Metodika zadávání územních plánů Analýzy vybraných témat / kolektivní monografie řešitelů dílčích částí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika zadávání územních plánů Analýzy vybraných témat / kolektivní monografie řešitelů dílčích částí"

Transkript

1 [d] Metodika zadávání územních plánů / kolektivní monografie řešitelů dílčích částí České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury

2 České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury / Czech Technical University in Prague Faculty of Architecture metodika zadávání územních plánů / methodology for land use plans (zoning plans) commissioning Programový projekt Hlavního města Prahy Inovace metodiky a metodologie zadávání územních plánů, jejich věcných a formálních stránek, vztah strategie rozvoje města a způsobu zpracování plánů se zvláštním zřetelem k formulování fenoménu obrazu města / Innovation of Methodology and Methods for Commissioning of Land Use Plans (Zoning Plans), their objective and formal aspects, relation between a strategy of city development and planning process methods with particular emphasis on the formulation of the image of the city programový projekt / program project hl.mp skhp /mhmpp05smpif Analýzy vybraných témat / kolektivní monografie řešitelů dílčích částí poskytovatel podpory / provider of grant Hlavní město Praha Mariánské náměstí Praha 1 příjemce podpory / accepter of grant České vysoké učení technické v Praze Zikova 1903/ Praha 6 výzkumné pracoviště / research centre Fakulta architektury ČVUT v Praze Thákurova Praha 6 Dejvice hlavní řešitel / principal investigator doc. Ing. arch. Jan Jehlík Fakulta architektury ČVUT v Praze 02/ /2015 [d] Metodika zadávání územních plánů / kolektivní monografie řešitelů dílčích částí Filip Landa (ed.) recenzenti: prof. Ing. arch. Petr Pelčák prof. Ing. arch. Bohumil Kováč, PhD České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury isbn isbn (soubor) isbn (svazek a) isbn (svazek b) isbn (svazek c)

3 005 summary obsah výzkumu The main objective of the research work was to develop general methodology for quality commissioning of land use plans, their objective and formal aspects, and definition of the relation between strategy of urban development, and method and methodology of the plan execution with special regard to specification of decisive values of a settlement. The research monitored conditions and requisites of the settlement formation, partly from the perspective of individual participants involvement, partly from the perspective of tools that are available to these participants in the process of urban formation. Research teams were chosen based on the initial presumptions and requirements of the research, and based on expert references. The teams were allocated into the following courses of study:... The Principal Investigator s team consisting of teachers and PhD students of the Department of Urbanism of FA CTU in the whole span of the creation process of the settlement (theory development design realization);... 5 teams of investigators of complete parts covering all scale levels engaged in the creation of the settlement (region city districts details + processes); teams of investigators of subunits covering specific territorial or thematic parts of the settlement and thus the land use plan;... 5 consultants distinguished experts that are capable of seeing the problems solved from different perspectives and from their own field experiences both in the CR and abroad. Working method was based on an analysis of the objectives, the state, working hypotheses, case studies, expert opinions, and final evaluations. Tools of execution were the following:... independent work of the teams personal approach based on experience and individual methods;... operational workshops verification of approaches, coordination of procedures, specification of denotations;... work conference presentation of in-between outcomes, coordination of activities and outcomes;... final conference presentation of outcomes of all phases, working panels;... shared data storage sharing details and partial outcomes for internal use;... public dictionary interactive version of up-to-date urban planning dictionary;... website public presentation of information and final outcomes of the research. Outcomes of the research are divided as follows: [a]... Conception and Proposal as a treatise of the Principal Investigator s team and as synthetic outcome of the research; [b]... Methodology as a normative document of the Principal Investigator s team and as a legal outcome of the research; [c]... Analyses of Levels and Processes as a collective treatise of the investigators of complete parts and as a source of information for the outcomes of the Principal Investigator s team, and as an independent authorial documents detailing and deepening information within the scope of the topics; [d]... Analyses of Selected Topics as a collective treatise of the investigators of subunits and as a source of information for the outcomes of the Principal Investigator s team, and as an independent authorial documents detailing and deepening information within the scope of the topics; [e]... Overall Research Report as a complex information about the project; about reflection of the assignment, about method and process, about course and outcomes, and last but not least about the project funding. KONCEPCE A NÁVRH / Monografie týmu hlavního řešitele Jan Jehlík, Jiří Plos a/i Premisy... a/ii Průkazy... a/iii Dokumentace... METODIKA / Normativní dokument týmu hlavního řešitele Jiří Plos, Jan Jehlík b/i Metodika... b/ii Odůvodnění... b/iii Přílohy... ANALÝZY VRSTEV A PROCESŮ / Kolektivní monografie řešitelů ucelených částí c/01 region (Makroúroveň)... vedoucí Milan Körner c/02 město (Mezoúroveň I)... vedoucí Jan Sedlák c/03 části (Mezoúroveň II)... vedoucí Michal Kohout c/04 detaily (Mikroúroveň)... vedoucí Jaroslav Zima c/05 procesy... vedoucí Karel Maier ANALÝZY VYBRANÝCH TÉMAT / Kolektivní monografie řešitelů dílčích částí d/01 Historická substance... Miroslav Cikán d/02 Transformační území... vedoucí Jan Aulík d/03 Modernistická sídliště... vedoucí Milan Jirovec d/04 Periferie města... Václav Škarda d/05 Volná krajina v příměstí... vedoucí Michal Fišer d/06 Urbanistická rozhraní... Jiří Poláček d/07 Bloky/Nebloky... Pavla Kordovská d/08 Lokální sociokulturní podmínky... Petr Kordovský d/09 Tendence ve vývoji měst... vedoucí Irena Fialová d/10 Územní plány eu... vedoucí Irena Fialová d/11 Krajina... vedoucí Radmila Fingerová d/12 Urbanistická soutěž... vedoucí Radek Kolařík d/13 Kdo staví město... vedoucí Petr Hlaváček Analýzy umístěné jen na webových stránkách d/14 Význam veřejného prostoru... Pavla Melková d/15 Územní plány čr... vedoucí Michal Bartošek

4 Úvod Hlavním cílem výzkumné práce bylo vypracování obecné metodiky kvalitního zadávání územních plánů, jejich věcných a formálních stránek a vymezení vztahu strategie rozvoje města a metody a metodologie zpracování plánu se zvláštním zřetelem ke specifikaci rozhodujících hodnot města. Dílčími cíli práce bylo: nastavení podmínek a požadavků na digitální zpracování územně plánovací dokumentace odpovídající charakteru a podrobnosti příslušné územně plánovací úrovně, agregace dat a jejich transformace na využitelné informace; v rámci zadání územně plánovací dokumentace vytvoření předpokladů pro vznik ujasněné celistvé koncepce péče o civilizačně-kulturní a přírodně-krajinné hodnoty; návrh koncepce územních plánů jako nástrojů vyjadřujících přiměřenými prostředky prostorovou strukturu města ve smyslu urbánní formy vzešlé z procesu utváření území; výzkum míry regulace odpovídající charakteru území a zvolené plánovací úrovni, nástroje obrany před fragmentací území; výzkum posílení stability plánu, nepodléhajícího častým změnám bez účinné kontroly a koordinace; výzkum aspektů čitelnosti a srozumitelnosti plánu, sdělitelnosti plánu širší veřejnosti, a tudíž jeho použitelnosti v rozhodovacích procesech samosprávných i při výkonu státní správy; nalezení vhodných forem součinnosti s laickou i odbornou veřejností a prezentace procesů a výsledků těchto procesů; vymezení fenoménů obraz města a strategie vývoje města jako základního interpretačního rámce pro utváření města v širším prostorovém konu; definování případů s potřebou dvojvrstvého územního plánu se současnou změnou měřítek a podrobností; přechod od funkčního vymezení k vymezení uspořádání území města podle urbánního charakteru lokality a jejich vřazení do systému území stabilizovaných, transformačních a rozvojových. Vzhledem k šíři a složitosti problému nevycházela metoda z tradičního deduktivně- -induktivního postupu, ale spíše z postupu abduktivního 1 a heuristického 2. To znamená, že nejprve pomocí strukturovaného reprezentativního spektra v oboru renomovaných účastníků byly pojmenovávány klíčové problémy a formulována hlavní témata, následně byly prostřednictvím workshopů a diskusí hledány přístupy a způsoby jejich uchopování a zpracování, aby výsledně bylo docíleno co nejpřesnější odpovědi na základní otázky. Jedná se de facto o princip postupné aproximace uplatňované v přírodních vědách a v případech příliš širokého a velmi heterogenního zkoumaného pole. Kromě toho cílem nebylo popsat celé toto pole (systém), kde je mnoho elementů, oblastí a vrstev víceméně stabilizovaných a bezkonfliktních, ale naopak nalézt místa, která blokují zdravé a efektivní procesy. Zjednodušeně řečeno: oproti inženýrskému přístupu pracujícímu převážně s prvky a vazbami v systému byl zde zvolen spíše přírodovědný přístup pracující s charakteristikami a chováním v rámci organismu (město, společenství, spolupráce). Vzhledem k tomu, že konstruktivně-systémový přístup k požadavkům na územní plán je dlouhodobě a široce zkoumán a je víceméně dokonán ( funkční systémy + limity ), a vzhledem k tomu, že paradigmata rozvoje sídel procházejí v současné době významnými změnami, je zřejmé, že forma územních plánů (respektive územně plánovacích procesů) se musí přizpůsobit aktuálním tématům [viz svazek a/ Koncepce a návrh: kapitolu i 3]. Hledání aktuální formy (plánu a jeho zadání) proto vychází z těchto otázek: Jaká jsou klíčová témata kvalitního rozvoje města? Jakými prostředky je lze naplňovat (nástroje, občané, instituce)? Jak zadat a podmínit smysluplný zrod těchto prostředků v rámci kontinuálního procesu vyhodnocování a aktualizace? Výzkum sledoval podmínky a náležitosti utváření města, a to jednak z hlediska účasti jednotlivých aktérů (soustředěných podle jejich postavení/rolí do ucelených bloků), jednak z hlediska nástrojů, jimiž tito aktéři v procesu utváření města disponují. Základním východiskem výzkumu byla tudíž podoba města, jeho správa a chod, a to jak z hlediska metastruktury (to jest způsobu využívání sídla/ sídliště a identifikace převažujících aktivit, utváření jeho obrazu), tak z hlediska struktury (to jest způsobů uspořádání sídla/sídliště včetně členění), tak konečně z hlediska infrastruktury (to jest způsobů obsluhy/vybavenosti území umožňující jeho pravidelný chod a správu a vytvářející zázemí metastrukturám a strukturám). Výzkum byl členěn: podle vrstev/úrovní přihlédajících k měřítku utváření města (v širších územních souvislostech vnějších i vnitřních); podle hybných sil a aktérů utváření města, vstupu těchto aktérů do procesů utváření města a rolí, které v tomto procesu zaujímají; podle nástrojů, jimiž tito aktéři v různých procesních fázích vládnou a které užívají k formování a prosazování jimi sledovaných zájmů. Metoda vycházela z principu hledání optimálního stavu věcí a z následné konfrontace se stávajícími normami. 1 abdukce odvození na základě vnějšího osvětlení 2 heuristika zkusmé řešení problémů založené na zkušenosti a odborném posouzení

5 Z uvedených předpokladů vzešly následující základní a dílčí otázky, které byly podkladem jak pro vlastní výzkum, tak pro obecné ptaní se po zadávání konkrétního územního plánu. Na základě uvedených otázek, premis a požadavků výzkumu byly vybrány renomované týmy dle příslušných charakteristik a na podkladě odborných referencí vedoucích a členů týmů. základní výzkumné otázky dílčí otázky Jak zadat a jak a co kontrolovat ( místa rozhodnutí apod.)? Jaké jsou znaky kvalitního sídla/sídliště? Jaké jsou plánovací nástroje kvalitního rozvoje sídla/sídliště? Co je to kvalitní plán? Jak vypadá zodpovězení otázek v zadání? Jak vypadá komplexní informace? Jak se ověřuje právní relevance? Kde jsou omezení plánu? Politika Jak srozumitelná a legitimní je informace o sídle/sídlišti a jeho okolí? Jak probíhají procesy mezi záměrem a rozhodnutím? Jaké jsou majetkové a vlastnické vztahy a jak je nakládáno s veřejným majetkem? Jaké jsou principiální hodnoty sídla/sídliště, na jakých principech je rozvoj založen? Jaký je vztah obyvatel k rozvoji, jakou formou je dosahováno sdílení? V čem spočívá udržitelnost sídla/sídliště, jakým způsobem jsou stimulovány pozitivní jevy? V čem spočívá obytnost sídla/sídliště a jaké jsou projevy tohoto atributu? V čem spočívá identita sídla/sídliště a jeho jednotlivých částí? Jak je realizován, udržován a užíván veřejný prostor? Sídlo/sídliště Co je stabilní a co je dočasné? Co rozhoduje o úspěšném rozvoji? Kdy se stává město příjemným a obytným? Kde a jak regulovat? Kde a jak investovat? Kde a jak iniciovat? Jaké síly rozvíjejí sídlo/sídliště? Jak tyto síly nasměrovat? Jaké vazby vytvořit mezi silami? Jaká je strategie? Jaká je taktika? Jaká je operace? Plán Co se zobrazuje? Co se popisuje? Co se předepisuje? Jaká je územní jednotka? Jaké se k ní vztahují atributy? Jaký má vztah k celku? Co je podstatné a co podružné? Jaká informace přináleží jaké vrstvě? Jak stabilní je ona informace? hlavní řešitel Tým hlavního řešitele byl tvořen pedagogy a doktorandy ústavu urbanismu FA ČVUT v celé šíři procesu vzniku sídla/sídliště (teorie vývoj navrhování realizace). Kromě koordinační, organizační a kontrolní činnosti pracovali členové tohoto týmu na aktuálních výstupech z výzkumu, dále je rozpracovávali, a tím vytvářeli podklady pro další kroky celého výzkumného týmu. Konečným výsledkem tohoto týmu je syntetická práce zahrnující klíčové reakce všech pracovníků výzkumu na zadání a na výzkumné otázky. doc. Ing. arch. Jan Jehlík (vedoucí), JUDr. PhDr. Jiří Plos (zástupce vedoucího), Ing. arch. Edita Lisecová, Ing. arch. Filip Landa, Ing. arch. Kateřina Landová, Ing. arch. Jana Zdráhalová, Ph.D. Výstupy: A/ Koncepce a návrh jako monografie týmu hlavního řešitele a jako syntetický výstup výzkumu; B/ Metodika jako normativní dokument týmu hlavního řešitele a jako právní výstup výzkumu. řešitelé ucelených částí Pět týmů řešitelů ucelených částí bylo vytvořeno tak, aby jednotlivé týmy pokrývaly všechny měřítkové hladiny zapojené do vzniku sídla/sídliště, respektive aby každý reprezentoval jednu hladinu (region město části detaily + procesy), samozřejmě s patřičnými překryvy do hladin sousedních. To vše s cílem nalézt relevantní vazby k územnímu plánu města a jeho zadání. Tým 1 : Region (Makroúroveň) Ing. arch. Milan Körner, CSc. (vedoucí), Ing. arch. Blanka Almásyová Ing. arch. Radana Feistnerová; spolupráce a konzultace: RNDr. Jan Müller, Ing. arch. Ivan Lejčar, Ing. arch. Oldřich Hysek Tým 2 : Město (Mezoúroveň I) Ing. arch. Jan Sedlák (vedoucí), doc. Ing. arch. Ivan Plicka, CSc. Tým 3 : Části (Mezoúroveň II) doc. Ing. arch. Michal Kohout (vedoucí), Ing. arch. Filip Tittl, Ing. arch. Jan Karásek, Ing. arch. Šárka Doležalová, Ing. arch. David Tichý, Ph.D.; spolupráce: Ing. arch. Zuzana Hartlová (krajina), Ing. arch. Zuzana Lyčková Tým 4 : Detail (Mikroúroveň) Ing. arch. Jaroslav Zima (vedoucí), Ing. arch. Tomáš Prouza; spolupráce: Ing. arch. Petra Barotková, Milan Bulva, Ing. arch. Lenka Chmelířová, Ing. arch. Petr Jehlík, Ing. arch. Miroslav Juren, Mgr. Lucie Kondrátová, Ing. Lukáš Kutílek, Ing. arch. Eva Macková, Ing. Jan Přikryl, Ing. arch. Jana Školníková Tým 5 : Procesy prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. (vedoucí), Mgr. Jindřich Felcman, Ing. arch. Petr Klápště, Ph.D., Ing. arch. Vít Řezáč, Ing. arch. Veronika Šindlerová, Ph.D., doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D., RNDr. Jan Vozáb, Ph.D., Ing. Daniel Franke Výstupy: C/ Analýzy vrstev a procesů jako kolektivní monografie řešitelů ucelených částí a jako zdroj informací pro výstupy týmu hlavního řešitele a jako samostatné autorské dokumenty zpřesňující a prohlubující informace v rámci jednotlivých témat.

6 řešitelé dílčích částí 15 týmů řešitelů dílčích částí bylo tvořeno renomovanými teoretiky a praktikujícími architekty se zkušeností v celé škále měřítek a typů architektonické práce. Současně byli těmi, kteří dennodenně používají územní plány jako podklad pro svoji práci, a jsou tak de facto referenty srozumitelnosti a užitečnosti těchto plánů. Kromě toho byl tento blok spolupracovníků členěn tak, aby každý tým pokrýval určitou teritoriální nebo tematickou část sídla/sídliště, a tím i územního plánu. Na základě konkrétních zadání tito řešitelé zpracovávali speciální části úkolu nebo vybrané případové studie. Historická substance doc. Ing. arch. Miroslav Cikán Transformační území Ing. arch. Jan Aulík (vedoucí), Ing. arch. Jakub Fišer Modernistická sídliště Ing. Milan Jirovec (vedoucí), Ing. arch. Miroslav Holubec, Ing. arch. Matyáš Sedlák Periferie města Ing. arch. Václav Škarda Volná krajina v příměstí Ing. arch. MgA. Michal Fišer (vedoucí), Ing. Štěpán Špoula Urbanistická rozhraní Ing. arch. Jiří Poláček Bloky/Nebloky Ing. arch. Pavla Kordovská Lokální sociokulturní podmínky Ing. arch. Petr Kordovský Tendence ve vývoji měst doc. Ing. arch. Irena Fialová (vedoucí), MSc. arch. Kateřina Čechová Územní plány EU doc. Ing. arch. Irena Fialová (vedoucí), MSc. arch. Kateřina Čechová, Ing. arch. Diana Kunešová Krajina Ing. Radmila Fingerová (vedoucí), Ing. arch. Hana Špalková Urbanistická soutěž doc. Ing. arch. Radek Kolařík (vedoucí), Ing. arch. Filip Landa, Ing. arch. Lada Kolaříková Kdo staví město Ing. arch. Petr Hlaváček (vedoucí), Ing. arch. Miroslav Šajtar Význam veřejného prostoru Ing. arch. Pavla Melková Územní plány ČR Ing. arch. Michal Bartošek (vedoucí), Ing. arch. Mgr. Roman Čerbák Metoda práce byla založena na rozboru cílů, analýze stavu, pracovních hypotézách, případových studiích, expertních posudcích a závěrečných evaluacích. Výzkum zadávání územních plánů v rámci jednotlivých fází a kroků se zabýval těmito dílčími výzkumy odrážejícími aktuální požadavky měst, a tím i zadávání územních plánů těchto měst: analýzy města a plánu, popis struktury a atributů; srovnání s jinými srovnatelnými městy a plány v ČR a zahraničí; specifikace srovnávacích kategorií a parametrů, jazyk, pojmy; vyjasnění souvislostí a vztahů město plán, rozvoj rozhodování ; charakteristika pozice města v širším konu, vztah města a krajiny; postup generování klíčových témat rozvoje města a problémových území; analýza vztahů podrobnosti plánu a způsobu rozhodování o území; definování účinků a vzájemných vazeb různých vrstev územního plánování; specifikace vazeb územního plánu na hospodářský a kulturní rozvoj území; popis způsobů participace a komunikace a důsledků na plán a město. Nástroji pro zpracování byly: samostatná činnost týmů osobní přístup na základě zkušenosti a vlastních metod; pracovní workshopy ověřování přístupů, koordinace postupů, zpřesňování významů pojmů a kategorií; pracovní konference prezentace mezivýstupů, koordinace činností a výstupů; závěrečné konference prezentace výstupů jednotlivých fází, pracovní panely; sdílené datové úložiště sdílení podkladů a dílčích výstupů pro interní potřeby celého týmu; veřejný slovník interaktivní zpracování aktuálního urbanistického slovníku pojmů a kategorií; webové stránky veřejné sdílení informací a uzavřených výstupů z výzkumu. webové stránky Více informací o celém projektu, o jeho průběhu a původní autorské výstupy všech řešitelských týmů jsou k dispozici na webových stránkách výzkumu https://vp.fa.cvut.cz. Výstupy: D/ jako kolektivní monografie řešitelů dílčích částí a jako zdroj informací pro výstupy týmu hlavního řešitele a jako samostatné autorské dokumenty zpřesňující a prohlubující informace v rámci jednotlivých témat (pozn.: výstupy posledních dvou autorů nejsou v tištěné podobě, jsou dostupné jen v digitální verzi na webových stránkách výzkumu). konzultanti V součinnosti s hlavním týmem pracovali externí konzultanti. Těmi byli významní experti z oblasti architektury, urbanismu a územního plánování, schopní nahlédnout na řešené problémy z mnoha úhlů a z vlastních praktických zkušeností v České republice i v zahraničí. Byli součástí evaluačních kroků výzkumu a pracovali v expertní rovině. Výsledkem jejich práce bylo průběžné posuzování jak výstupů, tak jednotlivých kroků výzkumu. Konzultanty byli: Ing. arch. akad. arch. Jiří Klokočka, akad. arch. Ivan Nosek, RNDr. Milan Svoboda, prof. Ing. arch. Robert Votický a prof. Ing. arch. Zdeněk Zavřel. Výstupy expertů jsou k dispozici na webových stránkách výzkumu.

7 013 obsah i d/01 Historická substance... Miroslav Cikán d/01 Text d/02 Transformační území... vedoucí Jan Aulík d/02 Text d/02 Obrazové přílohy d/03 Modernistická sídliště... vedoucí Milan Jirovec d/03 Text d/03 Obrazové přílohy d/04 Periferie města... Václav Škarda d/04 Text d/04 Obrazové přílohy d/05 Volná krajina v příměstí... vedoucí Michal Fišer d/05 Text d/05 Obrazové přílohy d/06 Urbanistická rozhraní... Jiří Poláček d/06 Text d/06 Obrazové přílohy d d/07 Bloky/Nebloky... Pavla Kordovská d/07 Text d/07 Obrazové přílohy d/08 Lokální sociokulturní podmínky... Petr Kordovský d/08 Text d/08 Obrazové přílohy d/09 Tendence ve vývoji měst... vedoucí Irena Fialová d/09 Text d/09 Obrazové přílohy d/10 Územní plány EU... vedoucí Irena Fialová d/10 Text d/10 Obrazové přílohy d/11 Krajina... vedoucí Radmila Fingerová d/11 Text d/11 Obrazové přílohy d/12 Urbanistická soutěž... vedoucí Radek Kolařík d/12 Text d/12 Obrazové přílohy d/13 Kdo staví město... vedoucí Petr Hlaváček d/13 Text d/13 Obrazové přílohy

8 015 i d i y

9 017 Historická substance garant: doc. Ing. arch. Miroslav Cikán anotace Práce se zabývá vztahem rozvoje měst a přípravy územně plánovací dokumentace (dále jen program ). Součástí tohoto programu je i vyhodnocení vztahu památkové péče k veřejnému prostoru města a jeho dalšího rozvoje. obsah 1 Úvod Hlediska obsahu a formy stávající historické substance měst Hlediska forem a obsahů nové vrstvy v plánování stavby města Kulturní kontinuita a kon Míra přidané hodnoty místa a města Udržitelnost kontinuálního rozvoje historických vrstev města. Metastruktury udržitelné kvality Komparace legislativních rámců památkové ochrany a plánování měst v ČR a v sousedních zemích Návrh úprav legislativního rámce a nástrojů územního plánování Literatura d/01 Miroslav Cikán : Historická substance d /01 klíčová slova { https://vp.fa.cvut.cz/vystupy/d01/ } historická substance hodnota kon kontinuita kultura památková ochrana památková péče vrstvy

10 ÚVOD Pracovní materiál konceptu bude vycházet z vyhodnocení vystavěného a žitého prostředí z hlediska rámců nejen legislativních, ale i metodických a z jejich vztahu k nakládání s památkou a její ochranou a ze vztahu k historické vrstevnatosti tj. jakým způsobem a za jakých podmínek se může památka stát významnou součástí rozvíjené městské struktury. Jedná se o pochopení a přijetí, čím je kultura místa, jak vzniká a v jakém souboru dílčích hodnot je možné ji vystopovat. Jde o proces spojený se znovunabytím svébytnosti duchovních a kulturních hodnot a jejich nosných společenství spojených se svobodou, a tak se skutečným rozvojem kultury a postupnou tvorbou skutečně občanské společnosti, jíž je hmotné prostředí obrazem. Takovým, jaký známe ze stabilizované části Evropy, kde nedošlo k přerušení kontinuálního vývoje a vyprázdnění forem hmotné substance. Místo a jeho výklad jsou deformovány dlouhodobě zamlčovanou pravdou o sobě. Dochází k deformaci chápání tradice místa, k implantaci nepůvodních obsahů a forem a zároveň k deformaci vystavěné hierarchie prostoru. Ztráta pochopení prostorové a významové hierarchie je důsledkem relativizace hodnot místního společenství. Pozvolný proces formulace kultury, postupně zapojované do konu světového kulturního dědictví, je snad již bez deformací. Tento nový svět posttotality je velmi citlivý a zranitelný právě pro své znovuzrození a hledání vlastní identity, a tak i fyzického místa a formy vystavěného prostředí. Z výše uvedeného lze pro předkládaný projekt uvažovat o následujících okruzích výzkumu a stanovení možných metodických zásad při tvorbě územně plánovací dokumentace: hlediska obsahu a formy stávající historické substance měst; hlediska forem a obsahů nové vrstvy v plánování stavby města; kulturní kontinuita a kon; míra přidané hodnoty místa a města; udržitelnost kontinuálního rozvoje historických vrstev města; metastruktury udržitelné kvality; komparace legislativních rámců památkové ochrany a plánování měst v Rakousku a v ČR. Managementplan kulturního dědictví UNESCO Vídně; návrh podkladů a úprav pro zadání územního plánu HLEDISKA OBSAHU A FORMY STÁVAJÍCÍ HISTORICKÉ SUBSTANCE MĚST přidaná historická hodnota Vystavěné prostředí se stává okamžikem dokončení součástí minulosti. Není však jako její součást uznáno z hlediska zapamatovatelných kvalit. Obrazem současné minulosti je okamžitě, ale hodnotu získává až po relativním odstupu historického svědectví kultury společenství, které je autorem vystavěného prostředí. To se stává uznanou kulturní kvalitou teprve tehdy, když získává historickou hodnotu. 2.2 subjektivní a objektivní obraz Obraz je subjektivní z hlediska společenství, které jej nahlíží žebříčkem kritérií aktuálních, právě žitých hodnot. Objektivním je z hlediska vyšších uznaných společných kulturně-historických a prostorových hodnot a doložitelných stop, průzkumů, archivních dokladů a kritérií, která následně nastavují míru vnější ochrany. Památka je však i nadále považována za plně nepoznanou s otevřeným procesem poznání, a tak bez předem nastavitelných kritérií její přípustné proměnlivosti (subjektivní a objektivní obraz). 2.3 proměnlivost kritérií Jsme svědky neukotvené proměnlivosti kritérií subjektivního a objektivního nahlížení na hodnoty historického prostředí související s proměnami historiografie a se vztahem k pozitivismu minulého období v našem prostředí. 2.4 definice památky jako hmotné dědictví Současná památková péče se zabývá zachováním památek, které jsou výtvorem lidské ruky, všeho hmatatelného, viditelného a slyšitelného a jsou svědectvím života společenství [RIEGL, 1905]. Definice vychází z doby, kdy společenství bylo setrvalým obsahem hmatatelného a bylo po generace svědkem vlastního vývoje bez pojmů jako holokaust či genocida. Nezabývá se tak stabilizací vnitřního nehmotného obsahu společenství, které hmotnou schránku stabilizují aktivním kulturním dějem, generujícím jeho skutečnou stabilitu a zachovatelnost. Ve své podstatě je ochrana na straně následku a nevstupuje do procesu příčin, protože tehdy ve stabilizovaném klidu konce 19. století to nebylo nutné a za totality minulých padesáti let bylo vhodné odkazovat se na materiální formy jako na obraz a kulisy manipulovatelné kultury (minulosti) než na nehmotný kulturně stratifikovaný živý obsah. 2.5 vytrženost z multikulturního prostředí Rozbitím multikulturního společenství došlo k vzájemnému nadřazování a zamlčování objektivní pravdy kultury společného prostředí, v němž se po dlouhou dobu různé kultury vzájemně ovlivňovaly a byly v aktivním vztahu. Ať to byla kultura vícenárodního společenství, nebo společenství názorové svobody. Odstraněním obojího a deformací objektivní pravdy totalitou vznikl precedens národní monokultury, spojené s nebývalou mírou nuceného ateismu společenství s bohatou kulturní křesťanskou minulostí, související právě s odmítnutou kulturní pestrostí v jednom kulturním a prostorovém rámci. 2.6 rozbití ekonomických souborů, vytrženost ze souvislostí ekonomických vazeb Vyloučení obsahu z forem úzce souvisí s vytržeností z ekonomických vazeb hospodářského celku nebo souboru (statku, industriálního areálu, kláštera), kterého je památka součástí. Vytržením památka trvale ztratila svůj zdroj příjmů pro kultivaci a rozvoj a je odkazována na altruismus, který na údržbu nikdy nestačí, a památka se tak propadá za horizont hodnoty stáří ke svému zániku. Památka ztratila vlastnosti reprezentace prosperity celku, s kterým již ekonomicky nesouvisí. 2.7 vytrženost z místa do globálního prostoru Obdobně je tomu s dalšími vazbami mezi sídlem a krajinou, které spolu již ekonomicky nesouvisejí. Dochází k rozvratu vazby ekonomika výroba, kultura, krajina, sídlo, člověk. Tyto entity jsou v prostoru na sobě nezávislé a odkazují se na vyšší globální rámec, kde se mohou ekonomicky a kulturně setkat, ale bez jakéhokoli regionálního kulturního vlivu a zpětné ekonomické a kulturní vazby s místem. 2.8 záměna neúdržby za starobylost Péče o památku se orientuje na udržení nostalgického svědectví kulturní minulosti v zachování struktury a povrchu ve stopách kulturně-historických, ale i ve stopách všedních aktivit, které rozvíjejí hodnotu stáří o dojem starobylosti, jež je u nás spíše svědectvím aktivní neúdržby než svědectvím aktivní kultury. Nástroj konzervace pak není v této poloze skutečné nepéče na místě. 2.9 odmítnutí současnosti Odstoupením od hodnot současnosti, které musejí být teprve ověřeny časem, si skutečná péče o kulturní prostředí odsouvá hodnocení aktuální přítomnosti na později, a tím připouští nezodpovědnost za kulturu současnou. Stopa kulturní současnosti jako poslední vrstva minulosti je však určující pro kulturní budoucnost jako kulturní dědictví předávané dalším generacím v posledním viditelném obraze místa současné doby. Trvalá proměnlivost dějů souvisejících s vysídlením, nucenou migrací obyvatel a emigrací, a tak rozpadem vlastnictví historických i ekonomicky souvisejících souborů, je pro kulturu jako celek a její hmotnou část zničující a státní péče je v těchto souvislostech marginální. Nikdy nemůže nahradit skutečný generační vlastnický vztah ke skutečnému odkazovatelnému kulturnímu dědictví jednotlivce. Na druhé straně alibismus existence zděděného, historií již ověřeného kulturního prostředí snímá zodpovědnost současné generace za svoje nejbližší současné hmotné prostředí, které se předkládá jako utilitární a doplňkové k uznané kultuře minulosti, a snímá ze sebe zodpovědnost za reprezentaci vlastní současnosti. Jako by stačilo se o sobě dozvídat vybrané pozitivní vlastivědné informace podporující národní sebevědomí bez reflexe minulé skutečnosti a současného stavu. Ochablost současnosti z hlediska rychlé relativizace vnitřních hodnot na jedinou hodnotu užitnou, a tak rychle konzumovatelnou, podporuje prázdnotu obsahu i dochovaných památek minulosti, jejichž formy jsou uznaným předmětem právem vymahatelné ochrany, ale bez ztraceného obsahu ztrácejí hodnotu, která by byla předmětem skutečné identifikace společenství. To se z historického centra vylučuje a opouští jej do periferního okraje sídel s vysokou užitnou hodnotou: Zde jsem člověkem, zde nakupuji. [Vítězná reklama DM 2011: Hier bin ich Mensch, hier kauf ich ein. (Jedná se o přepracovaný citát z Goethova Fausta: Hier bin ich Mensch, hier darf ich s sein! Text Fausta pokračuje: Was man nicht weiß, das eben brauchte man, Und was man weiß, kann man nicht brauchen [1])] ztráta identifikace V Praze jsme svědky ztráty identifikace, vyprázdnění středu a jeho pauperizace levnými funkcemi pokleslých služeb a atrakcí turistického průmyslu. Příkladem degenerace obsahu může být stávající připravovaný projekt úprav kostela sv. Michala na skrytý dům erotických služeb. Anebo stačí sledovat proměnu parteru Václavského náměstí a centrální části Prahy na ose Muzeum Můstek Náměstí Republiky Celetná Karlův most Pražský hrad. Jedná se o rozpad obsahu a následně i formy centrální části památkové rezervace pod ochranou UNESCO rozpad forem ztrátou obsahu Vnitřní obraz dalších památek, které se staly turistickou atrakcí (např. Český Krumlov) je obdobný. [1] Zde člověk jsem, zde smím jím být! / / Toho, co nevíme, je třeba nám, a nepotřebujem, co víme (v překladu Otokara Fischera, Praha 1965). d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

11 Jsme svědky rozpadu nosných forem odsunutého obsahu v příhraničních oblastech, kde byl obsah vykořeněn a po válce násilně zbaven kulturní stopy paměti minulosti (kostely a hřbitovy) růstová mezera wachstumsfuge Okamžitá nebo relativně krátká ztráta identifikace vede k okamžitému zhroucení dlouho vystavovaných hodnot místa a ke ztrátě kritičnosti k vlastnímu chování hodnotově destabilizovaného společenství. Dochází k okamžitým zásahům do historické hmotné struktury cizí vymístěné kultury bez ohledu na její hodnotu. Násilná implementace ochrany hmotné schránky nemá přirozený, trvalý charakter. Může a musí mít však určitou funkci překlenovací, za předpokladu, že dojde v relativně krátké době ke stabilizaci přirozených poměrů. Předpokladem je reflexe stavu, jeho pochopení a dohoda ztráta identifikace může mít příčiny vnitřní a vnější Uvnitř společenství probíhají politické změny, revoluce, nacionalismus, genocida, vyhnání, vyvlastnění, odsun za hranice, z venkova do města nebo z centra na periferii. Vyhnání se pojí s exkomunikací z určitého společenství jakožto nejvyšším trestem pro občana od dob starověkého Říma. Vyhnání obsahu znamená vyhnání ducha místa, času a identifikace ze skeletu, který, nebude-li znovu oživen naplněním, propadne se do svého zmaru slupkou chráněné hodnoty stáří. Tehdy je skelet ještě romanticky zajímavý, ale fyzicky neobnovitelný. V poslední době zažíváme další změnu v podobě emigrace z centra města, jejíž příčinou je spekulace s privatizovanými byty. Nebývalá touha levně byt koupit a draze prodat podporuje výměnu sociální struktury obyvatel a tlak na umisťování administrativní funkce do středu města. Relativně aktivní a živá zůstává neutrální oblast prstence kolem historického jádra, která se postupně stabilizuje ve vyhledávanou oblast bydlení, navíc bez přetížení intenzivním turistickým ruchem HLEDISKA FOREM A OBSAHŮ NOVÉ VRSTVY V PLÁNOVÁNÍ STAVBY MĚSTA Možné cíle: obsah, který budeme vytvářet, chránit a odkazovat; reprezentace obsahu; formy reprezentace; kon forem reprezentace s historickou substancí. 3.1 managementplan kulturního dědictví unesco Z důvodu časového souběhu tohoto u s tvorbou Managementplanu historického jádra Prahy, dokumentu správy statku zapsaného na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, uvedu základní teze jeho konceptu: V diskuzi odborníků z oblasti kultury, sociologie, ekonomie, filosofie, kulturní historie, architektury, památkové ochrany, umělecké a duchovní oblasti je cílem definovat vnitřní kulturní obsah kulturního statku. Obsah, který je pro budoucnost nosný a vytváří ve své podstatě na svém nehmotném povrchu hmotnou formu, která kulturu společenství a jeho zápoje do kosmopolitního konu kulturních hodnot světového dědictví reprezentuje a bude skutečným odkazovaným dědictvím minulosti a současnosti pro budoucnost. Diskuze má v měkkých pojmech definovat oblasti, které mají být následně spravovány legislativními nástroji. Hledá se smysl, a tak redefinice cílů a strategií ochrany komplexu kulturních hodnot kulturního dědictví jako celku. Zesílení významu obsahu Po monokulturním období totalit dochází v posledních letech ke společenské reflexi, z které plyne nová kulturní identifikace v obnoveném kosmopolitním a multikulturním prostředí, které tu bylo, mělo být a snad i bude. Rehabilitace společnosti v reflexi Co je kulturní současnost, která bude formovat budoucnost kulturního dědictví? A co děláme pro kulturní obsah, skutečně formující hmotné prostředí? Rehabilitace památky prostřednictvím rehabilitace obsahu V kulturnosti společenství a jeho etickém zacházení s kulturními statky (hmotnými i nehmotnými) jsou následně obsaženy též principy památkové ochrany. Památková ochrana je součástí nástrojů udržitelné vrstevnatosti kulturního komplexu viditelných i neviditelných vrstev hmotného kulturního dědictví, vzniklého vždy v různých dějinných souvislostech na základě nehmotného kulturního chvění společenství, které kolem sebe pak hmotný svět formovalo. Je obrazem společenství zapsaného v nepopiratelné časové vrstevnatosti povrchů a forem. Jejich autenticita a kulturní kvalita je závislá na existenci a pravdivosti života na jejím povrchu, přidávajícího vždy nepopiratelnou novou aktivní stopu jako znak své existence a úrovně kultury a kulturní vzdělanosti své doby. Přidaná hodnota současnosti Měli bychom umět definovat možný rámec přidané hodnoty současnosti, zesilující či zeslabující určité kontury obrazu místa bez zničení autenticity trvalé jemné proměnlivosti v kulturní horizontále Prahy. Poškození genia loci deklarací světové atrakce Také bychom si měli uvědomit, že signum světové památky nemusí být přínosem, stane-li se známkou turistické atrakce, která je pro vnitřní a následně i vnější hodnoty památky likvidační. Ztratíme-li kontrolu nad důstojností atraktivity místa a připustíme ztrátu obsahu, dojde k destrukci identifikace obyvatel se ztraceným středem a trvalému přerušení tvorby kulturních vrstev. Genia loci se pak ztrácejí tam, kde je světovou institucí forma formálně chráněna. Institucionální definice globální ochrany kulturního statku deklaruje světu její ověřené konzumní vlastnosti autentických historických forem k plytké konzumaci globální veřejností a generuje v měřítkově drobné struktuře místa nový globální pokleslý monofunkční průmysl likvidující památku. Správné postavení managementu ochrany nebo spíše tvorby je pak obrana vstupu zničujícího kulturního mainstreamu udržitelnou pravdivostí středu v přirozené regionální i kosmopolitní tradici a vazbách a podpora obnovy a stability vnitřních hodnot reprezentujících kulturu společenství, která vysílá signál k návštěvě místa s nabídkou kultury nejvyšší světové úrovně nabízené hostům, ale i obyvatelům prosperujícího města, i v kvalitě života a kultury běžného všedního dne po totalitě revitalizované obnovené občanské společnosti. Občanská společnost bude pak generovat přirozenost tvorby kulturního reprezentativního obsahu a dějů v udržované formě. Následná identifikace společenství s místem v čase tento proces významně stabilizuje. Takový obraz místa bude určovat i kvalitu hostů, kteří do města s kulturním obsahem budou s respektem a zájmem vstupovat. Tento proces se může stát udržitelnou a rekurzívní funkcí kvality místa v budoucnosti, hodného názvu světového kulturního dědictví. Zdá se pak, že managementplan by nemusel být chápán jako konzervační, ale více jako kreativní plán pro udržitelnost vnitřního obsahu a dějů a dalších forem nehmotné kultury podmiňujících zachování autentických historických forem a vrstev. Požadavek UNESCO je chránit tzv. mimořádnou univerzální hodnotu (outstanding universal value OUV). Tato kritéria mají charakter ochrany hmotné formy. V posledních letech proměn náhledu univerzální hodnoty, které lze sledovat v dokumentech UNESCO (Mexická charta 1999, Vídeňské memorandum 2005, Managementplan der Kulturebe Wien 2010 dále MGW a v památkových zákonech v zahraničí, např. DMSZ Denkmalschutugesetz Oesterreich 2013 a dalších). V dokumentech jsou zohledňovány hodnoty nedělitelného komplexu hmotné a nehmotné kultury a také diferenciace vnímání prostředí z hlediska duchovně-intelektuálního a smyslově-emocionálního. Tyto principy posilující kvalitu komplexní hodnoty prostředí jsou předmětem diskuze v přípravné fázi managementplanu kulturního dědictví Prahy (MGP) a budou po vyhodnocení zohledněny. [UNESCO Teze upravený příspěvku, autor: M. CIKÁN] KULTURNÍ KONTINUITA A KONTEXT orientace na budoucnost / zukunftsorientiert Architektura by měla být chápána v obousměrném konu, a to jak s minulostí, jak je předpokládána vazba nových zásahů do historické substance, tak s předpokládanou budoucností (Zukunft - -sorient MGW). 4.2 substituce kultury víry kulturou současnosti Prostoupení ateismu do společnosti a její komercializace nejen u nás vede k oslabení duchovního bytí spojeného s možnou kontemplací. Alternativou je kultura spojená s citlivým vnímáním světa a jeho obrazu mj. i v uměleckých dílech. Absence pravidelného duchovního rituálu mše rozehnalo společenství od pravidelného setkání u abstrakce společného stolu menzy do sdíleného veřejného prostoru společné komunikace. Kontemplace lze dosáhnout například při vnímání místa, krajiny, ale i uměleckých děl, architektury v prostorách galerií, divadel, knihoven a koncertních sálů, architektury s vyšší etickou funkcí. Jedná se o místa s potenciálem duchovně-intelektuálního vnímání, spolu s vnímáním smyslově-emocionálním. Hloubka prožitku je závislá na objektivní kulturní vybavenosti a vzdělání. 4.3 prostorový kon Jsme svědky existence velkého počtu objektů a souborů hmotného kulturního dědictví, které je v konu diskontinuity plynutí doby vytrženo z vlastních existenciálních souvislostí. Z hlediska současné ochrany je považován za dostatečný pouhý prostorový kon rozvíjejícího se prostředí, které má na památku reagovat. Není zohledněn kon a dějová kontinuita vnitřního obsahu. Vyprázdněnost forem ztrácí svoji autenticitu, která je jedním z kritérií památky OUV MÍRA PŘIDANÉ HODNOTY MÍSTA A MĚSTA kulturní kon Při postupné saturaci kultury v posttotalitní společnosti bude zřejmé, že z hlediska vnitřního obsahu a etiky funkce lze předpokládat možný kon v linii obsahu navozující novou nosnou hierarchii urbánní struktury. Obsah může vést k posunu prostorové hierarchie k obsahově vyšší etické funkci, která se d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

12 pak může stát skutečnou posilující dominantou místa s významnou přidanou hodnotou. Příkladem může být moderní církevní galerie Colomba v Kolíně nad Rýnem nebo veřejný městský prostor Museumsquartier sevřený komplexem tří galerií, architektonického centra, knihovnou, knihkupectvím a alternativními prostory občanských kulturních aktivit. Střed tohoto komplexu vyšší kultury tvoří Quartier byt obývací pokoj nádvoří obklopené prstencem kaváren jako fenoménem Vídně a prostorem komunikace. Dominantou měla být věž Leseturm, která nebyla dosud realizována. 5.2 duchovně-intelektuální vnímání Vnitřní obsah upřesňuje místo a nutí ke zpomalení pohybu člověka na jeho hranici, intenzifikuje jeho vnímání, které v čase může nabídnout pochopení promyšleného konceptu místa, a tak intenzifikaci genia loci. Z hlediska prostorové koncepce a směřování konu k směrným hodnotám plánu je pak na místě hledat kon z opačného směru než z minulosti. 5.3 veřejný prostor jako prostor pravidel/ práva a hmotného prostředí Z tohoto hlediska lze vnímat kvalitu žitého prostředí v rovině nehmotné kultury a hmotného prostředí jako prostor procesu dohody na možném směřování k etice kulturních hodnot přítomnosti UDRŽITELNOST KONTINUÁLNÍHO ROZVOJE HISTORICKÝCH VRSTEV MĚSTA. METASTRUKTURY UDRŽITELNÉ KVALITY holistický přístup chápání oblasti sídla a krajiny v jejich organické celistvosti, přelévání tekutých významů a významů zdánlivě nesouvisejících externalit V současnosti z hlediska rozvoje společnosti a její demografické stagnace nemusíme očekávat další rozvoj. Spíše očekávejme regresivní tendence, zvláště v situaci, budeme-li i nadále pouze přestupním prostorem do ekonomického jádra EU. Měli bychom mít připravené nástroje kultivace stavu v situaci regrese, které by stav stabilizovaly a deklarovaly v procesu ústupu rozvoje alespoň kulturu prostředí bez potenciálu nutnosti růstu. Půjde o výběr udržitelných kvalit a soustředění se na podstatné. 6.2 udržení kvality deklarací rovnosti kultury člověka a přírody Charakter prostředí lze ve skutečnosti měnit jeho pouhým pojmenováním nebo legislativní změnou. Příkladem může být přesun chátrajícího prostředí památky jako díla lidské ruky ke konverzi funkce v linii techné. Lze však uznat kvalitu místa jako takového, zachovat statut památky, ale v úctě odevzdat dílo člověka zpět přírodě, v níž se dílo lidské ruky postupně rozplyne. Proces kultivace zajistí sama příroda až do stavu možné vlastní rovnováhy, za předpokladu nevměšování člověka jakýmikoli negativními vlivy jeho činnosti. Nabízí se pak forma parku jakožto kulturní krajiny proměnlivé intenzitou lidské činnosti. 6.3 od památky jako díla člověka zpět k přírodní památce. extrémní forma bezzásahové zóny ve městě Příkladem může být konverze industriálního komplexu v Porýní v Essenu, kdy byla část areálu prohlášena za přírodní památku se statutem alpské krajiny s platností alpského práva Alpenrecht nebo park v Berlíně na místě železničního seřadiště, který je deklarován jako přírodní památka s nejvyšším stupněm ochrany a zákazem vstupu mimo vymezené cesty, které jsou realizované v bývalém kolejišti. Volné objekty industriální památky byly dány k dispozici vybraným uměleckým skupinám ke kulturní tvorbě. Středobodem komunikace je instalovaná zahradní kavárna. 6.4 greina naturschutzgebiet ochrana krajiny společenství jako ochrana obsahu ve formě vyššího rámce krajiny Proces kultivace prohlášením za rezervaci s vnitřním pravidlem ochrany společenství lze sledovat i v oblasti Švýcarska Naturschutzgebiet Greina. Zde není chráněna krajina jako přírodní památka, ale komplex přírodní kvality, přítomnosti člověka v krajině a jeho činnosti krajinu kultivující. Dochází k přirozenému narovnání smyslu kulturní jednoty vztahu člověk práce kultura krajina, vytvářejícího skutečnou vazbu patřičnosti člověka a místa, v kterém je poután svojí skutečnou existencí a rozumem, který mu dává možnost v krajině setrvat. Ochrana je koncipována v principech odchýlení negativních vlivů globálního prostředí, které jsou orientovány na krátkodobé efekty okamžitých zisků a spekulativních aktivit, zneužívajících procesy dohod společenství (jako jsou např. nebezpečné spekulativní změny funkčního využití územního plánu, reparcelace apod.). Změny plynoucí z dohod společenství mohou využívat pouze členové společenství, které je fixováno na místní, skutečně zde žijící obyvatele. 6.5 daňový nástroj. přenesení zisku z rozhodnutí o změně funkčního využití do rozpočtu města Obdobné legislativní změny izolující spekulační vlivy proběhly v Innsbrucku a jsou připravovány nyní ve Vídni. Je třeba se zabývat i u nás možnostmi přenesení zisku plynoucího ze změny funkčního využití zpět do veřejného rozpočtového prostředí čili do společnosti, která o změně funkčního využití (a tak navýšení hodnoty) dohodou rozhodla. Všechny procesy mají jedno společné: hledání rezervy v oblasti možných dohod. Prosperita se stále více vztahuje do intenzity drobného měřítka hmotného, ale i nehmotného světa. Není navyšován objem, ale pouze hustota kvality a komplexity zdánlivě objemově neměnného celku. 6.6 nefinanční externality Prosperita se stále více vztahuje do oblasti virtuálního světa procesů. Zisk se generuje ve stále sofistikovanější struktuře mikroměřítka. Oblast ne-movitostí je stále více předmětem uložení zisku než reflexí potřebnosti. O to víc bychom měli dbát na správné nastavení legislativního rámce samoudržitelných procesů nefinančních externalit s rekurzívní vlastností aktivit, které budou v rovnováze se svým skutečným prostředím udržovat kulturní směřování ke kvalitnímu rozvoji, setrvání, ale i ke kultivovanému zániku. Do popředí vstupují disciplíny, které optimalizují nastavení ontologického rámce vystavěného prostředí (sociologie, kulturní historie, ale i ekonomické disciplíny operující v nefinanční rovině) KOMPARACE LEGISLATIVNÍCH RÁMCŮ PAMÁTKOVÉ OCHRANY A PLÁNOVÁNÍ MĚST V ČR A V SOUSEDNÍCH ZEMÍCH Vzhledem ke kulturní blízkosti a společné historii je významným dokumentem koncentrujícím v sobě informace o legislativním rámci ochrany kulturního dědictví UNESCO Managementplan kulturního dědictví města Vídně (Managementplat der Kulturerbe der Stadt Wien). Je třeba si povšimnout, že předmětem není historické jádro, ale komplex kulturního dědictví města. Předkládám stručné shrnutí obsahu tohoto dokumentu a vhledu do rozdílu principu památkové ochrany v Rakousku a u nás. 7.1 managementplan města vídně (mgw) Cíle MGP [MGW, s. 64]: upravující postup pro právní ochranu kulturních statků; kontrola řídicích struktur kulturního dědictví; opatření pro zachování kulturního dědictví, přičemž nároky na pravost (autenticitu) musejí být v souladu s konstrukcí, materiálem, provedením a celkovým konem. Stejně tak opatření pro rozvoj a zachování přístupu veřejnosti. Obecně lze konstatovat, že MGW dokladuje velmi precizní proces a nástroje ochrany. Odkazuje jak na veškeré dokumenty UNESCO, tak na právní dokumenty Rakouska a Vídně jako spolkové země se samostatnou právní legislativou. Jednoznačně lze však sledovat cíl přesného vymezení pravidel a linii kompetencí všech zúčastněných stran na rozvoji Vídně budoucnosti ( Zukunftsorientiert ). Celý MGW je v duchu velmi kompetentního procesu výsledkem společenské dohody, které předcházela zde dokumentovaná přísně odborná a ostrá diskuze, jak má moderní město jako předmět kulturního dědictví vypadat. Na šedesáti stranách úvodu MGW jsou představeny vždy cca dvoustránkové statě předních autorit v oblasti architektury (např. arch. Wehdorn), památkové péče, sociologie města, managementu a developerů, expertů magistrátu a dalších veřejných a vědeckých institucí včetně TU Wien. Jsou zde velmi ostré, avšak přesně formulované odborné názory, které dokreslují důvod pregnantně vedené správy města, které je na prvním místě světového žebříčku nejkvalitnějších životních městských prostředí na světě (pro srovnání: Praha je 69.). Lebensqualitaet je hlavním mottem celého elaborátu MGW, který je obrazem celku makroměřítka kvality polis a její správy a kvality jako jejího obrazu (viz např. fresky Dobré a špatné vlády v radnici It. Sieny od Ambrogia Lorenzettiho, ) definice identifikace města Vídeň hledá také svoji kulturní identifikaci ve fenoménech nehmotné kultury (kulturních statků) např. Vídeň jako město hudby s odkazem na uložené partitury Beethovena ve Státní knihovně pozadí vývoje a diskuze Diskuzi o tom, jak má Vídeň vypadat, vyvolal již v devadesátých letech vítězný projekt MUMOK s literární věží (Leseturm), která se dosud nepostavila, i když ještě v roce 2006 byla v zastavovacím plánu. Jednalo by se o další 60 metrů vysokou věž v těsné blízkosti centra, blízko MAK Wien Mitte nádraží Landstrasse Hauptstrasse (původně měla být vysoká dokonce 120 metrů, ale po horkých diskuzích byla d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

13 snížena na polovinu). Tato oblast byla středem ostré debaty s UNESCO, i vzhledem k ochranné zóně areálu Schönbrunn. Zde se zkoumalo území, odkud bude věž vidět, s výsledkem 1,5 % aktivní plochy (obdobně je uváděn v MGW proces prostorové studie Kolína n. R., která byla napoprvé zřetelně tendenční). Je třeba konstatovat, že umisťování mohutných těles v centru Vídně má svoji tradici v přítomnosti zrušeného opevnění Molkenbastei, v areálu bývalé AKH, věži bláznů Narrenturm, zásadní přítomnosti flakových věží Flaktürme nebo v samotném funkcionalistickém věžáku v blízkosti Hofburgu. Památková ochrana Vídně je stanovena na centrální historickou část (Kernzone) a její vnější obal (Pufferzone). Další samostatnou oblastí, Schutzzone, je areál Schönbrunn wiener memorandum 2005 vídeňské memorandum jako mezník v chápání komplexu kulturního dědictví Podstatný je odkaz MGW na tzv. Vídeňské memorandum 2005 (Wiener Memorandum 2005 WM), kdy město Vídeň stihlo v termínu konání Kongresu UNESCO připravit dokument, v němž přesně deklaruje hodnoty a zásady moderního města s vizí budoucnosti a s přípustností nových vrstev, souvisejících s proměnlivostí vnitřních socioekonomických vztahů živé struktury prosperujícího celku. Jedná se o moderní, světově významný dokument koexistence minulosti a budoucnosti v hmotné substanci města, deklarující vzájemný respekt za předpokladu souměřitelnosti kvalit nového hmotného a nehmotného kulturního prostředí, které na staré prostředí konuálně navazuje. WM a MGW Zdůrazňuje oprávněnost návaznosti pouze nejvyšší architektonické a kulturní kvality a deklaruje nástroje její udržitelnosti v systému správy města a dalších složek. Podstatnou deklarací je požadavek na mezinárodní architektonické soutěže, které mají přinášet špičkovou kvalitu prostředí. MGW uvádí četné realizace světových architektů. Je třeba poznamenat, že dokument WM byl následně dopracován ve velmi důležitém dokumentu UNESCO, v tzv. Doporučení týkající se historické městské krajiny z roku 2011, akcentujícím holistický přístup a důležitost komplexu města s cílovou kvalitou života. MGW v informacích o MA 19 (Magistratabteilung für Architektur und Stadtgestaltung / Odbor architektury a úprav města Vídně) však nestanovuje žádné metodické podmínky a omezení, a to z důvodu neomezování tvůrčí invence a v očekávání možných uměleckých kvalit, které mohou být v procesu konzultací rozkryty a jako nová umělecká kvalita realizovány v relevantní vrstvě budoucí minulosti. MA 19 je odborem magistrátu, který řídí agendu ÚP města (Flächenwidmungsplan funkční plochy, Bebauungsplan zastavovací plán, Entwicklungsplan plán rozvoje). Vyjadřuje se ke všem úpravám trvalým i netrvalým, vydává směrnice a zadává studie pro správu veřejného prostoru; nepřímo řídí vzhled města ve spolupráci s jinými odbory magistrátu (zeleň, osvětlení, doprava ). Z hlediska ochrany kulturního dědictví je nutné zdůraznit, že se jedná o oblast, která je v Rakousku zřetelně v zájmu širšího spektra institucí. MA 19 vydává pro chráněné objekty a stavby v ochranných zónách stanovisko, kde platí pravidlo čtyř očí, tj. stanovisko vždy vydávají dva architekti nebo jeden architekt a jeden historik. Nikdy opačně, tj. v oslabení architektonického názoru gis jako demokratický informační prostor památkové ochrany a veřejného vědomí o kulturním dědictví GIS je základním nástrojem zdroje všech informací, včetně inventarizace PP a stavu kategorizace, 3D modelu, ÚP, plánů rozvoje, postupně slučovaných ze všech spolkových zemí do veřejně přístupného systému přes uživatelsky vhodná rozhraní. GIS je veřejným systémem demokratické kontroly a rozhodování. Je vypracován digitální informační systém registru památkových objektů, každý má kartu s popisem, fotem a hodnotami k ochraně objektu, připojený list do přístupného registru GIS a zřejmě i odkaz na archivní dokumentaci. Je dbáno na skutečně vědecké poznání a objektivní argumentaci k ochraně objektu a souvisejícího prostředí, které je považováno za součást vnímání památky (viz památkový zákon Denkmalschutzgesetz, dále jen DMSZ). Kategorie jednotlivých památek z hlediska města jsou dvě. DMSZ rozlišuje památky kulturního dědictví lidské činnosti a památky přírodní, tedy stejně jako památkový zákon v ČR vědecké poznání památky jako objektivní zásada pro rozhodování. rozlišovat, co je již poznané a co je ještě dále poznatelné Kompetence MA19 a DMSZ je nutné rozlišovat, proces je třeba přesně studovat. Striktní je důsledná vědeckost a dokladování památkových hodnot prostřednictvím SHP a inventarizace. DMSZ je nový zákon (2011), má přesné definice, pojmový aparát je velmi precizní a současný. Je však třeba samostatně analyzovat DMSZ jako nástroj ochrany a jeho vztah k legislativnímu rámci spolkových zemí s jejich specifiky. Formou interdisciplinarity a zapojení všech zúčastněných je památková ochrana objektivním cílem většího spektra odborníků. Všichni se shodují na nutné kulturní kvalitě společnosti, prostředí a sociálního dialogu v prostoru prosperujícího, nikoli však komercionalizovaného města nejvyšší světové kvality. Kvality, která si důsledně chrání svoje hodnoty determinující udržitelnost pro Zukunftsorientierte (na budoucnost orientovanou) přítomnost rat der weisen rada moudrých Pro případ konfliktu a řešení sporných nebo výjimečných staveb je ustanoven nepolitický sbor expertů Rat der Weisen Rada moudrých. Poradní sbor se skládá v souladu s ustanoveními Vídeňského stavebního řádu (Wiener Bauordnung) z následujících odborníků: tři architekti; jeden stavební inženýr pro stavby; jeden odborník v oblasti územního plánování; jeden odborník v oblasti památkové péče; jeden poradce pro mapování; jeden odborník v oblasti městské ekologie nebo zdraví lidí; jeden odborník v oblasti dopravy; jeden expert na sociální otázky; jeden odborník v oblasti plánování zeleně; jeden odborník v oblasti otázek místa stavby nadřazenost odbornosti politickým rozhodnutím. respekt k voleným odborným autoritám jako forma přímé demokracie Členové poradního sboru působí dobrovolně v čestné funkci. Funkční období je tři roky (překlenuje složení rady magistrátu a není závislé na volebních obdobích). Dle MGW je rozhodnutí sboru expertů nadřazené politickým rozhodnutím rady města. Je třeba uvést, že město Vídeň jako jedna ze spolkových zemí Rakouska má vlastní ústavu, v níž je deklarován vztah a legislativní rámec společenství této samostatné správní jednotky mgw a kvalita 3d města Z hlediska preferencí zahušťování a navyšování obytné plochy města jsou diskutované půdní nástavby a výška objektů. Při přijetí WM byl limit maximálního navýšení domů snížen ze 7,5 na 5,5 metru. Tj. v legislativní řeči územního, resp. regulačního plánu plošně na 1,5 patra v jádru památkové ochrany. Přičemž má být stanoveno, v jakém objektu lze vestavbu realizovat z hlediska historické stavební substance. Je stanoven požadavek na individuální posuzování objektů dle kategorií uvedených v seznamech DMSZ a MA 19. Jako hlavní prostorová rezerva jsou sledována území železničních koridorů a nádraží, které jsou součástí rozvojových plánů města (Entwicklungsplan) a nyní podléhají velmi intenzivní zástavbě (Westbahnhof, Südbahnhof, Meidling). V oblasti Vídně jsou přesně lokalizovány oblasti pro možnou stavbu výškových objektů mgw a kvalita veřejného prostranství MGW deklaruje odmítnutí provincialismu a zchatrčování boudami všeho druhu (Verhüttelung) veřejného prostoru, stanoví zásady tvorby i v zásadních detailech městského prostoru (předzahrádky, zimní zahrady, sloupy reklam atd.). Zásadou je uvolnění městského prostoru, zabránění zastavění boudami, odmítnutí kvantity a důraz na kvalitu, komplexní vzhled identity města. Je třeba podotknout velmi precizní prostorovou koordinaci sítí v přesných pozicích dle stavebního řádu města Vídně financování památek Finanční satisfakce stavebníkům při péči o kulturní dědictví při náročnějších úpravách objektů je financována z Altstadterhaltungsfond fondu údržby starého města od r Placen je pouze rozdíl běžné údržby a nadstandardních restaurátorských prací v částkách cca 10 milionů eur ročně komplexnost, ensemble Při lokální obnově je důraz kladen na komplexní obraz města a péči o ansámbl, ve smyslu ochrany prostředí památky kulturního dědictví jako celku. Je zmiňován kulturní statek (Kulturgut), který zahrnuje nehmotnou část předmětu ochrany, a dále je stanovena zvláštní definice souvisejících předmětů souboru (Ensemble), které tvoří neoddělitelnou součást ochrany. Tomuto procesu jsou podřízeny i pojmy a definice současné památkové péče formulované v DMSZ 2011, přičemž konvenují i pojmům užívaným v WM a MGP kvalita města a kvalita hostů V oblasti nabídky Vídně je cílem kvalitní turismus (nabídka výstav, muzeí, koncertů, opery, ale i kaváren, vybrané gastronomie, hotelů atd.). Důraz je kladen na duchovně-intelektuální obsah kulturní nabídky, nikoli na kvantitativní cíle, které přenášejí do města prvky provincionalismu a úpadku. Nástrojem je propracovaný kulturní management města s jasnou prioritou cílové kvality hostů kvalita architektury Pro nabídku a udržení kvality budoucnosti jsou v popředí kvalitní světoví architekti. Architekti a jejich ateliéry vypracovávají pro magistrát i odborná stanoviska na různé typy otázek konceptu města. 7.2 holismus Je zdůrazněna interdisciplinárnost péče o kulturní dědictví, a tak společná odpovědnost všech zúčastněných na procesu koexistence minulosti a přítomnosti, kdy dějinný kulturní a sociálně-ekonomický obsah formoval historickou substanci v minulosti a má tomu být i v budoucnosti. Zásada zachování tohoto procesu jako hlavního vědomého a zodpovědného činitele je (nepřímo sdělovaným) předmětem ochrany světového kulturního dědictví UNESCO, jak ho formulovalo memorandum WM a MGW. Je třeba velmi pozorně sledovat obsah DMSZ, který je nový, precizní, avšak nesrozumitelný je v části procesní. Přitom jako nadřazený rámec může velmi intenzivně ovlivňovat legislativu spolkových zemí. Pro nás by měla být vodítkem část definic a kategorií památek a proces prohlášení památky, kdy je její postupné povyšování řízeno velmi precizním procesem vědeckého poznání, které je dle DMSZ konečné. Zásadní je však usazení památkové ochrany do širšího d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

14 většinového rámce kolektivní ochrany, která nastavuje přirozené podmínky žitého prostředí, za předpokladu dlouhodobé kultivace sociálního obsahu a forem nového na světové, neizolované, neprovinční úrovni NÁVRH ÚPRAV LEGISLATIVNÍHO RÁMCE A NÁSTROJŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vlastností historického centra Prahy a ve své podstatě většiny měst ČR je ztráta identifikace. Destabilizace identifikace obyvatel s historickým jádrem, která se přesouvá k nepřímé ideové identifikaci bez identifikace fyzické. (V tomto obraze lze uvést velmi zjednodušený příklad populace lososů, která se vrací na místa svého zrození a smrti, jako příklad zřetelné identifikace živého světa se svým zde přirozeným místem nejhlubší identifikace vlastní udržitelnosti.) Dochází ke gentrifikaci centra a privatizaci veřejného prostoru. Disneylandizace centra a jeho zhloupnutí, oslabení až ztráta vyšší kulturní funkce, a tak ztráta reprezentativnosti. Ztráta potřeby hierarchizace města ve smyslu vertikál a ztráta smyslu směřování v horizontále města k jeho vertikálám. Výšková dimenze města je determinována spekulativním ziskem a efektivitou, nikoli významem a skutečně kulturní dominantou danou jejím obsahem. Dochází k oslabování významu kulturních institucí jako nositelů kulturní vertikality. Parter města je přeplněn objektovým smogem a krátkodobými účelovými objekty. Dochází ke ztrátě významu, jeho zastření, a tak postupné ztrátě významové, ale i prostorové hierarchie jak v historickém prostředí, tak zejména v nově vystavěných částech města. Vnímání města je hluboce redukováno z duchovně-intelektuálního na smyslově- -emocionální. Zhloupnutí nabídek láká hloupé návštěvníky, hledající laciné a povrchní věci a zážitky, které jsou jim ochotně, bez moudrého výběru správou města nabídnuty. Intelektuální a smyslový rozměr je mj. předmětem Mexické charty UNESCO [2] [2] Mezinárodní charta ICOMOS o kulturním turismu (správa cestovního ruchu ve významných kulturních a památkových lokalitách) / International Cultural Tourism Charter (Managing Tourism at Places of Heritage Significance) / Mexiko, říjen In: NPÚ. Mezinárodní dokumenty o ochraně kulturního dědictví, I. svazek. Praha: NPÚ, 2007, s syntéza K smyslovému vnímání je třeba přidat duchovně-intelektuální rozměr místa a podpořit jeho interpretaci a udržení významů ve vědomí společenství jako žitou paměť místa. Je třeba stabilizovat společenství, které si pamatuje ve struktuře hmotného prostředí. Vnímat město jako kulturní formu, která nás formuje v jeho kulturní obyvatele [cit. z diskuze s J. Sedlákem], a které (prostředí) je k takové existenci způsobilé [stabilita společenství a prostředí, humanistická vlastnost cit. z diskuzí s P. Melkovou]. Prostředky (nejen proti gentrifikaci) zohlednění stavu posttotalitní společnosti zabránit další privatizaci (objektů a veřejného prostranství města) [cit. z diskuzí s prof. D. Veselým]. Podpořit drobné struktury v centru města udržení sociální diverzity. Kulturní vertikály a horizontály města [cit. z diskuzí s prof. D. Veselým]. Zabránit privatizaci veřejného prostoru města jako demokratického prostoru [viz Manuál veřejných prostranství, IPR Praha 2014]. Posílit kulturní vertikálu podpora udržení kulturních institucí: škol, univerzit, knihoven, galerií, muzeí v centru města. Posilování kulturní horizontály. Podpora lokální kultury, posilování kulturního povědomí a stabilizace společenství. Posilování občanské společnosti centra (tvorba a podpora kulturních clusterů). Podpora stabilizace a obnovení duchovního společenství (např. Dominikáni) [cit. z diskuzí s ThDr. Mohelníkem]. Podpora a ochrana neadministrativních služeb (interaktivních s veřejným prostorem města v úrovni jeho parteru). 8.2 analýza Jaké vyplynuly z dosavadního výzkumu problémy, popřípadě deficity pro způsob utváření, to jest uspořádání ( strukturu ) a využívání ( funkci ) území (osídlení, krajina...)? Absence koordinace legislativy státu a města a norem určujících vlastnosti struktur. Příklad: Řeka není prostorem památkové ochrany, je to vodní cesta ve správě Ministerstva dopravy (na řece může vyrůst mrakodrap, když poplave). Dopravní stavby a jejich normy nejsou koordinovány s rozměrem historického města. Příklad: Napřimují historické křivky, deformují ulice rozhledovými trojúhelníky, likvidují aleje, rozpínají a urychlují město. Hygienické normy a OTP rozvírají ulice a zneobytňují město ztrátou lidského měřítka. Nová OTP = PSP! [3] Památkový zákon: památka je vnímána jako objekt, nikoli jako soubor ansámbl včetně svého obsahu a navazujícího okolí. Památková péče je orientována do sebe bez širších vazeb a nutné synergie zvláště s nehmotným prostředím. Je jedno, co je uvnitř Je jedno, co je kolem jsou neudržitelná tvrzení, která nejsou v souladu s posledními dokumenty UNESCO. Domy jsou chybně vnímány jako jednotlivosti. Ve skutečnosti jsou ve vzájemném zápoji města soubory domů, tvořící veřejné prostranství ve veřejném prostoru, do kterého vstupují svým živým obsahem, nikoli jen svou tváří minulosti. 8.3 řešení Jakými nástroji/postupy by bylo možno tyto problémy/deficity řešit/odstranit, popřípadě jakými nástroji/postupy se takové problémy řeší/odstraňují v zahraničí? stabilizace společenství Setrvalost v místě je nástrojem udržitelnosti živého obsahu, a tak kontinuity udržitelnosti žitého komplexu kulturního dědictví v hmotné a nehmotné formě a obsahu komplexní složitost Komplexita, holistický přístup k celku organismu města, nikoli k jeho jednotlivostem kon ve smyslu organismu (nikoli pouze v materiální formě) Situační neměnnost je závislá na stabilizaci měřítek a obytných hustot prostředí, v kterém se konají děje, komunikace a vjemy. Destabilizující je prudká změna (ekonomických hodnot), která musí být vyvažována větší diverzitou stabilních malých nabídek a příležitostí ve větší ploše celku. Změny by měly být lokální, nikoli plošné, a měly by být rozložené v čase stabilita Čím je organismus a jeho struktura a její metastruktura složitější, tím pomalejší a bodově omezenější by měly být změny, které do nich vstupují. [3] OTP Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, PSP Pražské stavební předpisy smysl zpomalení To by měl být smysl památkového zákona: zpomalení tekuté proměnlivosti historického jádra jako stabilizovaného a zdravého organismu města. Nikoli konzervace a ustrnutí. Ve smyslu posledních dokumentů UNESCO. Složitost struktury dává možnost vnímat drobná měřítka, v nichž je příležitost vkladu relevantní míry přidané hodnoty současnosti, která má pak schopnost rozplynutí v tekutém celku komplexnost Pod komplexitou lze v historickém prostředí vnímat množství a intenzitu paměťových stop a významů, které jsou žité nebo latentní. Kulturní dědictví a kultura současnosti je jedním z obrazů komplexity prostředí a kvality jeho vnitřního uspořádání člověkem. Schopnost rozeznat složitost (kulturního) prostředí od prázdné jednoduchosti vyžaduje (vlastní) kultivovanost, vzdělanost, odbornost, zkušenost kulturní tradice Tradice vzniká kultivací opakování téhož s přidanou hodnotou současnosti [CAMINADA, 2014], která může mít kladnou, ale i zápornou hodnotu koordinace procesu přípravy a tvorby plánu města Tvorba plánu by měla být spravována koordinátorem pro město jako celek např. IPR Praha (Institut plánování a rozvoje), ale též pro historickou substanci ve své podstatě například kancelář památky při OPP MHMP (Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy), kterou zřizuje Rada památky (zde by měl být zastoupen nejen sbor odborníků na poznání památky, ale také sbor odborníků na její správu. Rada památky by měla být transformována v radu moudrých celé Prahy a nikoli jen na elitní necelá 2 % plochy města rovnováha Měla by být zajištěna rovnováha odborností, která zřetelně chybí. Konzervativní část by měla být vyvažována kreativní částí. Obě složky by měly mít danou oblast působnosti a kompetencí v oblasti sdílených hodnot, které podléhají správě celkového obrazu města: koordinovaně spravovaného jako komplex, včetně koordinované infrastruktury a vázaných městských služeb (např. Manuál veřejného prostranství představuje nástroj koordinace bránící objektovému smogu, navyšující kvalitu města a efektivitu městských služeb a posilující ekonomičnost správy) živý obsah formy Ochrana a podpora živého obsahu a jeho důstojnosti jak před sebou samými, tak před turisty. Posilování významů a hierarchie, nalezení, zesílení a návrh iniciačních jader kultury a dějů jako zdrojů ve městě rozptýlených nabídek k asimilaci turistů d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

15 v přirozenosti města. Dbát na vyváženost duchovně- -intelektuálního a smyslově-emocionálního vnímaní, a tak priorit prezentace obrazu města a jeho kultury všedního dne jak horizontál, tak vznešenosti vertikál (das Erhabene vznešené, cit. G. Caminada) stabilizace generacemi odkazovatelné paměťové stopy Stabilizace a udržitelnost turismus vyvažujících kulturních dějů horizontálních a vertikálních v historické a navazující struktuře = udržitelnost horizontálních a vertikálních komunit školy a další kulturní instituce a stabilita vícegenerační společnosti s různorodou sociální skladbou regulace turismu Ve smyslu předkládání referencí o vyšší kultuře, která oslovuje kvalitní návštěvníky žádající vyšší kulturní nabídku vertikální a horizontální kultury než jen nabídku pro nízké smysly. I gastronomie a ubytování můžou být zážitkové a kulturní. To vyžaduje vyšší kulturní nabídku kosmopolitního významu generující přívlastkovou, nikoli globální kvalitu (NG, GHLMP, DOX, ND, bienále, festivaly, špičkové výstavy světového významu atd.). Tím bude posilován požadavek na kvalitnější služby v širším konu města, které tak bude svou prosperitou posilovat jinak kulturně oslabenou periferii. Téma politické kultury s tím souvisí reference Velmi důležitá je reference o duchovně- -intelektuálních hodnotách a místních dějích v horizontále města a jejich prožívání relevantními prostředky. A ne jen smyslově-emocionální konzumace prostředí města jako zboží. Cílem je diferenciace (prozážitkových) kvalit. V zahraničí je zřetelná podpora lokálních hodnot: ochrana místních přívlastkových nabídek, které charakterizují místo ve spojení s historickou a současnou substancí včetně dějů a řemesel. 8.4 příklady ochrany živého obsahu a formy horizontály města: Vídeň: chráněná ulice Neubaugasse = Strasse der Spezialisten (ulice specialistů = ulice řemesel a přívlastkových nabídek drobných obchodů rukavičkáři, kloboučníci, krejčí, ševci, cukráři, pekaři, hračkáři, knihtiskaři, opraváři klavíru, restaurace, kavárny zřetelná invence a tradice na každém rohu); Heuriger gastronomická tradice chráněná dosud platným patentem císaře Josefa II. Ochrana tradice v prostoru měst Stadtheuriger; ochrana tradice trhů Flohmarkt (blešák), Nashmarkt ( mlsný trh ) ve své původní formě, obsahu a místě; ochrana zahrádkářských kolonií, ve své podstatě i ochrana vděku za relativní dostatek potravin za 2. světové války. Ten samý přístup je i v Německu a Švýcarsku ve vztahu k drobnému zemědělství; podpora agroturismu, skutečně fungujících selských usedlostí při jejich přirozené přítomnosti v krajině; uvnitř měst ochrana a stabilizace duchovních komunit ve svých původních areálech nebo návrat relevantní kulturní funkce; nesmí být připuštěno, aby do historických a kulturně významných budov a areálů byly připouštěny dehonestující funkce a nabízeny jen příležitosti k povrchní reakci WOW, jak prezentuje ve svých posledních materiálech PIS (Pražská informační služba, viz Metropolitní ozvučná deska Prahy 2014) [4]. Které z těchto nástrojů/postupů lze aplikovat v procesu územního plánování obecně, specificky pak v plánu územním, resp. plánu regulačním nebo ve správním rozhodování? V analytické části ÚP lze aplikovat následující postupy: v oblasti nehmotné kultury významů a směřování: Tvorba významové mapy jako podkladu k pochopení skrytých informací území ve smyslu hledání stop hmotné a nehmotné kultury, na něž lze navázat a posílit skryté (latentní) významy, které mohou dávat smysl. Stávajícímu pro jeho udržení, novému v konu s minulým. Napomůže hledání sítě hranic, rozhraní [J. Jehlík] a směrů, které lze oživit a využít k orientaci a odůvodněné prostorové provázanosti. Hluboké poznání místa vede k jeho trvalé a zvnitřnělé identifikaci, posilující humanistickou roli architektury. v oblasti prostorové formy města jeho hierarchie a kompozice: Prostorová analýza, veduty, linie vedut [J. Sedlák] ve vazbě na významy a proměnlivost hlavních pohledů na město (vedutistika). Sledování proměnlivosti obrazu města, proměnlivosti významových linií a bodů pozorování. Jaká právní (popřípadě věcná) omezení/překážky se aplikaci takového nástroje/postupu kladou? Chybí nástroj pro zpracování a provázání již nasbíraných dat v čitelném systému, z něhož by bylo možné podle relevantního klíče generovat vizuální podobu datových informací. V tomto systému by měla být integrována veškerá data deklarující poslední stav poznání památek a významových míst. Virtuální informační [4] penzum by se pak mohlo snáze prolnout s cíli územního plánování a v konečné podobě ovlivnit vystavěné prostředí. Došlo by k naplnění místa jeho virtuální pamětí, která by se stala novou hodnotou podporující vlastního genia loci. Tímto virtuálním prostředím by měl být systém GIS, který je v současnosti základní informační sítí demokratických společností EU. Ze systému GIS jsou informace přes koordinovaná rozhraní stále více zpřístupňované veřejnosti a napomáhají k rozhodování o prostorovém konceptu města a jeho hierarchii. d/01 Miroslav Cikán : Historická substance

16 literatura d/01 CAMINADA, Gion A. Tvorba míst Orte schaffen. Přednáška FA ČVUT [záznam MCA atelier], Praha CIKÁN, Miroslav. Péče o společnost, nebo objekt? In: ERA21 01/2014, Brno: ERA Média, CIKÁN, Miroslav. Rozvoj historické struktury města. In: ERA21 05/2004, Šlapanice: ERA Média, GOETHE, Johann Wolfgang von. Faust. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, HARRIES, Karsten. Etická funkce architektury. Praha: Arbor Vitae, MA19 [Magistratabteilung 19, für Architektur und Stadtgestaltung]. Wien Stadt der Weltkulturerbe [Vídeň město světového kulturního dědictví / Managementplan města Vídně k dokumentu UNESCO] [online]. Stadt Wien, MA19. [cit ]. Dostupné z: weltkulturerbe/. Miroslav Cikán : Historická substance MELKOVÁ, Pavla. Humanistická role architektury v současné společnosti. In: Zlatý řez 36, Praha: Zlatý řez, MELKOVÁ, Pavla. Prožívat architekturu. Praha: Arbor vitae, RAKOUSKO. Bundesgesetz betreffend den Schutz von Denkmalen wegen ihrer geschichtlichen, künstlerischen oder sonstigen kulturellen Bedeutung (Denkmalschutzgesetz - DMSZ). StF: BGBl. Nr. 533/1923 (NR: GP I 1513 AB 1703 s. 209). RIEGL, Alois. Moderní památková péče. Praha: NPÚ, vydání originálu SCHLORHAUFER, Bettina (Hrsg.). Fotografie DEGONDA, Lucia. Cul zuffel e láura dado Gion A. Caminada (Architektur mit den Winden Gion A. Caminada, dt. und it.). Luzern: Quart Verlag, Verlag für Architektur und Kunst GmbH, VESELÝ, Dalibor. Architektura ve věku rozdělené reprezentace. Praha: Academia, Wiener Memorandum 2005 [Vídeňské memorandum 2005] [online]. Stadt Wien 2005 [cit ] Dostupné z: https://www.wien.gv.at/rk/msg/2005/0512/022.html.

17 033 Transformační území výzkumný tým: Ing. arch. Jan Aulík Ing. arch. Jakub Fišer anotace Významná transformační území lze mj. charakterizovat velkým množstvím prázdných nebo neadekvátně využívaných ploch charakteru periferie, které se ovšem ocitají uvnitř města. Tyto plochy jsou pro budoucnost města velmi důležité. V případě Prahy vytvářejí transformační území geometrii ne zcela pravidelného okružního charakteru. V případě jiných větších měst může být geometrická forma odlišná, podstatné pro analýzu města ale je, že vyšší koncentrace transformačních území a ploch vytváří kontinuální struktury celoměstského měřítka. Tzv. střední prstenec města je jen jedním z geometrických projevů těchto souvislých struktur, které mají daleko obecnější charakter. Pro přesnější definování této části měst volíme název souvislé struktury transformačních území (SSTÚ). Ve vztahu k ostatním kategoriím výzkumného úkolu SSTÚ charakterizujeme jako soustavu jednotlivých mikroúrovní vytvářejících shluky v měřítku mezoúrovně. SSTÚ vytvářející ve městech plochy větších měřítek než lokality jsou největší poruchou a současně i největším potenciálem města. d /02 obsah 1 Úvod Významná transformační území v územním plánu Výsledky a závěry Seznam příloh d/02 Obrazové přílohy d/02 vedoucí Jan Aulík : Transformační území klíčová slova { https://vp.fa.cvut.cz/vystupy/d02/ } periferie souvislé struktury transformačních území střední prstenec města transformační území

18 ÚVOD Naše práce na výzkumném úkolu v rámci analýzy vybraných témat se zabývá zkoumáním specifických částí města, které lze zjednodušeně popsat jako území mezi historickou blokovou zástavbou a hromadnou panelovou zástavbou. Tato území vytvářejí v mapě města konkrétní shluky vykazující určitou geometrickou formu a mající i určité společné vlastnosti. Setkáváme se poměrně často s tím, že pokud někdo chce základně a rychle definovat pozici nějakého místa v prostoru mezi centrem a velkými sídlišti na okraji města, řekne, že je to ve středním prstenci města. Protože většina námi navrhovaných staveb byla zrealizována právě v tomto prostředí, které považujeme za specifické, pokusili jsme se zhodnotit, zda se jedná o skutečně urbanistickou kategorii schopnou alespoň určitého smysluplného zobecnění v diagnóze (stav těchto prostředí je povětšinou nezdravý, neuspokojivý) a v doporučení dalšího postupu. Chceme se vyhnout pouze formálním, grafickým konstruktům, ke kterým může svádět pozorování mezer mezi městskými strukturami velmi rozdílných měřítek VÝZNAMNÁ TRANSFORMAČNÍ ÚZEMÍ V ÚZEMNÍM PLÁNU významná transformační území jako součást výzkumného úkolu Pro potřebu prvního, přibližného vymezení jsme definovali toto prostředí jako střední prstenec města, a to i na základě případových studií Prahy, které jsme pro práci využívali. Po dalším zkoumání a zejména při pohledu na další města jsme shledali označení střední prstenec jako spíše popis grafického zobrazení a označení vnitřní periferie města zase jako příliš literární termín. Podstatná je zde ale především užitečnost správného označení pro konkrétní účel zadávání územních plánů a skutečnost, že tyto z většiny prázdné plochy jsou pro budoucnost města velmi důležité. Je zřejmé, že urbanistický extenzivní rozvoj Prahy směrem do volné krajiny je ukončen, nebo by alespoň měl být ukončen z důvodů, které už byly mnohokrát prokázány nízké intenzity města mimo historické jádro, vysokých nákladů na infrastrukturu a zabírání volné přírodní či zemědělské krajiny (jinou věcí je, jak velký rozsah rozpínání zástavby do volné krajiny oproti nyní viditelnému stavu představují platné ÚP a správní rozhodnutí, naplnitelné díky různým mechanismům prodlužování jako zátěž až v budoucích letech tedy slíbené město ). V případě Prahy vytvářejí transformační území geometrii ne zcela pravidelného okružního charakteru. Pracovně jsme ji nazývali střední prstenec města (dále SPM). V případě jiných větších měst může být tato geometrická forma odlišná; podstatné pro analýzu města je, že vyšší koncentrace transformačních území a ploch vytváří kontinuální struktury, které nejsou ani lokalitami, ani městskými čtvrtěmi, ale mají velké, celoměstské měřítko a jak z hlediska města, tak i krajiny jsou povětšinou selhávajícím územím. SPM je jen jedním z geometrických projevů těchto souvislých struktur, které mají daleko obecnější charakter. Pro přesnější definování této části města proto volíme název souvislé struktury transformačních území (dále SSTÚ). U souvislých struktur transformačních území převládá lineární charakter, protože jejich vznik je povětšinou spojen s výstavbou liniových staveb. Ve vztahu k ostatním kategoriím výzkumného úkolu SPM charakterizujeme jako soustavu jednotlivých mikroúrovní vytvářejících shluky v měřítku mezoúrovně. Je paralelní vrstvou k ostatním vrstvám mezoúrovně, v mnohém se zřejmě bude s nimi překrývat, není ale kompletním městem, jen jeho částí. Velmi zjednodušeně řečeno, SPM je prostředí, pro něž je potřeba skutečného územního plánu iniciační povahy nejnaléhavější. Z hlediska plánování města zde existuje časová nouze, protože zatímco územní plány postupují jenom určitým tempem, celoměstská infrastruktura a liniové stavby jsou již připraveny nebo připravovány v jiném režimu a v intencích často již nevyhovujících původních územních plánů. Nastává tak situace, kdy urbanistická struktura velké části měst není ještě určena, ale její budoucí podobu do značné míry predikují inženýrské stavby, které jsou vždy připraveny dříve, byť dle zastaralých urbanistických doktrín. Výběr zpracovatelů, oponování i schvalování probíhá v mnohem méně transparentních procesech než u budov a jejich souborů, byť třeba velmi rozlehlých. Jsou to liniové stavby značného celoměstského rozsahu a velkých nákladů, ale jejich navrhování a posuzování je otevřeno jen poměrně úzkému okruhu akreditovaných společností a není možné v rámci běžícího procesu pořizování nového územního plánu ověřovat a měnit jejich trasy a parametry. Naopak lze předpokládat, že povětšinou budou integrovány i se svou historií a špatným zdůvodněním v časové tísni do územních plánů. Znamená to, že transformační území, kde jsou obvykle liniové stavby a inženýrská infrastruktura obzvlášť koncentrované a velmi volně vedené, potřebují jiný režim územního plánování, a to zejména režim jiných časových posloupností než ostatní části města. Jsme přesvědčeni, že tato území potřebují předcházející delší přípravu na to, aby vůbec mohla být v určitém okamžiku uchopena najednou s ostatními částmi města pro zadání územního plánu. Soustředěné struktury transformačních území vytvářející ve městech plochy větších měřítek než lokality jsou největší poruchou a současně i potenciálem města. Zvládnutí územního plánování v tomto prostředí dosud dominujících technokratických přístupů, včetně zvládnutí komplexity technické a ekonomické, pevně podřízené urbanistickým cílům, je dle našeho názoru jedním z velkých úkolů územního plánování. 2.2 hlavní témata a cíle výzkumného úkolu Prvním předpokladem pro práci s kategorií SSTÚ pro potřeby územního plánu je její přesnější definování a vyloučení všech pouze formálně grafických konstruktů, k nimž může svádět pozorování mezer mezi městskými strukturami v kontrastních měřítkách. Grafické fabulace, zjednodušování a nadsazené formulace, tedy pracovní metody, v nichž se využívá zobrazení urbanistické struktury velmi volným způsobem, například v rámci výuky navrhování, jsou zde zavádějící. Protože výchozí premisou je, že SSTÚ je současný stav území, a to stav z větší části neuspokojivý (jak sám o sobě, tak i pro sousední lokality, pro něž bývá jeho sousedství zátěží a bariérou omezující propojení s městem), je základním cílem najít nástroje v územním plánování schopné tento stav zlepšit a koordinovat jednotlivé kroky v čase. SSTÚ tedy není stavem trvalým, není to kategorie, která by se měla ve svých hranicích udržovat, naopak je to stav dočasný. Hranice SSTÚ by se měla měnit a rozsah území postupně zmenšovat, nikdy ale nezmizí zcela, a navíc se budou nová transformační území objevovat v místech dožívajících areálů. Naším cílem je: zdůvodnit nutnost specifického postupu v SSTÚ; hledat metody, jak odstranit nepřekročitelnost území a zacházet s viditelnými i neviditelnými bariérami; teoreticky otevřít potřebným změnám existující i územně schválené celoměstské stavby inženýrské a dopravní infrastruktury v procesu územního plánování (např. současná změna ZÚR je natolik dlouhá, že nemůže v rámci ÚP proběhnout). Chtěli jsme se také soustředit na schéma časové posloupnosti, která by umožnila srovnat rozdíly mezi plánovací připraveností technické a dopravní infrastruktury a přípravou kvalitních urbanistických konceptů v těchto územích. Je třeba otevřít možnosti pro potřebné změny existujících i územně schválených celoměstských staveb inženýrské a dopravní infrastruktury v procesu územního plánování. Bez této možnosti je proces územního plánování do značné míry neúčinná pasportizace historicky překonaných dokumentů. Dalším naším cílem bylo zkoumání iniciačního procesu jako vztahu mezi veřejným zájmem městským developmentem a soukromým zájmem komerčním developmentem. Souhrnně lze stanovit cíl v pojmenování, schematickém grafickém vyznačení a definování specifických postupů v souvislých strukturách transformačních území pro potřeby územního plánování. Jednotlivě jsme se potom zaměřili na dvě stránky tohoto procesu, a to na organizaci v čase a organizaci mezi soukromým a veřejným. Jsou to následující dva okruhy: 1 Postupy územního plánování v souvislých strukturách transformačních území v časové posloupnosti Jak postupovat v SSTÚ s posouzením a přípravou nezbytných změn u celoměstských staveb inženýrské a dopravní infrastruktury, jejichž územní a projektová příprava je srovnatelně dlouhá jako proces vlastního územního plánování? 2 Veřejný zájem v souvislých strukturách transformačních území Jaký je veřejný zájem na změnách, transformacích území? Jak nastavit veřejné prostředky při transformacích území, aby zajišťovaly zejména veřejný zájem? Jak zohlednit zhodnocování soukromých pozemků veřejnými investicemi do infrastruktury při transformaci území? 2.3 metoda výzkumu Pro SSTÚ, jako ostatně i pro další vrstvy města, je nezbytné nejprve popsat jejich vlastnosti. Domníváme se, že by práci zpřesnila a zrychlila shoda týmů na základních pojmech v některých případech to bude zřejmě snazší, v jiných případech bude sama shoda na pojmenování a definování jedním z výsledků výzkumu (například SSTÚ). Shodu v pojmech, jako jsou např. městský development, komerční development, iniciační kroky města, městská periferie, městská infrastruktura, považujeme za nutnou od počátku. Za důležitou věc v metodě společného výzkumu považujeme vytvoření společného slovníku. Slovník by měl být vytvářen od počátku a v souběhu s ostatní prací, nejen na základě jejího různorodého výsledku. Na počátku naší potřeby definovat, co je soustředěná struktura transformačních území, tedy máme jen přibližné pojmenování, dále pak určitou (předpokládáme s ostatními přibližně sdílenou) představu konkrétního prostředí v Praze a pokoušíme se o grafické vyznačení, u kterého předpokládáme, že přinese možnost popsání dalších obecných vlastností tohoto prostředí, určení jeho vnitřních a vnějších hranic a využitelné závěry pro územní plánování. Pro naši metodu práce jsme si potřebovali zvolit referenční území celoměstského měřítka, na kterém bychom byli schopni provést v daném rámci potřebnou analýzu. Zvolili jsme jihovýchodní kvadrant z celkového plánu Prahy [ d/02_ ]. Důvodem je naše určitá znalost této části Prahy, kde jsme od devadesátých let autory několika urbanistických studií a kde bylo realizováno několik námi navržených staveb. Zde máme potřebnou zpětnou vazbu a s časovým odstupem možnost vnímat klady i zápory dvaceti let různých zásahů. Zvolili jsme cestu postupného, střídavě ového definování a následného grafického vyznačování ploch, opětného popsání zobrazeného a nového zobrazení popsaného. Tedy jakési zahřívání (grafika, která je vždy subjektivnější a emotivnější) a ochlazování (, který je exaktnější, chladnější). Ve zvoleném d/02 vedoucí Jan Aulík : Transformační území

19 území jsme tak postupně vyznačovali plochy na základě předběžného předpokladu jejich vlastností jako součásti SSTÚ (pracovním podkladem byla mapa menšího měřítka 1 : viz d/02_001). Souběžně s tím jsme vytvářeli pokoušející se zobecnit vlastnosti jednotlivých ploch. d/02_001 Grafické zaznamenávání teoretických závěrů do map přinášelo první korekce, a to zejména v rozsahu SSTÚ a v měřítku ploch. Usilovali jsme o to, aby se jednalo vždy o kategorii skutečně urbanistickou. Pro zařazení do SSTÚ bylo třeba rozlišit plochy, které sem skutečně patří, od ploch, které jsou jenom většími selhávajícími místy v jinak stabilní urbanistické struktuře města (např. jižní předpolí Nuselského mostu). Pracovním podkladem zde byla podrobnější mapa 1 : [viz d/02_002]. Plochy zařazené do SSTÚ tak byly postupně redukovány s ohledem na předpokládanou užitečnost takové klasifikace pro potřeby územního plánování. d/02_002 Dalším krokem v naší práci byl výběr jedné rozsáhlé, dle našeho názoru referenční transformační plochy potřebné pro podrobnější zhodnocení tohoto typu území a možnosti uvedení příkladů iniciačních kroků města. V tomto případě jsme vybrali území, kterým jsme se v minulosti teoreticky zabývali a pracovně ho označujeme jako Autobusové nádraží Kačerov (dle současného velmi neintenzivního způsobu využití). Jedná se o jakýsi ostrov vytvořený kapacitními komunikacemi ulicí 5. května, Jižní spojkou a železniční tratí, který je v současné době pro pěší prakticky nepřístupný. Kromě autobusových parkovacích stání jsou na něm ještě podél Jižní spojky umístěny betonárka a další drobnější provozy. d/02_003 Toto území bylo i předmětem semestrálních projektů paralelně zadaných v ateliéru FA ČVUT v Praze a VŠUP s cílem ideově ověřit různé možnosti využití pro vnitřní rozvoj města. Pro potřebu naší práce byla z těchto projektů využita především společná část studentské práce, která definuje podmiňující transformační stavby a celoměstské vazby, které by území po transformaci mohlo poskytnout. Dále to byla společná část zabývající se vymezením redukovaného, ale intenzivního veřejného prostoru. Společnou ateliérovou práci z FA ČVUT lze chápat jako formu případové studie, zkoumající nastavení mezi soukromým a veřejným v nově rozvíjené části města, a to nejen ve smyslu prostoru, ale i ve smyslu proporce mezi svobodou a jejím omezením, které musí být vždy zdůvodněné a veřejně prospěšné. Jednotlivé studentské návrhy objektů jsou už individuálním naplněním tématu jednotlivými objekty, které ověřují předchozí regulační a parcelační zásady převedené do algoritmů. d/02_004 Návrhy studentů VŠUP ověřovaly například možnost umístit na zpřístupněný ostrov celoměstské funkce například fotbalový stadion. Optimální vzdálenost od stanice metra Kačerov mostem pro pěší a přímé dopravní napojení z Jižní spojky by umožnily řešení nárazových akcí bez nepříjemných zátěží centra města. d/02_005 Výsledkem této fáze naší činnosti, kterou by bylo možno nazvat filtrováním, jsou teoretické závěry ve formě u a grafické přílohy. Grafické přílohy zobrazují SSTÚ nejprve v celoměstském měřítku 1 : a dále v měřítku podrobnějším, schopném zobrazit vnitřní strukturu jednotlivé plochy SSTÚ [ d/02_ ]. V daném formátu naší části výzkumu jsme se podrobněji omezili pouze na jihovýchodní kvadrant Prahy, domníváme se ale, že zde lze vysledovat všechny podstatné vlastnosti SSTÚ VÝSLEDKY A ZÁVĚRY obecné závěry Naše práce je součástí týmového výzkumného úkolu zadávání územních plánů a zabývá se určitým specifickým územím uvnitř města, které není lokalitou ani čtvrtí, je samostatnou vrstvou přecházející přes tyto obvyklé urbanistické kategorie. V prostoru mezi kompaktním městem a různorodými urbanistickými strukturami na jeho obvodě existují shluky neadekvátně využívaných ploch tvořících struktury různých, většinou ale lineárních geometrií. V případě radiálně uspořádaných větších měst (Praha) jsou tyto plochy soustředěny do pásu, který má převážně okružní charakter, a vytváří tak jakýsi střední prstenec města (SPM). Jiná města nemají tyto plochy uspořádány tak jednoznačně okružně nebo vytvářejí jiné geometrické útvary, většinou lze ale vysledovat zřetelně lineární charakter. Na základě dalších vlastností těchto území vyvozujeme, že určité důležité celoměstské vztahy ve městě, které mají lineární charakter, je třeba zkoumat s přihlédnutím k jejich povaze tedy v celém jejich rozsahu a současně v poměrně podrobném měřítku. Struktury transformačních území ve středním poloměru města nejsou jediným městským jevem lineárního charakteru, podobnou specifičnost mají například vltavské břehy a nábřeží a prostředí podél významných městských radiál. SPM, na rozdíl od plánovaně vytvářených okružních tříd v místě bývalých městských hradeb (které byly symbolem modernizace v 19. století), není výsledkem žádného cílevědomého myšlenkového postupu. Naopak je slabým místem v projevu modernizace 20. století. Už z podstaty to tedy není kontinuální prostředí, ale spíše rozptýlený shluk menších jednotlivých ploch v soustředném pásu jakési mléčné dráze. Tomu odpovídají i hranice oddělující toto prostředí od sousedících urbanistických struktur zjednodušeně od historické blokové zástavby městského jádra a vnějšího pásu satelitních sídlišť. Není to pevná, kontinuální linie, ale členité rozhraní tvořené různými charaktery urbanistických struktur; přesto je nezbytné toto rozhraní pro potřebu této analýzy nějak definovat. Za přibližnou vnitřní hranici SPM pokládáme kompaktní blokovou souvislou zástavbu, vilové čtvrti, původní obce integrované do města a hromadnou bytovou zástavbu integrovanou do městské struktury. Za přibližnou vnější hranici SPM pokládáme hromadnou panelovou výstavbu na okraji města, zahradní města, původní obce na okraji Prahy a průmyslové areály. Částečně jsou obě hranice tvořeny výraznou morfologií terénu v Praze a přírodními útvary. Typickou součástí celého SPM jsou kapacitní dopravní stavby a celoměstská inženýrská infrastruktura. Pro celkovou analýzu města jsou obvykle používány analýzy zobrazující zejména radiální vztahy, které dokážou reprezentativně zobrazit hustotu zástavby, výškovou hladinu apod. ve vztahu městského jádra a periferie. Pro analýzu prázdných území uvnitř města (např. SSTÚ) jsou důležité okružní vztahy či jiné lineární vztahy, které dokážou zobrazit vazby jednotlivých ploch mezi sebou vzájemně neboli povahu jejich propojení. V celé věci může mást skutečnost, že středním prstencem města je v různých městech různých zemí míněno naprosto různé prostředí v různých jiných celkových pozicích. SPM je například definován na základě překryvu map analyzujících sociální, demografickou situaci území společně s mapou postihující stavební stav budov (Boston), jinde je středním prstencem města chápán pás zahradních měst. To, co my chápeme jako projev středního prstence města, tedy prostředí nefunkčních prázdných ploch a urbanistické nestability mezi předměstím a městským centrem, je v Liverpoolu označováno jako součást městského jádra urban core. Jestliže bylo prostředí SPM Prahy předběžně definováno jako pás mezi historickou blokovou zástavbou a mezi hromadnou panelovou zástavbou, je při bližším zkoumání map patrné, že je to opravdu velmi přibližné. Stejně tak je velkým zjednodušením pojmenování tohoto pásu jako prostoru ve spáře mezi tradičním a modernistickým městem. Je zřejmě třeba vyloučit z uvažování jakožto SPM hromadnou bytovou zástavbu menšího rozsahu integrovanou do města (příklad sídliště Zelená liška), a naopak přijmout do této kategorie torza izolované blokové zástavby. Obecně lze konstatovat, že v SPM se vyskytují torza téměř všech dalších typů obvyklých urbanistických kategorií volné krajiny, bývalé vesnické zástavby, průmyslových zón, zahradních měst. SPM není kontinuálním územím urbanistických struktur, je to spíše soubor ploch v území, kde dříve existovala periferie. Ta se ale z určitých důvodů dále neintegrovala do města a stala se z ní periferie uvnitř města. Vyskytuje se zde četněji než jinde tzv. území nikoho. Architekt Ignasi de Solà-Morales nalezl pro tyto lokality termín terrain vague jsou to místa zastaralá (překonaná) nebo dysfunkční, která narušují jinak definovanou, organizovanou a soudržnou urbánní strukturu. Jedná se např. o prostory pod mosty, v okolí komunikací, opuštěné parcely, chátrající průmyslové areály apod. Další podobný existující termín je urban gap. Naším závěrem je, že přes všechny negativní charakteristiky je právě toto prostředí hlavním místem pro rozvoj města, schopným dobře reagovat na jeho aktuální potřeby v čase. V případě správně připravené strategie umožňuje jeho rozvoj dobrá vazba na centrum města i velké obytné či výrobní soubory po jeho okraji, dobrá dopravní dostupnost, stejně jako existence kapacitní infrastruktury v jeho rámci. Paradoxně jeho hodnotou může být i jeho fragmentárnost a převažující absence jasných urbanistických vazeb, která nabízí možnosti pro recyklaci a řešení nových potřeb města. Předpokládáme také, že tato skutečnost je, spolu s částí existujících a reálně neměnných elementů určujících dnešní prostředí SSTÚ (liniové stavby, fragmenty, morfologie), jednou z jeho charakteristických vlastností, kterou si tato část města do určité míry dále ponechá a jež bude i nadále ovlivňovat jeho prostorovou skladbu a charakter využití. Zjednodušený předpoklad mechanické metamorfózy SSTÚ do tradičního městského prostředí proto považujeme nejen za nereálný, ale zřejmě také za nežádoucí. Vedle základního selhávajícího charakteru tady je i řada existujících méně zřetelných hodnot, které stojí za to zachovat. Kontinuálnost a linearita SSTÚ nejsou neseny městskými urbanistickými strukturami, ale především liniovými inženýrskými stavbami, zejména dopravními (například železnice, městské dopravní okruhy). Tyto stavby jsou i s velkým rozsahem okolních zbytkových ploch, vzniklých jejich dobovým rozmáchlým koncipováním, podstatnou součástí SSTÚ a významně ovlivňují i ostatní plochy SSTÚ. Jsou natolik provázány s transformačními územími, že pokud bude uvažováno o jejich změně, bude to nutně i změna liniových staveb. Negativním důsledkem těchto staveb je skutečnost, že vytvářejí bariéry různého typu bariéry v potřebném propojení s městem, bariéry ve srůstání města, bariéry rozvoje uvnitř města, bariéry pro pěší a cyklistický pohyb ve městě. Omezení vyvolaná těmito stavbami daleko překračují jejich vlastní hranice a zasahují obvykle hluboko do ostatních ploch. Jsou to zejména hlukové zátěže a zplodiny z dopravy a ochranná pásma mechanicky odvozená z jejich extravilánového průběhu. Pozitivním důsledkem těchto staveb je dobrá (nebo minimálně snadno vytvořitelná) dopravní dostupnost území SPM. Dále je to skutečnost, že zbytkové plochy u dopravních staveb v SSTÚ znamenají určitou rezervu pro rozvoj města bez zatěžování městského jádra automobilovou dopravou a bez větších nákladů, protože jsou obsloužitelné městskou hromadnou dopravou, zejména při využívání železnice typu S-Bahn. Možným potenciálem kapacitních dopravních staveb v SSTÚ je možnost, že při racionálním, přiměřeném a úspornějším novém uspořádání těchto staveb vzniknou plochy, které je možné chápat jako další rezervu pro urbanistický rozvoj uvnitř města. Další silnou bariéru tvoří v SPM kapacitní inženýrská infrastruktura, zejména celoměstské přenosové soustavy vysokého napětí a ochranná pásma kapacitních podzemních sítí. Odstranění nebo překonání části bariér způsobených kapacitními liniovými stavbami je do určité míry d/02 vedoucí Jan Aulík : Transformační území

20 možné, je ale většinou spojeno s náklady přesahujícími možnosti jednotlivých vlastníků pozemků. Na druhé straně jednoduché převedení těchto nákladů na město a výnosů ze zhodnocení pozemků na soukromý sektor pravděpodobně není v souladu s veřejným zájmem. Domníváme se, že je třeba zavést pro situace, kdy prokazatelně žádoucímu rozvoji města brání nějaké celoměstské liniové stavby, pojem iniciační proces ve městě. Iniciační proces ve městě si představujeme jako soubor kroků vedoucích k větší integraci určitých vyhodnocených částí SSTÚ do struktury města a jejich otevření pro urbanistický rozvoj uvnitř města. Iniciační proces ve městě nechápeme jen jako proces územního plánování, ale jako proces daleko obecnější a širší, který by měl být zakončen realizací iniciačních staveb v místech územním plánováním stanovených a skutečným otevřením území novému rozvoji. Takový proces by znamenal složitější vztahy účastníků a sdružované financování z různých zdrojů, než je v současné praxi obvyklé, tedy nutně dohody v konkrétním harmonogramu. Byl by pro něj zřejmě nezbytný odpovídající územněplánovací podklad. Domníváme se, že v současné podobě žádný z běžně používaných nástrojů urbanistického plánování neodpovídá v plném rozsahu potřebě prostorového, časového a finančního organizování vnitřního urbanistického rozvoje města v SSTÚ. Projevuje se to i v chybějící vrstevnatosti mezioborové spolupráci zahrnující ekonomické, demografické, sociologické a další předpoklady. 3.2 kritéria pro zařazení transformačních ploch do souvislých struktur transformačních území Stanovení hranic SSTÚ musí probíhat v přímé vazbě na stanovení společných vlastností ploch do těchto struktur zařazovaných. Na rozdíl od poměrně jasně definovatelných vlastností města v ostatních jeho částech městského jádra, vnějšího prstence města a suburbie je u SPM složitější tyto vlastnosti exaktním způsobem stanovit. Je to z důvodu velké nesourodosti tohoto prostředí, mimo jiné také proto, že obsahuje kromě ploch dopravní infrastruktury a indiferentních prázdných ploch také fragmenty ze základních okolních urbanistických struktur. Tyto fragmenty původních samostatných obcí pohlcených později městem, obytné blokové zástavby vilových čtvrtí, výrobních areálů i zeleně jsou ale vesměs v selhávajícím nebo nekompletním stavu, v neživotaschopném rozsahu s nepřiměřenými okolními podmínkami a s přetrhanými vazbami k okolí. To je okolnost, která ztěžuje přesnější stanovení vlastností SSTÚ. Část ploch v SSTÚ má některé vlastnosti shodné se sousedními (městské jádro, vnější prstenec města), ale jejich základní charakter je jiný. Spíše než k exaktnímu vymezení vnějších a vnitřních hranic se nakonec kloníme k obecnějšímu definování SSTÚ jako souboru ploch mezi kompaktní, souvislou blokovou zástavbou městského jádra a hromadnou bytovou zástavbou na obvodu města. V zájmu města je iniciovat změny vedoucí k vnitřnímu urbanistickému rozvoji. Při další práci v jihovýchodním kvadrantu Prahy jsme dospěli k závěru, že pokud má mít systematické zavedení kategorie SSTÚ do územního plánování nějaký smysl, potom je definování společných vlastností pro zařazování konkrétních ploch do této kategorie prvním nutným krokem a musí být stanoveno na základě jednoznačného vyhodnocení. Toto vyhodnocení jsme nastavili tak, že konkrétní transformační plocha s určitým předběžným předpokladem bude zařazena do SSTÚ na základě splnění více než jednoho z následujících kritérií: území s plochou a složitostí vyžadující urbanistickou přípravu; území uvnitř prázdná, neadekvátně využívaná, bez zřetelného urbanistického uspořádání (území s malou intenzitou využívání); území narušující okolní, jinak organizovanou a soudržnou urbanistickou strukturu (prostory pod a okolo mostů, v okolí komunikací, pod rozvody vysokého napětí, opuštěné areály apod.); území vytvářející bariéry různého typu (bariéry v potřebném propojení s městem, bariéry ve srůstání města, bariéry rozvoje uvnitř města, bariéry pro pěší a cyklistický pohyb ve městě); území, na nichž nákladné iniciační stavby (městská hromadná a železniční doprava, inženýrská infrastruktura) již existují, ale nejsou využívány. 3.3 navrhovaná časová posloupnost územního plánování v sstú v kontinuálním procesu Většina potřebných větších změn ve městě, a v transformačních územích zvláště, je podmíněna změnami v koncepci dopravních staveb a inženýrské infrastruktury. Územní příprava těchto staveb se pohybuje v obdobných nárocích na čas jako samo územní plánování, ale dosavadní koordinace a propojenost mezi obojím je nedostatečná. Při složitosti celoměstských inženýrských liniových systémů je třeba mít v dostatečném časovém předstihu před zadáním územního plánu ověřené možnosti jejich změn a úprav včetně ekonomického posouzení. To nezbytně vyvolává potřebu urbanistických studií, které určí potřebnost takových změn a zobrazí kolize mezi existujícím stavem území a jeho žádoucí transformací. Urbanistické studie by tedy měly být prvním krokem územního plánu a zahájením procesu ekonomického posuzování změn v území. Další důležitou věcí je zajistit možnost, aby bylo možné na základě objektivně zjištěných podrobnějších znalostí v procesu územního plánování upravit zpětně předchozí dokumenty (např. možnost na základě podrobnějších a aktuálnějších průzkumů a rozborů operativně upravit Zásady územního rozvoje). V současnosti je obecně velmi malá prostupnost mezi jednotlivými dokumenty a možnost přehodnotit celek na základě nově zjištěného důležitého detailu. V SSTÚ doporučujeme následující postup v územním plánování: 1 Urbanistické studie s ekonomickým posouzením (optimálně v předstihu nebo jako součást průzkumů a rozborů). 2 Určení ploch veřejného zájmu a celoměstských iniciačních staveb k podrobnější přípravě technické a ekonomické. 3 Určení klíčových staveb celoměstské inženýrské infrastruktury k podrobnější přípravě technické a ekonomické. 4 Podrobnější materiály dle bodu 2. a 3., vyžadující delší dobu zpracování než běžné průzkumy a rozbory, se stanou součástí standardních průzkumů a rozborů. 5 Dále obvyklý postup územního plánu koncept a čistopis. 6 Projektová příprava vyvolaných a podmiňujících investic. 3.4 veřejný zájem v transformačních územích V současné době existuje kategorie veřejně prospěšných staveb, zajišťující prostor a koridory pro bazální funkce města. Postrádáme ale jednoznačné definování veřejného zájmu v transformačních územích, které by bylo spojeno s kroky vedoucími ke změnám a mimo jiné dokázalo tyto změny zdůvodnit a ekonomicky vyhodnotit. Vymezení plochy pro veřejně prospěšnou stavbu by mělo být jen částí procesu, který by tím neměl končit. Tak jako regulační plány prohlubují podrobnost v definování urbanistické struktury, podrobnější definování dopravních staveb a jejich územní umisťování by měly být v určitých případech součástí územního plánování, a nikoli výkonem dodavatele stavby. Veřejným zájmem pro transformaci území může být: žádoucí vnitřní rozvoj města, získání jeho větší hustoty a intenzity s menšími náklady na budování infrastruktury a její provozování; ochrana volné krajiny před extenzivním rozvojem; rezerva pro veřejné městské stavby a přirozené posouvání městských funkcí z centra k obvodu (sportovní stadiony); rezerva pro významné stavby soustřeďované z oblastí mimo extravilán do města (výzkumné ústavy). 3.5 veřejné investice v transformačních územích V této části našeho tématu jsme došli k závěru, že ekonomické posuzování iniciačních postupů v SSTÚ by mělo být součástí územního plánu, ale také že pro to nelze připravit jednoduchou šablonu. Obecně platí, že postoupení územního umisťování a ekonomických souvislostí až do procesu dodávky stavby je pro město nevhodné, přestože je administrativně pohodlné. Současně se ale v této problematice začíná prolínat územní plánování s dalšími nástroji organizace společnosti obecně. Zajištění veřejného zájmu ve směřování veřejných investic musí být v územním plánu přesto obsaženo od jeho počátku, tedy už jako součást urbanistických studií. Podrobnost a profilace ekonomické části se musejí odvíjet od konkrétního území a částí zdůrazněných urbanistickou studií. Ekonomická vyhodnocení by měla mít podobu jakési urbanistické studie proveditelnosti (feasibility study). Ekonomické souvislosti mezi iniciací, investicemi z veřejných prostředků města a soukromým sektorem (zhodnocováním soukromých pozemků a soukromých projektů) jsou složitou problematikou daleko přesahující rámec územního plánování. Je ale třeba, aby byly tyto souvislosti v územním plánu poprvé nastaveny. Je třeba hledat metodu korektního organizování a nezávislého ekonomického vyhodnocování iniciačních kroků města jako součásti procesu územního plánování. Smyslem by měla být synergie mezi veřejnými a soukromými prostředky s transparentně dokumentovanými efekty. Příkladem může být třeba nová trasa metra procházející územím s nízkou intenzitou zastavění a stanicemi v sousedství převážně nezastavěných ploch. Je samozřejmě v zájmu města, aby u stavby tak výkonného přepravního systému, velkých iniciačních schopností pro rozvoj města a velkých finančních nákladů existoval odpovídající urbanistický koncept v místě stanic, a to napříč vlastnickými vztahy. Je žádoucí integrovat vestibuly do objektů okolní urbanistické struktury koordinovat inženýrské sítě tak, aby se bezprostředně u stanic dalo stavět, a podobně. d/02_006 Je třeba zohlednit zhodnocení soukromých pozemků v okolí stanic a zapojit soukromý sektor do spolufinancování stavby, například realizací části periferií vstupů do metra. d/02_007 Na příkladu projektované trasy metra D, s níž jsme se měli možnost blíže seznámit v roce 2012 a jejíž příprava se zřejmě nezadržitelně blíží realizaci, žádný z takových přístupů nakonec nebyl uplatněn. Možná urbanistická integrace do městské struktury je na úrovni osmdesátých let. Při organizaci změn v území je třeba stanovit: rozhraní mezi městským developmentem a komerčním developmentem; nastavení veřejných prostředků do investičních a iniciačních kroků města tak, aby zajišťovaly veřejný zájem; způsoby participace soukromého sektoru při zhodnocování soukromých pozemků veřejnými investicemi (integrace městských a soukromých staveb v územním plánování, PPP projekty, daňové nástroje). d/02 vedoucí Jan Aulík : Transformační území

Metodika zadávání územních plánů Metodika / normativní dokument týmu hlavního řešitele

Metodika zadávání územních plánů Metodika / normativní dokument týmu hlavního řešitele [b] Metodika zadávání územních plánů Metodika / normativní dokument týmu hlavního řešitele České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009

Více

ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ. 23.4.2012 Lidová škola urbanismu Územní plán jako nástroj Lukáš Vacek lksvck@gmail.com

ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ. 23.4.2012 Lidová škola urbanismu Územní plán jako nástroj Lukáš Vacek lksvck@gmail.com ÚZEMNÍ PLÁN JAKO NÁSTROJ Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Architektonické a urbánní intervence Stavba a přetváření měst Zakladatelské počiny Architektonické

Více

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky

Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky Využití znalostních systémů v péči o nemovité památky specifika evidence, diagnostiky a návrhu oprav poruch z pohledu památkáře Petr Kuneš Péče o stavební památky V praktické památkové péči neexistuje

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1

NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY. prosinec 2007. Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 NÁVRH ZADÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU HAVRANÍKY prosinec 2007 Návrh Zadání ÚP Havraníky Stránka 1 Městský úřad ve Znojmě, odbor rozvoje (dále jen úřad územního plánování), který na žádost obce Havraníky pořizuje

Více

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.

Letní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2007 / 2008 kód

Více

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.

Zimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód

Více

Metodika zadávání územních plánů Závěrečná zpráva Recenze Resumé konzultantů

Metodika zadávání územních plánů Závěrečná zpráva Recenze Resumé konzultantů [z] Metodika zadávání územních plánů Závěrečná zpráva Recenze Resumé konzultantů České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury České vysoké učení technické v Praze Fakulta architektury / Czech

Více

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr.

Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí. Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Posouzení vlivů Programu rozvoje Libereckého kraje 2007-2013 na životní prostředí Veřejné projednání Liberec, 9. srpna 2007 Mgr. Michal Musil Obsah prezentace Základní informace o SEA Metodický přístup

Více

Inovace systému kvality sociálních služeb

Inovace systému kvality sociálních služeb Individuální projekt Inovace systému kvality sociálních služeb Newsletter 29 říjen 2014 Aktuální dění v realizaci veřejné zakázky najdete na webu MPSV, odkaz http://www.mpsv.cz/cs/11748. Ohlédnutí za Metodickými

Více

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí

Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nizozemský systém prostorového (územního) plánování vychází z celkové organizace veřejné správy, která je

Více

GIS Libereckého kraje

GIS Libereckého kraje Funkční rámec Zpracoval: Odbor informatiky květen 2004 Obsah 1. ÚVOD...3 1.1. Vztah GIS a IS... 3 2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU...3 2.1. Technické zázemí... 3 2.2. Personální zázemí... 3 2.3. Datová základna...

Více

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D.

ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2009 / 2010 kód pro zápis do KOS: 104 VYPSANÉ ATELIÉRY:

Více

Příloha č. 2. Komunikační strategie

Příloha č. 2. Komunikační strategie Příloha č. 2 Akčního plánu rozvoje MA21 MSK na léta 2010-2011 Návrh Komunikační strategie OBSAH: 1. ÚVOD...3 2. NÁVRH KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE...4 2.1. CÍLOVÉ SKUPINY...4 HLAVNÍMI CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU

Více

připravit nový návrh Územního plánu Prahy

připravit nový návrh Územního plánu Prahy Stavební fórum 2008 Programové prohlášení Rady hlavního města Prahy pro volební období 2006 2010 Praha město pro život Hlavním úkolem v oblasti územního plánování je připravit nový návrh Územního plánu

Více

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě

Strategický cíl 4 Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Funkční a esteticky kvalitní prostředí ve městě Tvář města v široce pojatém estetickém slova smyslu především pak jeho část, kterou nazýváme sdíleným veřejným prostorem, reflektuje hodnotový systém jeho

Více

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT)

Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Příloha č. 3. Charta projektu plné znění (pro jiné OSS než MŠMT) Charta projektu má za cíl poskytnout úplné a pevné informační základy pro schválení projektu. Následně je Charta projektu rozpracována do

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií

Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií Úskalí tvorby a implementace vnitrouniverzitních předpisů v oblasti duševního vlastnictví a transferu technologií Eva Janouškovcová 9. října 2012 1 Obsah Funkce univerzity Význam a podmínky transferu technologií

Více

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5.

PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE. PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. Mgr. Jiřina Sojková, Státní zámek Sychrov, 21. 23. 5. 2012 APSYS Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě

Více

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B)

Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Příloha 4 Autorita pro řízení systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR (podrobněji viz podkladové materiály pro 5. kulatý stůl příloha 3 B) Instituce zodpovědná za oblast VaVaI (ať již ministerstvo s centrální

Více

Představení projektu Metodika

Představení projektu Metodika Představení projektu Metodika přípravy veřejných strategií Strategické plánování a řízení v obcích metody, zkušenosti, spolupráce Tematická sekce Národní sítě Zdravých měst Praha, 10. května 2012 Obsah

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu

K vývoji aktivit v organizaci výzkumu Odborná skupina Organizace výzkumu ČFS JČMF K vývoji aktivit v organizaci výzkumu se zaměřením na hodnocení výsledků Akademické fórum XI 11. březen 2010 Praha Legislativa 2002 až 2009 Zákon 130/2002 Sb.,

Více

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH. metodický pokyn VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH metodický pokyn Úvod Související pojmy Související legislativní předpisy Vyhodnocení účelného využití

Více

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI)

Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Zásady institucionálního hodnocení VaV připravovaného v rámci Ipn Metodika (Efektivní systém hodnocení a financování VaVaI) Daniel Münich garant klíčové aktivity #2 KRE 2012, Národní technická knihovna,

Více

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008)

Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) Celková strategie hodnocení programu iniciativy EQUAL v České republice (pro období 2004-2008) 1. Základní aspekty Obsah: 2. Monitoring a evaluace 3. Hodnocení implementace 4. Hodnocení principů Programu

Více

Informace a znalosti v organizaci

Informace a znalosti v organizaci Informace a znalosti v organizaci Vladimíra Zádová Postavení informací a znalostí z hlediska úspěšnosti firmy Vnitřní faktory Rámec 7S faktorů úspěchu firmy [ Mc Kinsey ] Struktura Strategie Systémy Spolupracovníci

Více

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011

Deinstitucionalizace v České republice. 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Deinstitucionalizace v České republice 3. Fórum poskytovatel ov služieb 2. února 2011 Situace v České republice Nízký počet pracovníků v přímé péči Nedostatek odborných pracovníků Nedostatečná kvalifikace

Více

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í

ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE N Á V R H Z A D Á N Í Plzeň, 2012 ZMĚNA Č. 2 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE VŘESKOVICE NÁMĚT Č.1 NÁVRH ZADÁNÍ Zpracoval pořizovatel: MěÚ Klatovy odbor výstavby a územního

Více

Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015

Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015 Příloha č.: 11 Počet stran přílohy: 4 Hodnotící kritéria programu RRC/07/2015 Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji 2015 (dále jen program ) (schváleno usnesením rady kraje č. /. ze dne 14. 7.

Více

Politika architektury a stavební kultury rozvoj ve všech oblastech

Politika architektury a stavební kultury rozvoj ve všech oblastech Politika architektury a stavební kultury rozvoj ve všech oblastech Petr Křenek oddělení územního plánování Krajský úřad Karlovarského kraje Politika architektury a stavební kultury http://www.mmr.cz/cs/stavebni-rad-a-bytova-politika/uzemni-planovani-a-stavebni-rad/koncepce-strategie/politika-architektury-astavebni-kultury-ceske-rep

Více

Role Evaluační jednotky Národního orgánu pro koordinaci v programovém období 2014-2020

Role Evaluační jednotky Národního orgánu pro koordinaci v programovém období 2014-2020 Role Evaluační jednotky Národního orgánu pro koordinaci v programovém období 2014-2020 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR NÁRODNÍ ORGÁN PRO KOORDINACI Kateřina Gregorová Evaluace ve světle nových příležitostí,

Více

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě

Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Evaluace jako součást tvorby a implementace strategických dokumentů v české veřejné správě Příspěvek do panelu Metodologické výzvy v rámci konference Evaluace pro budoucnost Praha, 30. května 2012 Obsah

Více

Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016

Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 Vyhlášení centralizovaného rozvojového programu pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 I. Vyhlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje níže uvedený centralizovaný

Více

P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů

P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů projekt realizovaný v rámci programu partneři: Masarykova univerzita Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 Krajská hospodářská komora

Více

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC

I. Fáze analýzy vzdělávacích potřeb úředníků ÚSC PREZENTACE VÝSTUPŮ PROJEKTU v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0069 Tvorba vzdělávacích programů pro strategické řízení rozvoje měst a obcí I. Fáze analýzy vzdělávacích

Více

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání

Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace. rního vzdělávání Strategie transformace vybraných VOŠ a integrace do terciárního vzdělávání Michal Karpíšek, David Václavík Členové expertního týmu IPn Reforma terciárního vzdělávání Semináře pro VOŠ Praha a Brno, 10.

Více

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti

MF poř. č. 16. Název legislativního úkolu. návrh zákona o kolektivním investování. Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF poř. č. 16 I. Název legislativního úkolu návrh zákona o kolektivním investování Předkladatel Spolupřed- kladatel 1 Stanovený termín předložení vládě Předpokládaný termín nabytí účinnosti MF -- 08.12

Více

Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování

Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování Urbanistická koncepce a kompozice v územním plánu Doporučený obsah textové části územního plánu a způsob vyjádření

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 STANOVISKO. Ministerstva životního prostředí MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne 11. srpna 2009 Č.j. : 61970/ENV09 STANOVISKO Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování

Více

Aktuální stav příprav programového období

Aktuální stav příprav programového období Aktuální stav příprav programového období 2014 2020 Mgr. František Kubeš Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Regionální rozvoj mezi teorií a praxí 5 29. května 2014, Pardubice PŘÍKLADY PROJEKTŮ ALOKACE NA

Více

Informace o přípravě nového programového období

Informace o přípravě nového programového období Informace o přípravě nového programového období Ústí nad Labem, 7. 2. 2011 Příprava nového programového období S blížícím se koncem programového období 2007-2013 se do popředí zájmu dostává problematika

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání

Více

Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU. pro rok 2015

Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU. pro rok 2015 Vyhlášení Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU pro rok 2015 Na základě Směrnice rektora JAMU č. 5/2013 vyhlašuji soutěž Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU pro rok 2015 (dále

Více

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich

Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Metodika k navrhování územních rezerv a rozhodování podle nich Co je územní rezerva V které územně plánovací dokumentaci vymezit územní rezervu Kdy vymezit územní rezervu Jak vymezovat územní rezervu Jak

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 3 ze dne 5. prosince 2007 ke Kritériím pro výběr projektů Operačního programu Praha

Více

HABITAT III Bytový dům v kontextu městského bloku Praha Smíchov

HABITAT III Bytový dům v kontextu městského bloku Praha Smíchov Ústav NAUKY O BUDOVÁCH č. 15118 Vedoucí ústavu: doc. ing. arch. Michal Kohout ATELIÉR KOHOUTICHÝ Doc. ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D., Ing. arch. Filip Tittl Zimní semestr 2015 /

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ČEČELOVICE TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ Projektant: Ing.arch. Štěpánka Ťukalová, UA PROJEKCE, Boleslavova 30, 370 06 České Budějovice Pořizovatel: Městský úřad Blatná, odbor výstavby

Více

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti

Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Metodika diverzity a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti Závěrečný workshop Praha, 16. června 2015 (TA ČR č. projektu TD020134) Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Projekt: Metodika řízení

Více

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS

Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Nová koncepce elektronického zdravotnictví pro období 2014 + 17. ročník konference ISSS Programové prohlášení vlády určuje jako jeden ze svých hlavních cílů: - zvyšování kvality zdravotnické péče - zvyšování

Více

CÍLOVÉ CHARAKTERISTIKY KRAJINY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Územní studie metodická část

CÍLOVÉ CHARAKTERISTIKY KRAJINY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Územní studie metodická část CÍLOVÉ CHARAKTERISTIKY KRAJINY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Územní studie metodická část květen 2013 ŘEŠITELSKÝ TÝM Atelier T-plan, s.r.o. RNDr. Libor Krajíček Mgr. Alena Kubešová, Ph.D. Ing. Michal Nosál

Více

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH)

ZADÁNÍ ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC (NÁVRH) ZADÁNÍ (NÁVRH) ZMĚNY Č.3 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE RADVANEC Pořizovatel: Městský úřad Nový Bor stavební úřad a úřad územního plánování Nám. Míru 1, 473 01 Nový Bor návrh ZADÁNÍ pro zpracování změny č.3 územního

Více

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování

D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování D.3.1 Vzájemné vazby nástrojů územního plánování Vazby nástrojů územního plánování Nástroje územního plánování jsou vzájemně provázány horizontálně i vertikálně. Provázanost nástrojů územního plánování

Více

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT

1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT 1. POŽADAVKY NA ZÁKLADNÍ KONCEPCI ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, VYJÁDŘENÉ ZEJMÉNA V CÍLECH ZLEPŠOVÁNÍ DOSAVADNÍHO STAVU, VČETNĚ ROZVOJE OBCE A OCHRANY HODNOT JEJÍHO ÚZEMÍ, V POŽADAVCÍCH NA ZMĚNU CHARAKTERU OBCE,

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše úvodní jednání 3. 4. 2012 Program 1. Představení SPF Group a. Profil firmy b. Významné reference 2. ISRR Krkonoše a. Výstupy b. Harmonogram c. Organizace

Více

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe

Nadpis článku: Zavedení speciálního nástroje SYPOKUB do praxe Oborový portál BOZPinfo.cz - http://www.bozpinfo.cz Tisknete stránku: http://www.bozpinfo.cz/josra/josra-03-04-2013/zavedeni-sypokub.html Články jsou aktuální k datumu jejich vydání. Stránka byla vytvořena/aktualizována:

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny Účelem zákona je přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás a k šetrnému hospodaření

Více

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY

ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY ZMĚNA č.2 ÚZEMNÍHO PLÁNU DUŠNÍKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ (Ve smyslu 18, resp. 50 zákona č.183/2006 Sb., v rozsahu přílohy č.5 vyhlášky č.500/2006sb.) POŘIZOVATEL:

Více

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR

Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Nová etapa v zadávání veřejných zakázek revoluce v roce 2016, aneb taky co nového v elektronizaci přezkumu a auditu Podmínky pro naplňování principů 3E při přípravě a zadávání veřejných zakázek v ČR Martin

Více

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal

Sociální inovace. Mgr. Ivo Škrabal Sociální inovace Mgr. Ivo Škrabal Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Inovace Sociální inovace Příklady Sociální ekonomika teorie o má za úkol hledat a vytvářet příležitosti pro osoby ohrožené

Více

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU v období 2014+ ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+ zpracovatel Realizační

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha

Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Příklady revitalizací a konverzí vesnických objektů v studentských projektech Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT Praha Ing. arch. Tomáš Efler Ústav památkové péče - FA ČVUT Praha - teoretické

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice.

Cílem grantové výzvy je podpořit rozvoj veřejných městských prostranství v České republice. Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2014 v programu Parky (dále jen grantová výzva ). Program Parky pomáhá městům rozvíjet veřejná prostranství, která vycházejí z potřeb jejich

Více

Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012

Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012 Společná tvorba územního a strategického plánu města Dobříš 2008 2010 Aktualizace 2012 Praha 10. května 2012 Ing. Dagmar Smrčinová, Ph.D. Ing. Kateřina Boukalová smrcinova@mestodobris.cz www.mestodobris.cz

Více

Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže

Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže Centra kompetence Informační seminář k vyhlášení 2. veřejné soutěže Veronika Chudlarská Obsah prezentace informace o programu vyhlášení 2. veřejné soutěže elektronická přihláška Centra kompetence informační

Více

LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE

LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE LEGISLATIVNÍ ASPEKTY MINIMÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ MOVITÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ A PROBÍHAJÍCÍ PROJEKTY VÝZKUMU A VÝVOJE Národní galerie v Praze 10. června 2013 Pavel Jirásek Eva Polatová, Petr Svoboda, Martin

Více

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova

Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Kvalita venkovského

Více

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj

Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj Foto: František Maršálek Ústav územního rozvoje Územní plánování v obci a udržitelný rozvoj (metodika pro obce) Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Informace o metodice Metodika je výstupem výzkumného

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo pro místní rozvoj VÝZKUMNÝ PROGRAM MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ NA LÉTA 200 2011 Název: VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO VEŘEJNOU SOUTĚŽ VE VÝZKUMU A VÝVOJI

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti

Více

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh

průmysly HUDBA Studie o sociálně ekonomickém potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice Lenka Dohnalová 2010 návrh Kulturní a kreativní průmysly v České republice Přehled o stavu jednotlivých odvětví (architektura, design, reklama, film, hudba, knihy a tisk, scénická umění, trh s uměním, TV a rozhlas, videohry, kulturní

Více

IPn Metodika - Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací

IPn Metodika - Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací IPn Metodika - Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací Ing. Viera Hudečková, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, expert klíčové aktivity Informační

Více

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní

Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í. Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní Z X 5 0 4 H o d n o c e n í v l i v ů n a ž i v o t n í p r o s t ř e d í Vybrané metody posuzování dopadu záměrů na životní prostředí. ř Posuzování dopadu (impaktu) posuzované činnosti na životní prostředí

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací

MIKROEKNOMIKA I. Základy teorie a typologie neziskových organizací MIKROEKNOMIKA I Základy teorie a typologie neziskových organizací Opodstatnění existence neziskových organizací 1) Opodstatnění svobody sdružování Brzdy svobody sdružování Charita a filantropie Kořeny

Více

Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací (IPN Metodika)

Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací (IPN Metodika) Efektivní systém hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací (IPN Metodika) Jitka Moravcová Zasedání dozorčí rady 10.10.2013 www.metodika.reformy-msmt.cz Obsah Podstatné změny v projektu Veřejná

Více

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková

Návrh územních systémů ekologické stability. Sestavila: Eva Boucníková Návrh územních systémů ekologické stability Sestavila: Eva Boucníková ÚSES je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií: Rozmanitost

Více

Tým pro podporu akademické komunikace. Eva Dibuszová

Tým pro podporu akademické komunikace. Eva Dibuszová Tým pro podporu akademické komunikace Eva Dibuszová Národní technická knihovna, 20.11.2015 Co transformace přinesla NTK Posílení a upevnění hybridní formy řízení, které je typické pro akademické prostředí.

Více

Územní studie veřejného prostranství

Územní studie veřejného prostranství Územní studie veřejného prostranství Metodický návod pro pořízení a zpracování Rozvoj ve všech oblastech www.mmr.cz Obsah A Úvod... 1 A.1 Komu je metodický návod určen... 1 A.2 Kdo je autorem metodického

Více

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D.

Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE. architektonická studie. autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. Atelier GNS s.r.o. OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie autor: Ing. arch. Martin Navrkal, Ph.D. 10/2012 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE investor: autor: OBECNÍ DŮM MOUTNICE architektonická studie Obec Moutnice,

Více

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ

NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ NÁVRH ZADÁNÍ ZMĚNY Č.5 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU KOSOŘ podle 47 zákona č. 183/2006 Sb. schvalující orgán Zastupitelstvo obce Kosoř datum schválení číslo usnesení jméno oprávněné osoby podpis starosta

Více

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ

ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ

Více

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce

Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta Ústav českého jazyka a literatury Návrh ideální struktury a funkce krajské knihovny Bakalářská práce Autor: Michal Mulač Studijní program: B7202 Mediální a

Více

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR

aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické

Více

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna

GIS MĚSTA BRNA. 16. listopadu 2011. Dana Glosová, Magistrát města Brna GIS MĚSTA BRNA 16. listopadu 2011 Dana Glosová, Magistrát města Brna Pracoviště GIS OMI MMB součást Odboru městské informatiky sídlo Kounicova 67 odbory orientované na území města Brna Odbor technických

Více

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE ÚZEMÍ ZLÍN 2014-2020 Projekt Podpora vzniku Integrovaného plánu rozvoje území Zlín pro období 2014-2020 je financován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu technická pomoc

Více

Veřejná správa veřejně a správně

Veřejná správa veřejně a správně Veřejná správa veřejně a správně Ministerstvo vnitra ČR Procesní modelování agend Josef Beneš Mikulov, 9/9/2014 Veřejná správa veřejně a správně OBSAH PREZENTACE Důvody realizace Program PMA Využití procesních

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY

Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Změna č. 2 územního plánu Trhové Sviny NÁVRH ZADÁNÍ Změna č. 2 územního plánu TRHOVÉ SVINY Pořizovatel: Městský úřad Trhové Sviny, odbor výstavby, kulturních památek a územního plánování Datum: leden 2013

Více

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006

STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 STRATEGIE ROZVOJE MIKROREGIONU TOUŠKOVSKO Podklad pro schůzky pracovních skupin konané ve dnech 9. a 11. října 2006 Cíle zpracovávaného dokumentu Hlavním cílem dokumentu je vytvořit strategický dokument,

Více

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Poznámky z přednášek HUL Aktualizace zadávání a schvalování LHP LHP jako nástroj vlastníka. Historický vývoj LHP a jeho využití do současnosti. Význam LHP pro vlastníky lesů. Legislativní rámec LHP, zákony

Více

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti

Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Transformace a sloučení systému péče o ohrožené děti Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí 3. dubna 2008 Hlavní problém Ochrana dětí včr nedosahuje úrovně odpovídající úrovni vyspělých evropských

Více

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín

Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Zkušenosti s realizací ekologických auditů škol a školských zařízení ve městě Vsetín Kolektiv autorů MěÚ Vsetín: Bc. Věra Goldová Ing. Milan Půček, MBAMBA Ing. JiříTrezner Martin Kučný (SPKP Vsetín o.p.s.)

Více