HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

Transkript

1 HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

2 Souhvězdí I. Souhvězdí je optické uskupení hvězd různých jasností na obloze, které mají přesně stanovené hranice Podle usnesení IAU je celá obloha rozdělena na 88 souhvězdí Ptolemaios popsal 48 souhvězdí, jejichž názvy se užívají dodnes název většiny souhvězdí je odvozen z řecké a římské mytologie souhvězdí pojmenovaná podle zvířat mají původ zřejmě v Mezopotámii v době velkých námořních cest byla pojmenována většina jižních souhvězdí (Sextant, Oktant, Dalekohled, Plachty, Mečoun, ) Mnohé jasné hvězdy mají vlastní jména řecký, latinský i arabský původ (Sirius, Capella, Aldebaran, Algol, Altair,...) V současnosti se užívá označení řeckým písmenem podle jasnosti (α Aurigae, β Lyrae,...), proměnné hvězdy (RR Lyrae, V603 Aquilae,...)

3 Souhvězdí II. Dělení souhvězdí podle velikosti dříve největší Loď Argo (v 18. stol. rozdělena na 6 dalších souhvězdí Lodní záď, Lodní kýl, Kompas, Holubice, Létající ryba a Plachty), v současnosti je největší Hydra (1303 čtverečních stupňů) a nejmenší je Jižní kříž (68 čtverečních stupňů), na severní polokouli Koníček (72 čtverečních stupňů) Souhvězdí severní a jižní oblohy Cirkumpolární souhvězdí tj. souhvězdí viditelná v naší zeměpisné šířce po celý rok Souhvězdí viditelné podle ročního období jarní, letní, podzimní a zimní souhvězdí

4 Souhvězdí III. Hvězdy v jednotlivých souhvězdích ve většině případů nejsou k sobě gravitačně vázány, jedná se o průmět 3D prostoru na nebeskou sféru Vzhled souhvězdí se časem mění díky vlastnímu pohybu hvězd

5 Proxima Centauri

6 Největší a nejmenší souhvězdí Hydra 1303 čtv. stupňů Koníček 72 čtv. stupňů Jižní kříž 68 čtv. stupňů

7 Souhvězdí severní a jižní oblohy Severní obloha Jižní obloha

8 Jarní souhvězdí I. Nejvýraznějším uskupením je tzv. jarní trojúhelník tvořen hvězdami Arcturus (α Boo), Regulus (α Leo) a Spica (α Vir)

9 Jarní souhvězdí II.

10 Letní souhvězdí I. Nejvýraznějším uskupením je tzv. letní trojúhelník tvořen hvězdami Deneb (α Cyg), Altair (α Aql) a Vega (α Lyr)

11 Letní souhvězdí II.

12 Podzimní souhvězdí I. Nejvýraznějším souhvězdím podzimní oblohy je souhvězdí Pegas tzv. Pegasův čtverec

13 Podzimní souhvězdí II.

14 Zimní souhvězdí I. Nejvýraznějším souhvězdím zimní oblohy je souhvězdí Orion

15 Zimní souhvězdí II.

16 Cirkumpolární souhvězdí I. Jsou to taková souhvězdí nebo objekty, které jsou v naší zeměpisné šířce viditelná po celý rok a tedy po celý den nezapadají Pro pozorovatele v naší zeměpisné šířce musí mít takové objekty deklinaci větší než 40, neboť obecně platí, že: δ 90 ϕ

17 Cirkumpolární souhvězdí II. Výraznějsí souhvězdí Velká medvědice Malá medvědice Cefeus Kasiopeja Perseus Drak Slabší souhvězdí Žirafa Honicí psi Ještěrka Rys

18 Zvířetníková souhvězdí I. Zvířetníková/zodiakální souhvězdí nacházejí se poblíž ekliptiky, ±9 od ekliptiky Zvířetníkových souhvězdí je 13 (astronomie), zvířetníkových znamení 12 (astrologie) Oproti klasickým souhvězdím Beran, Býk, Blíženci, Rak, Lev, Panna, Váhy, Štír, Střelec, Kozoroh, Vodnář a Ryby je navíc souhvězdí Hadonoše

19 Zvířetníková souhvězdí II. Beran 19. duben Býk 15. květen Blíženci 21. červen Rak 21. červenec Lev 11. srpen Panna 17. září Váhy 1. listopad Štír 24. listopad Hadonoš 29. listopad Střelec 18. prosinec Kozoroh 20. leden Vodnář 17. únor Ryby 12. březen

20 Základní orientace na obloze I.

21 Základní orientace na obloze II.

22 Virtuální a počítačová planetária Planetárium místnost či sál, kam se promítá umělá hvězdná obloha Některá planetária v ČR Praha Brno Ostrava Hradec Králové Plzeň České Budějovice Pardubice Počítačová planetária další zdroje na internetu

23 Katalogy hvězd a hvězdné mapy Souřadnice hvězd jsou udány v pozičních katalozích, seznamech hvězd a hvězdných mapách pro jistou polohu jarního bodu Tyto údaje je nutné doplnit právě o tzv. epochu, která souvisí s pohybem jarního bodu díky precesi Tedy epocha je časový údaj, pro který jsou uvedeny souřadnice daných objektů, např. B1900,0; B1950,0; J2000,0 Katalogy je možné rozdělit na: fundamentální obsahují nevelký počet hvězd s velmi přesně určenými polohami hvězd ostatních údajů jasnost, vlastní pohyb, paralaxa,

24 Katalogy dalších objektů I. Messierův katalog Ch. Messier ( ); seznam difúzních objektů označených M1 M110

25 Katalogy dalších objektů II. J. L. E. Dryer ( ) zavedl v roce 1888 tzv. NGC (New General Catalogue) obsahující 7840 objektů (mlhoviny, galaxie, hvězdokupy,...) Určité objekty z NGC odpovídají objektům z MC, např. M1 = NGC 1592, M27 = NGC 6853, M31 = NGC 224, Doplňkem pro NGC je IC (Index Catalogue) poprvé publikován v roce 1895, obsahující 5386 objektů Další katalogy (v historii) Uranometria (1603) obsahovala více než 1200 hvězd Katalog Henryho Drapera (1918/1924) obsahoval více než nejjasnějších hvězd Glieseho katalog (1957) soupis hvězd do vzdálenosti 20 pc, později až do 25 pc Katalog Hipparcos a Tycho obsahují společně ~ hvězd, obsahuje data z let 1989/1993,

26 Hvězdářská ročenka Vydávaná každoročně HaP hl. m. Prahy v knižní podobě Uvádí efemeridy nebeských těles a údaje o viditelnosti různých těles na obloze Efemerida soubor dat, udávajících informace o nebeském tělese pro určité datum (souřadnice, jasnost, ) Význam slova efemerida pochází z řeckého epi hémeras a znamená něco pomíjivého, rychle se měnícího

27 Zdánlivý pohyb těles na obloze I. Pozorování pohybu Slunce, Měsíce a dalších těles zdánlivé pohyby, jsou vztaženy k pozorovateli, který vykonává se Zemí řadu pohybů (rotace, oběh kolem Slunce, ) Pohyb těles sluneční soustavy poblíž ekliptiky délka denního oblouku udává, jak dlouho je těleso nad obzorem Nejjednodušší je pohyb Slunce, u planet a ostatních těles sluneční soustavy je pohyb složitější díky odlišné oběžné době než u Slunce Význačné zdánlivé polohy těles vzhledem ke Slunci: konjunkce opozice kvadratura elongace

28 Zdánlivý pohyb těles na obloze II. Konjunkce (spojení) nastává tehdy, pokud mají např. planeta a Slunce stejnou rektascenzi; je-li planeta v konjunkci se Sluncem, není viditelná horní konjunkce (všechny planety kromě Měsíce) dolní konjunkce (vnitřní planety, Měsíc) Opozice opak konjunkce, nastává, pokud mají tělesa o 180 odlišnou rektascenzi, těleso kulminuje kolem půlnoci nejvhodnější období pro pozorování (vnější planety, Měsíc) Elongace úhlová vzdálenost tělesa od Slunce (Jitřenka, Večernice) Kvadratura okamžik, kdy je těleso 90 od Slunce, tedy elongace je 90

29 Zdánlivý pohyb těles na obloze III. Zdánlivý pohyb vnějších planet na nebeskou sféru přímý pohyb (Z V), bod zastávky, retrográdní (zpětný) pohyb (V Z), bod zastávky

30 Zdánlivý pohyb těles na obloze IV. Východ a západ nebeských těles vztahy pro výpočet vycházejí z transformace souřadnic (viz. přednáška o souřadnicích) Východ a západ těles ale nastává dříve, resp. později, díky refrakci, rozměru tělesa, Opravené vztahy pro A a t potom jsou:

31 Zdánlivý pohyb těles na obloze V. Soumrak nastává před východem a po západu Slunce, rozlišujeme soumrak: občanský nastává pokud je výška Slunce 6 nad obzorem nautický nastává pokud je výška Slunce 12 nad obzorem astronomický nastává pokud je výška Slunce 18 nad obzorem Astronomická noc Slunce je níže než 18 pod obzorem; v naší zeměpisné šířce nenastává ~ 2. června 12. července

32 Příklady Jestliže určitá hvězda kulminuje v určitý den ve 20 h 00 m středního slunečního času, v kolik hodin bude kulminovat za 10 dní? [přibližně v 19 h 20 m ] Určete zeměpisnou šířku místa, v němž Capella (α Aur), jejíž deklinace je δ = , je při spodní kulminaci právě na obzoru. [ϕ = ]

33 Příklady V kterou dobu kulminuje hvězda Sírius přesně o půlnoci? Rektascenze Síria je α = 6 h 45 m. [zhruba začátkem ledna] V kolik hodin hvězdného času bude hvězda s rektascenzí α = ve spodní kulminaci? [22 h 34 m ]

34 Příklady vlastní výpočet V určitý časový okamžik měla Venuše ekvatoreálně horizontální paralaxu 5,60 a zdánlivý polární poloměr 5,38. Určete pro tento čas okamžitou vzdálenost Venuše od Země (v AU a v km) a její skutečný polární poloměr (v km). [1,571 AU, 2, km; 6128 km] Vypočtěte délku tropického roku, víte-li, že se jarní bod v důsledku precese posouvá po ekliptice o 50,25 za rok vzhledem ke Slunci. Délka siderického roku je přibližně 365,256 dne. [365,242 dne]