Školní vzdělávací program

Transkript

1 Školní vzdělávací program Kadeřník ŠVP zpracován podle RVP H/01 Kadeřník Studijní forma vzdělání: denní 1

2 ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název a adresa školy: Zřizovatel: Střední odborné učiliště služeb Novovysočanská Praha 9 Magistrátní úřad hlavního města Prahy Stupeň poskytovaného vzdělání: Kód a název oboru vzdělání: Délka a forma studia: Jméno ředitelky SOU: střední vzdělání s výučním listem H/01 Kadeřník tříleté denní studium Ing. Bc. Jana Křížová Kontakty pro komunikaci se školou: tel info@sousluzeb.cz webové stránky 2

3 Školní vzdělávací program: Komunikativní kompetence Znaky osobnosti absolventa SOU služeb: komunikace se zákazníky založená na respektování pravidel slušného chování kultivované vystupování na veřejnosti, na pracovišti, dodržování principů sociální komunikace zvládnutí administrativní a elektronické komunikace Odborné kompetence ovládá pracovní postupy, moderní technologie v rámci jednotlivých oborů aplikuje nové trendy ve svém oboru zvládá organizaci práce, samostatně řeší pracovní úkoly dodržuje ekonomické a ekologické principy zvládá a dodržuje zásady HBP a požární prevence dbá na dobré jméno firmy a sebe jako kvalitního pracovníka Osobnostní kompetence společenské chování, profesionalita, umění komunikace dovede pracovat v týmu a spolupracovat uplatňuje morálku a demokratické principy umí řešit běžné problémy, stanovit si reálné životní a profesní cíle dodržuje zdravou životosprávu, umí relaxovat a regenerovat Poskytování kvalifikovaných a kvalitních služeb - uplatnění v soukromých, družstevních i ve státních zařízeních - úspěšné zvládnutí podnikatelských aktivit, zejména v malých a středních firmách a živnostech 3

4 Obsah školního vzdělávacího programu Úvodní identifikační údaje ŠVP Obsah školního vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacího programu Koncepce vzdělávání Organizace výuky Organizace vzdělávání Podmínky pro přijetí ke studiu Zdravotní způsobilost Obsah a forma profilové části závěrečné zkoušky Hodnocení žáků Popis celkového pojetí vzdělávání Způsoby rozvoje průřezových témat ve výuce Občan v demokratické společnosti Člověk a svět práce Člověk a životní prostředí Informační a komunikační technologie Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Vzdělávání mimořádně nadaných žáků Realizace BOZP a požární prevence Učební plán oboru kadeřník Převodní tabulka RVP ŠVP Učební osnovy jednotlivých předmětů Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Občanská nauka Fyzika Chemie Biologie a ekologie Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Materiály Technologie Zdravověda Výtvarná výchova Psychologie Odborný výcvik Autorský kolektiv

5 CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU 1. Koncepce vzdělávání Vyučovací proces ve školním vzdělávacím programu směřuje ve všech fázích k osvojení, rozvoji a upevnění klíčových kompetencí: - komunikativních kompetencí - personálních kompetencí k učení a k práci - sociálních kompetencí k práci a spolupráci s ostatními - kompetencí k řešení problémů - kompetencí k užívání ICT technologií - kompetencí k aplikaci naučených pracovních postupů v konkrétní profesi - kompetencí k pracovnímu uplatnění a dalšímu celoživotnímu vzdělávání Tyto kompetence se jako základní postoje, návyky a dovednosti žáků a studentů průběžně rozvíjejí: - v procesu teoretického vyučování - v procesu praktického vyučování - při mimo vyučovacích aktivitách - v mezipředmětových vztazích a vazbách - při všech formách uskutečňování školních vzdělávacích programů. Osvojování a rozvoj klíčových kompetencí zajišťují ve školních vzdělávacích programech stěžejní výukové metody: - autodidaktické metody vedoucí k osvojení technik samostatného učení a samostatné práce - sociálně komunikativní metody učení - metody motivační, podporující aktivitu a kreativitu podpora účasti v soutěžích odborných - dovedností - metody projektového vyučování - metody problémového vyučování - metody praktických cvičení vyžadující aplikaci teoretických poznatků v konkrétní situaci - metody využívající informační a komunikativní technologie - metody propojující teorii s praxí - metody vedoucí k uplatnění podnikatelské činnosti v oborech služeb Celkový způsob života a práce školy, všechny její aktivity a činnosti, přístupy pedagogických i nepedagogických pracovníků SOU, jsou založeny na principech demokratické občanské společnosti, na principech trvale udržitelného rozvoje, na pravidlech pro profesní uplatnění v rámci moderního dynamického trhu práce a na strategii aplikace informačních a komunikačních technologií ve všech oblastech práce školy. Průřezová témata jsou nezbytnou součástí koncepce práce školy, jejich zásady, principy a hodnoty si žáci a studenti osvojují a průběžně je uplatňují při vědomí nutnosti stálých inovací: - v běžném denním životě školy - při zapojení do aktivit a projektů SOU - průběžně ve výuce jednotlivých předmětů - při vlastních prezentacích 5

6 Realizací průřezových témat vyplyne i osvojení základních kompetencí absolventa SOU služeb: - kompetence občana v demokratické společnosti - kompetence environmentální, k občanskému i profesnímu jednání v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje - kompetence k pracovnímu uplatnění - kompetence k práci s informacemi a ICT technologiemi 2. Organizace výuky V SOU služeb je výuka organizována: - tříleté denní studium pro žáky a uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku - je zakončeno závěrečnou zkouškou podle příslušných právních norem a poskytuje střední odborné vzdělání s výučním listem Teoretická výuka vychází z kurikula strukturovaného do těchto okruhů: - jazykové vzdělávání - společenskovědní vzdělávání - matematické vzdělávání - přírodovědné vzdělávání - estetické vzdělávání - rozvoj tělesné kultury - technologické postupy (specializované v jednotlivých oborech) - používání příslušných materiálů - rozvoj ekonomického myšlení v souvislostech tržního hospodářství - další specifické okruhy konkretizované podle potřeb jednotlivých oborů Obecným cílem teoretického vzdělávání je vytvoření předpokladů pro všestranný rozvoj osobnosti žáků v souladu s požadavky současné občanské společnosti. Odborný výcvik plní funkci integrujícího předmětu, v němž si žáci prohlubují všeobecné a odborné vědomosti, vede k získání kvalifikovaného a kvalitního výkonu konkrétního povolání. Odborný výcvik zajišťuje SOU služeb ve vhodně vybavených zařízeních pod vedením kvalifikovaných a zkušených pracovníků. V tříletých učebních oborech se pravidelně střídá týden teoretického vyučování s týdnem odborného výcviku. Specifickou formou je vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu, uskutečňované v souladu se školským zákonem, které povoluje ředitel SOU a jehož koordinátorem je třídní učitel (pro jednotlivé předměty). K doplnění učiva slouží exkurze s odborným zaměřením, exkurze v rámci společenskovědního a estetického vzdělávání, odborné kompetence se rozvíjejí aktivní účastí v soutěžích a prezentací zhotovených výrobků před veřejností. 6

7 3. Organizace vzdělávání Podmínky pro přijetí ke studiu 1. splnění povinné školní docházky nebo úspěšné ukončení základního vzdělání před splněním povinné školní docházky 2. splnění podmínek přijímacího řízení: - jednotná kritéria přijímacího řízení jsou stanovena v souladu s 60 zákona č. 561/2004 Sb. - v rámci přijímacího řízení jsou vyhodnoceny výsledky vzdělávání žáků na základní škole - splnění podmínek zdravotní způsobilosti uchazečů stanovených vládním nařízením Zdravotní způsobilost K posouzení zdravotní způsobilosti uchazečů pro jednotlivé učební a studijní obory je podle nařízení vlády o soustavě vzdělávacích oborů kompetentní příslušný registrující praktický lékař Obsah a forma profilové části závěrečné zkoušky Způsob ukončení vzdělávání a potvrzení dosaženého vzdělání a kvalifikace Vzdělávání je ukončeno závěrečnou zkouškou. Obsah a organizace závěrečné zkoušky se řídí platnými předpisy a skládá se z písemné a ústní zkoušky a praktické zkoušky z odborného výcviku. Dokladem o dosažení stupně vzdělání je vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Úspěšné složení závěrečné zkoušky a získání výučního listu umožňuje absolventovi ucházet se o studium navazujících studijních vzdělávacích programů ve středních odborných školách a středních odborných učilištích s možností získání středního vzdělání s maturitní zkouškou. 4. Hodnocení žáků Při hodnocení výsledků vzdělávání se uplatňují zejména následující principy: - princip spoluzodpovědnosti žáků za vlastní vzdělávání - princip aktivního přístupu žáků - princip autodidaktického učení - princip sebehodnocení žáků - princip propojení vzdělávacího programu s praxí Žáci se na začátku vzdělávání v konkrétním předmětu seznámí s programem a očekávanými výsledky, aby mohli sami sledovat, zaznamenávat, případně plánovat svůj rozvoj a pokrok v osvojování dílčích kompetencí. Současně jsou seznámeni s konkrétními výstupy, které se budou podílet na jejich hodnocení v jednotlivých pololetích ve výuce všeobecně vzdělávacích i odborných předmětů, jakož i v odborném výcviku: 7

8 - písemné testování dílčích schopností a dovedností po ukončení jednotlivých tematických celků - průběžné ověřování ústní individuální prezentace žáků s důrazem na aplikaci dílčích poznatků v praxi - kreativní řešení konkrétních problémových situací z praxe - schopnost efektivní komunikace - samostatná prezentace zvolené problematiky - žákovské projekty, v nichž se uplatní: o schopnost týmové kooperace a komunikace o mezipředmětové vztahy a vazby o aplikace průřezového tématu informační a komunikační technologie o adekvátní prezentace projektu Výsledky vzdělávání jsou hodnoceny podle školního klasifikačního řádu, jenž posuzuje zejména tato kritéria: - samostatný aktivní přístup k řešení daného úkolu - systematické komplexní uplatnění osvojených kompetencí - schopnost kreativního aplikování získaných kompetencí - efektivnost řešení zadaných problémů V rámci praktického vyučování se při hodnocení odborné praxe uplatní princip autoevaluace žáků, kteří dokáží kriticky zhodnotit úroveň svých činností, shrnují získané zkušenosti a rozvíjejí tak své odborné a osobnostní kompetence a celkově svůj profesní profil. Vzhledem k budoucímu sociálnímu vztahu většiny absolventů SOU (zaměstnanci vůči zaměstnavateli) je žádoucí posuzovat žáky ať už v teoretickém či praktickém vyučování podle dotazníku, v němž učitelé posoudí: - vystupování a upravenost zevnějšku - chování a komunikaci - dochvilnost - zájem o práci a motivovanost - odborné znalosti - jazykové znalosti - plnění zadaných úkolů - plánování a organizaci vlastní práce - schopnost a vhodnost pro daný obor 5. Popis celkového pojetí vzdělávání Vzdělávací program připravuje kvalifikované pracovníky pro výkon povolání kadeřníka, kteří budou schopni uplatnit své odborné vzdělání především při provádění profesionálních kadeřnických služeb ve středně velkých i malých provozovnách a salonech a v živnostenském podnikání. Základním cílem vzdělávacího programu je propojení získaných vědomostí a dovedností ve výše uvedených oblastech s praxí při řešení konkrétních problémů a situací. K důležitým výchovným cílům patří proto výchova k odpovědnosti, spolehlivosti, přesnosti, pracovní kázni, samostatnosti v rozhodování, bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a hygieně práce, ochraně a péči o životní prostředí. 8

9 Výuka se skládá z teoretických vyučovacích předmětů realizovaných v učebnách školy, odborných učebnách a z odborného výcviku realizovaného ve školních kadeřnických provozovnách nebo na provozních pracovištích. V některých případech se při výuce třída dělí v souladu s platnými předpisy (např. cizí jazyky). Metody a formy výuky jsou voleny s ohledem na obsah konkrétního učiva a výsledky vzdělávání, kterého se má dosáhnout. Učitelé volí metody podle svých potřeb a zkušeností a s ohledem na charakter vyučovaného předmětu. Uplatňují vhodnou motivaci, která stimuluje práci žáků a nejčastěji se opírá o zájem o zvolený učební obor. Podobně aplikační příklady jsou vybírány tak, aby se týkaly problematiky odborných předmětů. Důraz je kladen na podporování samostatné práce žáků, především na osobní zodpovědnost a samostatnost, schopnost kooperace a týmové spolupráce se záměrem odpovídajícího sebehodnocení a poznání svých možností a ovlivňování žákovských postojů - samostatné práce žáků, skupinové práce, referáty, prezentace písemné a ústní, společné hodnocení, analýza výsledků. Důležitou složkou teoretické výuky je používání názorných pomůcek v různé formě, které žákovi usnadňují pochopení učiva - modely, nástěnné obrazy, instruktážní a výukové video, exkurze. K procvičování a upevňování učiva se využívají různé formy ústních, písemných a praktických cvičení, soutěže, projekty apod. Velký důraz je kladen na vytváření mezipředmětových vazeb, které rozšiřují klíčové kompetence žáka. Součástí výuky jsou besedy s odborníky, návštěvy výstav, odborné exkurze, soutěže, skupinové projekty a různé formy zapojení žáků do prezentačních akcí školy. Praktické vyučování umožňuje žákům využití teoretických poznatků v praxi, ověření a rozšíření odborných znalostí a pěstování dovedností potřebných pro daný obor tak, aby žák získal jistotu při provádění praktických činností, byl samostatný, dokázal prakticky použít nabyté znalosti při řešení a plnění praktického úkolu. Po zvládnutí teoretické a praktické části výuky vykonají žáci závěrečnou zkoušku a získají tak potřebnou kvalifikaci pro výkon pracovních činností v oblasti odborných kadeřnických služeb. Uplatnění mohou nalézt i v příbuzných oborech. 6. Způsoby rozvoje průřezových témat ve výuce Občan v demokratické společnosti Výuka ve škole je zaměřena v duchu demokratického klimatu tak, aby žáci byli vedeni k vzájemné spolupráci, toleranci názorů a dialogu. Výuka ve škole formuje postoje žáků tak, aby byli schopni vytvořit dobrý třídní kolektiv, dokázali se navzájem respektovat a pomáhat si. 9

10 Třídní učitelé pracují s jednotlivými žáky, seznamují se s jejich životními podmínkami, názory, postoji a snaží se je společně s rodiči co nejlépe formovat Člověk a svět práce Téma se realizuje především v předmětech Ekonomika, Občanská nauka a částečně zasahuje do dalších předmětů. Žáci jsou vedeni k tomu, aby měli přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, orientovali se v pracovních nabídkách a případně se přizpůsobovali změnám. Důraz je kladen na uvědomování si celoživotního vzdělávání, rozhodování a plánování svého života a pracovní kariéry. Během studia je pro žáky organizována beseda s pracovníky úřadu práce, která je obohatí o konkrétní informace týkající se výběru povolání a fungování trhu práce Člověk a životní prostředí Téma je stěžejní náplní učiva v předmětu Ekologie, ale prostupuje i dalšími vyučovacími předměty. Cílem je, aby žáci pochopili význam přírody pro člověka, získali informace o působení člověka na životní prostředí a přizpůsobili tomu své chování a jednání. Žáci jsou vedeni k tomu, aby se chovali ekologicky ve všech oblastech svého života Informační a komunikační technologie Škola vytváří podmínky pro rozvíjení schopnosti žáků efektivně využívat prostředků informačních a komunikačních technologií v každodenním životě. Žáci využívají prostředků ICT i v rámci specifik odborné kvalifikace. Ze strany vedení školy jsou vytvářeny podmínky pro další vzdělávání a zdokonalování pedagogů a soustavné zvyšování úrovně jejich počítačové gramotnosti. 7. Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním Žáci se speciálními potřebami jsou evidováni u výchovného poradce. Tito žáci jsou zařazováni do běžných školních kolektivů. Ve výuce jsou zohledňovány u těchto žáků závěry ze zpráv kontrolního nebo psychologického vyšetření a na jejich základě k nim učitelé uplatňují individuální přístup. Pokud jsou žáci vyšetřeni ve speciálně pedagogickém centru a mají doporučení k integraci, zpracovává škola individuálně vzdělávací plán. V těchto případech škola spolupracuje s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden i speciálně pedagogických center. 10

11 Výchovný poradce kontroluje během roku výsledky vzdělávání těchto žáků ve spolupráci s třídním učitelem, jednotlivými pedagogy a rodiči. Rovněž v praktickém vyučování je k těmto žákům zaujímán individuální přístup ze strany učitelů odborného výcviku. U žáků se specifickými vývojovými poruchami učení dbají pedagogové na to, aby používali ve výuce vhodné metody a formy výuky a hodnocení, dále aby respektovali individuální tempo jednotlivých žáků. Důraz je kladen také na to, aby tito žáci nebyli ohroženi školní neúspěšností a dalšími riziky, jež na ni navazují v oblasti sociálně patologických jevů. Respektování, rozšiřování a modifikace nápravných postupů ze strany školy jim napomůže absolvovat úspěšně studium v plném rozsahu. V některých případech je třeba vhodnými výchovnými postupy zvládnout problémy v chování žáků, které se specifickými vývojovými poruchami učení souvisí Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Žáci se sociálním znevýhodněním jsou v evidenci třídních učitelů, učitelů odborného výcviku, školního metodika prevence a výchovného poradce školy. Škola vychází z konkrétní situace, vzdělávacích schopností a potřeb žáků a zajišťuje pro ně například zapůjčení učebnic. Všichni pedagogičtí pracovníci, ale i žáci se seznamují se sociálně-kulturními zvláštnostmi těchto žáků, vyučující volí vhodné vyučovací metody a společenský přístup k nim. U žáků s rizikovým chováním je třeba volit vhodné výchovné prostředky a spolupracovat se sociálními pracovníky a jinými odborníky. Aby škola zabránila nízkému zájmu o vzdělání a předčasnému odchodu žáků ze vzdělávacího procesu, klade vysoké nároky na všechny učitele z hlediska motivace a výchovy žáků a z hlediska vytváření příznivého klimatu ve škole. Prostředkem k řešení těchto problémů je větší aktivizace žáků ve vyučování a intenzivní práce výchovného poradce. Soustavná pozornost je věnována prevenci nežádoucích sociálních projevů v chování žáků Vzdělávání mimořádně nadaných žáků S mimořádně nadanými žáky, kteří prokazují vysokou úroveň ve všech nebo pouze v některých činnostech, škola soustavně pracuje. Tito žáci projevují v těchto oborech vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní, ale mohou mít problémy v sociálně komunikativní oblasti, jsou citliví na kritiku a hodnocení druhých a mohou mít i problémy v sebepojetí a sebehodnocení. Při práci s nadaným žákem je důležitá znalost jeho rodinného prostředí, jeho vývoj na základní škole, jeho mimořádné nadání, ale i nedostatky a problémy. Významná je spolupráce všech učitelů, kteří mimořádně nadaného žáka vyučují. Ve výuce těchto žáků je vhodné využívat problémové a projektové vyučování, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi, skupinovou výuku a týmovou práci. 11

12 Škola může umožnit těmto žákům také rozšířenou výuku některých předmětů, umožnit vzdělávání podle individuálně vzdělávacího plánu, vytvářet skupiny těchto žáků a přizpůsobit jim tempo a metody výuky nebo za podmínek daných školským zákonem přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Při vzdělávání mimořádně nadaných žáků je důležité zjistit, v kterých činnostech a předmětech vynikají, a tomu přizpůsobit práci s nimi: vzdělanostní úroveň v jazycích a v matematice zjišťovat pomocí vstupních testů, které absolvují žáci na začátku studia, v ostatních předmětech vycházet z výsledků a vývoje žáka na základní škole a prostřednictvím motivačních pohovorů podporovat mimořádně nadané žáky při jejich začlenění na odbornou praxi v cizojazyčném prostředí zadávat seminární práce nebo projektové úlohy a pomáhat konzultacemi, soustavně s nimi pracovat zapojovat tyto žáky do účasti na školních kolech olympiád, jazykových soutěží a soutěží odborných znalostí a dovedností, připravovat tyto žáky do vyšších kol soutěží podchytit žáky s uměleckými sklony, talentem a nadáním v oblasti mluveného slova, hudby a pohybu a motivovat je k aktivní účasti na kulturních vystoupeních školy a školní akademii ve společenskovědních předmětech se při práci s těmito žáky zaměřit na to, aby získali a upevnili si schopnost vytvořit si odpovídající sebehodnocení na základě pochopení své osobnosti, získali nebo rozvíjeli dovednosti v oblasti komunikace se spolužáky a učiteli a v navazování vztahu s druhými lidmi 8. Realizace BOZP a požární prevence Problematika bezpečnosti práce, hygieny práce a požární ochrany je součástí teoretického i praktického vyučování. Vychází z požadavků platných právních předpisů zákonů, vyhlášek, technických norem i předpisů ES pro danou oblast. Prostory, ve kterých je prováděna výuka, musí odpovídat vyhlášce č. 410/2005 Sb., zákonu 561/2004 Sb. a zákonu 288/2003 Sb. Škola provádí technická i organizační opatření k eliminaci všech rizik spojených zejména s odborným výcvikem. Se všemi předpisy vztahujícími se k BOZP jsou žáci prokazatelně seznamováni na začátku školního roku a toto stvrzují svým podpisem. V odborném výcviku dále předchází každému novému tematickému celku proškolení BOZP. Žáci jsou prokazatelně seznamováni s návody k obsluze jednotlivých strojů a zařízení a s místními provozně bezpečnostními předpisy, toto seznámení je zapsáno žákovi do deníku BOZP. 12

13 Je přesně stanoven systém vykonávání dozoru nad žáky při teoretickém i praktickém vyučování. Při zajištění odborného výcviku na smluvních pracovištích je problematika BOZP smluvně ošetřena v souladu s Nařízením vlády č. 108/1994 Sb. 9. Učební plán oboru kadeřník Název školního vzdělávacího programu: Kadeřník Kód a název oboru vzdělání: H/01, Kadeřník Platnost ŠVP: Délka a forma studia: tříleté denní Stupeň dosaženého vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Přehled využití týdnů v období září červen školního roku Činnost 1. ročník 2. ročník 3. ročník Vyučování dle učebního plánu Sportovně adaptační kurz Závěrečné zkoušky Časová rezerva (exkurze, výchovně-vzdělávací akce, opakování učiva) Celkem

14 Učební plán oboru kadeřník: Povinné vyučovací předměty: I. II. III. celkem Český jazyk a literatura Cizí jazyk AJ/NJ Občanská nauka Fyzika Chemie Biologie a ekologie Matematika Tělesná výchova Informační a komunikační technologie Ekonomika Materiály 2 1,5 1 4,5 Technologie Zdravověda 1 1 0,5 2,5 Výtvarná výchova Psychologie Odborný výcvik 15 17,5 17,5 50 Celkem hodin týdně Poznámky k učebnímu plánu: 1. výuka 1. cizího jazyka navazuje na výuku na základní škole, jedná se o anglický jazyk, nebo německý jazyk 2. odborný výcvik v rozsahu hodin za studium se uskutečňuje na školních pracovištích a na smluvních pracovištích, která mají oprávnění k činnosti související s daným obor 14

15 týdenních celkový týdně celkem disponibilní hodiny Převodní tabulka RVP ŠVP Škola: Střední odborné učiliště služeb, Praha 9, Novovysočanská 5 Kód a název RVP: H/01 Kadeřník ŠVP RVP ŠVP Vzdělávací oblasti Minimáln a obsahové kruhy í počet vyučovací ch hodin celkový předmět Jazykové vzdělávání Český jazyk 3 96 Český jazyk a literatura Cizí jazyk Anglický/Německý jazyk Společenskovědní vzdělávání 3 96 Občanská nauka Psychologie Přírodovědné vzdělávání 3 96 Fyzika Biologie Chemie Matematika 3 96 Matematika Estetické vzdělávání 2 64 Český jazyk a literatura Vzdělávání pro zdraví 3 96 Zdravověda 2,5 82, ,5 2,5 Tělesná výchova Vzdělávání v informačních a 3 96 Informační a komunikační komunikačních technologií technologie Ekonomické vzdělávání 2 64 Ekonomika Výtvarná příprava 3 96 Výtvarná výchova Komunikace ve službách 2 64 Tvorba účesů Materiály 4,5 148,5 2 1,5 1 Technologie Odborný výcvik , ,5 17,5 Disponibilní hodiny Celkem ,5 631,5 Počet týdenních vyučovacích hodin ,5 15

16 10. Učební osnovy jednotlivých předmětů ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Kód a název oboru vzdělání: H/01 Kadeřník Celková týdenní hodinová dotace: 6 hodin (2-2-2) Dosažený stupeň vzdělání: střední vzdělání s výučním listem Délka a forma studia: tříleté denní studium Datum platnosti: od Pojetí vyučovacího předmětu Obecné cíle Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Jazykové vzdělávání se podílí i na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání. Práce s uměleckým textem je zaměřena především na výchovu k vědomému, kultivovanému čtenářství. Poznání textu slouží rovněž k vytváření rozmanitých komunikačních situací, v nichž probíhá dialog žáků s učitelem i mezi žáky navzájem. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: - uplatňovali mateřský jazyk v rovině recepce, reprodukce a interpretace - využívali jazykových vědomostí a dovedností v praktickém životě, vyjadřovali se - srozumitelně a souvisle, formulovali a obhajovali své názory - chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění - získali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a předávali je vhodným způsobem - s ohledem na jejich uživatele - uplatňovali ve svém životním stylu estetická kritéria - chápali umění jako specifickou výpověď o skutečnosti - správně formulovali a vyjadřovali své názory - získali přehled o kulturním dění - uvědomovali si vliv prostředků masové komunikace na utváření kultury Charakteristika učiva Předmět se skládá ze dvou oblastí, které se vzájemně prolínají a rozvíjejí. Jazykové vzdělávání a komunikační výchova rozvíjejí komunikační kompetence žáků a učí je užívat jazyka jako prostředku dorozumívání a myšlení. Podílí se rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K plnění tohoto cíle přispívá i literární výchova a naopak literární vzdělávání a výchova, zvláště práce s uměleckým textem, prohlubují jazykové znalosti a kultivují jazykový projev žáků. Práce s uměleckým textem je zaměřena na výchovu ke kultivovanému čtenářství. 16

17 Pojetí výuky Těžištěm výuky předmětu je rozvoj vyjadřovacích dovedností a schopností, nácvik dovednosti přijímat text včetně jeho porozumění a interpretace, a to i text odborný. Práci vedoucí k vytvoření těchto dovedností se věnuje největší část hodinové dotace. S tím úzce souvisí probírání jazykového a slohového učiva, které navazuje na vědomosti a dovednosti žáků ze základní školy, rozvíjí je vzhledem k společenskému a profesnímu zaměření žáků. V literární výuce převažuje četba a interpretace konkrétních uměleckých děl a ukázek, které jsou doplněné poznatky z literární historie a teorie literatury. Literární texty jsou prostředkem nácviku kultivovaného čtení. Žáci jsou vedeni i k estetickým aktivitám. Hodnocení výsledků žáků Hodnocení probíhá v souladu s klasifikačním řádem, provádí se formou ústní i písemnou. Vychází z těchto kritérií: - známky z průběžných testů ověřujících znalost pravopisu, tvarosloví a skladby - ústní zkoušení, při kterém se hodnotí nejen faktografické znalosti, ale přihlíží se i k formě vyjadřování a vystupování - známky ze slohových prací Dále se hodnotí: - aktivita žáků při hodinách - příprava samostatných mluvních cvičení - ochota zapojovat se do týmové práce - přístup k domácím úkolům. Klíčové kompetence Komunikativní kompetence Žáci - se vyjadřují přiměřeně k účelu jednání komunikační situaci v projevech mluvených i psaných - formulují své myšlenky srozumitelně a souvisle, v písemné podobě přehledně a jazykově správně - formulují a dovedou obhájit své názory a postoje - zpracovávají běžné administrativní písemnosti - se snaží dodržovat jazykové a stylistické normy i odbornou terminologii - vyjadřují se a vystupují v souladu se zásadami kultury projevu a chování Personální a sociální kompetence Žáci - odhadují důsledky svého jednání a chování v různých situacích - pracují v týmu - přijímají a plní odpovědně svěřené úkoly - přispívají k vytváření vstřícných mezilidských vztahů Občanské kompetence Žáci - uznávají tradice a hodnoty svého národa 17

18 - zajímají se o společenské dění u nás i ve světě - jednají v souladu se zásadami společenského chování Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Žáci - získávají informace z otevřených zdrojů - komunikují elektronickou poštou - pracují s informacemi z různých zdrojů - uvědomují si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů Odborné kompetence Žáci - zvládají mateřský jazyk jako základní předpoklad úspěšného studia dalších předmětů - zvládají základní metody sebevzdělávání a vytvářejí si trvalý návyk používat normativní jazykové příručky a jinou odbornou literaturu - vyhotovují typické písemnosti v normalizované úpravě - umějí získávat a vyhodnocovat informace o pracovních a vzdělávacích příležitostech - vhodně komunikují s potenciálními zaměstnavateli Průřezová témata Občan v demokratické společnosti Žáci - znají zásady správného jednání s lidmi - dokáží se orientovat v nabídce médií - váží si materiálních a duchovních hodnot - dovedou jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení Člověk a svět práce Žáci - si uvědomují význam vzdělání pro život - jsou motivováni k aktivnímu pracovnímu životu a úspěšné kariéře - se naučí písemně i verbálně se prezentovat při nejrůznějších jednáních Informační a komunikační technologie Žáci - pracují s informacemi a komunikačními prostředky - používají výpočetní techniku nejen pro účely uplatnění se v praxi, ale i pro potřeby dalšího vzdělávání 18

19 ROZPIS UČIVA A REALIZACE KOMPETENCÍ 1. ročník Výsledky vzdělávání Žák: - zná základní pojmy jazykovědy; - rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk; - ve vlastním projevu volí prostředky adekvátní komunikační situaci; - orientuje se v soustavě jazyků; - v písemném projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu; - pracuje s kodifikačními příručkami; - nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem a naopak; - pěstuje přesnost a kulturu jazyka; - zdokonaluje své vyjadřovací schopnosti. - vysvětlí funkci slohotvorných činitelů; - rozliší funkční styl a v typických příkladech slohový útvar; - vyjadřuje svými slovy své myšlenky, zážitky, názory a postoje; - zdokonaluje své vyjadřovací schopnosti; - objasní rozdíl mezi vyjadřováním spisovným a nespisovným; - ví, kdy je vhodné daného vyjadřování užít. - má přehled o knihovnách a jejich službách; - má přehled o denním tisku a tisku podle svých zájmů; - samostatně zpracovává informace; - zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, vybírá je a přistupuje k nim kriticky. Učivo 1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - Úvod do studia jazyka. - Opakování, prohlubování a rozšiřování obecných pojmů o jazyce. - Spisovná čeština, obecná čeština, nářečí. - Původ češtiny a její postavení mezi ostatními jazyky. - Procvičování a upevňování pravopisu. Pravidla českého pravopisu a práce s nimi. - Význam slova a jeho změny. - Slovní zásoba vzhledem k příslušnému oboru vzdělání, terminologie. 2. Komunikační a slohová výchova - Úvod do studia slohu a komunikace. - Podstata slohu, slohotvorní činitelé, funkční styly. - Projevy mluvené a psané, shody a rozdíly. - Neverbální komunikace. - Technika mluveného slova. Komunikační situace, komunikační strategie. - Vypravování. Vyprávěcí postupy v běžné komunikaci, v uměleckém projevu a publicistice. Jazykové prostředky pro ně charakteristické. - Slohová práce. 3. Práce s textem a získávání informací - Knihovny a jejich služby. - Informatická výchova. - Noviny, časopisy a jiná periodika, internet. - Techniky a druhy čtení, orientace v textu. 19

20 2. ročník Výsledky vzdělávání - zná spisovnou normu jazyka; - pracuje s kodifikačními příručkami českého jazyka; - objasní zásady spisovné výslovnosti a řídí se jimi; - odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby; - umí posoudit kompozici textu, jeho slovní zásobu a skladbu; - v písemném i mluveném projevu využívá poznatků z tvarosloví; - adekvátně posuzuje význam slov v daném kontextu, rozezná posun slov osvětlovacích přístrojů a způsoby jeho použití ve všech oblastech digitální fotografie a videa; provádí měření světla v komplikovaných světelných podmínkách - vystihne charakteristické znaky těchto projevů; - vysvětlí funkční styl a jeho jazykové prostředky; - využívá poznatků z tvarosloví, skladby a ortografie; - objasní funkci popisu, jeho charakteristické znaky; - odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru terminologie. Učivo 1. Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností - Úvod do studia jazyka. - Procvičování a upevňování pravopisu. Pravidla českého pravopisu a práce s nimi. - Zvukové prostředky a ortoepické normy jazyka, jazyková kultura. - Opakování, prohlubování a rozšiřování vědomostí a dovedností z tvarosloví. Mluvnické kategorie, jejich formální a komunikační funkce. - Větná skladba větné členy, souvětí. - Rozšiřování slovní zásoby češtiny. Specifické učivo (terminologie, slang a profesní mluva). 2. Komunikační a slohová výchova - Úvod do studia slohu a komunikace. - Mluvené útvary prostě sdělovacího stylu. - Projevy monologické i dialogické, neformální i formální, připravené i nepřipravené. - Druhy řečnických projevů. - Psané útvary prostě sdělovacího stylu. - Popis prostý, odborný, umělecký. Popis statický a dynamický. Charakteristika. - Slohová práce. - používá klíčových slov při vyhledávání informačních pramenů; - snaží se o samostatné vyhledávání informací o odborné literatuře a literatuře svých koníčků; - rozumí obsahu textu i jeho části; - umí zhodnotit vliv masmédií na chování lidí. - si ověřuje základní učivo z 1. ročníku, zejména základní literární pojmy v návaznosti na konkrétní literární díla; - rozpozná charakteristické rysy realismu 3. Práce s textem a získávání informací vývoj objektivů - Informatická výchova. Hodnověrnost přinášených informací, možnosti jejich ověřování. Čtení a poslech různých sdělení a práce s nimi. - Vliv masmédií na chování lidí. 4. Literatura, práce s literárním textem - Úvod do studia literatury, opakování 20