Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty"

Transkript

1 Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty Diplomová práce Bc. Josef Ţid Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Egner Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: Praha 2013

2 Master s Dissertation Possibilities of cooperation of entrepreneurs in the selected region and their joint projects Bc. Josef Ţid The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor: Ing. Jan Egner Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague 2013

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty vypracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1988 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o.. jméno a příjmení autora

4 V Praze

5 Děkuji vedoucímu diplomové práce panu Ing. Janu Egnerovi za odbornou pomoc a metodické vedení, dále i za cenné připomínky a profesionální rady při zpracování této diplomové práce. Poděkování patří také pracovníkům subjektů, které zmiňuji v diplomové práci, za poskytnutí veškerých aktuálních informací, vztahujících se k vybranému tématu.

6 ABSTRAKT ŢID, Josef. Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha : Celkový počet je 105 s. Cílem diplomové práce Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty je za pomoci komparativní metody (analýzy dat) popsat a zhodnotit moţnosti a předpoklady spolupráce podnikatelů v oblasti cestovního ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí se zaměřením na mikrooblast Broumovsko a představení jejich společných projektů jako faktoru ekonomického rozvoje dané oblasti. V teoretické části se diplomová práce zabývá obecnou charakteristikou cestovního ruchu, podporou podnikání v této oblasti v České republice a moţnostmi financování projektů z prostředků Evropské unie. Praktická část se věnuje analýze turistické nabídky vybrané turistické oblasti Kladské pomezí, charakteristice podnikatelského prostředí v podoblasti Broumovsko a představení společných projektů podnikatelů (ve vybrané oblasti). Součástí praktické části je i SWOT analýza. Závěr práce tvoří návrhová část, která předkládá na základě zjištěných poznatků modelový projekt a další návrhy a doporuční pro rozvoj podnikání v oblasti cestovního ruchu pro podoblast Broumovsko. Klíčová slova: cestovní ruch, regionální rozvoj, turistické atraktivity, Kladské pomezí, spolupráce podnikatelů, podoblast Broumovsko, SWOT analýza

7 ABSTRACT Ţid, Josef. Possibilities of cooperation of entrepreneurs in the selected region and their joint projects. [Diploma thesis] Prague Institute of Hospitality. Prague. Total number of pages is 105. The aim of the thesis "Possibilities of cooperation of entrepreneurs in the selected region and their joint projects" is to describe and valorize the chances for cooperation between entrepreneurs of tourism in the tourist area Kladské pomezí focused on subregion Broumovsko. The next aim is to present their joint projects as the factor of economic development of the region. In the theoretic part this thesis deals with general characteristics of tourism, bussiness support of this area in the Czech republic, and the possibilities of funding the projects from the Europe Union funds. The practical part is devoted to analysis of tourism in selected area Kladské pomezí, to characteristics of the business environment of subregion Broumovsko and also to present the joint projects in the selected area. The part of the practical part is also SWOT analysis. Finally there is a proposal part of the thesis, that presents a model project and proposals for further development of tourism in the subregion Broumovsko. Key words: tourism, regional development, tourist attraction, Kladské pomezí, cooperation between entrepreneurs, subregion Broumovsko, SWOT analysis.

8 OBSAH ÚVOD TEORETICKO-METODOLOGICKÁ 1 Cestovní ruch, podnikání a moţnosti podpory CR Obecná charakteristika CR Základní pojmy Strategie rozvoje cestovního ruchu v České republice Ekonomický význam CR Obecné faktory rozvoje a rozmístění CR Přínosy a negativní dopady rozvoje CR na region Podnikání v České republice Historie a současnost malého a středního podnikání v ČR Podpora podnikání v oblasti cestovního ruchu v České republice Podpora malých a středních podniků ze strany EU Programy EU Strukturální fondy (SF) ANALYTICKÁ ČÁST 2 Analýza vybrané turistické oblasti Kladské pomezí Základní charakteristika turistické oblasti Historie Kladského pomezí Geografická poloha, obyvatelstvo a sídelní struktura Základní a doprovodná turistická infrastruktura Ubytovací a gastronomická zařízení Turistická informační centra (dále jen IC) Dopravní infrastruktura Sportovně rekreační a relaxační zařízení Kulturně-historická zařízení Turistická nabídka oblasti Přírodní podmínky a ţivotní prostředí Kulturně-společenské podmínky Sportovně-rekreační podmínky SWOT analýza vybrané turistické oblasti Podnikatelské prostředí a moţnosti spolupráce v podoblasti Broumovsko Společné projekty Projekt Pro ţivot kostelů Broumovska Projekt Koncepce cyklodopravy příhraniční oblasti Broumovsko Projekt GEOTURISTIKA: první kroky Projekt Za poklady Broumovska NÁVRHOVÁ ČÁST 3 Modelový projekt, návrhy, připomínky Projekt Po stopách tradic Broumovska Další připomínky, návrhy a doporučení ZÁVĚR LITERATURA PŘÍLOHY

9 SEZNAM TABULEK A ILUSTRACÍ SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka 1 Vliv CR na vybraná dílčí odvětví národního hospodářství str. 22 Tabulka 2 Vybrané ukazatele národního hospodářství a CR v ČR str. 23 Tabulka 3 Vybrané údaje o CR v Královéhradeckém kraji a Kladském pomezí str. 41 Tabulka 4 Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) cestovního ruchu podle kategorie a turistických oblastí k v Kladském pomezí str. 42 SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obrázek 1 Mapa Kladského pomezí str. 36 Obrázek 2 Mapa Broumovska str. 39 Obrázek 3 Rozdělení působnosti informačních center v Kladském pomezí str. 43 Obrázek 4 Mapa hraničních přechodů v oblasti Broumovska str. 48 Obrázek 5 Mapa Adršpašsko-teplického skalního města str. 53 Obrázek 6 Pohlednice Adršpašsko-teplických skal z roku 1899 str. 54 Obrázek 7 Návrh první strany hrací karty Po stopách tradic Broumovska str. 90 Obrázek 8 Návrh druhé strany hrací karty Po stopách tradic Broumovska str. 91 Obrázek 9 Návrh první strany hrací karty Po stopách tradic a pokladů Broumovska str. 93 Obrázek 10 Návrh druhé strany hrací karty Po stopách tradic a pokladů Broumovska str. 93 Obrázek 11 Návrh první strany letáčku k fotosoutěţi Po stopách tradic s fotoaparátem str. 95 Obrázek 12 Návrh druhé strany letáčku k fotosoutěţi Po stopách tradic s fotoaparátem str. 95

10 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK a.s. APRB CD-ROM CEI CIP CK CR CRPB ČCCR ČR ČSÚ DMC DP DSOB EIP ERDF ES ESF EU FF UK HDP HPH CHKO IC ICT-PSP IEE IKT ING. IREDO JUDr. KPMG KRNAP KÚ MAS MD MK MMR MSP MŠMT MTB MZ MZV MŢP NH NKP NNO = akciová společnost = Agentura pro rozvoj Broumovska = anglická zkratka pro Compact Disc Read-Only Memory, tzv. cédéčko = Central European Institute = Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace = cestovní kancelář = cestovní ruch = Centrum regionálního rozvoje Broumovská = Česká centrála cestovního ruchu = Česká republika = Český statistický úřad = destinační management = diplomová práce = Dobrovolný svazek obcí Broumovska = Program pro podnikání a inovace = Evropský fond pro regionální rozvoj = Evropské společenství = Evropský sociální fond = Evropská unie = Filozofická fakulta Univerzita Karlova = hrubý domácí produkt = hrubá přidaná hodnota = chráněná krajinná oblast = informační centrum = Program na podporu politiky informačních a komunik. technologií = Program Inteligentní energie pro Evropu = informační a komunikační technologie = inţenýr = integrovaná regionální doprava = akademický titul (doktor práv) = poradenská společnost = Krkonošský národní park = krajský úřad = místní akční skupina = ministerstvo dopravy = ministerstvo kultury = ministerstvo pro místní rozvoj = malé a střední podnikání = ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy = zde zkratka z anglického mountain bike = ministerstvo zdravotnictví = ministerstvo zahraničních věcí = ministerstvo ţivotního prostředí = národní hospodářství = národní kulturní památka = nestátní neziskové organizace

11 NP = národní park NPR = národní přírodní rezervace o.s. = občanské sdruţení OCR = organizace cestovního ruchu OECD = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj OSN = Organizace spojených národů PKB = Podnikatelský klub Broumovska PL = Polsko ROP = regionální operační program NUTS II = Nomenklatura územních statistických jednotek s.r.o. = společnost ručením omezeným SANCO = pracovní skupina na ochranu spotřebitele (General Secretariat of the Council), SDMB = Společnost pro destinační management Broumovska SF = strukturální fondy 33 SWOT = metoda, kterou lze identifikovat silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příleţitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) SZIF = Program rozvoje venkova TAC = Poradní výbor pro cestovní ruch (Tourism Advisory Committee), TIC = turistické informační centrum TO = turistická oblast TSA = Tourism Satelite Account U3V = univerzita třetího věku UNWTO = United Nations World Tourism Organization V4 = Visegrádská čtyřka (European Quartet - Slovensko, Maďarsko, Polsko, Česká republika) WTTC = World Travel & Tourism Council

12 ÚVOD Kraj pískovcových skal a barokních památek. Broumovsko - kraj, kde se prolínají krásná díla přírody i lidských rukou. Kraj, který okouzlí milovníky historie, sportu, architektury, kultury i turistiky. Kraj, kde si odpočinete a načerpáte nové síly. Kraj, kde se můţete zastavit a potěšit pohledem do kraje nebo rozjímat v klidu staletých kostelů. Kraj, který Vás uchvátí. Vítejte na Broumovsku. Tento slogan pouţívá Společnost pro destinační management Broumovska při propagaci regionu v rámci udrţitelnosti rozvoje cestovního ruchu. Základním atributem Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období je rozvoj cestovního ruchu, který vychází jednak z mobilizace zejména privátních zdrojů zaměřených na cestovní ruch, ale také z novodobého systémového a koncepčního přístupu veřejné správy na všech úrovních. Oba směry by měly být zdrojem konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a hospodářského rozvoje zejména v územích s vhodným potenciálem pro efektivní růst tohoto odvětví. Cestovní ruch je dnes jednou z nejvýznamnějších součástí světové ekonomiky. Zvyšuje počet pracovních míst, zlepšuje platební bilanci, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu a v neposlední řadě také ovlivňuje příjmy místních rozpočtů. Je Broumovsko opravdu regionem, ve kterém je dostatečně velký potenciál pro efektní rozvoj cestovního ruchu? Jsou zde nejenom státní, ale především privátní subjekty zaměřené na provozování nebo aktivní podporu rozvoje cestovního ruchu? Můţe být cestovní ruch na Broumovsku přínosem jak z hlediska ekonomického, tak i sociálněkulturního? Protoţe na Broumovsku ţiji od narození a chtěl bych zde i nadále zůstat, odpovědi na tyto otázky mě vzhledem k současnému studiu a další profesní orientaci zajímají. Rozhodl jsem se proto ve své diplomové práci zpracovat téma Moţnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty.

13 Stěţejním cílem diplomové práce je provést analýzu podnikatelského prostředí ve vztahu k moţnostem a podmínkám rozvoje cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Dílčím cílem předloţené práce je zmapovat současný stav cestovního ruchu v turistickém regionu Kladské pomezí se zaměřením na podoblast Broumovska a zhodnotit jej z hlediska moţností a příleţitostí, tj. doloţit na konkrétních příkladech silné i slabé stránky vybrané turistické oblasti, uvést zvláštnosti, odlišnosti a výjimečnosti daného kraje včetně některých dalších parametrů charakterizujících tento region. Druhým dílčím cílem práce je posoudit funkčnost či nefunkčnost spolupráce podnikatelů v oblasti cestovního ruchu ve zvolené podoblasti a přiblíţit jejich společné projekty. V zájmu naplnění výše uvedených cílů jsem diplomovou práci rozdělil do tří částí. První část (teoreticko-metodologická) je zaměřena na předloţení co největšího mnoţství všeobecných informací o problematice cestovního ruchu a moţnostech jeho podpory, dále pak na podnikatelské aktivity v tomto oboru, a to vše v rámci České republiky (kapitola 1). Při shromaţďování materiálů jsem vyuţil odborné publikace domácích i zahraničních autorů a také řadu koncepčních a strategických dokumentů. Oblastí cestovního ruchu se zabývá velký počet autorů, ve své práci jsem tedy čerpal především z českých zdrojů (odborné publikace, články, skripta atp.) nebo ze strategických či rozvojových dokumentů celostátní i regionální úrovně. Pro zachování objektivity jsem tyto názory doloţil i zahraniční literaturou. Úvodní kapitola je rozdělena do tří podkapitol. V první z nich se zaměřím na obecnou charakteristiku cestovního ruchu tj. objasním základní pojmy, strategii rozvoje, jeho ekonomický význam, obecné faktory a rozmístění, podkapitolu ukončím příklady pozitivních a negativních dopadů CR na rozvoj regionu. Druhá podkapitola přibliţuje podnikání v České republice. V krátkosti předloţím vývoj malého a středního podnikání (MSP) v ČR. Třetí podkapitola je věnována moţnostem podpory MSP ze strany Evropské unie programy EU a strukturální fondy. V kapitole 2 (analytická část) formou analýzy popíši a zhodnotím vybraný region Kladské pomezí, a to se zaměřením na oblasti, které úzce souvisejí s cestovním ruchem a které ovlivňují podmínky pro podnikání ve vybraném regionu. Nejprve se budu věnovat základní charakteristice oblasti historii, geografické poloze, obyvatelstvu a dalším údajům, následně provedu analýzu základní a doprovodné turistické infrastruktury, tj. popíši úroveň a stav ubytovacích a gastronomických provozoven, turistických informačních center, dopravní obsluţnosti, sportovně-rekreačních a kulturně historických zařízení. Dále vyhodnotím rovněţ formou analýzy turistickou nabídku oblasti, zejména pak

14 přírodní podmínky a ţivotní prostředí, kulturně-společenské a sportovně-rekreační podmínky. Závěr věnuji SWOT analýze, v níţ stanovím silné i slabé stránky, příleţitosti a hrozby daného regionu. Druhou část kapitoly zaměřím na aktuální situaci podnikatelského prostředí v podoblasti Broumovsko a představím subjekty, které se aktivně podílejí na rozvoji regionu a svoje aktivity směrují (ať jiţ primárně nebo sekundárně) na propagaci, plánování či organizaci činností spojených s cestovním ruchem. Přiblíţím je a představím také jejich společné projekty, které byly v posledním období úspěšně ukončeny nebo jsou ve fázi realizace. V návrhové části diplomové práce pak vypracuji modelový projekt Po stopách tradic Broumovska, který by mohl být ve vybrané oblasti realizován. Stal by se přínosem nejen pro rozvoj CR, ale i podnětem pro spolupráci místních podnikatelů. K tomuto projektu navrhuji další dvě aktivity, které by přispěly k jeho prezentaci na veřejnosti. Jedná se o hru pro děti s názvem Po stopách tradic a pokladů Broumovska a fotosoutěţ pro dospělé Po stopách tradic s fotoaparátem. V této části diplomové práce bych také na základě získaných informací navrhl taková řešení, která by z mého pohledu mohla významně přispět ke zlepšení stávající situace, tj. k prohloubení spolupráce podnikatelů v oblasti cestovního ruchu na Broumovsku. V závěru diplomové práce provedu stručnou rekapitulaci svých zjištění. K hlavním metodám pouţitým v předloţené práci patří sběr a třídění dat, analýza, komparace a syntéza jednotlivých poznatků. Dále pak malá sociologická sonda formou rozhovoru telefonického a elektronického dotazování i osobního šetření.

15 1 Cestovní ruch, podnikání a moţnosti podpory CR Cestovní ruch je dnes jedním z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Pouze mezinárodní cestovní ruch generuje roční příjmy přes 1 bilion dolarů a řadí tak cestovní ruch mezi přední exportní odvětví světa (za ropný, chemický a automobilový průmysl). Domácí cestovní ruch je přitom ještě významnější (OECD, 2010). Odhady UNWTO (2011) a WTTC (2012) uvádějí asi pětiprocentní přímý podíl cestovního ruchu na celosvětovém HDP, při započítání i nepřímých a indukovaných efektů je tento podíl aţ dvojnásobný Obecná charakteristika CR Jelikoţ samotný pojem cestovní ruch bývá pouţíván ve vícero souvislostech, není jeho přesné vymezení jednoduché. Lze jím označit nejen pohyb osob, odvětví národního hospodářství, ale zároveň i sluţby poskytované účastníkům cestovního ruchu, např. ubytování, stravování Základní pojmy Ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu je uvedena následující definice: Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a sluţebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa). 2 V takto stanovené definici by však pojem cestovní ruch nezahrnoval: cesty v rámci místa trvalého bydliště, dočasné přistěhování za prací, pravidelné cesty do zahraničí, dlouhodobé migrace. 1 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice pro období , str PÁSKOVÁ; ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha, str. 45

16 Výstiţnější definici pouţívá k objasnění pojmu cestovní ruch na svých webových stránkách Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism (dále jen Česká centrála CR), a to definici převzatou z UNWTO (United Nations World Tourism Organization Světová organizace cestovního ruchu): Cestovní ruch je mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, sluţby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské sluţby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další sluţby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky. 3 Grafické znázornění propojení odvětví CR uvádím v příloze 1. Výše uvedená definice je velmi komplexní a obsáhlá, existují však i krátké a obecně definované. Například Hornerová a Swarbrooke (2003) definují cestovní ruch jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, neţ jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem příjemných činností. Také slovenský autor Kopšo (1979) charakterizuje cestovní ruch zejména jako formu upokojování potřeb reprodukce fyzických a duševních sil člověka a zdůrazňuje také jeho volnočasový charakter. Účastník cestovního ruchu se nazývá návštěvník (účastní se cestovního ruchu bez přenocování) nebo turista (alespoň jednou přenocuje mimo své obvyklé prostředí). Dále známe pojem tranzitní návštěvník (můţe být návštěvník i turista), jedná se o návštěvníka, který se zastaví v dané lokalitě při své cestě do jiného cíle. Návštěvníky můţeme dělit i dle jejich trvalého pobytu na domácí návštěvníky (rezidenty) a zahraniční návštěvníky (nerezidenty). Turistické regiony, oblasti a lokality Turistický region - územní celek, jehoţ nabídka cestovního ruchu svým mnoţstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost. Potenciál území vytváří vhodné předpoklady pro realizaci konkurenceschopné nabídky produktů cestovního ruchu s důrazem na příjezdový cestovní ruch a pro vybrané z nich jsou součástí národních produktů. Území je v oblasti cestovního ruchu řízeno profesní organizací a jsou za území shromaţďovány statistické informace. Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu republiky. Mohou se členit na turistické oblasti. 4 3 Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. [cit ]. Dostupné na internetu: 4 Koncepce státní politiky CR v České republice pro období , Příloha č.1 Pojmy

17 Začátkem roku 2010 schválila Česká centrála CR na zasedání Asociací krajů České republiky v Brně nové rozdělení turistického potenciálu České republiky, a to na základě Strategií cestovního ruchu jednotlivých krajů pro léta (dále jen Strategie CR ). Nové rozdělení vzniklo vzhledem k současným potřebám, protoţe původní z roku 1999 jiţ nebylo v souladu se Strategiemi CR Bylo zpracováno Českou centrálou CR společně s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR). Mapu regionů uvádím v příloze 2. Ke změnám v rozdělení došlo v prvé řadě na základě potřeb turistických regionů, např. vznik regionu Východní Morava a rozdělení regionu Východní Čechy na Východní Čechy (území Pardubického kraje) a Královéhradecko (území Královéhradeckého kraje). U některých regionů došlo ke změně názvů nebo k posunu hranic. Dále tyto změny vyplývaly např. z potřeb Českého statistického úřadu (lepší sběr dat při statistických sledováních), z podpory marketingových aktivit na podporu domácího CR, pro lepší vyuţití realizace projektů Integrovaného operačního programu Nové rozdělení turistického potenciálu České republiky se v současnosti opírá o 17 regionů a 40 oblastí. Mapu turistických oblastí uvádím v příloze 3. Česká centrála CR organizuje pro zástupce jednotlivých turistických regionů dvakrát ročně pravidelná pracovní setkání, na kterých se projednávají aktuální témata cestovního ruchu. V posledních letech se jednalo především o moţnostech vyuţívání projektů Integrovaného operačního programu nebo potřebě novelizace zákon o cestovním ruchu, či jiných legislativních úpravách. Druhy a typy CR Stejně jako u vymezení pojmu cestovní ruch existuje vícero definicí, tak také pro stanovení druhů a typů CR se výklady jednotlivých autorů liší. P. Attl a K. Nejdl ve svém díle Turismus I. 5 uvádějí následující druhy a typy cestovního ruchu: Příjezdový cestovní ruch (také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na území ČR. Celkový objem prostředků vydaných na cestovní ruch nerezidenty plyne do navštívené země, a to i v případě ţe byly uhrazeny mimo toto území. Domácí cestovní ruch je cestovní ruch rezidentů na území ČR. Celkový objem prostředků zůstává v ČR, a to i ta část spotřeby spojená s návštěvou jiné země, 5 ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha, 2004.

18 pokud byla realizována v ČR (např. marţe tuzemských cestovních kanceláří či agentur zajišťujících zahraniční zájezd). Výjezdový cestovní ruch (také pasivní) zahrnuje návštěvu a pobyt rezidentů mimo území ČR. Objem prostředků na realizaci je chápán jako spotřeba rezidentských návštěvníků mimo ekonomické území vlastní země. Výše uvedení autoři 6 dělí CR na typy dle hlavních pohnutek, které vedou k účasti na něm: Rekreační cestovní ruch = patří mezi nejčastější motivy v příhraničních oblastech. Slouţí většinou k znovuobnovení tělesných a duševních sil jedince a je chápán spíše jako aktivní odpočinek, protoţe je většinou spojený s různými sportovními aktivitami či koníčky. V českém příhraničí je pro tento typ vytvořeno vcelku dobré zázemí ve většině regionů a je také zahraničními turisty vyuţíván. Kulturně poznávací cestovní ruch = je zaměřený především na poznávání historie, kultury, tradic a zvyků vlastního i jiných národů. Plní významnou výchovně vzdělávací funkci a přispívá k rozšíření kulturně společenského rozhledu. Cestovní ruch se vzdělávacími motivy = jeho hlavním motivem je vzdělání, čemuţ bývá přizpůsoben program cesty, např. zájezdy s výukou jazyků, jízdy na koních, Náboţenský (poutní) cestovní ruch = tento typ cestovního ruchu vyuţívá k návštěvám posvátná a poutní místa, církevní památky a pamětihodnosti, které připomínají významné církevně náboţenské událostí. Především v česko-polském příhraničí je řada těchto významných poutních míst. Cestovní ruch se společenskými motivy = jedná se o návštěvy příbuzných, přátel a známých nebo návštěvy různých společenských akcí, ale i klubové aktivity uzavřených skupinek. Zdravotně zaměřený cestovní ruch = tento typ CR je směřován především do lázeňských nebo rekreačních center, kde je hlavní motivací účasti zlepšování zdravotního stavu, zdravotní prevence nebo rekonvalescence. Sportovně zaměřený cestovní ruch = je orientovaný na udrţování a zlepšení fyzické kondice a zdokonalování specifických sportovních dovedností, např. horská turistika, cykloturistika, rafting a vodní turistika, lyţování a kondiční programy. 6 Ibidem.

19 Cestovní ruch zaměřený na poznání přírodních krás = hlavním motivem je hlubší poznání přírodního prostředí, tj. návštěvy národních parků, chráněných krajinných oblastí, přírodních rezervací a jiných výjimečných přírodních atraktivit. Cestovní ruch s dobrodruţnými motivy (adrenalinový) = zahrnuje aktivity, které jsou spojeny s nebezpečím a testováním vlastních moţností. Cestovní ruch s profesními motivy (pracovní) = obchodní CR, kongresový cestovní ruch, cestovní ruch veletrhů a výstav. Cestovní ruch specificky orientovaný = motivem mohou být např. výhodné nákupy (typický pro česko-polské příhraničí) nebo politický CR, který představuje oficiální cesty reprezentantů státu. Jiné členění nabízí Vystoupil a kolektiv autorů 7, toto členění vychází z jevového průběhu CR a způsobu jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných faktorech. Cestovní ruch je členěn následovně: dle původu účastníků domácí a zahraniční cestovní ruch, dle počtu účastníků individuální, kolektivní, masový, dle věku účastníků dětí, mládeţnický, seniorský, dle délky trvání krátkodobý, dlouhodobý, dle převahy místa pobytu městský, venkovský, dle ročního období letní, zimní, sezónní, mimosezónní, dle způsobu ubytování hotelový, parahotelový, dle vlivu na platební bilanci aktivní, pasivní, dle způsobu cestování (organizace) organizovaný, neorganizovaný, dle způsobu financování komerční, sociální Strategie rozvoje cestovního ruchu v České republice Hlavním dokumentem základní strategie rozvoje cestovního ruchu v ČR je Koncepce státní politiky CR v České republice pro období (dále jen Koncepce ), která vychází z předchozí Koncepce státní politiky CR v České republice pro období (dále jen Koncepce ), jeţ byla zpracována 7 Vystoupil a kol. Základy cestovního ruchu, Brno, 2006.

20 v souladu s dokumentem Evropské Komise Working together for the Future of European Tourism (z roku 2002), ve kterém Komise definovala pět klíčových oblastí (informace, vzdělávání, kvalita, udrţitelný rozvoj a nové technologie), na jejichţ podporu se měly členské státy v budoucnosti zaměřit. 8 Strategickou vizí Koncepce je Destinace Česká republika jednička v srdci Evropy. Globálním cílem politiky cestovního ruchu je zvýšení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu vyuţitím a dalším rozvojem dostupného potenciálu a tím docílit zvýšení konkurenceschopnosti celého odvětví cestovního ruchu na národní i regionální úrovni, při respektování zájmů ochrany přírody a krajiny a dalších sloţek ţivotního prostředí. 9 Hlavní strategické cíle udrţitelného rozvoje cestovního ruchu v České republice: Podpora tvorby konkurence-schopných národních a regionálních produktů CR (tj. podpora nosných národních produktů a specifických regionálních produktů). Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a sluţeb CR (tj. zkvalitnění základní a doprovodné infrastruktury, údrţba kulturně-historických památek, zachování přírodních lokalit, zkvalitňování sluţeb a podpora šetrných forem CR). Marketingová podpora cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů (tj. propagace CR na mezinárodní, národní a regionální úrovni, zkvalitnění statistiky a informací, zkvalitňování vzdělávání a přípravy lidských zdrojů, podpora výzkumu, vývoje a inovací). Podpora budování a vytváření organizační struktury CR (tj. podpora zakládání a činnosti organizací CR na regionální a lokální úrovni, podpora činnosti turistických informačních center, spolupráce mezi veřejným a podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a profesními a zájmovými sdruţeními v CR, zkvalitnění fungování správních orgánů a krizového managementu v oblasti cestovního ruchu v ČR). 8 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období [cit ]. MMR ČR. Dostupné na: 9 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období [cit ]. MMR ČR. Dostupné na: Str.. 16.

21 V Koncepci státní politiky CR v České republice pro rok jsou v souladu s dalšími dokumenty (nařízení Vlády ČR, nařízení Rady EU, národní programové dokumenty ČR ) navrţeny priority a opatření, které by měly být realizovány se zachováním tří základních principů udrţitelné formy cestovního ruchu: princip ekonomické prosperity, princip kulturně sociální identity, princip ekologický. Koncepce by měla být realizována ve třech rovinách: První rovina = hospodářská a sociální soudrţnost, tvorba a realizace operačních programů (zejména Integr. operační program). V této rovině působí především orgány státu, v přenesené působnosti pak orgány krajů a v menší míře i obcí. Druhá rovina = vytváření koncepčních, legislativních a dalších předpokladů pro realizaci cestovního ruchu nebo finanční podpora. V této rovině působí kromě státu také kraje a obce, které v přenesené působnosti vytvářejí podklady a realizují správních činností nebo jsou příjemci statní podpory. Kraje i obce jsou povinné dodrţovat zákonná pravidla při hospodaření s rozpočtovými prostředky. Třetí rovina = koordinace mezi politikou státu a politikou samospráv v oblasti CR. Samosprávy zde vykonávají své funkce v samostatné působnosti. V březnu 2013 projednala vláda novou Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období Koncepce by měla přinést zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu jak na národní, tak i regionální úrovni. Cílem je udrţení ekonomické výkonnosti cestovního ruchu a jeho další rozvoj. Koncepce je propojená s Marketingovou strategii agentury CzechTourism. Oba materiály byly připravovány současně, a jsou tedy vzájemně provázané Tisková zpráva MMR z Dostupná na zpravy/2013/jankovsky-cestovni-ruch-muze-byt-vyrazne-efektivne

22 1.1.3 Ekonomický význam CR I kdyţ je Česká republika někdy povaţována za turistickou velmoc (1), není toto odvětví pro národní hospodářství ČR v ţádném případě odvětvím klíčovým. K tvorbě hrubého domácího produktu přispívá zhruba třemi procenty, přičemţ kolem 65 procent z celkového výkonu odvětví se uskutečňuje v hlavním městě Praze. Cestovní ruch však kaţdopádně představuje pro tvorbu HDP relativně významnou sloţku hospodářství a je v tomto srovnání důleţitější neţ např. zemědělství a rybolov. V posledních letech (hovoříme o období 2006 aţ 2011) se tvorba HDP podle jednotlivých odvětví ustálila zhruba na těchto poměrech: průmysl: 33 procent; obchod, pohostinství, doprava (včetně cestovního ruchu): 24 procenta; ostatní sluţby: 17 procent; peněţnictví, komerční sluţby: 17 procent; stavebnictví: 6 procent; zemědělství, rybolov, lesnictví: 3 procenta. 11 Kolektiv autorů Vystoupil, Šauer, Holešinská, Metelková upozorňuje na provázanost a vliv CR na jiná odvětví ekonomické činnosti. 12 Dalším autorem, který zmiňuje nezanedbatelný vliv CR na další odvětví je i V. Malá. 13 Přímý vliv na: ubytovací a stravovací zařízení, CK a TIC dopravu leteckou, autobusovou, ţelezniční, taxi a s tím spojené další sluţby (autoservisy, čerpací stanice, půjčovny, ) bankovní instituce kulturně historická zařízení muzea, divadla, kina, lázeňství a wellness sportovní zařízení mapy, katalogy, průvodce, upomínkové předměty, Nepřímý vliv na: komunikační sítě průmysl stavební, potravinářský, automobilový, poradenství, vzdělávání, kultura, krajinotvorba, atp. Z hlediska hospodářství můţe být cestovní ruch v regionu povaţován za odvětví: 11 Acta Oeconomica Pragensia, Vědecký časopis VŠE v Praze, 5/2011, str. 17, ISSN Vystoupil a kol. Základy cestovního ruchu, Brno, Malá V. a kol. Základy cestovního ruchu. Praha, 2002.

23 polarizující (hnací) = má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit, a stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. indukované (hnané) = cestovní ruch má pouze zprostředkovaný vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu tzn. rozvoj regionu stimuluje, ale není jeho dynamickým odvětvím. neutrální = nemá vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, je pouze jeho důleţitým doplňkem. 14 Dle údajů ČSÚ za rok 2010 zaměstnává CR v České republice více jak 235 tis. osob. Ve srovnání s ostatními odvětvími je to o něco méně neţ zdravotnictví, ale více neţ např. zemědělství. Ve srovnání s velmi silným stavebnictvím je zhruba na polovině zaměstnanosti tohoto odvětví. Právě schopnost generovat zaměstnanost je velmi zajímavou a cennou vlastností cestovního ruchu. Měření skutečného dopadu CR na ekonomiku státu není však zcela jednoduché vzhledem k tomu, ţe cestovní ruch je provázaný s celou řadou dalších odvětví ekonomiky. V současnosti se pro měření ekonomických přínosů CR vyuţívá metodika tzv. satelitního účtu cestovního ruchu (TSA = Tourism Satelite Account). 15 Prostřednictvím Satelitního účtu cestovního ruchu (dále TSA) lze dnes odhadovat význam cestovního ruchu pro jednotlivá odvětví národního hospodářství. V dlouhodobém srovnání význam CR na HDP klesá, přestoţe výkonnost odvětví roste. Příčinou není stagnace CR, ale výrazně rychlejší růst jiných odvětví. Zatímco podíl cestovního ruchu na HDP pomalu klesá, podíl investiční aktivity (ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu cestovního ruchu v ČR) naopak do roku 2009 rostl. 16 Tabulka 1 Vliv CR na vybraná dílčí odvětví národního hospodářství (2010) Odvětví NH Podíl cestovního ruchu na HPH (%) Hotely a podobná zařízení 78,9 97,0 Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti (%) 14 GALVASOVÁ, I.;BINEK, J.; HOLEČEK, J.; CHABIČOVSKÁ, K.; SZCZYRBA, Z. Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Praha, Na vytvoření manuálu (TSA-RMF = Recommended Methodological Framework) se podílely světové i evropské organizace (OSN, OECD, UNWTO a EUROSTAT) za účelem sjednocení metodiky a pro snadnější mezinárodní srovnání vlivu CR v jednotlivých státech. Dokument byl schválen v březnu 2000 statistickou komisí OSN, je k dispozici i v českém překladu. Zdroj: ČSÚ 16 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období MMR. [cit ]. Dostupné na: /getmedia/ dac4627c-c5d d38-f8de43cec24d/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi pdf

24 Druhé bydlení 100,0 - Restaurace a podobná zařízení 32,7 42,0 Osobní ţelezniční doprava 47,1 40,0 Osobní silniční doprava 30,0 30,0 Osobní lodní doprava 19,4 30,0 Osobní letecká doprava 83,2 95,0 Doplňkové sluţby osobní dopravy 14,0 16,0 Pronájem zařízení pro osobní dopravu 3,5 7,3 Cestovní kanceláře a podobná zařízení 100,0 100,0 Kulturní sluţby 22,5 32,25,3 Sportovní a rekreační sluţby 5,3 8,7 Zdroj: Koncepce státní politiky CR v ČR pro období , str. 6. Český statistický úřad zveřejnil ( ) na svých webových stránkách TSA- Hlavní ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech Z předkládaných ukazatelů jsem vybral pouze některé a uvádím je v následující tabulce. Tabulka 2 Vybrané ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR Vybrané ukazatele národního hospodářství a cestovního ruchu v ČR v letech Hrubá přidaná hodnota celkem Podíl CR na hrubé přidané hodnotě HDP Podíl CR na HDP v % v Kč v % v Kč , , , , , , , , , , , , , , , , , , Zdroj: ČS- upraveno, přístupné na: Cestovní ruch hraje důleţitou roli v rozvoji většiny evropských regionů i krajů ČR. Pozitivní efekty cestovního ruchu je moţné hledat i v přínosech pro daňové příjmy státu. Podle studie KPMG (2012) vygeneroval cestovní ruch v období zisk pro neveřejné rozpočty ve výši 92 miliard korun ročně, coţ představuje 6,5 % všech jejích příjmů. Největší výnosy plynou z DPH (41,2 %) a z odvodů na sociálním pojištění (27,4 %). Cestovní ruch v České republice vydělal ve sledovaném období průměrně 229 miliard korun ročně, v multiplikaci pak dokonce miliard Kč ročně. Nejde však

25 pouze o pozitivní dopady na hospodářství dané země, ale i o další přínosy v podobě zachování původních tradic a kultur či ochrany ţivotního prostředí Obecné faktory rozvoje a rozmístění CR Rozvoj a rozmístění cestovního ruchu ovlivňují především tři základní faktory, respektive skupiny faktorů, které dělíme z geografického a ekonomického hlediska na: selektivní faktory = stimulují vznik CR a ovlivňují kvantitativní a kvalitativní parametry účasti obyvatelstva (podrobněji v příloze 4), lokalizační faktory = soubor podmínek, které jsou významným vnějším motivačním činitelem a předurčují funkční vyuţití konkrétní oblasti na základě přírodních moţností, kvalitě a povaze společenských podmínek a atraktivit (příloha 5), realizační faktory = přeměňují potenciál lokalizačních a selektivních faktorů v realitu. Mají hlavní úlohu v konečné fázi uskutečňování cestovního ruchu, tzn. ţe přeměňují potenciál v podobě lokalizačních a selektivních faktorů v realitu. Patří mezi ně materiálně-technická zařízení tj. ubytovací, stravovací, sportovní, sportovně-rekreační zařízení a dopravní zařízení, mezi které patří např. lyţařské vleky, lanovky 18 A dále kvalita a hustota komunikačních sítí, které umoţňují danou oblast dosáhnout (doprava) Přínosy a negativní dopady rozvoje CR na region Jak uvádějí autoři odborných publikací 19 pozitivní i negativní dopady rozvoje CR na region se obecně nejvíce projevují v těchto třech oblastech: ţivotní prostředí, sociokulturní oblast, ekonomická oblast. 17 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období MMR. [cit ]. Str. 8. Dostupné na: /getmedia/ dac4627c-c5d d38-f8de43cec24d/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi pdf 18 Vystoupil J. a Šauer M.: Základy cestovního ruchu. Brno: ESF MU, Királová A. Marketing destinace cestovního ruchu. Praha, 2003, str ; Galvasová, Binek a kol. Průmysl cestovního ruchu. Praha, 2008, str Holešinská, A. Destinační management aneb jak řídit turistickou destinaci. Brno, Vanhove, N. The Economics of Tourism Destination. Burlington, 2005.

26 Přínosy a negativní dopady CR na ţivotní prostředí: Přínosy: Negativní dopady: příjmy ze vstupného do národ. parků, počet návštěvníků regionu překročí jeskyň a dalších přírodních atraktivit jsou únosnou míru a ţivotní prostředí pouţity na financování ochrany přírody, ztratí schopnost vypořádat se daně a poplatky daň z příjmu, poplatky s nadměrným vyuţíváním, za rybářský a lovecký lístek, lázeňské neúměrné vyuţívání přír. zdrojů, poplatky, pronájem rekreačních zařízení zabírání zemědělských a lesních pomáhají financovat ochranu přír. zdrojů, půd, CR přispívá k uznání důleţitosti ochrany zvýšení rizika eroze, ţivotního prostředí veřejností, ale je i zvýšení emisí a imisí, motivací při výchově k jeho ochraně, ohroţení existence ekosystémů, zvyšování atraktivity přírodního prostředí ohroţení vzácných druhů rostlin a a přírodních zdrojů pro CR přispívá také ţivočichů, údrţba národ. parku, přírod. rezervací zvýšení produkce odpadů, vytváření pracovních příleţitostí zmírňuje změny v krajinném rázu (vizuální i či zabraňuje devastování přírod. prostředí strukturní), místními obyvateli, vandalismus. reguluje počty návštěvníků v chráněných územích. Přínosy a negativní dopady CR na ekonomickou oblast Přínosy: Negativní dopady: zlepšení platební bilance státu skryté náklady, které vznikají jako prostřednictvím příjezdového CR (tzv. následek rozvoje cestovního ruchu, neviditelný export), ekonomické závislosti lokální zvyšování příjmů do místních i státního komunity na cestovním ruchu rozpočtu prostřednictvím poplatků a daní, pracovní nejistota, omezená podpora rozvoje malého a středního moţnost profesního růstu podnikání, vznik tzv. enklávového cestovního zvyšování zaměstnanosti, ruchu, stimulování investic do místní vznik turistických ghett. infrastruktury (vodovody, kanalizace,

27 elektrifikace, telekomunikace, silnice Přínosy a negativní dopady CR na sociokulturní oblast Přínosy: Negativní dopady: vytváření pracovních míst, podpora soc. změna systému hodnot a chování rozvoje, přerozděl. příjmů = zmírňuje místních obyvatel (přejímání vzorců chudobu a posilňuje komunitu v regionu, chování turistů místními obyvateli), kulturně-výchovné funkce CR = lidé se ohroţení původního způsobu ţivota více kontaktují, navzájem se obohacují, = změny ve struktuře komunity, více si rozumí a ztrácejí předsudky, rodinných vztazích, v tradičním CR jako mírotvorný činitel, ţivotním stylu, morálce, vyuţívání zařízení, která byla vybudovaná pro návštěvníky regionu, dochází ke zvyšování ţivotního standardu místních obyvatel, záchrana kulturních tradic, historie, tradičních řemesel zainteresování místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulace jejich pocitu hrdosti na tradice a historii. změny v místní komunitě a hodnotách mohou nastat prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníku s obyvateli regionu, komercionalizace, konflikt mezi cestovním ruchem a místními obyvateli v otázce vyuţívání zdrojů. Přestoţe je cestovní ruch povaţován za dynamicky se rozvíjející ekonomické odvětví s významnými dopady na tvorbu pracovních míst, naráţí rozvoj cestovního ruchu v regionech na tyto bariéry: nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nerozvinutých sluţeb, nedostatek potřebných odborníků pro řízení podnikatelských subjektů v CR (ubytovací, informační, marketingové subjekty), absence marketingových koncepcí rozvoje ČR jako evropské destinace, nízká úroveň partnerství mezi NNO, podnik. subjekty, obcemi, kraji a státem, omezené finanční prostředky pro rozvoj podnikání,

28 nedostatek nosných projektů vedoucích k tvorbě produktů CR, nedostatek finančních prostředků na údrţbu a obnovu kulturního dědictví, nízká technická úroveň a vybavenost zařízení koupališť vybavení turistických tras, lyţařských a běţeckých tratí, cyklotras (odpočívadla, hygienická zařízení apod.), výrazné vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a v návštěvnosti, nedostatečná schopnost subjektů na trhu cestovního ruchu reagovat na trendy probíhající jak na straně poptávky, tak na straně konkurenční nabídky (nabídka atraktivit cestovního ruchu, nabídka produktů, marketingová komunikace atd.) Podnikání v České republice Pro obecné definování malého a středního podnikání (dále jen MSP) neexistuje jednotná a všeobecně přijímaná definice. MSP lze totiţ definovat a vymezit dle různých hledisek, která mají různou vypovídací schopnost a pouţití, např. na základě kvalitativních či kvantitativních kritérií, dle potřeb Okresní správy sociálního zabezpečení či Českého statistického úřadu, dle legislativních předpisů obchodní zákoník, Pro moţnost čerpání finančních dotací z EU byla po vstupu České republiky do Evropské Unie přijata definice MSP dle předpisů ES dokumentem bylo Nařízení Komise (ES) č. 364/2004. Definice byla zaloţena na třech kritériích: počet zaměstnanců, obrat či majetek a nezávislost. 21 Aktualizováno bylo v roce 2008 Nařízením Komise (ES) č. 800/2008. Samotná definice malých a středních podniků pro přidělení dotací rozšířila předchozí kritéria o podmínku časovou Historie a současnost malého a středního podnikání v ČR První počátky drobného podnikání (tzv. uzavřené domácí hospodářství) můţeme nalézt uţ ve středověku. Osídlení městského typu a s ním spojený nárůst obyvatel (cca n. l.) byly hlavním důvodem vzniku a rozvoji řemesel. Postupem času se 20 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období [cit ]. MMR ČR. Str. 10. Dostupné na: Úřední věstník Evropské unie, str. L 214/3, z [cit ]. Dostupný na:

29 řemeslníci začali sdruţovat do cechu, které zastávaly velmi důleţité místo v ţivotě středověkých měst a významně se podílely na společenském ţivotě. V stol., které je spojováno s technickými vynálezy a vědeckými poznatky, dochází ke zvýšení poptávky po řemeslných i obchodních zařízeních, a tím i k výraznému upevnění postavení řemesel. Cechy vnímaly novinky v technice jako konkurenci a stavěly se k nim zpočátku odmítavě. Postupně nové poznatky a vynálezy začaly vyuţívat ve svůj prospěch. V době průmyslové revoluce (konec 18. stol. a začátek 19. stol.) dochází k útlumu řemesel a vzniku manufaktur, které přinesly zásadní změnu v organizování práce. Tovární způsob výroby umoţňoval vedle individualizované a zakázkové produkce také hromadnou a velkosériovou výrobu. Industrializace nepředstavovala v této době pouze vznik továren, charakterizovaných dělbou práce a společným financováním. Ve svém důsledku podmiňovala vznik a expanzi sektoru sluţeb, které byly s výjimkou systému dopravy produkovány výhradně v malých podnicích. Ve stále větší míře vznikaly sluţby blízké ekonomice (např. obchod a finanční instituce) a sluţby obyvatelstvu (řemeslnické a domácí např. holiči, hotely, právnické kanceláře apod.). 23 Podstatnou změnu a uvolnění podnikání přinesl aţ rok 1859, kdy byl vydán v Rakousku-Uhersku ţivnostenský řád. Ţivnosti se rozdělovaly na reálné (mohly se předvést) a osobní (nebylo moţné je předvádět), dále na svobodné, řemeslné a koncesované. Přestoţe se o 2. polovině 19. století hovoří jako o tzv. krizi řemeslnického stavu a nárůst zaměstnanosti zde byl pomalejší neţ v průmyslu, lze konstatovat, ţe se oblast řemesel a ţivnosti vyvíjela vcelku příznivě. Ţivnostenské obory sice ustoupily velkým podnikům, byly si však vědomy své důleţitosti při doplňování masové výroby. V období mezi dvěma válkami došlo k velkému nárůstu drobných ţivnostníků. Oblast malého a středního podnikání byla v předválečném Československu bohatě rozvinutá a tvořila podstatnou část ekonomiky. Ve třicátých letech patřilo Československo k 15 průmyslově nejrozvinutějším zemím světa a bylo schopné konkurovat rozvinutým státům Evropy. Ţivnostenský řád uváděl cca 40 druhů koncesovaných ţivností (provozovatel musel nejprve prokázat odborné znalosti, splnit obecné podmínky a získat koncesi) a cca 50 druhů řemeslných a obchodních ţivností (ţivnost pouze na ohlášení). 24 K radikální změně došlo po roce Období totalitního reţimu, tj. období od roku , bylo pro drobné podnikání likvidační. Postupné znárodňování podniků 23 FOLVARČNÁ, Andrea. Malé a střední podnikání. Ostrava, Str KLÍMOVÁ, V. Rozvoj malého a středního podnikání. Brno, 2007.

30 a dobrovolný přechod ţivnostensko-řemeslného podnikání na formu socialistického podnikání měly za následek zrušení soukromého drobného podnikání. V roce 1965 došlo k úplnému zrušení ţivnostenského řádu (vznik zákoníku práce) a malé a střední podnikání téměř vymizelo. Znovuobnovení drobného podnikání přinesl aţ rok Zásadním dokumentem, který upravoval podmínky registrace a podnikání fyzických osob v naší republice, bylo vydání zákona č. 105/1990 o soukromém podnikání občanů. O rok později byl nahrazen zákonem č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon. Změna politického reţimu a legislativní vymezení podmínek měly za důsledek bouřlivý nárůst počtu podnikatelů. 25 Zpráva MMR ČR o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010 uvádí: V Česku MSP tvoří 99,8 % aktivních podnikatelských subjektů (údaje z roku 2010). Představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti, kde si trvale udrţují podíl 60,9 % s mírnou tendencí k růstu. Na výkonu podnikatelské sféry se MSP podílí více neţ polovinou. Jejich vyprodukovaná přidaná hodnota v Česku dosahuje 54,0 %. Od roku 2005 MSP zaznamenávají nepřetrţitý nárůst v exportu Česka, na kterém se aktuálně podílí více neţ polovinou, tedy 51,3 %. Podíl na celkovém dovozu v roce 2010 dosáhl 56,1 %. Nejvyšší účetní hodnoty produkují MSP v odvětví průmyslu a dále ve sluţbách a obchodu. 26 Před vstupem Česka do EU převaţovaly kvantitativní aspekty rozvoje malého a středního podnikání. Po vstupu muselo podnikání v ČR obstát v konkurenci na lokálním, národním i mezinárodním trhu, tzn. bylo nutné poznat a flexibilně reagovat na podnikatelské příleţitosti. Proto v současné době převaţuje kvalitativní posilování MSP nad kvantitativním. Vizí Koncepce rozvoje malého a středního podnikání na období pro sektor MSP je zajistit konkurenceschopnost sektoru MSP působících na území Česka a tím zachovat a podpořit další rozvoj schopností těchto podniků vytvářet nová pracovní místa, ovlivňovat ekonomický růst a vyrovnávat disproporce v rozvoji jednotlivých regionů MATĚJKOVÁ, J., Podpora podnikání s důrazem na malé a střední podniky. Praha, MMR ČR. [cit ]. Dostupné na: 77c285cf6119/MMZ_2012_04_MSP_d180a085-fb f-77c285cf6119.pdf 27 Koncepce rozvoje malého a středního podnikání MPO ČR. [cit ]. Str. 10. Dostupné na:

31 1.2.2 Podpora podnikání v oblasti cestovního ruchu v České republice Ústředním orgánem státní správy pro věci cestovního ruchu je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR). Vzhledem k tomu, ţe CR bývá často charakterizován jako průmyslové odvětví národního hospodářství, dotýká se všech oblastí činnosti státu, a je tudíţ propojen s činnostmi většiny ministerstev. Např. rozvoj CR působí na stav ţivotního prostředí (MŢP), dopravní infrastrukturu dostupnost jednotlivých pro cestovní ruch zajímavých oblastí (MD), stav kulturních památek důleţité pro atraktivitu oblastí (MK), přípravu příslušných odborníků studium, semináře, (MŠMT), dostupnost potřebné zdravotní péče (MZ), velký význam má i propagace CR v zahraničí a spolupráce s mezinárodními organizacemi (MZV). 28 Hlavní oblasti aktivit MMR v oblasti cestovního ruchu: metodická a koordinační činnost v oblasti CR, koncepční činnost (Koncepce státní politiky CR na období a nyní jiţ na období , Konsolidovaný plán podpory cestovního ruchu ), podpora nosných forem cestovního ruchu vytváření a realizace systému národních produktů, vytváření a realizace marketingu, propagace a prezentace, mezinárodní spolupráce účast v mez. organizacích UNWTO, v rámci EK (TAC a SANCO), V4, CEI, OECD ), 29 podpora výzkumných aktivit nejčastějšími partnery jsou vysoké školy, ČSÚ, regionální agentury, zavádění inovací účast na propagačních akcích a veletrzích odborné programy veletrhů GO, Regiontour a Holiday World, expozice, odborné přednášky informační a statistické aktivity (Ročenka CR, statistiky CR, analýzy CR, ), zpracování dílčích studií, různé podpůrné a koordinační aktivity rozvoj partnerství veřejné správy, profesních sdruţení, vzdělávacích institucí a odborné veřejnosti MMR ČR. [cit ]. Dostupné na: 29 UNWTO = Světová organizace cestovního ruchu (Union of Official Travel Organizations), TAC = Poradní výbor pro cestovní ruch (Tourism Advisory Committee), SANCO = pracovní skupina na ochranu spotřebitele (General Secretariat of the Council), V4 Visegrádská čtyřka (European Quartet - Slovensko, Maďarsko, Polsko, ČR), CEI = Středoevropská iniciativa (ČR zastupuje MZV), OECD = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj 30 GALVASOVÁ, I.; BINEK, Z. a kol. Z. Průmysl cestovního ruchu. Praha, Str. 192.

32 Důleţitým cílem ministerstva je vyuţít legislativní nástroje při vytváření podmínek pro rozvoj CR v České republice, pomocí jasných pravidel dosáhnout lepší ochrany spotřebitele a stanovit pravidla pro provoz cestovních kanceláří a agentur. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism (dále jen ČCCR) je státní příspěvkovou organizací se sídlem v Praze, kterou zřídilo MMR ČR (zaloţena ). Tato organizace koordinuje státní propagaci cestovního ruchu s aktivitami prováděnými podnikatelskými subjekty a rozvíjí střednědobou a aktuální strategii pro marketing produktů cestovního ruchu na domácím i zahraničním trhu. Cílem ČCCR je propagace České republiky jako destinace cestovního ruchu nejen doma, ale především v zahraničí. K dosaţení tohoto cíle plní dle svého statutu a v součinnosti s MMR ČR tyto hlavní úkoly v oblasti CR: zajišťování, podpora a koordinace marketingových aktivit, podpora všestranného rozvoje CR, příprava, organizace a provádění vzdělávací činnosti v oblasti CR, podpora tvorby produktů CR se šetrným přístupem k ţivotnímu prostředí, spolupráce s regiony v ČR (rozvoj, zatraktivnění), spolupráce s orgány státní správy a samosprávy, profesními organizacemi, peněţními ústavy, školami, výzkumnými a poradenskými institucemi a analogickými zahraničními institucemi, vytváření příznivého image turistické destinace "Česká republika" a její prosazování na domácím a zejména zahraničním trhu, stanovení a rozpracování prioritních produktů, charakteristických pro destinaci Česká republika, spolupráce s domácími i zahraničními médii, provádění informačního servisu a vytváření celostátního turistického informačního systému (národní informační portál CR), vydávání propagačních materiálů o ČR (v různých jazykových verzích), působení na českou veřejnost s cílem povzbudit vstřícné chování vůči zahraničním hostům a zdůraznění významu cestovního ruchu pro ČR, zakládání zastoupení v zahraničí a předávání informací o nabídce CR v ČR Statut příspěvkové organizace ČCCR CzechTourism. Dostupné na:

33 Nezastupitelnou úlohu v podpoře rozvoje CR mají také kraje. Jejich role je realizována prostřednictvím volených orgánů kraje, tj. zastupitelstva, rady kraje a hejtmana. Úkolem krajů v oblasti cestovního ruchu je především vytváření podmínek pro rozvoj CR na daném území, tzn. ţe plní především funkci koordinátora tak, aby všechny aktivity v oblasti CR byly maximálně vyuţity. Pro tyto účely jsou zpracovávány strategické dokumenty (programy rozvoje krajů) i dokumenty územního plánování (územně-plánovací dokumentace a územně-analytické podklady), v jejichţ rámci je problematika cestovního ruchu řešena. Existují ovšem i dokumenty tematicky zaměřené přímo na oblast cestovního ruchu, např. programy rozvoje cestovního ruchu, marketingové studie, generely apod. 32 Hlavní úkoly krajů v oblasti CR jsou dány Koncepcí státní politiky v oblasti CR. Organizace cestovního ruchu krajské (OCR) dříve pouţívaný termín destinační management (Destination Management Copany DMC) neodpovídal plně jejich činnosti. OCR by měly efektivně koordinovat činnosti všech zainteresovaných subjektu působících v regionu, měly by se pruţně přizpůsobovat změnám na trhu, tzn. odpovědnost za dosaţené výsledky by měla korespondovat s moţností tyto výsledky ovlivnit. Je proto důleţité, aby byly v OCR zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu. Většinou je zřizuje kraj, ale mohou to být i další subjekty, svazy či sdruţení, např. hospodářská komora, Asociace hotelů a restaurací apod. Aby rozvoj CR v regionu byl nekonfliktní, je nutná koordinace zájmu všech zainteresovaných. Mělo by být pravidlem, ţe kraj se bude více věnovat koncepčním a organizačním otázkám, zatímco krajská OCR by měla vykonávat konkrétní navazující činnosti. 33 Legislativní podpora podnikání v oblasti CR Nejdůleţitější právní předpis pro oblast cestovního ruchu je Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Zákon definuje, co je to zájezd, cestovní kancelář a cestovní agentura či zákazník. Dále především specifikuje podmínky vydání koncese a upravuje další povinnosti provozovatele cestovní kanceláře. Předpokladem pro poskytování cestovních sluţeb je existence samotného subjektu, tj. podnikatele. Dalším zákonem, bez kterého se CR 32 GALVASOVÁ, I.; BINEK, Z. a kol. Z. Průmysl cestovního ruchu. Praha, Str ČCCR CzechTourism. Alţbeta Királová. Vytváření organizací CR v turistických regionech [cit ]. Dostupné na:

34 neobejde, je Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (ve znění zák. č. 179/2006). Tento zákon určuje pro oblast CR tyto ţivnosti: cestovní kancelář, cestovní agentura a průvodcovská činnost v oblasti CR, činnost horských průvodců, hostinská činnost a volná ţivnost (ubytovací sluţby). 1.3 Podpora malých a středních podniků ze strany EU Evropská unie poskytuje širokou podporu evropským malým a středním podnikům. Ta je dostupná všem podnikatelům v různých formách, jako jsou granty, půjčky a v některých případech záruky buď přímo, nebo prostřednictvím programů řízených na vnitrostátní nebo regionální úrovni, jako jsou strukturální fondy Evropské unie. Malé a střední podniky mohou také těţit z opatření ve formě různých programů a podpor podnikání poskytovaných členskými státy EU. 34 V rámci Evropské unie lze asistenční systém malých a středních podniků rozdělit do následujících čtyř oblastí: - Programy EU - Strukturální fondy - Finanční nástroje EU - Podpora internacionalizace malých a středních podniků Programy EU Tyto podpory jsou většinou zaměřené na konkrétní oblasti například ţivotní prostředí, výzkum, vzdělání a inovace. Malé a střední podniky nebo jiné organizace mohou obvykle podat ţádost o projekt na základě výzvy vypisované v rámci příslušného programu, obvykle za podmínky, ţe předloţí projekty, které budou realizovány společně s partnery z dalších členských států, budou mít evropskou přidanou hodnotu a budou udrţitelné. V závislosti na programu mohou být ţadateli také podnikatelská sdruţení, obchodní skupiny a poskytovatelé technické podpory nebo konzultanti. Podpory jsou poskytovány na základě víceletých finančních rámců (rozpočtů EU). Současný víceletý rámec Evropské 34 EUROSKOP-ZPRAVODAJSTVÍ. [cit ]. Dostupné na: https://www.euroskop.cz/8368/3007/sekce/akce/podpora-eumalym-a-strednim-podnikum-pri-rozvoji-jejich-podnikani-a-vstupu-na-trhy-tretich-zemi/

35 unie běţí od roku 2007 do roku 2013 a zároveň probíhá příprava nových programů a podpor na období Dále uvádím vybrané programy včetně jejich stručného přiblíţení. 36 Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky, podporuje inovační činnosti, zajišťuje lepší přístup k finančním prostředkům a poskytuje sluţby na podporu podnikání v regionech. Podporuje efektivnější procesy zavádění a vyuţívání informačních a komunikačních technologií (IKT) a přispívá k rozvoji informační společnosti. Navíc podporuje zvýšené vyuţívání obnovitelných zdrojů energie a energetickou účinnosti. Je rozdělen na tři operační programy: - Program pro podnikání a inovace (EIP), - Program na podporu politiky informačních a komunik. technologií (ICT-PSP), - Program Inteligentní energie pro Evropu (IEE). Na program CIP navazuje v nadcházejícím období Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME). 37 Erasmus pro začínající podnikatele (Erasmus for young entrepreneurs) je částečně finančně hrazený přeshraniční výměnný pobyt pro podnikatele, který nabízí moţnost osvojit si znalosti a zkušenosti zahraničních podnikatelů. Integrovaný akční program pro celoţivotní vzdělávání (Integrated Action Programme in Lifelong Learning) na období je tvořen čtyřmi programy: COMENIUS, ERASMUS, LEONARDO DA VINCI a GRUNDTVIG, zahrnuje vzdělávací aktivity na niţších školských stupních, vysokých školách, vzdělávání dospělých a odborné vzdělávání. CULTUR E poskytuje granty na kulturní kooperační projekty a iniciativy s cílem stimulovat mezinárodní distribuci kulturní i umělecké produkce a podporovat přeshraniční mobilitu lidí pracujících v kulturním odvětví a mezikulturní dialog. MEDIA poskytuje granty malým a středním podnikům, které jsou aktivní v oblastech kinematografie a audiovizuální tvorby. 35 Podpora EU malým a středním podnikům při rozvoji jejich podnikání a vstupu na třetí trhy. [cit ]. Dostupný na: 36 Ibidem 37 Evropská komise. [cit ]. Dostupná na:

36 1.3.2 Strukturální fondy (SF) Strukturální fondy jsou nástroje regionální politiky EU. Peníze ze Strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). 38 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), z kterého jsou podporovány všechny investiční (infrastrukturní) projekty, např. výstavba silnic, ţeleznic, rozvoj a obnova sportovních areálů vyuţitelných pro cestovní ruch, regenerace zeleně, Druhým strukturálním fondem je Evropský sociální fond (ESF), ze kterého jsou podporovány neinvestiční projekty, jako např. speciální programy pro osoby se zdravotním postiţením; etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatelstva; rekvalifikace nezaměstnaných, tvorba inovativních vzdělávacích programů 39 Malým a středním podnikům tak Strukturální fondy nabízí řadu podpor, které mohou mít různé formy. Podpora se ke konečným příjemcům dostává přes tzv. operační programy, o jejichţ počtu a zaměření společně s implementační strukturou rozhodují jednotlivé členské státy Evropské unie po příslušné konzultaci s Evropskou komisí. V České republice funguje v období osm tematických operačních programů a sedm tzv. regionálních operačních programů. 40 Čerpání malých a středních podniků ze SF a Fondu soudrţnosti se stavem k předkládám v příloze 6. K finančním nástrojům EU, kterými podporuje financování malých a středních podniků s cílem usnadnit jejich zakládání a rozvoj, patří finanční a úvěrové instituce, banky a fondy. Smyslem těchto nástrojů je zvýšit jak celkové mnoţství finančních prostředků dostupných malým a středním podnikům, tak i úvěruschopnost finančních prostředníků. Finanční prostředky v rámci výše uvedeného Rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovaci se mimo jiné pouţívají k ručení za půjčky poskytované malým a středním podnikům finančními institucemi. Většina těchto finančních nástrojů včetně úvěrů pro malé a střední podniky je poskytována Evropskou 38 MMR ČR. [cit ]. Dostupné na: 39 MMR ČR. Národní referenční strategický rámec ČR [cit ]. Dostupný na: 40 Podpora EU malým a středním podnikům při rozvoji jejich podnikání a vstupu na třetí trhy. Str. 7. [cit ]. Dostupný na:

37 investiční bankou prostřednictvím národních finančních zprostředkovatelů, tedy národních komerčních bank nebo podobných finančních institucí. 41 Evropská unie se snaţí také podporovat internacionalizaci malých a středních podniků. V současné době vlna globalizace vyznačující se výrazným sniţováním překáţek obchodu a dopravních, komunikačních a informační nákladů otevírá velké moţnosti i za hranicemi Evropy. Pro mnohé malé a střední podniky však státní hranice stále představují významnou překáţku pro rozšiřování podnikání a tyto podniky jsou stále značně nebo dokonce zcela závislé na svých domácích trzích. Při internacionalizaci nejde však jen o vývoz zboţí. Důleţitými prvky k internacionalizaci moderních malých a středních podniků jsou také kupříkladu přeshraniční spolupráce, účast na prospěšných sítích spolupráce, vyhledávání konkurenceschopných vstupů nebo nové technologie Analýza vybrané turistické oblasti Kladské pomezí Stěţejním cílem diplomové práce je provést analýzu podnikatelského prostředí ve vztahu k moţnostem a podmínkám rozvoje cestovního ruchu ve vybrané oblasti. Jako dílčí cíl jsem si stanovil v prvé řadě popsat a zanalyzovat potenciál cestovního ruchu ve vybrané oblasti, tj. zjistit zda oblast disponuje vhodnými podmínkami pro rozvoj a podnikání v CR. Pro dané téma této práce jsem si vybral turistickou oblast (dále jen TO) Kladské pomezí, která je součástí turistického regionu Královéhradecko a zhruba koresponduje s územím okresu Náchod. Obrázek 1 Mapa Kladského pomezí 41 Podpora EU malým a středním podnikům při rozvoji jejich podnikání a vstupu na třetí trhy. [cit ]. Dostupný na: 42 Podpora internacionalizace malých a středních podniků. [cit ]. Dostupný na stránkách (soubor pdf) a

38 Zdroj: Oficiální stránky.[cit ]. Dostupné na internetu: - upraveno Větší pozornost věnuji její severní části podoblasti Broumovsko (jiţní část podoblast Náchodsko). Protoţe polovinu hranice této oblasti tvoří státní hranice s Polskou republikou a vzhledem k tomu, ţe příhraniční spolupráce je stále propagovaným tématem, zahrnu do analýzy turistického potenciálu i přilehlou oblast Polska Powiat Kłodzki a Powiat Wałbrzyski. Druhým dílčím cílem práce je posoudit funkčnost či nefunkčnost spolupráce podnikatelů v oblasti cestovního ruchu ve zvoleném regionu a přiblíţit jejich společné projekty. Pro splnění tohoto cíle se zaměřím pouze na severní část oblasti tj. na podoblast Broumovsko, která dle všech dostupných statistických výsledků je z celé oblasti Kladského pomezí ekonomicky nejchudší. Podporou podnikání v CR se zde zabývá Společnost pro destinační management Broumovska (SDMB), která byla zaloţena v roce 2009 městy Broumov, Teplice nad Metují, Meziměstí, Podnikatelským klubem Broumovska a Agenturou pro rozvoj Broumovska (podrobněji kapitola 2.5). 2.1 Základní charakteristika turistické oblasti Historie Kladského pomezí Oblast Kladského pomezí (tj. Broumovsko a Náchodsko) má velmi bohatou a dlouhou historii. V současnosti sousedí na severu a severovýchodě s Polskou republikou, z hlediska historického však toto sousedství existuje poměrně krátkou dobu, a to necelých 60 let. Území Kladského výběţku (polská strana) aţ do roku 1945 nebylo polským, ale pruským územím. Po skončení války v roce 1945 došlo v Polsku k obrovským územním změnám. Skoro jednu polovinu území Polska (na východě) zabral Sovětský svaz,

39 jako kompenzaci za to získalo Polsko Slezsko, západní Pomoří a jiţní část východního Pruska. Celkové nové území bylo asi o 1/5 menší neţ před válkou, mělo však širší přístup k moři s významnými přístavy v Gdaňsku a Štětíně. 43 Velmi podrobně se historií této oblasti zabývá F. Musil ve své knize Stručná historie státu Kladsko. 44 Aţ do konce 10. století směrem na východ od hranic českého státu neexistoval organizovaný státní útvar, coţ umoţňovalo tímto směrem rozšiřovat území. Po celou dobu století byly vedeny mezi českým a polským státem boje. Pozůstatkem toho jsou opevněná hradiště např. v Jaroměři (pevnost Josefov) a v Klodzku v místech dnešní pevnosti (Góra Forteczna), aţ sem sahalo v té době území českého státu. Do poloviny 13. století bylo území Kladského pomezí (ČR) a Kladského výběţku (Pl) velmi řídce osídleno. Bylo důleţité pouze pro svoji strategickou polohu, a to nejen jako území mezi dvěma velkými státními útvary, ale i jako oblast, kterou vedly velké obchodní stezky. Zmiňuje se o ní i kronikář Kosmas jako o bráně stráţné (dnes Branka přírodní průsmyk u Náchoda). Tímto průsmykem uţ od prehistorických dob vedla důleţitá obchodní cesta, která nesla jméno Kladská nebo Polská, spojovala Prahu s pohraničním hradem v Klodzku a pokračovala aţ k polskému Baltu. 45 Za vlády Přemysla Otakara II. ( ) započala kolonizace Broumovského a Kladského výběţku. Na osídlování se podíleli nejen čeští, ale především němečtí kolonisté, čímţ došlo k zesílení německého vlivu a výrazně německý charakter území se zde udrţel aţ do roku V době kolonizace patřilo na severozápadě ke Kladsku zpočátku také dnešní Broumovsko, takţe původní hranice byla přirozená, probíhala po hřebenu Broumovských stěn (mezi Broumovem a Policí nad Metují), které navazovaly na Stolové hory (PL). Ke kolonizaci území došlo i v oblasti Náchodska, protoţe to však bylo později, usídlili se zde převáţně čeští osadníci. Původně probíhala přirozená hranice po hřebenech Bystřických a Stolových hor. Při pozdějším odtrţení Broumovska a připojení Levína došlo k narušení přirozeného charakteru hranice. 46 Na soudobých mapách je Kladsko znázorněno jako součást zemí Koruny České aţ do roku Ke ztrátě Kladska došlo po nástupu Marie Terezie na trůn uhersko-český a Bedřicha II. na trůn pruský v roce Po několika bitvách a následných jednáních došlo k podpisu dohody o odstoupení Kladska a celého Slezska (kromě Opavska, Těšínska 43 RIEDL, J.; JIRÁSEK, Z. Rozpačité spojenectví. Československo-polské vztahy v letech Praha, MUSIL, F. Stručná historie státu Kladsko. Praha, Kol. autorů. Dějiny zemí koruny České I. Praha, Str Musil, F. Stručná historie státu Kladsko. Praha, 2007.

40 a Krnovska) Prusku. 47 Vazba Kladska na Čechy se začala uvolňovat a udrţovala se pouze v církevně správní oblasti (Kladsko zůstalo aţ do roku 1972 součástí praţské arcidiecéze). Po připojení k Prusku a následně prováděné germanizaci začalo v Kladském výběţku české obyvatelstvo ubývat a ve 20. století se zde udrţely jiţ jen zbytky těsně při české hranici. Ţivot na území Kladského pomezí byl průběţně zatěţován válečnými konflikty. Od husitských taţení přes třicetiletou válku, prusko-rakouskou (1866 u Náchoda), I. a II. světovou válku aţ po poválečný odsun německého obyvatelstva. 48 Následně byla část Kladského pomezí Broumovský výběţek, osídlena českými osadníky z vnitrozemí. Poválečné vztahy mezi Českou republikou a Polskem nebyly aţ do roku 1989 ideální. Vzhledem ke své geografické poloze stálo Kladské pomezí, především oblast Broumovska, na okraji zájmů politických reprezentací Geografická poloha, obyvatelstvo a sídelní struktura Oblast Kladského pomezí je součástí turistického regionu Královéhradecko společně s dalšími oblastmi Hradecko, Orlické hory a Podorlicko. Rozkládá se v severovýchodní části Královéhradeckého kraje a lze ji rozdělit na dvě podoblasti Broumovsko a Náchodsko. Turistická oblast bývá prezentována jako území s malebnými údolími řek, skalními hřiby, roklemi a labyrinty skalních měst. Broumovsko (tj. severní část oblasti Broumovský výběţek) leţí na česko-polské hranici mezi Krkonošemi a Orlickými horami. Z geografického hlediska se jedná o sníţeninu s členitým povrchem (pahorkatina) mezi těmito pohořími, která bývá odborně nazývána Sudetské mezihoří. Nachází se v ní i nejvyšší bod celé oblasti, a tím je Ruprechtický Špičák s 880 m n. m. v Javořích horách. Další známá pohoří v oblasti jsou Broumovské stěny (12 km dlouhý hřeben kvádrových pískovců mezi Broumovem a Policí nad Metují), Adršpašsko-teplické skály (světově unikátní skalní město), Ostaš (stolová hora 700 m n. m.), Jestřebí hory (Ţaltman 739 m n. m.). Obrázek 2 Mapa Broumovska 47 KNOLL, Vladislav. Osudy země kladské Dostupné na internetu: 48 Vzhledem ke svému příhraničnímu charakteru a zejména pak svým umístěním v oblasti přirozeného vstupu do českého vnitrozemí z polské strany mezi masívem Krkonoš a Orlických hor, se velice často stávala strategickým místem pro budování nejrůznějších obranných pozic a ochranných valů. objekty těţkého i lehkého vojenského opevnění jsou častým cílem turistů.

41 Zdroj: Pro svoji přírodní jedinečnost byla oblast Broumovska a Policka vyhlášena v roce 1991 Chráněnou krajinnou oblastí Broumovsko (rozloha 410 km2). Nachází se v ní 2 národní přírodní rezervace, 1 národní přírodní památka, 3 přírodní rezervace, 5 přírodních památek a 8 evropsky významných lokalit a 1 ptačí rezervace. Jiţní část oblasti Náchodsko má terén méně členitý, nachází se zde i nejníţe poloţené místo oblasti vesnice Vlkov (rozhraní bývalých okresů Náchod a Hradec Králové) s 255 m n. m. Z hlediska hydrologického spadá téměř celá část oblasti do povodí Labe, které ústí do Severního moře. Výjimkou je Broumovský výběţek, kde řeka Stěnava je v povodí Odry, která ústí do Baltského moře. Dalšími významnými vodními toky v oblasti jsou Metuje (Maršovské údolí, Peklo) a Úpa (Ratibořice). Díky čističkám odpadních vod mají výše uvedené toky vcelku dobrou jakost vody. V oblasti je i velmi dobrý stav podzemních vod, především severní část (Adršpašsko Toma Natura) patří k nejkvalitnějším vodním zdrojům v celé ČR. V jiţní části se nachází dvě ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů, a to v Hronově a Bělovsi. Na území Kladského pomezí je také zaevidováno 64 studánek a pramenů. 49 Podnebí v oblasti lze charakterizovat jako podhorské, tj. chladné. Kvalita ovzduší je relativně dobrá, bez velkých zdrojů znečištění. K výraznému zlepšení situace došlo po provedení plynofikace domácností. Výjimkou je okolí Jaroměře, České Skalice 49 Turistické noviny Kladského pomezí, Léto Studánky a prameny v Kladském pomezí. Str. 15

42 a Náchoda, kde je velká koncentrace osobní a nákladní dopravy, tudíţ je ovzduší znečištěno prachem, oxidem dusíku a oxidem uhelnatým. Dle údajů ČSÚ k je v Kladském pomezí (bráno jako okres Náchod) evidováno celkem 94 obcí, z toho se statutem města 11. Mezi větší města této oblasti patří Náchod, Jaroměř, Česká Skalice, Nové Město nad Metují, Hronov, Police Nad Metují, Broumov a Červený Kostelec. Počet obyvatel v oblasti je s ročním přírůstkem na 1000 obyvatel -2,12 % a hustotou osídlení 132 obyv./km 2. Míra registrované nezaměstnanosti je 7,34 % (oproti předchozím dvěma létům klesla), také počet osob pobírajících příspěvek v nezaměstnanosti na 100 uchazečů o zaměstnání je od roku 1995 nejniţší (30,1). 50 V této oblasti je i nejstarší a nejmladší bytový fond v rámci Královéhradeckého kraje. Nejstarší má Broumovsko 60,1 let, nejmladší je v Novém Městě nad Metují 43 let. 51 Specifickým problémem této oblasti především ve venkovských lokalitách jsou tzv. brownfields nemovitosti a pozemky, které ztratily své původní funkční vyuţití, nyní jsou opuštěné a chátrající. 2.2 Základní a doprovodná turistická infrastruktura Základní turistická infrastruktura, tj. ubytovací a stravovací zařízení a dopravní infrastruktura, je nezbytnou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu kaţdé turistické oblasti. Klíčovou pozici v rámci turistické infrastruktury zaujímají ubytovací zařízení. Také dopravní dostupnost a obsluţnost jsou významnými faktory ovlivňujícími rozvoj cestovního ruchu, a to z hlediska kvantity i kvality Ubytovací a gastronomická zařízení V Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období (Analytická část, str. 19) jsou vykazovány údaje za rok 2005 ze Statistické ročenky Královéhradeckého kraje V následující tabulce předkládám některé z nich pro porovnání s údaji ve Statistické ročence 2012, tj. k Tabulka 3 Vybrané údaje o CR v Královéhradeckém kraji a Kladském pomezí 50 ČSÚ. [cit ]. Dostupné na: 51 Program rozvoje KHK [cit ]. Dostupné na:

43 Vybrané údaje o cestovním ruchu v Královéhradeckém kraji Královéhradecký kraj Kladské pomezí Hromadná ubytovací zařízení celkem k Pokoje Lůţka Místa pro stany a karavany nebyl uveden Zdroj: Statistická ročenka Královéhradeckého kraje za rok 2006 a 2012 upraveno. V roce 2005 byl Královéhradecký kraj druhým v ČR s nejvyšším počtem hromadných ubytovacích zařízení a třetím s nejvyšším počtem lůţek. V přepočtu na rekreační plochu byl tehdy počet registrovaných ubytovacích zařízení ve srovnání s republikovou úrovní zhruba dvojnásobný. Struktura ubytovacích zařízení se od hodnot ČR v roce 2005 nijak významně nelišila, např. v kategorii hotely dosahovala 52,4 % podílu oproti 53 % v ČR. Významný rozdíl byl však u hotelů vyšší kategorie, a to 0,5 % oproti 2 % v ČR. Také podíl kempů je téměř poloviční (3,6 % oproti 6,3 % v ČR). Vyšší podíl byl u nespecifikovaných ubytovacích zařízení (apartmány, ubytování v soukromí, ubytování sezónního charakteru ). Ubytovací zařízení CR nebyla v Královéhradeckém kraji rovnoměrně rozmístěna. Nejvíce zařízení cestovního ruchu bylo v okrese Trutnov (téměř 70 %), vyplývá to z dominantního postavení Krkonoš v krajském cestovním ruchu. V případě míst pro stany výsadnímu postavení okresu Trutnov silně konkurovaly okresy Jičín a Náchod. 53 Při porovnání údajů za rok 2005 a 2011 lze konstatovat, ţe nedošlo v Královéhradeckém kraji ani v oblasti Kladského pomezí k ţádným převratným změnám v počtu či charakteru hromadných ubytovacích zařízení viz tabulka 4. Tabulka 4 Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) cestovního ruchu podle kategorie a turistických oblastí k v Kladském pomezí HUZ Celkem Hotely ***** Hotely, motely, botely **** Ostatní hotely Penziony Kempy Chatové osady a turistické ubytovny Nespecifik. zařízení 52 V tomto roce nebyly ještě zpracovány údaje za turistické regiony, ale za okresy zde okres Náchod. Je sice téměř totoţný s turistickou oblastí Kladské pomezí, ale údaje nelze přesně porovnat. 53 Statistická ročenka Královéhradeckého kraje za rok Dostupná na:

44 Zdroj: Statistická ročenka KHK Dostupná na: Upraveno. Turistická oblast Kladské pomezí má jiţ několik let zpracovaný přehled ubytovacích zařízení. Katalog kaţdoročně aktualizuje a vydává Branka o.p.s, 54 pro rok 2013 obsahuje celkem 117 nabídek. Coţ je nárůst o 13 zařízení oproti roku Po celém území Kladského pomezí je poměrně hustá síť gastronomických zařízení různých typů a kategorií. Vybírat lze opravdu ze široké škály: restaurace, jídelny, pohostinství, rychlá občerstvení, bary, noční bary, kavárny, vinárny, pivnice, motoresty, bufety, fast food. Co se kvantity týká, je nabídka ve vybrané oblasti velmi uspokojivá. Stejné hodnocení však nelze provést z hlediska kvality ne vţdy jsou nabízené sluţby na poţadované úrovni. V posledních letech došlo ke zlepšení sortimentu (většinou i kvality) občerstvení v motorestech a u čerpacích stanic. Rozšířila se i nabídka gastronomických specialit mezinárodní kuchyně. Mezi krajové speciality Broumovska patří: Pavlišovský řízek (klasický smaţený řízek s houskovým knedlíkem a kyselým zelím), kramfleky (tak se zde říká bramborákům), oukrop (jednoduchá a rychlá česneková polévka v mnoha variantách). Z regionálních produktů lze doporučit piva z pivovaru v Olivětíně (Opat), dále pak sýry z kravského, kozího či ovčího sýra (Teplice nad Metují a Šonov u Broumova), velmi dobře je hodnocen i polický chléb seznam certifikovaných produktů příloha Turistická informační centra (dále jen IC) V oblasti Kladského pomezí je celkem 14 IC. Z toho 4 z nich mají webové stránky na oficiálních stránkách města Hronov, Jaroměř, Červený Kostelec a jedno z IC v Broumově, 10 má pak samostatné webové stránky. Největší počet IC v jednom městě je v Broumově, a to celkem 3. Jedno z nich je česko-polské IC, a přestoţe je téměř polovina hranice oblasti totoţná se státní hranicí s Polskem, je jediné tohoto druhu, a to jak na české, tak i polské straně. Na obrázku 3 je graficky znázorněno rozdělení působnosti výše uvedených IC v oblasti Kladského pomezí. 54 Elektronickou verzi katalogu lze také nalézt na www: filemanager/files/ke_stazeni/katalog_ubytovani/ubytovani-kladske-pomezi-2013.pdf

45 Obrázek 3 Rozdělení působnosti informačních center v Kladském pomezí Zdroj: Oficiální stránky Svazu cestovního ruchu Branka, o.p.s. [cit ]. Dostupné na internetu: Seznam hlavních IC v Kladském pomezí: Adršpach, Dolní Adršpach 26, Adršpach, Broumov (česko-polské infocentrum), Mírové náměstí 104, , Broumov, Opočenského 70, Broumov, Broumov (RIC Broumovska), Klášterní 1, Broumov, Červený Kostelec, Česká Skalice, Husovo náměstí 51, Česká Skalice, Hronov, Náměstí ČSA 500, Hronov, Jaroměř, Náměstí ČSA 16, Jaroměř, Malé Svatoňovice, Náměstí Karla Čapka 147, Malé Svatoňovice, Náchod, Kamenice 144, Náchod,

46 Nové Město nad Metují, Na Zadomí 1226, Nové Město nad Metují, Police nad Metují, Masarykovo nám. 98, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Horní 13, Teplice nad Metují, Úpice, Dr. A. Hejny 133, Úpice, Na polské straně hranice v oblasti Dolního Slezska (Dolny Śląsk), tj. v oblasti od Frýdlantu po Javorník, je evidováno celkem 37 infocenter (informacje turystyczne IT) 55. Z celkového počtu jich pouze 6 leţí ve větší vzdálenosti neţ 50 km od hranice s ČR, zbylých 31 je v oblasti přiléhající k hranici s ČR. V bezprostřední blízkosti oblasti Kladské pomezí je na polské straně rozmístěno celkem 5 informačních center, tento počet lze povaţovat za dostačující. Při mém předchozím sledování (2010) jsem zjistil, ţe většina IC na české i polské straně nabízí pouze standardní sluţby, tj. informační letáky, mapy, drobné propagační předměty, pohlednice, nabídky ubytování a stravování v dané oblasti, informace o dané oblasti Dále chyběla provázanost mezi IC v oblasti, tzn. ţe poskytování informací o vzdálenější části regionu bylo pro některá IC jiţ problematické. Také jazyková vybavenost pracovníků byla slabší a úroveň webových stránek IC byla značně rozdílná. Při současném průzkumu jsem došel k následujícím zjištěním: Zlepšila se jazyková vybavenost většiny pracovníků IC pozitivní je i zjištění, ţe kromě angličtiny a němčiny lze získat informace i v polštině coţ ještě před nedávnem nebylo. Na polské straně je poskytování informací v češtině většinou stále problematické. Zlepšila se také úroveň webových stránek. Kromě 1 infocentra jsou stránky všech pravidelně aktualizovány, obsahují mnoţství aktuálních informací o turistických zajímavostech regionu, dále o kulturních, sportovních a společenských akcích v oblasti. Zlepšila se i estetická úroveň webových stránek. 55 Polska Organizacja Turystyczna: V roce 2008 připravili odborníci na rozvoj turistického ruchu (Wojciech Fedyk, Arkadiusz Dołęg, Piotra Gryszela) dokument Koncepcja E-turystyki na Dolnym Śląsku pro zemskou vládu. Zpráva upozorňuje na fakt, ţe IT nejsou řízena centrálně chybí konsolidace propagačních aktivit, coţ má velmi často negativní dopad na kvalitu a rozsah jejich činností..dostupné na internetu:

47 Došlo k rozšíření nabídky v oblasti informačních materiálů mapy, průvodce, audioprůvodce Prodlouţila se otevírací doba IC (většinou bez polední pauzy, včetně víkendu). Ve většině IC je také k dispozici počítač s připojením na internet, moţnost kopírování a skenování, některá nabízejí i tisk fotografií z datových médií nebo zálohování dat z digitálních fotoaparátů na CD-ROM. Některá IC zajišťují i sluţby v oblasti zapůjčování sportovně turistických potřeb: hole Nordic Walking, jízdní kola + příslušenství Celkově lze povaţovat počet turistických informačních center na české i polské straně ve sledované oblasti za poměrně vysoký. V posledních třech letech se úroveň poskytovaných sluţeb především na české straně podstatně zlepšila a má stále stoupající tendenci. Mírné zlepšení lze zaznamenat i na polské straně Dopravní infrastruktura Z celého Královéhradeckého kraje je dopravní infrastruktura nejhorší právě v oblasti Kladského pomezí. Vzhledem k tomu, ţe kvalita dopravní infrastruktury ovlivňuje hospodářskou a sociální přitaţlivost oblasti, je to pro rozvoj cestovního ruchu velmi negativní skutečnost. Dopravní dostupnost a obsluţnost většiny území neodpovídá průměrnému standardu, nevyhovující je technický stav především regionální silniční sítě (silnice II. a III. tříd včetně místních komunikací), coţ komplikuje dopravu v území a sniţuje investiční aktivitu regionů a měst, a tím i jejich konkurenceschopnost. Neodpovídá to také dopravním potřebám, tj. bezpečnosti silničního provozu, ochraně ţivotního prostředí Především v oblasti Broumovska je dopravní dostupnost i obsluţnost velkým problémem. Kritická je v tomto ohledu dosaţitelnost místa pracoviště jak veřejnými, tak i soukromými dopravními prostředky, dále je i ztíţený přístup ke školám, obchodům, sociálním, zdravotnickým a rekreačním zařízením. O tom, ţe se jedná opravdu o oţehavou záleţitost, svědčí i fakt, ţe rozvoj a revitalizace dopravní infrastruktury je v plánech rozvoje od ministerstva dopravy Dopravní noviny. Týdeník pro dopravu a logistiku. Praha Prioritami ministra dopravy jsou dokončení dálnic D1 a D11 a modernizace koridorů. Dle slov ministra dopravy: Česká republika má šanci v příštím rozpočtovém období mezi roky 2014 aţ 2020 získat na dopravní stavby z evropských fondů aţ 100 miliard Kč. Z toho 80 miliard Kč má jít z kohezních fondů, dalších asi 20 miliard Kč pak pravděpodobně prostřednictvím programu CEF (Connecting European Facility).

48 přes Královéhradecký kraj a Euroregion Glacensis aţ po města a obce regionu, dobrovolné svazky měst a obcí i provozovatele veřejné dopravy, Mezi hlavní problémy v Kladském pomezí patří otázka tranzitní dopravy v Náchodě. Město se jiţ řadu let potýká s obrovskými dopravními problémy, denně se po mezinárodním tahu (E64) z Prahy přes Hradec Králové do polského Klodzka valí dlouhé kolony kamionů. Jako velmi nadějné řešení pro město se v předchozích letech jevilo odklonění tranzitní dopravy. Jednalo se o projekt na výstavbu D11 v úseku Hradec Králové Jaroměř Trutnov státní hranice. Na polské straně pak návaznost na rychlostní komunikace S3, tj. od státní hranice Lubawka Legnice s napojením na dálnici A4 (Wroclaw Katowice Krakow) 57. Polská strana měla velký zájem na výstavbě v souvislosti s pořádáním fotbalového mistrovství Evropy v roce 2012, a přestoţe se realizace výstavby alespoň na polské straně jevila jako reálná, vyskytla se velká řada problémů na obou stranách a projekt zůstal i nadále ve fázi přípravy. Je tedy velmi pravděpodobné, ţe se realizace v dohledné době neuskuteční. Jak jsem zjistil na MěÚ v Náchodě (stavební odbor) podniká Město Náchod samostatné kroky k vyřešení neuspokojivé dopravní situace a má vypracované dvě varianty obchvatu města. Druhým problematickým místem v dopravní infrastruktuře Kladského pomezí je Broumovsko. Broumovský výběţek spojuje s ostatním územím Čech hlavní silnice II/303, která je jedinou spojnicí mezi Náchodem a Broumovem. V úseku mezi Policí nad Metují a Broumovem zdolává silnice Broumovské stěny v místě zvaném Pasa, především v zimě bývá tento úsek z hlediska sjízdnosti značně problematický. V letošním roce zahájil Královéhradecký kraj její rekonstrukci, jedná se o cca čtyřkilometrový nejvíce nebezpečný úsek. Komunikace se zde rozšíří a vzniknou další stoupací pruhy. Většinu nákladů by měla pokrýt dotace z Evropské unie, akce byla vysoutěţena na 94 milionů Kč. Cestování z Náchoda do Broumova by se mělo stát alespoň v tomto úseku pohodlnější a především bezpečnější. Geografická poloha Broumovska (tj. Broumovský výběţek), která se donedávna pro svoji perifernost jevila jako značně nevýhodná, by se v souvislosti s podporou příhraniční spolupráce mohla stát pro oblast prospěšnou. Jde o to, aby státní hranice přestala být překáţkou v rozvoji regionu. Komplexní řešení dopravní situace Kladského 57 Dálnice a rychlostní silnice v Polsku jsou součástí národní silniční sítě. K zde bylo 1342 km dálnic a 1106 km rychlostních silnic. Polské dálnice se značí písmenem A, rychlostní silnice se značí písm. S

49 pomezí a přilehlého polského pohraničí by mohlo odstranit problémy na obou stranách, a to nejen v oblasti dopravy, ale i v rozvoji cestovního ruchu, obchodu V pátek 21. září 2012 jsem se zúčastnil konference v broumovském infocentru, kde byla zveřejněna a projednávána studie řešící dopravní situaci v Kladském pomezí a přilehlém polském příhraničí. Jedná se o společný projekt Brána k sousedům, který navrhuje moţná koncepční řešení dopravního propojení příhraničních regionů. Studie předkládá moţná řešení v silniční, ţelezniční, cyklistické dopravě a cykloturistice. Hlavním cílem studie je dlouhodobý efekt ve funkčnosti dopravy z hlediska obsluţnosti a dopravního napojení, dále pak optimalizace vnitřních dopravních vazeb, eliminace konfliktů tranzitní silniční dopravy, obnovení významu ţelezniční dopravy, doplnění a propojení sítě cyklostezek a turistických cyklotras S tímto je samozřejmě spojené i zlepšení podmínek pro ekonomickou činnost, posílení území z hlediska rozvoje cestovního ruchu a obnova vazeb mezi Českou republikou a Polskem. Přestoţe jsme jiţ několik let v rámci EU součástí Shenghenského prostoru, nelze státní hranici mezi ČR a Polskem přecházet kdekoliv a pohybovat se po území libovolně, tzn. mimo vyznačené turistické stezky, cyklotrasy, lyţařské trasy Velkou část území Kladského pomezí tvoří Chráněná krajinná oblast Broumovsko, na kterou bezprostředně navazuje polský Národní park Góry Stolowe na obou stranách státní hranice tedy platí národní zákony o ochraně přírody tak, aby nedošlo k narušení ekologické rovnováhy či poničení chráněných porostů. Toto omezení platí pro pěší, cyklisty, lyţaře, vozíčkáře a samozřejmě pro automobilovou dopravu, ne všechny přechody jsou pro motoristy vhodné. V oblasti Kladského pomezí jsou cekem tři silniční hraniční přechody pro mezinárodní přepravu. Dva z nich mají omezení nákladu do 6 tun, jeden je bez omezení. Náchod Kudowa Zdroj (pro všechny druhy přepravy), Meziměstí (Starostín) Goliňsk (Mieroszów, s omezením do 6 tun), Otovice u Broumova Tłumaczów (s omezením do 6 tun). Pro osobní automobilovou dopravu byl nově otevřen (2011) přechod Zdoňov Laczna, komunikace je nově vybudovaná, pro automobily však velmi úzká a je nutné dbát zvýšené opatrnosti. V současné době vzrůstá tlak z podnikatelského prostředí na udělení výjimek pro nákladní přepravu v rámci regionální spolupráce.

50 Mimo automobilovou dopravu lze přejít státní hranici ve sledované oblasti celkem na cca 16 místech. V příloze 8 předkládám oficiální seznam těchto míst a na obrázku 4 pro oblast Broumovska i grafické znázornění některých z nich na mapce. Obrázek 4 Mapa hraničních přechodů v oblasti Broumovska Zdroj: V posledních letech se v souvislosti se zlepšením dopravní infrastruktury v regionu stále více mluví o posílení a obnovení ţelezniční přepravy. Oblastí Kladské pomezí vede totiţ ţelezniční trať č. 026 Týniště nad Orlicí Náchod Meziměstí Broumov Otovice (původně trať vedla aţ do Polska). Přestoţe je poslední úsek jiţ několik let mimo provoz, umoţňuje trať propojení Kladského pomezí s dalšími městy kraje a také navazuje na další celostátní a regionální dráhy, a to v Teplicích nad Metují trať č. 047 do Adršpachu a Trutnova a ve Václavicích trať č. 033 do Starkoče s přímou vazbou do Trutnova, Jaroměře a Hradce Králové. Ţelezniční propojení s Polskem je z Kladského pomezí pouze ze stanice Meziměstí mezinárodní trať ve směru Wałbrzych. Donedávna slouţila pro nákladní dopravu, v únoru 2013 však došlo ke zrušení nákladních přeprav z důvodu nízké vytíţenosti (ţelezniční doprava byla přesměrována na upravené ţelezniční koridory). Došlo také k několika pokusům nahradit automobilovou a autobusovou dopravu obnovením osobní ţelezniční dopravy mezi oběma zeměmi. Jednalo se například o pravidelný spoj Meziměstí Mieroszow. Bohuţel nebyl vyuţíván ani z polské, ani z české strany. V současnosti slouţí občas jako výletní spoj při různých slavnostních

51 příleţitostech, o víkendech Důvodem malého zájmu bylo nedostatečné propojení s ostatními spoji i autobusovou dopravou na obou stranách. Dopravní studie Brána k sousedům předkládá návrh ţelezničního okruhu: Meziměstí Mieroszów Boguszów Gorce (Wałbrzych) Jedlina Zdrój Gluszyca Nowa Ruda Ścinawka Górna Tlumaczów Otovice Broumov Meziměstí. Okruh by vedl kolem masivu Javořích hor z obou stran hranice a v téměř celém rozsahu by kopíroval vnitřní silniční okruh. Tím by se zvýšila jeho atraktivita i vyuţitelnost z hlediska kombinované dopravy ţeleznice+silnice a ţeleznice+cyklo (pěší) doprava. Města a obce v Kladském pomezí jsou součástí území, na kterém je zaveden systém integrované regionální dopravy (IREDO) koordinované z pozice kraje. Z hlediska polohy a dopravní dostupnosti v souvislosti s podporou cestovního ruchu lze konstatovat následující: Oblast Kladské pomezí je vhodným tranzitním územím pro nejkratší spojení mezi Varšavou a Prahou (silniční i ţelezniční) jiţ v dávné minulosti zde byla obchodní stezka. Jedná se o turisticky atraktivní oblasti ČR a Polska, která jsou vzájemně velmi dobře přístupné díky rozsáhlé síti komunikací zejména 2. a 3. třídy velký počet silnic má však nekvalitní povrch a je nutno respektovat nařízení CHKO a NP. V oblasti je hustá síť ţelezničních tratí a dlouhá tradice ţelezniční přepravy v současnosti však v útlumu. Oblast nabízí reálnou moţnost propojení příhraničních regionů silniční i ţelezniční infrastrukturou. Tím by došlo k odstranění dlouhodobé izolovanosti území způsobené historickou neprostupností státní hranice a pouze jednou páteřní komunikací vedoucí z českého vnitrozemí. Proto je o rozvoji regionu Kladské pomezí z hlediska dopravní infrastruktury (následně i CR) zájem na všech úrovních řízení: od euroregionu aţ po místní samosprávy, včetně podnikatelských subjektů. Turistická oblast nabízí vysoký počet atraktivních cílů a příhodný terén pro cykloturistiku = důleţitým úkolem bude napojení místních cyklistických tras na regionální a republikovou síť a rozvoj česko-polské spolupráce. Vzhledem k atraktivitě oblasti na české straně CHKO Broumovsko a na polské NP Góry Stołowe je oblast doslova rájem pro pěší, lyţaře, speleology, milovníky jízdy na koni a horských kolech, příznivce odpočinku na venkově, nadšence horolezectví i sjíţdění vodních toků. Je velmi důleţitá citlivá rovnováha

52 mezi ochranou krajiny a vyuţitím oblasti pro komerční účely. Jakékoli vybočení by mohlo mít za následek buď poničení přírodní jedinečnosti, nebo naopak utlumení rozvoje CR Sportovně rekreační a relaxační zařízení V Kladském pomezí je celkem 6 funkčních umělých koupališť Náchod, Hronov, Teplice nad Metují, Police nad Metují, Jaroměř a AQUA LAND Meziměstí. Posledně jmenované je nově zrekonstruovaným plaveckým areálem (vyhřívaný bazén, masáţní trysky, tobogán, skluzavka + víceúčelové sportoviště). Ostatní koupaliště mají klasické vybavení. Kryté bazény jsou ve městech Náchod a Nové Město nad Metují. Aquapark Wodny Swiat v polském příhraničním městě Nowa Ruda nabízí nadstandardní moţnosti vyţití. V oblasti jsou dále tři přírodní koupaliště rybníky Špinka a Brodský u Červeného Kostelce a vodní nádrţ Rozkoš u České Skalice (windsurfing, půjčovna loděk, šlapadel i motorového člunu, rybolov). Další sportovní zařízení v oblasti: Golf a minigolf si lze zahrát v Jaroměři, České Skalici, Pavlovicích a Broumově. Vyhlídkové lety nabízejí letiště v Broumově, Novém Městě nad Metují, Velkém Poříčí a Jaroměři (zde i paravýsadky). Projíţďky na koních (parkur, drezůra ) nabízí v oblasti cca 12 jezdeckých stájí. Bowlingové dráhy, ricochet a squash nabízejí i menší města. Lanová centra a parky lze nalézt cca na 3 místech oblasti (Janovičky u Broumova, Adršpach a Kudowa Zdroj). Zimní stadiony Náchod, Jaroměř, Nové Město nad Metují. Lyţařské vleky severní (severovýchodní) část Kladského pomezí (cca 11 míst). Solné a solno-jodové jeskyně jsou ve větších městech (cca 6 v oblasti). Wellness, fitness, masáţní salony, sauny jsou v oblasti zastoupeny v poměrně velkém mnoţství a jsou rovnoměrně rozmístěny po celém území Nedaleko Náchoda se nacházejí tři lázeňské komplexy, které patří k největším v Polsku. Jedná se o komplex kladských lázní, ke kterému patří tři známá lázeňská města: Kudowa Zdroj, Duszniki Zdroj a Polanica Zdroj. Dále jsou to komplexy lázní Lądek Zdroj Długopole Zdroj a lázní Szczawno Zdroj Jedlina Zdroj. Dobré klimatické podmínky a výhodná poloha je činí velmi vhodnými místy pro rekreaci, rehabilitaci a lázeňskou léčbu. I v Kladském pomezí má lázeňství svoji tradici. Lázně Velichovky zahájily svou první lázeňskou sezónu jiţ v roce Vysoká úroveň sluţeb a příjemné prostředí nezklame ani náročné hosty.

53 2.2.5 Kulturně-historická zařízení Hrady, zámky a církevní památky zmiňuji v kapitole Divadla, muzea, galerie, knihovny, kulturní domy, disko kluby se nacházejí v kaţdém městě oblasti. Proto dále uvádím výčet jen těch nejzajímavějších kulturně- historických zařízení: Rodný dům Aloise Jiráska (roubenka) a Jiráskovo muzeum v Hronově. Muzeum Boţeny Němcové a Barunčina škola (Česká Skalice). Muzeum bratří Čapků, Malé Svatoňovice. Umělecko-průmyslové muzeum muzeum textilu = jediné české muzeum specializované na historii textilní výroby (Česká Skalice). Muzeum parních lokomotiv, Jaroměř. Muzeum historických motocyklů, Šestajovice. Muzeum historické hasičské techniky, Velké Svatoňovice. Vojenské historické stavby na polské straně: - Pevnost v Klodzku, - Pevnost Stříbrná Hora (Twierdza Srebrna Góra) příloha 9, - Osówka a Walim podzemní komplexy (Góry Sowie). 59 Nejznámější vojenská historická opevnění: 60 - Dělostřelecká tvrz Dobrošov u Náchoda, - Pěchotní srub Březinka u Náchoda, - Pevnost Josefov, Jaroměř, - Bunkrová linie v Jestřebích horách, - Laudonovy valy v Broumovských stěnách Technické památky (ČR) např. dřevěný most u Havlovic, středověký kamenný most v Jaroměři, pozdně barokní mlýn na řece Stěnavě v Otovicích, panská kovárna s původním vybavením v Polici nad Metují, mandl a vodní mlýn v Ratibořicích, Mlýn Dřevíček a muzeum (příloha 10) 59 Poslední, hlavní a nejrozsáhlejší Hitlerovo sídlo, postavené v Dolním Slezsku. Práce byly zahájeny v polovině roku 1943, vznikl zde systém betonových chodeb, opevnění a hal. Účel prací byl udrţován v tajnosti. Názory se různí - mělo to být tajné sídlo Adolfa Hitlera nebo se zde stavěly haly pro podzemní zbrojovky, kde se měly vyrábět tajné zbraně. Práci vykonávali dělníci a vězni z koncentračního tábora Gross-Rosen. 60 Raritou je také pás souvislého opevnění z let , který se táhne od Krkonoš aţ po Ostravu. Záměrem bylo vybudovat obrannou linii ţelezobetonových objektů na ochranu hranice tehdejší Československé republiky, nejsilnější opevnění byla vybudována na severní hranici na ochranu před tehdejším německým Slezskem, právě v oblasti Kladského pomezí. Zpřístupněné jsou pevnosti Hanička a Skutina v Orlických horách, Dobrošov u Náchoda a Babí u Trutnova.

54 Další památky (PL) Skanzen Kudowa Zdrój (stálá expozice lidové architektury z oblasti Sudet); Kaple lebek Czermna (uchovává aţ lebek zřejmě ze Slezských válek); Zlatý důl (Złoty Stok) patří k největším turistickým atrakcím Dolního Slezska; Šikmá věţ v Zabkowice Slaskie Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, ţe oblast Kladského pomezí nabízí opravdu širokou škálu zařízení pro kulturní i sportovní vyţití. 2.3 Turistická nabídka oblasti Přírodní podmínky a ţivotní prostředí Nejenom oblast Kladského pomezí, ale i okolní oblasti jsou z hlediska přírodních atraktivit, a tedy i z hlediska rozvoje CR, velkým lákadlem. Na severozápadě se rozprostírá pohoří Krkonoš (Krkonošský národní park KRNAP), na východě pak Orlické hory a Jeseníky. Mezi těmito pohořími v severní části samotného území Kladského pomezí je Chráněná krajinná oblast (CHKO) Broumovsko, tzv. vrchovinného typu. Také na polské straně je celá řada dominantních horských pásem Soví (Sowie), Stolové (Stołowe), Orlické a Bystřické (Bystrzyckie) hory. I zde se nacházejí národní parky a chráněné krajinné oblasti, např. Soví hory (Góry Sowie) s národním parkem Park Krajobrazowy Gór Sowich, a Góry Stołowe s NP Park Narodowy Gór Stołowych. Pestré přírodní podmínky na obou stranách hranice vytvářejí velmi příznivé prostředí pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Z turistického hlediska jsou horská území zajímavá pro rozvoj zimních sportů i letní turistiky. Rozmanitost a mnoţství přírodních atraktivit, vysoká kvalita ţivotního prostředí, chráněné krajinné oblasti a národní parky vytváří dobré předpoklady především pro rozvoj venkovské turistiky. Nejznámější a také nevyhledávanější přírodní atraktivitou jsou Adršpašsko-teplické skály, jedná se o největší a nejdivočejší pískovcové skalní město ve střední Evropě Krása skalního města byla odhalena jiţ v 18. stol., stalo se tak díky rozsáhlému poţáru, který zničil okolní vegetaci a odhalil bizardní skalní útvary. Jedinečná krása skalního města přitahovala hned od počátku velké mnoţství turistů.

55 Obrázek 5 Mapa Adršpašsko-teplického skalního města Zdroj: Skalní město má neopakovatelné kouzlo ve všech ročních obdobích. Pro svoji unikátnost vzácného přírodního úkazu, zde byla jiţ roku 1933 vyhlášena Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály, čítající 1771 hektarů. Rezervace se rozprostírá v tzv. trojúhelníku mezi obcemi Adršpach, Teplice nad Metují a vrcholem Čáp nad vsí Skály. 62 Většina pojmenování místních skalisek pochází z 18. století. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Krakonošova lenoška, Dţbán nebo Sloní náměstí přílohy 11 a 12. Oblast adršpašského skalního města je unikátní i podzemní vodou, která je nejkvalitnější ve střední Evropě. Vodní zdroj je natolik silný, ţe zásobuje nejen celý přilehlý kraj, ale v podobě stolní vody Toma Natura i celou Českou republiku. V Adršpašských skalách také pramení řeka Metuje. Z vysoko poloţeného jezírka pak vytéká prudkým vodopádem a pokračuje do údolí. Projíţďka lodí po jezírku je povaţována za velmi romantickou, pro děti je pak zajímavá především pro vtipný komentář převozníka, který sděluje zaručené informace, např. jména všech vodníků a jiných příšer, které jezírko obývají, kolik lodiček s turisty se na jezírku jiţ převrátilo, kolik lidí se utopilo 62 Kompletí turistický servis pro regiony České Švýcarsko a Východní Čechy. [cit ]. Dostupný na internetu:

56 Obrázek 6 Pohlednice Adršpašsko-teplických skal z roku 1899 Zdroj: Jako další turisticky přírodně zajímavá místa v Kladském pomezí doporučuji: Broumovské stěny (NPR od roku 1956) zhruba 12 km dlouhý zalesněný hřeben je místy jen několik metrů široký. Stěny jsou volně přístupné několika turistickými trasami a jsou oblíbené díky svým skalním útvarům, roklím, vyhlídkám a klidu. Vyhledávanými turistickými cíli jsou barokní kaple, dřevěná chata Hvězda a tzv. skalní hřiby nedaleko obce Slavný (přílohy 13 a 14). Javoří hory uzavírají Broumovskou kotlinu na severu (hranice s PL). Nejvyšším vrcholem je Ruprechtický Špičák (880 m) s rozhlednou cca 30 m vysokou s kruhovým výhledem na české i polské území Broumovské stěny, Krkonoše, Góry Sowie, Góry Stołowe, Orlické hory atd. Rekreačním a lyţařským střediskem je osada Janovičky (přílohy 15 a 16). Jestřebí hory s nejvyšším vrcholem Ţaltmanem (739 m) ohraničují na západě Broumovskou kotlinu (hranice s PL). Je zde ideální terén pro cyklovýlety a výlety na běţkách. Po délce celého hřebenu je rozmístěna řada pěchotních srubů předválečného těţkého čs. opevnění.

57 Ostaš, stolová hora (700 m), která je opředena řadou pověstí. Celoročně volně přístupné jsou skalní labyrinty Horní a Dolní a tzv. Kočičí hrádek 63 oblíbené místo horolezců příloha 17. Údolí Peklo, romantické hluboké údolí s kamenitým korytem řeky Metuje u Nového Města nad Metují se známou výletní restaurací ve stylu dřevěných lidových staveb s postavami čertů. V kterémkoli ročním období a za kaţdého počasí je údolí vyhledávanou lokalitou pro fotografy. Vyhlídková místa na skalách oblast Broumovských stěn (Hvězda, Supí koš, Koruna, Boţanovský Špičák), Ostaš, Bischofstein (zřícenina hradu Skály), vrchol Čáp u Teplic n. Metují, pozůstatky hradu Střmen (Teplické skály). Většinu výše uvedených přírodních atraktivit lze shlédnout formou virtuální prohlídky na turistických portálech, např. Turistický portál SkalníMěsta.cz dostupný na: Zemědělství a krása kulturní krajiny dává regionu dobrý předpoklad pro rozvoj výše zmiňované venkovské turistiky a agroturistiky (zvláště se zaměřením na tradiční chov) Charakter krajiny je také velmi vhodný pro rozvoj cykloturistiky (příloha 18). Napomáhají tomu i vcelku dobré klimatické podmínky a čisté ovzduší Kulturně-společenské podmínky Oblast Kladského pomezí a jí přilehlá část Dolního Slezska má velký rozvojový potenciál pro cestovní ruch a rekreaci nejen v přírodním bohatství, ale i v kulturněhistorických památkách a tradicích. Na území je celá řada architektonických památek, které jsou vyhledávanými turistickými cíli. Jsou to především hrady, zámky, pevnosti dále pak církevní památky kostely, kaple, kláštery, poutní místa Pro milovníky umění je zde i velká nabídka muzeí, galerií a technických památek. 63 Na polské straně je podobný útvar známý pod názvem Hejšovina (Szczeliniec Wielki 920 m), který je součástí Parku Narodowego Gór Stołowych. Je odtud nádherný pohled na Krkonoše, Broumovsko a Soví hory (Sowie Góry).

58 Hrady a zámky v Kladském pomezí: Červená Hora zřícenina hradu ( ). V současnosti se jedná jiţ o nepatrné zbytky základů hradu nacházejícího se na skalnatém návrší nad řekou Úpou asi 1 km od stejnojmenné obce. Frymburk zřícenina hradu ze 14. století. Historiky je povaţován, v rámci soustavy českých hradů, za unikátní. O významu hradu svědčí i to, ţe severní část Orlických hor byla po staletí nazývána Frymburskými horami. Náchod původně gotický zámek ze 13. století (NKP), který stojí na skalnatém kopci nad městem, byl přestavěn italskými staviteli v 16. a 17. století do renesanční podoby. V interiérech jsou cenné sbírky vlámských gobelínů a obrazů. Nové Město nad Metují zámek (NKP) z roku 1501 je součástí městské památkové rezervace. Po renesanční a barokní přestavbě byl znovu rekonstruován v letech Velkou úpravou prošla i nádherná zámecká zahrada a park. Ratibořice zámek (NKP), známý díky literárnímu dílu Babička jako sídlo vévodkyně Zaháňské. Dnešní podoba zámku pochází z počátku 18. století. Hrady a zámky v polském příhraničí: Zámek Ksiaz je to třetí největší zámek (400 místností) v Polsku, vystavěný ve 13. století, mnohokrát přestavovaný a obklopený 12 zahradními terasami. V bývalých zámeckých stájích je dnes středisko jízdy na koních a stádo hřebců. Kaţdoroční aukce hřebců slezského typu přitahují znalce a kupce z celého světa. Tragickým obdobím byl rok 1941, kdy byl zkonfiskován hitlerovci, kteří odvezli všechna cenná umělecká díla, nábytek a obsah zámecké knihovny. Pod zámkem v hloubce 50 metrů byl vyhlouben rozsáhlý komplex podzemních chodeb a sálů, údajně zde byl připravován hlavní stan pro Hitlera. V současnosti je v těchto prostorách nainstalováno zařízení pro záznam seismických otřesů.

59 Hrad Chojnik ( ) je jedním z nejvýše poloţených hradů Dolního Slezska (5 km jiţně od centra Jeleniej Góry na území Krkonošského národního parku). Od roku 1860 funguje v severní baště turistická ubytovna. Kaţdoročně se zde druhou sobotu a neděli v září konají rytířské slavnosti. Hrad Bolkow je architektonicky velmi zajímavý. Obranná věţ ve tvaru klínu s výškou 25 m je jediná svého druhu v Polsku. Hrad měl i velmi dobře propracovaný obranný systémem. Je známý svými mezinárodními rytířskými slavnostmi, které se zde konají kaţdoročně v červnu a září. Hrad Ząbkowice Śląskie (1524) je zřícenina hradu, který se nachází cca 20 km severně od města Kłodzko. Je dnes oblíbeným místem turistů především proto, ţe je spojován s literární postavou doktora Frankensteina. Výše uvedené polské hrady jsem navštívil a mohu je doporučit jako zajímavé výletní cíle. Církevní památky v Kladském pomezí: Kamenná barokní kaple Panny Marie Sněţné nechal ji postavit broumovský opat (zřejmě 1773) na hřebeni Broumovských stěn. Kaple má půdorys pěticípé hvězdy, odtud také název místa Hvězda. Dřevěný kostel Panny Marie (příloha 19) NKP na broumovském hřbitově pochází ze 14. století a je nejstarším dřevěným kostelíkem v Čechách. Broumovský klášter (příloha 20) benediktinský vrcholně barokní klášter s kostelem sv. Vojtěcha (NKP). V tomto roce oslaví 800 let od svého zaloţení. V interiéru je vzácně zachovalá knihovna a úschovna s kopií Turínského plátna (příloha 21). Broumovské kostely jedná se o evropsky jedinečný soubor devíti barokních kostelů z let v obcích okolo Broumova = Bezděkov, Boţanov, Heřmánkovice, Martínkovice (příloha 22), Otovice, Ruprechtice, Šonov (příloha 23), Vernéřovice a Viţňov vynikající architektonické hodnoty. Církevní památky v polském příhraničí: Církevních památek je v Polsku mnohem více neţ v ČR a jsou většinou také v mnohem lepším stavu. Nejenom městské, ale i venkovské kostelíky, kaple, kláštery, poutní místa, kříţové cesty a boţí muka v polích všechny tyto objekty jsou dominantami polské krajiny.

60 Vambeřice (Wambierzyce) významné poutní místo. Na místě dřevěné kaple (1263) byla počátkem 18. století zbudována Bazilika Matky Boţí se zajímavou barokní architekturou ochozů kolem oválné lodi a 11 kaplí. Nachází se zde také pohyblivý betlem z roku 1882 s více neţ 800 figurkami. Krzeszów cisterciácké opatství (komplex barokních budov). Dominantou je Bazilika Nanebevzetí Panny Marie, ve které se nachází obraz Matky Boţí Laskavé. Krzeszów patří mezi nejcennější architektonické památky Slezska a řadí se mezi nejkrásnější barokní stavby v Polsku. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klodzku (Kłodzko) pochází údajně jiţ z roku Písemně doloţeno je však aţ zahájení stavby kostela johanity roku Iniciátorem výstavby byl arcibiskup Arnošt z Pardubic, který byl v Kladsku vychován a který v roce 1364 odkázal chrámu značný obnos. Díky moţnosti vyuţití dotací z Evropské unie byla realizována řada rekonstrukcí kulturních památek toto jsem si ověřil při sběru dat pro analýzu turistické podoblasti Broumovsko. Jedná se např. o částečnou rekonstrukci broumovského kláštera, opravu kostela v Boţanově, opravu Kostela sv. Ducha v Broumově, revitalizaci klášterní zahrady a parku Alejka v Broumově V současnosti je ve fázi přípravy projekt Pro ţivot kostelů Broumovska je výjimečný nejen svým rozsahem obnovy (9 barokních kostelů, které jsou z technicko-stavebního z velké většiny v havarijním stavu), ale i tím, ţe má ambice vrátit těmto církevním památkám ţivot a svébytné postavení (více kapitola 2.6.1). Nutno zmínit, ţe nejen peníze z EU, ale i nadšení a zájem o historii členů různých spolků a zájmových sdruţení zachránilo některé historické památky (např. opevnění z let ). Díky česko-polské spolupráci se podařilo také obnovit společné kulturní dědictví, jako jsou nářečí, kroje a zvyky Naučné stezky v Kladském pomezí: Geopark Vnitrosudetská pánev Viţňov u Meziměstí = informace a praktické ukázky horninového prostředí Broumovského výběţku. Malá naučná stezka Včelí farma Rokytník u Hronova = informace o ţivotě včel a včelí produkty. Naučná stezka v Lomu Roţmitál = představuje ekologickou obnovu území po těţbě ve stále funkčním lomu.

61 Naučná stezka Teplickými skalami = historie objevování skal, zajímavosti ţivočišné a rostlinné říše (6 km). Naučná stezka v okolí hradu Bischofstein = ţivot a prostředí zdejšího rašelinového jezírka, skalnatého okolí, historie místa, skalního hradu a zámku (1km). Naučná stezka Křinice = vesnická památková rezervace zděných statků broumovského typu z 18. a 19. století seznamuje s historií obce, památkovou rezervací, pověstmi, místními pamětihodnostmi a zajímavostmi. Ovocná stezka = v okolí dolního toku Metuje mezi obcemi Městec, Veselice a Roztoky informace o pěstování ovoce s historií a současností ovocnářství v této oblasti (2 km). Pevnost Dobrošov = seznámení s unikátními vojensko-historickými památkami, tj. opevnění z let (4,5 km). Náchod Vysokov Václavice 1866 = historie krvavé bitvy, která se odehrála během rakousko-pruské války u Náchoda 27. června 1866 (8,5 km). Babiččino údolí = naučná stezka začíná v České Skalici, prochází údolím řeky Úpy a končí u Rýzmburského altánu (7,5 km). Cesta stromů (Vila Čerych Česká Skalice) = vzrostlá zahrada předního českého meziválečného zahradního architekta Josefa Kumpána. Rozkládá se na ploše větší neţ jeden hektar a je bohatě členěna a osázena vzácnými dřevinami (400 m). Česká Skalice Svinišťany Josefov 1866 = nejvýznamnější místa, na kterých byly ve dnech 28. a svedeny bitvy u Č. Skalice a Svinišťan (30 km). Naučné stezky v polském příhraničí: Wodospad Wilczki = je součástí stejnojmenné rezervace, která se rozkládá na ploše 2,86 ha. Tato rezervace vznikla jiţ v roce 1958 a vedou skrze ni dvě naučné přírodovědné stezky. Mobilní naučné stezky město Kłodzko Včela medonosná (financováno z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika ). Obsahuje dvojjazyčné výukové tabule v češtině a polštině (role včely v přírodě) a včelařské oblečení, coţ má přispět k atraktivitě akce a zvýšit zájem návštěvníků.

62 Bystřické hory (Góry Bystrzyckie) = rašeliniště u Zieleńce (Torfowisko pod Zieleńcem), nachází se zde unikátní flóra, která zde přetrvala z doby ledové. Celou oblastí vede naučná stezka a pro lepší zhlédnutí celého prostoru byla v rezervaci Topieliska, ve výšce 755 m n. m., vybudována dřevěná vyhlídková věţ. Park Dinosaurů Karlów = na ploše 8300 m2 je umístěno 30 figur prehistorických zvířat Sportovně-rekreační podmínky Turistická oblast Kladské pomezí bývá často charakterizována následovně kdyby se mělo vybrat jedno jediné slovo, kterým by se tento kout České republiky dal charakterizovat, pak by to pravděpodobně byla různorodost Tato charakteristika je opravdu velmi výstiţná. Vybraná oblast a přilehlé území nabízí návštěvníkům nepřeberné mnoţství moţností a různých kombinací pro celoroční turistiku = pěší, cyklo, auto, moto, cyklobusy, hromadná doprava, sjíţdění řek, vyhlídkové lety, koupání, zimní sporty Pěší turistika (turistické značení) Mezi nejvíce vyhledávané cíle pěší turistiky patří Adršpašské skály. I méně zdatným pěším turistům lze doporučit Tři malé Adršpašské okruhy, které měří celkem cca 10 km. Jedná se o vyhlídkový okruh Adršpašským skalním městem + okruh kolem bývalé Pískovny + výstup na Adršpašský hrad = poměrně krátká a nenáročná trasa zaručuje spoustu záţitků. Adršpašské skály uspokojí i hodně náročné cestovatele, jediné, s čím musí turisté počítat, je velké mnoţství návštěvníků především v letních měsících. Mnohem příjemnější a klidnější jsou výlety do Teplických skal nebo po zalesněných kopcích, které lemují Broumovskou kotlinu. Např. trasa Bludištěm Teplických skal, která měří cca 12,8 km, je sice málo frekventovaná, přesto velice zajímavá. Středně náročná trasa vede divokou krajinou, která připomíná scenérie ze středověkých filmů (příloha 24) a nabízí z několika vyhlídkových míst nádherné výhledy do okolí. Další zajímavé pěší výlety Kladským pomezím a přilehlým územím Polska: Broumovské stěny (NPR v CHKO Broumov, zaloţena v roce 1956 na rozloze 638 ha) zalesněný skalní hřeben nabízí klidné a středně náročné procházky přírodou. Výchozí místa: Boţanov, Křinice, Hony, Hlavňov, Slavný Po trase

63 je mnoţství bizardních skalních útvarů, hlubokých roklí a vyhlídek. Více např. na: Barokní zámeček Skály Bischofstein se nalézá v lesích Broumovského výběţku, na východ od Adršpašsko-teplických skal. Je obklopen pískovcovými skalami s mnoha lezeckými terény, malebným jezírkem a zříceninou gotického hradu dříve nazývaného Katzenstein (Kočičí hrádek), nyní hrad Skály. Zámeček byl přestavěn na hotel a restauraci. Ubytovací kapacita je 54 míst. Podél Metuje do Pekla cca 13 km, nenáročná trasa kouzelným údolím řeky Metuje. Z Police nad Metují okolo skalních hřibů 64 na Hvězdu cca 19 km. Trasa je středně obtíţná. Většina turistických portálů uvádí právě Broumovské stěny jako území s velkým počtem nejdokonalejších skalních hřibů v ČR. Z Kudowy Zdróje aţ na vyhlídkovou skálu Krucza Kopa cca 24 km. Putování krajem nabízí divokou přírodu, úchvatné scenérie a velkolepé výhledy na údolí a lesnaté kopce. Skalní vyhlídky a labyrinty v Národním parku Stolové hory (Góry Stołowe). Stolové hory tvoří rozsáhlý masív, který je panoramaticky a krajinářsky nejatraktivnější v oblasti bývalých středních Sudet a nabízí labyrinty pískovcových skal, daleké výhledy a svéráznou lidovou architekturu. Turisticky nejvyhledávanější jsou zde dvě skalní města Velká Hejšovina (Szczeliniec Wielki) a Bludné skály (Bledne skaly). Trasa měří cca 22 km. Více informací včetně virtuální prohlídky např. na: Turistické značení pro pěší je v oblasti Kladského pomezí, stejně jako v přilehlé části Polska, na velmi dobré úrovni. Turistické trasy jsou přirozeně napojeny na systémy značených cest v okolních turistických oblastech Čech i Polska. Výškový profil některých obtíţnějších turistických tras na Broumovsku uvádím v příloze 18. Cyklostezky, cyklobusy a cyklozávody Oblast Kladského pomezí díky své terénní konfiguraci uspokojí nároky takřka všech cyklistů, kteří vyuţívají kolo jako dopravní prostředek při cestě do zaměstnání 64 Kamenné hřiby vznikly v důsledku erozního působení na různé vrstvy pískovce s různou odolností vůči vnějším podmínkám (voda, vlhkost, silnější kolísání teplot kolem bodu mrazu v přízemních vrstvách vzduchu...). Samozřejmě tvrdší, a tím pádem odolnější materiál je v horní časti hřibu, tedy v jeho "klobouku".

64 či zábavou, dále za rekreací, sportem nebo k volnočasovým aktivitám. Atraktivitu území umocňují moţnosti vyuţití hraničních přechodů a cyklotras s Polskou republikou. V roce 2008 nechal provést KÚ Královéhradeckého kraje aktualizaci Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje. Cílem aktualizace bylo zjištění aktuálního stavu sítě cyklistických tras a cyklostezek v kraji a navrţení krátkodobých i dlouhodobých řešení vedoucích k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky s ohledem na programovací období Zřetel byl brán především na: bezpečnost dopravy cyklistů, infrastrukturu pro cyklisty a doplnění stávající páteřní sítě. Cyklotrasy na Broumovsku i Náchodsku navazují na podobně značené trasy v polském příhraničí a jejich značení odpovídá standardům KČT (klub českých turistů). V terénu jsou doplněny odpočívadly a informačními tabulemi (s mapou regionu, informacemi o zajímavostech v daném úseku trasy a informacemi o sluţbách v nejbliţším okolí). Cyklotrasa nadregionálního významu mezinárodní č Stolové hory je vedena: Mieroszów Meziměstí Broumov Otovice Tłumaczów Radków Polanica-Zdrój Duszniki-Zdrój Kudowa-Zdrój Hronov Jívka Adršpach Zdoňov Mieroszów. Trasa je v současnosti kompletně vyznačena. Na polské straně se na ni napojují tři další cyklotrasy: první od Náchoda přes Duszniki-Zdrój, druhá směrem od Kłodzka a třetí od Mieroszówa a Krzeszówa. Seznam dalších cyklotras na Broumovsku uvádím v příloze 25, jsou jiţ přímo navrţeny z části i po území sousedního Polska nebo vedou v jeho těsném sousedství a lze vyuţít je vyuţít k návštěvě přilehlé polské oblasti. Přestoţe v regionu existují vyznačené cyklistické trasy, není jejich síť zdaleka tak hustá, jak by si tato oblast zaslouţila. Většina cyklotras navíc vede po běţných komunikacích, coţ sniţuje bezpečnost jak silničního provozu, tak i samotných cyklistů. Hodně měst v česko-polském příhraniční se proto v současnosti snaţí vyuţít finanční zdroje z EU právě pro realizaci cyklostezek. Patří mezi ně např. i Broumov Radkow Nowa Ruda, kde je výstavba společné cyklostezky ve fázi projektu. Evropská dotace byla vyuţita i na cyklotrasu na úseku Hradec Králové Josefov Kuks, která bude slavnostně otevřena Turistické servery Kladského pomezí upozorňují na sluţbu cyklobusů v oblasti, jedná se o šetrnou a ekologickou přepravu, která je za poslední roky stále oblíbenější a vyuţívanější. V letošním roce je to jiţ 10. sezona. Provoz bude zahájen od do o víkendech a svátcích a od do i kaţdý pracovní den. V oblasti jsou celkem dvě trasy: červená spojuje Hradec Králové s Krkonošemi (Česká Skalice Náchod

65 Hronov Police nad Metují Teplice nad Metují Adršpach) a modrá, která spojuje Náchod s Broumovem přes polské příhraničí. Cyklistika je jednou z nejpřitaţlivějších turistických nabídek oblasti. Pro rozvoj regionu z hlediska CR je terén Kladského pomezí a přilehlé části Dolního Slezska ideální, proto je vyhledávaným místem i pro pořádání cyklistických závodů. Materiály k jednotlivým závodům jsem získal ve Společnosti pro destinační management Broumovska (SDMB). Mezi nejznámější patří: Bike Challenge (červenec) Tradiční polsko-český etapový MTB závod, který se jede většinou na polském území v průběhu šesti dní (prolog a pět etap). Jedná se nejen o cyklistický závod dvojic a jednotlivců, ale je také ideálním prázdninovým spojením sportu a cestování za krásami přírody i historickými památkami. Podrobnosti na webu: Specialized Rallye Sudety MTB v Teplicích nad Metují (září) Jeden z prvních maratónů horských kol v České republice (od 1995). Trasa je cca 120 km dlouhá, vede kolem Teplických a Adršpašských skal, Broumovskými stěnami a přes stolové hory Bor a Ostaš. Součet převýšení je větší neţ 3000 metrů. Jedná se o jeden z nejstarších, nejtěţších, nejdelších, nejtechničtějších a nejobávanějších cyklomaratonů u nás. Pořadatelem je sportovní klub Redpoint team a na organizaci se spolupodílejí i všechny obce, kterými trať vede. Podrobnosti k maratónu lze získat na: MTB Pohár Broumovska (duben srpen) Seriál veřejných závodů horský kol: duben Aprílová osmička v Teplicích nad Metují, květen Bike kostka na Janovičkách u Broumova, srpen Velká cena Police nad Metují. Horokolo vršky Seriál středečních závodů horských kol do vrchu, který se jezdí na Broumovsku od roku V roce 2012 zahrnoval závody na Hvězdu (25. 7.), na Dobrošov (1. 8.), na Bor (8. 8.), na Bišík (15. 8.) a na Ostaš (22. 8.). Pořadatelem je polický klub Pítrs bikes. Specialized MTB Trilogy Broumovsko

66 Nový hvězdicový etapový závod horských kol (2012), který má tři etapy Jestřebí hory, Broumovské stěny a Vraní hory. Účastníci během nich ujedou přes 200 km a nastoupají přes 7700 metrů. Sudety Tour Road v Teplicích nad Metují (květen nebo červen) Silniční cyklomaraton na vzdálenost cca 170 km se startem v Teplicích nad Metují a s cílem na nedalekém Bischofsteinu. Závod se jezdí od roku Lyţařské tratě Celá síť upravovaných tratí v oblasti měří přes 300 km. Lyţařský ráj zahrnuje především oblast Jestřebích hor, okolí Dobrošova u Náchoda, okolí Machova, Teplic nad Metují a Police nad Metují, oblast Broumovských stěn a hraničních Javořích hor. Další kilometry stop jsou upravovány rolbou v polském Národním parku Góry Stolowe v okolí osady Karlów. Lyţařské tratě v této části území jsou rozděleny do deseti menších oblastí: 65 Oblast č. 1 Jestřebí hory (celkem 6 tras) Oblast č. 2 Adršpach (celkem 4 trasy) Oblast č. 3 Teplicko (celkem 7 tras) Oblast č. 4 Policko (celkem 4 trasy) Oblast č. 5 Broumovské stěny (celkem 3 trasy) Oblast č. 6 Góry Stołowe (celkem 4 trasy) Oblast č. 7 Machovsko (celkem 5 tras) Oblast č. 8 Hronov (celkem 4 trasy) Oblast č. 9 Náchod (celkem 2 trasy) Oblast č. 10 Javoří hory (celkem 3 trasy) Stejně jako cyklisté cyklobusy mohou vyuţívat autobusovou přepravu i lyţaři, v sezoně jezdily skibusy na dvou linkách, a to Náchod Odolov a Náchod Karłów. Provoz začínal 29. prosince a končil 23. února. Další zajímavé akce v oblasti: Závody psích spřeţení Janovičky (leden únor). 65 Svaz cestovního ruchu Branka, o.p.s. Dostupné na internetu:

67 V tomto roce se zde konají Závody světového poháru v jízdě spřeţení Police nad Metují = závody koňských spřeţení: drezúra, maratón a parkur (květen). Zimní táboření, Hvězda v Broumovských stěnách (prosinec). Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují (začátek září). Nultý ročník přátelského setkání horolezců v Teplicích nad Metují se uskutečnil jiţ v roce Hlavním organizátorem byl horolezec Miroslav Šmíd, pozval své kamarády horolezce, aby promítli své filmy, podělili se o záţitky a zkušenosti. Akce se zdařila a návštěvníkům se zalíbila tak, ţe se z ní stala tradice. Jiráskův Hronov = nejstarší festival amatérského divadla, byl zaloţen jiţ v roce 1931 na oslavu osmdesátých narozenin Aloise Jiráska (červenec srpen). Za poklady Broumovska hudební festival v kostelech Broumovska (letos jiţ 8. ročník). Koncerty váţné hudby probíhají během letních prázdnin v kaţdém z devíti broumovských kostelů (více kapitola 2.6.4). Mezinárodní folklorní festival v Červeném Kostelci (září). 2.4 SWOT analýza vybrané turistické oblasti Následující SWOT analýzu jsem vypracoval na základě získaných informací, a to buď z vlastního šetření, nebo z dokumentů, které jsem vyuţil jako předlohy při shromaţďování informací pro DP. Mezi hlavní dokumenty patří: Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období , Dopravní studie projektu Brána k sousedům a Závěrečná evaluační zpráva ROP NUTS II Severovýchod Silné stránky Dobrá strategická poloha vybrané příhraniční oblasti z hlediska euroregionálního rozvoje CR (leţí na trase Praha Wroclaw). Kladské pomezí je součástí Euroregionu Glacensis otevřené hranice, moţnost přeshraniční spolupráce, financování projektů na rozvoj příhraničních oblastí. Atraktivní území s dobrými předpoklady pro rozvoj CR velký potenciál přírodních, kulturních, historických i sportovních atraktivit.

68 Přítomnost chráněných krajinných oblastí, národních parků a národních přírodních památek zachovalá příroda, atraktivní krajinný ráz s řadou zajímavých přírodních útvarů a hustým zalesněním. Dobře fungující turistická infocentra a OCR (odpovídající úroveň propagačních materiálů, rozšíření nabídky sluţeb, kalendáře akcí ). Čisté ovzduší, vcelku dobré klimatické podmínky, výskyt přírodních pramenů a minerálních vod = pozitivum pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti lázeňství a ozdravných pobytů. Dobrá úroveň místního značení a orientace v příhraničních městech a obcích stejně jako označení turistických zajímavostí. Velký počet přechodů pro pěší a cyklisty. Široká škála moţností sportovního vyţití od adrenalinových záţitků po relaxaci. Bohaté kulturní a historické dědictví významné historické osobnosti, události, Pestrá nabídka atraktivních akcí v průběhu celého roku. Poměrně hustá síť ubytovacích i gastronomických zařízení různých typů i kategorií příznivé ceny za poskytované sluţby. Cyklobusová a skibusová přeprava. Slabé stránky Absence dálničních a rychlostních komunikací. Špatný technický stav (kvalita) silnic II. a III. třídy, místních komunikací a ţeleznice. Nedostatečné vyuţívání husté silniční i ţelezniční sítě (byť nekvalitní) veřejnou hromadnou dopravou. Chybí propojení s přilehlou částí Polska (pouze cyklobusy a skibusy). Niţší úroveň poskytovaných sluţeb ve srovnání se zahraniční konkurencí. Nepříznivé demografické jevy stárnutí populace, odchod mladých a vzdělaných lidí, niţší vzdělanost, vyšší koncentrace osob ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Nedostatek místního kapitálů pro rozvoj cestovního ruchu. CHKO a NP = z toho pramenící omezení rozvoje ekonomických aktivit v dané oblasti, coţ pro cestovní ruch není příhodné.

69 Nepřipravenost oblasti pro získávání zájmu investorů v oblasti CR. Nedostatek zkušeností v řízení a organizaci cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru. Nízká úroveň obchodu a sluţeb v menších obcích oblasti. Nedostatek financí na údrţbu chátrajících kulturně-historických památek. Menší počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie (např. úplně chybí *****). Příleţitosti Souběţný vstup ČR a Polska do EU umoţňuje těsnější spolupráci při realizaci projektů financovaných ze zdrojů EU. Moţnost významně efektivnějšího vyuţívání finančních prostředků EU pro zlepšení oblasti (národní a mezinárodní podpůrné programy). Výstavba a modernizace hlavních silničních a ţelezničních tahů včetně provázanosti jednotlivých druhů dopravy (silniční ţelezniční cyklo pěší) a jejich funkční propojení s dopravní infrastrukturou na území Polska. Jedinečná krajina, atraktivní přírodní prostředí, mnoţství kulturně-historických památek a bohatá nabídka akcí jsou dobrým zdrojem pro další rozvoj příhraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Stálé moţnosti vylepšování kvality sluţeb ubytovacích a stravovacích zařízení. Dobrý potenciál pro rozvoj agroturistiky a hipoturistiky. Vytvoření turistického produktu oblasti, který by zahrnoval ucelené programy trávení volného času pro vybrané skupiny návštěvníků. Zlepšení a zefektivnění koordinace, kooperace a komunikace (3K) místních samospráv, podnikatelského sektoru a státní správy při tvorbě podnikatelského klimatu a uplatňování destinačního managementu CR v oblasti. Hrozby Nedostačující dopravní propojení česko-polské části euroregionu = menší zájem investorů, vyšší zatíţení příhraničních měst automobilovou dopravou. Odloţení dostavby dopravního napojení na mezinárodní komunikace. Zánik ţelezničních tratí nebo jejich vyuţití pouze pro tranzitní přepravu.

70 Nedostačující finanční prostředky na další rozvoj regionální spolupráce a citlivost sektoru CR na zvraty v ekonomice. Neefektivní čerpání dotací z EU. Moţné chyby při určování priorit v rámci regionálního rozvoje dané oblasti. Legislativní prostředí v ČR pro CR (např. nový zákon o CR). Velké konkurenční regiony v sousedství (Krkonoše, Orlické hory). 2.5 Podnikatelské prostředí a moţnosti spolupráce v podoblasti Broumovsko Při sběru dat pro analýzu podnikatelského prostředí v turistické oblasti Kladské pomezí jsem zjistil, ţe zde působí dvě OCR Branka s.r.o. se sídlem v Náchodě (od roku 1999), a Společnost pro destinační management Broumovska se sídlem v Broumově (od roku 2009). Vznik a činnost druhé OCR byly nezbytné právě pro rozvoj CR, podnikatelské činnosti s ním spojené nebo na něj navazující. Broumovsko, které bývá často nazýváno krajem pískovcových skal a barokních kostelů by díky přírodním a historickým atraktivitám mohlo být pro turisty velmi lákavé Podnikatelé na Broumovsku, a to nejen v CR, měli vzhledem k dlouhodobé předchozí izolaci území, nekvalitní dopravní infrastruktuře a mizivému počtu prosperujících firem (a tím i pracovních příleţitostí) velmi ztíţené podmínky pro svoji činnost. Začátky podnikání po roce 1989 nebyly vůbec jednoduché, chyběla jednotná koncepce rozvoje, ucelenost, systematičnost, provázanost Společnost pro destinační management Broumovska (SMDB) byla zaloţena v roce 2009 jako organizační sloţka Agentury pro rozvoj Broumovska o. s (APRB) a její působnost je vymezena hranicemi CHKO Broumovsko. Na vzniku SMDB participovala města Broumov, Meziměstí a Teplice nad Metují společně s Podnikatelským klubem Broumovska a Agenturou pro rozvoj Broumovska o. s. Společnost je řízena správní radou, ve které zasedají představitelé PKB, MAS Broumovsko+, CHKO Broumovsko, APRB a starostové obcí Broumova, Meziměstí a Teplice nad Metují. Cílem všech zúčastněných je maximálně vyuţít potenciál regionu pro udrţitelný rozvoj CR a vytvořit jeho pozitivní image. Vizí SDMB je: profesně orientovaná organizace,

71 nabídka kvalitních sluţeb subjektům v regionu, rozvoj regionu nejen v oblasti cestovního ruchu, tvorba podílu na zaměstnanosti a příjmech regionu. Hlavní aktivity společnosti obsahují širokou škálu činností, které vedou k udrţitelnému rozvoji cestovního ruchu na Broumovsku. Patří mezi ně např. pravidelná komunikace a poradenský servis pro poskytovatele sluţeb v CR v regionu, pravidelné vydávání turistických noviny Zimní/Letní Broumovsko, komunikace s dalšími destinačními společnostmi, zástupci státní správy a neziskového sektoru, příprava a realizace projektů podporující rozvoj CR (BROUMOVSKO regionální produkt, vybudování Singltreku ), rozvoj cyklodopravy Velké aktivity má společnost i v oblasti prezentace regionu: Propagační spoty regionu. Film friendly region. Facebooková prezentace Broumovska. Facebooková prezentace Czech film comission. Turistické noviny Broumovska. Virtuální průvodce. Z výše uvedených vizí, cílů a činností je viditelná snaha a zájem o vzájemné propojení podnikatelských subjektů v oblasti a podpora rozvoje. První organizace, která se začala zabývat rozvojem podnikání a rozvojem cestovního ruchu v oblasti po roce 1989 byl Dobrovolný svazek obcí Broumovsko (DSOB). 66 Tento svazek byl zaloţen v roce 1997 (dle 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích) jako sdruţení celkem 13 obcí (Adršpach, Boţanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují a Vernéřovice později přibyla ještě obec Stárkov). Cílem DSOB bylo vytvoření společné strategie při koordinování celkového rozvoje území, společný postup při prosazování udrţitelného ţivota v území a společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu. 66 Stanovy DSOB. Ddostupné na:

72 V roce 2004 vydal DSOB Program rozvoje Broumovska 67 (PRB), který byl připravován cca dva roky a jehoţ obsahem je SWOT analýza Broumovska a návrhová část jeho dalšího rozvoje. Hned v úvodu návrhové části jsou uvedeny následující vize: Broumovsko je exkluzivní rezidentní zóna. Broumovsko je turistický region s ozdravným programem. Na Broumovsku existuje rozvinutá zemědělská činnost. Broumovsko je regionem průmyslové výroby, obchodu a sluţeb. Broumovsko je regionem krásné a zdravé přírody. Návrhová část PRB je rozdělena do čtyř strategických oblastí: Oblast A = Diverzifikace a rozvoj podnikatelských příleţitostí s důrazem na CR. Oblast B = Rozvoj lidských zdrojů. Oblast C = Doprava pro podporu a rozvoj podnikání. Oblast D = Informace, komunikace. Přestoţe je o CR v názvech strategických oblastí konkrétně zmínka pouze v oblasti A, dílčí cíle ostatních oblastí se rozvojem cestovního ruchu zabývají. Především se jedná o Oblast C, kde strategickým cílem je Dostatečná a kvalitní dopravní infrastruktura pro podnikatele, obyvatele i návštěvníky regionu. Jedním z dílčích cílů je Podpora rozvoje cyklistické infrastruktury tak, aby tvořila funkční celek. V Oblasti D je v souvislosti s rozvojem a podporou CR dílčím cílem Vytvořit organizaci podporující přenos informací do regionu i v jeho rámci, poskytující koordinační a informační servis. Z výše uvedeného vyplývá, ţe jiţ od počátku koordinovaného plánování rozvoje Broumovska stojí v popředí (je stěţejním prvkem) rozvoj cestovního ruchu. V dubnu 2007 zadal DSOB Centru evropského plánování v Hradci Králové vypracování Integrovaného plánu rozvoje Broumovska (IPRB). Hlavním důvodem bylo nejen doladit vize a strategické cíle, ale maximálně přizpůsobit realizaci jednotlivých akcí připravovaným intervencím z fondů EU a zajistit maximální vyuţití těchto prostředků pro rozvoj celého regionu. V první části je analýza současného stavu, ze které cituji (str. 8): Značný přírodní potenciál oblasti je třeba chránit na jeho kvalitě a jedinečnosti závisí budoucí ekonomická prosperita oblasti. Základní vize IPRB byla stanovena následovně: Broumovsko přírodně hodnotný a turisticky atraktivní region poskytující kvalitní podmínky pro ţivot současné i budoucí generace. K naplnění této vize 67 PRB. Dostupný na:

73 byl stanoven globální cíl: Komplexní rozvoj celého území Broumovska zaloţený na vyuţití místního potenciálu v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Rozvojové záměry (podrobněji příloha 26) byly koncentrovány do pěti prioritních os a ve všech je stěţejním prvkem rozvoj CR výpis těchto strategických cílů uvádím níţe: Prioritní osa 1 Cestovní ruch a volný čas - rozšíření nabídky stravovacích a ubytovacích kapacit, - rekonstrukce kulturních a historických památek s vazbou na rozvoj CR, - budování infrastruktury pro rozvoj turistiky, - infrastruktura pro volnočasové aktivity, - prezentace a image regionu. Prioritní osa 2 Doprava - zlepšení celkové dopravní dostupnosti regionu, - propojení území s okolními regiony, - rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu. Prioritní osa 3 Podnikatelské prostředí a zemědělství (i tato osa se, byť nepřímo, dotýká rozvoje CR revitalizace brownfields, agroturistika ) Prioritní osa 4 Infrastruktura a ţivotní prostředí - chránit místní krajinu a šířit environmentální osvětu. Prioritní osa 5 Občanská vybavenost a kvalita ţivota - zlepšit celkový vzhled sídel a zvýšit kvalitu bydlení, - zajistit dostupnost a zlepšit kvalitu veřejných sluţeb. V současnosti podporuje DSOB realizaci ( ) pilotního projektu Marketing cestovního ruchu Broumovska. Jedná se o vzorový projekt, který má být inspirací a má motivovat potenciální ţadatele a příjemce. Hlavním cílem tohoto projektu je zajistit koordinovaný a systematický rozvoj CR v oblasti, a to prostřednictvím rozvoje partnerství, koordinace aktivit, rozvoje nových produktů cestovního ruchu a společné propagace regionu. Na základě výše uvedených dokumentů lze konstatovat, ţe obce Broumovska mají eminentní zájem na rozvoji CR a snaţí se pro rozvoj tohoto odvětví vytvořit nezbytné strategické rozvojové dokumenty. Tyto dokumenty obsahují také podněty ke spolupráci

74 místních podnikatelů, kterým rozvoj Broumovska vzhledem k udrţitelnosti jejich podnikatelské činnosti, nemůţe být lhostejný. Důkazem toho je i zaloţení Podnikatelského klubu Broumovska (PKB) v říjnu 2003, a to z iniciativy několika podnikatelských subjektů, kde hlavním iniciátorem byla firma Hobra Školník. Jedná se o dobrovolné sdruţení ekonomicky aktivních fyzických i právnických osob, které působí v tomto regionu. Je to sdruţení apolitické, které nepodporuje činnost ţádné politické strany ani nesleduje politické cíle, ale jehoţ posláním je podpora rozvoje podnikatelského prostředí na Broumovsku a naplnění vize o širší odpovědnosti firem. Znamená to, ţe PKB se snaţí o vybudování takového prostředí, které bude poskytovat podmínky pro úspěšné podnikání i v budoucnu zajistí ekonomický rozvoj regionu, poskytne nové pracovní příleţitosti, zlepší ţivotní a společenské podmínky Z materiálů a informací, které jsem získal z PKB, a to od pana Ing. Šolce (Lesní společnost Holding, a.s.), Ing. Nováka (Veba, textilní závody, a.s.) a pana Pohla (Dřevoterm, s.r.o.), předkládám cíle a činnosti tohoto sdruţení. Cíle sdruţení: Posilovat vzájemnou komunikaci mezi podnikateli na Broumovsku při projednávání aktuálních otázek rozvoje podnikání v regionu, podnikatelského klimatu, rozvojové koncepce Broumovska s důrazem na vytváření příznivých podmínek pro podnikání a podporu vzájemné výměny zkušeností při formálních i neformálních setkáváních. Podporovat spolupráci veřejného a soukromého sektoru při rozvoji Broumovska, včetně přeshraniční spolupráce s polskými partnery. Na území Broumovska usilovat o ochranu a podporu zájmů podnikatelských činností. Informační podpora, příprava a provádění projektů, vyuţívání národních i mezinárodních programů. Činnost sdruţení: Pořádat a organizovat diskusní setkání, odborné semináře a přednášky a další vzdělávací akce. Vystupovat aktivně v otázkách problémů týkajících se podnikání v jakékoli sféře. Provozovat osvětově-agitační činnost.

75 Vyhledávat dialog s úřady a veřejností. Spolupracovat s dalšími organizacemi, politickými stranami i jednotlivci v zájmu zlepšení situace v regionu. Připravovat a realizovat technické analýzy, studie a projekty nebo na nich spolupracovat se subjekty, které sledují slučitelné cíle. Provozovat publikační a vydavatelskou činnost. Reprezentovat zájmy svých členů vůči tuzemským a mezinárodním organizacím i vůči veřejnosti. Z výše uvedeného vyplývá, ţe PKB je aktivním organizátorem i účastníkem dění v regionu podporuje řadu kulturních, sportovních a společenských činností a projektů, včetně vzdělávání a podpory dětí a jejich aktivního přístupu k výběru profese. Jedná se např. o projekt pod názvem Motivace ţáků základních škol pro volbu budoucího povolání, který si klade za cíl přiblíţit (za pomoci modelových situací, diskuzí, exkurzí ) ţákům šestých aţ devátých tříd ZŠ Broumovska podmínky výkonu práce různých povolání a poţadavky kladené na zaměstnance. Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, a je také provozovatelem regionálního pracovního portálu PKB má dlouhodobě 14 členů (příloha 27), z toho je 10 stálých a 4 řádní členové. Tyto podnikatelské subjekty zaměstnávají cca 2 tisíce zaměstnanců a jejich finanční obrat dosáhl v roce 2010 přes 3 mld. korun. Ročně členové PKB podpoří ţivot regionu částkou vyšší neţ 3 mil. Kč. Tyto informace jsem získal od mluvčího klubu Ing. Josefa Nováka (generální ředitel Veba textilní závody, a.s.), který získal titul Ernst & Young Podnikatel roku 2012 Královéhradeckého kraje. 68 Přestoţe profesní zaměření jednotlivých podnikatelských subjektů je velmi různorodé, spojuje je zájem o rozvoj regionu viz participace na společných projektech v oblasti CR kapitola 2.6 DP. Další významnou organizací pro rozvoj broumovského regionu se v roce 2005 stalo občanské sdruţení Místní akční skupina Broumovsko+ (MAS Broumovsko+). Prvotní 68 Tento titul lze získat v mezinárodní soutěţi Podnikatel roku (Entrepreneur Of The Year), je to ocenění pro nejúspěšnější průkopníky v oblasti podnikání. Soutěţ byla zaloţena společností Ernst & Young v USA v roce V současné době se jako jediná světově uznávaná soutěţ svého druhu pravidelně vyhlašuje jiţ v 50 zemích na šesti kontinentech. Jejím cílem je ukázat veřejnosti vynikající osobní příklady na poli podnikání, které mohou být vzorem pro mladé, začínající podnikatele.

76 impuls pro zaloţení sdruţení vycházel od představitelů obcí a měst regionu (podpora DSOB), podnikatelů (PKB), APRB, zemědělců, neziskových organizací Za dobu existence sdruţení se jeho členská základna značně rozrostla, ale stále ji tvoří průřez napříč různými společenskými a zájmovými skupinami. Právě díky své strukturované členské základně dosahuje sdruţení shody napříč regionem při realizaci aktivit směřujících k naplnění cesty, kterou by se mělo Broumovsko ubírat, a to na základě své vize Programu rozvoje Broumovska. Informace o činnosti sdruţení jsem získal od předsedkyně občanského sdruţení a členky rady paní JUDr. Libuše Růčkové. MAS Broumovsko+ byla zaloţena především proto, aby byl dán právní rámec dosavadní spolupráci výše zmíněných subjektů a aby mohlo být prohlubováno partnerství mezi nimi. MAS Broumovsko+ je jedinou organizací na Broumovsku, která se můţe účastnit programů Ministerstva zemědělství (MZ), a sice programů LEADER+ a LEADER ČR. Oba programy jsou zaměřeny na podporu venkovských regionů právě prostřednictvím místních akčních skupin, které na základě hluboké znalosti potřeb regionu připravují rozvojovou strategii. Pro její realizaci mohou získat finanční podporu, kterou dále přidělují nejlepším projektům z regionu. Nejdůleţitějším aspektem těchto programů však je, ţe subjekty v regionu učí rozvíjet spolupráci a partnerství mezi sebou navzájem. Do programu LEADR PLUS se MAS se svým Strategickým plánem Leader přihlásila v říjnu 2008 a vzhledem k tomu, ţe uspěla, mohou být na Broumovsku obdobným způsobem jako v Programu LEADER ČR realizovány projekty aţ do roku V roce 2013 vyhlásila MAS Broumovsko+ celkem jiţ 9. Výzvu na realizaci Strategického plánu Leader Plus pro naše Broumovsko z Programu rozvoje venkova ČR OSA IV Opatření: Realizace místní rozvojové strategie. Šanci uspět mají především projekty, které nejen přispějí k rozvoji regionu, ale budou také realizovány na principu partnerství. Dále předkládám přehled některých z nich, a to těch, které jsou podpůrným prostředkem pro rozvoj CR. Víceúčelové sportoviště + zóna pro rodiče s dětmi (Obec Boţanov ,- Kč). Solná jeskyně v Broumově (podnikatel ,- Kč). Generální oprava varhan ve hřbitovním kostele v Broumově (Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově ,- Kč). V létě v zimě za sportem na Broumovsko (ck. Broumovsko ,- Kč). Komu se nelení, tomu se zelení (DSO Broumovsko ,- Kč).

77 Regionální značení výrobků originální produkty Broumovska (APRB ,- Kč). Oprava komunikace Zdoňov hraniční přechod (Město Teplice n. Metují ,- Kč). Půjčovna kol, sportovního vybavení, parkování (podnikatel ,- Kč). Atp. Další firmou, která vznikla přímo s cílem být iniciátorem tvůrčí spolupráce na Broumovsku, tzn. poskytovat zde profesionální sluţby za účelem podpory rozvoje regionu především v oblasti cestovního ruchu, kultury a sportu, bylo Občanské sdruţení Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB). Agentura byla zaloţena dne 18. února 2004 z iniciativy pana Jana Školníka, ředitele firmy HOBRA Školník s.r.o., jedná se o stejného iniciátora jako u PKB. Filozofie této firmy vychází z přesvědčení, ţe pokud jakýkoli subjekt chce působit v určitém prostředí, má vůči tomuto prostředí (regionu) odpovědnost, a to odpovědnost v širším slova smyslu. Základním cílem APRB je rozvinout co nejširší veřejnou diskuzi, a to ve formální i neformální podobě, na téma jak obohatit a zkvalitnit ţivot v regionu. Jejím smyslem je probudit a zapojit do činností podporujících rozvoj regionu co nejvíce subjektů od samosprávy přes různé zaměstnavatele, školství, neziskové organizace, církve aţ po jednotlivce z řad lokálních patriotů. Z rozhovorů s pracovníky APRB a také z jejich výročních zpráv je zřejmé, ţe vlastní aktivity zaměřují především na oblast kultury a společenského ţivota, veřejného prostoru, cestovního ruchu a vlastního sociálního podnikání. Při shromaţďování a studiu materiálů pro DP mě velmi zaujala filozofie APRB, tj. její vize, poslání a hodnoty, které propagují. V dnešní době, kdy se naprosto všechno točí kolem financí, musí tato filozofie nutně zaujmout viz příloha 28. Akce a projekty APRB: Pro zabezpečení odborného přístupu k rozvoji CR v regionu APRB iniciovala vznik Společnosti pro destinační management (SPDM). Naše Broumovsko internetový zpravodajský portál dostupný na: nase.broumovsko.cz. Incomingová cestovní kancelář ck.broumovsko byla zaloţena agenturou na podporu CR. Nabízí ucelené balíčky sluţeb v regionu.

78 Projekt Vinum et Cetera ochutnávky výběru unikátních vín z kolekce aktuálního ročníku Salónu vín České republiky. Jedná se o veřejnou degustaci nejúspěšnější kolekce vín (má jinak své sídlo na zámku ve Valticích). Tento svátek vína se kaţdoročně koná právě na nádvoří broumovského kláštera letos jiţ po desáté. Dalším z projektů je otevření Univerzity třetího věku (U3V) v Broumově vzdělávacího a společenského centra určeného seniorům. Ţádosti APRB vyšla vstříc UHK a zřídila zde detašované pracoviště. První přednášky začaly v zimním semestru akademického roku 2011/2013. Jde o první případ v České republice, kdy U3V vznikla ve spolupráci univerzity a občanského sdruţení. Projekt Zahrada kulturní je realizován (od roku 2006) v prostorách broumovského benediktýnského kláštera. Cílem tohoto projektu je nejen obohatit a rozšířit kulturní program Broumovska, ale vyuţít starobylou atmosféru kláštera a jeho zahradu pro místo k setkávání, vzdělávání, inspiraci a odpočinku. Od 1. května do podzimu bývá zahrada dějištěm koncertů, divadelních představení, přednášek, výstav, oslav APRB se od roku 2006 stará o údrţbu a zpřístupnění klášterní zahrady. Za poklady Broumovska festivalu váţné hudby, který proběhne letos jiţ po osmé, jsou vyhrazeny sobotní podvečery v broumovských barokních kostelech. Přestoţe na koncertech účinkují významní čeští interpreti, je vstupné dobrovolné a výtěţek je určen na údrţbu kostelů. Agentura se snaţí vyuţít festival nejen k rozvoji kultury v regionu, ale zároveň i k mediální kampani na pomoc obnovy těchto unikátních církevních památek (podrobněji o projektu str ). Broumovská klávesa mezinárodní klavírní soutěţ pro děti a mládeţ. První ročník se konal v roce V jeho závěru se uskutečnil koncert nejlepších soutěţících v klášterním kostele sv. Vojtěcha. Umělecké tvůrčí dílny v rámci programu Zahrada kulturní jsou pořádány během prázdnin výtvarné a fotografické dílny. Vzhledem k velkému počtu zájemců se v posledních letech konaly nejen v zahradě, ale i v dalších prostorách kláštera. Artcafé klub přátel umění = od roku 2012 nový produkt agentury, který by měl slouţit k pořádání kulturních programů klubového kavárenského charakteru. Počítá se např. s jazzovými večery, literárně-hudebními setkáními, poezií vše v prostorách broumovského kláštera.

79 Vydání stolního kalendáře s historickými pohlednicemi Broumovska jedná se o pohlednice ze soukromé sbírky (kalendář je vydáván od roku 2004). Grantový program Máme rádi Broumovsko finanční podpora pro organizace pracující s dětmi s cílem rozvinout v nich kladný vztah k regionu, motivovat je k vzájemné spolupráci a vzbudit zájem o aktivní zapojení do dění kolem. Agentura stála u zrodu a je koordinátorem Značky BROUMOVSKO regionální produkt (příloha 13) více o regionálních produktech v návrhové části DP. Farmářské a adventní trhy nabídka místních produktů. Projekt Benediktínské sklepy jedná se o zpřístupnění sklepů bývalého klášterního gymnázia pro účely vinotéky a vinné galerie, tj. degustace a prodej vína výběrových značek. 69 Internetové sluţby nabízí tyto sluţby svým partnerům v regionu, jedná se především o aktualizaci jejich webů o informace z regionu (sluţby vyuţívá např. obec Otovice, DSOB, MAS+, PKB, IC Broumov ). Projekt Singltrek Javoří hory byla zpracována vyhledávací studie k projektu. Jeho vznik byl inspirován podobným projektem v Libereckém kraji Singltrek pod Smrkem. 70 Projekt (singltrek) se skládá z vytvoření sítě cyklistických stezek a nástupních míst, na která je vázán další soubor sluţeb. Koncepce cyklodopravy příhraniční oblasti Broumovska v návaznosti na napojení na Polsko koncepce vzniká za účelem řešení rekreační i dopravní funkce cyklistiky v co nejširším kontextu. Z informací, které mi poskytla sl. Hanušová (manaţerka SDMB), se do rozvoje cestovního ruchu v posledních letech na Broumovsku hodně investuje. Mimo projekty, které jsem uvedl výše, jsou ještě pro rozvoj CR důleţité: Skladové, obchodní a volnočasové centrum Walzlovka Meziměstí, Golfové hřiště Grosshof Velká Ves u Broumova, Projekt školicího střediska a hotel resortu VEBA, 69 S tímto projektem je spojený i vznik Klubu přátel Benediktinských sklepů jedná se o neformální sdruţení přátel vína. Sdruţení pořádá řízené degustace, rozšiřuje znalosti svých členů o víně a zároveň naplňuje společenskou funkci. 70 Singltrek pod Smrkem zaznamenal obrovský úspěch v právě vydaném seznamu nejlepších destinací pro terénní cyklistiku uveřejněného tento týden Mezinárodní organizací IMBA (International Mountain Bicycling Association). Vedle této české destinace se na sedmičlenném seznamu objevily uţ jen bikové areály ze Spojených států amerických. Informace dostupná na:

80 Hotel Javor v Adršpachu, Penzion Karabina Adršpach Atp. Hlavním posláním (jedním z nejdůleţitějších úkolů) SDMB dle slov její manaţerky, není jenom podpora rozvoje regionu, navrhování a realizace nových projektů, vytváření nových pracovních příleţitostí, prezentace a zviditelnění Mnohem důleţitější, a moţná i nejtěţší, je vytvářet a prohlubovat kladný vztah místních obyvatel k danému regionu a podnítit jejich zájem o spolupráci na změnách k lepšímu. Shrnutí poznatků a informací o moţnostech rozvoje podnikání v CR na Broumovsku: Pro rozvoj CR jsou na Broumovsku vytvořeny základní strategické a rozvojové dokumenty, které jsou v souladu s dokumenty vyšší (krajské, národní) úrovně Program rozvoje Broumovska, Integrovaný plán rozvoje Broumovska, Strategický plán rozvoje města Broumova, Vize Broumovsko 2029 Dále je zpracována koncepce cyklodopravy v oblasti s návazností na přilehlou oblast v Polsku. Na Broumovsku existují organizace, které vzájemně spolupracují a jejich společným zájmem je rozvoj CR v regionu. Jejich cílem je motivovat další subjekty, podnikatele i fyzické osoby k aktivní účasti na dění v oblasti. Mezi nejaktivnější patří: - Agentura pro rozvoj Broumovska, - Společnost pro destinační management Broumovska, - Dobrovolný svazek obcí Broumovska, - Místní akční skupina Broumovsko+, - Subjekty zapojené do Podnikatelského klubu Broumovska. Důkazem kvalitní spolupráce výše uvedených subjektů je vznik Centra regionálního rozvoje Broumovska (CRRB) v prostorách bývalého klášterního gymnázia v komplexu kláštera. Centrum je otevřené pro všechny organizace a osoby, které se zabývají rozvojem regionu. Společné sídlo dává lepší moţnosti ke vzájemné komunikaci, koordinaci aktivit zkrátka k lepší spolupráci. O spolupráci na Broumovsku svědčí i celá řada společných projektů, nejdůleţitější z nich jsem zde uvedl. Nezmiňoval jsem však projekty, které vznikly v českopolské spolupráci, např. Areál zdraví a sportu Meziměstí Mieroszów (koupaliště a sportoviště), Kladské pomezí Krajina příběhů (marketingové a koordinační aktivity), několik cyklostezek a cyklotras Jejich předkladatelé si uvědomují,

81 ţe CR je oblastí, která můţe regionu (na české i polské straně) do budoucna přinést ekonomický rozvoj a nová pracovní místa. Na spolupráci v oblasti CR s výše uvedenými hlavními aktéry spolupracuje také CHKO Broumovsko. Vzhledem k tomu, ţe turistická oblast Broumovska je téměř totoţná s oblastí CHKO a je nutné se na celém území řídit zvláštními předpisy (více na spolupráce je nezbytná. Na jedné straně totiţ CHKO zaručuje ochranu přírody, na druhé můţe být brzdou v rozvoji CR (horolezení, turistika pohyb pouze po značených stezkách či cyklostezkách, táboření pouze na vyhrazených místech ). Důleţitá je spolupráce především v oblasti vzájemné informovanosti o moţných přínosech či negativních dopadech a v koncipování rozvojových plánů pro skloubení rozvoje CR a zásad ochrany přírody a krajiny. 2.6 Společné projekty Projekt Pro ţivot kostelů Broumovska Obsahem projektu je revitalizace a obnova pěti kostelů z tzv. skupiny broumovských kostelů. Nositel projektu a partneři: Římskokatolická farnost děkanství Broumov, Sdruţení Omnium, o. s., Národní památkový ústav Generální ředitelství a Územní odborné pracoviště Josefov, Veba textilní závody, a. s. (PKB). Podporovatelé projektu: Kardinál Dominik Duka OP, arcibiskup praţský, metropolita a primas český, Mons. Jan Vokál, biskup královéhradecký, Benediktinské opatství sv. Václava v Broumově, DSOB, APRB, členové PKB, Královéhradecký kraj, Ústav pro dějiny umění FFUK Praha, Ústav dějin umění Akademie věd ČR. Odborná pomoc: Stavební fakulta Českého vysokého učení technického v Praze,

82 Ústav památkové péče Fakulty architektury v Praze Předpokládaná finanční náročnost: Optimální částka by byla 10 mil. pro kaţdý kostel. Zatím je podán projekt na 25 mil., z čehoţ 80% by měly pokrýt norské fondy. Finanční zdroje: tzv. Norské fondy pro kostely v Heřmánkovicích, Ruprechticích a Viţňově. Program záchrany architektonického dědictví Ministerstva kultury ČR uvaţuje se o něm u kostela v Otovicích. Program rozvoje venkova SZIF (osa III. a IV. LeaderPlus) jiţ podepsána dotace pro kostel v Šonově. Soukromé nadace a nadační fondy (např. příspěvek Nadace Občanského fóra v rámci grantového programu Opomíjené památky, vyhlášení Veřejné sbírky Římskokatolickou farností v Broumově ). Rozsah oprav: většinou se jedná o opravu střech a střešní krytiny, opravu zevního pláště, vstupních portálů a dle moţností i opravy vnitřních omítek. Cílem projektu je pětici kostelů nejen zrekonstruovat, ale více ji zapojit do ţivota regionu, tj. obnovit přirozené centrum duchovní správy a posílení kulturně-společenských vazeb v rámci celého regionu realizací následujících aktivit. Zpřístupnit kostely v rámci tzv. církevní turistiky. Vytvořit naučnou stezku mezi jednotlivými kostely a klášterem. Pokračovat v konání letního hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Obnovit poutní cesty (svatomariánská, svatojakubská). Pořádat celoročně koncerty, divadelní představení, výstavy Jedná se o kostely: Kostel sv. Markéty v Šonově Kostel sv. Barbory v Otovicích Kostel sv. Anny ve Viţňově Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích Dopady projektu: Citlivé řešení jak ve vztahu k památkám samotným, tak i ţivotnímu prostředí Broumovska. Zachování národní kulturní památky pro budoucí generace = veřejný zájem.

83 Obnova památek by měla být společensky, kulturně i ekonomicky prospěšná pro celý region. Medializace projektu: články v tisku (Náchodský deník, idnes, Naše Broumovsko, ProPamátky ), reportáţe (ČT ), rozhovory (ProPamátky). Podklady pro tento projekt jsem získal od pana ThLic. Martina Lanţiho, administrátora farnosti v Broumově, který je společně s Ing. Slavíkem a Ing. Dědem hlavním navrhovatelem projektu Projekt Koncepce cyklodopravy příhraniční oblasti Broumovsko Priorita: Podpora spolupráce místních společenství Zadavatel: Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) Termín realizace: Podporovatelé: členové PKB, členové DSOB Finanční zdroj: Evropský fond pro regionální rozvoj a státní rozpočet ČR z Operačního programu přeshraniční spolupráce ČR PL v období (ERDF prostřednictvím Euroregionu Glacensis). Finanční náročnost: eur Cíl projektu: Broumovsko = zajímavá cyklodestinace. Zmapovat současný stav cyklotras na Broumovsku v návaznosti na Polsko, posoudit a navrhnout potencionální cyklotrasy, které by splňovaly současná kvalitní kritéria cyklotras a propojily Broumovsko s polským příhraničím. Aktivity projektu: Studie proveditelnosti Singltreku Javoří hory. Strategie rozvoje cyklodopravy. Analýza stávajících cyklistických tras. Informační broţura Broumovsko na kole - Broumovsko on bike (pro marketing). Nové fotografie do fotobanky regionu. Dopady projektu:

84 Vznikl nový projekt s názvem Bike resort Broumovsko, jehoţ cílem je vytvořit z Broumovska region vhodný pro všechny druhy cyklistů, jehoţ součástí je nová nabídka na webových stránkách a další doprovodná infrastruktura. V návaznosti na nový projekt nabízí Cestovní kancelář ck.broumovsko novou sluţbu půjčovnu kol a sportovních potřeb v areálu broumovského kláštera. Jedná se o kvalitní kola značky Specialized, kterou s regionem pojí známé cyklistické závody Rallye Sudety i podpora samotného Bike resortu Broumovsko. Fotosoutěţ Na kole po Broumovsku Nejvíce informací k tomuto projektu jsem získal od pracovníků SDMB a APRB, především pak slečny Hanušové a pana Školníka Projekt GEOTURISTIKA: první kroky Cílem projektu je rozšířit nabídku CR v česko-polském příhraničí Broumovska a Stolových hor o téma geoturistiky, která umoţňuje zuţitkovat i drobné zajímavosti obou regionů. Geologický vývoj oba regiony spojuje, i kdyţ vývoj historický a kulturní byl odlišný. Zadavatel: MAS Broumovsko+ Partneři: Gmina Radkow (Polsko) Podporovatelé projektu: Členové DSOB, členové PKB, SDMB, polští partneři Finanční zdroje: dotace z Fondu mikroprojektů OP Přeshraniční spolupráce (při spolupráci s polským partnerem je to nejrychleji dosaţitelný zdroj případných financí na aktivity připravující podklady pro ţádost o ustavení národního geoparku) Maximální moţná výše grantu: Euro Maximální podíl podpory: 85% ze způsobilých výdajů Termín realizace: 18 měsíců (od do ) Aktivity v projektu MAS Broumovsko+: Evaluace a analýza Integrovaného plánu rozvoje Broumovska, návrh základní strategie rozvoje území s přihlédnutím ke geoturistice (IPRB se rozvojem CR v oblasti geoturistiky nezabýval).

85 Zmapování - pořízení pasportu naučných stezek, cyklostezek, záchytných parkovišť včetně jejich kapacity, drobných sakrálních staveb, evidovaných lokalit neţivé přírody, evidovaných lokalit ţivé přírody, památných stromů, benediktinských hraničních kamenů, pramenů vody, vyhlídkových míst. Fotografická soutěţ s účastí českých i polských fotografů na téma Geofaktor ve fotografiích, následná výstava fotografií (fotografie budou dále vyuţity pro webové stránky a broţuru). Vydání broţury na téma geoturistiky v české i polské verzi (vyuţití pro marketing). Pořízení mapových podkladů. Zřízení webových stránek. Výlety pro školní děti (české i polské) po geotopech na Broumovsku. Závěrečná konference shrnující výsledky projektu. Dopady projektu: Geoturistika společně s agroturistikou a ekoturistikou patří mezi nové formy turistiky s perspektivou dalšího rozvoje a pozitivního dopadu na region. Moţnost turisticky vyuţívat přírodní i kulturní zajímavosti regionu způsobem neohroţujícím jejich budoucnost. Značka geoparku by mohla zlepšit nabídku turistických zajímavostí regionu a posílit rozvoj CR. Rozvoj CR v regionu = další příleţitost pro ţivnostníky k rozšíření výroby nebo sluţeb. Rozšíří se nabídka jak trávit volný čas pro obyvatele i návštěvníky. Studenti i odborná veřejnost se seznámí se skrytými zajímavostmi obou regionů. Informace o projektu jsem získal od předsedkyně občanského sdruţení paní JUDr. Libuše Růčkové Projekt Za poklady Broumovska Jedná se o dlouhodobý projekt, jehoţ obsahem je hudební festival, který je pořádán kaţdoročně od roku Festival nabízí místním obyvatelům i návštěvníkům regionu kvalitní hudební záţitky pro jejich prázdninový program. Cíle projektu:

86 Přivítat návštěvníky z jiných regionů a vyuţít festival jako nástroj marketingu cestovního ruchu. Vytvořit prostor pro mladé špičkové interprety klasické hudby a umoţnit jim vystoupení v prostorách kostelů. Popularizovat klasickou hudbu ve všech jejích podobách široké veřejnosti a přiblíţit ji těm, kteří nemají vţdy moţnost ji vyhledat. Upozornit na neutěšený stav kostelů medializace, významné osobnosti, vstupné Místa konání: Broumovská skupina barokních kostelů. Pro doprovodný program hudební dílny kreslírna bývalého klášterního gymnázia. Termín konání: Od konce června kaţdý sobotní podvečer od 18:00 hod. Pořadatel: Agentura pro rozvoj Broumovska (APRB) Partneři: DSOB (hlavní), členové PKB Město Broumov Benediktínské opatství sv. Václava v Broumově Římskokatolická farnost děkanství Broumov Královéhradecký kraj Královéhradecká diecéze Mediální partnerství: Český rozhlas Hradec Králové, Český rozhlas 3 Vltava, Týdeník Rozhlas, MF DNES, Náchodský deník Hudební partneři: Praţské jaro Concertino di Praga Finanční zajištění (v roce 2012 částka ,- Kč): Příspěvky členských obcí DSOB (2012 = ,- Kč). Příspěvky za vstupné v doprovodném programu (2012 = ,- Kč). Finanční dary sponzorů a patronů (2012 = ,- Kč). Granty a dotace Královéhr. kraj, ministerstvo kultury (2012 = ,- Kč). Přínos projektu:

87 Netradiční záţitek a nabídka pro návštěvníky regionu zviditelnění regionu. Dlouhodobá spolupráce místních subjektů a příleţitost pro další zájemce o spolupráci na rozvoji regionu. Medializace místa = lepší moţnost pro získání finanční podpory na opravu unikátních broumovských kostelů. 3 Modelový projekt, návrhy, připomínky 3.1 Projekt Po stopách tradic Broumovska Pro svůj modelový projekt, který by měl podporovat spolupráci drobných podnikatelů, prezentovat region a efektivně napomáhat rozvoji cestovního ruchu, jsem vyuţil regionální produkty Broumovska. Regionální značení výrobků Broumovska značkou BROUMOVSKO regionální produkt bylo zavedeno v roce Smyslem regionální značky pro místní produkty či sluţby není snaha konkurovat propracovaným oborovým certifikacím, ale snaha pomoci v propagaci místních produktů, tzn. vytipovat výrobce a poskytovatele sluţeb, u kterých je zárukou kvalita a kteří ještě navíc nabízejí oţivení regionální nebo rodinné tradice, velký podíl místních surovin a originální provedení. I kdyţ ekonomicky je jejich přínos pro region zanedbatelný, rozhodli se níţe uvedení drobní podnikatelé zapojit do projektu. Jejich cílem je nejenom své výrobky prezentovat a následně prodat, ale také přiblíţit jejich historii, poukázat na rodinné tradice,

88 nabídnout příleţitost pro spolupráci a oţivit vazby mezi lidmi, které spojuje vztah k místu, kde jsou doma. Název projektu: Po stopách tradic Broumovska Obsah projektu: Tři turistické výlety (forma naučné stezky) po regionálních produktech spojená s hrou pro děti a fotosoutěţí pro dospělé. Projekt naplňuje slogan, který se region Broumovsko snaţí uplatňovat, a to dovolená, která baví děti i dospělé! Patronem projektu: Společnost pro destinační management Broumovska a ck.broumovsko Hlavní cíle projektu: Posílit (propojení) spolupráci místních podnikatelů s vazbou na posílení CR v regionu. Podpořit a zviditelnit kvalitu a důvěryhodnost výrobků či sluţeb drobných ţivnostníků v regionu. Posilovat kladný vztah obyvatel k místu, kde ţijí tradice, kvalita, spolehlivost. Pokusit se změnit staré zvyky (spočívající v nakupování levnějších, mnohdy nekvalitních výrobků ze zahraničí) místních obyvatel i návštěvníků k lepšímu, tedy nakupovat domácí produkty přímo z regionu, které jsou sice draţší, ale o to kvalitnější. Další (následné) cíle projektu: Zvýšení kvality poskytovaných sluţeb v regionu. Zvýšení a udrţitelnost kvality regionálních produktů. Zvýšení zájmu soukromých podniků o investice v cestovním ruchu v oblasti. Zvýšení celkové (domácí i zahraniční) pobytové návštěvnosti. Zvýšit a prodlouţit délku návštěvnosti (ne jen jednodenní návštěvy regionu). Zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro místní podnikatele. Podpoření marketingové aktivity na území turistického regionu Kladské pomezí. Návrh jednotlivých tras výletu:

89 Trasa 1: Broumovský okruh č. 1 (včelí produkty obec Vernéřovice), č. 2 (vyzrálé bio hovězí maso obec Vernéřovice), č. 3 (fotografie obec Křinice), č. 4 (ovčí sýry, jogurty obec Šonov). Trasa 2: Polický okruh č. 5 (polický chléb + další výrobky Police nad Metují), č. 6 (kanafasové a ţakárové výrobky Police nad Metují), č. 7 (fermentované salámy - Police nad Metují), č. 8 (bio dţemy Radešov Police nad Metují). Trasa 3: Teplický okruh č. 9 (dekorace ze ţelezného drátu Zbečník Hronov), č. 10 (včelí produkty Rokytník 81), č. 11 (vlněné výrobky a výrobky z proutí Dědov Teplice nad Metují), č. 12 (tkané výrobky z přírodního materiálu Informační centrum Teplice nad Metují). Výstupy (aktivity) projektu: Návrh tří turistických výletů po regionálních značkách Broumovska. Vytvoření propagačních materiálů letáček vysvětlující pravidla, karta regionálních produktů. Vytvoření hry pro děti (otázky) Po stopách tradic a pokladů Broumovska, včetně letáčku a hrací karty. Fotosoutěţ Po stopách tradic s fotoaparátem fotografie do fotobanky, letáček. Letáčky + hrací karty = k získání v IC regionu, na internetových stránkách ke staţení, u aktivních ubytovatelů, na dalších atraktivních výletních místech, v navštěvovaných gastronomických zařízeních Vyuţití projektu pro: výrobce různých produktů či poskytovatele sluţeb v regionu, turisty, místní obyvatele informační centra, cestovní kanceláře S účastí na projektu souhlasili hlavní partneři: SDMB + ck.broumovsko.cz. Kvíčerovská pekárna s.r.o Polický chléb a další výrobky, Police nad Metují. Ekofarma Vlkovi Včelí produkty, Vernéřovice 48. Včelí farma Rokytník Rokytnický med, Rokytník 81 Hronov. Menčíková Ovčí sýry, jogurty, tvarohy, Šonov u Broumova 163.

90 Statek Tilia, Radešov Bio dţemy, Radešovský chléb, Radešov 1. Ekofarma Bošina Vyzrálé bio hovězí maso, Vernéřovice 56. Šťovíčková Výrobky z ovčího rouna a tkané výrobky, Broumov. Ekofarma Tůmovi Vlněné výrobky, výrobky z proutí, Dědov Javor 78. Textil Zítka Kanafasové a ţakárové produkty, Police nad Metují, Na Sibiři 208. K. Smutná Dekorace a uţitné předměty z ţelezného drátu, Zbečník 263. Záliš, Broumov Fotografie s motivem Broumovska, Křinice 96. Madegroup, Police nad Metují Fermentované salámy, Ţďárská 296. Potencionální partneři: Teplice nad Metují Přírodní sýry a tvarohy. Lotrandova mast Nutricius, s.r.o., Broumov. Stavebnice Merkur Police nad Metují. Slámové kraslice Červený Kostelec. Olivětínské pivo Pivovar Olivětín (+ muzeum), Broumov Olivětín. Ubytování ve statku broumovského typu Arkáda Boţanov. Sazenice lesních dřevin z místního osiva Lesní společnost Broumov Holding, a.s. Broušené sklo J. Beran, Bezděkov. Toma Natura Pramenitá voda Pepsico CZ, s. r. o., Teplice nad Metují. Horalské trubičky Teplice nad Metují. Atp. Cílové skupiny: návštěvníci regionu (zaměřeno především na rodiny s dětmi), místní obyvatelé (přidanou hodnotou pro ně je následný hospodářský rozvoj regionu), místní podnikatelé (moţnosti další spolupráce a motivace), místní školy (získání a rozšíření povědomí o tradicích Broumovska), média v CR (informační noviny LETNÍ nebo ZIMNÍ.BROUMOVSKO, Naše Broumovsko, Broumovské noviny, MF DNES, Polický měsíčník, Teplické ozvěny, Rádio Metuje = prezentace regionu).

91 Návrh textu na letáček Po stopách tradic Broumovska PO STOPÁCH TRADIC BROUMOVSKA Nevíte kam s rodinou na výlet? Chcete proţít víkend, který se vám bude líbit? Chcete nejenom odpočívat, ale také se třeba dozvědět něco zajímavého? Myslíte si, ţe by bylo dobré, aby se vaše děti na vlastní oči přesvědčily, ţe přísloví Bez práce nejsou koláče, doopravdy platí? Zavítejte tedy na Broumovsko a vydejte se s námi po stopách tradic! Společnost pro destinační management Broumovska společně s ck.broumovsko pro vás připravila tři naučné výlety po regionálních produktech Broumovska. Své sluţby nabídlo celkem 12 drobných podnikatelů jejich cílem je nejenom své výrobky prezentovat a následně prodat, ale také přiblíţit jejich historii, poukázat na rodinné tradice, nabídnout příleţitost pro spolupráci a oţivit vazby mezi lidmi, které spojuje vztah k místu, kde jsou doma. Návrh jednotlivých tras výletu: Trasa 1: Broumovská cesta č. 1 (včelí produkty obec Vernéřovice), č. 2 (vyzrálé bio hovězí maso obec Vernéřovice), č. 3 (fotografie obec Křinice), č. 4 (ovčí sýry, jogurty obec Šonov). Trasa 2: Polická cesta č. 5 (polický chléb + další výrobky Police nad Metují), č. 6 (kanafasové a ţakárové výrobky Police nad Metují), č. 7 (fermentované salámy - Police nad Metují), č. 8 (bio dţemy Radešov Police nad Metují). Trasa 3: Teplická cesta č. 9 (dekorace ze ţelezného drátu Zbečník Hronov), č. 10 (včelí produkty Rokytník 81), č. 11 (vlněné výrobky a výrobky z proutí Dědov Teplice nad Metují), č. 12 (tkané výrobky z přírodního materiálu Informační centrum Teplice nad Metují). Výlety lze absolvovat na kole, pěšky, autem a po cestě můţete navštívit mnoho dalších zajímavostí, které region nabízí. Broumovská cesta by vás mohla zlákat k poklidné procházce údolím Stěnavy, k výstupu na nejvyšší vrchol Javořích hor (Ruprechtický špičák) nebo prohlídce Broumovských stěn, které nabízejí úchvatné pohledy na Broumovsko. Můţete si vyzkoušet adrenalinové záţitky v Lanovém centru Janovičky či vyhlídkové lety z letiště v Broumově. Zajímavá je i zastávka v olivětínském pivovaru, který nabízí prohlídku muzea pivovarnictví a ochutnávku piva. Polická cesta vám kromě putování za tradicemi můţe nabídnout zastávku ve skalním labyrintu Ostaš, návštěvu muzea Merkur nebo muzea papírových modelů, prohlídku dětského ZOOkoutku v Polici nad Metují,

92 Pro adrenalinový záţitek je moţné si zajet do nedalekého Velkého Dřevíče, kde je čtyřpatrová krytá motokárová dráha. Teplická cesta vede sama o sobě atraktivním prostředím skalních měst naleznete zde i jiné zajímavosti, např. poustevnu s poutním kostelem a rajskou zahradou, romantické jezírko (tzv. pískovna ) v Adršpašských skalách, kde se natáčelo několik známých českých pohádek. Kdo preferuje dobrodruţství, bude nadšený z horolezení na pískovcových stěnách. Zajímavé výletní cíle nabízí i sousední Polsko. Pokud se rozhodnete výletů zúčastnit, nezapomeňte si vzít s sebou hrací kartu Po stopách tradic Broumovska, která je k dispozici ve všech IC regionu, ve většině gastronomických a ubytovacích zařízeních, na výletních místech v prodejnách upomínkových předmětů. Můţete si ji také stáhnout z webových stránek SDMB, a to na: Získáte-li alespoň 10 razítek z míst uvedených na kartě, můţete se zastavit v ck.broumovsko pro zajímavé ceny. Čeká na vás: Půldenní kurz horolezení zdarma. Půldenní návštěva lanového centra zdarma. Prohlídka broumovského kláštera a posezení v klášterní kavárně s ochutnávkou regionálních produktů. Další překvapení z katalogu ck.broumovsko. Podrobnější informace o nabízeném projektu, stejně jako o všech dalších turistických zajímavostech a atraktivitách oblasti, získáte na webových stránkách SDMB dostupných na: nebo v ck.broumovsko.cz. Na cestě za tradicemi si můţete navíc společně se svými dětmi zahrát hru Po stopách tradic a pokladů Broumovska nebo zaslat fotografii ze svého putování do fotosoutěţe Po stopách tradic s fotoaparátem. Těšíme se na vaši návštěvu! Pokud by se projekt opravdu realizoval, bylo by nutné domluvit konkrétní pravidla k získávání razítek s ck.broumovsko. Tzn. v jakém termínu a čase lze razítko získat přímo od uvedených podnikatelů bez předchozí domluvy. Kdo a kde razítko vydá v případě jejich nepřítomnosti.

93 Obrázek 7 Návrh první strany hrací karty Po stopách tradic Broumovska Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 8 Návrh druhé strany hrací karty Po stopách tradic Broumovska

94 Zdroj: vlastní tvorba Další součásti projektu: Hra pro děti s názvem: Po stopách tradic a pokladů Broumovska Obsah hry: Záměrem hry je oţivit nabídku tří výletních tras po tradicích Broumovska zapojit celou rodinu, dětem připravit překvapení Soubor 12 GPS stanovišť, která korespondují s místy regionálních produktů. Na kaţdém místě v okruhu cca 50 m je ukrytá skříňka s pokladem (drobností) a indicií, tu je nutné opsat do herní karty. Z pokladu v truhličce je moţné si vzít pouze jednu věc a také je důleţité jednu věc na oplátku vloţit. Zaplněnou kartičku s indiciemi je nutné doručit do slosování na adresu: ck.broumovsko, s.r.o., Klášterní 225, Broumov. Návrh letáčku hry Po stopách tradic a pokladů Broumovska

95 HRA PRO CELOU RODINU Milé děti, my, skřítci, uţ na Broumovsku ţijeme pěknou řádku let a stejně jako skřítci všude jinde na světa tu střeţíme veliké, menší, ba i ty nejmenší poklady. A protoţe si stejně jako vy rádi hrajeme a zboţňujeme překvapení, připravili jsme pro vás prima hru PO STOPÁCH TRADIC A POKLADŮ BROUMOVSKA. My, skřítci, také moc dobře víme, ţe i dospělci si rádi hrají, jen se za to někdy trochu stydí, a proto jsme hru připravili tak, abychom je společně s vámi do hry zapojili. Vezměte tedy své dospěláky a společně s námi se vydejte cestou objevování Na Broumovsku jsme pro vás za stromy, kameny, v mechu a jiných důmyslných skrýších ukryli 12 tajných skříněk, ve kterých se ukrývá nejen poklad, ale i tajemství. Tak vzhůru na cestu! Hodně štěstí přejí Vaši skřítci kamarádi. Pravidla: 1. Pořadatelem soutěţe je Společnost pro destinační management Broumovska (SDMB), organizační sloţka APRB, o.s., společně s ck.broumovsko. 2. Soutěţ je určena dětem od 3 12 let, ale mohou se jí zúčastnit všichni, kteří si chtějí hrát. 3. Hra Po stopách tradic a pokladů Broumovska je součástí nabídky tří naučných výletů po tradicích Broumovska. 4. Hrací karta obsahuje celkem 12 GPS souřadnic, které určují místa cca v okruhu 50m, kde se nacházejí tajné skříňky, které jsou označeny symbolem skřítka. V kaţdé z nich je malý poklad a indicie (obrázek). 5. Z pokladu si kaţdý můţe vybrat pouze jednu věc, ale na oplátku do ní musí zase nějakou maličkost vloţit a pozor, na to dohlíţíme my, skřítci. Indicii, která je na víku skříňky, zapíšete do příslušného políčka na vaší hrací kartě. 6. Kdyţ se vám podaří najít alespoň 10 tajných skříněk z 12 a napsat správné slovo ke kaţdému stanovišti, doplníte vaši kartu ještě o jméno, adresu a podpis a pak ji uţ jen odnesete nebo odešlete do ck.broumovsko s.r.o., Klášterní 225, Broumov. 7. Ve slosování, které se bude konat od června do listopadu kaţdé první pondělí v měsíci můţete vyhrát následující ceny: - půl den v lanovém centru zdarma (Janovičky), - půl den v AQUA Land v Meziměstí, - prohlídku Broumovského kláštera s mladým Lotrandem, - prohlídku muzea v mlýnu Dřevíček, - další atraktivitu z nabídky ck.broumovsko. 8. Hrací karta se můţe zaslat pouze jednou, ve slosování však zůstává aţ do konce. Obrázek 9 Návrh první strany hrací karty Po stopách tradic a pokladů Broumovska

96 Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 10 Návrh druhé strany hrací karty Po stopách tradic a pokladů Broumovska Zdroj: vlastní tvorba

97 Předloha pro hrací kartu Po stopách tradic a pokladů Broumovska N, E indicie:. (mouka) (Kvíčerovská pekárna, s.r.o. Polický chléb a další výrobky, Police nad Metují) N, E indicie:. (úl) Ekofarma Vlkovi Včelí produkty, Vernéřovice 48) N, E indicie:. (ţihadlo) (Včelí farma Rokytník Rokytnický med,, Rokytník 81 Hronov) N, E indicie:. (jehňátko) (Menčíková Ovčí sýry, jogurty, tvarohy, Šonov u Broumova 163) N, E indicie:. (palačinka) (Statek Tilia, Radešov Bio dţemy, Radešovský chléb, Radešov 1) N, E indicie:. (chlév) (Ekofarma Bošina - Vyzrálé bio hovězí maso, Vernéřovice 56) N, E indicie:. (vlna) (I. Šťovíčková Výrobky z ovčího rouna a tkané výrobky z přírodních materiálů, Broumov, Prodejní místo: Horní 13, Teplice nad Metují) N, E indicie:. (košík) (Ekofarma Tůmovi Vlněné výrobky, výrobky z proutí, Dědov Javor 78) N, E indicie:. (ubrus) (Textil Zítka Kanafasové a ţakárové produkty, Police nad Metují, Na Sibiři 208) N, E indicie:. (ţelezo) (K. Smutná Dekorace a uţitné předměty z ţelezného drátu, Zbečník 263) N, E indicie:. (fotoaparát) (Záliš, Broumov Fotografie s motivem Broumovska, Křinice 96) N, E indicie:. (maso) (Madegroup, Police nad Metují Fermentované salámy, Ţďárská 296) Text uvedený kurzívou na kartě nebude = zde pouze pro lepší orientaci. FOTOSOUTĚŢ Název: Po stopách tradic s fotoaparátem Obsah: Fotosoutěţ by se měla stát další aktivitou, která by pomohla zlepšit prezentaci hlavního projektu u veřejnosti. Fotografie, které budou v jejím průběhu vytvořeny, rozšíří fotobanku SDMB a budou pouţity k další propagaci regionu.

98 Obrázek 11 Návrh první strany letáčku fotosoutěţe Po stopách tradic s fotoaparátem Zdroj: vlastní tvorba Obrázek 12 Návrh druhé strany letáčku fotosoutěţe Po stopách tradic s fotoaparátem

99 Zdroj: vlastní tvorba 3.2 Další připomínky, návrhy a doporučení Připomínky: V regionu zatím není velká ochota podnikatelů více spolupracovat a věnovat čas propagaci. Zároveň není snaha zapojit se takovýchto projektů a zúčastnit se aktivně dění v regionu. Malé povědomí (moţná nezájem či strach) o moţnostech čerpání z fondů EU. Prvotní zájem většiny podnikatelů je rychle zbohatnout, zachování tradice je aţ na druhém místě (na obhajobu ţivnostníků je nutné dodat, ţe rodinná tradice byla na tomto území násilně přerušena politickými podmínkami). Neexistuje dostatečná nabídka dalších sluţeb pro ubytovací zařízení luxusního typu (v Broumově se teprve nyní buduje toto zázemí pro hotel Veba a Manor). Vzhledem k tomu, ţe Broumovsko přímo vybízí svými podmínkami k rodinným pobytům, měl by být tento faktor více zuţitkován v nabídce pobytů zaměřených na rodinnou rekreaci.

100 Návrhy: Navrhnout systém slev mezi regionálními podnikateli. - Při ubytování v penzionu získá návštěvník moţnost slevy nákupu regionálních produktů. - Při návštěvě olivětínského pivovaru má k večeři v restauraci XY dvě točená piva Opat zdarma. Lépe vyuţít prostředí venkova a návštěvníkům (zejména dětem) přiblíţit běţný ţivot na vesnici řemesla, příroda, tradice, zemědělství - Formou naučných stezek, exkurzí, školních výletů a rodinných pobytů s ubytováním a moţností zapojit se do denních činností farmy. Vyuţít jedinečnosti a jednoduchosti krajiny a návštěvníkům nabídnout specifika vybrané oblasti. - Návrat k tradicím v gastronomii = upřednostnit v nabídce regionální produkty. - Zprostředkovat ubytování v tradičních usedlostech statky broumovského typu, roubenky ZÁVĚR Hlavním cílem předloţené práce bylo zmapovat současný stav cestovního ruchu v turistickém regionu Kladské pomezí se zaměřením na oblast Broumovsko a zhodnotit jej z hlediska moţností a příleţitostí, tj. doloţit na konkrétních příkladech silné i slabé stránky vybrané turistické oblasti, uvést zvláštnosti (odlišnosti, výjimečnosti daného kraje) a některé další parametry charakterizující zvolený region. Dílčím cílem práce bylo posoudit funkčnost či nefunkčnost spolupráce podnikatelů ve sféře cestovního ruchu ve vybraném regionu a přiblíţit jejich případné společné projekty. Popsal jsem a analyzoval oblast Broumovsko v prvé řadě z pohledu základní a doprovodné turistické infrastruktury i turistické nabídky, to znamená, ţe jsem shromáţdil informace o tom, zda má tato oblast vhodný potenciál pro efektivní rozvoj cestovního ruchu. Za druhé jsem provedl šetření, abych zjistil, na jaké úrovni je zde rozvinuta spolupráce mezi podnikateli, jejichţ společným zájmem je rozvoj cestovního ruchu, a tím i rozvoj regionu. Vzhledem k tomu, ţe oblast Broumovsko je z poloviny ohraničena státní

101 hranicí s Polskem, při sběru dat pro DP jsem se zaměřil i na některé (pro CR) atraktivní věci v polském příhraničí. Diplomovou práci jsem obsahově rozdělil do tří hlavních kapitol teoretickometodologické, analytické a návrhové. V teoretické části jsem objasnil pojmy související s udrţitelným rozvojem cestovního ruchu v regionu. Snaţil jsem se o přehledné a logické uspořádání, rozsah odpovídá poţadavkům kladeným na diplomové práce, výsledný text je podloţen názory odborníků (včetně odborných poznatků ze zahraničí). Při získávání studijních materiálů jsem zjistil, ţe na dané téma existuje dostatek odborné literatury, pro teoretický díl jsem pouţil celkem 22 tituly odborných publikací. Čerpal jsem také z elektronických zdrojů, uvádím 28 odkazů. Jedná se především o strategické a rozvojové dokumenty, a to od státní úrovně aţ po regionální. Zmiňuji se např. o Koncepci státní politiky rozvoje cestovního ruchu v ČR pro období (také pro období ), Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období , Integrovaném plánu rozvoje Broumovska, Vizi rozvoje Broumovska 2029 atd. V druhé kapitole DP jsem shromáţdil, analyzoval a posoudil informace o moţném potenciálu regionu Kladské pomezí jako atraktivní turistické destinace. Nejprve jsem zjišťoval, jaké moţnosti měla tato oblast v historii. Více neţ polovinu oblasti na severu tvořila jiţ několik století státní hranice, která se stala průchodnou aţ po vstupu ČR a Polska do Evropské unie (2004). Na jihu a jihozápadě je pak oblast ohraničena přírodní hranicí, kterou tvoří Broumovské stěny a Javoří hory. Vzhledem k těmto faktorům bylo území vţdy značně izolované. Z geografického hlediska je však toto území velmi atraktivní a pro svoji přírodní jedinečnost bylo vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí. To je na jedné straně zárukou zachování přírody, ale na druhé straně zákazy a omezení vyplývající z legislativy mohou do určité míry brzdit rozvoj cestovního ruchu. Z pohledu hydrologů je oblast také zajímavá. Její severní část patří k nejkvalitnějším podzemním vodním zdrojům v ČR, v jiţní části jsou dvě ochranná pásma přírodních léčivých pramenů. Sídelní struktura je tvořena převáţně vesnicemi nebo malými městy. Broumovsko má také nejstarší bytový fond z celého Královéhradeckého kraje. Z hlediska turistické infrastruktury zaujímají klíčovou pozici ubytovací zařízení a také dostupnost a obsluţnost oblasti. Z informací, které jsem v DP předloţil, vyplývá, ţe obojí je na Broumovsku slabým článkem. Na předním místě jsou penziony, chalupy chaty jejich kapacita je však velmi omezená. Hotelů je pouze několik ve větších městech a ţádný z nich nepatří do nejvyšší kategorie. Z celého Královéhradeckého kraje je kvalita

102 dopravní infrastruktury nejhorší právě na Broumovsku. Dopravní dostupnost a obsluţnost většiny území neodpovídá průměrnému standardu, nevyhovující je také technický stav především silnic II. a III. třídy. Dále jsem zkoumal kvalitu sluţeb poskytovaných turistickými informačními centry, a to na české straně i v sousedním polském příhraničí. V posledních třech letech se úroveň sluţeb především na české straně podstatně zlepšila a má stále stoupající tendenci. Celkově lze povaţovat počet turistických informačních center na české i polské straně ve sledované oblasti za poměrně vysoký. Doprovodná turistická infrastruktura, tj. sportovně-rekreační a kulturně historická zařízení, je dle mých zjištění na dobré úrovni, nabízí širokou škálu moţností pro sportovní i kulturní vyţití. Na přírodní atraktivity je oblast Broumovska opravdu bohatá. Pestré přírodní podmínky na obou stranách hranice vytvářejí velmi příznivé prostředí pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Z turistického hlediska jsou místní pohoří zajímavá pro zimní sporty i letní turistiku. Rozmanitost a mnoţství přírodních krás, vysoká kvalita ţivotního prostředí, chráněné krajinné oblasti a národní parky vytvářejí dobré předpoklady především pro rozvoj venkovské turistiky. Také kulturně historické podmínky lze povaţovat za velmi dobré. Na zkoumaném území je celá řada architektonických památek, které jsou vyhledávanými turistickými cíli. Na Broumovsku se jedná o unikátní barokní stavby, a to benediktínský klášter v Broumově a skupinu devíti barokních kostelů. V okolí jsou i hrady, zámky, vojenská opevnění, tvrze a další památky. Vybraná oblast a přilehlé území nabízí svým návštěvníkům i nepřeberné mnoţství moţností a různých kombinací pro celoroční turistiku = pěší, cyklo, auto, moto, cyklobusy, adrenalinové záţitky, horolezení, vyhlídkové lety, koupání, zimní sporty. V diplomové práci uvádím také několik námětů na pěší výlety i cykloturistiku. Právě cyklistika je jednou z nejpřitaţlivějších turistických nabídek Broumovska. Terén je velmi příhodný především pro horská kola, proto se zde pořádá i několik velkých cyklistických závodů. Výsledky charakteristiky vybrané oblasti předkládám ve SWOT analýze. Další oblastí, kterou jsem pro splnění vytyčeného cíle diplomové práce zkoumal, bylo podnikatelské prostředí. Zaměřil jsem se na moţnosti podnikání a případné společné projekty napomáhající rozvoji cestovního ruchu. Hned v počátku jsem zjistil, ţe region Kladské pomezí má dvě OCR, jednu pro oblast Náchodska a druhou pro oblast Broumovska. Vznik a následná aktivní činnost

103 druhé OCR byly nezbytné právě pro rozvoj CR, podnikatelské činnosti s ním spojené nebo na něj navazující. Vzhledem k dlouhodobé předchozí izolaci území, nekvalitní dopravní infrastruktuře a mizivému počtu prosperujících firem (a tím i pracovních příleţitostí) mají zdejší podnikatelé (a to nejen v CR) velmi ztíţené podmínky pro svoji činnost. Pro doloţení výsledků svého zkoumání o vzájemné spolupráci a zájmu na rozvoji regionu za pomoci dlouhodobě udrţitelného rozvoje cestovního ruchu jsem vybral celkem čtyři subjekty. Jejich hlavní podnikatelskou činností není přímo cestovní ruch, přesto na jeho rozvoji aktivně participují s ostatními. Informace jsem zjišťoval především formou osobních návštěv a rozhovorů a dále pak studiem a rozborem dokumentů a materiálů, které jsem při svých návštěvách získal. V závěru druhé kapitoly pak předkládám celkem čtyři společné projekty na podporu cestovního ruchu a rozvoje regionu. V návrhové části jsem vypracoval modelový projekt Po stopách tradic Broumovska, který by dle mého názoru mohl být ve vybrané oblasti realizován. Byl by pak přínosem nejen pro rozvoj CR, ale i podnětem pro další spolupráci místních podnikatelů. K tomuto projektu jsem navrhl další dvě aktivity pro lepší prezentaci projektu na veřejnosti. Jedná se o hru pro děti s názvem Po stopách tradic a pokladů Broumovska a fotosoutěţ pro dospělé Po stopách tradic s fotoaparátem. V závěru poslední části DP předkládám i několik dalších připomínek a námětů k moţné spolupráci v rozvoji cestovního ruchu na Broumovsku. Vzhledem k výše uvedeným faktům, která jsem předloţil, se domnívám, ţe cíl mé diplomové práce byl splněn. Na základě shromáţděných informací jsem došel k závěru, ţe vybraná příhraniční oblast Broumovsko má velmi dobré podmínky i předpoklady pro efektivní rozvoj dlouhodobě udrţitelného cestovního ruchu. A to nejen z hlediska turistické nabídky, ale i s ohledem na dobré vazby mezi místními podnikatelskými subjekty a jejich společnými aktivitami, které jsou více či méně součástí nabídky cestovního ruchu stejně jako kterákoli činnost v regionu. Cestovní ruch je oblastí, jeţ můţe regionu v budoucnu přinést ekonomický rozvoj a nová pracovní místa ve větší míře, neţ jak je tomu dnes..

104 LITERATURA 1. ATTL, P.; NEJDL, K. Turismus I. Praha: VŠH, s. ISBN BOWDIN, G., et al. Events Management. 1 vyd. Oxford: Butterworth Heinemann, 2001, 510 s. ISBN FOLVARČNÁ, A. Malé a střední podnikání. Vysoká škola podnikatelská, a.s. Ostrava. Ostrava: UNION, str. ISBN GALVASOVÁ, I.; BINEK, J.; HOLEČEK, J.; CHABIČOVSKÁ, K.; SZCZYRBA, Z. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, vydání. 264 s. ISBN HOLEŠÍNSKÁ, A. Destinační management aneb jak řídit turistickou destinaci. Brno: ESF MU, 2007, 90 s. ISBN

105 6. HORNER, S.; SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, vyuţití volného času. (překlad). Praha: Grada Publishing, s. ISBN KIRÁL OVÁ, A. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. ISBN KLÍMOVÁ, V. Rozvoj malého a středního podnikání. Brno: Bonny Press, s. ISBN KNOLL, V. Osudy země kladské Dostupné na internetu: 10. Kol. autorů. Dějiny zemí koruny České I. Praha: Paseka Třetí vydání, 131 s. ISBN KOPŠO, E. Ekonomika cestovného ruchu. 1.vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladatelstvo Bratislava, s. 12. MALÁ, V. a kol. Základy cestovního ruchu. 1.vyd. Praha: VŠE, s. ISBN MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. 1. vyd. Bratislava: Veda, s. 14. MATĚJKOVÁ, J. Podpora podnikání s důrazem na malé a střední podniky. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, a.s., s. ISBN MUSIL, F. Stručná historie státu Kladsko. Praha: Libri, s. ISBN PÁSKOVÁ, M.; ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: MMR ČR, s. ISBN RIEDL, J.; JIRÁSEK, Z. Rozpačité spojenectví. Československo-polské vztahy v letech Praha: Aleš Skřivan ml., s. ISBN SMRČKA, L.; ARLTOVÁ, M.; SCHONFELD, J. Ekonomická krize a vývoj cestovního ruchu v České republice. Acta Oeconomica Pragensia, Vědecký časopis VŠE v Praze, 5/2011. ISSN Turistické noviny Kladského pomezí, Léto Studánky a prameny v Kladském pomezí. 20. VANHOVE, N. The Economics of Tourism Destinations. Burlington: Elsevier, s. ISBN VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, ISBN

106 ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1. ČCCR CzechTourism. Alţbeta Királová. Vytváření organizací CR v turistických regionech Dostupné na: 2. Česká centrála cestovního ruchu CzechTourism. Dostupné na internetu: 3. Český statistický úřad v Praze. Dostupné na: 4. Elektronická verze Katalogu ubytování v Kladském pomezí. Dostupné na: filemanager/files/ke_stazeni/katalog_ubytovani/ubytovani-kladske-pomezi-2013.pdf 5. EUROSKOP-ZPRAVODAJSTVÍ. Dostupné na: https://www.euroskop.cz/8368/3007/sekce/akce/podpora-eu-malym-a-strednimpodnikum-pri-rozvoji-jejich-podnikani-a-vstupu-na-trhy-tretich-zemi/ 6. Oficiální server Evropské komise. Dostupné na: 7. Oficiální portál pro podnikání a export. Dostupné na: 8. Oficiální server DSO Broumovsko. Dostupný na: 9. Kompletní turistický servis pro regiony České Švýcarsko a Východní Čechy. Dostupné na: 10. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období MMR. Dostupné na: /getmedia/ dac4627c-c5d d38- f8de43cec24d/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi pdf 11. Koncepce rozvoje malého a středního podnikání MPO ČR. Str. 10. Dostupné na: 12. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice pro období Dostupné na: f8de43cec24d/koncepce-statni-politiky-cestovniho-ruchu-v-cr-na-obdobi pdf

107 13. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období MMR ČR. Dostupné na: 14. Oficiální server MMR ČR. Strukturální fondy. Dostupné na: 15. Dostupné na: 77c285cf6119/MMZ_2012_04_MSP_d180a085-fb f-77c285cf6119.pdf 16. MMR ČR. Dostupné na: 17. MMR ČR. Národní referenční strategický rámec ČR Dostupný na: ed280c94eb5e/nsrr-cj.pdf 18. Podpora EU malým a středním podnikům při rozvoji jejich podnikání a vstupu na třetí trhy. Dostupné na: 19. Podpora internacionalizace malých a středních podniků. Dostupné na: n/internat_best_cs.pdf) 20. Polska Organizacja Turystyczna. Dostupné na internetu: 21. Program rozvoje Broumovska. Dostupné na: stories/download/program_rozvoje/prb_celek_2004.pdf 22. Program rozvoje KHK Dostupné na: assets/rozvoj-kraje/rozvojove-dokumenty/dokument-prk pdf 23. Stanovy Dobrovolného svazku obcí Broumovska. Dostupné na: 24. Statistická ročenka Královéhradeckého kraje za rok Dostupná na: 25. Statut příspěvkové organizace ČCCR CzechTourism. Dostupné na:

108 26. Svaz cestovního ruchu Branka, o.p.s. Dostupné na internetu: 27. Tisková zpráva MMR ČR z Dostupná na: 28. Úřední věstník Evropské unie, str. L 214/3, z Dostupný na: PŘÍLOHY Příloha 1 Sloţky odvětví cestovního ruchu Příloha 2 Mapa turistických regionů v ČR Příloha 3 Mapa turistických oblastí v ČR Příloha 4 Selektivní faktory Příloha 5 Lokalizační faktory Příloha 6 Čerpání ze SF v období Příloha 7 Certifikované regionální produkty z Broumovska Příloha 8 Aktuální přehled všech hraničních přechodů v oblasti Kladské pomezí Příloha 9 Pevnost Srebrna Góra (Twierdza Srebrna góra) Příloha 10 Mlýn Dřevíček a muzeum

109 Příloha 11 Milenci (Adršpašské skalní město) Příloha 12 Starosta a starostová (Adršpašské skalní město) Příloha 13 Hvězda barokní kaple (Broumovské stěny) Příloha 14 Skalní hřiby (Broumovské stěny) Příloha 15 Mapa Javořích hor Příloha 16 Ruprechtický špičák (nejvyšší vrchol Javořích hor) Příloha 17 Ostaš Příloha 18 Výškový profil některých turistických tras na Broumovsku Příloha 19 Dřevěný kostel Panny Marie v Broumově Příloha 20 Beneditínský klášter v Broumově Příloha 21 Historická kopie turínského plátna z roku 1651 Příloha 22 Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích Příloha 23 Kostel sv. Markéty v Šonově Příloha 24 Bludištěm Teplických skal Příloha 25 Značené cyklotrasy v oblasti Broumovska a Gór Stolowych Příloha 26 Integrovaný plán rozvoje Broumovska Příloha 27 Členové Podnikatelského klubu Broumovska Příloha 28 Filozofie APRB Příloha 1 Sloţky odvětví cestovního ruchu

110 Zdroj: GALVASOVÁ, I.;BINEK, J.; HOLEČEK, J.; CHABIČOVSKÁ, K.; SZCZYRBA, Z. Průmysl cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR: Praha, 2008.

111 Příloha 2 Mapa turistických regionů v ČR Zdroj:

112 Příloha 3 Mapa turistických oblastí ČR Zdroj:

113 Příloha 4 Selektivní faktory Zdroj: Čerba,Otakar. Geografie cestovního ruchu. Přednáška. Selektivní faktory objektivní Politické faktory rozvoji CR napomáhá mírové uspořádání světa, stabilizace politického systému, nerepresivní reţimy, Mezi tyto faktory je také řazeno omezení CR vzhledem ke státní hranice nebo směnitelnosti měny. Dosaţenou ţivotní úroveň a objem fondu volného času finančně lépe situované vrstvy zpravidla vyhledávají destinace cestovního ruchu draţší a vzdálenější. K nárůstu CR došlo také v souvislosti se zkracováním pracovní doby a prodluţováním dovolených. Ţivotní prostředí obyvatelé oblastí s poškozeným ţivotním prostředím vyhledávají často formy venkovského cestovního ruchu nebo zdravotně orientovaného (lázeňského) cestovního ruchu, ať uţ jako individuální rekreaci nebo organizované lázeňské pobyty, ozdravné pobyty, školy v přírodě. Demografickou strukturu zahrnuje vše, co se týká obyvatelstva. Jedná se především o mentalitu, zvyky, vzdělanost, věkové sloţení, porodnost, úmrtnost, charakter osídlení a další skutečnosti. Selektivní faktory subjektivní Ovlivňují rozhodování jednotlivce nebo skupiny obyvatel k účasti na cestovním ruchu a k výběru lokality, jedná se o psychologické pohnutky (např. vlastní záţitky a zkušenosti, poznatky o místních kulturách, vliv reklamy na jednotlivce apod.), kde hraje velkou roli reklama, propagace, zkušenost, módnost apod.

114 Příloha 5 Lokalizační faktory Zdroj: Čerba,Otakar. Geografie cestovního ruchu. Přednáška. Dostupné na: Lokalizační faktory rozhodují o funkčním vyuţití konkrétní oblasti CR z hlediska přírodních moţností nebo z hlediska charakteru a kvalit společenských podmínek a atraktivit, např. z hlediska klimatu mají pro masové vyuţití CR největší význam dva podnebné pásy mírný a subtropický (ostatní jsou pro jiţ extrémní teploty, mnoţství sráţek, nevyhovující). Můţeme je dělit na přírodní a společenské. Mají důleţitou úlohu při samotné realizaci CR a jsou významným vnějším motivačním činitelem. Někteří autoři (např.kiraľová, 2003) však uvádějí jejich význam ve vztahu k CR jako druhotný, protoţe o jejich vyuţití rozhodují faktory selektivní a realizační. Přírodní faktory (klima, hydrologické poměry, reliéf, geologie, flora a fauna) se uplatňují zejména v plošně rozsáhlých areálech a mají víceméně konstantní charakter, čímţ vytvářejí předpoklad pro regionalizaci cestovního ruchu. Mezi společenské faktory (podmínky a atraktivity) patří hrady, zámky, divadla, (stálé objekty) nebo festivaly, koncerty, slavnosti (jednorázové akce). Většinou je jejich četnost přímo úměrná hustotě obyvatelstva čím více obyvatel, tím více atraktivních staveb či událostí. Mezi velmi významné představitele této skupiny patří památky (i přírodní) zařazené do kulturního (případně přírodního) světového dědictví lidstva a zapsané do seznamu UNESCO.

115 Příloha 6 Čerpání ze SF v období Zdroj:

116 Příloha 7 Certifikované regionální produkty a suvenýry z Broumovska Polický chléb Kvíčerovská pekárna s.r.o., Police nad Metují Přírodní sýry a tvarohy Teplice nad Metují Včelí produkty Ekofarma Vlkovi, Vernéřovice Rokytnický med Včelí farma Rokytník Ovčí sýry, jogurty, tvarohy probiotické, ţinčice Šonov u Broumova Biodţemy Statek Tilia, Radešov Radešovský chléb Statek Tilia, Radešov Toma Natura Pramenitá voda Pepsico. s.r.o., Teplice nad Metují Fermentované salámy Madegroup, Police nad Metují Měkké salámy Madegroup, Police nad Metují Vyzrálé bio hovězí maso Ekofarma Bošina, Vernéřovice Výrobky z Kvíčerovské pekárny Broumov Broušené sklo J. Beran, Bezděkov nad Met. Výrobky z ovčího rouna a tkané výrobky z přírodních materiálů Broumov Stínící technika Pavon s potiskem z kolekce Rosenberg Dřevoterm s.r.o, Březová Vlněné výrobky, výrobky z vrbového proutí Ekofarma Tůmovi, Dědov Kanafasové a ţakárové produkty Textil Zítka, Police nad Metují Fotografie s motivem Broumovska J. Záliš, Křinice Dekorace a uţitné předměty z ţelezného drátu K. Smutná, Hronov Lotrandova mast Nutricius s.r.o., Broumov Ručníky, froté a damaškové výrobky Broumov (zatím nemá certifikát) Stavebnice Merkur Police nad Metují (zatím nemá certifikát) Slámové kraslice Červený Kostelec (zatím nemá certifikát) Zdroj: Broumovsko regionální produkt. Dostupné na:

117 Příloha 8 Aktuální přehled všech hraničních přechodů v oblasti Kladské pomezí. MACHOVSKO Machovská Lhota Ostra Góra Machovský kříţ (Broumovské stěny) Pasterka Na Machovsku lze státní hranici dále překročit po modré turisticky značené cestě, která protíná státní hranici v oblasti Boru Blednych skal, a po ţluté turisticky značené cestě protínající státní hranici v oblasti Boru Bukoviny Klodzke. BROUMOVSKO Boţanov Radków Studená Voda Borek Šonov Tłumaczów Janovičky Gluszyca Górna (oblast Javořích hor) Ruprechtický Špičák Lomnica (oblast Javořích hor) Meziměstí (Starostín) Gołiňsk (Mieroszów, s omezením do 6 tun), Otovice u Broumova Tłumaczów (s omezením do 6 tun). TEPLICKO Zdoňov Laczna (nově i pro motoristy) Libná Chelmsko Ślaskie HRONOVSKO Ţďárky Pstrąźna Malá Čermná Czermna (i motoristé, pouze však občané města Hronova a Kudowa Zdroj) JESTŘEBÍ HORY Petříkovice Okrzeszyn NÁCHODSKO Česká Čermná Brzozowie Náchod Kudowa Zdroj (pro všechny druhy přepravy)

118 Příloha 9 Pevnost Srebrna Góra (Twierdza Srebrna góra) Zdroj: Pevnost se začala stavět v roce 1765 a budovalo ji 4000 dělníků.posádka pevnosti čítala kolem 2500 vojáků, kteří přispívali také k rozvoji města. Pevnosti však měla i negativní stránky, během bojů při obleţení pevnosti v roce 1807 bylo město téměř úplně zničeno. Přesto zrušení pevnosti (1867) a posádky způsobilo pomalý úpadek města. Pevnost přestala plnit vojenské účely, ale začala plnit ty turistické Zdroj:

119 Příloha 10 Mlýn Dřevíček a muzeum Zdroj:

120 Příloha 11 Milenci (Adršpašské skalní město) Zdroj: Příloha 12 Starosta a starostová ((Adršpašské skalní město) Zdroj:

121 Příloha 13 Broumovské stěny (Hvězda barokní kaple) Zdroj: v&sa=x&ei=jpyauepicisp4asn34hybq&ved=0cdcqsaq&biw=1366&bih=634 Příloha 14 Skalní hřiby v Broumovských stěnách Zdroj: v&sa=x&ei=ezyaud6ikaxo4qtqryhacw&ved=0cdcqsaq&biw=1366&bih=634

122 Příloha 15 Mapa Javořích hor Zdroj: Příloha 16 Ruprechtický špičák (nejvyšší vrchol Javořích hor) Zdroj: vlastní tvorba

123 Příloha 17 Ostaš Zdroj: Zdroj:

124 Příloha 18 Dřevěný kostel Panny Marie v Broumově Zdroj: Zdroj:

125 Příloha 19 Benediktínský klášter v Broumově Zdroj: Příloha 20 Historická kopie Turínského plátna z roku 1651 Zdroj:

126 Příloha 21 Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích Zdroj: Příloha 22 Kostel sv. Markéty v Šonově Zdroj:

127 Příloha 23 Bludištěm Teplických skal A Cestou ke Kraví hoře Zdroj: B Cestou k Vyhlídce Lokomotiva Zdroj: ibidem

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy

Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Jak na peníze z Evropské unie?

Jak na peníze z Evropské unie? Regionální operacní program pro Strední Cechy 2007-2013 Jak na peníze z Evropské unie? V období 2007-2013 je pro Českou republiku připraven z Evropské unie balíček peněz v objemu asi 750 mld. Kč. Česká

Více

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha (do 30.6.2008 Ústav zemědělských a potravinářských informací) 9. září 2010

Více

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč

Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu. Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Aktivity MMR ČR v rámci podpory rozvoje cestovního ruchu Seminář Sdružení lázeňských míst České republiky 14. červen 2011, Lázně Bohdaneč Plán aktivit cestovního ruchu: - dříve Konsolidovaný plán podpory

Více

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU

INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

2008-2010 PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Program rozvoje Královéhradeckého 2008-2010 I. Priorita Podnikání a zaměstnanost Priority / opatření PRK A) Podpora stávajících firem jako stabilizujícího prvku regionální ekonomiky a zaměstnanosti 1.

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu

Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova

SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Společnost pro regionální ekonomicképoradenství SYNERGIE v přístupu k rozvoji venkova Paradoxy v rozvoji venkova Seminář Venkov 2011 1. února 2011 SYNERGIE V PŘÍSTUPU K ROZVOJI VENKOVA Výzkumný projekt

Více

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji

Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Novobydžovsko v Královéhradeckém kraji Poloha mikroregionu v rámci ČR a HK kraje Novobydžovsko Mikroregion Novobydžovsko Novobydžovsko a Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2008-2010 (PRK) Strategie

Více

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu

30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová. Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu 30/09/2008 Roztoky Mgr. Petra Vašátová Možnosti financování rozvoje obcí z Regionální operačního programu Střední Čechy y Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační č program pro NUTS

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy

22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa. Regionální operační program StředníČechy 22/10/2008 Praha Mgr. Marek Kupsa Regionální operační program StředníČechy Pár slov o Regionální operačním programu Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy Zaměřený konkrétně na region Střední

Více

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK

Příprava RIS LK OS 1. Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Příprava RIS LK OS 1 Problematika Udržitelné spotřeby a výroby coby součást RIS LK Definice USV Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je založena na výrobě a službách, včetně jejich spotřeby, které zajišťují

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

Program rozvoje venkova

Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova Možnosti čerpání evropských dotací pro obce, metoda LEADER Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Program rozvoje venkova Rozpočet

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism

Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism Stanovisko Agentury Helptour k projektu Náboženský cestovní ruch (NCR) agentury Czechtourism A. Vzhledem zejména k zhodnocení a porovnání připravovaných výstupů projektu NCR a projektu MAGNI, konkrétním

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK

ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce. Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad 2007-13 ve zkratce Bc. Petr Achs, 24. dubna 2008, KÚÚK ROP Severozápad Hlavní programový dokument určující priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007 2013

Více

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc

Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti. 2. prosinec 2013, Olomouc Představení aktivit Olomouckého kraje v oblasti podpory zaměstnanosti 2. prosinec 2013, Olomouc Struktura prezentace Základní charakteristika Olomouckého kraje Možnosti a kompetence krajské samosprávy

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Podpora podnikání v České republice

Podpora podnikání v České republice Podpora podnikání v České republice MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU Podpora podnikání v České republice 2006 OBSAH Úvod......9 A. VŠEOBECNÉ PODPORY 1. Podpora malých a středních podniků.........13 Programy

Více

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ

SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SWOT ANALÝZA DEFINOVANÁ V PLÁNU ROZVOJE KRAJE PRO PROBLÉMOVÝ OKRUH VENKOVSKÝ PROSTOR A ZEMĚDĚLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY půdně a klimaticky vhodná území pro rozvoj zemědělských aktivit v nepotravinářské produkci

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Právní dokumenty v cestovním ruchu Téma Ročník Autor

Více

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013

Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj. Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Venkov Olomouckého kraje a jeho rozvoj Konference Rozvoj venkova se zaměřením na služby a zaměstnanost, 11. 6. 2013 Rozvoj venkova Olomouckého kraje Charakteristika Olomouckého kraje Nástroje rozvoje venkova

Více

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH REGIONÁLNÍ POLITIKA EU = POLITIKA HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI (HSS) je odrazem principu solidarity uvnitř Evropské unie, kdy bohatší státy

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí 1) Úvod do oblasti dotací 2) Programy na podporu rozvoje cestovního ruchu I. Regionální operační program NUTS II SV

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna

Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Dosavadní zkušenosti obcí s čerpáním evropských dotací, hlavní potřeby a priority do budoucna Ing. Oldřich Vlasák místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Celostátní finanční konference 4. prosince

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora

...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE NOVÉHO MĚSTA NA MORAVĚ STRATEGIE MĚSTA Finální verze prosinec 2008 OBSAH: 1. ÚVOD... 4 2. STRATEGICKÁ VIZE MĚSTA... 5 3. STRATEGICKÉ CÍLE... 6 3 1. ÚVOD Nezbytnou součástí Strategického

Více

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA PŘÍBRAM NA OBDOBÍ LET 2014-2020 1024 Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. a 1 Projekt Zpracování strategického plánu

Více

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER

Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER Program rozvoje venkova podpora venkova a metoda LEADER IVIII. Setkání starostů a místostarostů Plzeňského kraje 4. 10. 2012 Plzeň HISTORIE METODY LEADER V ČR 2004 2006 2004 2008 2007 2013 2014 2020 LEADER+

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace.

Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí. Úvodní informace. Úvodní informace. Závěrečná konference Strategie komunitně vedeného místního rozvoje MAS Pobeskydí Třanovice, 27. 4. 2015 Úvodní informace Posláním (misí) této strategie je přispět k všestrannému rozvoji Pobeskydí prostřednictvím

Více

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.

Cestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České. Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní

Více

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1

SWOT Analýza. BM region o.p.s. 1 SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza

Více

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová

Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Analýza a potenciální moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu Michaela Kadlecová Bakalářská práce 2012 PROHLÁŠENÍ

Více

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi

Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Evropské fondy 2014 2020: Jednoduše pro lidi Mgr. Robert Veselý Ministerstvo pro místní rozvoj Národní orgán pro koordinaci 20. listopadu 2014, Ústí nad Labem 2 Aktuální stav přípravy 2014 2020 EU legislativa

Více

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Využívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s. Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.

Více

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Úřad vlády ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ÚŘAD VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY Odbor informování o evropských záležitostech ÚV ČR Organizačně součástí Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky

Více

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření Cíle krajské samosprávy Cíle a opatření - Definovány v : Programovém prohlášení rady kraje Bylo přijato Radou Karlovarského kraje dne 9. 6. 2005 usnesením č. RK 444/06/05 Regionální rozvoj Cíl 1.: Podpořit

Více

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika Prioritní osa 1 1a Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací Posilování výzkumu a inovační infrastruktury a kapacit

Více

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje

Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Přeshraniční spolupráce v kontextu strategií Jihomoravského kraje Brno, hotel Voroněž, 20. září 2012 Historie přeshraniční spolupráce Program CBC Phare Předvstupní program EU pro přeshraniční spolupráci

Více

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013

20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová. Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 20/03/2008 Praha Mgr. Petra Vašátová Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Čechy 2007 2013 Prioritní osy ROP Prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS 2 Střední Čechy Prioritní osa 1 Doprava Prioritní

Více

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu

Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná. Podrobné generové vyhodnocení cílů strategického plánu Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná Strategický plán ekonomického rozvoje statutárního města Karviná byl schválen 22. 1. 2008 a aktualizován v roce 2011 zastupitelstvem v počtu

Více

Magni Cesty s příběhem

Magni Cesty s příběhem Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek

Více

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše

Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Ekonomika a lidské zdroje 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš

Více

Enterprise Europe Network

Enterprise Europe Network Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V 08 V331 1.0 V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing.

Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Společný regionální operační program Aktuální stav a výhledy čerpání ze zdrojů opatření 3.2 Ministerstvo pro místní rozvoj Ing. Olga Nováková Struktura příspěvku 1. Společný regionální operační program

Více

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu??

MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA. turistická oblast středoevropského významu?? MIKROREGION SLEZSKÁ HARTA turistická oblast středoevropského významu?? Moravskoslezský kraj, okres Bruntál NízkýJeseník sestává z 13 obcí (Bruntál, Dlouhá Stráň, Horní Benešov, Leskovec nad Moravicí, Lomnice,

Více

Regionální operační program Severovýchod

Regionální operační program Severovýchod Regionální operační program Severovýchod Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Rozvoj dopravní infrastruktury... 2 Prioritní osa 2 - Rozvoj městských a venkovských

Více

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová

Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy na revitalizace brownfields období 2014 2020 ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Ing. Jana Davidová Operační programy Program rozvoje venkova (PRV) Operační program životní

Více

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ

Region soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 TRAVEL, LEISURE AND TOURISM Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Přínosy cestovního ruchu pro Českou republiku sledované období 2006-2008 červen 2010 prezentace 12.7.2010 ADVISORY Cíle

Více

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje

Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL. Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje Program rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 2013 VZDĚLÁVACÍ MODUL Strategické řízení Význam PRJMK v řízení kraje 10. prosince 2009 Hlavní body Strategie, cíl strategického řízení Implementace strategie

Více

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020

PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, O.P.S. 2014-2020 PROJEDNÁNÍ STRATEGIE KOMUNITNĚ VEDENÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ MAS UNIČOVSKO, OPS 2014-2020 Ing Iveta Kopcová MAS Uničovsko ops projektový manažer Medlov, 1282014 Obsah prezentace 1 Zdroje informací ke strategické

Více

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013

ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu

Více

Management hotelnictví

Management hotelnictví Specializace Management hotelnictví Studijní program Ekonomika a management Studijní obor Podniková ekonomika a management Specializace je určena zájemcům, kteří chtějí získat: jazykové a komunikační dovednosti,

Více

Regionální operační program Jihozápad

Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program Jihozápad Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Dostupnost center... 2 Prioritní osa 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí... 4 Prioritní

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova

Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Podpora Olomouckého kraje rozvoji venkova Ing. Marta Novotná vedoucí oddělení regionálního rozvoje Krajský úřad Olomouckého kraje Koncepce zemědělsk lské politiky a rozvoje venkova Olomouckého kraje Důsledná

Více

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020

Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 Udržitelný rozvoj na venkově v nařízeních Parlamentu a Rady EU na léta 2014-2020 posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací zlepšení přístupu, využití a kvality informačních a komunikačních technologií

Více

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument. Určení prioritních oblastí a identifikace hlavních oblastí podpory s uvedením vazby na Integrované hlavní směry strategie Evropa 2020 a na regionální strategické y Kraj: Plzeňský kraj Prioritní oblast

Více

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace

*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace * *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD) Program rozvoje venkova České republiky na období 2007-2013 vychází

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst

JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst JARNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Prachatice, 19. března 2014 www.zdravamesta.cz/js Akce je součástí projektu NSZM ČR Dobrovolnictví a veřejná služba v obci - jak na to? podpořeného finančními prostředky

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz.

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Zuzana Pauserová. Dostupné z www.soes.cz. Číslo projektu Název školy Předmět Tematický okruh CZ.1.07/1.5.00/34.0852 Střední škola cestovního ruchu, s. r. o., Benešov Technika cestovního ruchu Technika poskytování služeb cestovního ruchu Téma Ročník

Více

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008

Aktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky

SWOT ANALÝZA. workshop Darkovičky 14. 11. 2013. útlum tradičních lidových řemesel. nedostatečná propagace regionu. stagnace celosvětové ekonomiky 1. Ekonomika (podnikání a zemědělství) SWOT ANALÝZA workshop Darkovičky 14. 11. 2013 velká nabídka v oblasti služeb a stavebnictví rozvinutá drobná řemesla na základě potřeb obyvatelstva podmínky pro krátkodobou

Více

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY

ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální

Více

Ministerstvo pro místnm. programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu

Ministerstvo pro místnm. programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu m Seznámen mení s projekty Operačního programu rozvoje lidských zdrojů v cestovním m ruchu Konference Hospitality & Tourism Summit 29. 10. 2007-30. 10.2007 Evropský sociáln lní fond součást finančních

Více

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce

Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Využívání fondů EU v letech 2007 2013 Strategie a programy ČR, možnosti pro obce Martina Sýkorová Odbor evropských fondů Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Přerov, 26. dubna 2007 1 Finanční prostředky SF

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava

Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí. Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Programové období 2014-2020 z hlediska měst a obcí Konference Evropské fondy 2014-2020: Jednoduše pro lidi 2. prosince 2014 Jihlava Svaz měst a obcí ČR Hájíme zájmy všech velikostních kategorií měst a

Více