Pohled rodicu předškolních detí na homeopatii

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra Ošetřovatelství ^ Pohled rodicu předškolních detí na homeopatii Bakalářská práce Petra Kuchaříková Vedoucí práce: RNDr. Jana Koudelová Brno 2014

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným vedením RNDr. Jany Koudelové a Mgr. Hany Pinkavové a všechny použité literární a odborné zdroje jsem uvedla v seznamu použité literatury. V B rn ě... podpis

3 Poděkování Děkuji RNDr. Janě Koudelové a Mgr. Haně Pinkavové za odborné vedení, metodickou pomoc, cenné rady, trpělivost a za podporu při zpracování bakalářské práce. Také děkuji všem rodičům, kteří se zúčastnily dotazníkového šetření, které je důležitou součástí mé bakalářské práce.

4 OBSAH Ú V O D POČÁTKY HOMEOPATIE Samuel Hahnemann Homeopatie v ČR a světě METODA HOMEOPATIE Co je zdraví Co je nem oc Konstituce a vnímavost jedince Konstituční léčba Klinická homeopatie HOMEOPATIE A ALOPATIE HOMEOPATICKÁ LÉČIV A Příprava homeopatických léčiv Výroba lék ů Matečná tinktura Ř edění Dynamizace Potence lék ů Výběr správné potence lék ů Užívání a skladování léků Očkování CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUM U... 28

5 7 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA Analýza položek průzkumného šetření DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ ZÁ VĚR...83 ANOTACE ANNOTATION...87 SEZNAM LITERATURY...88 SEZNAM ZKRATEK...91 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ A OBRÁZKŮ...93 SEZNAM PŘÍLO H... 94

6 ÚVOD Homeopatie je holistická metoda, zaměřená na léčbu celého jedince. V současné době patří ve světě mezi nej rozšířenější obor alternativní léčby. Její historie je stará 200 let a započala se objevy německého lékaře Samuela Hahnemanna. V homeopatické léčbě se používají rozmanité přírodní látky (substance) - rostliny, minerály i živočišné produkty, které jsou velmi zředěné, pomocí speciálních postupů. Homeopatické léky působí díky jemnohmotné rezonanci na tzv. spirituální systém člověka, jenž Hahnemann nazval vitální silou nebo také dynamis. V Indii je tento systém nazýván pránou a v tradiční čínské medicíně čchi. Pokud dojde k poruše v rámci vnitřního principu, dochází k rozvoji nemoci, která se může vyskytovat kdekoli v těle nebo i mysli. A díky pozitivnímu ovlivnění této vitální síly dochází k léčení celého organismu. Pomocí zlepšené sebeorganizace získává organismus schopnost odstranit a vyléčit i chronické nemoci tzv. nevyléčitelné nemoci, mezi které patří alergie, artrózy, migrény, různé druhy ekzémů, nespavost, únava, dále sklon k častým infekcím a astmatům. Následně se organismus stává odolnějším proti různým stresovým faktorům a akutním nemocem. V praxi to znamená, že homeopat tedy hledá lék pro daného člověka a jeho nemoci jako celek. Homeopatie je v České republice uznávanou léčebnou metodou od r Českou lékařskou komorou.1 Osobně jsem se s homeopatickou léčbou setkala až před pár lety, kdy se projevily obtíže u dnes již 31eté dcery mé kamarádky. Po aplikaci třetí očkovací dávky se u této holčičky objevily obtíže projevující se neprospíváním, zástavou růstu hlavičky, nechutenstvím, průjmy a dalšími obtížemi. Po absolvování nesčetných návštěv u specializovaných odborníků a poraden, s nevalným výsledkem, navštívili homeopatickou poradkyni, která přičetla původ těchto potíží okamžiku aplikované očkovací vakcíny. Po odebrání případu a rozhovoru s matkou, byl zvolen vhodný homeopatický lék, který po několikerém zopakování holčičce pomohl. Její stav se 1 Srov. Co je to homeopatie. Homeopatie [online]. Copyright, [cit ], Dostupné z: http: //www. homeopatie. cz/coj ehom. htm 1

7 zlepšil, její růst hlavičky a těla spolu s váhovým úbytkem se normalizovali a začala mít chuť k jídlu. Dnes je z ní šikovná a chytrá 31etá slečna. Tento případ mě velice zasáhl, jelikož jsem v té době sama řešila očkování u svého 21etého syna. Dnes využívám homeopatickou léčbu při akutních tak i chronických obtížích u celé své rodiny a máme s ní výborné výsledky. Homeopatie má v dnešní době mnoho svých příznivců, ale i odpůrců. Zastánci homeopatie hlásají, že je velmi efektivní v mnoha případech a nemá žádné vedlejší účinky na lidské tělo. Oproti tomu odpůrci této metody léčby říkají, že v cukrových globulích není nic ozdravného a že účinnost metody nebyla do poslední doby prokázána.2 Těžko říci, proč tomu tak je. Možná je to tím, že homeopatie není tolik využívána při léčbě nemocí, tak jako alopatická léčba. Není však pravdou, že by účinnost homeopatické léčby nebyla prokázána. Existuje nepřeberné množství lékařských klinických studií, kde je účinnost homeopatie dostatečně prokázána. A velmi malé procento těchto studií mluví o opaku. Dalším možným problémem je nízká informovanost jak v řadách odborníků, tak i laické veřejnosti. A právě o tom, jak je informována laická veřejnost - tedy rodiče dětí, jsem se zajímala ve své bakalářské práci. Teoretická část je zaměřena na výklad homeopatie obecně, její historii a současnost. Dále je rozebíráno, jakým způsobem se homeopati cké léčivo připravuje a následně i podává a skladuje. Součástí teoretické části je i stručná zmínka o problematice očkování. V empirické části jsou předloženy výsledky průzkumu dotazníkového šetření. Tento průzkum byl zaměřen na zjištění informovanosti rodičů předškolních dětí stran homeopati cké léčby a jejich zkušenost s touto léčbou. 2 Homeopatie a zdravotnictví. [online], 2012 [cit ], Dostupné z: 2

8 1. POČÁTKY HOMEOPATIE Homeopatie je léčebná metoda stará přibližně 200 let.3 Počátek této metody se v moderní době datuje do 18. století. V historii medicíny se ovšem tento princip léčby dá vysledovat již ve středověku a starověku. Již řecký lékař H ippokrates, též nazývaný otcem moderní medicíny, používal ve 4. století před naším letopočtem k léčbě nemocí léky, které měly podobné účinky. Formuloval tak myšlenku, jež vyjadřovala, že nemoc je důsledek vlivu přírodních sil a ne božského zásahu a tím tedy vyzdvihl pacientovu vlastní hojivou sílu.4 Paracelsus, známý lékař a alchymista 16 století, který dlouho pobýval i v Čechách, podobné léčil podobným.5 Vytvořil tak hlubší vazby mezi medicínou a alchymií. Tento vlivný lékař, narozen r ve švýcarském Einsiedelu, ponechal prostor přírodním silám, aby ránu sami zhojily. Příroda pak byla strůjcem protiléku. Kázal, že úkolem lékaře-alchymisty je lék v přírodě umět vyhledat a následně jej separovat. Separace vydělí z přírodních látek jejich exkluzivní podstatu, tak zvanou nesmrtelnou kvintesenci, přírodu posílenou až nad svojí úroveň. Každá tato kvintesence měla své zvláštní vlastnosti. Některá působila narkoticky, jiná zastavovala krvácení, další vyvolávala zácpu. Otázka zní, jak poznat, jakou kvintesenci jednotlivá přírodní látka poskytuje? Na tuto otázku Paracelsus odpovídal oživením starověkého řeckého učení o signaturách. Toto učení bylo založeno na předpokladu, že existuje přímá souvislost mezi tvarem nebo barvou rostliny. Vnější vzhled rostliny signatura Boží popis určoval povahu jejich léčivých vlastností. Například květ orchideje připomínal varlata - kvintesence poskytnutá orchidejí byla vhodná k léčbě pohlavních chorob, vlašťovičník větší se využíval při léčbě jaterních a žlučníkových onemocnění, jelikož žlutá šťáva rostliny připomínala žluč a srdcovitý tvar listů šeříku pomáhal při léčení chorob srdce a krve. Neomezoval se však na pouhou separaci, nýbrž získané esence různým způsobem 3 Srov. CHAPPELL, P,,Homeopatická samoléčba, str. 9 4 Srov. Hahnemann - jak to všechno začalo... [online]. Copyright, 2010 [cit ]. Dostupné z: 5 Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str. 19 3

9 kombinoval, s cílem potlačit nežádoucí účinky. Toto učení bylo založeno na předpokladu, že existuje přímá souvislost mezi tvarem nebo barvou rostliny. 6 Tento myslitel vyzýval své současníky, aby se zaměřili na přirozenou schopnost těla, samo se hojit a uzdravovat. Věřil, že každý lékař by měl umět číst ze znamení přírody a rozeznávat je. Snažil se, aby lékařská praxe byla založena na pečlivém pozorování a hluboké znalosti přírody a její dílny. Veškerý čas trávil praktickými pokusy a předložil základy k moderní chemii a později i rozvoji farmakologie.7 Zastával přesné dávkování léku a tvrdil, jak uvádí Václavíková (2013): Záleží jenom na dávce, zda je d bude jedem, nebo ne. 8 Jako nej důležitější energie pro vlastní léčbu používal prostou léčebnou sílu a vůli organismu. Zastával léčebnou teorii podobnosti. Stal se ústřední postavou ve vývoji homeopatie a to díky zkoumání farmakologických a chemických vlastností látek Samuel Hahnemann Ovšem nej důležitějším šiřitelem homeopatie se stal Samuel Hahnemann ( ), který se narodil v Míšni a vyrůstal v chudém prostředí. Studium medicíny započal v Lipsku, dále pokračoval ve Vídni a lékařský diplom získal na univerzitě verlangenu. Během studií vyučoval cizí jazyky, překládal knihy a působil jako lékárenský pomocník. Po skončení studií pracoval jako praktický lékař, ale již tehdy si všiml slabin v dobovém lékařství. Cehovský ve své knize uvádí Hahnemannovu 6 Srov. MAJER, Martin. Drakkar. PEGAS ŠKOCH, Karel. Paracelsus [online], 2010 [cit ], Dostupné z: 7 Srov. VÁCLAVÍKOVÁ, Hana. Historie. [online], 2013 [cit ], Dostupné z: 8 VÁCLAVÍKOVÁ, Hana. Historie. [online], 2013 [cit ], Dostupné z: 9 Srov. VÁCLAVÍKOVÁ, Hana. Historie. [online], 2013 [cit ], Dostupné z: 10 Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str. 10 4

10 myšlenku: Když jsem pozoroval slabé stránky a omyly svých učitelů a knih, klesl jsem do stavu malomyslné beznaděje. n K léčení se využívaly drastické metody, například pouštění žilou, při které spousta nemocných skoro vykrvácela, prováděly se klystýry až do protržení střev. A v tomto období, začínal provádět své první chemické experimenty většinou v lékárně v Dessau, vydával první spisy, ve kterých kritizoval současnou medicínu. Toto období bylo pro německého lékaře nej důležitější, jelikož položil základní kameny nového léčebného oboru.12 V roce 1810 v Lipsku vydal Organon racionální léčby. Za autorova života se Organon dočkal čtyř dalších vydání, která byla průběžně upravována, pozměňována a vyšla pod názvem Organon léčebného umění. Šesté vydání, ještě přepracoval sám autor, vydáno bylo ovšem až dlouho po autorově smrti a dnes je k dispozici i v českém vydání. Toto dílo obsahuje 291 paragrafů a připojené poznámky, ve kterých jsou popsány základy homeopatické léčby i detailní pokyny jak léčit. Taktéž varuje před chybami v léčbě, jak uskutečněnými z neznalosti tak dokonce záměrně. Větší část, zejména šestého vydání, je zaměřena na polemiku s alopatii, neboli konvenční medicínou.13 Od roku 1811 Hahnemann přednášel lékařům i studentům medicíny homeopatii na univerzitě v Lipsku. Tato odlišná koncepce léčby byla chápána jako velmi odvážná. Někteří univerzitní profesoři hrozili studentům sankcemi, za navštěvování jeho přednášek. Až po slavné Bitvě národů u Lipska r se projevila efektivnost nové léčebné metody. Po této bitvě propukla epidemie skvrnitého tyfu, během níž jiným lékařům umírala téměř jedna třetina nemocných. Hahnemannovi zahynula jen jedna stará žena z jeho 183 léčených pacientů. Po tomto úspěchu se stal slavným mužem, ale součastně si také popudil lipské lékárníky a to proto, že zdůrazňoval myšlenku, že léky si má lékař sám vyrábět. V tom lékárníci cítili nebezpečnou konkurenci a podali na něj žalobu. Hahnemannovi byl udělen Královský dekret. Tímto dekretem mu bylo šalamounsky zakázáno, podávání vlastnoručně vyrobených léků svým pacientům 11 ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, pnpady z praxe, role pacienta, str Srov. Tamtéž, str. 32 5

11 v hraničních městech. Naopak na venkově mu to bylo dovoleno. Výrobu léků, měl zadávat koncesovaným lékárníkům.14 Zlomové pro něj bylo období 1811 až V těchto letech vydal šest svazků první homeopatické Materie mediky - Čisté učení o lécích neboli Materia Medica Pura. V tomto neméně významném díle, popisuje účinky mnoha homeopatických léků.15 Roku 1821 odchází za klidem a také na pozvání nejmenovaného knížete, do městečka Kóthenu. Zde ho navštěvovali pacienti z celé Evropy i zámoří, pro jeho mezinárodní věhlas. Publikoval první homeopatické časopisy, vznikaly specializované homeopatické nemocnice, nejprve v Lipsku, následně v Mnichově a ve Vídni.16 Roku 1829 se uskutečnily honosné oslavy Hahnemannova 50. výročí od doby kdy získal lékařský diplom. Ve stejném roce byl založen Svaz německých homeopatických lékařů, který mimochodem existuje dodnes. Po šesti letech od smrti své první ženy se myslitel znovu oženil s francouzskou Melanii, jež byla dcera ministra spravedlnosti a šéfa exekutivy. Po svatbě společně odjeli do Paříže. Za svého pobytu ve Francii se těšil zájmu vyšší společnosti. Léčili se u něj například Paganini a mnoho dalších slavných osobností. V této době přijal místo čestného předsedy Francouzské homeopatické společnosti.17 Po smrti Hahnemanna, měla homeopatie již položené pevné základy. Nejen on, ale i plno dalších nadšenců a později i jeho následovníků podlehli kouzlům homeopatie( viz. příloha č.l, str ). v 1.2. Homeopatie v CR a světě Léčba homeopatii byla v České republice využívána již před druhou světovou válkou, ovšem v 50. letech zaznamenala obrovský útlum a byla tehdejším politickým režimem vytlačena mimo dění oficiální medicíny. Do r v ČR zcela postrádala literaturu a až na malé výjimky i informované odborníky. Obrovský informační boom, 14 Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str Srov. Tamtéž, str Srov. Tamtéž, str Srov. Tamtéž, str. 39 6

12 přišel v 90. letech, kdy se homeopatie začlenila i na pole české medicíny. Do Čech začali přicházet informace prvotně z Francie, Rakouska, Německa, vyskytovala se i díla anglické homeopatické školy, v pozdějších letech i školy indické a holandské. Přesto byly a stále ještě jsou homeopatii kladeny překážky stran nesouhlasu v řadách lékařů a vědců, kteří homeopatické metody shledávají za nedostatečně průkazné, čemuž přispívala především nedostatečná informovanost a legislativní zázemí homeopatické léčby v českých zákonech. To způsobilo, že se mnohdy homeopatie ocitla v rukách nekompetentních osob ve zdravotnické péči, což se samozřejmě neslučuje s lékařskou etikou a zodpovědnou péčí o pacienta. Přesto se v 90. letech zdařilo prosadit vznik první lékařské homeopatické společnosti a na Státním ústavu pro kontrolu léčiv byla zaregistrována první homeopatika. V této době se také pořádali první odborné kurzy a školení. Tak jako ve 20 světových zemích, tak i v ČR působila od roku 1991 CEDH - mezinárodní škola klinické homeopatie a partnersky spolupracovala s 25 různými univerzitami. Co se týče homeopatie, tak se na našem území prolínalo mnoho směrů. Především francouzská, německá, rakouská a anglická škola a v neposlední řadě i škola indická a holandská. I když to byly školy z rozdílných zemí a k některým případům přistupovali poněkud odlišným způsobem, základní principy homeopatie a použité léky se neměnily.18 A jak je homeopatie využívána ve světě? Můžeme říci, že se ve světě homeopaticky léčí okolo 400 milionu pacientů, do své praxe ji zahrnulo okolo lékařů a využívá se téměř ve 100 zemích světa. Kolébkou vzniku je nedaleké Německo, kde má i bohatou tradici, avšak velmi populární je i ve Francii. Velká výhoda stran homeopatie v obou těchto zemích tkví vtom, že homeopatická léčiva jsou částečně hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Obdobné je to např. v Nizozemí, Rakousku, ve Velké Británii dále pak je homeopatie také rozšířená v Bulharsku, Rumunsku a v neposlední řadě, tedy zvláště v poslední době se rychle rozvinula v Rusku Srov. Historie homeopatie. [online]. Copyright, 2009, 2014 [cit ], Dostupné z: 19 Srov. Historie homeopatie. [online]. Copyright, 2009, 2014 [cit ], Dostupné z: 7

13 Do evropských směrnic se statut homeopatického léku zaspal oficiálně v letech 1992 až 2004 v rámci Evropské unie. Avšak legislativa, týkající se homeopatických léků se i nadále vyvíjí, a taktéž se postupně začleňují směrnice do zákonů jednotlivých zemí, Českou republiku nevyjímaje. Obrovský počet odborníků, kteří praktikují homeopatii, můžeme také najít v Indii i Jihoafrické republice, dále pak země severní Afriky a jižní Ameriky, zejména Brazílii, Venezuele a Argentině. Také ve Spojených státech amerických a Kanadě, byly objeveny pozitivní účinky homeopatie a to v 19 století Srov. Homeopatie ve světě. [online]. Copyright, 2009, 2014 [cit ], Dostupné z: 8

14 2 METODA HOMEOPATIE Homeopatie je holistická metoda, která doplňuje konvenční medicínu. Jejím cílem je léčit celého jedince. Není tedy zaměřená pouze na tělesné příznaky. Tělo a duch jsou pevně spjati a proto není možné úspěšně léčit tělesné choroby, aniž bychom porozuměli konstituci a osobnosti pacienta. V konvenční medicíně předepíše lékař pacientovi většinou stejné léky, kdežto v homeopatii, je lék vybírán podle celé řady faktorů, např. temperament pacienta, stav jeho mysli a způsob života. Nej důležitějším faktorem v homeopati cké praxi je porozumění příznakům pacienta a jejich správná interpretace jak před podáním léčiva, tak i potom.21 Ještě důležitější ovšem je, že homeopatická terapie nesmí uškodit pacientovi.22 Název metody je složen z řeckých slov homoios což znamená podobný a pathos choroba.23 Homeopatie se zakládá na množství principů a postupů a při léčbě se používají vysoce zředěné látky, které u zdravého jedince vyvolají příznaky podobné těm, kterými nemocný trpí. Tyto principy a postupy byly zkoušeny, ověřovány a testovány po více než století. Hahnemann pohlížel na nemoc jako na vnitřní nerovnováhu, která podlamuje životní sílu a vyváženost organismu. Pokud je tato životní síla díky zvýšeným nárokům narušena, nebo dokonce oslabena nerovnováhou, propuká choroba. Aplikovaný lék napravuje vnitřní nerovnováhu a tím příznaky vyvolané touto nerovnováhou vymizí.24 Proto Hahnemann přijal základní postulát: Similia similibus curantur, tj. podobné nechť je léčeno podobným, který se většinou označuje zkráceně jako zákon podobnosti.25 Tento zákon podobnosti zformuloval již v 5. století před naším letopočtem Hipporates. Díky ověřování léčiv nalezl tzv. obraz symptomů vyvolaných užitím daného léku. Jestliže se obraz symptomů léčiva ztotožňoval 21 Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. Tamtéž, str Srov. COUSSET, Dr. F., a MUDr. Miloš RÝC., Homeopatie a její typy, str Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. COUSSET, Dr. F., a MUDr. Miloš RÝC., Homeopatie a její typy, str. 25 9

15 s konkrétním souborem příznaků, jednalo se o nejúčinnější prostředek, díky němuž se životní síla povzbudila a došlo tak k vyléčení choroby. Klíčovou otázkou ovšem bylo - určení přípravku, který co nejpřesněji odpovídá obrazu příznaků.26 Hahneman ve své knize uvádí (1996): Látky (substance), z kterých se připravují homeopatické léky, obsahují někdy jedovaté složky, které jsou známé i v alopatické (konvenčni) medicíně jako látky s léčivými fyziologickými účinky - námelové alkaloidy (ergometrin a ergotamin), alkaloidy lilkovitých (rulík, blín, durman - atropin aj.), nebo pryskyřníkovitých (oměj) a nepostradatelný chinin nebo kofein. Pro přípravu homeopatických léků jsou použity i jiné substance obsahující jedovaté složky (včelí jed, je d kobry nebo chřestýše, arzén), ale v převažující míře i substance mnohdy prosté veškerých známých léčivých účinků (např. sloučeniny kovů, kyseliny, rostliny bez obsahu léčivých látek, živočišné složky).27 Hahnemann vyvinul postup, jenž souvisel s ředěním a energetickým protřepáním léku, někdy protřepání vyžadovalo až bušení o tvrdou podložku. Tento postup se nazýval potenciace. Prudkým postupem, neboli dynamizací docházelo k většímu uvolňování léčivé potence do přípravku a to i při nižších koncentrací. Dále Hahnemann v Organonu zmiňuje (1996): Tato pozoruhodná změna vlastností přírodních látek, které se dosáhne mechanickým působením na je jí nejmenší části, rozvíjí latentní, předtím nepozorovatelné dynamické síly, které ovlivňují životní princip a celkový stav organismu. "28 V novodobé terminologii bychom tento princip působení dynamické síly mohli nazvat působením informace na psychickou sílu člověka. Hahnemannovy myšlenky dále rozvíjeli američtí homeopati, Dr. Constantine Hering a Dr. James Tyler Kent. Pro lepší pochopení způsobu léčby choroby v homeopatii zformuloval Dr. Hering 3 základní zákony léčby: pokud směřuje choroba k vyléčení, příznaky se přesouvají od vnitřních orgánů (pro život nej důležitějších) k těm vnějším (méně důležitým) uzdavování postupuje shora dolů, tzn.,že jako první mizí příznaky na hlavě, poté příznaky na končetinách 26 Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Hahnemann, S., Organon léčebného um ění, str Hahnemann, S., Organon léčebného um ění, str

16 během uzdravování vyplouvají na povrch staré příznaky, avšak v pořadí opačném, než v jakém se původně objevily Co je zdraví Pro definici zdraví člověka je potřeba si uvědomit, jak můžeme člověka jako lidskou bytost charakterizovat. Obecně je známo, že v lidské bytosti můžeme rozeznat tři úrovně hierarchie: duševní a duchovní (mentální složka) emocionální (psychická složka) fyzickou (tělo, smysly) Tyto roviny nejsou odděleny, jsou ve vzájemné interakci a stupeň zdraví člověka můžeme stanovit až na základě souhrnného zhodnocení všech těchto úrovní. Lidský organismus je integrovaným celkem, který jedná s vrozenou inteligencí tak, aby udržel homeostázu organismu (vnitřní řád všech funkcí).30 Homeopati popisují zdraví jako stav, kdy se organismus snadno přizpůsobí změnám životního prostředí, jak po stránce duševní, tak emocionální i fyzické. Je to stav, kdy dospělý člověk zažívá pocity štěstí, vyrovnanosti a má pocit, že se mu daří. Pokud se jedná o dítě, všeobecně prospívá a jeho psychomotorický vývoj je v souladu sjeho genetickými předpoklady. Co je u dětí považováno za známku dobrého zdraví? Zdravému dítěti sálá z očí jas, vitalita a vnitřní radost, tzv. zněj sálá zdraví. Pokud je ovšem nemocné, jeho vitalita klesá a právě vitalita je prvním znakem choroby. Ale každé dítě je jiné a tak i projevy choroby se odlišují. Jedno dítě může být slabé, při pohledu do očí vidíme skelný pohled, může trpět nechutenstvím. Jiné trápí kašel nebo rýma ajeho chuť k jídlu je normální, stejně jako pohled do očí Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. Vithoulkas, G.Jiomeopatická věda, str Srov. PINTO, G., a FELDMAN, M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str

17 2. 2 Co je nemoc Stejně jako zdraví, tak i nemoc je v rámci homeopatie vnímána určitým způsobem. A to tak, že jde o nerovnováhu, která zpravidla zasahuje člověka jako celek. Prvně je zasažena životné energie člověka, kdy důsledků může být nepřeberné množství. Nej častěji je to vystavení nepřízni počasí, nedostatek spánku, vytrvalého napětí a dalších. V případě, že nerovnováha pokračuje, příznaky se lokalizují v určitých okrscích. Mohou to být mandle, krční svaly, žaludek močový měchýř a jiné oblasti. Navíc člověk celkově pociťuje únavu a nechuť do obvyklých činností, nespokojenost ve vztazích, má pocit že se mu nedaří, a to i v případě, kdy přímo netrpí fyzickými příznaky nemoci, ty mohou být nějakou dobu skryté na úrovni vnitřních orgánů jako jsou játra, žlučník, močový měchýř, ledviny, tenké a tlusté střevo. A právě tato lokalizace je homeopaty chápána jako důsledek nem oci.32 Přemýšlíme-li, jaký léčebný systém je pro uzdravení nemocného člověka ideální, musíme mít jasnou koncepci v otázce, co je ve skutečnosti a v plném smyslu toho slova lidská bytost.33 Na tuto myšlenku navazuje George Vithoulkas ve své knize (1997): Co skutečně znamená být zdravý? Co přesně je stav nemoci? Bez úplného pochopení těchto otázek není pravděpodobné, že by jakýkoli léčebný postup vyvolal hodnotné a spolehlivé a ověřitelné výsledky." Konstituce a vnímavost jedince Pojem konstituce značí v homeopatii celkový stav jednotlivce, včetně temperamentu, dědičných a získaných vlastností. Homeopati věří, že u zdravých lidí se 32 Srov. PINTO, G., a FELDMAN, M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. Vithoulkas, G., Homeopatická věda, str Vithoulkas, G., Homeopatická věda, str

18 nemoc nerozvine i pokud budou vystaveni široké škále škodlivých virů a bakterii a to proto, že jejich životní sílaje vysoká a jejich vnímavost k infekci nízká.35 Pakliže homeopat volí konstituční přístup k problému, znamená to, že řeší jeden klíčový problém vdanou dobu. Spočívá to v předepsání jediného homeopatického, vysoce zředěného léku v určitou dobu. Následně je důležité vyčkat a sledovat jak lék v organizmu léčeného zapůsobí, což vede k rozhodnutí, jak bude homeopat postupovat d ál.36 Teorie chronické nemoci, poskytuje zcela nový pohled na zdraví i nemoc. V praxi jde o podání léku tak, aby zahrnul celý obraz člověka, jelikož člověk je složen z několika úrovní a při léčbě nemoci působíme na člověka jako na celek a nejen na jeho část. Nemoc je tedy vnímána jako soubor psychických, mentálních, fyzických a emocionálních symptomů a proto je důležité zaměřit se na všechny stránky osobnosti. Tím je získána komplexní představa o daném jedinci a tudíž je možné zvolit co nej vhodnější lék, který uzdravuje všechny pacientovy symptomy a tudíž celého člověka Konstituční léčba Metoda konstituční léčby léčí především chronické choroby.38 Při léčení akutních chorob u svých pacientů, Hahnemann zjistil, že se zdravotní stav pacientů výrazně zlepšil, avšak choroba se po určité době často vrátila. Toto zjištění ho velmi znepokojilo a proto se ponořil do dalšího zkoumání. Snažil se objevit způsob léčby zdroje, ze kterého nemoc vychází.39 Konstituční léčba se tedy týká člověka jako celku, to znamená, že pohlíží na mnoho faktorů, které ovlivňují člověka, jako jsou stravování, spací návyky, počasí, z čeho mají lidé strach nebo naopak radost a také celkové chování. Bere tedy v úvahu jak celkový duševní, tak i tělesný a emocionální stav. Poté je dle typu osobnosti zvolen 35 Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str Srov. Tamtéž, str Srov. PINTO, G., a FELDMAN,M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. Tamtéž, str

19 správný lék. V praxi to znamená, že např. pokud dítě trpí na záněty průdušek, je uplakané, není rádo v horkých a dusných prostorách, nesnáší tučná jídla a touží být obklopeno milujícími osobami, jde s nej větší pravděpodobností o typ Pulsatilla. Všechny tyto symptomy odpovídají obrazu tohoto léku a proto je nasazena konstituční léčba v podobě podávání léku Pulsatilla.40 Pokud homeopat zvolí tento typ léčby, znamená to, že léčba zasáhne dítě jako celek. Není zaměřená jen na konkrétní chorobu. Pakliže homeopat vyslechne potřebné informace stran stavu dítěte či dospělého, vybere správný lék, který působí tak, že stimuluje vlastní vnitřní léčebnou sílu léčeného. Ke zjištění potřebného obrazu, musí homeopat často získat informace až z doby prenatálního vývoje plodu, protože i psychický stav matky může ovlivňovat vývoj plodu a to na mnoha úrovních 41 Od doby kdy tento způsob léčby Hahnemann objevil, se mnoho jeho stoupenců zasadilo o další výzkumy, týkající se této metody.42 George Vithoulkas shrnuje tyto výsledky zkoumání účinků homeopatické léčby. Při skutečné léčbě by se měl uzdravující proces ubírat tímto směrem - fyzické symptomy by měly zpočátku zůstat na nějakou dobu nezměněny nebo se i mírně zhoršit, zatímco mentální příznaky by se měly zlepšovat a emocionální postupně mizet Klinická homeopatie Důležité je zmínit klinickou homeopatii. Tento homeopatický směr se knám dostal z Francie a propaguje ho zde Homeopatická lékařská asociace. V klinické praxi propojuje znalosti z homeopatie a klasické medicíny, většinou při diagnostických metodách, zvláště pak u laboratorních a instrumentálních vyšetření, jež stanovují medicínskou diagnózu. Kliničtí homeopaté u lehčích stavů vybírají šetrnější léčiva, 40 Srov. PINTO, G., a FELDMAN,M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. Tamtéž, str Srov. Tamtéž, str Srov. Vithoulkas, G., Homeopatická věda, str.56 14

20 kdežto u závažnějších nemocí doporučí homeopatii jako doplňkovou léčbu klasickým lékům Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatii při problémech s kojením, str. 17

21 3 HOMEOPATIE A ALOPATIE Homeopatie je, jak bylo již zmíněno v předešlém textu, holistická metoda, která je zaměřena na léčbu celého jedince. Tato základní podoba homeopatie se v našich podmínkách nazývá klasická homeopatie a pátrá po potencionálních hlubších problémech, emočních i psychických. Je to léčba tzv. reaktivní, jelikož účinkuje součinně s vlastním organismem a aktivuje a posiluje přirozenou obranyschopnost organismu.45 Každý homeopat, musí pacienta nejdříve poznat, než stanoví vhodný lék. Zaměřuje se na psychický stav, postavení v rodině a společnosti, obranyschopnost jedince, jak reaguje v zátěžových situacích a v neposlední řadě i na vrozené dispozice. Důležité je sledovat pacienta při rozhovoru, zejména pak příznaky onemocnění a bedlivě nemocného naslouchat. Po analýze všech získaných informací, jak subjektivních, tak i objektivních, je teprve možné stanovit vhodný homeopatický lék. Homeopaticky se mohou léčit problémy psychické, ale i emocionální a samozřejmě i fyzické. Jsou ovšem stavy, kdy homeopatika nepomohou jako jediný možný způsob léčby. Jedná se např. o zlomeniny, které je nutné napravit, nehody, které vyžadují chirurgickou intervenci, léčbu akutních nemocí antibiotiky, život ohrožující situace a některá konečná stádia chorob. 46 Oproti tomu alopatie neboli konvenční léčba, neléčí člověka jako celek, ale léčí poruchu konkrétního orgánu a to odděleně od dalších fyzických i psychických potíží pacienta. Alopatie se v minulosti ztotožňovala smyšlenkou, že nemoc je pouze fyzické povahy a nezabývá se její základní příčinou. AI opat podá pacientovi na rozdíl od homeopata léky, které v organizmu vyvolají většinou opačné účinky, než nemoc (např. potlačení horečky či zánětu. Ve výsledku dojde tedy k potlačení symptomu, ale příčina nemoci setrvává v organismu a nadále se rozvíjí. Alopatičtí lékaři ve většině případů 45 Srov. Příprava matečné tinktury. [online]. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 46 Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatii při problémech s kojením, str

22 nezvažují možnost, že závažnější nemoci mohou vznikat důsledkem potlačení symptomů lehčích onemocnění. Avšak při některých onemocněních je vhodné alopatii kombinovat s homeopatií, ale děje se tomu v menšině případů. Jde o pylové preparáty u léčby alergii, preparáty na léčbu chronických onemocnění např. hypertenze V současné době se již medicína, alespoň v některých oborech, snaží vidět souvislosti mezi fyzickými projevy a psychickým stavem člověka a hovoří o psychosomatických příčinách nemocí. 47 Srov. Homeopatie versus Alopatie. [online], 2009 [cit ], Dostupné z: 48 Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str

23 4 HOMEOPATICKÁ LÉČIVA Lockie uvádí (2002): Přísně vzato není žádné léčivo homeopatické samo o sobě. Homeopatickým se stane teprve tehdy, když je předepsáno podle principu podobné se léčí podobným ^ Příprava homeopatických léčiv Léčívaje vždy nutné připravovat dle přesných návodů, ale mohou být různé síly. Při zrodu homeopatického léčiva je důležitá základní látka, která je dále upravována přesně daným způsobem. Zdroje základní látky jsou rostlinného (např. Pulsatilla, koniklec, nebo Lycopodium, plavuň), živočišného (např. Lac canninum, psí mléko, nebo skořápka škeble) nebo minerálního původu (např. kovy: Aurum, zlato, Zincum, zinek), ale mohou jím být i organické suroviny (jako např. rostlinné hormony a další). Podle druhu původu mají i své charakteristické upravování. Suroviny rostlinného a živočišného původu se v praxi používají celé či krájené a závisí to především na velikosti a konzistenci suroviny. Nerozpustné kovy se mísí s krystaly laktózy a následně se několikrát melou, dokud nevznikne jemný, ve vodě rozpustný prášek. Tento proces nazýváme triturace. Suchá semena a krystalické látky se, pakliže jsou nerozpustná ve vodě a nebo příliš velká a tvrdá, taktéž melou. Důležité je zmínit, že homeopatická léčiva se vždy připravují komerčním průmyslem za přísně stanovených podmínek, na rozdíl od bylinných léčiv LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. Tamtéž, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str

24 4.1.1 Výroba léku Principem výroby je několikanásobné ředění, aby se předešlo vedlejším účinkům léčiva a léčivo tak dostane svou výslednou podobu. Při svém hloubání Hahnemann zjistil, že paradoxně, čím je více léčivo zředěno, tím hlouběji a delší dobu působí a tudíž je nutné užít i méně dávek. Důležité je zmínit, že tímto ředěním jsou homeopatické léky naprosto bezpečné i pro děti.53 V dnešní době se k výrobě homeopatických léků používá nej modernějších metod, které podléhají přísným kontrolám kvality a to ve všech fázích procesu výroby. Kritéria dodržování výroby jsou stejná jako u jiných léčiv a kontrolu zajišťuje odpovědný státní < 54 organ. Účinky výsledných homeopatických léčiv se testují na několika zdravích jedincích, kteří obdrží neoznačené pilulky různé potence účinné látky. V pravidelných intervalech užívají pilulky a zapisují veškeré odchylky od normálního stavu, které pocítí. Zjištěné účinky patří mezi důležitou část Materie mediky Matečná tinktura Při výrobě léku, je nedílnou součástí příprava roztoku, který obsahuje veškeré účinné látky daného budoucího léku. Tento roztok se nazývá matečná tinktura. Její příprava spočívá v macerování látek rostlinného či živočišného původu v alkoholu. Heřmánek, jasmín a další rostliny se užijí celé a nebo jen jejich části a vkládají se do skleněných nebo ocelových nádobek na dobu 10 až 30 dnů, kde se máčí a promíchávají. Po uplynutí této doby se užitím hydraulického lisu směs vymačká 53 Srov. Výroba homeopatických léků. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 54 Srov. Výroba homeopatických léků. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 55 Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str

25 a následně přefiltruje. Co se týče živočišných látek jako jsou např. jedy některých hadů a nebo včely, i zde proces výroby probíhá podobně.56 Pakliže není základní látka ve vodě nebo v alkoholu rozpustná, užije se metoda tzv. triturace neboli tření. Takto se triturují některé minerály nebo chemické sloučeniny. Při tření dochází k postupnému mělnění až na velmi malé částky a následnému smísení s laktózou Ředění léčiv Při ředění homeopatických léků jsou dodržovány určité způsoby, které jsou na lahvičce (tobolce) daného léku uvedeny pod číslem a písmenem.58 V rámci této metody se základní tinktura v určitém poměru naředí směsí destilované vody s čistým alkoholem. Poměr vody a alkoholu závisí na bázi základní tinktury. 59 Při ředění se používají dva způsoby. První způsob je centezimální, neboli setinný (C) a druhý je decimální, neboli desítkový (D).60 Popis ředění (viz. příloha č. 3, str ) Dynamizace Dynamizace je nedílnou součástí procesu výroby léku a následuje po naředění všech jeho součástí. Jde o velmi silné až prudké protřepání a promísení média. Uskutečňuje se ve speciálních přístrojích a v přísně kontrolovaném výrobním procesu, čímž je zaručena stabilita a samozřejmě i kvalita léku. Již Hahnemann byl zastánce 48 Srov. Příprava matečné tinktury. [online]. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 57 Srov. Příprava matečné tinktury. [online]. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 58 Srov. MUDr. Pudil, P.JJomeopatická první pomoc, str Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. Ředění. [online]. Copyright, 2009 [cit ].Dostupné z: redeni 20

26 důležitosti této fáze a to proto, že by měla dodávat dané látce energii. Tato fáze je nazývána také jako potenciace a homeopatický lék získá během ní své specifické účinky. 61,62 Jiný možný způsob výkladu toho, co homeopatické léčivo obsahuje, uvádí Hahnemann ve svém Organonu: potenciací základní substance se do roztoku uvolňuje spirituální informace. Poslední fází výroby léčiva je tzv. impregnace. V této fázi již roztok dosáhl zvolené potence a síly a proto je možné přidat několik kapek na neutrální základ. Tímto základem jsou nejčastěji malé sacharózové nebo laktózové kuličky - granule. Na tyto kuličky je pomocí metody vstřikování aplikován roztok a tím dojde k nasycení tímto roztokem. Ale granule nejsou jediným nosným mediem pro roztoky léčiv. Je možné je nanášet na tablety, globulky nebo prášek. Všechny tyto formy jsou označovány jako polykomponentní homeopatika. 63, Potence léků Homeopatická léčba se neomezuje věkem pacienta. Užívat jí může jak dítě, tak i dospělý člověk nebo těhotná žena.65 Důležité je určení správné potence má velký význam. Potence se dělí na nízké, střední, vysoké a velmi vysoké Srov. Dynamizace. [online]. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 62 Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str Srov. Impregnace. [online]. Copyright, 2009 [cit ], Dostupné z: 64 Srov. LOCKIE, A., Encyklopedie homeopatie: Spolehlivý domácí průvodce homeopatickými prostředky a léčbou běžných nemocí, str Srov. MUDr. Pudil, P., Homeopatická první pomoc, str Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str

27 nízké j sou C 1 až C 15 střední od C 30 až C 200 vysoké C 1000 až C velmi vysoké CIO 000 Potence se určuje dle hloubky patologie, která zasáhla organizmus. Čím je patologie hlubší, tím bude vyšší i potence. Další důležitou roli ve výběru potence má i celkový stav organizmu. Staří lidé, nebo lidé trpící chronickými nemocemi, nebo ti co po dlouhou dobu užívali jakékoli alopatické léky, potřebují nízké potence. Důvodem je, že jejich životní síla nebývá tak veliká.67 Jakmile se během uzdravování životní síla zvyšuje, může se přejít k použití vyšších potencí a tím dochází k uzdravování na hlubší úrovni. Homeopatické léky se podávají v množství několika kuliček, zhruba 5 v jedné dávce. Dávky se stanovují podle intenzity potíží nemocného. Čím jsou obtíže akutnější, čím je rychlejší začátek onemocnění a bouřlivější jeho průběh, tím je užívání homeopatik častější. Příkladem je teplota, při které můžeme dávku opakovat po hodině, u průjmovitých onemocnění po každé stolici a po každém záchvatu u kašle. Při nachlazení, užíváme až 4x za den a při bolestivých stavech, dávkování zvyšujeme až do ústupu bolestí každou čtvrt hodinu. 68,69 V případě ústupu akutních obtíží, bude lék podáván méně často, pakliže příznaky mizí, intervaly dalšího podání se prodlužují a v případě vymizení příznaků zcela, lék nebude již podán.70 U akutních stavů se podávají výhradně léky o nízkých potencích. 71 Při chronickém onemocnění se podává potence od C 30 jednorázově a následně se čeká s podáním další dávky až do zjevných známek, kdy lék přestal působit. Při chronických chorobách podáváme i nízké potence a dávku můžeme opakovat i několikrát denně, než nastane zlepšení a nebo zhoršení příznaků. Tehdy je nutné podávání přerušit, jelikož léčba dále pokračuje sama Srov. ČEHOVSKÝ, J Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str Srov. MUDr. Pudil, P., Homeopatická první pomoc, str Srov. Tamtéž, str Srov. Tamtéž, str.6 72 Srov. PINTO, G., a FELDMAN, M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str

28 4.2.1 Výběr správné potence léku Správná volba homeopatického léku spočívá v podobnosti mezi lékem a symptomy dítěte. Čím více se obraz léku shoduje se symptomy, kterými trpí dítě, tím vyšší potenci použijeme. Pokud jsou naše zkušenosti s homeopatii nízké, v zásadě volíme potence 6 C, 12 C.73 Důležité také je, aby nebyly dítěti podávány dva homeopatické léky najednou.74 Jak již bylo psáno v odstavci výše, čím je akutní onemocnění vážnější, tím i podání léku vyžaduje častější opakování. Pokud organismus sužují vysoké horečky nebo silné bolesti, podáváme lék každou půlhodinu, než dojde ke zmírnění potíží. Zpravidla se u všech jiných potíží podávají léky po dvou až pěti hodinách. Jestliže se nemocnému uleví po jednom až třech podání, lék přestaneme podávat, jelikož bude docházet i dále ke zlepšování. Pokud ovšem nastane situace, že se zlepšování ustálí na celý a další den a nebo dokonce dojde ke zhoršování stavu, lék opět zopakujeme. Při mírném zlepšování stavu, pokračujeme ještě ve dvou až třech dávkách a intervaly prodlužujeme. V situacích, kdy se ani po třech či čtyřech podání neobjeví známky zlepšení, znamená to, že jsme špatně zvolili lék. V některých případech se naopak mohou symptomy úplně změnit a to potom musíme sáhnou po úplně jiném léku, který odpovídá právě těm novým symptomům. Zlepšení stavu může být patrné z chování dítěte, kdy se mu podaří lépe si odpočinout a nebo se zklidní. Až poté se zpravidla projevuje odeznívání symptomů, mírní se bolest a jiné nepříjemné pocity Užívání léků a skladování léků Homeopatika se užívají zhruba 20 minut před jídlem a taktéž po užití, bychom měli tento interval dodržet. Následně se nechá lék rozpustit pod jazykem. Je důležité, aby nebyl zapíjen, tím se urychlí a usnadní jeho absorpce. Homeopatické účinky mohou 73 Srov, PINTO, G., a FELDMAN,M, Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. Tamtéž, str Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str

29 narušit velmi silné vůně jako je eukalypt, kafr nebo parfém. Homeopatika mohou užívat i kojenci a malé děti, jen stím rozdílem, že se nechají rozpustit v malém množství kojenecké vody. Pokud je dítě pouze kojeno může být rozpuštěno i v kojeneckém mléce. Dále je podáváno lžičkou.76,77 Léky je nutné uchovávat v původním obalu, bez dosahu denního světla a horka, tedy na stinném a tmavém místě. Vyšší teploty mohou narušit léčebný účinek homeopatik. Nej vhodnější je teplota okolo 25 C. Nevhodné je mít v dosahu parfémy a silné vůně jako je již zmiňovaný kafr. Mohlo by dojít k poškození léku. 78, Očkování Příchod dítěte na svět je důležitou událostí v jeho životě i životě rodiny a je především spojen s četnými změnami na mnoha úrovních. Po porodu je novorozenec vystaven kontaktu s mnoha organismy a mechanismus reakce buněk v jeho dýchacích cestách, kůži a střevech, je nepostradatelný pro dozrávání přirozené a adaptivní imunity. V průběhu prvního roku života, přebírá mateřské mléko velmi důležitou a hlavně i účinnou roli v obraně proti infekcím a také zrání imunitního systému. V období jednoho roku života se formuje zdraví člověka na celý život.80 Světová zdravotnická organizace vytvořila programy infekčních chorob, které slouží k monitoraci těchto nemocí ve všech světových státech. Existují také očkovací kalendáře, ve kterých jsou uvedená povinná a doporučená očkování jak u dětí tak i mládeže nebo dospělých. Tyto kalendáře jsou každým rokem upravovány a to podle výskytu infekčních chorob nebo jak jsou vyvíjeny nové vakcíny.81 Dle zcela nových skutečností, by mohl být očkovací kalendář do budoucna zcela dobrovolný. V denním tisku idnes to uvedl uznávaný epidemiolog doc. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.,děkan fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity 76 Srov. PINTO, G., a FELDMAN,M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str Srov. PINTO, G., a FELDMAN,M., Homeopatie pro děti: Rádce rodičů při léčbě běžných dětských onemocnění, str Srov. ŠOPÍKOVÁ, R., Zkušenosti žen s homeopatií při problémech s kojením, str Srov. STRUNECKÁjDRSC, Prof. RNDr. A., Varovné signály očkování, str Srov. Tamtéž, str

30 obrany v Hradci Králové, také člen České vakcinologické společnosti. Strunecká (2012) ve své knize píše, že uvedl, Očkování by v České republice v budoucnu mohlo být zcela dobrovolné, záleželo by tak na rodičích, jaké vakcíny by svým dětem nechali p o d a ť. 82 Jen by dle něj zůstala povinná nej základnější očkování, jako je proti tetanu. Z mínění epidemiologa, ale přechod k tomuto směru zbrzdí sami rodiče. Dle průzkumu, by 80% rodičů raději setrvalo u povinného očkování. A důvodem je nedůvěra ve svém okolí. Lidé se bojí toho, že v případě dobrovolného očkování, všichni nebudou plnit doporučení tolik svědomitě, aby bylo zabráněno rozvoji již vymýcených nemocí.83 Homeopatie na rozdíl od alopatie očkování neuznává a to proto, že mnoho zdravotních obtíží nastalo právě po provedené vakcinaci. Očkování celkově oslabuje organismus a tím dochází k prudkému rozvoji nemoci. A právě podání konstitučního homeopatického léku, dokáže zredukovat na minimum negativní účinky v organismu, které způsobilo očkování STRUNECKÁ,DRSC, Prof. RNDr. A., Varovné signály očkování, str Srov. Tamtéž, str Srov. ČEHOVSKÝ, J., Homeopatie víc než léčba: Principy léčby, společenské a duchovní souvislosti, případy z praxe, role pacienta, str

31 5 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak je laická veřejnost, rodiče předškolních dětí informována o homeopatii a homeopatické léčbě. Cíl č. 1: Zjistit, zda respondenti znají pojem homeopatie a z jakých zdrojů jsou informováni. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, že více než 50 % respondentů uvede, že zná pojem homeopatie. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, že více jak 25 % respondentů uvede, že se o metodě homeopatie dozvěděli na základě reference druhých. Cíl č. 2: Zjistit, zkušenosti respondentů s homeopatickou léčbou. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, že více jak 50 % respondentů uvede, že mají s homeopatickou léčbou svých dětí pozitivní zkušenost. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, že více jak 50 % dětí respondentů bylo léčeno v posledních 3 letech pomocí homeopatie. Cíl č. 3: Zjistit, jak se změnil zdravotní stav dětí do 12 měsíců po zahájení homeopatické léčby. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, že se u 50 % dětí zdravotní stav během 12 měsíců zlepšil. 26

32 Cíl č. 4: Vytvořit informační leták pro veřejnost, zaměřený na základní informace o homeopatii. TI

33 6 METODIKA ŠETŘENÍ A ORGANIZACE PRŮZKUMU Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na zjištění informovanosti rodičů o homeopatické léčbě a jejich zkušenosti s touto léčbou. Ke sběru informací bylo použito anonymní dotazníkové šetření. Celkový počet otázek v tomto šetření byl 26, z toho 2 otázky byly otevřeného typu a 24 otázek uzavřeného typu. Toto šetření bylo distribuováno respondentům pomocí ů, přes internet. Dotazníkového šetření se zúčastnili rodiče a jejich děti z celé České republiky. Byly osloveni jak rodiče předškolních dětí, kteří užívají homeopatika delší dobu, nebo se teprve začali léčit, tak i rodiče dětí, kteří nemají s touto léčbou žádné zkušenosti. Kritériem výběru respondentů byl věk dětí do 6 let. Před rozesláním dotazníku respondentům, byl proveden před výzkum, který zahrnoval vyplnění dotazníku 5 respondenty a na základě jejich vyplněného dotazníku, byly upraveny nejasné položky dotazníku. Položky dotazníku 1, 2 se vztahovaly k cíli č. 1, k cíly č. 2 se vztahovaly položky č. 3, 4, 5, 20 a 22. A cíl č. 3 se vztahoval k položce č. 26. Zbylé položky dotazníku byly doplňující a zaměřené na problematiku očkování, nemocnosti dětí, výživu a pohybový režim, dále užívání antibiotické léčby a preparátů na posílení imunity. Otázky č. 1 až č. 5 v dotazníku j sou vyčleněny otázkám homeopatie a homeopatické léčby. Otázky č. 6 a č. 7 se týkají způsobu stravování a životního stylu. Tyto otázky byly do dotazníku začleněny, jelikož úzce souvisí se zdravým dětí a podporou přirozené imunity. Zdravá výživa i životní styl se podepisuje na zdraví dětí a tudíž je důležité vědět, jak se dítě stravuje a jaký má pohybový režim. Otázka č. 8 se zaměřuje na počet dětí, o kterých budou respondenti vypovídat. V otázkách č. 9 a č. 10 je zohledněno, zda děti navštěvují vzdělávací zařízení a o která se jedná. Otázky č. 11 až č. 15 jsou zaměřené na očkování a možné nežádoucí účinky po jeho zahájení. 28