Synchronizace v telekomunikačních sítích. Ivan Pravda

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Synchronizace v telekomunikačních sítích. Ivan Pravda"

Transkript

1 Synchronizace v telekomunikačních sítích Ivan Pravda

2 Autor: Ivan Pravda Název díla: Synchronizace v telekomunikačních sítích Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha 6 Inovace předmětů a studijních materiálů pro e-learningovou výuku v prezenční a kombinované formě studia Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

3 VYSVĚTLIVKY Definice Zajímavost Poznámka Příklad Shrnutí Výhody Nevýhody

4 ANOTACE Synchronizace je jedním z nejvýznamnějších procesů moderních digitálních sítí zajišťující jejich vlastní provozuschopnost a efektivní spolupráci s ostatními digitálními sítěmi. CÍLE V rámci modulu se studenti seznámí s problematikou synchronizace úzkopásmových a širokopásmových digitálních sítí a se strukturou přenášených multiplexních signálů. Dále jsou detailněji popsány jednotlivé metody synchronizace s návazností na možnosti vztahu dvou oscilátorů. Závěrečná část je věnována popisu členění spoje a povoleným hodnotám vzniku skluzů a vlastní konfiguraci synchronizační sítě, jejíž součástí je souhrn požadavků na referenční a řízené generátory. LITERATURA [1] BREGNI, S.: Synchronization of Digital Telecommunications Networks: Wiley 2002, 430 str., ISBN [2] STRNAD, L.: Digitální sítě: Vydavatelství ČVUT Praha, ISBN [3] ETSI: Normy pro ETS až 5 [4] ITU-T: Doporučení řad G.81x, G.82x, Ženeva ITU [5] ČTÚ: Návrh TNT 1417: Plán synchronizace určující požadavky na synchronizaci digitálních telekomunikačních sítí

5 Obsah 1 Úvod Úvod do problematiky Potřeba synchronizace Digitální multiplexní signály a synchronizace Synchronizace v úzkopásmových sítích Synchronizace v širokopásmových sítích Normativní dokumenty Synchronizace digitální telekomunikační sítě Metody synchronizace Možnosti vztahu dvou oscilátorů Synchronizace sítě (1/2) Synchronizace sítě (2/2) Telekomunikační a synchronizační síť Synchronizační síť Členění spoje a povolené hodnoty vzniku skluzů Konfigurace synchronizační sítě Synchronizační postupy Požadavky na generátory referenčního taktu Požadavky na řízené generátory Synchronizační spoje Vztahy sítí z hlediska synchronizace Závěrečný test... 39

6 1 Úvod 1.1 Úvod do problematiky V digitálních telekomunikačních sítích je většina kvalitativních parametrů, kterými se vyjadřuje jakost poskytovaných služeb, ovlivněna procesem synchronizace digitální sítě a opačně pomocí některých parametrů lze vyjádřit kvalitu synchronizace. Procesy při zpracování a příjmu signálu v digitálních telekomunikačních sítích se zakládají na rozhodování o velikosti digitálního signálu v rozhodovacích časových okamžicích. Navíc signál, jehož vnitřní struktura má formu časového multiplexu, ze své podstaty vyžaduje synchronizaci časových základen spolupracujících zařízení. Pokud by jednotlivá zařízení sítě neměla správně synchronizovány časové základny, docházelo by k chybnému vyhodnocování jednotlivých signálových prvků a ke ztrátám částí informace. Tyto ztráty mohou být v určitých případech (např. při přenosu řeči) zanedbatelné, avšak při přenosu datových nebo signalizačních informací mohou být naopak na závadu. Účelem synchronizace digitální sítě je zabránit ztrátám informace vznikajících při přenosu informace v rámci telekomunikační sítě. Charakteristickými parametry, vyjadřujícími kvalitu synchronizace jsou zejména: četnost výskytu specifických chyb tzv. skluzů (slips), vzniklých v důsledku nedokonalé synchronizace sítě, bitová chybovost BER (Bit Error Rate) přenášeného signálu. Hodnoty těchto parametrů jsou většinou výsledkem působení dalších parametrů, které vyjadřují kvalitu digitálního telekomunikačního signálu.

7 1.2 Potřeba synchronizace Digitální telekomunikační sítě lze provozovat řadou konkrétních technik. Základní dělení těchto technik je na techniky využívající: spojování okruhů, spojování paketů. Mezi výše uvedenými technikami, které představují nejvýznačnější případy, je celá řada dalších technik. Ty se však vyznačují svými specifickými vlastnostmi. Při spojování okruhů je všeobecně základním formátem přenášené informace tzv. rámec. Ke spojování okruhů lze též přiřadit další případy, jako spojování okruhů více přenosových rychlostí, a také rychlé spojování okruhů. Při spojování paketů je základním formátem přenášené informace tzv. paket. Ke spojování paketů lze též přiřadit rychlé paketové spojování. Perspektivní technikou, která nabývá nejširšího uplatnění zejména v širokopásmových sítích, je asynchronní přenosový mód ATM (Asynchronous Transfer Mode). Asynchronní přenosový mód je kombinací rychlého paketového spojování FPS (Fast Packet Switching) s asynchronním statistickým multiplexováním ATDM (Asynchronous Time Division Multiplex) při zavedení datagramu stálé délky, tzv. buňky. Další hlediskem, které má také význam při synchronizaci telekomunikačních sítí, je šířka frekvenčního pásma telekomunikačních sítí s ohledem na portfolio poskytovaných služeb. Vedle hlediska módu činnosti telekomunikační sítě se tak uplatňuje i hledisko šířky frekvenčního pásma. Vzhledem k tomu, že podstatou digitální komunikace jsou procesy založené na rozhodování o velikosti digitálního signálu v rozhodovacím časovém okamžiku, synchronizací časových základen, podle kterých jednotlivá zařízení sítě pracují, se omezuje počet chybných rozhodnutí. Synchronizace digitální sítě je důležitá bez ohledu na to, zda se jedná o komunikaci se spojováním okruhů v synchronním módu, nebo o komunikaci se spojováním buněk v asynchronním módu. Synchronizace digitální sítě je poměrně nezávislá na funkci vyšších vrstev referenčního modelu a lze na ni pohlížet jako na určitý autonomní problém. Při synchronizačním vztahu různých digitálních sítí vystupuje jedna síť jak celek v určitém vztahu k jiným sítím. Po technické stránce existuje několik typů synchronizačních vztahů mezi různými sítěmi, jež jsou nezávislé na provozovatelích telekomunikačních sítí. 7

8 Výsledný efekt synchronizace digitální sítě je ovlivněn šířkou frekvenčního pásma poskytované služby, např. ztrátovost buněk u ATM vyjádřená prostřednictvím bitové chybovosti. Podpůrným prostředkem synchronizace digitální sítě je tzv. synchronizační síť. Synchronizační síť má následující hlavní komponenty: řízené generátory, synchronizační spoje. Implementací metody hierarchické nucené synchronizace obsahuje synchronizační síť ještě jeden důležitý prvek tzv. generátor referenčního taktu. V synchronizační síti však může pracovat i více generátorů referenčního taktu. 8

9 1.3 Digitální multiplexní signály a synchronizace Digitální telekomunikační signál je vyjádřen formou multiplexu kanálů. Digitální multiplexní signál obsahuje jako hlavní složky složku informační (I) složku signalizační (S) a složku synchronizační (T). Všechny tyto složky jsou součástí multiplexu (M), ale je možné je vyčlenit a pracovat s nimi poměrně nezávisle, jak je přehledně znázorněno na následujícím obrázku. Jednotlivé složky multiplexního signálu Podmínkou úspěšné práce s informací je bezchybná činnost signalizace a synchronizace. Podmínkou úspěšného procesu signalizace je bezchybná činnost synchronizace. Z toho plyne, že informaci (I), signalizaci (S) a synchronizaci (T) je tedy účelné sloučit a pracovat s nimi v rámci multiplexu (M). U digitálních multiplexních signálů se rozlišení různých kanálů děje prostorově a časově, i když u širokopásmových sítí bývá interpretace časové složky odlišná od její interpretace u sítí úzkopásmových. Pro přenos a zpracování multiplexního signálu je třeba, aby byl organizován a vyjádřen v určitém formátu. U sítí úzkopásmových pracujících v synchronním přenosovém módu a u širokopásmových sítí, pracujících v asynchronním přenosovém módu, se organizace a vyjádření signálu výrazně liší. 9

10 1.4 Synchronizace v úzkopásmových sítích Multiplexní signál má rámcovou strukturu. Signál primárního multiplexu E1, používaného v Evropě, má jako základní organizační strukturu rámec s konstantní délkou 125 µs. Rámec se tedy opakuje s kmitočtem 8 khz. V rámci se nachází 256 symbolů (bitů). Přenosová rychlost primárního multiplexu E1 tedy je = 2048 kbit/s. Multiplexní hierarchie slouží ke zvětšování počtu kanálových intervalů využitelných pro přenos uživatelské informace. Počty kanálových intervalů a přenosové rychlosti v různých stupních hierarchie definuje tzv. multiplexní schéma. V současné době se prakticky využívají dvě skupiny multiplexních hierarchií: plesiochronní digitální hierarchie PDH (Plesiochronous Digital Hierarchy) s přenosovými rychlostmi až do cca 140 Mbit/s, synchronní digitální hierarchie SDH (Synchronous Digital Hierarchy) s přenosovými rychlostmi od cca 155 Mbit/s. Při využívání multiplexních signálů pro přenos taktu je třeba jejich přenosové rychlosti respektovat, popřípadě je pro účely přenosu taktu využívána tzv. kmitočtová syntéza. Předměty synchronizace v úzkopásmových sítích Přenos informace se děje převážně multiplexy PDH, SDH nebo OTH. Na synchronizaci lze pohlížet z různých pohledů podle toho, jaká složka signálu je synchronizována. Tímto způsobem tak lze odlišit několik případů. Synchronizace multiplexního signálu Signál časového multiplexu se skládá organizačně z následujících složek, které se periodicky opakují rámce, kanálové intervaly TS (Time Slots) nebo symboly (místa, bity, ). Podle toho lze na synchronizaci nahlížet jako na synchronizaci rámců, kanálových intervalů nebo symbolů (bitů, ). Přestože tyto možnosti synchronizace spolu úzce souvisejí, často se prakticky uvažují a realizují odděleně. Synchronizace sítě Multiplexní signál je přenášen po digitálních spojích a je zpracováván v uzlech telekomunikační sítě, resp. v ústřednách nebo uzlech konkrétní digitální hierarchie, a v koncových zařízeních sítě. Synchronizace sítě je synchronizací časových základen různých zařízení sítě, která jsou geograficky vzdálená. Jejím účelem je zamezení vzniku ztrát v uzlech sítě při procesu spojování. Mohla by být 10

11 provozována na základě synchronizace kteréhokoliv v odstavci výše uvedeného prvku signálu. Z praktických důvodů se při ní nejčastěji využívá taktů odvozených od bitových toků. Synchronizace digitální telekomunikační sítě je hlavním předmětem zájmu tohoto výukového modulu. Výskyt skluzů je zapříčiněn především nedokonalostmi synchronizace sítě a bezprostředně se vztahuje na úzkopásmové sítě pracující v synchronním módu a využívající principu synchronního spojování okruhů v uzlech úzkopásmových digitálních sítí. Synchronizace koncových zařízení sítě V úzkopásmových sítích pracujících v synchronním módu lze synchronizaci koncových zařízení provádět uplatněním metod synchronizace sítě směrem od nejbližšího uzlu sítě k uživatelskému zařízení. 11

12 1.5 Synchronizace v širokopásmových sítích V širokopásmových sítích se uplatňují hierarchie dvojího druhu. Jsou to multiplexy synchronní digitální hierarchie SDH a multiplexy ATM. V současné době má stále svůj význam vysokorychlostní synchronní digitální hierarchie SDH. Rychlost 155,52 Mbit/s je rychlostí základního signálu SDH, označovaného jako synchronní transportní modul STM (Synchronous Transport Module). Multiplexování v sítích SDH se děje s užitím multiplexního koeficientu m = 4. Rámce vyšších hierarchických signálů SDH mají označení STM-N, kde N označuje příslušný hierarchický stupeň. U SDH je dodržována konstantní doba trvání rámce 125 µs. Širokopásmové sítě založené na užití principu ATM představují prostředek přenosu a zpracování informací s mnohostranným využitím. Jak již bylo uvedeno výše, podstatou asynchronního přenosového módu ATM je kombinace rychlého paketového spojování FPS a asynchronního statistického multiplexování ATDM. U asynchronního statistického multiplexování ATDM se respektuje skutečnost, že u mnohých informačních toků se v průběhu času mění, často náhodně, jejich intenzita. Označení asynchronní se zde vztahuje především na tuto okolnost. Paket má konstantní délku. Vlastní přenos je však realizován po médiích s přísně organizovaným časem. Rozdělení času na médiu tedy znamená pouze úseky, do kterých jsou umisťovány pakety. Nepředstavuje tedy kanálové intervaly ani závaznou periodicitu uživatelské informace. Navíc na ně časování příspěvkových toků nemusí mít vazbu. Jednou z výhod multiplexování ATDM je možnost multiplexace kanálů různých přenosových rychlostí a také kanálů s proměnnými rychlostmi. Protože se jedná o asynchronní statistický multiplex, pořadí kanálového intervalu pak postrádá smysl a neeviduje se. Důležitá je identita sběrnice a nepřekročení povolené hodnoty nabízeného provozního toku. Asynchronní statistické multiplexování ATDM naopak přináší problém identifikace kanálu na přijímací straně. Z toho plyne nutnost opatřit všechny pakety o identifikační a směrovací informace. Přes všechny výše uvedené skutečnosti je však režim přenosu ATM schopen zabezpečit jak časovou transparentnost přenášených signálů, tak všechny druhy služeb synchronních i asynchronních. Přes zřejmé odlišnosti způsobu přenosu informace oproti způsobu používanému v sítích pracujících v synchronním módu, zůstává předpokladem bezchybného 12

13 přenosu informace sítěmi pracujícími v ATM bezchybný přenos zajišťovaný funkcemi fyzické a spojové vrstvy v rámci referenčního modelu RM-OSI (Reference Model of Open Systems Interconnection). Bezchybnost přenosu společně zajišťuje synchronizace sítě stejně jako u sítí pracujících v synchronním módu. Pro přenos informace v síti pracující v ATM může být použito jak multiplexu SDH, tak multiplexu ATM. Při realizaci přenosu využitím multiplexů ATM je novým problémem synchronizace uživatelských koncových zařízení. Zvláštním předmětem zájmu je tudíž synchronizace přenosu informace mezi uživatelskými zařízeními sítě. Předměty synchronizace v širokopásmových sítích Synchronizace sítě Také v širokopásmových sítích je synchronizace sítě synchronizací časových základen různých zařízení sítě, která jsou geograficky vzdálená, podobně jak tomu je u sítí úzkopásmových, pracujících v synchronním módu. Multiplexní signál je přenášen po digitálních spojích a je zpracováván v uzlech sítě (ústřednách nebo v uzlech sítě SDH, resp. ATM). Také zde je účelem synchronizace zamezení vzniku ztrát datových jednotek signálu v uzlech sítě při procesu spojování. Širokopásmové sítě jsou však založeny na odlišných principech spojování a přenosu než sítě úzkopásmové. Je to zejména princip asynchronního přenosového módu ATM. Předpokladem možnosti jeho realizace je však využití fyzického okruhu pracujícího v synchronním módu, podobně jako je tomu u fyzického okruhu u sítí úzkopásmových. U širokopásmových sítí se v současnosti předpokládá velmi nízká chybovost vlastního přenosu dat. Bylo by též škoda dobré vlastnosti fyzického média, jakým je optické vlákno, znehodnotit chybnou synchronizací sítě. Digitální telekomunikační síť založená na spojování okruhů a pracující v synchronním módu může být hostitelskou sítí také pro služby, které jsou komunikovány v sítích ATM. Z principu komunikace pomocí digitálních signálů, a tedy i z komunikace v sítích ATM vyplývá, že taktování je nepostradatelnou složkou rozhodovacích procesů. Z podstaty sítí ATM vyplývá, že i komunikace v sítích ATM je ve své podstatě komunikací v synchronizované síti. Synchronizace koncových zařízení sítě Protože podstatou širokopásmových sítí je využití ATM, představuje synchronizace přenosu informace mezi uživatelskými zařízeními zvláštní problém. V širokopásmových sítích pracujících v ATM lze synchronizaci koncových zařízení provádět uplatněním hned několika metod synchronizace mezi uživatelskými zařízeními. 13

14 1.6 Normativní dokumenty Synchronizace sítě se týkají doporučení a normy mezinárodních standardizačních institucí, mezi které patří např. ITU-T (International Telecommunication Union - Telecommunication Sector), ETSI (European Telecommunications Standards Institute), ale také ISO/IEC (International Organization for Standardization/International Electrotechnical Commission). Za základní mezinárodní normativní dokumenty v této oblasti je třeba považovat především doporučení ITU-T. V době vzniku tohoto výukového modulu jsou již k dispozici taktéž normy ETSI (např. ETS : Synchronization network architecture nebo ETS : Timing characteristics of slave clocks suitable for operation in SDH). Úplný studijní program v této oblasti představují studijní materiály ETSI DE/TM až 5. Norma ISO/IEC (E) Synchronization methods and technical requirements for Private Integrated Services Networks se již dle svého názvu zabývá synchronizací soukromých sítí. V nejvyšší míře je založena na odpovídajících doporučeních ITU-T. V České republice bylo projednáno a navrženo jednotné pravidlo vymezující Plán synchronizace určující požadavky na synchronizaci digitálních telekomunikačních sítí. Ve své příloze obsahuje toto pravidlo kromě pravidel pro synchronizaci digitální sítě také kapitolu týkající se synchronizačních vztahů mezi různými digitálními sítěmi sloužícími pro přenos a zpracování telekomunikačních signálů. Působení liberalizace a státní regulace telekomunikačního sektoru se výrazně promítá i do způsobu řešení vzniklých problémů. V podmínkách liberalizace telekomunikačního sektoru nabývá na významu státní regulace nejenom s ohledem na mezinárodní provoz, ale také s ohledem na vnitrostátní provoz telekomunikačních sítí. Z těchto důvodů je třeba respektovat výše zmíněné normativní dokumenty. 14

15 2 Synchronizace digitální telekomunikační sítě 2.1 Metody synchronizace Synchronizaci většího počtu geograficky vzdálených časových základen v telekomunikačních sítích je možné realizovat několika způsoby. Prakticky vždy se však používá metod tzv. fázové synchronizace. Pro synchronizaci digitální sítě je možné využít dvou základních metod, a sice: synchronizace nucená, synchronizace vzájemná. Výše uvedené metody synchronizace se liší jednak vztahem oscilátorů mezi sebou, jednak odpovídajícím uspořádáním řídicích obvodů oscilátoru. Obě metody lze provozovat ve dvou variantách řízení vykazující poněkud odlišné vlastnosti. Jsou to varianty: jednoduché řízení (Single Ended), zdvojené řízení (Double Ended). 15

16 2.2 Možnosti vztahu dvou oscilátorů Podstatu obou metod v obou variantách řízení lze vysvětlit na vztahu dvou oscilátorů A, B (viz následující obrázek). Synchronizační vztahy mezi dvěma oscilátory Nucená synchronizace s jednoduchým řízením Oscilátor A není řízen a je tedy oscilátorem řídícím. Oscilátor B je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru B) a fází signálu oscilátoru B (místního). Nucená synchronizace s dvojitým řízením Oscilátor A není řízen a je tedy oscilátorem řídícím. Oscilátor B je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru B) a fází signálu oscilátoru B (místního) a na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru A) a fází signálu oscilátoru A. Tyto dva změřené rozdíly se v průměrovacím obvodu oscilátoru B průměrují. 16

17 Vzájemná synchronizace s jednoduchým řízením Oscilátor A i oscilátor B jsou řízeny a současně jsou oscilátory řídícími. Oscilátor B je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě změřeného rozdílu fáze mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru B) a fází signálu oscilátoru B (místního). Oscilátor A je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě změřeného rozdílu fáze mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru A) a fází signálu oscilátoru A (místního). Vzájemná synchronizace s dvojitým řízením Oscilátor A i oscilátor B jsou řízeny a jsou oscilátory řídícími. Oscilátor B je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru B) a fází signálu oscilátoru B (místního) a na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru A) a fází signálu oscilátoru A. Tyto dva změřené rozdíly se v průměrovacím obvodu oscilátoru B průměrují. Oscilátor A je oscilátorem fázově řízeným, a to na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru A) a fází signálu oscilátoru A (místního) a na základě rozdílu fáze změřeného mezi fází přijímaného signálu (v místě oscilátoru B) a fází signálu oscilátoru B. Tyto dva změřené rozdílu se v průměrovacím obvodu oscilátoru A průměrují. Nezávislý (plesiochronní) vztah Kmitočty oscilátorů nejsou nikterak řízeny. 17

18 2.3 Synchronizace sítě (1/2) V telekomunikační síti je zapotřebí synchronizovat zpravidla větší počty síťových uzlů. Přenos multiplexního signálu je však realizován s určitým zpožděním, které má svou konstantní a proměnnou složku, často v problematice synchronizace uváděnou jako tzv. chvění. Toto chvění (proměnnou složku zpoždění) je třeba potlačovat již na vstupech síťových uzlů a pro tento účel je ve všech případech využívána tzv. vyrovnávací paměť. Zatímco konstantní složku je třeba kompenzovat jen v některých případech, jelikož přímo souvisí s hodnotou zpoždění linky. Užití metod nucené, resp. vzájemné synchronizace většího počtu oscilátorů lze ukázat na příkladu sítě o třech uzlech. Metoda nucené synchronizace Při užití metody nucené synchronizace se v síti vedle uzlů s řízenými oscilátory (uzly B a C) nachází též uzel s oscilátorem řídicím (uzel A) konfigurace viz následující obrázek. V tomto případě je použita hvězdicová konfigurace sítě. Na vstupech uzlů B a C jsou umístěny vyrovnávací paměti VP, v nichž jsou kompenzovány změny fáze přijímaného signálu. Ty se měří a dále využívají za účelem řízení místních oscilátorů. V uzlech B a C je takt pro řízení místního oscilátoru odvozen od vybraného příchozího multiplexu z uzlu A (na následujícím obrázku je kreslen jen jeden odpovídající spoj). Metoda nucené synchronizace Zajímavé poměry nastávají na straně příjmu v uzlu A. Součet dob šíření T BA + T AB nebo T CA + T AC signálu po vedení oběma směry mezi oscilátory A-B-A a oscilátory A-C-A není obecně roven celistvému násobku doby trvání rámce T R. Protože je však rámcový souběh všech multiplexů nutným předpokladem pro správnou funkci spojování ve spojovacích uzlech, a tedy i v uzlu, který se nachází v místě A, je třeba rámcový souběh dodatečně zajistit tím, že součet dob šíření 18

19 s v uzlu A doplní o hodnotu zpoždění T B, resp. T C zpožďovacích členů ZL B, resp. ZL C na celistvý násobek doby trvání rámce. Platí tak: T BA + T AB + T B = n 1 T R, resp. T CA + T AC + T C = n 2 T R kde n 1 a n 2 jsou malá celá kladná čísla Mimo doplnění dob šíření signálu mezi uzly A-B-A, resp. A-C-A na dobu rovnou celistvému násobku doby trvání rámce a vyrovnání případných malých změn fáze pomocí vyrovnávací paměti není taktovací signál na straně příjmu v uzlu A nijak zhodnocován. Metoda vzájemné synchronizace Při užití metody vzájemné synchronizace se v síti nacházejí pouze oscilátory řízené (uzly A, B a C) konfigurace viz následující obrázek. V tomto případě je použita polygonální konfigurace sítě. Na všech vstupech v jednotlivých uzlech je třeba vyrovnávat jak stálé složky dob šíření zpožďovacími členy, tak složky proměnné. Ve všech uzlech B, C a A jsou měřeny fázové rozdíly na jednotlivých vstupech. Budeme-li předpokládat jednoduché řízení, jsou řídicí veličiny ve všech uzlech B, C a A pro oscilátory odvozovány z průměru fázových rozdílů změřených ve vyrovnávacích pamětech na obou jejich vstupech. Metoda vzájemné synchronizace 19

20 2.4 Synchronizace sítě (2/2) Metoda asynchronní Princip spolupráce bez ohledu na počet uzlů (oscilátorů) a konfiguraci sítě vychází z principu uvedeného na následujícím obrázku. Uspořádání vyrovnávací paměti Je zapotřebí, aby vyrovnávací paměť měla kapacitu rámce. Vyrovnávací paměť pak plní funkci vyrovnání ustálených dob šíření i eliminaci proměnných složek (chvění). POZNÁMKY: Za fázi přijímaného signálu je v praktických případech považována fáze synchronizační složky (taktu) extrahované z multiplexního signálu (viz obrázek složky multiplexního signálu). Ve staré názvoslovné normě techniky PCM je pro pojem jednoduché řízení (Single Ended) uveden pojem jednostranné řízení. Protože je však tento pojem zavádějící, je v tomto modulu užíván pojem jednoduché řízení a odpovídající pojem zdvojené řízení (Double Ended). Vedle základních metod synchronizace existují ještě tzv. hybridní metody, které jsou založeny na využití obou základních metod pro synchronizaci sítě. Metoda nucené synchronizace MS (Master-Slave) se v praxi často rozšiřuje na metodu hierarchickou HMS (Hierarchical Master-Slave). Obě poslední metody jsou v nejširší míře používány pro synchronizaci geograficky vzdálených časových základen digitálních sítí, zatímco metoda vzájemné synchronizace je vhodná pro zálohování časových základen v rámci jednoho síťového uzlu. Oblastí uplatnění metody vzájemné synchronizace se zdvojeným řízením je synchronizace na spojích s proměnnou dobou šíření signálu mezi jednotlivými uzly sítě. Pro synchronizaci pevných pozemních (terestriálních) sítí se používá 20

21 téměř výhradně varianta jednoduchého řízení. Obtíže při použití metody vzájemné synchronizace spočívají v dodržování počátečních podmínek matematického modelu. S ohledem na požadavky doporučení a norem, kterými je stanoveno, že uzel telekomunikační sítě umožňuje provoz metodou synchronní i provoz metodou asynchronní (plesiochronní), je třeba, aby vstupní paměti i řídicí obvody oscilátorů umožňovaly oba druhy provozu a případné přechody mezi nimi při dodržení dalších požadavků. Funkci zpožďovacího členu a vyrovnávací paměti vykonává zpravidla jedna konstrukční jednotka. 21

22 2.5 Telekomunikační a synchronizační síť Pojmem digitální telekomunikační síť je v tomto modulu rozuměna digitální telekomunikační síť bez rozlišení, zda se jedná o síť veřejnou nebo o síť soukromého provozovatele. Okruh poskytovaných služeb není rozlišován jen do určité míry. Synchronizací se obecně rozumí postup vedoucí k dosažení žádaného fázového vztahu, tj. synchronnosti, taktovacích signálů jednotlivých zařízení nacházejících se v síti. Tímto postupem lze prakticky dosáhnout toho, že taktovací signály jsou mezochronní. V případě, že digitální síť není synchronizována, jsou taktovací signály jednotlivých zařízení nacházejících se v jejích uzlech plesiochronní. Synchronizace digitální sítě se provádí za účelem zamezení vzniku skluzů při procesu spojování v jednotlivých uzlech sítě, jakými jsou ústředny, nebo jiná zařízení sloužící ke spojování. Jejím účelem není umožňovat bezprostředně oddělování obsahu jednotlivých kanálových intervalů, ale sloužit synchronizaci základních generátorů taktu v jednotlivých uzlech sítě. S pomocí základních generátorů taktu se řídí odvození dalších taktovacích signálů pro zajištění všech funkcí uzlu telekomunikační sítě. Podle okolností na určitém teritoriu může být jediná, nebo může existovat více nezávislých telekomunikačních sítí, které spolu spolupracují. Synchronizaci digitální telekomunikační sítě slouží podpůrná síť, kterou lze označit jako synchronizační síť, jež pracuje pokud možno nezávisle na dalších procesech v digitální síti. Je vhodné, aby určitá samostatná telekomunikační síť měla, jako podpůrnou, jedinou synchronizační síť v celé svojí rozloze. Je to především z toho důvodu, aby ústředny a přenosové systémy této telekomunikační sítě mohly spolupracovat bezchybně, tj. bez skluzů, a aby případný počet skluzů pro spolupráci s jinými sítěmi byl minimální. Na druhé straně je možné a žádoucím aby jediná synchronizační síť podporovala více (nejlépe však všechny) digitální sítě, které spolu na určitém teritoriu spolupracují také co do synchronizačních vztahů. Synchronizační síť sestává z uzlů synchronizační sítě, ze synchronizačních spojů a z generátorů referenčního taktovacího signálu s parametry dle doporučení ITU-T a norem ETSI. Zatím co generátory referenčního taktu (neřízené) a další uzly synchronizační sítě (řízené generátory) představují zvláštní zařízení, ve funkci synchronizačních spojů jsou převážně využívána existující multiplexní spojení. Podle výše uvedených doporučení a norem má synchronizační síť hierarchickou strukturu HMS. 22

23 3 Synchronizační síť 3.1 Členění spoje a povolené hodnoty vzniku skluzů Hlavním kvalitativním ukazatelem, resp. měřítkem z hlediska kvality synchronizace, je četnost výskytu skluzů, která se vztahuje na jeden kanál s přenosovou rychlostí 64 kbit/s a čas. Skluzy vznikají v nesynchronizované síti, ale i v sítích synchronizovaných při přechodné ztrátě synchronizace nebo v důsledku zásahů údržby. V hypotetickém mezinárodním spojení se doporučuje toto poměrné rozložení vzniku skluzů mezinárodní tranzit (8%), národní tranzity (6%) a místní sítě (40%). Celkový počet skluzů ve spojení je 100% a celkový čas pozorování je alespoň jeden rok. Mezinárodní tranzit je plesiochronní. Časový odstup skluzů v mezinárodním tranzitním spojení je určen kumulací skluzů na předpokládaných čtyřech plesiochronních úsecích mezinárodního spojení a je nejméně 17,5 dne mezi dvěma skluzy. Následující přehled v tabulce uvádí vliv kmitočtové nepřesnosti časových základen uzlů sítě na vznik skluzů v síti pracující se spojováním okruhů v synchronním módu, je-li tato co do vztahu časových základen v provozu plesiochronním. Na všech okruzích je uvažován nejnepříznivější případ odchylek oscilátorů řídících časové základny. Je uvažována jenom dvouúrovňová národní síť. Sloupce I a II udávají dvě varianty nepřesností (a tím i cen) oscilátorů a jim odpovídající výskyty skluzů v nejnepříznivějších případech. Příspěvek skluzů mezinárodního tranzitu, vzhledem k předpokladu splnění požadavků doporučení ITU-T G.811 u generátorů referenčního taktu lze, jak je vidět z prvního řádku následující tabulky, zanedbat. 23

24 Vliv kmitočtové nepřesnosti na výskyt skluzů Relativní kmitočtová nepřesnost Výskyt skluzů na okruhu [s -1 ] kategorie I kategorie II kategorie I kategorie II místní ústředny , , národní ústředny , , tranzit , Ʃ 4, , Ʃ , Četnost výskytu celkem 8/den 1840/den Pozn.: kategorie I přesnější oscilátory, kategorie II méně přesné oscilátory Sečtením příspěvků obou národních tranzitů, které se účastní spojení, vychází, že pro variantu I je výskyt cca 8 skluzů/den, zatímco pro variantu II je výskyt již cca 1840 skluzů/den. Přitom ovšem nelze předpokládat, že povolená kmitočtová odchylka bude ve všech reálných případech skutečně dodržena. Výsledky tedy mohou být i horší podle stavu údržby oscilátorů. Pro omezení počtu skluzů za jednotku času ve spojení je tedy zapotřebí národní síť synchronizovat. V případě ztráty synchronizace v národní síti narůstá počet skluzů ve spojení jejich kumulací na větším počtu úseků národního tranzitu a místní sítě. Výskyt skluzů je předepisován odstupňovaně pro stav provozní a pro stavy degradované. V provozním stavu je povolený minimální odstup mezi dvěma skluzy alespoň 5,8 dne. Další stavy, které jsou považovány za degradované, jsou podle doporučení ITU-T G.822 ve třech stupních: výskyt nejvíce pěti skluzů za 24 hodin (více než 98,9% celkového času pozorování), výskyt více než pěti skluzů za 24 hodin, ale nejvíce 30 za 1 hodinu (méně než 1% celkového času pozorování), výskyt více než 30 skluzů za 1 hodinu (méně než 0,1% celkového času pozorování). Celkový čas pozorování je alespoň 1 rok. 24

25 3.2 Konfigurace synchronizační sítě Z technických a ekonomických důvodů je třeba uzly digitální telekomunikační sítě, která pracuje v režimu spojování okruhů v synchronním módu, synchronizovat. Podpůrným prostředkem digitální telekomunikační sítě sloužícím synchronizaci telekomunikační sítě je synchronizační síť. Synchronizační sítě podporující činnost telekomunikačních sítí pracují téměř výhradně s užitím metody hierarchické nucené synchronizace HMS ve variantě jednoduchého řízení (Single Ended). Synchronizační síť se v tomto případě skládá z generátorů referenčního taktu, řízených generátorů taktu a synchronizačních spojů a je členěna do síťových rovin. Generátory nižší síťové roviny jsou řízeny generátory vyšší, popřípadě téže síťové roviny. Někteří provozovatelé používají hybridní synchronizační sítě kombinující metodu HMS mezi síťovými rovinami a metodu vzájemné synchronizace v rámci některé ze síťových rovin. Při nevyhovující kvalitě všech v určité části sítě dostupných řídicích taktů je přechodně možný plesiochronní provoz. Konfigurace synchronizační sítě, resp. její členění do síťových rovin, nemusí přesně odpovídat organizačnímu a provoznímu členění podporované telekomunikační sítě. Z provozních důvodů je však výhodné, jestliže hierarchické členění synchronizační sítě odpovídá hierarchickému členění (pokud existuje) sítě synchronizované. V závislosti na provozních stavech se může její konfigurace měnit. Základní způsob hierarchického členění znázorňuje následující obrázek. Konfigurace synchronizační sítě 25

26 Roviny synchronizační sítě jsou číselně označeny počínaje 1 pro rovinu generátorů referenčního taktu. Funkce jednotlivých rovin jsou následující: 1. V rovině 1 je jeden nebo více geograficky vzdálených generátorů referenčního taktovacího signálu, které vytvářejí řídicí takt pro synchronizační síť, a tím i pro synchronizaci celé digitální telekomunikační sítě. Nacházejí se v místech mezinárodních ústředen. Nejsou-li v síti mezinárodní ústředny, pak se nacházejí v místech řídicích ústředen sítí, nebo jsou zcela osamoceny (Stand Alone). Některé referenční generátory pracují za provozního stavu v tzv. zatížené záloze. 2. Generátory roviny 2 jsou řízeny metodou nucené synchronizace některým z referenčních generátorů roviny 1 nebo generátorem roviny 2 prostřednictvím synchronizačního spoje. Záložní synchronizační spoje pro všechny generátory synchronizační roviny 2 jsou vedeny od referenčních generátorů roviny 1 i od řízených generátorů roviny 2. Uspořádání rovin 1 a 2 synchronizační sítě je znázorněno na následujícím obrázku. Čísla vstupů řízených generátorů představují jejich prioritu. Pro přenos taktu k řízeným generátorům se používají synchronizační spoje, kterými se takt přenáší prostřednictvím multiplexních nebo příspěvkových signálů, nebo prostřednictvím signálů o určitých kmitočtech. Uspořádání rovin 1 a 2 synchronizační sítě 3. V rovině 3 se nacházejí generátory, které jsou ke svému příslušnému generátoru roviny 2 ve stejném vztahu, jako jsou generátory roviny 2 ke generátoru referenčnímu. Využití záložních synchronizačních spojů vedených od nepříslušných generátorů roviny 2 i od generátorů roviny 3 je žádoucí. 26

27 4. V rovině 4 synchronizační sítě jsou generátory taktovacích signálů řízeny generátory roviny 3. Řízení taktovacích generátorů se obvykle provádí prostředky spojovacího systému, který je nasazen v síťové rovině nejblíže vyšší. 5. V rovině 5 synchronizační sítě jsou generátory řízeny generátory roviny 4. 27

28 3.3 Synchronizační postupy Pro správnou činnost systému synchronizace je zapotřebí, aby byla respektována určitá pravidla, která lze shrnout do následujících bodů: Každý z řízených generátorů synchronizační sítě může být řízen pouze z generátoru vyšší nebo téže roviny. UZAVŘENÁ SMYČKA sestávající z jednosměrně řízených generátorů a synchronizačních spojů NENÍ PŘÍPUSTNÁ!!! Každá změna v konfiguraci sítě musí být s ohledem na tento stav předem prověřena. Uvedené dvě okolnosti je třeba brát v úvahu při stanovování strategie výběru záložních synchronizačních spojů. Provozní pružnosti synchronizační sítě se dosahuje výběrem taktovacího signálu u řízeného generátoru buď: podle předem stanoveného algoritmu, a to využitím synchronizační informace o původu taktovacího signálu a okolnostech jeho přenosu, nebo na základě aktuálního stavu taktovacího signálu, jakým je jeho přítomnost (existence), podle fázového chvění, podle funkcí řídicího systému (managementu) sítě. Pro potřeby synchronizační sítě lze užít jen takový taktovací signál, který pochází z generátoru splňujícího požadavky na generátory uzlů synchronizační sítě. Pro přenos synchronizační informace je využíváno určených míst v rámcích multiplexů. Např. u multiplexů SDH se pro označení původu taktovacího signálu využívá kombinací nesených v záhlavích MSOH (Multiplex Section OverHead) rámců podle následující tabulky. Synchronizační informace záhlaví MSOH (byte S1) Kombinace Generátor Norma 0000 neznámého původu 0010 roviny 1 ITU-T G roviny 2 ITU-T G roviny 3 ITU-T G prvku SDH ETS DE/TM nepoužitelného taktu Normy ITU-T uvádějí doporučení ohledně tolerovatelných hodnot fázového chvění (jitteru a wanderu) na multiplexech PDH a SDH v rámci kvalitativních parametrů digitálního signálu: 28

29 Pro výběr nebo odmítnutí taktovacího signálu je rozhodující jeho skutečná kvalita. Jestliže signál neexistuje, nebo jestliže nastal některý z poplachových signálů, má taktovací signál nevyhovující kvalitu. V případě nevyhovující kvality taktovacího signálu nebo jeho obnovení dochází k výběru taktovacího signálu. V síti mohou v čase poruchových stavů nebo v období výstavby pracovat různé oblasti sítě z hlediska synchronizace nezávisle, tj. mezi sebou plesiochronně. V případě nevyhovující kvality všech dostupných taktovacích signálů přejde postižený generátor ne mód volný, nebo přídržný. Pří výstavbě sítě se doporučuje nejprve oživit a přezkoušet na všechny možné provozní stavy příslušnou část synchronizační sítě a teprve potom připojovat taktovací signál na telekomunikační zařízení. 29

30 3.4 Požadavky na generátory referenčního taktu Relativní kmitočtová odchylka referenčního generátoru národní sítě je stanovena dlouhodobě povolenou hodnotou maximálně ± jmenovité hodnoty (dle ITU-T G.811). Tomuto požadavku odpovídá odstup mezi dvěma skluzy na jednom úseku 70 dní. Tyto požadavky plní primární etalon kmitočtu (např. césiový oscilátor). Po určitou část celkové doby činnosti referenčního generátoru může být absolutní odchylka větší. V následující tabulce jsou uvedeny povolené chyby časového intervalu v závislosti na velikosti časového intervalu, resp. doby pozorování S, pro taktovací signál 2048 kbit/s. Degradace je omezena povolenou chybou časového intervalu na výstupu generátoru referenčního taktu. Doba pozorování S [s] Chyba časového intervalu pro taktovací signál 2048 kbit/s S S 5 < S 500 (5 S + 500) Chyba časového intervalu [ns] 500 < S ( S ) UI je doba trvání jednotkového intervalu, S má v obou sloupcích stejnou číselnou hodnotu Referenční generátor s povolenou relativní kmitočtovou odchylkou ± se nachází buď v budově příslušné ústředny, nebo může být vzdálen. (viz následující obrázek). Výstup referenčního generátoru je ošetřen proti krátkodobé kmitočtové nepřesnosti a je zálohován. Změny výstupní fáze v důsledku jakýchkoliv vnitřních operací nesmí způsobit prodloužení nebo zkrácení výstupního impulsu o hodnotu větší než 0,125 UI. Při přenosu taktovacího signálu od vzdáleného cesiového oscilátoru k oscilátorům v příslušné ústředně (viz následující obrázek sekce b)) musí být cesta zálohována. Tyto cesty nepřenášejí uživatelskou informaci. 30

31 Umístění referenčního generátoru 31

32 3.5 Požadavky na řízené generátory Ve funkci řízeného generátoru v uzlu sítě může být využit generátor, který je buď: součástí spojovacího zařízení, nebo generátorem uzlu SDH SSU (Synchronization Supply Unit), nebo je zcela samostatný (Stand Alone). Tento generátor musí umožňovat provoz v následujících módech: synchronní mód (Linked Mode) kmitočet oscilátoru je řízen metodou nucené synchronizace plesiochronní mód používaný v případech poruchy či výpadku synchronizace, který se dále dělí na dva typy: o volný mód (Free Running Mode) kmitočet je závislý pouze na vlastnostech oscilátoru o přídržný mód (Hold Over Mode) výstupní kmitočet je řízen s ohledem na zapamatovaná data Vazby řízeného generátoru na synchronizační spoje a na telekomunikační zařízení jsou částečně patrny z následujícího obrázku, kde je znázorněna vnitřní struktura generátoru. Generátor sestává ze vstupní části s výběrovými obvody, řízeného a zpravidla zálohovaného oscilátoru a z výstupní části. Řízený generátor Řízený generátor v uzlu sítě často představuje samostatnou konstrukční jednotku, pro kterou bývá používáno různých názvů, jako synchronizér, synchronizační jednotka a podobně. Pro jeho výstupní část bývá též užíváno názvů, jako distributor apod. 32

33 Je třeba, aby synchronizační vstupy řízených generátorů (synchronizérů) v uzlech sítě byly řízeny řídicími obvody v souladu s požadavky na synchronizační postupy v hierarchické síti s nucenou synchronizací HMS. Synchronizéry některých spojovacích zařízení mohou na svých vstupních částech přijímat, resp. být řízeny, taktovacími signály nejenom z různých oprávněných uzlů, ale také signály o různých jmenovitých hodnotách kmitočtu (2048 khz, 5000 khz, 300 khz, 308 khz, atd.). Synchronizér sám provádí potřebnou kmitočtovou syntézu podle typu vstupu. V rovině 2 mohou být použity řízené oscilátory s povolenými relativními kmitočtovými odchylkami menšími než ± /den. V rovině 3 mohou být použity řízené oscilátory s povolenými relativními kmitočtovými odchylkami menšími než ± /den. Pro relativní kmitočtové odchylky řízených generátorů platí, že v provozním stavu jsou průměrné hodnoty shodné s hodnotami referenčního generátoru. Povolené odchylky v časové oblasti stanovuje doporučení ITU-T G.812 hodnotami maximální relativní chyby časového intervalu MRTIE (Maximum Relative Time Interval Error) pro řízené generátory roviny 2 a 3 v závislosti na době pozorování S (viz následující tabulka). Doba pozorování S [s] Hodnoty maximální relativní chyby časového intervalu MRTIE 0,05 S 100 studuje se 100 S 1000 Hodnota MRTIE [ns] Nespojitost výstupní fáze nesmí překročit hodnotu 0,125 UI v každém intervalu pozorování do délky 2 11 UI. Výběrové obvody generátorů musí zajistit samočinný výběr ze dvou až čtyř vstupních taktovacích signálů s ohledem na jejich existenci, poplachové signály, nebo s ohledem na synchronizační informaci. Pro stanovení pořadí výběru taktovacího signálu (priority) pro synchronizaci řízeného taktovacího generátoru jsou rozhodujícími původ taktovacího signálu, spolehlivost přenosu, vlastnosti a počet generátorů a syntezátorů kmitočtu, jimiž taktovací signál na cestě od svého zdroje prošel, fyzické přenosové médium a délka synchronizačního spoje. Vyšší prioritu má, resp. přednostně je nastaven, taktovací signál, pocházející z generátoru vyšší úrovně, který prochází menším počtem generátorů a syntezátorů. V provozním stavu pocházejí všechny taktovací signály z referenčního generátoru. Generátor musí umožnit také volný a přídržný chod oscilátorů při absenci taktovacích signálů a blokování i výběr vstupů obsluhou. 33

34 Uspořádání uzlu SSU synchronizační sítě založeného na využití generátoru prvky SDH podle normy ETSI je uvedeno na předchozím obrázku v sekci b), kde T 0 vyjadřuje takt pro potřeby vlastního prvku SDH, T 1 je takt získaný ze vstupu STM-N, T 2 je takt získaný ze vstupu 2 Mbit/s, T 3 je takt získaný ze vstupu 2 MHz a T 4 je výstup externího taktu. Řízené generátory nemusí mít všechny vyznačené funkce. V případě nedostupnosti vstupního taktu pracují plesiochronně, a to v módu volném (Free Running) nebo přídržném (Hold Over). 34

35 3.6 Synchronizační spoje Synchronizační spoje využívají v široké míře k přenosu taktu digitálních přenosových zařízení. V synchronizační síti je kterýkoliv řízený generátor řízen taktovacím signálem prostřednictvím řetězce nadřazených generátorů a synchronizačních spojů. Synchronizační spoje jsou realizovány pomocí multiplexů PDH nebo SDH. V některých případech lze pro distribuci taktovacího signálu do určitého uzlu užít také sekundárního etalonu kmitočtu. Pro přenos taktovacího signálu pro účely synchronizace uzlů digitální sítě lze využít jenom takového taktovacího signálu, který je svázán určitým konkrétním způsobem s řídicím (referenčním) taktem. Při využití digitálního multiplexu pro distribuci taktu je možno využít buď taktu multiplexního signálu, nebo taktu příspěvkového signálu. V každém případě však musí být použitý taktovací signál vázán na referenční takt. Možné situace znázorňuje následující obrázek. Přenos taktu příspěvkovými signály S ohledem zejména na procesy při demultiplexování, resp. při demapování a s ohledem na funkce ukazatele u SDH jsou některé takty příspěvkových toků pro toto využití více či méně vhodné: příspěvkové signály přenesené multiplexem PDH jsou vhodné, příspěvkové signály přenesené multiplexem SDH jsou méně vhodné, jsou-li takty příspěvkového signálu a multiplexního signálu nezávislé, příspěvkové signály přenesené multiplexem SDH jsou vhodné, jsou-li takty příspěvkového signálu a multiplexního signálu závislé, 35

36 takt multiplexu čtvrtého řádu PDH je vhodný pro distribuci taktu i tehdy, je-li příspěvkovým signálem a je mapován multiplexním zařízením SDH. Vhodnost či nevhodnost vyplývá ze způsobu demultiplexování nebo demapování a velikosti fázových skoků, které je při těchto procesech třeba eliminovat. Při využití příspěvkových signálů je dále třeba respektovat vliv obvodů potlačujících fázové skoky vznikající při demultiplexování a demapování na dynamické vlastnosti uzlu a tím synchronizačního řetězce. Při použití multiplexního signálu pro distribuci taktu je někdy potřebné provést převody hodnot multiplexních kmitočtů. K tomu účelu slouží tzv. kmitočtová syntéza. Současně je také třeba respektovat vliv syntezátorů použitých pro převody mezi kmitočty a zahrnout jej do celkového přenosu uzlu pro fázové odchylky. 36

37 3.7 Vztahy sítí z hlediska synchronizace S postupem liberalizace v oblasti telekomunikační techniky nabývá na důležitosti otázka vztahů mezi sítěmi různých provozovatelů. S ohledem na spolupráci mezi sítěmi při pronajímání okruhů nebo poskytování služeb je nutné udržet správné taktování mezi digitálními sítěmi. Vztahy mohou být horizontální, tj. mezi srovnatelnými sítěmi nebo mohou být vertikální, mezi sítěmi přístupovými a sítěmi transportními. Zvláštním případem jsou pak virtuální pobočkové sítě vytvořené programovými prostředky. Synchronizaci mezi digitálními sítěmi, právě tak jako synchronizaci uvnitř těchto sítí, je třeba řešit tam, kde při zpracování digitálního signálu může dojít ke ztrátám informace z důvodu nesynchronnosti časových základen zařízení sítí. Účelem synchronizace je takovýmto ztrátám zabránit nebo je alespoň výrazným způsobem omezit. Vztah mezi digitálními sítěmi může být synchronní nebo plesiochronní (nezávislý), viz následující obrázek. Tento vztah je určen vztahem generátorů referenčního taktu jednotlivých sítí. Spoje mezi sítěmi v nižších úrovních nejsou součástí synchronizačních sítí a neslouží pro přenos taktu ani synchronizační informace. Výjimku tvoří případy podle poznámky k synchronizaci koncových zařízení. Různé synchronizační vztahy digitálních sítí Při synchronním vztahu sítí jsou jejich synchronizační sítě řízeny buď týmiž generátory referenčního taktu, nebo je jedna síť řízena prostřednictvím synchronizační sítě jiné digitální telekomunikační sítě. Do skupiny synchronních vztahů lze zařadit i vztah pseudosynchronní, kdy jsou sítě řízeny různými referenčními generátory, které splňují příslušné požadavky. V případě plesiochronního (nezávislého) vztahu, kdy mají digitální sítě vlastní generátory referenčního taktu, musí tyto odpovídat příslušným požadavkům. 37

38 Jestliže určitá digitální síť pracuje mezi svými uzly nezávisle (plesiochronně), pracuje nezávisle i ve vztahu k jiným sítím. Kmitočtovou nepřesnost ± u referenčního generátoru je třeba považovat pouze za provizorní. Takto řízená síť NEMŮŽE být zdrojem referenčního taktu pro jinou síť!!! 38

39 3.8 Závěrečný test 1. Jaký je účel synchronizace? a) zabránit ztrátám informace vznikajících při přenosu informace v rámci telekomunikační sítě b) omezit chybovost synchronizačního spoje c) omezit chybovost přenosového spoje d) zajistit bezchybnou spolupráci zařízení v digitální síti správné řešení: a 2. Který parametr je charakteristickým pro vyjádření kvality synchronizace? a) PLR b) HLR c) BER d) VLR správné řešení: c 3. Základním formátem přenášené informace při spojování okruhů je: a) paket b) rámec c) buňka d) datagram správné řešení: b 4. Při spojování paketů je základním formátem přenášené informace: a) paket b) rámec c) buňka d) datagram správné řešení: a 39

40 5. Synchronizace digitální sítě je poměrně nezávislá na funkci vyšších vrstev referenčního modelu, lze ji tedy charakterizovat jako: a) neautonomní systém b) dohledový systém c) řídicí systém d) autonomní systém správné řešení: d 6. Co je podpůrným prostředkem synchronizace digitální sítě? a) řízený generátor b) referenční generátor c) synchronizační síť d) synchronizační spoj správné řešení: c 7. Pro implementaci metody hierarchické nucené synchronizace je důležitým prvkem: a) řízený generátor b) referenční generátor c) autonomní generátor d) závislý generátor správné řešení: b 8. V synchronizační síti může pracovat: a) více generátorů referenčního taktu b) pouze jeden generátor referenčního taktu c) dva generátory referenčního taktu d) žádný referenční generátor správné řešení: a 40

41 9. V jaké formě je přenášen digitální telekomunikační signál? a) ve formě sdružených okruhů b) ve formě komplexního signálu c) ve formě jednoduchého signálu d) ve formě multiplexu kanálů správné řešení: d 10. Podmínkou úspěšné práce s informací je: a) dostupnost taktovacího signálu b) bezchybná činnost signalizace c) bezchybná činnost signalizace a synchronizace d) bezchybná činnost synchronizace správné řešení: c 11. Podmínkou úspěšného procesu signalizace je: a) bezchybná činnost synchronizace b) dostupnost jakékoliv synchronizace c) přítomnost digitálního signálu d) pouhá přítomnost taktovacího signálu správné řešení: a 12. Jaká skupina metod synchronizace se používá nejčastěji? a) frekvenční b) fázové c) časové d) amplitudové správné řešení: b 41

Síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů

Síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů xxx. Návrh Síťového plánu synchronizace sítí elektronických komunikací Český telekomunikační úřad předkládá k veřejné diskuzi návrh Síťového plánu synchronizace sítí elektronických komunikací. Původní

Více

2/18. u) taktovacím signálem (taktem) periodický signál pro řízení operací digitálních zařízení,

2/18. u) taktovacím signálem (taktem) periodický signál pro řízení operací digitálních zařízení, stanovené v Doporučení ITU-T G.811 pro spojení s mezinárodními sítěmi elektronických komunikací, h) řídícím taktovacím signálem taktovací signál použitelný pro řízení řízeného generátoru taktu, i) řízením

Více

Signalizace v telekomunikačních sítích. Multiplexní principy a hierarchie

Signalizace v telekomunikačních sítích. Multiplexní principy a hierarchie Signalizace v telekomunikačních sítích. Multiplexní principy a hierarchie Signalizace: Signalizace slouží k sestavení spojení napříč celou telefonní sítí, dohledem nad tímto spojením po celou dobu jeho

Více

opatření obecné povahy č. SP/1/05.2011-6, kterým se vydává síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů

opatření obecné povahy č. SP/1/05.2011-6, kterým se vydává síťový plán synchronizace sítí elektronických komunikací založených na propojování okruhů Praha 24. května 2011 Čj. ČTÚ-26 472/2011-610/III. vyř. Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 108 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích

Více

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Testování a analýza napájení po Ethernetu. Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D.

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Testování a analýza napájení po Ethernetu. Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ Testování a analýza napájení po Ethernetu Ing. Pavel Bezpalec, Ph.D. AUTOR Pavel Bezpalec NÁZEV DÍLA Testování a analýza napájení po Ethernetu ZPRACOVALO

Více

Telekomunikační sítě Protokolové modely

Telekomunikační sítě Protokolové modely Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě

Více

Státnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť:

Státnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť: Státnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť, Telekomunikační sítě analogová, IDN, ISDN. Techniky v telekomunikačních sítích. (CREATED BY SUNSHINE, ICQ: 280766356) Pojem telekomunikační síť: Pro

Více

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH

Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Vzorkování lidského hlasu Multiplexace kanálů PDH SDH Digitalizace lidského hlasu 3 Při telefonním

Více

Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat.

Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat. 2. Fyzická vrstva Studijní cíl Představíme si funkci fyzické vrstvy. Standardy fyzické vrstvy, způsoby přenosu, způsoby kódování a veličiny popisující přenos dat. Doba nutná k nastudování 3 hodiny Fyzická

Více

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 Oddíl I: Místní a uzlové veřejné telefonní ústředny analogové V tomto oddílu se uvádějí počty místních a uzlových

Více

Systémy pozemní pohyblivé služby

Systémy pozemní pohyblivé služby Lekce 1 Systémy pozemní pohyblivé služby umožňují komunikaci pohyblivých objektů během pohybu (mobilní) nebo při zastávkách (přenosné) veřejné neveřejné veřejné radiotelefonní sítě (GSM) dispečerské sítě

Více

Příloha č. 1 ke smlouvě o propojení č. Popis propojovacího bodu, technické vlastnosti, testování a poskytování propojovací kapacity

Příloha č. 1 ke smlouvě o propojení č. Popis propojovacího bodu, technické vlastnosti, testování a poskytování propojovací kapacity Příloha č. 1 ke smlouvě o propojení č. Popis propojovacího bodu, technické vlastnosti, testování a poskytování propojovací kapacity OBSAH: 1 Propojení sítí a charakteristika propojovacího bodu 2 2 Vytvoření

Více

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 V oddílech I a II se vykazují ústředny a jejich kapacita podle jejich funkce. Plní-li ústředna více funkcí, je započítána

Více

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02

Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o telekomunikačních zařízeních TZ (ČTÚ) 1-02 V oddílech I, II a III se vykazují ústředny a jejich kapacita podle jejich funkce. Plní-li ústředna více funkcí,

Více

GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY

GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY GRAFICKÉ ROZHRANÍ V MATLABU PRO ŘÍZENÍ DIGITÁLNÍHO DETEKTORU PROSTŘEDNICTVÍM RS232 LINKY Jiří Šebesta Ústav radioelektroniky, Fakulta elektroniky a komunikačních technologií Vysoké učení technické v Brně

Více

HW DECT Family Funkční souprava DECT/FHSS RS232 "Unbuilt Kit" HW DECT Family Advanced Radio Telemetry

HW DECT Family Funkční souprava DECT/FHSS RS232 Unbuilt Kit HW DECT Family Advanced Radio Telemetry HW DECT Family Funkční souprava DECT/FHSS RS232 "Unbuilt Kit" Advanced Radio Telemetry Modulární funkční souprava pro zákaznické sestavení vícekanálového datového radiomodemu standardu DECT, pro obousměrný

Více

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza

Fyzická úroveň. Teoretický základ datových komunikací. Fourierova analýza Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Lekce 03 Ing. Jiří ledvina, CSc. Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 3.10.2008

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 51 Rozeslána dne 15. května 2008 Cena Kč 80, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2008 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 51 Rozeslána dne 15. května 2008 Cena Kč 80, O B S A H : Ročník 2008 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 51 Rozeslána dne 15. května 2008 Cena Kč 80, O B S A H : 161. Nařízení vlády o technickém plánu přechodu zemského analogového televizního vysílání na zemské

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní

Více

Telekomunikační sítě Úvod do telekomunikačních sítí

Telekomunikační sítě Úvod do telekomunikačních sítí Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Úvod do telekomunikačních sítí Datum: 8.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační

Více

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň

Úvod do počítačových sítí. Teoretický základ datových komunikací. Signály limitované šířkou pásma. Fyzická úroveň Úvod do počítačových sítí Fyzická úroveň Teoretický základ datových komunikací Fourierova analýza Signály limitované šířkou pásma Maximální přenosová rychlost kanálem 25.10.2006 Úvod do počítačových sítí

Více

Návod k použití Návod k použití COFDM-PAL STEREO

Návod k použití Návod k použití COFDM-PAL STEREO Návod k použití Návod k použití COFDM-PAL STEREO 2 OBSAH 1. Technická specifikace 4 2. Označení a objednací čísla 5 3. Způsob montáže 6 3.1 Nástěnná montáž 6 3.2 19"- Skříňová montáž 7 4. Popis přístrojů

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Mechanismy přenosu digitální komunikace

Mechanismy přenosu digitální komunikace Mechanismy přenosu digitální komunikace KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 děje a mechanismy implementované na fyzické vrstvě synchronní a asynchronní přenosy multiplexování digitální

Více

1. Metody měření parametrů trolejového vedení

1. Metody měření parametrů trolejového vedení Jiří Kaštura 1 Diagnostika trolejového vedení Klíčová slova: trolejové vedení, trolejový vodič, proudový sběrač, trakční vedení Úvod Diagnostika trolejového vedení je proces, při kterém jsou změřeny určité

Více

PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY

PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY PROPUSTNOST ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Studijní opora Ing. Josef Bulíček, Ph.D. 2011 Propustnost železniční dopravy OBSAH SEZNAM SYMBOLŮ A ZNAČEK... 4 1 ZÁKLADNÍ DEFINICE A TERMINOLOGIE... 6 1.1 Charakteristika

Více

TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad

TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad Èástka 4 Roèník 2013 Praha 29. bøezna 2013 OBSAH: Oddíl státní správy A. Normativní èást 8. Opatøení obecné povahy è. OOP/6/03.2013-1, kterým se zrušuje

Více

I. O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y

I. O P A T Ř E N Í O B E C N É P O V A H Y Český metrologický institut Okružní 31, 638 00 Brno Č.j.: 0313/008/15/Pos. Vyřizuje: Ing. Miroslav Pospíšil Telefon: 545 555 135, -131 Český metrologický institut (ČMI), jako orgán věcně a místně příslušný

Více

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ

TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3

Více

Certifikační prováděcí směrnice

Certifikační prováděcí směrnice První certifikační autorita, a.s. Certifikační prováděcí směrnice (algoritmus RSA) Certifikační prováděcí směrnice (algoritmus RSA) je veřejným dokumentem, který je vlastnictvím společnosti První certifikační

Více

IT_420 Komunikační technologie a služby

IT_420 Komunikační technologie a služby KIT VŠE v Praze IT_420 Komunikační technologie a služby Téma 5: Rozlehlé komunikační sítě WAN Verze 1.1 Jandoš, Matuška Obsah Rozlehlé komunikační sítě (WAN) PDH SDH Telefonní síť (PSTN) X.25 Frame Relay

Více

PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Technická specifikace

PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ. Technická specifikace PŘÍLOHA 15 SMLOUVY O ZPŘÍSTUPNĚNÍ ÚČASTNICKÉHO KOVOVÉHO VEDENÍ Technická specifikace OBSAH 1 ROZSAH DOKUMENTU...3 2 STANDARDY...3 3 ÚČASTNICKÉ KOVOVÉ VEDENÍ... 4 4 ROZBOČOVAČE...7 5 DSLAM... 8 6 MASKY

Více

Základní principy sestavení TPP. Pracovní text k 30. 10. 2007

Základní principy sestavení TPP. Pracovní text k 30. 10. 2007 Základní principy sestavení TPP Pracovní text k 30. 10. 2007 1. K úplnému ukončení analogového TV vysílání (dále jen ASO a ATV ) v České republice musí dojít nejpozději do 31. 12. 2012 1. ČTÚ bude při

Více

PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI. Definice a seznam zkratkových slov

PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI. Definice a seznam zkratkových slov PŘÍLOHA 3 RÁMCOVÉ SMLOUVY O KOLOKACI Definice a seznam zkratkových slov OBSAH 1. DEFINICE... 3 2. ZKRATKOVÁ SLOVA... 7 2 1 Definice Následující tabulka obsahuje seznam termínů objevujících se v textu Rámcové

Více

Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP

Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Kvalita služeb datových sítí z hlediska VoIP Ing. Pavel BEZPALEC Katedra telekomunikační techniky, ČVUT FEL v Praze Technická 2, Praha 6 bezpalec@fel.cvut.cz Abstrakt: Příspěvek rozebírá pojem kvalita

Více

ednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda

ednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda 11.předn ednáška Telefonní přístroje, modulační metody a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda Telefonní přístroj princip funkce - klasická analogová telefonní přípojka (POTS Plain Old Telephone Service)

Více

FVZ K13138-TACR-V006-G-PTP_TESTER

FVZ K13138-TACR-V006-G-PTP_TESTER PTP Tester Základní vlastnosti a měřené parametry Implementace protokolu PTP do obecné paketové sítě není triviální a je nutné ověřit vlastnosti takové synchronizace. Existující způsoby vyhodnocují pouze

Více

Nové a připravované elektrotechnické normy

Nové a připravované elektrotechnické normy Nové a připravované elektrotechnické normy Význam a využívání TNI Ing. Vincent Csirik, ÚNMZ Úvod S ohledem na důležitost uplatňování elektrotechnických předpisových norem byla v dubnu 1995 založena technická

Více

Identifikátor materiálu: ICT-3-50

Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - standardy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si

Více

Architektura protokolů

Architektura protokolů Architektura protokolů KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 co se rozumí architekturou protokolů? protokol a složky protokolu encapsulace protokolových složek ISO OSI RM Co se rozumí architekturou

Více

Typy a specifikace rozhraní používaných v síti ČESKÉHO TELECOMU, a.s.

Typy a specifikace rozhraní používaných v síti ČESKÉHO TELECOMU, a.s. Typy a specifikace rozhraní používaných v síti ČESKÉHO TELECOMU, a.s. Předmět specifikace Tento dokument popisuje základní typy a technické specifikace rozhraní používaných ČESKÝM TELECOMEM, a.s pro připojení

Více

16. INFORMACE STAROSTY

16. INFORMACE STAROSTY STAROSTA 6. zasedání Zastupitelstva Městského obvodu Liberec - Vratislavice n.n. dne 18. 06. 2014 Bod pořadu jednání: 16. INFORMACE STAROSTY Věc: Informace starosty Důvod předložení: Odbor: Zpracoval:

Více

Připojení k rozlehlých sítím

Připojení k rozlehlých sítím Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové

Více

Karta předmětu prezenční studium

Karta předmětu prezenční studium Karta předmětu prezenční studium Název předmětu: Komunikační technologie (KT) Číslo předmětu: 548-0065 Garantující institut: 548 Garant předmětu: prof. Ing. Zdeněk Diviš, CSc. Kredity: 5 Povinnost: Povinně

Více

Přesný čas v datových a transportních sítích, přenos se zachováním frekvence a fáze. 1PPS,SyncE,PTP. Martin Havlíček (mh@hke.cz)

Přesný čas v datových a transportních sítích, přenos se zachováním frekvence a fáze. 1PPS,SyncE,PTP. Martin Havlíček (mh@hke.cz) Přesný čas v datových a transportních sítích, přenos se zachováním frekvence a fáze 1PPS,SyncE,PTP Martin Havlíček (mh@hke.cz) Synchronizace frekvence, fáze a času 1/2 2 Synchronizace frekvence času a

Více

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI

Počítačové sítě. Lekce 3: Referenční model ISO/OSI Počítačové sítě Dekompozice sítě na vrstvy 2 Komunikace mezi vrstvami 3 Standardizace sítí ISO = International Standards Organization Přesný název: Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International

Více

ACASYS-KS Komunikace v systému ACASYS

ACASYS-KS Komunikace v systému ACASYS Komunikace v systému ACASYS Programátorská příručka Verze 1.05 acasys-ks_ms_cz_105 AMiT, spol. s r. o. nepřejímá žádné záruky, pokud se týče obsahu této publikace a vyhrazuje si právo měnit obsah dokumentace

Více

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl

3. Linková vrstva. Linková (spojová) vrstva. Počítačové sítě I. 1 (5) KST/IPS1. Studijní cíl 3. Linková vrstva Studijní cíl Představíme si funkci linkové vrstvy. Popíšeme její dvě podvrstvy, způsoby adresace, jednotlivé položky rámce. Doba nutná k nastudování 2 hodiny Linková (spojová) vrstva

Více

Aplikace číslicového řízení

Aplikace číslicového řízení Aplikace číslicového řízení Učební text VOŠ a SPŠ Kutná Hora Řízení spotřeby Proč regulovat spotřebu obtížná regulace velkých energetických zdrojů převedení regulace na stranu odběratele tarifní systém

Více

Distribuované průmyslové měřicí systémy

Distribuované průmyslové měřicí systémy Distribuované průmyslové měřicí systémy vývoj směřuje k rozdělení měř. systémů na laboratorní a průmyslový provoz. 1. Základní charakteristiky laboratorního a průmyslového provozu Laboratorní provoz Průmyslový

Více

Co je gender budgeting?

Co je gender budgeting? Co je gender budgeting? 1. Definice Gender budgeting je součástí politické strategie zrovnoprávnění - gender mainstreamingu. Gender budgeting se zaměřuje na gendrovou analýzu a hodnocení rozdělování zdrojů

Více

Normy ISO/IEC NISS. V Brně dne 7. listopadu 2013

Normy ISO/IEC NISS. V Brně dne 7. listopadu 2013 Normy ISO/IEC 27033 Bezpečnost síťové infrastruktury NISS V Brně dne 7. listopadu 2013 Soubor norem řady ISO/IEC 27033 ISO/IEC 27033 - Informační technologie Bezpečnostní techniky Síťová bezpečnost Jde

Více

Grafické adaptéry a monitory

Grafické adaptéry a monitory Grafické adaptéry a monitory 1 Obsah přednášky Generace grafických adaptérů. Principy AGP. Rozhraní monitorů. Principy tvorby barev. Organizace video paměti. Nově technologie výroby monitorů. 2 Vývojové

Více

Doporučená forma podkladů pro posuzování žádostí o akreditaci vzdělávacích programů VOV, změnu akreditace nebo prodloužení platnosti akreditace

Doporučená forma podkladů pro posuzování žádostí o akreditaci vzdělávacích programů VOV, změnu akreditace nebo prodloužení platnosti akreditace Doporučená forma podkladů pro posuzování žádostí o akreditaci vzdělávacích programů VOV, změnu akreditace nebo prodloužení platnosti akreditace V souladu se zákonem č. 561/2004 Sb. (školský zákon) a vyhlášky

Více

SDH synchronizace a LCAS

SDH synchronizace a LCAS ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická ÚLOHA Č. 3 SDH synchronizace a LCAS Vypracoval: V rámci předmětu: Jan HLÍDEK Přenosové systémy (X32PSY) Měřeno: 12. 5. 2008 Cvičení: pondělí

Více

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005

Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného

Více

Neuropočítače. podnět. vnímání (senzory)

Neuropočítače. podnět. vnímání (senzory) Neuropočítače Princip inteligentního systému vnímání (senzory) podnět akce (efektory) poznání plánování usuzování komunikace Typické vlastnosti inteligentního systému: schopnost vnímat podněty z okolního

Více

TECHNICKÉ NORMY KDE A JAK VZNIKAJÍ

TECHNICKÉ NORMY KDE A JAK VZNIKAJÍ TECHNICKÉ NORMY KDE A JAK VZNIKAJÍ Ing. Václav Voves Oddělení Strojírenství, Odbor technické normalizace Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví www.unmz.cz CO PŘEDSTAVUJE TECHNICKÁ

Více

VYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů

VYHLÁŠKA o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Vymezení pojmů Strana 164 Sbírka zákonů č.22 / 2011 22 VYHLÁŠKA ze dne 27. ledna 2011 o způsobu stanovení pokrytí signálem zemského rozhlasového vysílání šířeného ve vybraných kmitočtových pásmech Český telekomunikační

Více

Stabilita v procesním průmyslu

Stabilita v procesním průmyslu Konference ANSYS 2009 Stabilita v procesním průmyslu Tomáš Létal VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ÚSTAV PROCESNÍHO A EKOLOGICKÉHO INŽENÝRSTVÍ, Adresa: Technická 2896/2, 616 69

Více

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2015

II. Návrh VYHLÁŠKA. ze dne 2015 II. Návrh VYHLÁŠKA ze dne 2015 o způsobu určení hlavního předmětu činnosti zemědělská výroba a způsobu vedení evidence seznamu výrobců s hlavním předmětem činnosti zemědělská výroba Ministerstvo zemědělství

Více

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6

GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 Lubomír Vašek Zlín 2013 Obsah... 3 1. Základní pojmy... 3 2. Princip rastrové reprezentace... 3 2.1 Užívané

Více

Benefity a úskalí plošného souvislého sledování IP provozu na bázi toků při řešení bezpečnostních hlášení

Benefity a úskalí plošného souvislého sledování IP provozu na bázi toků při řešení bezpečnostních hlášení Europen 18.5. 2009, Praděd Benefity a úskalí plošného souvislého sledování IP provozu na bázi toků při řešení bezpečnostních hlášení Tomáš Košňar CESNET z.s.p.o. kosnar@cesnet.cz Obsah požadavky plynoucí

Více

Obrázek 1 Ukázka závislosti Dopplerovy frekvence na C/N

Obrázek 1 Ukázka závislosti Dopplerovy frekvence na C/N Standard DVB-H Standard DVB-H byl vytvořen pro mobilní příjem televizního signálu. Pro tento příjem musíme mít jiné specifikace než pro terestriální (pozemní) příjem. Většina přijímačů bude mobilních,

Více

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA)

Důvodová zpráva. Obecná část. A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) IV. Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA (malá RIA) 1. Důvod předložení Název návrh zákona, kterým se mění zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání

Více

M7410G VLASTNOSTI MALÝ POHON VENTILŮ S KOMUNIKACÍ LON TECHNICKÉ INFORMACE. Pohon LON je určen pro decentralizované řízení budov a

M7410G VLASTNOSTI MALÝ POHON VENTILŮ S KOMUNIKACÍ LON TECHNICKÉ INFORMACE. Pohon LON je určen pro decentralizované řízení budov a M7410G MALÝ POHON VENTILŮ S KOMUNIKACÍ LON TECHNICKÉ INFORMACE POUŽITÍ Pohon LON je určen pro decentralizované řízení budov a dává zákazníkům nové možnosti efektivního řízení toku energií a přizpůsobivost

Více

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY

VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY Státní úřad pro jadernou bezpečnost jaderná bezpečnost VÝBĚR A HODNOCENÍ PROJEKTOVÝCH A NADPROJEKTOVÝCH UDÁLOSTÍ A RIZIK PRO JADERNÉ ELEKTRÁRNY bezpečnostní návod JB-1.7 SÚJB Prosinec 2010 Jaderná bezpečnost

Více

OPERAČNÍ ZESILOVAČE. Teoretický základ

OPERAČNÍ ZESILOVAČE. Teoretický základ OPERAČNÍ ZESILOVAČE Teoretický základ Operační zesilovač (OZ) je polovodičová součástka, která je dnes základním stavebním prvkem obvodů zpracovávajících spojité analogové signály. Jedná se o elektronický

Více

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka - 5. kolokvium Josefa Božka 2009, Praha, 2.-3.12.2009

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka - 5. kolokvium Josefa Božka 2009, Praha, 2.-3.12.2009 Dokončení reálné FlexRay sítě zjednodušený model vozidla Modelování činnosti kritických FlexRay mechanismů (start-up, synchronizace.) Nová generace pracoviště pro automatizované testování elektronických

Více

1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...)

1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...) 1. Standardizace na fyzické vrstvě OSI (vodiče, koncovky...) přenosová média o slouží k distribuci signálu o možno v něm šířit elektromagnetické vlny o elektrické vodiče (el. signály) kroucená dvoulinka,

Více

PROTOKOLY ŘÍDÍCÍCH JEDNOTEK SÍTĚ PRO POUŽÍVÁNÍ VE VOJENSKÝCH VOZIDLECH

PROTOKOLY ŘÍDÍCÍCH JEDNOTEK SÍTĚ PRO POUŽÍVÁNÍ VE VOJENSKÝCH VOZIDLECH 1.vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD PROTOKOLY ŘÍDÍCÍCH JEDNOTEK SÍTĚ PRO POUŽÍVÁNÍ VE VOJENSKÝCH VOZIDLECH Praha (VOLNÁ STRANA) 2 1.vydání ČESKÝ OBRANNÝ STANDARD PROTOKOLY ŘÍDÍCÍCH JEDNOTEK SÍTĚ PRO POUŽÍVÁNÍ

Více

technologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR

technologie MAR ASŘ chyba Obr.1. Působení chyby vzniklé v MAR Význam ASŘ při rekonstrukci stokových sítí a ČOV Ing.Oldřich Hladký VAE CONTROLS s.r.o., Ostrava Úvod Nebytnou podmínkou zavádění automatizovaných systémů řízení (ASŘ) v rozličných oborech lidské činnosti

Více

Krokové motory. Klady a zápory

Krokové motory. Klady a zápory Krokové motory Především je třeba si uvědomit, že pokud mluvíme o krokovém motoru, tak většinou myslíme krokový pohon. Znamená to, že se skládá s el. komutátoru, výkonového spínacího a napájecího prvku,

Více

(PROPOJOVACÍ BOD A TECHNICKÉ PARAMETRY) SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ. mezi společností. Dial Telecom, a.s.

(PROPOJOVACÍ BOD A TECHNICKÉ PARAMETRY) SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ. mezi společností. Dial Telecom, a.s. PŘÍLOHA I (PROPOJOVACÍ BOD A TECHNICKÉ PARAMETRY) SMLOUVY O PROPOJENÍ VEŘEJNÝCH SÍTÍ ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ mezi společností Dial Telecom, a.s. a OLO Strana 1 (celkem 18) OBSAH: 1 Propojení sítí a charakteristika

Více

PON (Passive Optical Network)

PON (Passive Optical Network) Ještě před několika lety se o optické síti hovořilo hlavně v souvislosti s výstavbou páteřních spojů. V dnešní době dochází ke dvěma základním momentům, které tento pohled mění: - snížení ceny optických

Více

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ZÆhlav A5 oranzove.qxd 21.10.2003 8:50 StrÆnka 1 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ Národní příručka Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci new BOZP narod prirucka.qxd 21.10.2003 8:45 StrÆnka

Více

1. Aplikační architektura

1. Aplikační architektura 1. Aplikační architektura Kapitola popisuje s použitím typové architektury požadavky na architekturu aplikace. Cílem standardizace v této oblasti je optimalizace využití zdrojů, snížení nákladů na provoz

Více

Český telekomunikační úřad Praha dne 30.9.2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j. 27087/2003-610

Český telekomunikační úřad Praha dne 30.9.2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j. 27087/2003-610 Změna č. 2 Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí Český telekomunikační úřad vydává Změnu č. 2 Číslovacího plánu veřejných telefonních sítí (dále jen Změna č.2 ČP ), jejíž návrh byl zveřejněn k diskusi

Více

Měření kvality služeb

Měření kvality služeb 14.03.2014 - Brno Ing. Martin Ťupa martin.tupa@profiber.cz www.profiber.eu Měření kvality služeb Kolik protlačíte přes aktivní prvky? Kde jsou limitní hodnoty ETH spoje? KPIs Key Demarkační Performance

Více

STANDARDIZACE TEXTILNÍCH VÝROBKŮ POSTUPY CERTIFIKACE VÝROBKŮ

STANDARDIZACE TEXTILNÍCH VÝROBKŮ POSTUPY CERTIFIKACE VÝROBKŮ STANDARDIZACE TEXTILNÍCH VÝROBKŮ POSTUPY CERTIFIKACE VÝROBKŮ 3. Přednáška Náplní přednášky je výrobková certifikace a její základní postupy. Základní pojmy: co je co Vychází především ze zákona č.22/1997

Více

Srovnání modernizace stávající radiokomunikační sítě s variantou pořízení zcela nové radiokomunikační sítě

Srovnání modernizace stávající radiokomunikační sítě s variantou pořízení zcela nové radiokomunikační sítě Srovnání modernizace stávající radiokomunikační sítě s variantou pořízení zcela nové radiokomunikační sítě Zdroj textu: MV et enovation. Studie proveditelnosti projektu Rozvoj radiokomunikační sítě integrovaného

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen. Krátkého 1, 787 29 Šumperk

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen. Krátkého 1, 787 29 Šumperk Středoškolská technika 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Řídicí jednotka hodin s DCF David Uherko E4 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Šumperk, Gen. Krátkého

Více

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE. Ing. Jaroslav Adamus. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Ing. Jaroslav Adamus Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou REFERENČNÍ MODEL ISO/OSI VY_32_INOVACE_09_3_05_IT Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou PROTOKOLY: jsou

Více

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská

Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta managementu v Jindřichově Hradci. Diplomová práce. Bc. Natalija Lichnovská Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Diplomová práce Bc. Natalija Lichnovská 2008 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Vyhodnocení

Více

Popis licencování, nastavení a ovládání replikací - přenosů dat

Popis licencování, nastavení a ovládání replikací - přenosů dat Popis licencování, nastavení a ovládání replikací - přenosů dat Ing. Martin Klinger 1.6.2016 Co jsou replikace? Sdílení dat, tzv. replikace najdou své uplatnění všude tam, kde je potřeba výměna dat v online

Více

Testování a spolehlivost. 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely

Testování a spolehlivost. 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely Testování a spolehlivost ZS 2011/2012 6. Laboratoř Ostatní spolehlivostní modely Martin Daňhel Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze Příprava studijního programu Informatika

Více

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3)

Paměti EEPROM (1) Paměti EEPROM (2) Paměti Flash (1) Paměti EEPROM (3) Paměti Flash (2) Paměti Flash (3) Paměti EEPROM (1) EEPROM Electrically EPROM Mají podobné chování jako paměti EPROM, tj. jedná se o statické, energeticky nezávislé paměti, které je možné naprogramovat a později z nich informace vymazat

Více

Návod k použití. Deska identifikace FASTOS IDENT 2000. AGROSOFT Tábor s.r.o.

Návod k použití. Deska identifikace FASTOS IDENT 2000. AGROSOFT Tábor s.r.o. Návod k použití Deska identifikace FASTOS IDENT 2000 AGROSOFT Tábor s.r.o. AGROSOFT Tábor s.r.o. IDENT 2000 2 Deska identifikace FASTOS IDENT 2000 verze procesoru 1.42 verze desky 1.1 verze dokumentace

Více

Směrová nn ochrana MEg51. Uživatelské informace

Směrová nn ochrana MEg51. Uživatelské informace Směrová nn ochrana MEg51 Uživatelské informace MEgA Měřící Energetické Aparáty, a.s. 664 31 Česká 390 Česká republika Směrová nn ochrana MEg51 uživatelské informace Směrová nn ochrana MEg51 Charakteristika

Více

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007

Počítačové sítě. Miloš Hrdý. 21. října 2007 Počítačové sítě Miloš Hrdý 21. října 2007 Obsah 1 Pojmy 2 2 Rozdělení sítí 2 2.1 Podle rozlehlosti........................... 2 2.2 Podle topologie............................ 2 2.3 Podle přístupové metody.......................

Více

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31, 638 00

Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31, 638 00 Č e s k ý m e t r o l o g i c k ý i n s t i t u t Okružní 31, 638 00 Brno Č.j.: 0313/002/15/Pos. Vyřizuje: Ing. Miroslav Pospíšil Telefon: 545 555 135, -131 V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A Český metrologický

Více

Důvěrné. Draft k diskusi. Vladislav Severa Partner. Boris Mišun Senior Manager

Důvěrné. Draft k diskusi. Vladislav Severa Partner. Boris Mišun Senior Manager Asistence v oblasti ocenění nevydávaného majetku, jímž se zabývá Dočasná komise pro řešení majetkových otázek mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi: NÁVRH OCEŇOVACÍHO ALGORITMU 11. února 2009

Více

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma

Výukové texty. pro předmět. Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Výukové texty pro předmět Automatické řízení výrobní techniky (KKS/ARVT) na téma Tvorba grafické vizualizace shodných znaků jednotlivých zařízení (výrobní stroj, manipulátor, robot, ostatní zařízení) Autor:

Více

Počítačové sítě internet

Počítačové sítě internet 1 Počítačové sítě internet Historie počítačových sítí 1969 ARPANET 1973 Vinton Cerf protokoly TCP, základ LAN 1977 ověření TCP a jeho využití 1983 rozdělení ARPANETU na vojenskou a civilní část - akademie,

Více

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB

Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB Fakulta informačních technologií VUT v Brně Ústav počítačových systémů Periferní zařízení, cvičení IPZ Analýza komunikace na sběrnici USB Úloha č. 2. Zadání: 1. Seznamte se s principy komunikace na sériovém

Více

PŘÍLOHA 1.2 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI. Přístup k veřejně dostupné telefonní službě

PŘÍLOHA 1.2 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI. Přístup k veřejně dostupné telefonní službě PŘÍLOHA 1.2 SMLOUVY O PŘÍSTUPU K VEŘEJNÉ PEVNÉ KOMUNIKAČNÍ SÍTI Přístup k veřejně dostupné telefonní službě Obsah 1 Podmínky služby... 3 2 Přístup k veřejně dostupné telefonní službě... 3 3 Doplňkové služby

Více

Systémové elektrické instalace KNX/EIB (5. část) Ing. Josef Kunc

Systémové elektrické instalace KNX/EIB (5. část) Ing. Josef Kunc Systémové elektrické instalace KNX/EIB (5. část) Ing. Josef Kunc Přenos informací V předchozím čísle jsme naznačili, že přenos dat probíhá formou digitalizovaných telegramů. Veškerý přenos informací vychází

Více

Problematika archivace elektronických dokumentů v CR a EU normy, standardy. M.Širl

Problematika archivace elektronických dokumentů v CR a EU normy, standardy. M.Širl Problematika archivace elektronických dokumentů v CR a EU normy, standardy StorageWorld 2013 M.Širl ÚNOR 2013 Agenda Expanze v používání el.dokumentů Jak na to reaguje ČR Jak na to reaguje EU Celeovropské

Více

ŘPS Průmyslový Ethernet

ŘPS Průmyslový Ethernet Ing. Josef Grosman TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247, který je spolufinancován Evropským

Více

STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2013

STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2013 STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Návrh systému inteligentního domu Pavel Mikšík Brno 2013 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT

Více