září - říjen / 2012 Cena 59 Kč / 2, /2012 Digitální verze časopisu zdarma

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "září - říjen / 2012 Cena 59 Kč / 2,50 09-10/2012 Digitální verze časopisu zdarma"

Transkript

1 září - říjen / 2012 Cena 59 Kč / 2, /2012 Digitální verze časopisu zdarma

2 STABILO STABILO EASYoriginal PRAVÍ FANÚŠIKOVIA SI EASYoriginal ŽIADAJÚ IBA STABILO EASYoriginal ORIGINÁL. plnícího Nová interpretace Najobľúbenejší roller pera: roller v ergonomickém s novým menom designu azvlášť praváky novýmpro viečkom Nová interpretace plnícího a leváky. pera: roller v ergonomickém designu zvlášť pro praváky a leváky. STABILO EASYcolors STABILO KRESLIŤ PEKNE EASYcolors STABILO A ĽAHKO JE EASY. Ergonomicky Ergonomicky EASYcolors tvarovaná pastelka STABILO EASYergo 3.15 STABILO ABECEDA A MALÁ EASYergo 3.15 STABILO NÁSOBILKA NA JEDNOTKU. Inovatívna, ergonomická EASYergo 3.15 Inovativní, ergonomická tvarovaná pastelka pre ľavákov Ergonomicky pro leváky a praváky. a pravákov.pastelka tvarovaná pro leváky a praváky. grafitová ceruzka špeciálne grafitová tužka speciálně Inovativní, ergonomická pre deti, ktoré sa učia písať. pro děti, kterétužka se učíspeciálně psát. grafitová pro děti, které se učí psát. STABILO STABILO STABILO EASYgel STABILO STABILO STABILO EASYgraph EASYgraph EASYgel EASYgel Ergonomický gelový EASYgraph Ergonomický VŠETKO OSTATNÉ roller pro gelový školáky rollermalé pro školáky JE PRE DETI. od 12 let. Ergonomický od 12 let.gelový roller pre školákov od 12 rokov. Ergonomická Ergonomická TU NÁJDE KAŽDÝ grafitová tužka PRST SVOJE MIESTO. grafitová tužka pro děti, které Ergonomická grafitová pro děti, které se začínají učit ceruzka pre deti, se začínají učit ktoré začínajú učiť písať. psát. sa psát. STABILO STABILO STABILO EASYergo EASYergo 1.4 EASYergo Ergonomická grafitová JEMNÝ ROZDIEL PRI PÍSANÍ. Ergonomická grafitová tužka s tenkou tuhou pro Ergonomická grafitová ceruzka tužka s tenkou tuhou pro s tenkou tuhoujižpre deti, ktoré děti, které zvládají první děti, které již zvládají první užpísmenka. zvládajú prvé písmenká. písmenka. STABILO International GmbH, Psací pomůcky STABILO EASYergonomics experts, které byly vyvinuty ve spolupráci s odborníky, jsou lehké, Psací pomůcky STABILO dětské EASYergonomics byly vyvinuty spolupráci s odborníky, jsou lehké, anatomicky přizpůsobené ruce, mají trojhrannýexperts, úchop, kterýkteré umožňuje intuitivněvesprávné rozložení prstů na peru. Psací pomůcky STABILO EASYergonomics experts, které byly vyvinuty ve spolupráci sleváka odborníky, jsou lehké, anatomicky přizpůsobené dětské příjemný ruce, mají trojhranný úchop, který umožňuje intuitivně správnépro rozložení na peru. Měkké úchopové zóny garantují pocit i při delším psaní. Každá tužka či pero je ve variantě aprstů pro praváka. anatomicky přizpůsobené dětské ruce, mají trojhranný úchop, který umožňuje intuitivně správné rozložení prstů Měkké úchopové garantují příjemný pocit i přimuset delším psaní. co Každá tužkasíluči apero je vejejich variantě protakleváka pro praváka.na Pouze tak jezóny zajištěno, že děti při psaní budou používat nejmenší svalstvo ruky se rychleaneunaví. peru. Měkké úchopové zóny garantují pocitpoužívat i při delším psaní.sílu Každá tužkajejich či pero pro leváka Pouze tak je zajištěno, že děti při psanípříjemný budou muset co nejmenší a svalstvo rukyjeseve takvariantě rychle neunaví. STABILO International a pro praváka. Pouze tak je zajištěno, že děti při GmbH, psaní budou muset používatwww.stabilo.cz co nejmenší sílu a svalstvo jejich ruky STABILO International GmbH, se tak rychle neunaví. STABILO International GmbH, STABILO_produkty_210x297mm CZ.indd :17

3 Editorial I Leona Gergelová Šteigrová Editorial obsah čísla Otevřenost rodičům Vážení čtenáři a čtenářky, do nového školního roku vstupuje i náš časopis s celou řadou změn, kterými se budeme snažit podporovat vaši práci ve školách a napomáhat tak naplnění cílů a očekávání, která jsou na školy kladena. Digitální verze Moderního vyučování zdarma Připravili jsme pro vás digitální verzi Moderního vyučování, která je nyní se zářijovým číslem časopisu a online archivem otevřená zdarma po zaregistrování všem čtenářům. S dalšími vydáními časopisu bude k dispozici zdarma všem učitelům a rodičům žáků předplatitelských škol a institucí. Stačí se zaregistrovat na Abychom podpořili komunikaci ze strany škol a i odborné veřejnosti s rodiči, nabízíme školám, aby rodičům svých žáků nabídly přístup k digitální verzi časopisu a napomohly tak zvýšení informovanosti rodičů o moderních trendech, příkladech dobré praxe a aktualitách v oblasti vzdělávání. Stačí jen, aby vaše škola měla předplatné a rodiče se tak při zaregistrování přihlásili právě k vaší škole. Moderní vyučování tak budou mít zdarma, vždy s aktuálním vydáním a archivem dalších čísel. Využít můžete i náš leták, který je ke stažení na Ředitelská diskuse Nově jsme pro Vás připravili některé pravidelné rubriky. Jednou z nich je ředitelská diskuse, v rámci níž bude vždy vybráno některé z důležitých témat či problémů řešených řediteli škol, k níž se v tištěné verzi vyjádří několik ředitelů. Na webu Moderního vyučování pak bude otevřena online diskuse k tomuto tématu, kde jste vítáni přispět svými názory. Stejnou diskusi otevřeme i pro učitele a odborníky v oblasti vzdělávání. Jsme otevřeni Vašim podnětům, které otázky a výzvy považujete za aktuální a přáli byste si je prodiskutovat s Vašimi kolegy. Nová témata Spolu s našimi partnery, zástupci škol či odborníky na vzdělávání jsme připravili souhrn témat, kterým bychom se chtěli v nadcházejícím roce věnovat. Tato témata korespondují i s výstupy rozhovorů, které vám v tomto vydání nabízíme. V příštím čísle se tak zaměříme na profesi učitele z hlediska přípravy, podpory dalšího vzdělávání, inspirací pro výuku, atd. Opomíjet dále nebudeme témata jako inkluzivní vzdělávání, hodnocení a testování, leadership ve vzdělávání, škola a veřejnost, klima ve škole, atd. Věříme, že vás tato malá ochutnávka nových nabídek a možností časopisu Moderní vyučování oslovila a že se s vámi budeme moci těšit na spolupráci. Přejeme vám úspěšný školní rok a neutuchající energii a optimismus do vaší práce. Za redakci Moderního vyučování Leona Gergelová Šteigrová Editorial 3 Jana Straková 4-5 Jan Kovařovic a Jana Nováčková 6-7 Ondřej Hausenblas 8-9 Petr Hýl Taťána Le Moigne Ondřej Šteffl Zdeněk Somr Petr Fiala Eliška Hašková Coolidge Šimon Pánek Jiřina Šiklová Edita Hippová Soutěž Future City 28 Markéta Pánková Ivo Jupa Dan Franc Pavel Borovička ActivConference Zahraniční inspirace 39 Téma: Mezigenerační učení Milada Rabušicová Vyhodnocení červnové soutěže 41 Moderního vyučování Téma: Testování Ředitelská diskuse PIAAC ECVET v chemii 47 Téma: Média a děti Projekty: Matematika 49 trochu jinak Téma: Kariérní řád Celé Česko čte dětem 51 Projekty: Extra třída Partnerství ve vzdělávání 53 Inovativní centra pro ICT 54 Rozhovor: Inkluzivní učitel 55 Projekty: Sdružení Tereza Projekt: Šance pro vaše dítě 58 Moderní vyučování Časopis na podporu rozvoje škol XVII. ročník, číslo vydání 9-10/2012 Vyšlo dne: Vydává AISIS Kladno, občanské sdružení, IČ Reg-MV ČR VS1/1-1/38514/98-R Náklad: 6500 ks Adresa redakce: Floriánské náměstí 103, Kladno Šéfredaktorka: Leona Gergelová Šteigrová Inzerce: Kateřina Vágnerová Grafický design, sazba, tisk: Tiskárna Macík. s.r.o. Distribuce: Česká pošta, s.p. Předplatné: Předplatné si můžete objednat přes web modernivyucovani.cz, em na adrese telefonicky na bezplatné lince České pošty nebo na čísle Registrace: MK ČR E 7091, ISSN Cena: 59 Kč / 2,50 3

4 Rozhovor I Jana Straková Jana Straková Jana Straková se celý svůj profesní život věnuje vzdělávání a to ze všech úhlů pohledu. Dlouhodobě se věnuje mezinárodním srovnávacím výzkumům a statistikám v oblasti vzdělávání. Právě s odkazem na ně zmiňuje hlavní problémy českého školství, přičemž za jeden z největších považuje zvyšující se rozdíly ve výsledcích žáků a ve složení žáků jednotlivých škol, jejichž jednou z příčin je časná selekce žáků do výběrových a nevýběrových škol. O kurikulární reformě se domnívá, že předběhla dobu, ale v řadě momentů zůstala nepochopena a neadekvátně realizována. Je však otázkou, do jaké míry skutečně přemýšlíme o tom, k čemu vlastně školu potřebujeme? Primárním cílem vzdělávací politiky musí být, aby všechny školy poskytovaly stejně kvalitní vzdělání. A to není nic nedosažitelného, to je realita řady zemí. 4 Řadu let se věnujete vzdělávání, především v oblasti mezinárodního srovnávání. Jak na tom Česká republika skutečně je, a kde má své silné a slabé stránky? Podíváme-li se na mezinárodní srovnávací výzkumy, které v ČR probíhají od roku 1995, pak dlouhodobě zaznamenáváme problém se čtenářskou gramotností, kde výsledky jsou trvale horší než v oblasti matematiky a přírodních věd. Toto platí ve všech věkových skupinách od prvního stupně, přes druhý, až do dospělé populace. To potvrdil výzkum funkční gramotnosti dospělých v roce 1998, kde jsme jako ČR byli ve čtenářské gramotnosti podprůměrní, v matematice jsme se naopak umístili na 3. místě. Na podprůměrné výsledky ve čtenářské gramotnosti však vzdělávací politika nijak nereagovala, a tak v posledních letech došlo k dalšímu zhoršení. V posledních letech však také došlo k významnému zhoršení v matematice, a to jak na prvním, tak na druhém stupni povinného vzdělávání, což je určitě fenomén, kterým bychom se měli co nejdříve zabývat. Matematika je úzce svázána se školou - mnohem více než zmíněná čtenářská gramotnost, která se rozvíjí velkou měrou i v rodinách. Zhoršení tak ukazuje na určitý nežádoucí vývoj, který se ve školách odehrává. Z testů je například zřejmé, že se naši žáci nepouštějí do řešení neznámých úloh, u kterých na první pohled nevidí správný postup. Dětem chybí návyk o úlohách samostatně přemýšlet, experimentovat. Je ovšem samozřejmě otázka, do jaké míry jsou výsledky zkresleny tím, že se děti při vyplňování těchto testů nesnaží o co nejlepší výsledek, protože to není známkované. Dalším negativním trendem, který je v mezinárodním srovnání evidentní, jsou velké rozdíly ve výsledcích žáků a ve složení žáků jednotlivých škol, přičemž tyto rozdíly se stále zvyšují. Jednou z příčin je jistě z mezinárodního pohledu časná selekce žáků do výběrových a nevýběrových škol. O charakteristických vlastnostech českého vzdělávacího systému se můžeme poučit také z mezinárodních statistik. Z nich vyplývá v mezinárodním srovnání vysoká míra ukončování středoškolského vzdělání. Zde si nicméně musíme uvědomit, že vysoká míra ukončování je vykoupena v mezinárodním srovnání vysokým podílem studentů v učňovských oborech, které velmi často neposkytují odpovídající vědomosti a dovednosti pro budoucí uplatnitelnost na trhu práce. Jinak si nedovedu vysvětlit fakt, že statistiky Úřadů práce ukazují nejvyšší krátkodobou i dlouhodobou nezaměstnanost právě u absolventů učňovských oborů. To je v přímém rozporu s veřejným míněním, které často poukazuje na nedostatek učňů na trhu práce. Podle mého názoru je třeba přizpůsobit obsah vzdělávání na odborných školách aktuální situaci a navýšit podíl všeobecného vzdělávání, tedy například čtenářskou gramotnost, rozvoj kompetencí k řešení problému, komunikační dovednosti, adaptaci na nové podmínky, práci v týmu, výuku cizího jazyka, apod. Je důležité si také uvědomit, že za posledních dvacet let se zdvojnásobil počet maturantů a ztrojnásobil počet těch, kteří vstupují do vysokoškolského vzdělání, což přirozeně s celým systémem významně pohnulo, nicméně v mezinárodním srovnání se nejedná o nic výjimečného. I s ohledem na zvyšující se přístup k terciárnímu vzdělávání jsme v tomto směru stále průměrní. Jednu skutečnost bych chtěla ještě zdůraznit, přesto, že se zdvojnásobil počet maturantů, procento gymnazistů zůstalo stejné, případně se jen nepatrně zvýšilo z 20 na 23%. Čili nářky na nedostatek absolventů odborných škol rozhodně nejsou oprávněné. V podílu studentů všeobecněvzdělávací střední školy je ČR na jednom z posledních míst mezi vyspělými zeměmi. Chybí nám charismatická osobnost, která by se postavila za zásadní reformy ve vzdělávání a uměla je komunikovat Podíváte-li se na vývoj ve vzdělávání za posledních, řekněme, let, máte pocit nějakého kontinuálního zlepšování nebo spíše jistých nárazů, úkroků a kroků zpět?

5 Osobně je mi asi nejvíce líto promarněných příležitostí, které jsme u nás měli po roce 1989, kdy byla obrovská vůle ze strany učitelů ve vzdělávacím systému něco změnit. Vzpomeňme na schůzky Přátel angažovaného učení, kde se učitelé snažili naučit nové věci a předávat je dál svým kolegům. Bylo zde patrné obrovské nadšení a potenciál, který jsme určitě dostatečně nevyužili. Navíc si myslím, že pro řadu lidí, kteří se tehdy tolik angažovali, byl celý další vývoj určitou deziluzí. V té době se objevila řada přirozených lídrů, kteří se ale po určité době spíše stáhli do ústraní nebo do svých škol. Současně řada velmi osvícených lidí s mezinárodním rozhledem byla otevřena spolupracovat s Ministerstvem školství. Tito lidé vítali možnost účastnit se debat v mezinárodních organizacích, kde se už v té době, tedy v polovině 90. let, diskutovalo o tom, jak škola zaostává za vývojem společnosti a co je nutné změnit. Dokumenty a záměry vznikající v té době byly podle mého názoru skutečně velmi kvalitní a z mezinárodního pohledu velmi progresivní vezměme například Zelenou či poté Bílou knihu. Negativem byla jakási víra v to, že pokud se něco uzákoní, automaticky se to i stane. Vždy chyběla snaha přesvědčovat ostatní aktéry, a také charismatická osobnost, která by se za nové myšlenky postavila a přesvědčila společnost, že změny jsou nutné. Řada myšlenek tak zůstala nepochopena. To se pak odrazilo i na kurikulární reformě, jejíž realizace prokázala, jak málo lidí si uvědomuje důležitost určitých progresivních změn. Nicméně je velmi škodlivé, pokud se ve vzdělávání jedna názorová skupina přetlačuje s druhou a závisí na volbách, která pro danou chvíli zvítězí. Vidíme to nyní na příkladu inkluzivního vzdělávání. Na jedné straně stojí příznivci inkluzivního vzdělávání, kteří ale často nemají zkušenost s praktickou výukou, a na druhé straně jsou speciální školy, které preferují status quo. Rozpory mezi nimi se nedají řešit tak, že se spolu nebudou snažit domluvit, ale jen čekat, která ze skupin získá v daný moment převahu. Neschopnost diskutovat a domluvit se je jeden z hlavních důvodů, proč jsme tam, kde jsme. A platí to i o kurikulární reformě, která podle mého názoru předběhla dobu, bohužel nebyl dán důraz na její komunikaci a realizaci, a tak hrozí, že nakonec převáží názory, že reformu nepotřebujeme a že nejlepší cestou je vrátit se k tradičnímu modelu. Proto současnou situaci považuji za velmi nešťastnou. Škola musí zajistit všem dětem stejné podmínky a možnosti učení se Podíváme-li se na dnešní svět a všechny možnosti učení, které nabízí, jaké role a cíle by vlastně dnešní škola měla primárně naplňovat? V prvé řadě by měla zajistit pro všechny děti stejné podmínky. Některým dětem jejich rodiči zajistí nejlepší moderní technologie a výborný přístup k informacím a možnostem učení, ale škola by měla být místem, kde tuto možnost mají všichni. Primárním cílem vzdělávací politiky přece musí být, aby každá škola byla kvalitní, resp. aby všechny školy poskytovaly stejně kvalitní vzdělání. A to není nic nedosažitelného, to je realita řady zemí. Obecně si ale myslím, že velmi často ani nepřemýšlíme, k čemu školu vlastně potřebujeme. A zejména by o tomto měli přemýšlet rodiče, protože doba, kdy certifikát byl jistotou pro uplatnění na trhu práce, je už dávno pryč. A právě názor rodičů ohledně jejich očekávání, co by měla škola dětem dát, a názory odborníků či tvůrců politik mohou pomoci vydefinovat požadavky a cíle, které na školu klademe, a tím i zadání pro jejich učitele a ředitele. Ti mají totiž v současnosti mnohdy vcelku rozporuplná zadání. Důležité je navýšení prostředků do vzdělávání - zejména do základního Velkým problémem našeho školství je jeho financování. Lze ještě u nás v ČR vůbec někde šetřit nebo je současná situace spíše neudržitelná? Kam by bylo určitě klíčové finance přidat? Otázka, jak nastavit efektivní financování škol, je mimořádně složitá a snaží se ji zodpovědět ekonomové a tvůrci vzdělávacích politik ve všech vyspělých zemích. U nás je zřejmé, že financování podle počtu žáků spolu s poklesem porodnosti vede k velkému boji o žáka, což má za následek na úrovni středního a vysokého školství snižování nároků, na úrovni základního školství snahu ředitelů za každou cenu přilákat co největší množství rodičů. Při nastavování modelu financování je třeba se zaměřit na to, jak tyto nežádoucí jevy omezit. V případě ČR by bylo ovšem zároveň žádoucí navýšit celkový objem prostředků plynoucích do vzdělávání, neboť výdaje na vzdělávání v ČR patří dlouhodobě k nejnižším mezi zeměmi OECD a stejně tak platy učitelů. Zároveň by bylo třeba přehodnotit rozdělení výdajů mezi jednotlivými stupni vzdělávání a zvážit navýšení prostředků na předškolní a zejména na základní vzdělávání. Investice do základního vzdělávání jsou u nás tradičně nízké, základní vzdělávání je přitom stěžejní z hlediska poskytování základů a motivace pro další vzdělávání a procházejí jim všichni žáci, tedy by se mělo těšit největší péči a pozornosti. Navýšení finančních prostředků je potřebné také pro zvýšení podpory učitelů: metodickou pomocí a prostřednictvím dalších pomocných pracovníků: asistentů, psychologů, pomocných učitelů a podobně. Zpřísňování výběru studentů učitelství může být vhodná inspirace ze zahraničí Rozhovor I Jana Straková Často zmiňovaným tématem je otázka přípravy a vzdělávání učitelů. Jak tuto situaci vnímáte u nás? Myslím, že řada fakult vzdělávajících učitele se snaží studium nějakým způsobem reformovat, ale jde to pomalu a na jednotlivých fakultách to probíhá velmi různě. Při ovlivňování kvality uchazečů pedagogického studia se můžeme inspirovat v zahraničí. Tam se osvědčilo zpřísňování výběru studentů učitelství a také umožnění snazšího vstupu do učitelské profese z jiných povolání. Také se ukázalo, že z hlediska kvality učitelů je důležitá výše nástupního platu. Důležitější, než následný platový nárůst. Je důležité, aby mladí lidé, kteří po studiu nastupují do učitelské profese, nebyli zásadně znevýhodněni proti jiným profesím, aby neutíkali hned po studiu jinam. Další platový nárůst už není tak důležitý, neboť v profesi pak učitelé setrvávají zejména z jiných důvodů než finančních. Jak podle vás bude vypadat vzdělávání v České republice 1. září 2022? Obávám se, aby nevypadalo podobně, jako vypadá nyní. Ale to už by asi děti do škol pomalu přestávaly chodit. Které předměty byly vaše oblíbené? A které naopak? Já jsem do školy chodila hlavně kvůli spolužákům, školní předměty mě moc nezajímaly. Neměla jsem ráda hudební výchovu, protože neumím zpívat a bylo mi nepříjemné zpívat před celou třídou. Také mě hodně nebavil dějepis, proto jsem se z něj vůbec nic nenaučila, což mě teď mrzí a musím si vědomosti pracně doplňovat. Kterou osobnost byste zmínil jako svůj vzor či jako významný zdroj inspirace pro svá rozhodnutí? Já trpím velkou neúctou k autoritám: od dětství, kdy byl mým vzorem Vinettou, žádné vzory nemám. To ale neznamená, že nejsou žádné osobnosti, jejichž moudrosti a odbornosti bych si nevážila. Několik takových osobností je i v české pedagogické komunitě. RNDr. Jana Straková, Ph.D., vystudovala matematicko-fyzikální fakultu UK, postgraduální studium absolvovala na Masarykově univerzitě v Brně. Pracovala ve Výzkumném ústavu matematických strojů a v Ústavu anorganické chemie ČSAV, posléze vyučovala přírodovědné předměty na Prvním obnoveném reálném gymnáziu (PORG), které spoluzakládala. Od roku 1995 se věnuje pedagogickému výzkumu. Koordinovala českou implementaci řady mezinárodních výzkumů v oblasti měření výsledků vzdělávání. V letech působila v Sociologickém ústavu AV ČR, kde koordinovala longitudinální výzkum navazující na výzkum PISA Od roku 2008 koordinuje výzkum vědomostí a dovedností dospělých. Zastupovala ČR v řadě mezinárodních expertních skupin. V letech působila jako poradkyně ministrů školství. Od roku 2002 také aktivně působí v nevládním sektoru, v o.s. Aisis byla šéfredaktorkou časopisu Moderní vyučování. Spolupracuje s řadou nadací a nevládních organizací. Vyučuje na Pedagogické a Filosofické fakultě UK a příležitostně rovněž v kurzech dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. 5

6 Rozhovor I Jan Kovařovic a Jana Nováčková Jan Kovařovic a Jana Nováčková Jana Kovařovice a Janu Nováčkovou jistě netřeba představovat. Svým celoživotním působením v oblasti vzdělávání a snahou podporovat a rozvíjet nové trendy se jednoznačně zapsali do povědomí (nejen) všem těm, kteří se v této oblasti profesně pohybují. Jak hodnotí vývoj českého vzdělávacího systému v posledních 10 až 15 letech? A proč nám chybí diskuse o vzdělávání jako takovém? Je tomu 11 let od doby, kdy byla publikována Bílá kniha, tedy Národní program vývoje vzdělávání. Podíváte-li se na zmíněných 11 let zpět, jak hodnotíte její vznik a realizaci? J.K.: Pokud jde o Bílou knihu, je nejprve nutné zmínit, že její zpracování navazovalo na řadu iniciativ, diskusí a aktivit probíhajících v 90. letech. Již v roce 1994 byla připravena rámcová strategie transformace obsahující 21 opatření, které se ministerstvo chystalo realizovat. Další studie, České vzdělání a Evropa, plnila funkci tzv. Zelené knihy, obsahovala expertní rozbory pro přípravu Bílé knihy. Bílá kniha byla dokumentem nejen koncepčním, jejím cílem bylo vydefinování 4-5 klíčových opatření, které rozhýbou celý systém. K tomu však již nedošlo. Sice byly učiněny některé dílčí kroky, nicméně byly izolované a příliš na sebe nenavazovaly, často se začíná znovu od začátku. Ministerstvo neplní svou dlouhodobou strategickou funkci, která patří mezi jeho nejdůležitější. Osobně si myslím, že u nás velice chybí diskuse o vzdělávání jako takovém. Ve Velké Británii mě překvapilo, že pravidelné články o vzdělávání jsou ve všech denících a je mu věnována skutečná pozornost. U nás by jakékoli médium, které se bude otázce vzdělávání systematicky věnovat, sehrálo obrovskou roli. Proč u nás tato diskuse, resp. zájem o vzdělávání chybí? J.K.: Důvodem je zřejmě fakt, že za tímto tématem není žádná osobnost v oblasti politiky, která by se mu skutečně věnovala, pojala ho jako svou prioritu. Myslím, že se o tuto roli velmi snažil Ondřej Liška, chápe, že vzdělávání je výsostné politické téma. Realizaci kurikulární reformy chyběla adekvátní příprava a podpora realizace 6 Co bylo hlavní prioritou v oblasti školství, kterou se snažila Bílá kniha komplexně řešit? J.K.: Jednoznačně připravit kurikulární reformu propojenou se systémem evaluace a podpory učitelů. Následná realizace kurikulární reformy byla bohužel spíše její diskreditací, neboť se dělala bez nezbytné podpory. Podle zahraničních zkušeností úspěšnost realizace velké reformy ve školství závisí na pěti faktorech, přičemž u nás nebyl splněn ani jediný. Jedním z nich byla právě podpora nejvyšších politických představitelů, tedy i samotného premiéra, dalším pak osvětová kampaň zaměřená na rodiče a vysvětlení jim, co reforma přináší. Klíčovým faktorem byla masivní podpora učitelů. A v neposlední řadě zásadní změna vysokoškolské přípravy učitelů. V tomto směru nemohu souhlasit s argumentem, že kvůli autonomii vysokých škol nelze na podnět ministerstva přípravu učitelů zásadně měnit. Jsem přesvědčen o tom, že ministerstvo má možnosti, jak tyto změny od vysokých škol požadovat, a to mj. z pozice krajů i obcí jako hlavních zaměstnavatelů jejich absolventů Jak byla pojatá, resp. realizovaná podpora učitelů? J.K.: V té době vznikl i plán profesionalizace učitelů, který byl velmi komplexní obsahoval oblasti jako příprava učitelů, další vzdělávání, kariérový a platový systém, atd. Ale opět zde chyběla vůdčí osobnost, která by takto zásadní změny prosadila a získala pro ně i veřejnou podporu. Velkou chybou bylo nevyužít obrovského potenciálu těch učitelů, kteří změny vyžadovali a podporovali. Právě ti mohli být i tahouny pro ostatní, kteří na změnu připraveni nebyli, nebo jim nebyla dostatečně vysvětlena a necítili podporu pro její uskutečnění. Takto zásadní změny vždy vyžadují velkou přípravu a dostatek času pro realizaci. Osobně mám obdobnou zkušenost z Velké Británie, kde takto rozsáhlá reforma proběhla na prvním stupni a kde jsem mohl navštívit jednu z nejlepších škol. Tam mi paní ředitelka vysvětlila, že nejprve změny ve škole pět let chystala, připravila a zformovala celý pedagogický sbor, aby pak mohla říci, že jsou již připraveni učit podle nových metod a pravidel dané reformy. Někteří z učitelů ze školy i odešli, protože nebyli takto zásadní změny schopní. My jsme však toto opomněli a bohužel ani systematicky nepodporovali a nevyužívali ty, kteří se již k tomu sami dopracovali. Řada výborných učitelů za tu dobu již vyhořela. Byl pro úspěšnost reformy důležitý ještě jiný moment? J.K.: Zásadní byla rovněž povinnost autoevaluace školy. Seberexlexe byla a je klíčovým prvkem kurikulární reformy, tzn. aby sama škola přemýšlela o své práci, o tom, co dětem dává, jaké metody využívá. Musí být prováděna kolektivně, aby se do ní zapojila skutečně celá škola, neboť se jedná o týmovou práci všech. A zmiňuji-li týmovou práci, pak nejen v rámci školy, ale i mezi školami, kdy by například ti nejlepší pedagogové mohli mít úvazek pro výuku jen zkrácený a ve zbytku mohli dělat metodickou podporu pro učitele v jiných školách. Nesoutěživé prostředí podporuje učení My jsme ale bohužel posedlí soutěživostí, která pak blokuje týmovou spolupráci Zmiňujete-li týmovou spolupráci, jejíž neschopnost či nedostatečnost je jednou z hlavních výtek zaměstnavatelů vůči absolventům proč je ta tak velký problém našeho vzdělávání? J.N.: Souvisí to jednoznačně s vnější motivací a známkou, která není zpětnou vazbou o kvalitě mého zvládnutí dané věci, ale jen ukazuje na to, jaké je mé postavení ve skupině, resp. ve třídě. Vede tak pouze k porovnávání dětí mezi sebou a k větší soutěživosti. Vzpomenu-li film Proč mají děti rády školu o 8-9 velmi inovativních školách v USA, zaznělo v něm jedno klíčové resumé: nesoutěživé prostředí podporuje učení. My jsme ale bohužel naopak přímo posedlí soutěživostí, a to od první třídy. A právě tento prvek soutěživosti blokuje jakoukoli týmovou spolupráci. Stejně tak je i zabijákem kreativity v dětech. Proto věřím, že tradiční systém hodnocení je skutečně devastující. Vnější motivace je jednoznačným zabijákem pedagogiky. J.K.: Evaluace proto měla být jedním z důležitých pilířů realizace kurikulární reformy. A je třeba zdůraznit úlohu formativní evaluace, aby učitel i žák získali to, co skutečně potřebují tedy zpětnou vazbu, nikoli ocejchování. Mozek funguje na dvou principech bezpečí a smysluplnost. Proto děti musí při učení smysluplnost jasně vnímat. Vy jste již před 13 lety napsala své Mýty

7 Rozhovor I Jan Kovařovic a Jana Nováčková ve vzdělávání. Cítila jste ve vizi kurikulární reformy podporu pro naplnění vašich doporučení, resp. pro zboření těchto mýtů? J.N.: Osobně se mi zdálo, že RVP jsou stále velmi obsažné, svázané s jednotlivými předměty a že mnoho z toho nemůže děti vůbec zaujmout. Víme-li, jak mozek funguje, tedy že je postaven na dvou principech - bezpečí a smysluplnosti, nebyla jsem si jistá, kde mám v tzv. očekávaných výstupech vidět onu zásadní změnu. Pokud děti nevidí ve věcech smysluplnost a nejsou tedy vnitřně motivovány, nezbývá, než sahat k vnější motivaci, tedy známkování. Hned v devadesátých letech měli progresivní učitelé, kteří zkoušeli např. slovní hodnocení, motto: Jesliže chceme jinak hodnotit, musíme jinak učit. Myslím si, že řada lidí se sice shoduje na úrovni obecných proklamací (např. klíčové kompetence), ale že si pak už nepropojí, co to znamená na konkrétní úrovni. Jak máme děti vést ke kompetenci k učení, když k jejich vzdělávání používáme cukr a bič známek? Proč si myslíte, že nejsme schopní pro profesi učitele získat ty skutečně nejlepší studenty středních škol? J.K.: Faktorů je v tomto ohledu zřejmě více, nicméně vzpomeneme-li zprávu Mc- Kinsey, ta toto téma otvírá na příkladu Jižní Koreje. Tam je skutečně počet míst pro přípravu pedagogů pro první stupeň zásadně omezen, a to s ohledem na počet míst ve školách, tedy striktní plánovací politikou. Motivací pro tuto kariérní volbu je zajištěné pracovní místo a kariérní dráha. Tím se obor stává prestižní a dostává se na něj jen velmi omezený počet studentů. Naopak na úrovni sekundární již zaměstnání zaručeno není, není tedy ani omezen počet studentů, ale i kvalita je následně nižší. Jaký je váš pohled na roli rodičů v realizaci reforem? J.N.: Bohužel musím říci, že rodiče jsou často brzdící složkou snah učitelů o změny ve výuce. K nám na kurzy Respektovat a být respektován už chodí určitá elita rodičů, kteří se snaží vyhledávat školy, které již umí učit novými metodami. Nicméně problém je, že většina rodičů se zaměřuje jen na známky na vysvědčení, mají představu, že učení musí být mučení a jiné formy u nich vzbuzují nedůvěru, že to není kvalitní vzdělávání. Pro změnu tohoto postoje rodičů je však potřebná právě již zmíněná celospolečenská diskuse. V tomto směru mi v paměti utkvěl příklad Ontaria z McKinseyho zprávy, kde taková celospolečenská diskuse proběhla a která tak pomohla nastavit podmínky pro skutečně zásadní změny, které vedly k výraznému zlepšení vzdělávání. Proč jsme vlastně tak posedlí známkami? J.N.: Známky jsou jednoduše nástrojem vnější motivace, na níž funguje i výchova v řadě rodin - tedy princip odměny a trestu. Jejich zrada je v tom, že na první pohled fungují, zdánlivě vyřeší aktuální problém, takže málokdo pak zvažuje jejich dlouhodobé negativní důsledky. Pak rodiče přirozeně ani nenapadne, že by škola měla fungovat jinak. J.K.: Ale ono to stejné platí i pro vysokoškolské studium, kde zase certifikát je onou vnější motivací. Kolik vysokoškoláků studuje jen pro diplom! J.N.: Nebo vezměme příklady, které jsem slyšela z odborných škol, kde někteří studenti přesně znají minimální požadavek na čtyřku, aby prošli. A neudělají ani kousek navíc. J.K.: Ona otázka vnitřní a vnější motivace se projevila právě i při realizaci reformy, resp. zpracování ŠVP. Na školách, které byly motivované připravit si vlastní program, využít své tvořivosti a změnit například dosud zaběhlé tradiční přístupy, to funguje výborně. Pokud to ale některá škola učinila jen jako formální povinnost, tam to určitě fungovat nemůže. Podívejme se například na chrudimskou základní školu dr. Malíka, kde vše probíhá naprosto výborně, což ale trvalo řadu let příprav a postupné realizace. Rozhodující pro práci učitele je postoj k dítěti respektovat ho Jakým způsobem je tedy nutné tradiční přístup učitelů k dětem změnit? J.N.: Pro mě, pokud jde o práci učitele, je alfou a omegou jeho postoj k dítěti. Respektovat ho. Nechovat se autoritativně. Mám-li respektující postoj, pak budu hledat nejlepší nástroje a metody pro aktivitu dětí, budu společně s dětmi hledat pravidla, budu příznivcem kooperativního učení. Cokoli ponižující vůči dítěti je absolutně vyloučené. Jak lze tento přístup podpořit? J.N.: Podporovat kreativní učitele, kteří budou moci působit ve svobodném prostoru. Existují nejrůznější přístupy, které opouštějí tradiční rozdělení předmětů a známkování. Není jen jedna cesta, ale všechny mají společné prvky aktivitu dětí, spolupráci, propojenost s reálným životem, smysluplnost, možnost volby. J.K.: Nicméně třeba projektovou výuku bylo možno vidět například již v 70.letech ve Velké Británii. Pamatuji si, jak vyhlásili téma moře, které žáci zpracovávali. A mohu říci, že přitom byli aktivní, kreativní, naučili se diskutovat a prezentovat. V zahraničí ale i u nás je mnoho inspirací, u nichž se bojím jediné věci aby to někdo nenařídil. Školy musí poskytovat stejně kvalitní vzdělání všem dětem jinak budou rodiče vyhledávat alternativní cesty učení Pokud tedy k určitým změnám ze strany škol ve velké míře nedojde, co může následovat? J.N.: Obávám se, že si rodiče, pro které je vzdělání a vzdělávání svých dětí skutečnou prioritou, začnou hledat alternativní cesty učení, například si najmou učitele a využijí domácí výuku, apod. To už nastává, počet rodičů nespokojených s tím, co současná škola nabízí, narůstá. J.K.: To je však skutečně alarmující, protože pak budou nejlepší vzdělání získávat jen děti těch, kteří na to mají. Školy by ale měly poskytovat všem dětem stejně kvalitní vzdělání. A další otázkou je, jakou roli mohou či mají školy sehrávat v mimoškolním vzdělávání. Utopií by neměla být ani role školy jako vzdělávacího i kulturního centra dané obce, které by dokázalo poskytnout adekvátní nabídku pro dospělé. Ing. Jan Kovařovic, CSc. pracoval v oboru školských staveb, v němž absolvoval externí aspiranturu, byl na dlouhodobé pracovní stáži v Greater London Council a na studijní stáži na Norské technické univerzitě a na univerzitě ve Victorii (Kanada). Od roku 1989 pracuje převážně v různých oblastech vzdělávací politiky, na projektech programu Phare, v Národním vzdělávacím fondu a na MŠMT, od roku 1998 pak ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK v Praze. Je spoluautorem projektu NEMES Svoboda ve vzdělávání a česká škola, studie České vzdělání a Evropa (a dalších prací pro OECD a jiné mezinárodní organizace), byl členem týmů připravujících Národní program rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha) i následné dokumenty. Byl členem autorského týmu monografie Úloha školy v rozvoji vzdělanosti a spolupracoval na studiích a projektech z oblasti středního a terciárního vzdělávání. PhDr. Jana Nováčková, CSc., psycholožka, má praxi v poradenské práci i v psychologickém výzkumu. Členka a lektorka Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání. Podílela se na mezinárodním projektu Zdravá škola. Je spoluautorkou projektu NEMES Svoboda ve vzdělávání a česká škola. Publikovala řadu článků v odborném i populárním tisku, které přibližují veřejnosti myšlenky týkající se změny školy (seriály Základní lidské potřeby a škola a Slovníček pojmů transformace v časopise Rodina a škola, seriál Mýty ve vzdělávání v Lidových novinách, který byl v r vydán i knižně). Přeložila knihu S. Kovalikové Integrovaná tematická výuka. Od r se věnuje lektorské činnosti. Je spoluautorkou vzdělávacích programů Učitel ve škole 21. století, Cesty k efektivnější výuce a Respektovat a být respektován. Společně s dalšími členy Společnosti pro mozkově kompatibilní vzdělávání napsala knihu Respektovat a být respektován. 7

8 Rozhovor I Ondřej Hausenblas Ondřej Hausenblas Ondřej Hausenblas zasvětil svůj profesní život českému jazyku, čtenářské gramotnosti a čtenářství. Díky svému vzdělání a přístupu ke vzdělávání nabízí však i velmi komplexní pohled na roli školy a učitele v životě dětí. Právě z pohledu dětí klade velký důraz na smysluplnost předávaných informací při výuce, radost ze společného pídění a také na rozvoj osobní integrity každého dítěte. Při otázce, jak bude vypadat vzdělávání v českých školách 1. září 2022, nicméně vyjadřuje jistou obavu z rozdílu mezi školami pro chudé a bohaté. Vývoj českého vzdělávacího systému sledujete již celou řadu let, proto se na prvním místě nabízí otázka - jak na tom tedy v ČR skutečně jsme? Pokud se zeptáme takto obecně, musím říci, že pro odpověď máme málo výzkumů, ale zato hodně názorů. Myslím si, že obecně o komplexním stavu systému toho moc nevíme kritici se často drží své izolované zkušenosti, dojmu, nebo testů PISA, které ale nebyly interpretovány ve vztahu k výuce. A už vůbec se nemluví o tom, že děti, které jsou nyní ve školách, zase umějí velké množství jiných věcí, o kterých ti starší nemají často ani ponětí. Výzev pro školy z hlediska přínosu pro žáky je celá řada. Neměli bychom však zapomínat ani na takové, jako je osobní štěstí, vnitřní vyrovnanost a spokojenost v životě. 8 Mění se podle vás výzvy, před kterými naše školy stojí (tj. jak děti připravovat na jejich budoucí život, jaké dovednosti a kompetence by měly nabývat, apod.) nebo se sice proměňují požadavky trhu práce, ale hlavní úkoly a mise školy zůstávají obdobné? Před školou určitě stojí nové výzvy související s tím, jak se změnila povaha života, jak se člověk ve svém osobním životě vyrovnává s novými věcmi. O tom se sice často diskutuje, ale málokdy to chápeme jako skutečnou novou výzvu pro školy. Přemíra neutříděných informací, které na dítě tečou ze všech stran, je enormní. Dříve byly všechny informace velmi utříděné - od pana učitele, od pana faráře, od tatínka a nikdo nezpochybňoval jejich pravdivost. To je zřejmě největší výzva, se kterou se však škola zatím neumí vypořádat. A nezvládne ji řešit ani ředitel, ani učitel ve škole, jedná se zejména o systémovou otázku, co, jak a proč děti učíme. Pokud jde o výzvy trhu práce, není zřejmě nutné opakovat, že v dnešní době i ty nejjednodušší práce vyžadují určité kompetence a dovednosti. Ale měli bychom více hovořit i o takových věcech, jako je osobní štěstí, vnitřní vyrovnanost a spokojenost v životě, harmonické soužití v rodině. Dřívější instituce, jakými byla rodina a ještě dříve kostel, již přestaly sehrávat svou původní roli. Jsem si jistý, že tyto výzvy již řada učitelů slyší a ví, že je nutné děti ve škole více vychovávat v osobnostním rozvoji. Tato role školy je mnohem důležitější než věnovat se nějaké látce. Podle některých průzkumů v oblasti kreativity a inovací má škola vcelku neblahý vliv na tvůrčí myšlení dětí. Obdobný průzkum proběhl i v oblasti matematiky (viz rozhovor s prof. Milanem Hejným v červnu 2012). Co se s dětmi vstupem do školy tak zásadního a v tomto směru negativního - děje? Myslím, že jednu příčinu je nutné hledat v režimu prvních dvou let ve škole, kdy se děti musí výrazně zkáznit od řekněme nespoutaného života doma a částečně asi i ve školce. Teď přicházejí do režimu, který jim byl do té doby cizí. Musí se přizpůsobit v rozdělení času i v chování, což přirozeně vyvolává velký stres. Jdete-li do školy Montessori, žádný takový stres tam nezaznamenáte. Jakmile ale výuka probíhá u všech dětí společně, nutně se musí určitým způsobem zamáčknout do svých škatulek, v nichž se učí číst, psát a počítat. Mám přesto radost, že v případě čtení se situace určitě zlepšuje, což mi potvrzují zejména paní učitelky pracující s genetickou metodou. U dětí pak zaznamenávají radost, že už v listopadu si přečtou kratičký příběh, že jsou už skutečnými čtenáři. A to i přesto, že schopnost čtení nemáme vrozenou, na rozdíl například od mluvení. Proto je dětem tak cizí louskat slabiky, když v nich nenalézají nějaký smysl či příběh. Proto je nutné využívat metody, které nebudou v prvních dvou letech, jež jsou skutečně náročné, děti stresovat. A vím, že to lze zvládnout tak, aby děti ve škole zažívaly radost. Učitelé v tomto směru samozřejmě potřebují podporu, například asistenty apod., aby přešli od tradičního způsobu výuky k moderním metodám, což trvá i dobrých pět let. Dítě se tak často nejprve ztrácí v prvních letech školní docházky a podruhé pak na začátku puberty, kdy zase klíčovou věcí je naučit se zejména sebeúctě, nadhledu Vzdělávání v českých školách v roce 2022? Obávám se, že chudí budou dávat děti do veřejných škol, kde přibude dozorců kvůli kázni a bezpečí, ač výuka bude o maličko modernější, a bohatí vysvobodí své děti do řady rozmanitých typů vzdělávání privátního, taky jen o málo modernějšího. a schopnosti se nad sebou zamyslet. V pubertě to je těžké, pokud předchozí výchova nepomohla dítěti vybudovat si vlastní identitu, která jim poskytne určité bezpečí v období typickém stálým zpochybňováním všeho, včetně sebe sama. Pokud jim v tomto škola nepomůže, nastoupí období vzdoru a boje a v něm jim škola poskytuje ideální hřiště: zde mohou bojovat proti učitelům, látce, učení, Začínajícím učitelům chybí praktická příprava na klinických školách by přitom mohli získat i psychologickou průpravu Aby učitelé, zejména začínající, tuto výzvu zvládli, co si potřebují více osvojit už na vysoké škole? Zejména pokud jde o první stupeň, jsem přesvědčen, že na fakulty přichází většinou dobrosrdečné, hodné studentky, které se nemusí učit otevřenému vztahu k dětem. Naopak by studenti potřebovali víc připravit na méně příjemné situace, na problémy s kolegy a řediteli nebo na občas nelehké vztahy s rodiči, jejichž přehnané ambice, anebo naopak tupá lhostejnost mohou ztrpčit život učiteli i dítěti. Určitě jim chybí praktická příprava, která by se měla odehrávat na klinických školách, kde by mohli získat i určitou psychologickou průpravu, jak empatii a dobré vztahy vůči dětem aplikovat i při samotné výuce nějaké látky, nejen při povídání v třídnické hodině a o přestávkách. Musíme si uvědomit, že na vysokou školu přicházejí maturanti, a ti sami ještě potřebují pomoc v tom, aby se stali vyrovnanými osobnostmi, ze kterých se mohou stát dobří učitelé.

9 Rozhovor I Ondřej Hausenblas Děti mají vlastně velmi zdravý přístup, pokud učivo nedávající jim smysl jednoduše z hlavy gumují V čem by se tedy měl přístup vysokých škol připravujících budoucí učitele změnit? V prvé řadě je nutná zejména proměna pojetí oborů na fakultách, k čemuž máme ještě daleko. Podívám-li se například na obor český jazyk, je celá příprava velmi akademická. Chybí fungující převodní páka mezi tím, jaké máme znalosti o jazyce, a tím, co se děje v lidské hlavě při dorozumívání. A podobně to bezesporu platí i v dalších oborech. Věřím, že výuka vědního oboru pro budoucího učitele má být mnohem víc spojená s výukovou praxí, aby absolvent víc rozuměl tomu, jakým způsobem se děti danému jevu učí, jak jim leze do hlavy. Při tom se totiž musí respektovat fakt, že každé dítě je jiné a jinak se tedy i učí. Tzn. nahlížet na studovaný vědecký obor očima dítěte, které se má danou látku naučit. Zároveň však učitel musí vědění ve svém oboru opravdu rozumět. Nejde tedy o to puberťákovi vyložit Nerudu, ale pomoci mu v něm najít něco zajímavého, přínosného, blízkého, aby se žák dostal i tomu, co je v Nerudovi cenné a krásné pro nás všechny. A umět jim i vyprávět, nejen vykládat. Uvědomme si, kam se z hlediska výzkumu procesu učení v dnešní době věda posunula. Například z výzkumu mozku víme, že pro uložení informace, tedy vytvoření potřebného paměťového spoje, musí daná informace dávat smysl, jinak ji mozek přirozeně vygumuje. A tak děti mají vlastně velmi zdravý přístup, pokud učivo nedávající jim smysl jednoduše gumují. Proč však všechno, co o procesu učení víme, tak málo reflektujeme při výuce? A v neposlední řadě bych chtěl dodat, že co nám rozhodně chybí, jsou fakultní, resp. klinické školy. Současná několikatýdenní praxe, kdy se studenty vtrhneme do škol, stačí těmto studentům tak akorát na to, aby zjistili, zda učiteli být chtějí nebo ne. Semestr či rok během studia vysoké školy strávený přímo ve škole při řízené praktické výuce by znamenal zásadní zlepšení. Ale to vyžaduje změnu přístupu fakult i systému praxí, a chce to i peníze. Žádný počítač nedá dětem možnost společného bádání a pídění Moderní technologie nabízí řadu možností, jak rozvíjet své vzdělání úplně mimo školu a často prostřednictvím předních světových expertů z prestižních škol. Jakou roli tedy z tohoto pohledu sehrávají školy? Zásadně důležitý je přímý kontakt žáka a učitele a žáka s druhými žáky. Škola by se tedy měla soustředit na to, že může tak hojně využívat fyzické přítomnosti učitele s dětmi, možnosti diskutovat s nimi. Tzn. také omezit přetrvávající důraz na výklad, ale více využít interakci ve třídě. K samotnému získávání informací se moderní technologie určitě výborně hodí a navíc u toho nemusí žáci sedět ve třídě. A uvědomme si, že v dnešní době se řada dětí některé věci naučí mnohem líp z programu v počítači, než z výkladu učitele. Co jim však žádný program nedá, je kladení otázek a společné bádání a pídění. Podívejme se například na nejlepší vědce, jak přicházejí na nejgeniálnější řešení často je to pozorováním, přemýšlením o vazbách mezi jevy a zejména diskusí s ostatními spolupracovníky, týmem. A v tom je to podobné škole ta má být tým a učení v ní týmovou prací. Prestiž profese učitele? Především se změnilo samotné chápání autority Často je diskutována společenská prestiž profese učitele. V historii byla tato profese společensky ceněna, byl uznávanou osobností. Proč se pohled společnosti na učitele změnil? Nejprve bych chtěl říci, že možná učitel nebyl vždy tak váženou osobností, že byl někdy bídný, nebo že byl jindy podivínský nebo například na středních školách se věnoval své vědecké dráze a za sebe nechával učit suplenta. Avšak je pravda, že přetrvávala důvěra v to, že učitel má být moudrý a spravedlivý. V průběhu doby se ale významně změnilo také samotné chápání autority, v němž dříve hlavní roli sehrávala prostá poslušnost a podřízenost. Takto pojatá autorita už je samozřejmě pryč, a tak ji ztratil i učitel. Navíc možná někteří rodiče či prarodiče si mohou pamatovat učitele ještě z dřívějšího režimu, kdy, ať chtěli či ne, byli více či méně přiohnutí stejně jako ostatní a museli s dětmi probírat Velkou říjnovou revoluci. V dnešní době pak mohou důvěru ztrácet ve chvíli, kdy tradiční metodou vyučují látku, která nedává dětem smysl. Děti už nejsou tak poslušné jako my v dřívějších dobách, kdy jsme byli ochotní sedět a počkat si, až někdy v budoucnu onen smysl v učivu najdeme. A nezapomínejme, že dříve mohl být učitel skutečně znalý téměř všeho v dané oblasti, což je v dnešním množství poznatků a jejich inovací nemožné. Musí se naučit přiznat i chybu či fakt, že něco neví to už ale opět souvisí s novým chápáním autority a schopností zvládnout i obtížné situace. V tomto novém přístupu samozřejmě učitelé potřebují podporu adekvátní počáteční i další vzdělání, asistenta, zkušenost s novými metodami, apod. Často zmiňovaným problémem jsou platy učitelů, které podle některých brání v tom získávat pro tuto profesi skutečně kvalitní osobnosti. Je to skutečně hlavní problém, bez jehož řešení se neposuneme dál? Nebo chybí spíše jiná motivace? Myslím, že platy nejsou ani problém jediný, ani problém hlavní. Za posledních několik let se pozvedly alespoň z té úplné ostudy, v níž byly, na určitý průměr. Neříkám, že se s tím dá lehce žít, a je pravda, že to ani nepřidává prestiži této profese. Co ale v profesi drží výborné učitele, je podle mého názoru možnost tvořivým způsobem se realizovat. Hledat si programy, zapojovat se do projektů, apod. Myslím, že nejlepší strategií pro získání výborných lidí pro učitelskou profesi je opustit ve školské politice témata jako minimální standard pro maturity, ale zaměřit se na podporu kreativních a otevřených učitelů a umožnit jim tvůrčí realizaci v práci s dětmi. Podívejme se na lidi v neziskovém sektoru, kde je spousta chytrých a tvůrčích lidí, kteří mají prostor a chuť přemýšlet a něco konstruktivně vytvářet. Takoví lidé, přijdou-li do školství, potřebují znát jen obecné cíle vzdělávání, kdežto cestu, jak je naplní a realizují, jsou schopni si tvořivě naplánovat sami. Když jich bude ve školách víc, nastane i celková změna. Tento princip je tedy v souladu s vizí kurikulární reformy Ano, a to nejprve podotýkám, že rámcové vzdělávací programy se mi osobně zdají ještě příliš konkrétní. Problém ale je, že na to učitelé nebyli připraveni. Samozřejmě za dobu, co RVP máme, to řada učitelů výborně zvládla a už by se nikdy nechtěli vrátit zpět. Ale od počátku bylo nutné a zanedbalo se to - připravovat na zásadní změnu osnov učitelský terén. Další otázkou je testování, o kterém se poslední dobou tolik diskutuje. Pokud ale jsou cíle vzdělávání založeny na komplexních klíčových kompetencích a pokud učivo chápeme jako nástroj pro získání těchto kompetencí i jako jejich součást (samozřejmě jedno bez druhého nemůže být), je absolutně nesmyslné zavádět jednoduché testy na zjištění povrchových znalostí dětí. Ovlivnil Vás osobně nějak významně váš učitel/ka na základní škole? Češtinář pan Hach, kterému po roce 68 už dali vyučovat jen dílny, byl poctivý a neuvláčený. Kterou osobnost byste zmínil jako svůj vzor či jako významný zdroj inspirace pro svá rozhodnutí? Vůbec se k němu nemohu přirovnávat, ale inspirativní a modelový pro mě byl češtinář prof. Vladimír Šmilauer. O čtenářství a čtenářské gramotnosti si s Ondřejem Hausenblasem budeme povídat v příštím vydání Moderního vyučování. Ondřej Hausenblas vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor čeština a angličtina. V letech prošel Ústavem pro jazyk český (zaměření na dialekty), Československým rozhlasem (vzdělával redaktory), nakladatelstvím Československý spisovatel (vydával mrtvé české autory). Od roku 1987 vyučuje češtinu a literaturu, zejména didaktiku, na Univerzitě Karlově (na Filozofické, nyní na Pedagogické fakultě). Posledních dvanáct let působí i jako lektor učitelů v mezinárodním programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (www.kritickemysleni.cz), zaměřuje se hlavně na čtenářskou gramotnost a čtenářství. 9

10 Rozhovor I Petr Hýl Petr Hýl Petr Hýl je zakladatelem a předsedou správní rady Inovace výuky, o.p.s., a předsedou Čínského investičního fóra. Dlouhodobě se věnuje tématu vzdělávání a do českého prostředí se prostřednictvím svých aktivit a každoročních konferencí snaží přinášet inspirace pro zkvalitnění výuky a vzdělávání obecně. Studoval jste na univerzitách v Evropě, USA a Asii a měl jste tak možnost se velmi zblízka seznámit s různými vzdělávacími systémy, jejich výhodami i nevýhodami. Zmínil byste tři věci, které vás na jiných systémech upoutaly nejvíce a přál jste si je přenést i k nám? Osobní zkušenost mám z univerzit v USA, Evropě a východní Asii. V USA mě oslovil způsob výuky, která byla de facto diskusí připravených lidí a týmovou prací. Každá drobnost byla zakomponována do celku, který jsme řešili jako určitý projekt či problém v rámci týmu lidí. Výborná zde byla přímá propojenost s praxí, neboť jsme vždy řešili témata, která byla konkrétním problémem určité firmy. V Evropě mi právě toto propojení s praxí chybělo. Naopak mě oslovila velká volnost dostali jsme návrhy, na čem můžeme pracovat, my jsme si vybrali a pracovali na nich. V Číně je skvělý zejména obrovský respekt vůči škole a vůči učiteli, resp. ke vzdělání jako hodnotě, která je na druhém místě hned za rodinou. Koncepty a systémy jsou přenositelné, nikoliv jejich dílčí části Jsou podle vás zahraniční zkušenosti a praxe vůbec přenositelné do jiného systému, jedná-li se o vzdělávání? Vyjdu-li z manažerského řízení, pak vždy platí, že koncepty a systémy jsou přenositelné, ale ne jejich dílčí části. To ale často bohužel děláme u nás. Příkladem může být výstupní hodnocení žáků, které možná jinde v rámci systému funguje, u nás ale vytržené z kontextu ne. Detailně sledovaným modelem je bezesporu vzdělávací systém Finska, který je však obtížně přenositelný zejména z toho důvodu, že jej Finové velmi pečlivě budují od konce druhé světové války, a to s dlouhodobou koncepcí, která není narušena periodicitou voleb. V tom je jejich přístup jedinečný. Učitel a ředitel jsou alfou a omegou další problémy jsou podružné Konečný výsledek a kvalita vzdělávání závisí jen na lidech tedy na učiteli a řediteli. Hledejme, podporujme a oceňujme ty nejlepší. V rámci rozhovorů pro toto vydání jsme si vyslechli řadu názorů, které byly kritické vůči fungování našeho systému vzdělávání. V čem vidíte největší problémy a kudy může vést cesta pro jejich řešení? Podíváme-li se na vzdělávací systém jako na celek, se všemi problémy, které s sebou nese ať již na úrovni systému, zřizovatele, školy, učitele, žáka, rodiče, atd., jedná se téměř o neřešitelný problém. To stejné platí ale i pro soukromé společnosti, které jsou však schopné zaměřit se na jádro své činnosti a činitele, které toto jádro formují, ovlivňují a rozvíjí. V případě vzdělávání, které lze zařadit do sektoru služeb v rámci činností uvnitř státu, lze inspiraci pro změny a řešení hledat právě v tomto sektoru, který se vyznačuje maximálním důrazem na lidský potenciál a lidské zdroje. Pouze na nich závisí konečný výsledek a kvalita poskytnuté služby. Podíváme-li se na věc tedy touto optikou, pak klíčovými tématy, na které je nutné se ve vzdělávání zaměřit, je učitel a ředitel. Učitel, který jako jediný je schopen poskytovat tuto službu tedy vzdělávat, a na němž jako na jediném závisí i konečný výsledek procesu vzdělávání té které osoby. A tento výsledek je snadno měřitelný podle toho, co budou děti nakonec umět. Vedle něho stojí ředitel, který má v daném místě rozumět nejlépe situaci dané školy/komunity/samosprávy, a tudíž může převzít celou odpovědnost za školu a její výsledky a nepotřebuje shora kromě přidělených finančních prostředků - další řízení. Učitel a ředitel jsou alfou a omegou celého problému a troufám si říci, že další problémy jsou podružné a měly by být řešeny až na sekundární úrovni. Jediné, na co se musíme zaměřit na úrovni systému, je získat nejlepší lidi na pozice ředitelů a učitelů všechno ostatní je úplně irelevantní. Toto je podle mě základní pravidlo manažerského řízení, vzpomeňme například guru manažerského řízení Jima Collinse a jeho Good to Great, který klade důraz na jedinou prioritu získat kvalitní lidi a vyhodit neschopné. Ze všech reforem se ani jedna nezaměřila 10

11 Rozhovor I Petr Hýl na získání nejlepších lidí pro pozice učitele a ředitele. Které reformy v českém vzdělávacím systému napomohly tomuto principu? Ani jedna z nich. Za posledních deset let, kdy český vzdělávací systém sleduji, ani jedna z reforem necílila na zmíněné jádro problému na učitele a ředitele. Je-li pravda, že se realizovalo či připravovalo 27 reforem, ani jedna se nezaměřila na získání nejlepších lidí na tyto dvě pozice. Vzdělávání ředitelů by mělo být o manažerských dovednostech, ne pouhé byrokratické školení Proč podle vás tento základní princip tedy učitele a ředitele stále opomíjíme či přehlížíme? Napadají mě tři odpovědi: ta první je, že nevím. Ta druhá je, že si možná myslíme, že to děláme. V průběhu let jsem například viděl několik dílčích aktivit, které se snažily tvářit, že se na tyto priority zaměřují. Například vzdělávání ředitelů, které sice bylo prezentováno s cílem zlepšení manažerských dovedností, ale ve skutečnosti se jednalo o nějaké byrokratické školení. Nebo návrh na kariérní řád učitelů, který souvisel s počtem osvědčení za odsezené hodiny na kurzech. A třetí odpověď je, že politici, kteří mají být odpovědní za kvalitu vzdělávacího systému v zemi, řadu problému nejsou schopni vidět či je přehlížejí. Problémem je tak nevědomost a neznalost reálných problémů vzdělávacího systému a možností jejich řešení. Dvojnásobek průměrného platu pro učitele? Ano! A chceme vůbec tyto problémy vidět, znát a řešit? Podíváme-li se například na učitele, je řešení složité v tom směru, že všichni jsme školou prošli a vzpomínáme si na dobré i špatné učitele. Když pak někdo navrhne reformu pro získání výborných lidí na pozici učitele a současně řekne, že by měl učitel pobírat například dvojnásobek průměrného platu, vstoupí do hry osobní zkušenost se špatným učitelem, česká závist a pocit, že učitel má hlavně spoustu prázdnin, a realizace reformních kroků jde stranou. U nás rovněž chybí povědomí či spíše přesvědčení o přímé vazbě mezi vzděláním a uplatnitelností na trhu práce. Zajímavý trend v tomto ukázal výzkum společnosti Člověk v tísni, který zjistil, že studenti mají pocit, že se ve škole naučili, co měli, ale druhým dechem říkají, že největší obavu mají z nezaměstnanosti. To je zřejmý protiklad. Stejně tak skutečnost, že nezaměstnanosti se nejvíce obávají učni, o kterých však často říkáme, že jich je nedostatek. V této oblasti skutečně existuje řada kontrastů a nejasností. Jedna hypotéza tak přirozeně může říkat, že jich je dostatek, ale nemají potřebné dovednosti. K takovýmto otázkám by však měla být směřována diskuse, a to včetně zdůraznění skutečnosti, že jakýkoli certifikát nemůže nahradit to, co se skutečně člověk naučí, jaké dovednosti si osvojí. Osobně si myslím, že takto principiální debata je často zastíněna podružnými otázkami, jako je například téma zápisného a školného. Studoval jsem na řadě míst, někde jsem školné platil vysoké, jinde nízké, ve Švédsku studentům dokonce platili za to, že studují, ale vždy to mělo pramálo společného s kvalitou výuky a kvalitou vzdělání. Certifikát nemůže nahradit to, co se skutečně člověk naučí Vrátila bych se ještě k vašim zkušenostem s Čínou. Po svém studiu jste se zaměřil právě na tuto zemi, jste výkonným předsedou Čínského investičního fóra. Měl jste čas seznámit se i jejich vzdělávacím systémem? Co si o něm myslíte? V Číně žije 1,3 mld. lidí, kteří si mezi sebou konkurují. Pro Číňana je velmi důležité postavení ve společnosti pro jakou firmu pracuje, v jakém autě jezdí, jaký má mobil. Chtějí-li lidé pracovat ve státní správě, musí procházet velmi těžkými testy, povýšení nevyjímaje. Je vyloučené přejít na vyšší pozici, aniž by daná osoba neprošla náročným testem. Lidé se tak přirozeně musí mezi sebou bít, aby uspěli. Děti se tak usilovně snaží být nejlepší, dostat se na nejlepší školu, kde je velký převis poptávky. Poté se stejně tak usilovně snaží dostat do nejlepší firmy atd. Tento styl však s sebou přirozeně nese nedostatky z hlediska měkkých kompetencí a tvořivosti, protože celý systém se orientuje na oblasti, jež je možné testovat. Primárně se také soustředí na technické obory a na přípravu nejlepších inženýrů, kteří nejsou sice příliš schopní kreativního vytváření produktů, ale jejich kopírování a zlepšování. Mimochodem inženýři zaujímají i většinu postů v čínské vládě. Obávám se rozevírání nůžek mezi dobrými a špatnými školami Jak podle vás bude vypadat vzdělávání v České republice 1. září 2022? Obávám se, že ve vzdělávání nenastane výrazný posun a že se navíc budou více a více rozevírat nůžky mezi dobrými a špatnými školami. Že bude vznikat více soukromých škol, aby uspokojily poptávku rodičů, pro které je zajištění kvalitního vzdělání jejich dětem velkou prioritou. A kteří si to samozřejmě budou moci dovolit. Nicméně musíme si uvědomit, že v dnešní a budoucí ekonomice nelze spoléhat na to, že někdo bude mít výborné vzdělání, a bude tak moci zastávat nejvyšší pozice, a na druhou stranu většina jiných s podprůměrným vzděláním bude ve výrobním sektoru. Je-li současné hospodářství postaveno na velkém sektoru služeb, na rozvíjejících se technologických oborech, nanotechnologiích, biochemii, na strojírenství postaveném na sofistikovaných technologiích, pak všechny profese vyžadují chytré, vzdělané lidi, a to na všech úrovních. I učni již v dnešní době nemohou být jen zruční, ale i vzdělaní musí si zakázku zajistit, pracovat se zákazníkem, zajistit tým, komunikovat, rozumět základním věcem finančního řízení atd. Proto by kvalita všech škol měla být skutečnou prioritou budoucího vývoje. Které předměty byly vaše oblíbené? Mně přišla zejména základní škola velmi snadná. Možná fyzika mě bavila nejvíc. Kterou osobnost byste zmínil jako svůj vzor či jako významný zdroj inspirace pro svá rozhodnutí? Nemohu říct jednu osobnost. Ale rozhodně je pro mě obrovskou inspirací setkání s každým člověkem, který vyčnívá ve svém oboru. Příští rok v únoru uspořádá Petr Hýl další ročník konference Inovace výuky. Tím oslaví 10 let existence své firmy, která poskytuje metodickou podporu učitelkám a učitelům v Česku. Představu o moderním vzdělávání si Petr Hýl vytvářel nejprve na studiích ve Švédsku, Nizozemsku, Skotsku, Spojených státech a Číně. Řídit tvorbu vzdělávacího obsahu a metodik se naučil v indonéské Jakartě, kde pro Lufthansu budoval a rozjížděl e-learningové centrum. Vedle školství se angažuje v propagaci obchodu a investičních toků mezi Českou republikou a Čínou. Působí jako výkonný předseda Čínského investičního fóra. 11

12 Rozhovor I Taťána le Moigne Taťána le Moigne Připravila: Leona G. Šteigrová Taťána le Moigne, ředitelka českého zastoupení společnosti Google, bezesporu patří mezi nejrespektovanější ženy českého byznysu v roce 2011 vyhrála i anketu Hospodářských novin o 25 nejúspěšnějších žen ČR. Co jí na cestě k úspěchu pomohlo? Bezesporu respekt ke vzdělání, pracovitost a nalezení vlastního přirozeného talentu pro práci, která ji baví. Zastávala jste významnou pozici v Microsoftu v Londýně, od roku 2006 jste šéfkou českého zastoupení Googlu. Jak vás pro tuto kariéru připravilo vaše vzdělání? Určitě mi hodně dala výchova doma, kdy platilo, že když se něco dělá, tak pořádně, a že pracovitost je jednou z velmi důležitých vlastností. A pro školu to tedy platilo také. Oba rodiče mě také ke vzdělanosti a k respektu ke vzdělání vedli. Osobně věřím, že jak se člověk ke vzdělávání postaví, závisí především na jeho genetické výbavě, tedy souhrnu nejrůznějších předpokladů, schopností a talentů. Navíc vzdělávání je celoživotní proces. Výchova a škola je jen začátek. Pokud jde o školu, ráda vzpomínám na Gymnázium Nad Štolou, kde jsme měli skutečně výborné učitele, kteří byli poměrně nároční. A poté na vysokou školu, kdy byl člověk poprvé postaven před ohromné množství informací, které se tehdy ještě negooglovaly, ale musely se někde zjistit, bylo nutné zorientovat se v nich a hledat v nich souvislosti. To mělo ale samozřejmě velmi daleko ke kontextové výuce, se kterou však máme dosud problém. Je ale také spousta věcí, které mi škola určitě nedala. 12 Co jste vy osobně ve škole postrádala a co by i dnešním žákům měla dát na prvním místě, aby v životě uspěli? Jmenovala bych několik věcí, které považuji za nejdůležitější. Zaprvé, schopnost přemýšlet. Myslím tím zjistit si kontext, čísla, klást si otázky, apod. To považuji skutečně za klíčové, neboť tak rozvíjíme intelekt dětí. Zadruhé, tvořivost. Předpokládám, že na uměleckých oborech je situace jiná, ale přistupovat k učení tvořivě a tvořivost rozvíjet se určitě dá i na ekonomických, humanitních a jiných oborech. Zatřetí, rétorická schopnost. Tuto dovednost považuji za stěžejní mj. i v kontextu České republiky, kdy my nejsme rozenými obchodníky, kteří jsou od přírody vybaveni schopností komunikovat, přesvědčovat, vyjadřovat se a vyjednávat. Naše země má silnou průmyslovou tradici, může být kolébkou řady důležitých start-upů, ale k tomu je důležité získat i dovednost o nápadech komunikovat a přesvědčit. Nedávno jsem měla možnost slyšet Billa Clintona, který zmínil, že aby mohl být člověk prezidentem, musí vypadat jako prezident a musí umět mluvit jako prezident. Může to znít banálně, ale je to tak. Začtvrté, strukturované myšlení. Rozvoj strukturovaného přemýšlení vidím zejména v amerických školách, které na tuto schopnost kladou skutečně velký důraz. U nás podle mě stále chybí. A v neposlední řadě bych zmínila integritu, která s sebou nese i hodnotový kontext. Myslím si, že u nás je vzdělávání až příliš o didaktice, o tradičním vzdělání, ale úplnou základnou vzdělání by mělo být poskytnutí či nalezení určitého kompasu v každém z nás, který nám pomáhá rozeznávat, co je dobře a co špatně. Za špatné tak považuji například nedostatečné trestání podvádění, tedy opisování, které alespoň za nás bylo považováno téměř za normální. No, ale naučit se systematicky podvádět prostě není normální. Těchto pět oblastí by podle mého názoru mělo být integrováno do samotného DNA každé školy. Učitel pro mě představuje propojení osobní vzdělanosti, která je celoživotně rozvíjena, s životní zkušeností Jak lze podle vás kombinovat při výuce zmíněné cíle s tím, jak má škola předávat žákům potřebné znalosti? Vzpomněla bych na svou zkušenost s jedním z mých pedagogů, panem učitelem Milanem Černým, který směl v tehdejší době učit jen tělocvik a zpěv, přičemž vedle toho dostával hodně hodin suplování od matematiky až k dějepisu a zeměpisu. Nikdy nezapomenu, jak vyprávěl a my ho rádi poslouchali. On byl jednoduše vzdělaný člověk, skutečný pedagog, který měl svůj příběh a uměl jej zasadit do jakéhokoli předmětu. Nebo má učitelka dějepisu, paní Vlasta Toulová, která dějepis vyprávěla jako povídky, kterých jsme se nemohli dočkat. Skutečně si tedy myslím, že to lze, jen se vždy musí jednat o propojení osobní vzdělanosti, která je celoživotně rozvíjena, s životní zkušeností. Důležité je také uvědomit si, že děti odcházejí ze škol do praktického života, a že je tedy naprosto klíčové naučit je získané znalosti a dovednosti aplikovat v jejich budoucí profesi. Leader nebo týmový hráč? Podporovat musíme obé stejně jako rozeznávat, kdy kterou roli zastáváme Mění se požadavky kladené na školu s dobou? Jsou tedy dnes některé, na něž bychom se měli určitě zaměřit v kontextu současných výzev? Určitě bych zmínila dvě důležité věci: Schopnost přemýšlet, tvořivost, rétorické dovednosti, strukturované myšlení a integrita jsou klíčové dovednosti pro profesní úspěch. Škola by měla dětem pomoci je rozvíjet. zaprvé, naučit děti rozeznávat, kdy by měly být leadery a kdy týmovými hráči. Pokud je člověk vzdělaný a chce ovlivňovat dění ve společnosti, pak je leadership, tedy schopnost vést lidi, určitě naprosto zásadní. A uvědomme si, jak málo skutečných a respektovaných leadrů dnes ve společnosti máme, zejména v politické sféře, a to platí jak u nás doma, tak i ve světě. Máme tu takovou globální krizi hodnot. Druhou věcí, která se myslím na školách neděje, je včasná analýza přirozeného talentu dětí. Věřím, že je k dispozici řada testů (například cz/testy/strengthsfinder.aspx), které v dětech umí objevit jejich silné stránky již v raném věku. Uvědomme si, že je prokázáno, že úspěšní lidé vždy postavili svou životní dráhu na vlastnostech, které jim jsou přirozené a blízké a tudíž je práce i baví. A naopak, že řada lidí tento svůj přirozený talent nenalezla, a celý život se tak spíše zmítají v profesích, které je nebaví, nejsou blízké jejich vnitřní dispozici, a velmi často jsou tak odsouzeni k průměrnosti v zastávané profesní dráze. Pokud by škola sehrála v této oblasti svou roli, možná by bylo na světě více šťastných lidí.

13 Rozhovor I Taťána le Moigne Úspěšní lidé staví svou životní dráhu na svém přirozeném talentu proto je práce baví Myslíte, že pokud bychom poznali slabé a silné stránky každého dítěte, že by je měly nějakým způsobem rozřazovat, nebo by měly děti zůstávat ve skupinách, jak jsou? Myslím, že to bude kombinace obého, nicméně zásadní je, aby se individuální přístup stal nedílnou součástí vzdělávacího procesu na všech úrovních školy. V tomto si také myslím, že do vzdělávání v mnohem větší míře proniknou psychologie a technologie, které individuálnímu přístupu mohou zásadně pomoci. Je to podobné jako v byznysu, kdy se přizpůsobujeme požadavkům a potřebám klientů i školství by mělo být na tomto principu postaveno, mělo by zvážit dispozice a talent žáka a podle toho mu nabízet obsah výuky. Lze uvést i příklad takového přístupu? Například on-line kurzy, které před pár týdny spustil Harvard. Ty jdou dvěma cestami první je masové zpřístupnění kvalitního vzdělání prostřednictvím technologií, druhá je možnost získání privátního tutora, se kterým se lze díky technologiím spojit a mít výuku 1:1. Věřím, že cesta ke zlepšení situace ve vzdělávání vede jedině zdola od samotných škol a jejich vynikajících ředitelů Zmínila jste řadu výzev, se kterými by se měly školy vypořádat. Je to ale hodně nelehký úkol To s vámi souhlasím a roli učitele považuji za nelehkou, protože se často nepohybuje v prostředí, které by ho vedlo nejnovějšími trendy a novinkami a pomáhalo se mu na ně připravit a zvládnout je. Za klíčovou v tomto tedy považuji roli ředitele a rodičů. Podíváte-li se na základní školy, přesně poznáte, kde je ředitelem člověk, kterého práce baví, je motivovaný, považuje svou profesi za poslání, kterému se chce věnovat. Nevěřím proto, že situaci může zlepšit někdo shora, že by se změnil systém, ale naopak, že jedinou cestou ke zlepšení je posun zdola, od samotných škol a jejich vynikajících ředitelů. A stejně tak věřím v tlak rodičů na školy. Jaké máme pro tuto nastíněnou cestu startovní podmínky? Věřím, že velmi dobré. Díky svému působení v zahraničí mám možnost srovnávat. Český národ považuji za vzdělaný, bohužel však za mravně velmi narušený, a to s ohledem na dobu, kterou si musel projít. Jsem přesvědčená, že je důležité více se věnovat identifikaci a podpoře talentu. To ovšem stačit nebude. Jasné pojmenování a důsledná ochrana hodnot, na kterých chceme stavět svět pro své děti, musí být nedílnou součástí kultivace české společnosti. Jak praví Kant: Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Srovnáte-li z pohledu nadnárodní firmy české a zahraniční absolventy, v čem se liší? Ti zahraniční mají rozhodně více dovedností, které jsem zmínila na počátku. Je však pravdou, že Google si vybírá jen ty nejlepší absolventy, proto mám i zkreslený pohled na úroveň absolventů obecně. V naší firmě je výběrový proces nastaven tak, že jednáme pouze se studenty, kteří byli již během studia nějak aktivní, například se zúčastnili výměnných pobytů Erasmus či se zajímají o svět, mají chuť se na něm podílet resp. podílejí se na něm svými mimoškolními činnostmi. Myslím si, že žádná škola, ani ta nejlepší, nemůže pokrýt celou škálu aktivit, kterým se mohou žáci a studenti věnovat. Je jen na nich, jak si uspořádají čas a jakým tématům či aktivitám se budou vedle školy (tvořivě) věnovat. Pokud hovoříme o mimoškolních aktivitách, v čem vidíte jejich největší přidanou hodnotu? Zejména v podpoře týmové spolupráce. Člověk může mít IQ přes 150, ale to nestačí. Musí umět spolupracovat s ostatními. A stejně tak tyto aktivity mohou pomoci podporovat přirozený talent a přirozené leadry. Podívejme se na příklady iniciativ, jako je prázdninová škola Lipnice takovéto aktivity by měly být více rozvíjeny, protože umí mj. přirozeně rozvíjet osobní dispozice každého jednotlivce. Nebo vezměme sport, který možná dělá jméno naší země nejvíce. Ten je často postaven na obrovském množství dobrovolníků, kteří se mu věnují. Nečekají na systém. Jdou a něco udělají, protože chtějí a věří tomu. Ve volných chvílích se věnujete vytváření her pro děti, které pilotně testujete na svém synovi a kterými se snažíte reagovat na problémy, které rodiče při výchově svých potomků mají (tedy slušné chování, opatrnost, zvládnutí šikany i návyk ke zdravému stravování). Co vás k vytváření her přivedlo? První hra, Nešťourej se v nose, byla mou reakcí na chybějící integraci etiky ve školách a obecně na návrat po několika letech do ČR, kde mi významně chybí povědomí o určitých pravidlech etiky, etikety a společenského chování. V tomto směru podle mého názoru škola dětem nedostatečně pomáhá, často vše spíše přenechává rodičům. Podíváme-li se na změny, které se ve společnosti odehrály za posledních 20 let, jak významně se naše společnost posunula, pak ale i vystupování, jednání a chování by mělo být mnohem více součástí priorit, na které se zaměřujeme. Hnízda tvořivosti a nápadů se mohou rozvíjet právě okolo škol Jakou cestou mohou zlepšení situace ve vzdělávání pomoci také firmy? Každá z větších firem má svou politiku vůči vzdělávání, my například poskytujeme Gmail a další věci na něj napojené pro školy zdarma. Jednou cestou pomoci z naší strany je podpora škol, aby mohly držet krok s trendy, které se v ICT odehrávají. Dobře fungující komunikace firem s vysokými školami by však měla začít mnohem dříve, tedy již na základních školách. Vezměme si, pokud by například každá škola měla svého patrona, který by byl respektovanou osobností či právě schopným manažerem, který by ze svého pohledu byl schopen navrhnout určité nápady, podpořit komunitu kolem školy. A toto jsou podle mě věci, které tvoří občanskou společnost, jak o ní mluvil i pan prezident Havel. Pamatuji si tento přístup velmi dobře z Londýna, kde právě tyto komunity byly hnízdem tvořivosti a nápadů, které bylo možné dále rozvíjet a které byly velmi důležité pro danou věc či instituci, hovoříme-li o školách. Již zmíněný prezident Clinton v tomto směru hovořil o klíčové roli sítí tvořivé spolupráce ( Creative Networks of Collaboration ), které sdružují lidi z akademického prostředí, z byznysu, neziskového sektoru a veřejné správy. Tyto skupiny mohou významně posunout celou věc kupředu právě díky rozličným pohledům z různých oborů lidské činnosti, rozvoj škol a vzdělávání nevyjímaje. Věřím, že takovéto komunity mohou podpořit rozvoj těch nejlepších škol a stát se inspirací pro ostatní. A vůbec to není otázka peněz, jen zájmu a angažovanosti. Co tomuto na první pohled snadnému řešení brání? Bohužel v Čechách až příliš často čekáme na změnu systému a na iniciativu ostatních. Pokud ale věřím v obrodu společnosti, pak jedině cestou zdola nahoru, nikoli shora dolů. Ale všimněte si, pomalu se to mění. Každý z nás může být součástí té změny. Taťána le Moigne řídí české zastoupení společnosti Google od roku V oboru informačních technologií pracuje již 20 let, v jejím životopise najdete firmy jako Abakus nebo Digital Equipment. V letech pracovala ve společnosti Microsoft, kde působila na rozličných obchodních a marketingových pozicích v České republice, v Německu a Velké Británii. V roce 2003 založila vlastní konzultační firmu, o dva roky později i společnost 4bambini, v rámci které postupně uvedla na trh čtyři tituly dětských společenských her, prostřednictvím kterých se děti ve veku 4 7 let seznamují za základními životními hodnotami. V roce 2009 získala Taťána ocenění Osobnost českého internetu. V letech 2008, 2009 a 2010 se umístila v anketě Hospodářských novin na žebříčku 25 nejúspěšnějších žen v České republice, v roce 2011 tuto anketu vyhrála. Taťána le Moigne je mentorkou v nekomerčním mentoringovém programu Odyssey, podporujícím profesní rozvoj talentovaných žen v České republice. Příležitostně spolupracuje s VŠE, NY University a s European Leadership & Academic Institute v Praze. Je členkou YPO Česká republika (Young President Organisation) a Aspen Institute Praha. Taťána le Moigne vystudovala informatiku na Vysoké škole ekonomické. 13

14 Rozhovor I Ondřej Šteffl ONDŘEJ ŠTEFFL Ondřej Šteffl je již 12 let ředitelem společnosti SCIO, která se od zaměření na hodnocení výsledků vzdělávání posouvá i k obecnějším tématům souvisejícím se vzděláváním. Budoucnost vzdělávání v širokém slova smyslu vidí Ondřej Šteffl pozitivně, ale pokud jde o budoucnost samotného školství v ČR, je jeho vize značně pesimistická. Hrozí nám eroze škol a posilování sociálně-ekonomické segregace? Jakou vidíte budoucnost českého školství v horizontu dalších 10 let? S ohledem na současnou rychlost změn ve světě je samozřejmě těžké na tak dlouhou dobu dopředu říci, jak bude systém vypadat. Pokud však nedojde ke katastrofičtější variantě, která by měla dopad na život celé společnosti, pak si myslím, že z hlediska škol a školství to bude vypadat spíše špatně. Stát má čím dál méně peněz a šance, že by začal vzdělávání více a lépe financovat, je velmi malá. Výsledek tak bude, že školy budou erodovat. Potřeba kvalitního vzdělávání ale poroste. A tak všichni ti, kteří na to budou mít, budou vyhledávat vzdělávání někde jinde, což povede k velmi nežádoucím jevům. Sociálně-ekonomická segregace, diskriminace se tak ještě více přenese do diskriminace ve vzdělávání, kterou máme už nyní nepoměrně velkou oproti jiným zemím. Do budoucna se však situace může ještě dále zhoršit, protože budou přibývat vzdělávací příležitosti mimo školy, ale často zase jen pro lidi, kteří si to budou moci koupit. Budou také přibývat školy, které se sice označují jako výběrové, ale velmi často v nich nejde o nadání dítěte, ale o aspirace a možnosti rodičů si školu dovolit, přispět škole, denně dítě vozit, pomáhat mu s učením atd. Tento trend sociální selekce, který je v českém školství již nyní velmi silný, tak podle mého názoru bude pokračovat. Většinu z toho, co umíme a skutečně využíváme, jsme se naučili mimo školu v rodině, v práci, ve světě, zkušenostmi, z médií Netajíte se názorem, že vzdělávání přestane být reprezentováno školou, ale stane se procesem. Jakou roli v této změně však bude škola i dále sehrávat? Mnoho lidí si vzdělání ztotožňuje s tím, co se naučili ve škole. Málo si všímají, že mnoho nebo většinu z toho, co umějí a skutečně využívají, se naučili jinde, v rodině, v práci, ve světě, zkušenostmi, z médií. A pokud vzdělání chápeme takto šířeji, pak nejde o to, že školy někdy v budoucnosti přestanou být reprezentanty vzdělávání ony už přestávají teď. To je současný stav. Napadá mě jeden příměr pokud by nyní někdo úplně vypnul televizi, nemělo by to na vzdělávání dětí a jejich socializaci větší dopad, než kdyby se zrušila škola? A to stejné platí o internetu. Celý veřejný prostor dnes vzdělává v širokém slova smyslu mnohem více než samotná škola. 14 Škola bezesporu vzdělává. Otázkou je, zda i vzdělá. A dalším problémem je, že škola sice vzdělává, co jí síly stačí, otázkou však je, zda i vzdělá. Rodiče i mnohé školy si už ale postupně uvědomují, že důležitá část procesu vzdělávání se odehrává mimo školu. Otázkou je, kdy se toto uvědomění stane masovým a jak na to bude systém reagovat. Vadí mi zejména to, že škola potlačuje aktivitu dětí, že je vede k pasivitě V čem podle vás nyní škola nejvíce ztrácí? Vadí mi zejména to, že škola omezuje či dokonce potlačuje aktivitu dětí. Že je vede k pasivitě. Učitelé si pak v diskusích i stěžují, že nedokážou děti přimět k aktivnímu zapojení do výuky, ale to je návyk, který získaly ve škole. Dítě je pak logicky aktivní někde jinde, ale školu již bude mít spojenou hlavně s vlastní pasivitou. Pokud jsme zmínili horizont 10 let v oblasti školství a vzdělávání jak byste si tedy přál, aby vypadalo? Nejvíce bych si přál, aby se skutečně řešila ona sociální selekce ve vzdělávání. Neboť sociální segregace v této oblasti v dlouhodobém horizontu nutně povede k nárůstu počtu sociálně nepřizpůsobivých lidí, a to není prostředí, které bych přál svým dětem. Podívejme se na výsledky PISA. Ani v jednoduchém textu se není schopno orientovat skoro 31 procent patnáctiletých chlapců. Co budou jednou dělat? Budou vůbec zaměstnatelní? Ministerstvo školství by se mělo přejmenovat na Ministerstvo vzdělávání a začít se konečně starat o vzdělávání jako celek, tedy včetně vzdělávání odehrávající se mimo školy. Pak by nebylo možné, aby třeba Česká televize zakládala program speciálně pro děti a Ministerstvo školství, tedy pardon Ministerstvo vzdělávání, do toho

15 Rozhovor I Ondřej Šteffl ve větší míře nevstupovalo. Proč někdo nemonitoruje a nedoporučuje rodičům kvalitní televizní vzdělávací programy pro děti? Nebo nemonitoruje internet a nedoporučuje rodičům skutečně kvalitní internetové stránky? Například Khan Academy, to je úžasný zdroj pro vzdělávání, který my nyní společně s dobrovolníky překládáme. Kdyby do tohoto Ministerstvo školství investovalo pár milionů, namísto miliardy do maturity, byl by dopad na kvalitu vzdělání dětí určitě větší. Ale všechny tyto zajímavé věci nejsou ve školství jsou mimo něj. Můj názor je tedy takový, že chceme-li něco udělat se vzdělaností a vzděláním národa, je mnohem snazší, levnější a efektivnější dělat to mimo školství. To školám skutečně nedáváte příliš důvěry Tak především nejde o nějaké bezprostřední ohrožení, eroze škol, jak o ní mluvím, bude trvat řadu let. A do té doby je rozhodně třeba o školy a učitele podle možností pečovat, pomáhat jim, zlepšovat jejich podmínky. A že by to šlo dělat mnohem lépe než dosud, o tom není pochyb. Na druhé straně, nějaká hlubší změna je v daném systému nemožná. Je-li někde zhruba 120 tisíc zaměstnanců, od kterých chceme, aby začali dělat něco výrazně jiného než dosud, něco jiného, než na co se na vysoké škole připravovali, je to prostě nereálné. Jak je podle vás možné získávat pro tuto profesi nové, kreativní osobnosti, které dětem nebudou vykládat, ale budou je provázat jejich vlastním procesem učení? Těžko. A pokud bychom chtěli začít od reforem na pedagogických fakultách, bavíme se o dopadu v horizontu kolem dvaceti let. Ale co bude v roce 2032 a jaké budeme potřebovat vzdělávání, to prostě nevíme. Vize kurikulární reformy je správná. Musí však platit, že rozhodující mají být kompetence, nikoli původní obsah osnov v jednotlivých předmětech. Ve vašem projevu na TEDx.com jste vcelku jasně kritizoval kurikulární reformu postavenou na RVP a klíčových kompetencích. Byla tato kritika namířena proti principu reformy, nebo proti některým konkrétním oblastem? Vize kurikulární reformy je určitě správná. Hrozná byla a je samotná realizace. Z hlediska obsahu se tam např. prakticky zachovaly obsahy osnov v jednotlivých předmětech. Tím tam zůstala spousta věcí, které by se děti vůbec učit nemusely. A neměly. Rozhodující mají být kompetence jako sociální dovednosti, flexibilita, adaptabilita atd. Nikoli zapojení diody a organismy ve stélce lišejníku. Sám odkazujete na celou paletu možností, jak se lze v dnešní době vzdělávat (TED.com; KhanAcademy, využívat aplikace na ipadech atd.). Neskrývají tyto možnosti i některá úskalí a nebezpečí, resp. myslíte si, že jsou děti schopny kriticky si vyhodnotit informace, které jim tyto možnosti nabízejí? Jistěže nejsou. Ale to je přesně to, co by je měla škola naučit. A škola, namísto aby pomohla dětem vyznat se v záplavě informací, které se na ně valí, jim do této záplavy ještě přidá další a orientaci v nich nijak neusnadňuje. Nicméně platí, že například TED.com je podle mého názoru vzdělávací instituce sama o sobě. Vyslechnout si zde přednášku předních osobností je mnohem přínosnější než cokoli jiného. Stále však platí, že škola vede k získání formálního certifikátu o dosaženém vzdělání. Neočekáváme však od tohoto certifikátu více (například záruku zaměstnatelnosti), než je v dnešní době možné? Osobně doufám, že nám toto mylné přesvědčení už dlouho nevydrží. Podívejme se na Španělsko, kde je celkově 40% nezaměstnanost mladých lidí a 35% nezaměstnanost absolventů vysokých škol. Každý třetí čerstvý vysokoškolák tak má v ruce papír s titulem, ale nemá práci. Takový člověk pak začne přemýšlet, co by měl umět, aby našel práci, co ho škola nenaučila. U nás sice stále ještě platí, že trh práce je schopen zaměstnat téměř všechny absolventy, ale je otázkou, jak dlouho ještě. Bohužel je to nesmyslně podporováno státními a veřejnými institucemi tím, že mnohé pozice se vyžadují vysokoškolský titul, ale o to, co uchazeč umí, vlastně nejde. Studium vysoké školy člověka bezesporu kultivuje. Problém je, pokud přikládáme příliš velkou váhu jen samotnému titulu V EU byl nicméně schválen cíl 40 % osob ve věku let s VŠ vzděláním (v průměru zemí EU). V diskusích pak zaznamenal řadu příznivců i odpůrců. Jaký je v tomto váš pohled? Osobně si myslím, že tomu, kdo chce studovat, by to měl stát umožnit. V tomto souhlasím s prof. Zlatuškou, že pobyt na vysoké škole člověka kultivuje. Problém je, pokud přikládáme příliš velkou váhu jen samotnému titulu. Takto přistupuji i ke svým zaměstnancům vím, že na titul se nemohu spolehnout, a snažím se přijímat lidi podle jejich schopností, ať už titul mají, nebo ne. Diskusi o stavu vzdělávání v ČR považuji za velmi nepoučenou nemůže tak vést ke zlepšení situace Jak vnímáte diskusi, která o stavu vzdělávání a školství u nás probíhá? Zejména jako velmi nepoučenou. Neočekávám od ní, že by mohla vést k jakémukoli zlepšení situace. Impuls naopak očekávám od rodičů zejména pak od těch, kteří už vyrůstali ve svobodných poměrech a naučili se o věcech jinak přemýšlet. Tito rodiče pak již budou přemýšlet o tom, k čemu jejich dětem škola je a bude a zda a kam budou své děti posílat. A tuto změnu očekávám v horizontu pěti let. Zmiňoval jste i iniciativu Velké Británie Beyond Current Horizons beyondcurrenthorizons.org.uk/scenarios nabízející šest scénářů, kudy se bude vzdělávání v budoucnu ubírat. Která z nich vás upoutala či překvapila? Především jde o hloubkou i rozsahem nevídané dílo o budoucnosti vzdělávání, které rozhodně stojí za přečtení. Zmíním jen dvě dílčí zajímavosti: úvaha o vzniku určitých komunit dobrovolníků, které jsou nyní například okolo Wikipedie. Ti, aniž bychom o nich věděli, vytvořili dosud největší encyklopedii na světě. Jeden ze zmíněných scénářů hovoří právě o rozrůstání takových komunit, což může být do budoucna možné, neboť mladí lidé dnes mají k sociálním sítím a obecně takto sdílenému prostoru otevřený přístup. Další velmi jednoduchá myšlenka v tomto dokumentu upozorňuje na skutečnost, že řadě mladých lidí už současný vzdělávací systém a podoba školy dávno nevyhovuje, jsou to například ti čeští mladí mužové, o nichž už jsme mluvili, kteří neumějí pořádně číst. Tím se však nikdo nezabývá a neustále je chceme vzdělávat tak, jako to bylo dřív. Ale to nefunguje a nebude fungovat. Přemýšlí třeba někdo dnes nad tím, jak za pár let budou ve škole pracovat s dětmi, které od tří let vyrůstají s tabletem v ruce? Ovlivnil vás osobně nějak významně váš učitel/ka na základní škole? Asi paní učitelka Turková, která mě na základní škole naučila matematiku. Lidsky a z hlediska kompetencí mě ovlivnil náš třídní učitel na gymnáziu, pan Emil Calda, který byl velmi tolerantní a otevřený, a pak až asi na vysoké škole pan doc. Zdeněk Hedrlín. Které předměty byly vaše oblíbené? Matematika a fyzika. Kterou osobnost byste zmínil jako inspirativní, která vás zaujala? Napadá mě například Richard Feynman, který mě upoutal mj. knihou To nemyslíte vážně, pane Feynmane. Ondřej Šteffl je ředitelem společnosti Scio. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu a je kandidátem věd ze sociologie. V roce 1990 založil první soukromou školu u nás PORG. V roce 1995 založil společnost Scio (viz ), která se zabývá hodnocením výsledků vzdělávání, a stále intezivněji i obecnějšími otázkami vzdělávání a to nejen ve školách, ale i vzděláváním, které se každému stále více dostává ve veřejném prostoru mimo školy, paralelnímu vzdělávání. Scio má vlastní výzkumné oddělení. Ondřej Šteffl se mj. věnuje i otázkám další budoucnosti školství jako systému a otázkám, kdo a jak bude postupně přebírat jeho úkoly, kdo bude vzdělávat. 15

16 Rozhovor I Zdeněk Somr Zdeněk Somr Zdeněk Somr je viceprezidentem Hospodářské komory ČR, dlouhodobě se věnuje oblasti vzdělávání a odborné přípravy a rozvoje lidských zdrojů. Podporuje zlepšení a zefektivnění spolupráce škol a firem, zejména v oblasti praxí, vzdělávání dospělých v kontextu systému uznávání výsledků učení a do budoucna by si přál, aby se školy staly skutečným komunitním centrem obce. Ze strany Hospodářské komory je často zdůrazňována role učňovského vzdělávání a potřeba jeho posílení s ohledem na požadavky trhu práce. Kde však leží aktuální hlavní problém učňovského školství v nedostatku učňů způsobeném neatraktivitou učňovských oborů, nebo v kvalitě výuky na učilištích, která neodpovídá aktuálním potřebám trhu práce? Problém vidím zejména v odtržení učňovského vzdělávání od praxe v 90. letech. Neadekvátní spolupráce těchto škol s firmami, která byla ještě umocněna rychlým technologickým vývojem, vedla k situaci, kdy představa zaměstnavatelů o tom, co by měl absolvent umět, se vzdálila skutečnosti. Současně se přirozeně i snížil praktický potenciál škol učně na požadavky zaměstnavatelů dobře připravit. Nelze tedy říci, že by školy či ředitelé byly lepší či horší, ale chybí pravidelné střetávání představ na obou stranách, a tím se snižuje i možnost kontinuálního zlepšování situace. Uplatnitelnost absolventů je jasná a podložená čísly řemeslníci jsou trhem práce žádaní a oceňovaní. Co vidím nicméně jako chybu nás zaměstnavatelů je, že jsme dostatečně nepropagovali tento typ vzdělání, respektive neinformovali především rodiče o tom, jak v dnešní době řemeslo vypadá. Tedy že se již nejedná o umaštěné, špinavé dílny, ale o čisté, úžasně vybavené haly, kde zaměstnanci již vykonávají úplně jinou práci, než si většina z nás představuje. Klíčovou roli však ve výběru budoucí profese hrají vedle rodičů i kariérní poradci, kteří jsou na školách bohužel stále často v roli spíše výchovných poradců, jimž na skutečné kariérové poradenství nezbývá příliš prostoru. Jejich role by měla být významně posílena a měli by pravidelně navštěvovat zaměstnavatele ve svém regionu. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že velmi často byli kariérní poradci překvapení, jak v dnešní době vypadá například strojírenská dílna. 16 Zmínil byste příklad iniciativy, která v tomto pomohla posílit učňovské vzdělávání v regionech? Příkladem může být iniciativa některých krajů, první byl v tomto Zlín, které daly jednoduchá drobná stipendia podmíněná nulou neomluvených hodin a určitým prospěchem. Tento krok během krátké doby významně změnil zájem o obory a pomohl posílit právě volbu žáků pro učňovské vzdělání. Důležité však je rozšířit informaci o tom, že řemeslo je volbou pro dlouhodobé, perspektivní a zajímavé uplatnění na trhu práce. V neposlední řadě bych proto chtěl zmínit i iniciativu Hospodářské komory, aby studenti i na odborných středních školách mohli získat výuční list. Je totiž možné, že středoškolák odejde na vysokou školu, nicméně zjistí, že to pro něho nebyla vhodná volba, že například studium vysoké školy nezvládne. Chtěli bychom mu tedy nabídnout Přál bych si školu jako skutečné komunitní centrum obce s nejrůznějšími možnostmi pro setkávání a osobní rozvoj možnost, aby se v případě neúspěchu mohl uplatnit v řemesle, kterému se na střední škole věnoval. Naším cílem je podporovat uplatnitelnost studentů na trhu práce a přitom musíme myslet i na ty, kteří v některých momentech neuspějí a nenechávat je v pocitu frustrace mimo trh práce. Praxe jsou o dlouhodobém budování vztahů, poznání se a o spolupráci na projektech Důležitou roli v celém procesu bezesporu hrají praxe ve firmách. Jak vidíte situaci z hlediska praxí u nás? V tomto je situace velmi tristní praxí je zoufale málo, žáci se nedostávají v odpovídající míře do podniků, a pokud ano, pak na nedostatečně dlouhou dobu. Pro učně je důležité, aby byl u celého procesu řešení úkolu tedy zadání, řešení, ale i výstupu a mohl tak za výsledek převzít odpovědnost. Praxe nejsou o tom, že po škole musí absolvent povinně nastoupit tam, kde jeho výcvik probíhal. Jsou především o dlouhodobém budování vztahů, o poznání se a o spolupráci na projektech či úkolech. Může této situaci pomoci zavedení některých prvků duálního systému? Musíme si uvědomit, že duální systém je dlouhodobé, komplexní řešení odborného školství, které je však velmi finančně náročné z pohledu firem a zejména regionů. To nevytváří problém v době, kdy hospodářství roste, ale v takové době se nenacházíme. Jsem si bohužel úplně jistý, že každý, kdo hovoří o potřebě zavedení duálního systému u nás, nezná skutečně všechna jeho pravidla, úskalí a především nároky na fungování. A navíc jsme nedávno zavedli systém rámcových vzdělávacích programů. Jeho fungování bychom měli nejdříve vyhodnotit a na základě tohoto hodnocení řešit, zda je třeba přejít na jiný systém. Naše zkušenosti ukazují, že bude třeba stávající systém upravit hlavně v oblasti praxí a podpoře účasti firem na praktické výuce, ale systém jako celek má být zachován. Jak lze tedy v této situaci praxe podpořit? Bylo či je možné využít prostředky ze strukturálních fondů? V prvé řadě je zásadní změna politiky, tedy otevřené potvrzení potřebnosti praxí ve firmách, na které by navazovalo vytvoření vhodných podmínek pro obě strany. Nelze jít cestou, že veškerá zátěž bude stále ležet jen na firmách. Škola musí být nucena jít naproti technologickému pokroku, a to včetně kontinuálního vzdělávání vyučujících. Učitel je v celém procesu klíčový, mnohem důležitější než všechny ostatní věci, o kterých zde hovoříme. A jeho pravidelné další vzdělávání je nutnou podmínkou pro jeho kvalitní práci. Schopnost komunikovat, týmově spolupracovat a převzít odpovědnost absolventům stále chybí Zaměstnavatelé jsou často obviňováni z toho, že od škol požadují absolventy s aktuálně potřebnými kvalifikacemi, ale nedefinují požadavky, které budou na absolventy kladeny v dlouhodobějším horizontu. Do jaké míry je toto tvrzení opodstatněné? Bezesporu má škola žáka či studenta vést k základním tedy klíčovým - kompetencím a dovednostem, jako je komunikace, flexibilita, adaptabilita, práce v týmu atd. A tyto kompetence absolventům skutečně chybí. Neumí komunikovat zejména mezigeneračně, neumí pracovat v týmu, nejsou ochotní převzít odpovědnost, chybí jim základní pracovní návyky. Tato situace začíná být větším problémem, než samotné znalos-

17 Rozhovor I Zdeněk Somr ti. Pokud jde o praktické předměty, měly bychom si uvědomit roli zaměstnavatelů, kteří drží krok s aktuálním technologickým vývojem a jsou schopni v tomto školám pomoci. S ohledem na délku cyklu ve vzdělávání (analýza situace, změna osnov, příprava materiálů atd.) školy samotné na tento překotný vývoj reagovat jednoduše nemohou. Vezměme si baňkové televize jak rychle šel vývoj kupředu. Během deseti let je to, co jsme považovali za absolutně normální, úplně pryč. Rozvoj podnikatelského myšlení není o předmětech, je o hluboké změně v přístupu Na trhu práce se otevírá stále širší prostor pro všechny, kdo nechtějí být jen zaměstnancem, ale rádi by sami podnikali a rozvíjeli vlastní činnost. Do jaké míry nás vzdělávací systém vybavuje dovednostmi z hlediska podnikatelského myšlení, smyslu pro iniciativu a tvořivost? Osobně jsem přesvědčen o tom, že školy rezignovaly na podporu podnikatelského myšlení, které je pojímáno hlouběji než jen jako výuka některých předmětů o podnikání. Podpora podnikatelského myšlení, které je vnímáno komplexně v kontextu tvořivosti, ochoty riskovat, rozvíjet smysl pro iniciativu a inovace atd., není dnes ve školách vůbec rozvíjena. Učitelé na něco takové nejsou ani připraveni a vzděláváni. Jedná se totiž o velmi hlubokou změnu přístupu, který by nás vedl od pouhého plnění povinností k vlastní aktivitě, která tu byla dlouho potlačována. Velmi aktivně jste zapojen do budování Národní soustavy kvalifikací, NSK (pozn. red. NSK je budována v ČR od roku 2005), která je logickou reakcí na zvyšující se důraz na celoživotní učení, resp. v tomto ohledu na uznávání výsledků učení. Jak hodnotíte vývoj NSK v ČR? Národní soustava kvalifikací byla v první fázi spíše pilotním projektem, který hledal možnosti mnohem širšího uplatnění a realizace. V současné fázi je již NSK reálně naplňována ve spolupráci se zaměstnavateli. A ač je mnohdy kritizována, že v prvé řadě pokrývá kvalifikace, jako je například hrobník, chtěl bych na tomto místě říci, že se jedná o plánovaný záměr tedy pokrýt kvalifikace, které nemají svůj odraz v počátečním vzdělávání, a nejsou tedy nijak z hlediska požadavků na kvalifikaci vydefinovány. V tuto chvíli je již třeba jen rok či dva práce, aby byla kompletně naplněna a aby ji zaměstnavatelé a personalisté mohli plnohodnotně využívat. Na to pak může lépe reagovat i nabídka vzdělávání dospělých. Jak podle vás bude vypadat vzdělávání v České republice 1. září 2022? Nevím, jak bude vypadat, ale vím, jak bych si přál, aby vypadalo. Cílem by mělo být, aby absolvent školy byl všestranný člověk s kvalifikací uplatnitelnou na trhu práce. Formy, jak tohoto dosáhnout, by měly být různé a mnohem méně formální. Vždy si představuji, že škola by vypadala jako velké nákupní centrum, kde by se celý den lidé volně pohybovali, bylo by skutečným komunitním centrem dané obce či města a nabízelo nejrůznější možnosti pro učení, setkávání a osobní rozvoj. Například by již v obci nebyla špatná tělocvična a výborné fitcentrum, ale obě možnosti by propojily. Které předměty byly vaše oblíbené? Tělocvik a matematika. A na gymnáziu také deskriptiva, protože se v ní nebylo co biflovat. Kterou osobnost byste zmínil jako svůj vzor či jako významný zdroj inspirace pro svá rozhodnutí? S velkou pokorou se inspiruji dílem Jana A. Komenského. I když si musím až příliš často přiznat, že to, co my dnes pracně zjišťujeme a prosazujeme, to ON už věděl před čtyřmi sty lety. RNDr. Zdeněk Somr vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od doby vzniku Hospodářské komory (1993) byl jejím prezidentem a tuto funkci vykonával až do roku V současnosti je veřejně činný jako viceprezident Hospodářské komory ČR s garancí za oblast vzdělávání a lidských zdrojů, předseda Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře ČR, člen Národní rady pro kvalifikace, člen monitorovacího výboru operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, člen Koordinačního a implementačního výboru Strategie celoživotního učení ČR, hlavní manažer projektu MŠMT Koncept koncepce dalšího vzdělávání v ČR a člen Rady pro reformu vysokoškolského vzdělávání MŠMT. Dům zahraničních služeb Národní agentura pro evropské vzdělávací programy vyhlašuje výzvu pro podávání žádostí v rámci Programu celoživotního učení (LLP) Pro decentralizované aktivity LLP: COMENIUS Individuální mobilita žáků Další vzdělávání pedagogických pracovníků , , Asistentský pobyt a hostitelské instituce Comenius Projekty partnerství škol Comenius Partnerství Regio Comenius LEONARDO DA VINCI Multilaterální projekty přenos inovací Projekty mobility Projekty partnerství ERASMUS Organizace intenzivních jazykových kurzů EILC Mobility studentů a zaměstnanců VŠ a VOŠ Intenzivní programy GRUNDTVIG Mobility osob (vzdělávací kurzy) , , Projekty partnerství Workshopy Asistentské pobyty Dobrovolnické projekty Stáže a konference průběžně od března 2013, min. 6 týdnů před zahájením akce PRŮŘEZOVÝ PROGRAM Studijní návštěvy pro odborníky ve vzdělávání (SVES) , Ostatní aktivity Pro centralizované aktivity LLP: Multilaterální projekty, sítě a doprovodné aktivity Jean Monnet Více informací o možnostech získání grantu z Programu celoživotního učení naleznete na 17

18 Rozhovor I Petr Fiala Petr Fiala Připravila: Leona G. Šteigrová Prof. Petr Fiala se ujal role ministra školství, mládeže a tělovýchovy v době, kdy na ministerstvo směřovala velká vlna kritiky a kdy odborná veřejnost a zřejmě i většina společnosti vnímala nutnost rychlých změn. Problémy s využíváním prostředků z fondů EU, nepodařená maturita, špatné financování českého vzdělávání, ale i řada dalších méně mediálně zdůrazněných témat zasluhuje dlouhodobější práci a pozornost. Do řádných voleb však již velký prostor nezbývá, je tedy otázkou, na jaké priority se pan ministr skutečně zaměřil či zaměří. Osobnosti, které jsme oslovili při přípravě tohoto vydání časopisu, se často shodují na potřebnosti reforem vzdělávacího systému, který mnohdy nedrží krok se současnými výzvami rychle se měnícího světa. Na druhou stranu se nemohu zbavit dojmu, že řada lidí inklinuje k zachování status quo jako protikladu k řadě reforem v českém vzdělávacím systému, které však přinášely spíše kosmetické úpravy či dokonce jistý chaos. Jaký je váš postoj k těmto (protichůdným) pohledům a jak ovlivňují aktivity vašeho ministerstva? V rozhovoru krátce po nástupu na ministerstvo jsem použil jeden svůj bonmot, že v oblasti školství by největší reformou bylo, kdyby žádná reforma chvíli neprobíhala. Školství je často vystaveno různým změnám, experimentům, úpravám a ne všechny jsou dobře promyšleny a ne všechny souvisejí s celkovou představou o tom, jak má celý vzdělávací systém vypadat a k čemu má vést. Proto velmi dobře rozumím těm, kdo jsou spíše opatrní a konzervativní, protože do vzdělávací soustavy, která má jen určitou absorpční kapacitu, nelze zasahovat neustále. Uvědomuji si, že reformy musí probíhat, vyžadují to změny ve společnosti a celá řada dalších faktorů. Musí to být ale změny promyšlené, koncepční, změny, které jsou zasazeny do určitého rámce a kde můžeme domyslet jejich důsledky. Pracujeme nyní na strategii vzdělávací soustavy do roku 2020, která by měla definovat celkovou představu o vzdělávacím systému, a z něj pak bude možné odvodit další konkrétní reformní kroky. Takže reformy ano, ale promyšleně a v rámci určité kontinuity na základě poučení. A vždycky reformovat jen to, co opravdu nefunguje, kde je potřeba provést změnu a nikoliv to, co někoho napadne, že by se mělo momentálně zlepšit. V práci s učiteli a řediteli škol má české školství deficit V oblasti regionálního školství řada expertů upozorňuje na tři klíčové prvky, které jsou kruciální pro skutečné zlepšení systému: učitelé, ředitelé a kvalita vzdělávání. Plánujete v tomto směru některé zásadní kroky, které školám nabídnete? 18 Kvalita školy je přímo závislá na kvalitě učitelů. Vidím zde několik věcí, které jsou navzájem provázány. Samozřejmě je potřeba pracovat na tom, aby příprava učitelů na vysokých školách byla co nejlepší, ale to nestačí. Povolání učitele by mělo mít také nějakou perspektivu, definovaná pravidla, nějakou cestu vývoje. To nazýváme kariérním řádem, který pokládám za velice důležitý a na jehož přípravě pracujeme. Pro učitele není podstatný jen meziroční nárůst platu, jehož důležitost nezpochybňuji, ale zásadní je, aby vykonávali povolání, které má prestiž a respekt. Toho lze dosáhnout mj. tím, že bude jasně definována jejich kariérní cesta. Není to nic neobvyklého, funguje to tak v řadě zemí, ostatně mezinárodní srovnávací studie poukazují na to, že právě v práci s učiteli a řediteli škol má české školství určitý deficit a nevý-

19 Rozhovor I Petr Fiala hodu. Je také potřeba dál pracovat na rámcových vzdělávacích programech, rozvíjet standardy a definovat výstupy z učení. Další reforma rámcových vzdělávacích programů by měla být založena na tom, že jsou velmi intenzivně zohledňovány zkušenosti z praxe. Připravena by měla být během roku Správné financování regionálního školství si vyžaduje okamžitou reformu Řada odborníků upozorňuje rovněž na skutečnost, že nezajistíme-li kvalitní veřejné vzdělávání pro všechny děti, může to v nejbližší době vést k tomu, že bohatší rodiče budou svým dětem dopřávat lepší vzdělání než chudším. To však povede k větším sociálním rozdílům a segregaci ve společnosti. Jakými kroky chce MŠMT této hrozbě zabránit a nabídnout kvalitní vzdělání všem? Samozřejmě nesmíme připustit, aby sociální rozdíly hrály roli v dosažení vzdělání. V českých zemích vždy získávaly kvalitní vzdělání široké vrstvy společnosti. Je to součást naší tradice, naše bohatství a na tom nesmíme nic měnit. Stojíme před otázkou, jak správně financovat regionální školství. Proto v nejbližší době budeme muset provést jeho reformu. Nebezpečí nevidím ani tak v tom, co popisujete ve své otázce, ale určitou negativní tendenci spatřuji například v tom, že by se nám vytvořilo čtrnáct rozdílných školských systémů, které by měly rozdílné finanční podmínky a to by v důsledku mělo vliv i na kvalitu vzdělávání. To si v naší zemi nemůžeme dovolit, proto musíme vytvářet takové finančně metodické nástroje, abychom udrželi podobnou kvalitu vzdělávání na celém území a pro všechny sociální skupiny. je prostředky snaží vytvořit motivační nástroj nejenom pro děti, ale hlavně pro učitele, aby dokázali získat mladé lidi pro větší zájem o matematiku. To je jeden příklad z mnoha. Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M., ministr školství, mládeže a tělovýchovy, vystudoval český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, poté pracoval jako historik v muzeu v Kroměříži. V osmdesátých letech se účastnil některých občanských aktivit, např. tzv. podzemní univerzity, spoluorganizoval nezávislé studentské hnutí (samizdatový časopis Revue 88). Po listopadu 1989 krátce působil jako novinář a redaktor, poté se podílel na založení oboru politologie. V roce 2002 byl jmenován prvním profesorem politologie v ČR. Zakládal a vedl řadu politologických pracovišť, byl mj. vedoucím katedry politologie, katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, ředitelem Mezinárodního politolo- gického ústavu, ředitelem Institutu pro srovnávací politologický výzkum a děkanem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Petr Fiala byl po dvě funkční období rektorem Masarykovy univerzity ( ), poté zde působil jako prorektor pro akademické záležitosti. Od září 2011 do května 2012 byl hlavním vědeckým poradcem předsedy vlády ČR. Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii a evropskou politiku. Je autorem nebo spoluautorem 14 monografií a více než 200 odborných studií publikovaných v řadě zemí, podílel se na řešení mnoha národních i mezinárodních výzkumných projektů. Za svou akademickou činnost získal řadu ocenění u nás i v zahraničí, v roce 2011 byl vyznamenán Zlatou plaketou prezidenta republiky. Petr Fiala je rovněž dlouhodobě činný v institucích a orgánech zabývajících se vysokým školstvím a výzkumem v ČR i v zahraničí. PŘÍBĚHY BEZPRÁVÍ 2012 MĚSÍC FILMU NA ŠKOLÁCH 8. ROČNÍK NABÍDKA PRO PEDAGOGY TÉMA: NORMALIZACE Věřím, že důležitost spolupráce škol se zaměstnavateli si uvědomuje již většina lidí Jednou z oblastí, na které upozornilo již i české předsednictví v Radě EU, je oboustranný přínos spolupráce škol a firem, a to i z hlediska všeobecného vzdělávání na úrovni základních a středních škol. Schopnost firem názorně ukázat dětem i jejich učitelům, jaké dovednosti jsou skutečně potřebné a jaké možnosti pro budoucí uplatnitelnost skýtají často neatraktivní obory (např. přírodní vědy). Jak vy tyto možnosti nahlížíte a jak je podporujete? Tato spolupráce je samozřejmě důležitá a myslím si, že většina lidí, kteří se školstvím zabývají, si už uvědomuje, že chceme-li například probudit v mladých lidech zájem o to, aby studovali na vysoké škole technické a přírodovědné obory, tak práce na tom nezačíná až v okamžiku, kdy se rozhodují, kam půjdou studovat před maturitou. S dětmi se musí pracovat už na základní škole, někdy i dříve, a rozvíjet v nich zájem o tento typ oboru. Důležitá je i spolupráce se zaměstnavateli. Vezměme si například iniciativu podnikatelů Matematika s chutí, kdy se podnikatelé sami za svo- PŘIHLASTE SE DO PROJEKTU, USPOŘÁDEJTE V LISTOPADU NA VAŠÍ ŠKOLE PROJEKCI FILMU A BESEDU S HOSTEM ZDARMA ZÍSKÁTE: DVD S FILMEM NA TÉMA NORMALIZACE DLE VLASTNÍHO VÝBĚRU VÝUKOVOU SADU NORMALIZACE OBSAHUJÍCÍ TEMATICKOU PŘÍRUČKU A 3 DOKUMENTÁRNÍ FILMY NA DVD UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK: Projekt je uveden v metodickém doporučení MŠMT k výuce dějin 20. století. Verze loga se stínem určená pro hlavičku novin Generální partner Jednoho světa na školách Partner Jednoho světa na školách Základní verze loga v ochranné zóně Finanční podpora: Hlavní mediální partner: Inverzní verze loga v ochranné zóně Černobílá verze loga v ochranné zóně Mediální partneři: Barva loga Pantone 287C PB_inzerce_MV_105x148.5_01.indd 1 CMYK HTML XXXXXX RAL XXXX 19 8/28/12 11:19:23 AM

20 Rozhovor I Eliška Hašková Coolidge Eliška Hašková Coolidge Eliška Hašková Coolidge je v Čechách známá především svým důrazem na společenské chování a etiketu, které ji provázely i při jejím působení v administrativě pěti amerických prezidentů, kterým radila k čemu a jak se vyjádřit. Že se jí tato práce dařila, potvrzuje řada děkovných dopisů a výtečných doporučení. Podle své celoživotní zkušenosti ví přesně, co by osobně chtěla děti naučit - být poctivý, slušný, otevřený, nebát se přiznat chybu, umět více děkovat a prosit, respektovat druhé a snažit se jim porozumět a pochopit je. Věřím, že problémy dneška, které se týkají morálky a hodnot ve společnosti, vyřešíme pouze postupnými krůčky nás všech. A začít musíme právě u dětí. 20 Pracovat v administrativě pěti prezidentů USA a navíc od mužů číslo 1 ve světové politice získávat pravidelně výtečná doporučení a děkovné dopisy může být snem řady dětí a dospívajících. Jak jste se vy osobně vůbec dostala k takto zajímavé práci v Bílém domě? A které vaše zásady vám pomohly v této významné pozici uspět? Určitě píle a hodně tvrdé práce. Nejprve ale musím říci, že příchod do Bílého domu byla i velká míra náhody, protože po škole jsem se primárně hlásila na Ministerstvo zahraničních věcí, kam ale bylo podmínkou vstupu být občanem USA deset let. Proto jsem nakonec nastoupila do Bílého domu, kde jsem nejen psala vystoupení a projevy pro pana prezidenta, ale musela dělat i rozhodnutí, k čemu se jak vyjádřit. A mohu říci, že žádného z prezidentů jsem nikdy nedostala do jakýchkoli nesnází, protože jsem vždy pečlivě vážila, jaká doporučení mu k veřejným vystoupením dát. Pokud nyní sledujete projevy amerického prezidenta, nenapadne vás někdy, že to či ono byste připravila určitě jinak? Mě spíše šokuje, jak málo ze všech věcí média zveřejní. Jak velmi se orientují na senzační věci. A to platí po celém světě. Osobně si myslím, že média by měla cítit i odpovědnost za ovlivňování dění. Neříkám, že mají souhlasit s tím, co se děje či o čem zpravují. Ale orientovat se pouze na prodejnost a úspěch, to není správně. Z ČR vám mohu říct jeden příklad týkající se projevu prezidenta Klause k 28. říjnu. Zde klíčovou myšlenkou bylo, že žádné vládní opatření nevyřeší problémy, které nás obklopují; že to chce tisíce maličkostí od každého z nás, ale nesmíme čekat, až začne ten druhý. Tato myšlenka byla klíčová, ale tisk ji ignoroval. Kdyby toto řekl Kennedy, bylo by to hned na prvních stránkách. Vaše práce v Bílém domě byla postavena na společenském vystupování, znalosti etikety. Jak jste se to tak rychle naučila? 100% všeho mám od své české babičky. Ta mě naučila vše - jak pro mé působení ve společnosti, tak pro mé profesní vystupování. Ne každý velký politik je přijatelný ve vysoké společnosti, ale určitě si uvědomuje, že musí svůj vzhled a své způsoby životu ve Washingtonu přizpůsobit tak, aby mohl efektivně komunikovat a zastupovat své spoluobčany. Nezáleží ani na penězích, ani na rodinných kořenech. Jde o slušné chování a základní znalosti v oblékání. V USA je však celá řada starých rodin, které mají vysoko postavené své hodnoty a které například cítí, že státu chtějí ze svého postavení a bohatství vrátit to, co od státu dříve získaly. V této společnosti jsme se po příchodu do USA s tatínkem pohybovali, protože ač jsme nebyli bohatí, jeho zázemím jsme do této společnosti byli zváni. Zde jsem se tak naučila všemu, co jsem potřebovala z hlediska společenského chování v této zemi, včetně správného přízvuku, vhodného zvolení slov a výrazů, ohleduplnosti a respektu v chování. Zmínila jste bohaté rodiny a podnikatele v USA a cítění, že mají státu vrátit, co od něho získali. Jak tomu mám rozumět? Demokracie neznamená, že od narození jsme si rovni. Demokracie je založena na rovnosti příležitostí pro všechny. Být bohatým podnikatelem je úplně v pořádku, pokud se člověk chová slušně, je férový a respektuje ostatní. Nicméně své bohatství si člověk nikdy nevybuduje sám. Bez týmové spolupráce to prostě nejde. Úspěšný člověk má určitou povinnost svůj úspěch společnosti vrátit. O tomto krásně píše Jon Huntsman ve své knize Winners Never Cheat ( Vítězové nikdy nepodvádějí ), se kterým jsem se setkala v Bílém domě. Jon Huntsman založil největší chemickou společnost, ale také největší privátní nemocnici na léčbu rakoviny. Často u nás postrádám soudnost, osobní odpovědnost a důvěru. A také národní hrdost. Několikrát jste zmínila srovnání hodnot a přístupů u nás a v USA. Co vám v tomto srovnání připadá nejmarkantnější? Myslím, že po listopadu 1989 jsme měli velkou snahu dohnat, co jsme během čtyřiceti let zanedbali. Pro mě nebylo překvapivé, že v devadesátých letech si chytří lidé urvali, co mohli. Ale nemůže to tak pokračovat. Převzali jsme řadu postojů a návyků, které jsou pro společnost spíše škodlivé. K řadě věcí se stavíme spíše negativně a kriticky, než abychom hledali pozitivní a konstruktivní řešení. Zbytečně jsme zatratili i to, co bylo v dřívější době pozitivní. Vytratily se soudnost, osobní zodpovědnost a důvěra. A nejvíce mi vadí, že nám tolik chybí národní hrdost. I ten nejobyčejnější Američan si při hymně dá ruku na srdce Národní hrdost by jsme měli mít v sobě, vnímat své národní bohatství z hlediska historie, kultury a našich význačných osobností. Kdo neumí vybalancovat ambice s pokorou, nemůže být nikdy dlouhodobě úspěšný. Co vám přijde v USA ještě inspirativní? Myslím, že schopnost vybalancovat ambice s pokorou. Uznat, že svoboda si vy-

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7.

IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OPVK IP oblasti podpory 1.4 Číslo prioritní osy: 7. Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy Teplice, Koperníkova 2592 IČO: 63788152, www.zskopernikova.cz PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Číslo operačního programu: Název operačního programu: CZ.1.07 OP Vzdělávání

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2014 Ve dnech 16. a 17. září 2014 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 6. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013

Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Mezinárodní výzkum dospělých Workshop k výsledkům výzkumu MŠMT, 21.10.2013 Hana Říhová (rihova@nvf.cz) Národní vzdělávací fond Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY

INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPVK (oblast 1.4) VYKUK PATRON ZŠ A MŠ DOLNÍ BŘEŽANY INOVACE VÝUKY V ZŠ DOLNÍ BŘEŽANY Příjemce: ZŠ a MŠ Dolní Břežany 1 1) IDENTIFIKACE PŘEDKLADATELE PROJEKTU Název: ZŠ a MŠ Dolní Břežany

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2014 Havířov

Více

Aktuální trendy v řízení mateřské školy

Aktuální trendy v řízení mateřské školy Aktuální trendy v řízení mateřské školy Centrum školského managementu Pedagogická fakulta UK v Praze Úvodní brainstorming Co očekáváte od tohoto semináře? Na co bychom neměli zapomenout? Jak nejlépe využít

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015

Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Závěry mezinárodní vědecké konference ICOLLE 2015 Ve dnech 15. a 16. září 2015 byl Institutem celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně pořádán již 7. ročník mezinárodní vědecké konference celoživotního

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Příklad dobré praxe XXI

Příklad dobré praxe XXI Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe XXI pro průřezové téma Člověk a svět práce Ing. Iva Černá 2010

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

VÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ. Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014

VÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ. Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014 VÝZVY VE VZDĚLÁVÁNÍ Zdeněk Slejška, EDUin 25. 3. 2014 O ČEM BUDU HOVOŘIT O PROMĚNĚ SPOLEČNOSTI A BUDOUCNOSTI O ČEM MÁ BÝT ŠKOLA A VÝSLEDCÍCH KAMPANĚ O TRENDECH A BUDOUCNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ KDE JSME A KAM MÍŘÍME?

Více

Knihovníci, nebojte se kurikula

Knihovníci, nebojte se kurikula Knihovníci, nebojte se kurikula aneb Tajemství RVP a ŠVP Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. CEINVE, KISK FF MU Brno Seminář IVU, Havířov, 23. dubna 2 014 Co je obsahem 2 Zkušenostní úhel pohledu neknihovníka

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

Cíl projektu. Číslo výzvy: 21. Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prioritní osa: 1 Počáteční vzdělávání

Cíl projektu. Číslo výzvy: 21. Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Prioritní osa: 1 Počáteční vzdělávání Číslo výzvy: 21 Základní škola Mistra Jana Husa a Mateřská škola Husinec 384 21 Husinec, Kostnická 227 / IČO 47 258 365 / tel.388 331 234/ E-mail: reditel@zshusinec.cz/ Web: www.zshusinec.cz / Registrační

Více

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost

Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Priority v oblasti odborného a technického kvalifikačního školství šance pro budoucnost Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi pozdravit Vás a toto setkání jménem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Všichni

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-927/13-S

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-927/13-S Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Čj. ČŠIS-927/13-S Název právnické osoby vykonávající činnost školy: Střední škola oděvního a grafického designu, Lysá nad Labem, Stržiště

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6.

Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska. Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. Programová podpora zvyšování obecných kompetencí dospělých příklad Norska Kompetence, vzdělávání a uplatnění na trhu práce Workshop 4. 6. 2014 Obecné kompetence v Norsku Podle PIAAC výrazně lepší výsledky

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

ZŠ KUNOVICE, U PÁLENICE

ZŠ KUNOVICE, U PÁLENICE ZŠ KUNOVICE, U PÁLENICE ŠKOLA, KDE SI SVŮJ POCIT ÚSPĚCHU ZAŽIJE KAŽDÉ DÍTĚ ŠKOLA,KDE UČITELÉ I ŽÁCI PŘEMÝŠLEJÍ NAD TÍM, CO, JAK A PROČ DĚLAJÍ CO NA ŠKOLE OCEŇUJÍ RODIČE CO NA ŠKOLE OCEŇUJÍ RODIČE Zdroj:

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Souhrnné informace o projektu Číslo operačního programu: Název operačního programu: Číslo výzvy: 21 CZ.1.07 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: Žádost o finanční podporu

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

Konference OP VVV. Konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 4. listopadu

Konference OP VVV. Konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Praha, 4. listopadu Konference OP VVV Konference Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Praha, 4. listopadu Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globálním cílem OP VK je rozvoj vzdělanostní společnosti

Více

OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ. Bohdana Herzánová Říjen 2013

OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ. Bohdana Herzánová Říjen 2013 OSOBNÍ ZKUŠENOST SE ZÍSKÁVÁNÍM PRAXE NA VŠ Bohdana Herzánová Říjen 2013 PŘEDSTAVENÍ 1998-2006 STUDIUM: VOŠ (sociální obor - nedokončeno), VŠ Ostrava (magisterské studium pedagogický obor), VŠ Karlova Univerzita

Více

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013

Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor. Praha, 23. 10. 2013 Mgr. Tomáš Zatloukal ústřední školní inspektor Praha, 23. 10. 2013 OBSAH 1. Příprava a realizace mezinárodních výzkumů v počátečním vzdělávání a v oblasti celoživotního učení 2. Národní systém inspekčního

Více

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň

Identifikace. Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška. Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Koncepce ZŠ - Mateřská a základní škola Raduška Identifikace Název školy: ZAČÍT SPOLU Základní škola a Mateřská škola Kadaň Adresa školy: Kpt. Jaroše 612, 432 01 Kadaň Ředitelka školy: Bc. Diana Roubová

Více

Místní akční plány rozvoje vzdělávání

Místní akční plány rozvoje vzdělávání Místní akční plány rozvoje vzdělávání Ferdinand Hrdlička hrdlicka.ferdinand@vlada.cz Tel:+420 607 827 090 MAP v kontextu OP VVV Prioritní osa 3 je postavena na základní tezi, že klíčovým článkem kvality

Více

Absolvent musí mít budoucnost. Ondřej Šteffl, steffl@scio.cz

Absolvent musí mít budoucnost. Ondřej Šteffl, steffl@scio.cz Absolvent musí mít budoucnost Ondřej Šteffl, steffl@scio.cz Co je cílem vzdělávání? Různé zájmy ve vzdělávání A. Zájem podniků získat dobře připravené zaměstnance B. Zájem škol a učitelů mít žáky a studenty

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

ale taky protivný nepřítel

ale taky protivný nepřítel ale taky protivný nepřítel Co chceme? Chceme být zdraví a silní. Chceme být vzdělaní a moudří Chceme být úspěšní a bohatí. Co k tomu potřebujeme? Komplexní výuku Schopné učitele Dostatek žáků Vhodnou koncepci

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost

PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost PILOTNÍ OVĚŘOVÁNÍ v aktivitě Ekonomická gramotnost 1. Úvod V souladu s aktivitami projektu byl výukový modul Ekonomická gramotnost pilotně ověřen na primární (děti) i sekundární (pedagogové) cílové skupině.

Více

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME

KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME KURZY PRO PRACOVNÍKY MATEŘSKÝCH ŠKOL, PŘÍPRAVNÝCH TŘÍD A DALŠÍCH PŘEDŠKOL. ZAŘÍZENÍ NABÍDKA 1. POLOLETÍ, PLZEŇSKÝ KRAJ VE ŠKOLCE SE SPOLU DOMLUVÍME PRÁCE S DĚTMI Z JAZYKOVĚ ODLIŠNÉHO PROSTŘEDÍ TERMÍN:

Více

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 5.1.7 Informatika a výpočetní technika Časové, obsahové a organizační vymezení ročník 1. 2. 3. 4. hodinová dotace 2 2 0 0 Realizuje se vzdělávací obor Informatika a výpočetní technika RVP pro gymnázia.

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015

Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 www.sanek.cz Zpráva o vedení a řízení nestátních neziskových organizací v České republice 2015 (zkrácená verze) Tradičního, již devátého ročníku dotazníkového průzkumu v oblasti vedení a řízení nestátních

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012

Proč je naše školství vnímáno negativně. Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Proč je naše školství vnímáno negativně Tomáš Feřtek, EDUin 17. 10. 2012 Výsledky školství v ČR jsou stále horší. Maturitu má už každý. Lidí s technickým vzděláním stále ubývá. Na vysoké školy nastupují

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch

VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch VZDĚLÁVÁNÍ cesta k úspěch Dokument VIZE 2020 Vzdělávání je cesta k úspěšnému prožití osobního a profesního života. Smyslem politiky ODS je proto takové prostředí, ve kterém si občané najdou svoji vlastní

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

jednání Rady města Ústí nad Labem

jednání Rady města Ústí nad Labem jednání Rady města Ústí nad Labem dne: 19. 11. 2015 bod programu: 2 věc: Podání žádosti, předfinancování a spolufinancování projektu Podpora inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem v rámci Operačního

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Kariérní systém učitelů MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Obsah příspěvku 1. Očekávání a vize 2. Kariérní cesty KS 3. Standard učitele 4. Kariérní cesta rozvoje profesních kompetencí 5. Atestační řízení

Více

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012

SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 SLET MANAŽERŮ A TECHNICKÝCH EXPERTŮ- 2012 13. 9-14. 9. 2012 Ing. Jitka Ondeková ondekova@cert-aco.cz CO JE E-LEARNING E-LEARNING je forma vzdělávání moderním, úsporným a efektivním způsobem, elektronickou,

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZDRAVOTNICKÉ LYCEUM od 1. 1. 2012 1 Církevní střední zdravotnická škola s.r.o. Grohova 14/16, 602 00 Brno

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje

K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje K otázkám strategie zpřístupňování elektronických informačních zdrojů pro oblast výzkumu a vývoje Úvod: Stanovisko Asociace knihoven vysokých škol ČR Předkládaný materiál shrnuje zkušenosti, poznatky a

Více

Ve výchově a vzdělání se spojuje dvojí odpovědnost, jak na život a vývoj dítěte, tak na pokračování světa H. Arendtová

Ve výchově a vzdělání se spojuje dvojí odpovědnost, jak na život a vývoj dítěte, tak na pokračování světa H. Arendtová 3.1.Charakteristika školního vzdělávacího programu Ve výchově a vzdělání se spojuje dvojí odpovědnost, jak na život a vývoj dítěte, tak na pokračování světa H. Arendtová ŠVP vychází z cílů základního vzdělávání

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Církevní základní škola ORBIS-PICTUS s. r. o. Adresa: Budějovická 825, 390 02 Tábor. Identifikátor školy: 600 001 288

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Církevní základní škola ORBIS-PICTUS s. r. o. Adresa: Budějovická 825, 390 02 Tábor. Identifikátor školy: 600 001 288 Česká školní inspekce Jihočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Církevní základní škola ORBIS-PICTUS s. r. o. Adresa: Budějovická 825, 390 02 Tábor Identifikátor školy: 600 001 288 Termín konání inspekce:

Více

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK

Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K. Školní vzdělávací program OBCHODNÍK Střední škola obchodní, Belgická 250/29, Praha 2 O B C H O D N Í K Školní vzdělávací program OBCHODNÍK 1 O B C H O D N Í K... 1 Školní vzdělávací program OBCHODNÍK... 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: OBCHODNÍ KORESPONDENCE V NĚMECKÉM JAZYCE (OKN) Obor vzdělání : 63 41 M/02 Obchodní akademie Forma vzdělání : denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium : 30 (1 hodina

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2295/14-S. Základní škola Dobřichovice

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Čj. ČŠIS-2295/14-S. Základní škola Dobřichovice Název právnické osoby vykonávající činnost školy Sídlo E-mail právnické osoby IČ 47 003 557 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Identifikátor 600 053 083 Právní forma Zastoupená Zřizovatel Místo inspekční činnosti Čj. ČŠIS-2295/14-S

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7

KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Průcha, Jan Srovnávací pedagogika / Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2006. 264 s. ISBN 80 7367 155 7 37.013.74 srovnávací pedagogika studie 37 Výchova a vzdělávání

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu

Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ. Úvodní odborná konference projektu Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich vyuţívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Úvodní odborná konference projektu 12. října 2011 PERSPEKTIVY INOVACÍ A ALTERNATIVNÍCH METOD V PRAXI MATEŘSKÝCH

Více

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER

STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER STRATEGIE DIGITÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ DO ROKU 2020 25. listopadu 2014 Ondřej NEUMAJER Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 12. listopadu 2014 schválila vláda ČR usnesením č. 927/2014 dokument Strategie

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace

Hodnocení žáků - ŠVP: Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, příspěvková organizace 6. Hodnocení žáků 6.1 Zásady klasifikace a hodnocení hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a je komplexním posouzením prospěchu a chování žáka klasifikace je jednou z forem

Více