Jednatel společnosti s ručením omezeným

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Jednatel společnosti s ručením omezeným Bakalářská práce Autor: Marcel Hrabě Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Petr Dobiáš Ph.D. Praha Duben 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Františkových Lázních, dne Marcel Hrabě

3 Poděkování Na tomto místě bych velmi rád poděkoval vedoucímu práce JUDr. Petrovi Dobiášovi Ph. D. za odborné vedení a podnětné komentáře k mé bakalářské práci.

4 Anotace: Předmětem bakalářské práce je analýza postavení jednatele společnosti s ručením omezeným v současné právní úpravě a zároveň práce upozorňuje na odlišnosti postavení jednatele společnosti s ručením omezeným v předchozí právní úpravě. První část bakalářské práce je vstupem do vlastní problematiky postavení jednatele společnosti s ručením omezeným, s vymezením základních pojmů. Hlavní část bakalářské práce se snaţí logicky rozčlenit výklad zpracovaného tématu a přináší odborné diskuse k daným tématům. V závěru práce jsem přiloţil vzor smlouvy o výkonu funkce jednatele v základní verzi. Klíčová slova: Společnost s ručením omezeným, vklad do společnosti, základní kapitál, podíl, společenská smlouva, orgány společnosti s ručením omezeným, valná hromada, statutární orgán společnosti, dozorčí rada Annotation: The subject of the Bachelor thesis is the analysis of the position of the Secretary of the company with limited liability in the current legislation and at the same time work draws attention to the differences in the position of the Secretary of the company with limited liability in the previous legislation. The first part of the thesis is the introduction to the fundamental issue the position of the manager of the company with limited liability, the definition of the basic concepts. The main part of the Bachelor thesis is trying to logically structure the interpretation of the topic and brings professional discussion of the issues. The conclusion of the work also contains as an enclosure the model contract for performance of the functions of the Manager in the basic version. Key words: Limited liability company, contribution to society, capital, share, social contract, authorities limited liability company, general meeting, statutory bodies, the Supervisory Board

5 Obsah Úvod Společnost s ručením omezeným Základní prameny právní úpravy Vymezení pojmů Zásadní změny v právní úpravě od 1. ledna Jednatel společnosti s ručním omezeným Vymezení pojmu Podmínky vzniku funkce jednatele společnosti Předpoklady a překáţky pro výkon funkce jednatele Vznik funkce jednatele Zánik funkce jednatele společnosti Vztahy jednatele k ostatním orgánům společnosti Vztahy jednatele k valné hromadě Vztahy jednatele k dozorčí radě Povinnosti jednatele společnosti Zastupování společnosti Obchodní vedení společnosti Odpovědnost jednatele společnosti Závěr Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Příloha... 54

6 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral analýzu právního postavení jednatele společnosti s ručením omezeným. Důvodem této mé volby je skutečnost, ţe v případě společnosti s ručením omezeným se jedná v České republice o nejrozšířenější formu obchodní korporace. Navíc korporátní právo je jednou z právních oblastí, která byla podstatně dotčena velkou rekodifikací soukromého práva, účinnou od 1. ledna Touto rekodifikací došlo k podstatným změnám v právní úpravě českého civilního práva a to tak, ţe přijetím nového občanského zákoníku (zákon č.89/2012 Sb.) došlo k vytvoření jednotného právního základu pro veškeré civilní soukromé právo s výjimkou práva pracovního a práva upravujícího registrované partnerství osob téhoţ pohlaví. Má bakalářská práce je převáţně teoretická, analytická, doplněná o některé poznatky z praxe. Za cíl jsem si vytknul zpracování zvoleného tématu tak, ţe vymezím základní pojmy a provedu detailní analýzu tématu v návaznosti na platnou právní úpravu. Jako metody zpracování mé práce budu pouţívat analýzu, deskripci a komparaci. Jak jsem jiţ uvedl, jedná se o právní oblast dotčenou změnami účinnými od 1. ledna 2014 a z toho důvodu provedu základní srovnání s předchozí dosud vţitou právní úpravou. Zpracování daného tématu mě dovedlo k zamyšlení nad faktickým dopadem nové právní úpravy společnosti s ručením omezeným a to zejména práv, povinností a hlavně odpovědnosti jejích jednatelů. Mám především na mysli zrušení minimální výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným ve výši ,-Kč s tím, ţe nyní postačí coby základní kapitál pouhá 1,-Kč. Je mi jasný úmysl zákonodárce odstranit z právního řádu ustanovení, které de facto neplnilo svůj původně předpokládaný garanční účel. Rovněţ chápu pozitivum v tom smyslu, ţe taková úprava můţe přispět k ekonomickému rozvoji tím, ţe dojde k zaloţení většího počtu obchodních korporací, které budou na trhu úspěšné. Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2013 v České republice evidováno téměř 882 tisíc podnikatelů. Vzhledem k vládou avizovaným daňovým opatřením, týkajících se ţivnostníků je namístě předpokládat, ţe mnozí z nich nejen z daňových důvodů, ale i z důvodu prestiţních upustí od podnikání na základě ţivnostenského oprávnění a zaloţí společnost s ručením omezeným. Nejsem si jist, ţe je právní vědomí v ţivnostenské sféře 6

7 natolik vyspělé, ţe si budoucí vlastníci takto lehce zaloţených společností budou v počáteční fázi schopni uvědomit veškerá práva a povinnosti s fungováním společnosti spojená. V této souvislosti rovněţ nemohu nezmínit v České republice bohuţel dosti rozšířenou praxi, a to účelové zakládání společností s ručením omezeným, jejichţ smyslem je poslouţit k páchání trestné činnosti a to zejména majetkové. V této souvislosti je moţné rovněţ předpokládat, ţe dojde k zakládání společností s ručením omezeným ve větší míře neţ tomu tak bylo doposud. Domnívám se, ţe kdyţ dojde z výše uvedených důvodů k masivnímu zakládání nových společností s ručením omezeným, můţeme očekávat, ţe posléze úměrně vzroste počet insolvenčních řízení. Pokud tomu tak nebude, bude to podle mého názoru znamenat, ţe podnikatelská gramotnost v České republice doznala jistého vývoje a osoby, které jiţ podnikají nebo hodlají podnikat, k podnikatelské činnosti přistupují poučeněji a zodpovědněji a rovněţ činnost státních orgánů, vyvíjená k potírání majetkové trestné činnosti se jeví jako účinná. 7

8 1. Společnost s ručením omezeným V této části své práce se budu věnovat společnosti s ručením omezeným, zejména co se současné právní úpravy týká, ale i historickým souvislostem. Rovněţ připomenu zásadní změny v souvislosti s rekodifikací soukromého práva s účinností od 1. ledna Nebudu provádět detailní analýzu, tomuto právnímu institutu se budu věnovat pouze v takovém rozsahu, aby poslouţil jako základ pro zpracování hlavního tématu mé práce Základní prameny právní úpravy S účinností od 1. ledna 2014 došlo v českém právním řádu k rekodifikaci soukromého práva. Základem této rekodifikace je přijetí nového občanského zákoníku, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ). Tento zákon obsahuje veškerou právní úpravu soukromého práva s výjimkou práva, které upravuje pracovněprávní vztahy a práva upravujícího registrované partnerství osob téhoţ pohlaví. Nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Na NOZ navazuje zákon č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích dále jen ZOK). V rámci zmíněné rekodifikace došlo ke zrušení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, (dále jen OBZ), který byl do té doby základem právní úpravy obchodního práva v ČR. Pro právní úpravu soukromoprávních a procesních vztahů s mezinárodním prvkem byl přijat zákon č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém. Za pramen právní úpravy obchodních vztahů musíme povaţovat rovněţ zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon). Co se týká nového pojetí úpravy obchodního práva, podle důvodové zprávy k ZOK byl záměr zákonodárce takový, aby NOZ vycházel kromě jiného z jednoty soukromého práva, s co moţná největší univerzálností NOZ. Z toho, ale i z povahy soukromého práva plyne, ţe obchodní právo je moţnou dílčí disciplinou práva soukromého. Nová právní úprava vychází z principielního výsostného postavení NOZ. Jejím záměrem bylo zamezit duplicitě institutů občanského a obchodního práva v českém právním řádu, ledaţe by její potřeba plynula z principu speciality ZOK. Cílem bylo v souzvuku práva občanského a obchodního vytvořit koherentní a harmonickou úpravu soukromého práva. ZOK se navíc věnuje pouze právní 8

9 úpravě obchodních korporací, tudíţ z uţšího pohledu ne právu obchodnímu jako celku, ale jen právu korporátnímu. Za korporátní právo povaţujeme právo obchodních korporací. ZOK je koncipován tak, aby byla zachována ústavní zásada co není zakázáno, je dovoleno, aby byl zachován princip smluvní svobody a rovnosti stran a rovněţ princip ochrany účastníka právních vztahů se slabším postavením (za takového účastníka je povaţován zejména pravidelně nepodnikající subjekt). 1 Jak jiţ bylo zmíněno výše, současná právní úprava obchodního práva je v našem právním řádu koncipována tak, ţe základem právní úpravy je NOZ. Ten obecně upravuje především: právní úpravu právnických osob, jejich ustavení a vznik, název, sídlo, přemístění sídla, účel právnických osob, veřejnou prospěšnost, orgány právnické osoby, jednání za právnickou osobu, jejich zrušení, přeměnu, zánik a likvidaci právnické osoby. 2 vymezení pojmu péče řádného hospodáře 3 základní obecnou právní úpravu korporací 4 vymezení pojmu podnikatel 5 vymezení pojmu obchodní firmy 6 právní úpravu prokury 7 závazkové právo 8 V NOZ jsou rovněţ upraveny právní instituty, které byly před rekodifikací předmětem právní úpravy zvláštních právních předpisů, např. úprava cenných papírů, kterou upravoval zákon č.591/1992 Sb.,o cenných papírech. 1 Důvodová zpráva k ZOK Zdroj: Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna, volební období 2010, tisk 363/0, 2 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, část čtvrtá. 9

10 1.2. Vymezení pojmů Společnost s ručením omezeným Základní pojmové vymezení společnosti s ručením omezeným obsahuje 1 odst. 1 ZOK, podle kterého jsou obchodními korporacemi obchodní společnosti (dále jen společnost) a druţstva. ZOK v 1 odst. 2 dále rozlišuje společnosti na osobní společnosti, kterými jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost a kapitálové společnosti, kterými jsou společnost s ručením omezeným a akciová společnost. U osobních společností je charakteristickým prvkem předpokládaná osobní angaţovanost společníků na chodu společnosti, u kapitálových společností je podstatným znakem vkladová povinnost společníků. V ZOK další podrobnější definici pojmů korporace nebo společnost nenalezneme. Přesnější pojmové vymezení tak musíme dovodit z právní úpravy obsaţené v NOZ o právnických osobách. Ten povaţuje za právnickou osobu právní osobnost od svého vzniku do svého zániku. 9 Tuto obecnou úpravu právnických osob ve vztahu k obchodním společnostem doplňují ustanovení NOZ o korporacích. Korporace je v NOZ pojmově vymezena jako právnická osoba, kterou vytváří společenství osob. Zároveň je zde pojednáno o právnické osobě, která je tvořena jediným členem a to v tom smyslu, ţe se i na ni pohlíţí jako na korporaci. Korporace tudíţ můţe mít i jen jediného člena, jestliţe to zákon připouští (jedná se o tzv. unipersonalitu u obchodních korporací). 10 NOZ v rámci obecné úpravy korporací dále upravuje zásady chování člena korporace vůči vlastní korporaci (měl by se chovat čestně a zachovávat vnitřní řád), jakoţ i principy chování korporace vůči vlastnímu členovi (nesmí jej zvýhodňovat ani znevýhodňovat a má povinnost šetřit jeho členská práva a oprávněné zájmy). NOZ rovněţ upravuje moţnost rozhodnutí soudu, ţe nebude přihlíţeno k hlasu člena korporace v tom konkrétním případě, kdy se prokáţe, ţe tento zneuţil hlasovací právo k újmě korporace jako celku. 11 Součástí právní úpravy v NOZ je rovněţ otázka náhrad tzv. reflexní škody. 12 Vzhledem k výše uvedenému můţeme společnost s ručením omezením základně pojmově vymezit jako osobu právnickou s právní subjektivitou, jeţ je obchodní kapitálovou korporací. V ZOK je společnost s ručením omezeným dále vymezena tak, ţe je to společnost, za jejíţ 9 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

11 dluhy ručí společníci společně a nerozdílně a to do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. 13 Společnost s ručením omezeným může být založena za účelem podnikání, ale též za účelem jiným. Bez ohledu na konkrétní účel jejího založení je společnost s ručením omezeným v souladu s ustanovením 421 odst. 1 NOZ, jakožto právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku, považována za podnikatele. Právní nauka v tomto ohledu často výstižně užívá označení podnikatel podle formy. Stejný závěr samozřejmě neplatí pro její společníky, kteří nemohou být považováni za podnikatele pouze z důvodu své účasti na činnosti v obchodní společnosti. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že i užití formy společnosti s ručením omezeným má své meze a není možné ji využít pro provozování veškerých činností. Forma společnosti s ručením omezeným je například zákonem naprosto vyloučena ve vztahu k provozování bank, pojišťoven a zajišťoven 14 Vkladem do společnosti s ručením omezeným podle úpravy obsaţené v ZOK 15 rozumíme peněţité vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti, kterou se společník (neboli vkladatel) zavazuje do společnosti vloţit. Vkladem mohou být peněţní prostředky nebo nepeněţitý vklad jako soubor penězi ocenitelných hodnot. Základní kapitál je podle 30 ZOK souhrn všech vkladů obchodní korporace. Je třeba jej vnímat jako souhrn peněţních hodnot předmětů všech vkladů Podíl je v souladu s 31 ZOK vyjádřením účasti společníka v obchodní korporaci. Podíl je ve svém obsahu souhrnem práv i povinností společníka k obchodní korporaci. Vedle podílu společníka v obchodní korporaci rozlišujeme ještě podíl na zisku, podíl vypořádací a podíl na likvidačním zůstatku. Podíl je věcí v právním smyslu a to věcí nehmotnou. Podle ZOK 16 velikost podílu kaţdého jednotlivého společníka je určena poměrem jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu (není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak). 13 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a družstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o ISBN , str Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

12 Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta 17 ZOK 18 připouští, aby společnost s ručením omezeným vydávala různé druhy podílů (je-li to obsaţeno ve společenské smlouvě). Druhy podílů zákon dále blíţe nespecifikuje, vymezuje však pojem základní podíl, coţ je podíl, se kterým nejsou spojena ţádná zvláštní práva a povinnosti. Jak jsem jiţ uvedl výše, podíl je věcí a je za zákonem stanovených podmínek převoditelný. Co se týká formy smlouvy o převodu obchodního podílu, zákon ji nijak neupravuje. Zákon předpokládá doručení smlouvy o převodu podílu, tedy pro zajištění účinků vůči společnosti předpokládá její písemnou formu. Vzhledem k této dikci lze předpokládat, že i kdyby strany plnily ze smlouvy, která formu nemá, tedy by fakticky tuto vadu zhojily podle 582 odst. 2 NOZ, převod bude platný, ale nikdy nebude vůči společnosti účinný. Lze tak dovodit, že písemná forma sama o sobě není podmínkou platnosti převodu a může vyvolat interpartes účinky, ale společnosti musí být následně smlouva doručena v písemné formě a s úředně ověřenými podpisy, jinak převod vůči ní nenabude účinnosti. Druhou výkladovou variantou je chápat smlouvu o převodu podílu jako jednání podléhající 6 odst. 1, tedy vyžadovat písemnou formu a úředně ověřené podpisy, a to pod sankcí neplatnosti. I zde je třeba vyčkat na rozhodnutí judikatury. Společnost následně zajistí aktualizaci seznamu společníků a zápisu v obchodním rejstříku. 19 Společenská smlouva je zakladatelským dokumentem kaţdé obchodní korporace. Pokud společnost zakládá jediný zakladatel, je tímto zakladatelským dokumentem podpis zakladatelské listiny. U kapitálových obchodních společností, akciové společnosti a 17 HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o ISBN , str Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, ŠTENGLOVÁ, I.; HAVEL, B. ; CILEČEK, F. ; KUHN, P.; ŠUK, P.:. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 1. vydání. Praha : C.H. Beck, 2013, ISBN , str

13 společnosti s ručením omezeným je zákonem předepsaná forma výše uvedených zakladatelských dokumentů a to je forma notářského zápisu. 20 V této souvislosti povaţuji za nutné vymezit pojem tzv. předběţné společnosti. Jedná se o stádium vývoje společnosti v období od jejího zaloţení (pořízení zakladatelského dokumentu) do jejího vzniku (zápisem do obchodního rejstříku). Úprava předběţné společnosti je v současné době zakotvena v NOZ, 21 a předmětem této právní úpravy je, ţe za právnickou osobu je moţné jednat jejím jménem jiţ před jejím vznikem. Kdo za ni jedná, je z takového jednání zavázán a oprávněn, pokud právnická osoba v tříměsíční lhůtě od svého zaloţení účinky tohoto jednání na sebe nepřevezme. Na tomto místě se pro úplnost ještě stručně zmíním o zákonných náleţitostech společenské smlouvy, kterými jsou podle NOZ název právnické osoby, její sídlo, předmět činnosti, jaká má společnost statutární orgán a způsob jeho vytváření a určení prvních členů statutárních orgánů. 22 Podle ZOK společenská smlouva musí obsahovat firmu společnosti, předmět podnikání nebo činnosti, určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, určení druhu podílu kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, výše vkladu nebo vkladů připadající na podíl nebo podíly, výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. 23 Výše uvedené náleţitosti musí společenská smlouva obsahovat vţdy. ZOK však upravuje další náleţitosti, které musí společenská smlouva obsahovat při zaloţení společnosti, po vzniku společnosti však mohou být ze společenské smlouvy jako nepotřebné vypuštěny. Jsou to vkladová povinnost zakladatelů a lhůta pro její splnění, údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být voleni valnou hromadou, určení správce vkladů a u nepeněţitého vkladu jeho popis, ocenění, částka kterou se započítává na emisní kurs a určení znalce, který ocenění nepeněţitého vkladu provede. 24 Kromě výše zmíněných obligatorních náleţitostí společenské smlouvy zákon připouští nebo aspoň nevylučuje další fakultativní náleţitosti, které mohou poměry ve 20 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, 6 a Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, 123, 132, 423, 136, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

14 společnosti upravit. Je to například připuštění různých druhů podílů, určení přídělu do rezervního fondu společnosti, vydání kmenových listů aj. Orgány společnosti s ručením omezeným jsou obligatorně valná hromada, jakoţto nejvyšší orgán společnosti, jejímţ prostřednictvím vykonávají společníci své právo podílet se na řízení společnosti 25 a jednatel (jednatelé), jakoţto statutární orgán společnosti. 26 Fakultativním orgánem společnosti je dozorčí rada. 27 Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, ale nenáleţí jí běţné vedení společnosti, které je vyhrazeno jednatelům společnosti. Do její působnosti patří například schvalování účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, jmenování a odvolání jednatelů. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Společník se zúčastňuje valné hromady osobně nebo v zastoupení. 28 Plná moc musí být udělena písemně a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady společníkovi veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro společníka význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů se zájmy zástupce. Žádná obchodní korporace, a tedy ani společnost s ručením omezeným, nemůže existovat bez svých společníků, či v případě unipersonální společnosti společníka, neboť právě jejich vůle je určujícím hybatelem jak pro činnost obchodní korporace, tak pro účel jejího naplňování. Tato závislost obchodní korporace na jejich společnících, jejich vzájemná interakce, jejich vzájemná práva a povinnosti jsou vtělena do právního vztahu, který je označován termínem podíl. Určení výše podílu je pak zcela rozhodující pro vymezení síly hlasu, souhrnu práv a povinností společníka na obchodní společnosti a tedy i jeho pozice ve vztahu k ostatním společníkům. Stanovená výše podílu je měřítkem vlivu na obchodní společnosti vyjádřeného v podobě zlomku či procenta Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, HEJDA, Jan a kol. Nový zákon o obchodních společnostech a druţstvech. Olomouc: ANAG, spol. s r.o ISBN , str

15 Valná hromada se musí konat nejméně jednou za účetní období, není-li společenskou smlouvou upravena vyšší frekvence svolání valné hromady. Účetním obdobím je zpravidla 12 po sobě jdoucích měsíců, účetní období se nejčastěji shoduje s kalendářním rokem. V případě, ţe se účetní období odlišuje od kalendářního roku, nazýváme účetní rok, hospodářským rokem. Termín a pořad valné hromady musí být oznámen společníkům nejméně 15 dnů předem, a to písemnou pozvánkou. Součástí pozvánky je i návrh usnesení vlané hromady. V případě přítomnosti všech společníků na valné hromadě je moţné vzdát se práva na včasné svolání valné hromady - toto prohlášení musí být obsaţeno v zápise z valné hromady. Valná hromada zvolí svého předsedu a zapisovatele. Jednatel je povinen zajistit vyhotovení zápisu z jednání valné hromady. Zápis podepisuje předseda valné hromady a zapisovatel. Zápis musí obsahovat: firmu a sídlo společnosti, místo a dobu konání valné hromady, jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů zápisu a osob pověřených sčítáním hlasů, popis projednání jednotlivých bodů programu valné hromady, rozhodnutí valné hromady s uvedením výsledku hlasování, K zápisu se přikládají návrhy a prohlášení, předloţená na valné hromadě k projednání a listina přítomných na valné hromadě. Ze zákonných důvodů musí být zápis pořízen ve formě veřejné listiny, tudíţ notářského zápisu. Jsou jimi např. změna společenské smlouvy, rozdělení a převod obchodního podílu, změna výše základního kapitálu, apod. V ostatních případech nemusí být o rozhodnutích valné hromady sepsán notářský zápis. Společnost s jediným společníkem nesvolává valnou hromadu, protoţe působnost valné hromady vykonává jediný společník. Neobsahuje-li společenská smlouva něco jiného, má kaţdý společník jeden hlas na kaţdou 1 Kč vkladu. Pro posouzení, zda je valná hromada schopna se usnášet, není přihlíţeno k hlasům společníků, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Zákon uvádí, ţe valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků. Je však moţné, ţe společenská smlouva určí něco jiného. V zákonem určených případech se vyţaduje souhlas alespoň dvoutřetinové (kvalifikované) většiny hlasů všech společníků, např.: k přijetí rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí, jehoţ důsledkem se mění společenská smlouva, 15

16 k rozhodnutí o připuštění nepeněţitého vkladu či o moţnosti započtení peněţité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splnění vkladové povinnosti, a k rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací. Výše bylo zmíněno, ţe se nepřihlíţí ke společníkům, kteří nemohou vykonávat hlasovací právo. Společníkem, který nevykonává hlasovací právo, můţe být ten, o jehoţ nepeněţitém vkladu valná hromada rozhoduje, dále pak, rozhoduje-li valná hromada o jeho vyloučení či o podání návrhu na jeho vyloučení soudem. Další situace, kdy společník nevykonává hlasovací právo, můţe nastat, jestliţe valná hromada rozhoduje o tom, zda jemu nebo osobě, s níţ jedná ve shodě, má být prominuto splnění povinnosti, anebo zda má být odvolán z funkce člena orgánu společnosti pro porušení povinností při výkonu funkce, nebo je v prodlení s plněním vkladové povinnosti nebo se splněním příplatkové povinnosti, a to v rozsahu prodlení. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů. Více jednatelů tvoří kolektivní orgán, jestliţe tak určí společenská smlouva. Jednatelem můţe být společník, ale i jakákoliv jiná fyzická, k výkonu funkce způsobilá osoba, kterou jmenovala jednatelem valná hromada jako nejvyšší orgán společnosti s ručením omezeným. Z důvodu, ţe je postavení jednatele společnosti s ručením omezeným hlavním tématem mé práce, na tomto místě se jím jiţ nebudu zabývat. Dozorčí rada je kontrolní orgán společnosti s ručením omezeným. Dozorčí rada je orgánem fakultativním. Je zřizována pouze za předpokladu, ţe je to upraveno ve společenské smlouvě. Povinnost zřízení dozorčí rady můţe určit i zvláštní právní předpis. V praxi je dozorčí rada u společností s ručením omezeným zřizována pouze výjimečně. Funkce člena dozorčí rady není slučitelná s funkcemi, které podle zápisu v obchodním rejstříku umoţňují jednat za společnost. To platí především pro jednatele, 30 ale bude se to bezpochyby týkat i prokuristy. Zákon podrobněji dozorčí radu nijak neupravuje. Neurčuje počet jejich členů, ani délku jejich funkčního období. Lze předpokládat, ţe se bude jednat o kolektivní orgán, který bude rozhodovat hlasováním. Dozorčí radu však můţe tvořit pouze jeden člen. Zákon ani 30 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

17 nevylučuje, aby členem dozorčí rady byla i jiná právnická osoba. Funkce člena dozorčí rady můţe vzniknout i na základě právního nástupnictví nebo jmenováním soudem, pokud to navrhne osoba, která na tom osvědčí právní zájem. 31 Konkrétní podobu dozorčí rady a její kompetence u dané konkrétní společnosti musí určit společenská smlouva. Zákon stanoví působnost dozorčí rady, ale dá se říci, ţe je to působnost minimální. Rozšíření působnosti dozorčí rady zůstává opět na kolektivní smlouvě. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada společnosti, není- li ve společenské smlouvě nebo zákonným předpisem stanoveno jinak. Podle zákonné úpravy obsaţené v 201 odst. 2 ZOK dozorčí rada: dohlíţí na činnost jednatelů nahlíţí do obchodních a účetních knih, jiných dokladů a účetních závěrek a kontroluje tam obsaţené údaje podává jednou ročně zprávu o své činnosti valné hromadě podává ţalobu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Některé další kompetence dozorčí rady vyplývají z dalších ustanovení ZOK při úpravě konkrétních právních institutů. Jako příklad je moţno uvést postavení dozorčí rady při tzv. informační povinnosti o střetu zájmu člena orgánu společnosti. Ze zákona vyplývá, ţe dozorčí rada pokud je zřízena, informace o střetu zájmu získává. Výše zmíněným orgánům společnosti budu věnovat pozornost v části práce, která bude analyzovat především hlavní téma, jednatel společnosti s ručením omezeným Zásadní změny v právní úpravě od 1. ledna 2014 Jak jsem jiţ uvedl, výše v souvislosti s rekodifikací soukromého práva došlo k podstatným změnám v úpravě obchodních vztahů oproti dřívější jiţ vţité právní úpravě a z toho důvodu se domnívám, ţe alespoň základní srovnání právní úpravy podle NOZ a ZOK s předchozí právní úpravou, obsaţenou zejména v OBZ má v mé práci opodstatnění. Neţ přistoupím k vlastnímu srovnání, chtěl bych zdůraznit, ţe přestoţe byl OBZ k dni 31. prosinci 2013 zrušen, některé právní vztahy obchodních korporací se jím mohou řídit i nadále. 31 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

18 Půjde o případy, kdy obsahem společenských smluv obchodních korporací, které vznikly před účinností ZOK, jsou ustanovení, která nejsou v rozporu s kogentními pravidly ZOK zůstávají nadále v platnosti, přičemţ jejich součástí jsou nadále ta pravidla, které do účinnosti ZOK upravoval OBZ. 32 Jinak platí, ţe společnosti měly povinnost do 30. června 2014 (6 měsíců ode dne účinnosti ZOK) přizpůsobit společenské smlouvy kogentním (donucujícím) ustanovením ZOK a doručit je do sbírky listin. 33 Ujednání ve společenských smlouvách, která byla v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK zanikla ex lege ke dni účinnosti ZOK. Pokud obchodní korporace své společenské smlouvy neupravily a neučiní tak ani na vyzvání rejstříkového soudu, můţe dát rejstříkový soud nebo jiná osoba, která na tom osvědčí právní zájem soudu návrh na zrušení obchodní korporace. Soud pak obchodní korporaci zruší a zároveň nařídí její likvidaci. Bude zajímavé sledovat, kolik společností bude takto zrušeno. Domnívám se, ţe se bude jednat zejména o společnosti nečinné, které byly mnohdy zaloţeny účelově a to nezřídka k páchání trestné činnosti (nad touto skutečností jsem se zamýšlel v úvodní části). Odstupem času tak získáme snad i statistický údaj, o jaké mnoţství takových společností se jedná. Základní vymezení společnosti s ručením omezeným je podle úpravy dle OBZ i ZOK v podstatě totoţné. Zásadní rozdíl spatřuji ve skutečnosti, ţe podle nové právní úpravy je dána společníkům daleko větší dispoziční moţnost upravit si poměry ve společnosti ve společenské smlouvě. ZOK nepřejímá z dosavadní právní úpravy některá významná omezení, jako například: omezení, která souvisejí s nakládáním s majetkem společnosti tzv. zákaz řetězení (společnost s ručením omezeným s jediným společníkem nemohla být zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti s ručením omezeným) dosavadní právní úprava limitovala počet společností s ručením omezeným, kde je fyzická osoba jediným společníkem na 3 společnosti (ZOK nemá limit) ZOK ruší limitní počet maximálně 50 společníků společnost s ručením omezeným nemusí podle ZOK povinně vytvářet rezervní fond 32 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

19 nepeněţitý vklad do společnosti jiţ nemusí být pro společnost ekonomicky vyuţitelný (ocení ho znalec, určený při zaloţení zakladateli, případně jednatel) Co se týká základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, tak podle současné právní úpravy platí, ţe jeho minimální výše není upravena (dovozujeme ji pouze z minimální výše vkladu společníka, coţ je 1 Kč). OBZ stanovil minimální výši vkladu kaţdého společníka na Kč a minimální výši základního kapitálu na Kč. Ohledně podílu vidím zásadní změnu v úpravě podle NOZ, která jej povaţuje z právního hlediska za věc (bude podléhat i případnému vydrţení). Podle ZOK můţe na rozdíl od dosavadní úpravy jeden společník vlastnit více podílů a zároveň rozlišujeme více druhů podílů (pokud je to umoţněno společenskou smlouvou). Převod podílu na společníka je podle ZOK ze zákona moţný bez souhlasu valné hromady (vyjádření tzv. principu otevřené společnosti). Na rozdíl od úpravy v OBZ je v současnosti moţné poskytování zálohy na podíl na zisku. V právní úpravě orgánů společnosti s ručením omezením bych chtěl uvést moţnost úpravy ve společenské smlouvě, na základě které by mohlo probíhat hlasování na valné hromadě s vyuţitím technických prostředků 34 a moţnost vytvoření tzv. jednatelství, coţ je kolektivní statutární orgán tvořený více jednateli. 34 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

20 2. Jednatel společnosti s ručním omezeným V této části mé práce se budu věnovat jejímu hlavnímu tématu, to znamená analýza a deskripce právní úpravy a postavení jednatele ve společnosti s ručením omezeným. Svou pozornost zaměřím především na změny, které přinesla současná právní úprava podle ZOK oproti předchozí právní úpravě, obsaţené zejména v OBZ. Práci rovněţ doplním o související judikaturu. Zákon umoţňuje, aby společnost s ručením omezeným měla jednoho jednatele, více jednatelů nebo více jednatelů, kteří tvoří kolektivní orgán. V případě, ţe následně v textu mé práce pouţiji při výkladu tématu pouze pojem jednatel bez dalšího, budu tím mít na mysli i více jednatelů nebo více jednatelů, tvořících kolektivní orgán Vymezení pojmu Jednatel je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným. Co se týká právní úpravy jednatele společnosti s ručením omezeným, tak musíme rozlišovat mezi obecnou právní úpravou a právní úpravou speciální. Obecná právní úprava je obsaţena v příslušných ustanoveních NOZ, která se týkají právní úpravy orgánů právnických osob. 35 Z této právní úpravy dovozujeme, jakým způsobem je určován jednatel, kdo můţe být jednatelem, obecnou způsobilost pro funkci jednatele, způsob rozhodování v případě, ţe je více jednatelů, způsob výkonu funkce jednatele společnosti s ručením omezeným aj. Dále je v NOZ obecně upraveno, jakým způsobem jednatel za společnost s ručením omezeným jedná a působnost jednatele. 36 ZOK obsahuje ohledně jednatele společnosti s ručením omezeným ve vztahu k úpravě podle NOZ právní úpravu speciální, 37 která na tuto právní úpravu navazuje a dále ji specifikuje. Pokud na právní úpravu jednatele společnosti s ručením omezeným pohlíţíme v obecné rovině, současná právní úprava od předcházející právní úpravy se liší minimálně. Jednatelem společnosti s ručením omezeným můţe být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Právnickou osobu, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným zastupuje 35 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

21 ze zákona její statutární orgán nebo pověřený člen statutárního orgánu, pokud se jedná o právnickou osobu s kolektivním statutárním orgánem. Právnická osoba, která vykonává funkci jednatele ve společnosti s ručením omezeným, můţe zmocnit fyzickou osobu, aby ji ve funkci jednatele zastupovala. Podle právní úpravy obsaţené v ZOK 38 statutární orgán společnosti s ručením omezeným můţe tvořit: jeden jednatel více jednatelů více jednatelů tvořících kolektivní orgán, tzv. jednatelstvo (musí to být zakotveno v zakladatelském jednání, ve společenské smlouvě, případně v zakladatelské listině) Co se týká vzájemného postavení jednatelů a jejich pravomocí platí, ţe jestliţe má společnost více jednatelů, je statutárním orgánem kaţdý z nich. V případě, ţe statutární orgán tvoří více jednatelů jako kolektivní orgán (jednatelstvo) na základě úpravy v zakladatelském jednání, pak tento kolektivní orgán rozhoduje ve sboru. 39 Pokud společenská smlouva nebo zakladatelská listina nestanoví jiný způsob, kaţdý jednatel má jeden hlas. Kolektivní orgán volí svého předsedu, jehoţ hlas je v případě rovnosti hlasu rozhodující. 40 Jednatelstvo je schopno se usnášet, je- li přítomna (nebo jinak účastna) většina členů a rozhoduje většinou hlasů zúčastněných jednatelů. O průběhu jednání jednatelů ve sboru se pořídí zápis. Takový zápis obsahuje: předmět rozhodnutí vyjmenování jednatelů, kteří se zdrţeli hlasování nebo hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím podpis předsedajícího a zapisovatele v příloze seznam přítomných nebo jinak účastných jednatelů Výše uvedený postup se nepouţije, jestliţe je zakladatelským jednáním, případně téţ ve smlouvě o výkonu funkce jednatele určeno, ţe působnost jednotlivých jednatelů je rozdělena podle oborů. V takovém případě kaţdý jednatel rozhoduje v záleţitostech podle svého oboru a 38 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

22 ostatní jednatelé mají povinnost dohlíţet, jak jsou náleţitosti společnosti, spravované jinými jednateli i v jiných oborech spravovány. 41 OBZ problematiku více jednatelů jako kolektivního orgánu nijak neupravoval, měla- li společnost více jednatelů, byl kaţdý z nich statutárním orgánem, pokud společenská smlouva neupravovala jinak. Odpovědnost kaţdého z jednatelů, kteří tvoří kolektivní orgán vůči společnosti za způsobenou újmu, zůstává zachována. Podstatný rozdíl mezi statutárním orgánem, který tvoří více jednatelů a jednatelstvem je ve způsobu rozhodování. U společnosti s více jednateli je k přijetí rozhodnutí zapotřebí hlasů většiny jednatelů, u jednatelstva postačí nadpoloviční většina přítomných jednatelů. V praxi se můţeme setkat s pojmem náhradní jednatel. Jde o náhradního člena kolektivního statutárního orgánu, pro podmínky společnosti s ručením omezeným tedy jednatelstva. Toho mohou zvolit ostatní členové jednatelstva, pokud počet jednatelů v mezidobí mezi jednotlivými zasedáními valné hromady poklesne (ne však pod jednu polovinu). Jeho funkce trvá do nejbliţšího zasedání valné hromady. Takový postup však musí být upraven ve společenské smlouvě. Zákon připouští i jiný způsob řešení situace, při které dojde k poklesu počtu jednatelů a to je společenskou smlouvou zakotvený systém náhradníků, kteří pak nastupují na uvolněná místa jednatelů podle předem určeného a ve společenské smlouvě zakotveného pořadí Podmínky vzniku funkce jednatele společnosti Předpoklady a překážky pro výkon funkce jednatele Pro výkon funkce jednatele zákon upravuje určité podmínky a také překáţky, pro které je způsobilost konkrétní osoby být jednatelem vyloučena. Právní úpravu předpokladů pro výkon jednatelské funkce nalezneme jak v NOZ, tak v příslušných ustanoveních ZOK. Stručně můţeme tyto podmínky charakterizovat jako: svéprávnost 42 bezúhonnost Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

23 neexistence překáţky ţivnosti 44 a jiných zákonných překáţek Podmínka plné svéprávnosti platí i pro zástupce právnické osoby, která je jednatelem společnosti s ručením omezeným. 45 Svéprávností pak rozumíme způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat). Ze splnění této základní podmínky zákon povoluje jednu výjimku, podpořenou zakotvením v zakladatelském jednání. Jednatel společnosti s ručením omezeným nemusí být plně svéprávný, kdyţ: je členem kolektivního orgánu, tudíţ jednatelstva (zde lze logicky předpokládat, ţe ostatní jednatelé nebo alespoň většina z nich bude plně svéprávná) jedná se o společnost, jejímţ hlavním účelem není podnikání, ale její činnost se týká osob nezletilých nebo osob s omezenou svéprávností. 46 Co se týká poţadavku bezúhonnosti, rozumí se tím bezúhonnost ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání. 47 Bezúhonným je ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, který měl souvislost s podnikáním anebo předmětem podnikání společnosti s ručením omezeným, jejíţ se má stát jednatelem. Toto neplatí, pokud se na něho hledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se prokazuje předloţením výpisu z rejstříku trestů. Podle úpravy v NOZ 48 je překáţkou pro výkon funkce jednatele osvědčení o úpadku osoby, která hodlá funkci jednatele vykonávat, pokud od skončení insolvenčního řízení neuplynuly alespoň tři roky. Tato překáţka však není absolutní. Pokud tuto skutečnost kandidát na jednatele oznámí tomu, kdo jej do funkce povolává, můţe (ale téţ nemusí) být do funkce jednatele zvolen. Informační povinnost o vlastním úpadku se vztahuje i na jednatele, kteří jiţ svou funkci vykonávají. 44 tamtéţ 45 Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 455/1991: Zákon o ţivnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů , roč. 1991, Česká republika. Zákon č. 89/2012 Sb.: Nový občanský zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

24 Jednatelem společnosti s ručením omezeným se nemůţe stát podle ZOK 49 rovněţ osoba, u které nastaly skutečnosti, které jsou překáţkou provozování ţivnosti. 50 Ţivnost nesmí vykonávat ten: na jehoţ majetek byl prohlášen konkurs (za splnění dalších zákonných předpokladů) u koho neuplynula doba tří let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu proto, ţe majetek dluţníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení u koho neuplynula doba tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu proto, ţe majetek dluţníka je zcela nepostačující pro uspokojení věřitelů. Tato překáţka rovněţ podléhá informační povinnosti, to znamená, ţe o její existenci musí kandidát na jednatele společnost s ručením omezeným informovat. Informační povinnosti kandidáta na funkci jednatele podléhá rovněţ skutečnost, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, kde působil v posledních třech letech jako člen jejího orgánu, bylo nebo je vedeno insolvenční řízení nebo řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce. Ohledně výše uvedených překáţek výkonu funkce jednatele platí, ţe rovněţ nejsou absolutní. Po splnění informační povinnosti záleţí zcela na společnosti, zda jednatele přes výše uvedené skutečnosti do funkce jmenuje, či nikoli. Odlišná situace nastává v případě vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce soudem. 51 Tady půjde o absolutní překáţku pro výkon funkce jednatele a společnost ji nemůţe svou vůlí nijak změnit ani ji ignorovat. Z výkonu funkce jednatele jakékoliv obchodní korporace mohou být na základě rozhodnutí soudu, a to na dobu tří let od právní moci rozhodnutí o vyloučení, vyloučeny (diskvalifikovány): osoby, jejichţ výkon funkce s přihlédnutím ke všem okolnostem vedl k úpadku společnosti 49 Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 455/1991: Zákon o ţivnostenském podnikání. In: Sbírka zákonů , roč. 1991, Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012,

25 osoby, které byly jednateli společnosti aţ po vyhlášení úpadku, ale výkon jejich funkce přispěl ke sníţení majetkové podstaty nebo k poškození věřitelů osoby, které ve funkci jednatele společnosti opakovaně a závaţně porušovaly pravidla péče řádného hospodáře, případně jinou péči. Jednatel, který přes tuto diskvalifikaci soudem svou funkci ve společnosti dále vykonává nebo přijme jinou funkci, na kterou se diskvalifikace vztahuje, ze zákona ručí za splnění všech závazků obchodní korporace, ve které funkci přes soudní vyloučení vykonával. 52 Výše uvedená právní úprava je odlišná od předchozí právní úpravy podle OBZ, podle které prohlášení konkursu zakládalo překáţku ve výkonu funkce jednatele ex lege, 53 a nebylo tudíţ potřeba k diskvalifikaci člena statutárního orgánu rozhodnutí soudu Vznik funkce jednatele U vzniku funkce jednatele je třeba rozlišovat, jestli se jedná o prvního jednatele při zaloţení společnosti s ručením omezeným nebo se jedná o vznik funkce jednatele u jiţ existující společnosti. První jednatel je určen zakladateli (zakladatelem) společnosti v zakladatelském jednání, tedy ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Kaţdý další jednatel je jmenován nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným a to je valná hromada. Funkce jednatele vzniká okamţikem jeho jmenování. S problematikou prvních členů statutárních orgánů je spojena i otázka vzniku statutárního orgánu, resp. Vzniku jeho funkce u jeho jednotlivých členů. Přes počáteční pochybnosti postupně převládl názor, že není možné, aby existoval statutární orgán společnosti, která ještě nevznikla. Proces vzniku funkce u členů statutárních orgánů kapitálových obchodních společností tak lze v hrubých rysech přirovnat právě ke vzniku obchodních společností, kde v jedné fázi je třeba rozlišovat založení funkce, tedy ustanovení jednatelem ve společenské smlouvě (zakladatelské listině), a ve fázi druhé zápis společnosti do obchodního rejstříku vedeného příslušným soudem a tedy i vznik statutárního orgánu Česká republika. Zákon č.90/2012 Sb.: Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích). In: Sbírka zákonů , roč. 2012, Česká republika. Zákon č. 513/1991: Obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů , roč. 1991, RADA, Ivan a kol. Jednatelé s.r.o. Představenstvo a.s. 2. doplněné a aktualizované vydání. Praha: Linde nakladatelství s.r.o ISBN , str