranství napovrch sebekrásnější a obsah bude upadat, půjde o klam, který se propadne v prázdnotě sebe sama. Jde tak o související prostory, které by měly být určující pro kvalitu, míru a způsob obytnosti a reprezentaci prostranství. Z tohoto hlediska je třeba chápat tvorbu veřejného prostoru jako jeden z více hlavních faktorů určujících kvalitu celku. V průnikových plochách vnějšího a vnitřního prostoru vznikají aktivní oblasti dějů, které se musí stát vědomou součástí architektonické tvorby objektů nabízejících tyto plochy k veřejné interakci. Koncepčním rozvojem a kultivací veřejné dopravy by měl být odstraněn masový charakter a nabídnut uživatelský komfort povyšující cestu na osvobozující stav služby být dopraven namísto nekomfortu dopravovat se. Tato nefinanční ekonomie komfortu by se pak měla stát cílem společenské prestiže přinášející zisk ve zklidněném veřejném prostranství nezamořeném exhalacemi. Jde o určitý typ reflexe, na kterou posttotalitní společnost zřejmě není připravená. doc. Ing. arch. Miroslav Cikán (architekt, spoluautor připravovaného Management plánu UNESCO pro Prahu) Mám pocit, že se tomuto tématu věnuje pozornost až v poslední době a dohání se vlak. Ing. arch. Zdeněk Lukeš (historik architektury a odborný publicista) Jak projektová příprava, tak proces realizace neprobíhá integrovaným způsobem. Mám na mysli fakt, že jednotlivé organizace, které jsou zúčastněné při koncepci, jednají izolovaně, s prosazováním vlastních zájmů a norem. Častá situace viditelná na pražských ulicích a náměstích je, že například dopravní infrastruktura má výraznou přednost před všemi ostatními komponenty, a tím pak dotyčnému veřejnému prostoru absolutně dominuje. Toto by nemělo byt pravidlem. I platné normy by měly být flexibilní v zájmu kvality veřejného prostranství (jako je to v jiných zemích a městech). Ing. arch. akad. arch. Jiří Klokočka (architekt a urbanista, pedagog na Sint Lucas Architectuur v Gentu a na Fakultě umění a architektury TUL) Přinejmenším stejně důležitým jako definování jakékoli vize tvorby veřejného prostoru je vytvoření struktur procesů a rozhodování, které by umožnily vize a cíle uskutečnit. To je samozřejmě velmi složité, protože tyto struktury a procesy jsou ovlivňovány politickými zájmy. Je to ale bezpodmínečně nutné. Návrh těchto struktur a procesů by měl manuál (možná později, protože to potrvá) doplnit nebo, ještě lépe, být jeho součástí. Neměl by být formulován jako pouhé doporučení (jak by měli účastníci tvorby prostoru spolu v ideálním případě komunikovat), ale být pro všechny účastníky závazný. Jasné priority a způsob zadávání projektů určují způsob jejich řešení a vedou skoro automaticky ke správným výsledkům. Pakliže problematika implementace nebude vyřešena, zůstane manuál teoretickým pojednáním. prof. Dipl. Ing. Ivan Reimann (německý architekt českého původu, profesor architektury na TU Dresden) V okamžiku, kdy je silná společenská objednávka po změně přístupu k veřejnému prostoru a vůbec přístupu k městu, by měl být dán větší prostor nestandardním (až anarchistickým ) řešením. Je samozřejmě nezbytné stanovit jistá legislativní vymezení ve smyslu, kam až se může v chování ve veřejném prostoru zajít, ale tato pravidla budou mít zřetelně dopad na fyzickou podstatu konkrétního prostoru. Je třeba si uvědomit, že množství prostoru považované za veřejný se v modernistickém prstenci nepočítá na metry či ary, ale na hektary. Tento prostor bude muset být ve své struktuře hierarchizovaný, a to se závažným dopadem na jeho správu a údržbu. Nedá se vyloučit nutnost hledání alternativních forem správy veřejného prostoru (participace soukromého sektoru, pronájmy ne zcela institucionalizovaným skupinám a podobně). Každodenní procesní problémy vyplývají zejména z dominance vybraných správců infrastruktury, preference dopravního řešení před pohybem pěších, absence koncepcí uliční zeleně a nízkého množství fyzických úprav prostorů na obytné ulice. Mainstreaming veřejného mínění, zaměřený na dílčí opatření typu dětské hřiště, znesnadňuje otevřenou diskuzi o potenciálech veřejných prostranství. Ing. arch. Petr Hlaváček (architekt, proděkan a pedagog na Fakultě architektury ČVUT) Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

8

9 Obsah I. Úvod 9 I.1 Pojmy veřejný prostor a veřejné prostranství 12 II. Cíl, charakter a využití dokumentu 15 III. Současný stav veřejného prostoru 17 IV. Východiska a cíle tvorby veřejných prostranství 23 IV.1 Východiska procesu tvorby veřejných prostranství 23 IV.2 Úloha veřejného prostoru a veřejných prostranství v celku města 25 IV.3 Cílová kritéria kvality veřejných prostranství 26 IV.4 Základní rámce kvality veřejných prostranství 27 IV.5 Příklady základních vlastností kvalitních veřejných prostranství 28 IV.6 Základní teze kvality veřejného prostoru a veřejných prostranství 30 IV.7 Základní teze nástrojů dosahování kvality v procesu tvorby veřejných prostranství 31 V. Procesy tvorby, správy a užívání veřejných prostranství 35 V.1 Aktéři procesu 36 V.2 Jednotlivé roviny procesu 38 V.2.1 Strategie a plánování rozvoje veřejných prostranství 38 V.2.2 Správa a údržba 42 V.2.3 Ekonomie veřejných prostranství 44 V.2.4 Sběr dat, systematické vyhodnocování a implementace zkušeností do praxe 45 V.2.5 Procesní podpora aktivit zdola v užívání veřejných prostranství 46 VI. Příloha 49 VI.1 Procesy utváření města / Investiční činnost ve výstavbě 51 VI.2 Investiční činnost ve výstavbě 52 VI.3 Přehled zákony chráněných veřejných zájmů / Přehled nejvýznamnějších dotčených správních orgánů, 54 VI.4 Základní schéma průběhu investiční činnosti veřejnoprávní konsekvence 56 VI.5 Úrovně zapojení a vlivu veřejnosti (podle Pattersona Kirka Wallace) 57 VI.6 Subjekty účastné procesu utváření města/obce (urbanismus) 58 VI.7 Nástroje formování (veřejného) zájmu při utváření města/obce (urbanismus) podle jednotlivých skupin 59 VI.8 Uplatnění zájmů a nástrojů 60 VII. Autoři 63 Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

10

11 Úvod I 9 I. Úvod Kancelář veřejného prostoru V Praze do dnešní doby neexistoval žádný celostní a koncepční přístup k rozvoji veřejného prostoru a veřejných prostranství. V roce 2013 Praha založila nové pracoviště Kancelář veřejného prostoru jako součást Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Cílem této kanceláře je postupně vytvářet celkovou Koncepci rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy, která je prvním a nezbytným předpokladem jejich kvality. Založení kanceláře, nastavení její úlohy a dokumenty, které zde vznikají, jsou součástí zásadní změny v přístupu hlavního města ke svému plánování a rozvoji započaté v roce 2012, jejíž součástí je transformace Útvaru rozvoje hl. m. Prahy na Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), zahájení prací na novém územním plánu Metropolitním plánu hl. m. Prahy, aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy či nových Pražských stavebních předpisech. Součástí změny jsou i nové vznikající dokumenty mimo IPR jako např. Management plán ochrany kulturního dědictví historického jádra Prahy UNESCO [1]. dílčími stupni Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy. Důvodem rozhodnutí vydat právě tyto materiály jako první a v relativně krátkém čase je nezbytnost co nejrychleji ovlivnit probíhající a aktuálně připravované záměry na veřejných prostranstvích s cílem vytvořit obytnou kvalitu a uplatnit celostní přístup jak v rámci celku prostranství, tak celku města. Návrh Strategie a Manuál se zabývají obecnými principy, pravidly a procesy rozvoje veřejných prostranství. Jejich součástí tedy záměrně není místopisné vztažení. Konkrétní plán konkrétních lokalit či jednotlivých prostranství by měl stejně jako další související dokumenty postupně vznikat jako součást Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy. Návrh Strategie lze současně chápat jako důvodovou zprávu a úvod k Manuálu. Návrh Strategie se zabývá zejména obecnou analýzou současných problémů a definováním obecných cílů. Nastiňuje možné směry řešení a volby nástrojů. Návrh Strategie obsahuje řadu témat, která by měla být v budoucnu rozpracována do samostatných dokumentů. Naznačuje tak pouze jejich základní obrysy jako základ a iniciaci pro budoucí materiály. návrh STRATEGIE rozvoje veřejných prostranství a MANUÁL tvorby veřejných prostranství Předložené dokumenty návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství (dále jen návrh Strategie) a Manuál tvorby veřejných prostranství (dále jen Manuál) jsou pouze [1] Název dokumentu je pouze pracovní. Koncept dokumentu byl zpracován v únoru Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy Postupný vznik Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy by měl vyplnit jednu ze zásadních mezer v plánování rozvoje města spočívající v neexistenci souhrnné péče o veřejná prostranství města zacílené na jejich kvalitativní a obytný charakter a na strukturální význam ve městě. Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

12 10 I Úvod Koncepce by se měla zabývat primárně plánováním a přípravou rozvoje veřejných prostranství z hlediska jejich urbanistického charakteru. Součástí této koncepční práce je však zároveň také vyhodnocování souvisejících rovin, které mají vliv na kvalitu veřejných prostranství, jako je realizace, správa, údržba a užívání či nezbytná související kritéria ekonomická nebo legislativní. Z hlediska metod by měla zahrnovat zejména teoretickou bázi, analýzu, strategickou, taktickou, koncepční a prováděcí metodickou rovinu. Vytváření Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy musí být dlouhodobým kontinuálním procesem zahrnujícím aktualizace, reakce na aktuální potřeby města, zapracování zpětných vazeb: ze strany města vznikajících plánovacích či legislativních dokumentů či vzájemného ovlivňování postupně vznikajících dokumentů v rámci koncepce apod. Významnou součástí Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy by měla být mapa celoměstsky významných veřejných prostranství a od ní se odvíjející strategie investičních priorit města. Dále by v rámci Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy či v provázanosti s ní měly vznikat koncepční plány jednotlivých veřejných prostranství nebo oblastí města, které by sloužily buď jako podklad pro přímou přípravu investičního záměru, či jako dlouhodobý koncepční a koordinační podklad s cílem dosáhnout celostní kvality místa při investicích vzniklých na základě okamžité potřeby vyvolané např. údržbou či úpravou technického stavu. Tyto plány budou vznikat v souladu s Metropolitním plánem Prahy a budou navazovat na principy lokalit a na výkresy veřejných prostranství a prostorového uspořádání krajiny. Tyto koncepční plány by zároveň měly být součástí podrobnějších plánů území (územní plán vymezené části území hl. m. Prahy, regulační plán, územní studie apod.). Systémový vznik koncepčních plánů je dlouhodobým procesem. Vzhledem k tomu, že v Praze tento proces doposud nefungoval, je v nejbližší budoucnosti možné považovat za reálné spíše postupné dílčí doplňování koncepčních informací k jednotlivým lokalitám a prostranstvím než komplexní pokrytí území. Součástí Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy by postupně měla být řada dalších materiálů. Základy těchto materiálů budou položeny například také v Metropolitním plánu hl. m. Prahy, aktualizaci Strategického plánu hl. m. Prahy, Pražských stavebních předpisech, či Management plán ochrany kulturního dědictví historického jádra Prahy UNESCO. Jako součásti Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy či jako materiály související by postupně měly vzniknout například následující dokumenty (názvy připravovaných dokumentů jsou pouze orientační a budou během jejich přípravy upřesněny). Obecné analytické, strategické a metodické dokumenty Vize rozvoje veřejného prostoru hl. m. Prahy Deklarační dokument správy města určující základní směr a cíl přístupu k rozvoji veřejného prostoru a veřejných prostranství. Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy Strategický dokument města určující cíle rozvoje veřejných prostranství, nástroje a časové horizonty jejich dosažení. návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy (KVP IPR 06/2014) Dílčí dokument analyzuje současné problémy a definuje cíle rozvoje veřejných prostranství. Slouží jako důvodová a podpůrná platforma Manuálu tvorby veřejných prostranství. Je určen zejména správě města samosprávě a státní správě. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z prvních vydaných materiálů, obsahuje i stručné zárodky materiálů ostatních, které budou rozpracovány do samostatných dokumentů. Vytváří myšlenkové zázemí Manuálu tvorby veřejných prostranství. Manuál tvorby veřejných prostranství hl. m. Prahy (KVP IPR 06/2014) Dokument definuje principy a pravidla kvality veřejných prostranství a možné nástroje jejich dosažení. Je zaměřen zejména na fáze projektové a technické přípravy, realizace, správy a údržby veřejných prostranství. Vzhledem k tomu, že jde o jeden z prvních vydaných materiálů, obsahuje i stručné zárodky materiálů ostatních, které budou rozpracovány do samostatných dokumentů IPR/SDM/KVP Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh

13 Úvod I 11 Analýza a strategie ekonomie veřejných prostranství Bude obsahovat kritéria urbanistické ekonomie, socioekonomické analýzy včetně analýzy a vyhodnocování udržitelnosti jednotlivých ekonomických typů veřejných prostranství. Nastíní možnosti vyrovnaných nákladů a benefitů v rámci veřejného a soukromého sektoru. Analýza, strategie, metodika procesního a legislativního prostředí kvalitních veřejných prostranství Koncepce přípravy investičních záměrů na veřejných prostranstvích (rozpracovanost KVP IPR) Koncepce venkovního osvětlení Katalog vybavení veřejných prostranství Jednotný informační systém veřejných prostranství hl. m. Prahy Generel stromořadí hl. m. Prahy Metodika navrhovaní systému decentralizovaného odvodnění veřejných prostranství Prahy Koncepční dokumenty pro konkrétní místopisné či tematické oblasti města Koncepce pražských břehů (vypracovala KVP IPR 02/2014) Koncepce přístupu k veřejným prostranstvím sídlišť Koncepce příměstských parků Související činnosti Teoretická platforma a debata Jsou základním východiskem pro všechny ostatní dokumenty. Měla by se na nich podílet široká odborná veřejnost, zejména příslušné vysoké školy a výzkumné instituce. Role jednotlivých aktérů v rozvoji kvalitního veřejného prostoru a veřejných prostranství Koncepce rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy je pouze jedním z nástrojů města v rozvoji veřejného prostoru a veřejných prostranství. Předpokladem dosažení cílů navržených v KRVP je jejich realizace a podpora koncepce od všech souvisejících aktérů. Rozhodující váha a zodpovědnost však leží především na samosprávě a státní správě. Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

14 12 I 1 Úvod Pojmy veřejný prostor a veřejné prostranství I.1 Pojmy veřejný prostor a veřejné prostranství Veřejné prostranství Pojem veřejné prostranství je v tomto dokumentu používán pro fyzickou část prostředí, kterou je veřejně přístupné prostranství. Je jím především plocha, neboli podlaha, exteriéru města, jejíž nedílnou součástí jsou ale také veškeré prvky vybavení veřejných prostranství. Veřejné prostranství je podmnožinou veřejného prostoru. Pro potřeby tohoto dokumentu se pojem veřejné prostranství vztahuje i na veřejně přístupné cesty a zastavení v nezastavěném a nezastavitelném území, které Metropolitní plán hl. m. Prahy v Konceptu odůvodnění Metropolitního plánu (05/2014, IPR Praha) nedefinuje jako veřejná prostranství, ale jako součást prostoru krajiny (to se týká například cest v nezastavěném a nezastavitelném území, které jsou pokračováním ulic v zastavěném a zastavitelném území). Důvodem rozšíření pojmu pro potřeby návrhu Strategie a Manuálu je skutečnost, že součástí kvality celku veřejných prostranství města je jejich kontinuita i skrze nezastavěné a nezastavitelné území (např. ulice přecházející v cestu), a principy a pravidla jsou v návrhu Strategie a Manuálu platná i pro tato prostranství. Současně je pro potřeby Manuálu nutné nalézt podmnožinu krajinného prostoru (definující jeho podlahu ), stejně jako je veřejné prostranství podmnožinou městského prostoru (zastavěného a zastavitelného území) definující jeho podlahu. Návrh Strategie a Manuál používají pojem veřejná prostranství pro fyzicky zpřístupněná prostranství v krajině, jako jsou cesty, vyhlídky. Z hlediska utváření pro tato místa platí podobné obecné principy a pravidla jako pro veřejná prostranství. Právně je veřejná přístupnost krajiny ošetřena na základě jiného ustanovení než veřejná prostranství v zastavěném a zastavitelném území, a sice právním institutem, tzv. veřejné prostupnosti krajiny, který zakládá každému právo na volný průchod přes veškeré pozemky, které nejsou z tohoto práva vyloučeny. [2] V praxi ovšem tento institut často nefunguje a použití institutu veřejného prostranství by mohlo být cestou, jak definovat veřejnou přístupnost částí krajiny, které by měly plnit roli veřejných prostranství. Návrh Strategie a Manuál se dále zabývají i prostranstvími exteriéru města, která nesplňují kritéria veřejné přístupnosti, jako jsou areály, vnitrobloky apod. Důvodem je skutečnost, že tato prostranství se významně uplatňují [2] Podle 63 zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, má každý právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy. Při oplocování nebo ohrazování pozemků, na které se vztahuje právo volného průchodu, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku. Podle 19 zákona 289/1995 Sb., lesního zákona, má každý právo vstupu do lesa bez ohledu na to, komu les patří, s výjimkou vojenských lesů, chráněných území, školek, obor, bažantnic atd. Obec s rozšířenou působností může na dobu nejvýše dvakrát tří měsíců ročně nařízením dočasně vstup do lesa zakázat. Zakázáno je rovněž vstupovat na místa, kde se provádí těžba dřeva nebo manipulace s vytěženým dřevem. S právem vstupu do lesa je obecně spojeno i právo sbírat v lese klest na oheň a houby a lesní plody pro osobní potřebu. Mimo lesní cesty nebo značené cesty je však ( 20 lesního zákona) zakázáno jezdit na kole, saních, lyžích a koních a obecně je zakázáno do lesa vjíždět motorovými vozidly. Na vlastníka a nájemce lesa se tyto zákazy nevztahují a vlastník lesa z nich může udělit výjimku. Organizované nebo hromadné sportovní akce lze v lese konat jen na základě předchozího oznámení orgánu státní správy lesa (zpravidla úřadu obce s rozšířenou působností), který je oprávněn stanovit omezující podmínky. v celkové kvalitě exteriéru města, a to buď v rámci omezené přístupnosti, či pouze ve vizuální rovině. Současně z hlediska utváření pro tato místa většinou platí stejná pravidla jako pro veřejná prostranství. Veřejná přístupnost Veřejná přístupnost znamená přístupnost pro všechny bez omezení, bez ohledu na formu vlastnictví a vylučuje omezený režim užívání vyjma režimu časového. Veřejný prostor Pojem veřejný prostor je používán pro veřejně přístupnou komplexní fyzickou část prostředí, kterou je kromě veřejných prostranství také například veřejně přístupný prostor exteriéru města, vnitrobloků i vnitřního prostoru budov. Veřejná přístupnost rovněž vylučuje omezený režim užívání vyjma režimu časového. Zároveň je pojem veřejný prostor používán pro nehmotnou rovinu prostředí zahrnující vztahy, myšlenky, děje, média apod. Pojem veřejný prostor lze současně vnímat jako celek či kontinuum IPR/SDM/KVP Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh

15 13 Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

16

17 Cíl, charakter a využití dokumentu II 15 II. Cíl, charakter a využití dokumentu Návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy je základním návrhovým podkladem pro Strategii rozvoje veřejných prostranství. Strategie rozvoje veřejných prostranství Strategie rozvoje veřejných prostranství by měla definovat cíle a nástroje v oblasti kvalitního rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy. Její součástí musí být zejména akční plán zahrnující kromě cílů především konkrétní nástroje k jejich dosažení, časové a investiční plány a určení jednotlivých subjektů pro plnění jednotlivých úkolů, to vše podložené konkrétními závazky vedení města. návrh Strategie rozvoje veřejných prostranství Formuluje východiska a cíle kvalitního rozvoje a rámcově nastiňuje možné nástroje k jeho dosažení. Vychází zároveň z Metropolitního plánu hl. m. Prahy (Koncept odůvodnění Metropolitního plánu 05/2014, IPR) a ze strategických cílů aktualizace Strategického plánu hl. m. Prahy (IPR 2014), a to zejména z cíle 5 Prostředí. Jednotlivá témata jsou v následujících kapitolách definována formou tezí. Jde o výběr základních tezí, nikoliv vyčerpávající výčet, který může být předmětem dalšího rozpracování v navazujících dokumentech. [Manuál tvorby veřejných prostranství/a.1 Úvod] Na počátku definování strategie musí být formulována vize. Přijetí vize politickou reprezentací města bude současně deklarováním její připravenosti tuto vizi naplňovat. Vizi by měli sdílet obyvatelé města, její formulování je podkladem pro společenskou dohodu. Způsob naplňování vize by měl být definován ve strategii politiky města. Součástí vize je zejména definování významu a kvalitní úlohy veřejných prostranství ve městě a kritérií kvality veřejných prostranství. Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

18

19 Současný stav veřejného prostoru III 17 III. Současný stav veřejného prostoru Vize a strategie by měly mít zejména iniciační charakter, jejich podkladem však musí být analýza základních stávajících problémů, jejichž vyřešení je klíčem k vytvoření podmínek pro kvalitní veřejná prostranství hl. m. Prahy a kvalitu života jeho obyvatel. Problémové okruhy lze obecně řadit tematicky a zároveň podle časových fází vzniku kvality či nekvality veřejných prostranství, v nichž může ležet jádro problému. Definice problému je v mnoha následujících případech v podstatě i odpovědí na otázku, jak problémy řešit. Strategická politika města Nevyužití kvalitního potenciálu města Praha má kvalitní výchozí potenciál v urbánní i sociální struktuře města pro vysokou kvalitu veřejných prostranství, kterému však jejich reálný stav a způsob využití neodpovídá. Silnou stránkou veřejných prostranství Prahy je především výchozí stav tvořený kvalitní základní strukturou historického a kompaktního města. Praha má kvalitně založenou urbánní strukturu s čitelnou uliční sítí a dostatkem náměstí a parků. Ke zkvalitnění podoby a využívání velké části veřejných prostranství by stačily minimální prostředky: kultivace, doplnění chybějícím pobytovým vybavením či drobnými kompozičními zásahy, často stačí pouhý úklid. Platí to však převážně pouze pro centrum a širší centrum města (historické město, kompaktní město a kvalitní části města zahradního). Praha má dostatek veřejných prostranství, v modernistickém městě je naopak problémem jejich nadbytek. Sociální struktura společnosti je stále poměrně homogenní a s minimální tendencí k segregaci. V politice města neexistuje definice důležitosti veřejného prostoru a veřejných prostranství pro kvalitu města a života v něm. Neexistuje tedy ani definice kvality veřejného prostoru a veřejných prostranství. Tím pádem ani není sdílená společností. Neexistuje formulovaná vize politiky města, která by definovala cíle rozvoje kvality veřejného prostoru a veřejných prostranství a strategie nástrojů k jejich dosažení. Neexistuje koncepce priorit města v rozvoji veřejného prostoru a veřejných prostranství a na jejich základě časový a investiční dlouhodobý plán rozvoje. Neexistuje koordinace jednotlivých složek utvářejících veřejná prostranství. Podkladem rozhodnutí o úpravách veřejných prostranství jsou většinou partikulární zájmy jednotlivých subjektů, nikoliv nadřazený zájem o celkovou kvalitu místa. Rozpočet hl. m. Prahy neobsahuje samostatnou kapitolu investičních výdajů na veřejná prostranství. Zvyšování kvality veřejných prostranství je tak Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh IPR/SDM/KVP 2014

20 18 III Současný stav veřejného prostoru v rozpočtu, a tedy i politice hl. města v podstatě redukováno na technické a infrastrukturní investice. Plánované výdaje na veřejná prostranství jsou rozptýleny do různých kapitol většinou technického charakteru a jsou alokovány přímo na správcovské organizace (zejména Technickou správu komunikací a Dopravní podnik hl. m. Prahy), což znemožňuje koncepční celostní přístup. Výše plánovaných investic do kvality veřejných prostranství je současně minimální. Při změnách politické reprezentace na veřejných prostranstvích nefunguje kontinuita záměrů. Zpravidla reprezentace následující nepokračuje v záměrech připravených reprezentací předešlou, které zastavuje či od začátku předělává. Důvodem nebývá kvalita ani obsah záměrů, ale účelová motivace, politikaření. Přitom kvalita veřejného prostoru města je společná sdílená hodnota a záměry směřující k jejímu zvýšení nesmějí být zpolitizovány a personifikovány. Plány rozvoje města jsou navíc vždy dlouhodobé a kvalitní příprava jednotlivých záměrů současně vyžaduje delší dobu než jedno volební období. Existuje množství situací, kdy město dostatečně nevyužívá všech statutárních nástrojů k ovlivnění kvality svého veřejného prostoru. Zároveň existují závažné situace, kdy tyto nástroje v podstatě neexistují, například prostor Vltavy na území města, kde ze strany města možnosti ovlivnění množství a provozu turistických lodí, stejně jako kotvících plovoucích objektů botelů a restaurací (které jsou v podstatě nemovitostmi na vodě, jejich umístění však nepodléhá územnímu řízení ani stavebnímu povolení) neodpovídají významu místa jako historicky cenného a celoměstsky významného veřejného prostoru. Příprava záměrů na veřejných prostranstvích v politice města V politice a správě města neexistuje systém koncepční přípravy investic do veřejných prostranství. Většina investic směřuje do technických a infrastrukturních záměrů a je alokována včetně projektové přípravy přímo na správce technické a dopravní infrastruktury (Technická správa komunikací, Dopravní podnik apod.) Jednotlivé záměry jsou projektovány pouze technickými specialisty a zahrnují pouze dílčí technické úpravy, nepředchází jim koncepční návrh zlepšení celkové kvality místa z celostního hlediska širších souvislostí a architektonické a pobytové kvality prostoru. Dílčí úpravy jednotlivých správců navíc často nejsou koordinovány ani mezi sebou navzájem. Jsou tak investovány vysoké částky, které by při existenci koncepční přípravy při stejné nebo podobné výši mohly přinést násobně větší zlepšení celkové kvality veřejných prostranství. Projektování staveb a úprav v městském prostoru v převážné většině není zadáváno erudovanému odborníkovi na celkovou kvalitu prostoru architektovi. Zadávání projekční přípravy tvorby a úprav veřejných prostranství se děje v převážné většině způsobem, který neumožní najít nejkvalitnějšího odborníka. Zadání probíhá formou veřejné obchodní soutěže či výběrového řízení, kde jedinými kritérii je nabízená cena (eventuálně lhůta dodání), namísto architektonických soutěží o návrh či veřejných obchodních soutěží a výběrových řízení s hlavním kritériem odborné kvality projektanta, což je v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v platném znění. Neexistuje koordinace záměrů na veřejných prostranstvích jednotlivých investorů a správců. Tato koordinace by měla být zastřešována městem a prováděna již ve fázi přípravy záměru, nikoliv až v rámci stavebních řízení. Poslední instancí, která může vrátit do hry celkovou kvalitu prostoru, jsou stavební úřady. Tam, kde neproběhla koordinace dílčích záměrů především s celkovou kvalitou prostoru už v rámci přípravy, jsou poslední instancí, která by mohla vyžadovat soulad a koordinaci s celkovou kvalitou prostoru, dotčené orgány státní správy, následně pak stavební úřady. Zejména v případě stavebních úřadů se tak ale většinou neděje, bývá sledována pouze shoda s předpisy (což je zdůvodňováno interpretací povinnosti definované stavebním zákonem). Majetkoprávní politika města Neexistuje strategie politiky majetkoprávního nakládání s veřejnými prostranstvími IPR/SDM/KVP Strategie rozvoje veřejných prostranství hl. m. Prahy / návrh

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy. číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 162 ze dne 4.2.2014 k návrhu Koncepce pražských břehů Rada hlavního města Prahy I. schvaluje Koncepci pražských břehů,

Více

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy

Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 1495 ze dne 24.6.2014 k Manuálu tvorby veřejných prostranství hl.m. Prahy a návrhu Strategie rozvoje veřejných prostranství

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Vybavení veřejných prostranství Workshop pro městské části, IPR Praha

Vybavení veřejných prostranství Workshop pro městské části, IPR Praha Vybavení veřejných prostranství OBJEKTY A ZAŘÍZENÍ PRO SLUŽBY VENKOVNÍ OSVĚTLENÍ DOPRAVNÍ PRVKY A TECH. INFRASTRUKTURA STROMY A VEGETACE MOBILIÁŘ VENKOVNÍ REKLAMA MATERIÁLY A POVRCHY OBJEKTY K USNADNĚNÍ

Více

Veřejná prostranství a legislativa

Veřejná prostranství a legislativa ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství

Více

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Plánování a význam zeleně v malých městech. Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Plánování a význam zeleně v malých městech Eva Sojková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. zeleň v sídle Zeleň je jednou ze základních funkčních složek struktury sídla,

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

Základy investování. Terminologie

Základy investování. Terminologie Základy investování Terminologie Terminologie investování Investice obecně kapitálový vklad do budoucích výnosů. Jsou to hmotné a finanční zdroje vynakládané na pořizování nového hmotného majetku ( investičního

Více

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ PLÁN OCHRANY A KONCEPCE REGENERACE KRAJINNÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY A PROBLÉMY DOSTUPNOSTI INFORMACÍ O KULTURNÍ KRAJINĚ PRO ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ doc.ing.arch. Ivan Vorel, CSc, Ing.arch. Simona Švecová Katedra urbanismu

Více

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA. Objekt limitování. Důvody limitování. Vyjádření limitu. Právní předpisy Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 6.101 KULTURNÍ PAMÁTKA

Více

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA AKCE ZAHRADNÍ DŮM OPRAVA PLOCHÉ STŘECHY STUPEŇ Projektová dokumentace pro stavební povolení INVESTOR Dům kultury Teplice, Mírové náměstí 2950, Teplice A+B PRŮVODNÍ A SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA V Teplicích:

Více

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í

ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í ÚZEMNÍ PLÁN VŘESKOVICE ZMĚNA Č. 3 N Á V R H Z A D Á N Í Objednatel : Obec Vřeskovice, Vřeskovice 112, 334 01 Přeštice Pořizovatel : MěÚ Klatovy - odbor výstavby a územního plánování Datum : 2/2014 Obsah

Více

připravit nový návrh Územního plánu Prahy

připravit nový návrh Územního plánu Prahy Stavební fórum 2008 Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 2010 Praha město pro život Hlavním úkolem v oblasti územního plánování je připravit nový návrh Územního plánu

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník

Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník Obec Hnačov Změna č. 1 územního plánu krajinného celku Hnačovský rybník ZÁZNAM O ÚČINNOSTI a) označení správního orgánu, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Hnačov b) údaje o vydání: datum nabytí

Více

Územní studie veřejného prostranství

Územní studie veřejného prostranství Územní studie veřejného prostranství Metodický návod pro pořízení a zpracování Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Obsah A Úvod... 1 A.1 Komu je metodický návod určen... 1 A.2 Kdo je autorem metodického

Více

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k

ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU O s e k N Á V R H Pořizovatel: Schvalující orgán: Městský úřad Milevsko Zastupitelstvo obce Osek Zadání územního plánu Osek bylo schváleno zastupitelstvem obce Osek dne.usnesením

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Pracovní skupina Klafar 2 - DOPORUČENÍ RADĚ MĚSTA

Pracovní skupina Klafar 2 - DOPORUČENÍ RADĚ MĚSTA Pracovní skupina Klafar 2 - DOPORUČENÍ RADĚ MĚSTA verze 16.6.2015 Pracovní skupina Klafar 2 Ing. Roman Bukáček Ing. arch. Martin Zezula Zadání od RM... Doporučení Pracovní skupiny Pracovní skupina doporučuje

Více

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ

MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ MĚSTSKÁ MOBILITA DNES Z POHLEDU SAMOSPRÁVY MĚST SEMILY CESTY MĚSTY 16. ZÁŘÍ 2014 VYPRACOVAL: ING. JIŘÍ RUTKOVSKÝ Cíle příspěvku o městské mobilitě Informovat o problematice mobility Nastínit možné varianty

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ. 23.4.2012 Lidová škola urbanismu Územní plán jako nástroj Lukáš Vacek lksvck@gmail.com

ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ. 23.4.2012 Lidová škola urbanismu Územní plán jako nástroj Lukáš Vacek lksvck@gmail.com ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Architektonické a urbánní intervence Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Architektonické

Více

POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR. Autor: MMR

POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR. Autor: MMR POLITIKA ARCHITEKTURY A STAVEBNÍ KULTURY ČR Autor: MMR Opatření 1.2.1 1 - Uspořádání krajiny a sídel V jednotlivých sídlech, zejména pak ve městech, stanovit v územně plánovací dokumentaci dlouhodobě

Více

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora

Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora Odůvodnění změny č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora a) Postup při pořízení a zpracování změny č. 1 územního plánu Změna č. 1 územního plánu Zhoř u Tábora byla pořizována v souladu se zákonem č. 183/2006

Více

D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu

D.7 Objekty k usnadnění pohybu a přístupu Prvky Schodiště, lávky a vstupy do podzemí 1 25...1 Schodiště, lávky a vstupy do podzemí Městská struktura by měla být primárně navrhována tak, aby nevytvářela požadavek na mimoúrovňová propojení na veřejných

Více

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání

ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ. srpen 2015 pro společné jednání ZMĚNA č. 5 ÚPNSÚ KOSOŘ srpen 2015 pro společné jednání Záznam o účinnosti Změny č. 5 ÚPNSÚ Kosoř vydávající správní orgán: datum vydání: číslo usnesení: datum nabytí účinnosti: pořizovatel: jméno oprávněné

Více

Úloha architekta / urbanisty při utváření města

Úloha architekta / urbanisty při utváření města Úloha architekta / urbanisty při utváření města 19. CELOSTÁTNÍ KONFERENCE O ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍM ŘÁDU 19. 20. 9. 2013 Liberec Ing. arch. Josef Panna předseda ČKA Úloha architekta města Architektonické

Více

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Strategické řízení ve světle evropských fondů. Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Strategické řízení ve světle evropských fondů Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj Současné problémy Absence kvalitních dlouhodobých i střednědobých plánovacích

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013

Projekt Metodika přípravy veřejných strategií. Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Projekt Metodika přípravy veřejných strategií Akční plán aktivit v oblasti strategické práce na rok 2013 Listopad 2012 Obsah Obsah... 2 1. Kontext vzniku akčního plánu... 3 2. Přehled aktivit... 4 3. Akční

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

servis a podpora činnosti města poskytuje městu odborná doporučení vypracovává klíčové dokumenty

servis a podpora činnosti města poskytuje městu odborná doporučení vypracovává klíčové dokumenty IPR Praha slouží jako servis a podpora činnosti města poskytuje městu odborná doporučení, jak postupovat při rozhodování v oblasti strategického a územního plánování vypracovává klíčové dokumenty pro rozvoj

Více

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy

ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Zastupitelstva hlavního města Prahy ZASTUPITELSTVO HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Zastupitelstva hlavního města Prahy číslo 19/03 ze dne 25.5.2000 k návrhu Strategického plánu hl. m. Prahy Zastupitelstvo hlavního města Prahy I. schvaluje

Více

Ing. Petr Žák, Ph.D., Ateliér světelné techniky

Ing. Petr Žák, Ph.D., Ateliér světelné techniky Příprava a hodnocení projektů ve veřejném osvětlení Ing. Petr Žák, Ph.D., Ateliér světelné techniky Základní údaje o veřejném osvětlení v ČR Údržba a správa Bezpečnost osob, dopravy a majetku Energie Soustava

Více

MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM

MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM MALÉ REALIZACE V OBCÍCH A KRAJINĚ S ARCHITEKTEM (POROZUMĚNÍ PRÁCI ARCHITEKTA) AUTOR: ING.ARCH. VENDULA MARKEVIČOVÁ SPOLUPRÁCE: ING. EVA WAGNEROVÁ, ING.ARCH. JIŘÍ MARKEVIČ, BC. JANA ZUNTYCHOVÁ DEFINICE

Více

B.1 Tradiční typy veřejných prostranství

B.1 Tradiční typy veřejných prostranství Ulice 33... Ulice Ulice se jako základní prvek osnovy veřejných prostranství významně podílí na celkovém obrazu města. Ulice je lineárním prvkem základní osnovy veřejných prostranství. Role ulice ve městě

Více

Návrh Zadání změny č.2

Návrh Zadání změny č.2 Návrh Zadání změny č.2 územního plánu obce LÁZNĚ TOUŠEŇ Pořizovatel: Spolupracující zastupitel: Výkonný pořizovatel: OÚ MĚSTYSE LÁZNĚ TOUŠEŇ Hlavní 56, 250 89 Lázně Toušeň tel. 326 992 302 Ing. František

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

o o - - - - - - - Příloha č.3 Obsah OOP I. VÝROK 2 1. Vymezení zastavěného území 2 2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrana

Více

Vyhodnocení aplikace Pravidel pro přípravu investic na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy

Vyhodnocení aplikace Pravidel pro přípravu investic na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy Příloha č. 2 k usnesení Rady HMP č. 2588 ze dne 30. 9. 2014 Vyhodnocení aplikace Pravidel pro přípravu investic na veřejných prostranstvích hl. m. Prahy Vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Více

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY

ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY ZADÁNÍ CELOMĚSTSKY VÝZNAMNÉ ZMĚNY Z 2834/00 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU HL. M. PRAHY Důvody pro pořízení celoměstsky významné změny Z 2834/00 Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy a stanovení

Více

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová

Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Vize rozvoje města Město v srdci přírody, ze kterého není třeba odjíždět, které poskytuje dobré podmínky

Více

Pražské stavební předpisy

Pražské stavební předpisy Nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m Prahy Pražské stavební předpisy Ing. arch. Filip Tittl 23.10.2014 Pražské stavební předpisy - prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu - nahrazují předcházející Vyhlášku č.

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch

Zápis z I. jednání. Pracovní skupiny Cestovní ruch Zápis z I. jednání Pracovní skupiny Cestovní ruch Nepomuk, 15.7. 2014 Dokument obsahuje to, co jsme na setkání identifikovali a potvrdili jako problémy/potřeby v oblasti cestovního ruchu na území působnosti

Více

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18

zpracovatel: architekti Praha 6 Radimova 18 Severní Terasa STŘÍBRNÍKY Radimova 18 územní studie Praha 6 pořizovatel: Magistrát města Ústí nad Labem odbor územního plánování Velká Hradební 8 Ústí nad Labem, 401 00 datum: 12. 2009 OBSAH DOKUMENTACE:

Více

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu

D.2.3.3 Regulační plán Obsah regulačního plánu D.2.3.3 Regulační plán Obsah i postup pořizování regulačního plánu dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb. se výrazně od dosavadního obsahu i postupu pořizování dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. Regulační

Více

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA

II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA II. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE PÍSTINA Obsah Textová část : Ozn. Kapitola Str. II.1 vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem, vyhodnocení

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST

ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOST INTEGROVANÁ BEZPEČNOST ORGANIZACE Ing. ALENA BUMBOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu (reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)

Více

KONCEPCE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Ing. Petr Žák, Ph.D., ČVUT FEL Ing. arch. Simona Švecová, ČVUT FSv

KONCEPCE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ. Ing. Petr Žák, Ph.D., ČVUT FEL Ing. arch. Simona Švecová, ČVUT FSv KONCEPCE VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ Ing. Petr Žák, Ph.D., ČVUT FEL Ing. arch. Simona Švecová, ČVUT FSv Veřejné osvětlení ÚČEL zajištění pocitu bezpečí, bezpečnosti osob, dopravy a majetku, zajištění orientace

Více

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK Obsah Zadání územního plánu obsahuje hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, zejména a) požadavky na

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY

ODŮVODNĚNÍ SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ÚZEMNÍ PLÁN SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a BŘEZEN

Více

- ZMĚNA Č. 13 ÚZEMNíHO PLÁNU SíDELNíHO ÚTVARU DOLNí BEČVA

- ZMĚNA Č. 13 ÚZEMNíHO PLÁNU SíDELNíHO ÚTVARU DOLNí BEČVA Obec Dolní Bečva Zlínský kraj, 756 55 Dolní Bečva č.p. 340 Tel., fax: 571 647 168 E-mail: obec@dolnibecva.cz Záznam o účinnosti Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupítelstvo obce Dolní Bečva Datum

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita) Udržitelná mobilita založená na vyváženém poměru jednotlivých způsobů dopravy, dobrá dostupnost Prahy v regionálním, národním, celoevropském

Více

Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách

Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách ASOCIACE PRO URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ Územní plán jako základní nástroj rozvoje obce v současných podmínkách ING. ARCH. PETR GAJDUŠEK REGIONSERVIS - IX. SETKÁNÍ STAROSTŮ A MÍSTOSTAROSTŮ OLOMOUCKÉHO

Více

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF poř. č. 16 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o kolektivním investování Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF -- 08.12

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP

Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Zápis I. jednání Pracovní skupiny Doprava, infrastruktura a ŽP Dne: 15. ledna 2014, zasedací místnost zastupitelstva města, Městský úřad Kopřivnice Přítomni: dle prezenční listiny Příloha č. 2 1/1 Úvodní

Více

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA

JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA JAK PRACUJE ARCHITEKT JAKUB CHVOJKA HLAVNÍM PARTNEREM ARCHITEKTA JE INVESTOR (ZÁKAZNÍK) SOUKROMÁ OSOBA, FIRMA, INSTITUCE, NEBO ORGANIZACE, KTERÁ MÁ ZÁMĚR VYTVOŘIT, PŘETVOŘIT NEBO OBNOVIT DŮM, PARK, VEŘEJNÝ

Více

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11

DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 DOPORUČENÉ REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ pro zpracování regulačních plánů lokalit Z1, Z2, Z8 a Z11 Doporučené regulativy funkčního a prostorového uspořádání se uplatní při zpracování regulačních

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Přístupy k tvorbě PRJMK a plánování 10. prosince 2009 HLAVNÍ TÉMATA Struktura, pojetí, aplikace částí PRJMK Způsoby tvorby koncepčních

Více

Důležitý je nejenom vzhled jednotlivých prvků, ale i jejich vliv na celkovou kvalitu veřejných prostranství.

Důležitý je nejenom vzhled jednotlivých prvků, ale i jejich vliv na celkovou kvalitu veřejných prostranství. D Prvky Prvky D 121 Důležitý je nejenom vzhled jednotlivých prvků, ale i jejich vliv na celkovou kvalitu veřejných prostranství. Nejobsáhlejší částí manuálu se týká prvků veřejných prostranství. Na předchozí

Více

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE

ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE ZMĚNA Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU HARTMANICE Katastrální území: Hartmanice u Žimutic Stupeň dokumentace: NÁVRH ZADÁNÍ Pořizovatel: Městský úřad Týn nad Vltavou, odbor regionálního rozvoje Ing. Petra Sedláčková

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové

Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové Příloha č. 1 smlouvy o dílo Zadání podklad pro podání cenové nabídky Územní studie přeložky silnice II. třídy č. 209 v prostoru Chodova, Nového Sedla a Mírové územní studie bude podkladem pro aktualizaci

Více

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2007 / 2008 kód

Více

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán města Zlína Strategický plán města Zlína byl schválen v říjnu 2012 zastupitelstvem města o počtu 41 členů, z toho 9 žen tj. 22%. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Více

Veřejné osvětlení a obec pod lupou zákona. JUDr. Petra Nováková, Ph.D.

Veřejné osvětlení a obec pod lupou zákona. JUDr. Petra Nováková, Ph.D. Veřejné osvětlení a obec pod lupou zákona JUDr. Petra Nováková, Ph.D. KLÍČOVÉ POJMY A JAK SPOLU SOUVISÍ?? Má obec povinnost zřídit veřejné osvětlení?? Stanovisko Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky

Více

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu

PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle

Více

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona

STAVEBNÍ PRÁVO II. Program: A. Právní úprava B. STAVEBNÍ ÚŘADY. Stavební úřady - pravomoc. Stavební úřady - druhy. ve věcech stavebního zákona Program: STAVEBNÍ PRÁVO II A. Právní úprava B. Stavební úřady C. Zásady činnosti správních orgánů Filip Dienstbier, duben 2008 ve věcech stavebního zákona D. Rozhodování o území (územní rozhodnutí, územní

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura

PROJEKT. Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje. OP Infrastruktura PROJEKT Analytická studie dopravní obsluhy a zátěže města Vsetín z hlediska udržitelného rozvoje OP Infrastruktura Operační program Infrastruktura 2004-2006 Priorita 2 Snížení negativních důsledků dopravy

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA A- PRŮVODNÍ ZPRÁVA

TECHNICKÁ ZPRÁVA A- PRŮVODNÍ ZPRÁVA A TECHNICKÁ ZPRÁVA A- PRŮVODNÍ ZPRÁVA Investor : Statutární město Ostrava Úřad městského obvodu Vítkovice Mírové náměstí 1 703 79, Ostrava- Vítkovice Akce : Oprava bytu č.1 na ulici Rudná 52 v Ostravě

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu

Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu Bezbariérová vyhláška ve vztahu ke stavbám pro cyklistickou infrastrukturu Úvod Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen bezbariérová

Více

ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA

ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN - LOUČKA LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 PRŮVODNÍ ZPRÁVA NÁZEV ZAKÁZKY: ÚZEMNÍ STUDIE NOVÝ JIČÍN LOUČKA, LOKALITA ZA HUMNY ÚPRAVA č.2 LOKALITA 2 Objednatel: Město Nový

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BLAZICE Zpracováno v souladu s ustanovením 47, odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění, podle přílohy

Více

Dobrý den, jménem ASOCIACE VENKOVNÍ REKLAMY, Vám posílám přípomínky k Vašemu návrhu Pražských stavebních předpisů.

Dobrý den, jménem ASOCIACE VENKOVNÍ REKLAMY, Vám posílám přípomínky k Vašemu návrhu Pražských stavebních předpisů. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, Vyšehradská 57, Praha 2, 128 00, označené zkratkou "PSP". Věc: Připomínky k návrhu PSP V Praze dne, 17. února 2014 Dobrý den, jménem ASOCIACE VENKOVNÍ REKLAMY,

Více

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103

NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE. Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 MIŘETICE NÁVRH ZMĚNY Č.4 ÚZEMNÍHO PLÁNU MIŘETICE Zpracovatel: Ing. arch. Jan Linha, Jihozápadní III/1176, 141 00 Praha 4 Autorizace ČKA 01 103 Pořizovatel: MěÚ Vlašim, Jana Masaryka 302, 258 01 Vlašim

Více

cenová nabídka územní studie (aktualizace) med : pavlík architekti Přednádraží Pardubice 1 (6) : 1/6/2015

cenová nabídka územní studie (aktualizace) med : pavlík architekti Přednádraží Pardubice 1 (6) : 1/6/2015 : cenová nabídka Přednádraží Pardubice územní studie (aktualizace) 1 (6) : 1/6/2015 Přehled výkonových fází obsažených v nabídce Stanovení rozsahu výkonových fází vychází ze Standardu výkonů, dokumentace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší

Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Zpráva o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Svatý Jan nad Malší dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu

Více

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce

Spolupráce MMR s NSZM. Finanční zdroje MMR pro města a obce Spolupráce MMR s NSZM Finanční zdroje MMR pro města a obce XVII. Celostátní konference Národní sítě Zdravých měst ČR Ing. Michal Janeba náměstek ministra pro regionální politiku a cestovní ruch Ministerstvo

Více

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM

MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM VELKÁ HRADEBNÍ 8 401 00 ÚSTÍ NAD LABEM Příloha č. 2 Odbor rozvoje města Vyřizuje: Mgr. Adamčík / tel.:475271624 ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Územní studie Nová Ves Z19-3, Z19-106

Více

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011

DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2. FÁZE Jednání Pracovní skupiny, 7.11.2011 1 / 19 Ing. Martin Vachtl 2 / 19 DOPRAVNÍ SEKTOROVÉ STRATEGIE 2.FÁZE Zpracovatel: Sdružení SJM-GEPARDI-2 SUDOP PRAHA a.s. Jacobs Consultancy spol. s r.o. MOTT MACDONALD Praha, spol. s r.o. Subdodavatelé:

Více

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Dopravní politika ČR 2014-2020. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Dopravní politika ČR 2014-2020 Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie Účel Dopravní politiky ČR 2014 2020 (2050) Vrcholný strategický dokument Vlády ČR pro sektor Doprava Ministerstvo dopravy

Více

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ

Územní studie 25 SZ. 30 odst. 1 SZ Územní studie Územní studie: patří mezi územně plánovací podklady, ověřuje možnosti a podmínky změn v území, slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, slouží jako podklad k pořizování

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany

Více