Regionální diferenciace sňatečnosti, rozvodovosti a porodnosti v České republice

Transkript

1 Regionální diferenciace sňatečnosti, rozvodovosti a porodnosti v České republice Regional differentiation of marriage rate, divorce rate and natality in the Czech Republic Jana Kouřilová kourilov@vse.cz Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze Ilona Rousová ilona.rousova@seznam.cz Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze ABSTRAKT Příspěvek se zaměřuje na regionální rozdíly ve sňatečnosti, rozvodovosti a porodnosti v České republice po r. 1990, a to na úrovni okresů (LAU 1). Autorky ověřují stanovené hypotézy o vývoji přístupu k rodině a rodinnému životu prostřednictvím analýzy dostupných statistických dat publikovaných Českým statistickým úřadem. Používají data o sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti, včetně porodnosti mimo manželství, porovnávají věk prvorodiček a nevěst při prvním sňatku. V závěru koncipují syntetický ukazatel R, pomocí něhož sledují regionální disparity v přístupu k pojetí rodiny na úrovni okresů ČR. KLÍČOVÁ SLOVA rodina, sňatečnost, rozvodovost, porodnost, regiony KEY WORDS family, marriage rate, divorce rate, natality, regions Úvod Rodina, rodinný život a rodinné vztahy patří k důležitým společenským tématům, která prošla za posledních 20 let poměrně významnými změnami, jež jsou spojené s celkovou transformací české společnosti. Po r se posunul věk lidí vstupujících do manželství, také věk ženy při prvním porodu a změnil se i celkový přístup k manželství jako takovému. Česká společnost se přiblížila modelu západní společnosti, který je charakterizován novými formami partnerského soužití, změnou významu rodiny a manželství apod. Tyto změny vedou k nárůstu demograficky problematického chování v naší populaci (neúplné rodiny, svobodné matky, oslabování sociálních funkcí rodiny, neuzavírání sňatků, vysoká rozvodovost atd.) a k proměně rodiny jako důležité sociální instituce v systému výchovy, socializace a formování hodnotového systému dětí a jejich následného začleňování do procesu vzdělávání i na trh práce (Wokoun a kol., 2007: 57). Podle Rabušice (2001) jsou tyto změny ovlivněny existujícími a převládajícími hodnotovými vzorci, které nekorespondují se současnými potřebami a požadavky mladých věkových skupin, což vede ke vzniku a formování nových sociálních norem. Rabušic píše, že česká populace a především ta mladá je dnes součástí evropských mentálních kohort 1 a řídí se podobnými vzory jako její západní vrstevníci (Rabušic, 2001: ). Oproti západní Evropě je tento proces v ČR opožděný, nicméně lze jej charakterizovat spolu s Blotevogelem (1997: 12), podle něhož dřívější norma - rodina soustředěná na děti a život orientovaný na rodinu byly nahrazeny trendem směřujícím k domácnostem jednotlivců, k nesezdaným soužitím a bezdětným manželstvím 2, 3. Rodinné vztahy a vazby se promítají a ovlivňují způsob života obyvatel a jejich vzájemné vztahy; jejich změny pak mohou ovlivňovat sociální prostředí a tedy i celkovou kulturu života, která je velmi důležitým faktorem i z hlediska dalšího rozvoje socioekonomických aktivit v území. Změny v přístupu k rodině jsou tedy důsledkem sociálních procesů, které probíhají v prostoru, a odrážejí do značné míry také ekonomickou situaci a úroveň rozvoje regionu. Caldwell a Schindlmayr (2003) uvádějí, že konzumní způsob života, soustředění se na seberealizaci, růst potřeby dalších příjmů, úvahy o tom, že děti jsou příliš drahé a tendence k partnerství spíše než k rodičovství jsou možnými důvody snižování počtu dětí. 4 V české společnosti se změny postojů k rodině 5 projevují v posledních letech tím, že se stále častěji vedle tradičních manželství objevují nesezdaná soužití 6 (kohabitace), často s dětmi, což potvrzuje do značné míry také vysoký podíl dětí narozených mimo manželství. Děti se rodí ženám v pozdějším věku než bylo obvyklé před r. 1989, rodiny jsou méně početné (Rychtaříková, Vaňo, 2008). Změny v přístupu k rodině lze popsat pomocí statistických dat jako je sňatečnost, rozvodovost a porodnost. V tomto příspěvku jsou zhodnoceny vybrané regionální aspekty v rodin- 1 Kohorta množina osob, které se narodily ve stejném roce nebo ve stejném časovém období nebo také jako skupina osob, u nichž došlo v určitém roce ke stejné události (Rabušic, 2001: 131, pozn. 26). Mentální kohorta má podobný přístup k životu, sdílí určitý náhled na svět a činí podobná rozhodnutí (Rabušic, 2001: 207) 2 Volně přeloženo. 3 Sobotka (2006) uvádí, že lze předpokládat dlouhodobý růst bezdětnosti, částečně ale jako nechtěného a nevítaného jevu, neboť ze Srovnávacího šetření postojů a názorů na reprodukční chování a opatření populační politiky, které v ČR proběhlo v r. 2001, přetrvává v české společnosti pozitivní postoj k rodičovství. 4 Volně přeloženo. 5 Pojetí rodiny je v různých částech světa odlišné; ve svém příspěvku rodinu chápeme v evropském pojetí, které stojí na křesťanských základech. 6 Definice nesezdaného soužití podle Rabušice (Rabušic, 2001: 193): soužití dvou jedinců opačného pohlaví, kteří žijí ve svazku podobném manželství, aniž by byli manžely. 21

2 ném chování populace, které lze identifikovat prostřednictvím uvedených statistických dat na úrovni okresů. Autorky si stanovily na základě studia odborné literatury následující hypotézy: 1) počet a podíl uzavíraných manželství klesá a nahrazují je nové formy partnerského soužití, 2) počet nově narozených dětí se snižuje a stále méně dětí se rodí do legitimních svazků, 3) počet, resp. podíl rozvádějících se párů se neustále zvyšuje. ČR Stav obyvatel k Počet sňatků Počet sňatků na 7,0 5,1 5, obyvatel Průměrný věk při 1. 24,2 27,6 30,1 sňatku ženich Průměrný věk při 1. sňatku nevěsta 21,4 25,0 27,4 Analýza Pro analýzu statistických dat na úrovni okresů byly zvoleny ukazatele běžně publikované Českým statistickým úřadem. Jedná se o sňatečnost, věk snoubenců vstupujících do manželství, rozvodovost, průměrnou délku trvání manželství, počet narozených dětí v i mimo manželství, věk matky při prvním porodu, počet umělých přerušení těhotenství. V textu pro rozsáhlost tabulek uvádíme pouze údaje a grafy za vybrané okresy. Pro analýzu byla využita data z let 1991 a 2001, kdy se konalo Sčítání lidu, domů a bytů a rok 2007 byl vybrán pro srovnání aktuální situace. Sňatky V České republice je obdobná situace jako v dalších evropských státech. Mladí lidé preferují svobodu, nezávislost a individualismus, což se negativně projevuje na snižování absolutní i relativní sňatečnosti. Mnozí odkládají sňatky do pozdějšího věku, někteří raději setrvávají v nesezdaných partnerských svazcích. 7 Jak uvádí Fialová (2006: 105) pro nastolení velmi nízké úrovně sňatečnosti bylo zřejmě fatální to, že sňatek je v prvé řadě právní akt přesně definující práva a povinnosti manželů, tím je u části populace preferující liberalismus v jeho nejširší podobě pociťován jako akt ztráty části vlastní svobody či identity.. A je možné, že v populaci roste také podíl osob, které vědomě rezignují na navazování jakýchkoli partnerských svazků. 7 Podle Rabušice (2001: 182) manželství už totiž není založeno na základech rodinné povinnosti, ale jeho podstatou se stala manželská láska a vzájemný soulad názorů. Možný (2008: 116) tyto svazky označuje jako párové rodiny, jež rozlišuje na manželské a nemanželské, kterých v posledních letech značně přibývá. Tabulka č. 1: Sňatky v ČR Zdroj: vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných na : [ ], [ ] Z Tabulky č.1 vyplývá jednak absolutní i relativní pokles sňatků oproti počátku devadesátých let 20. století, jednak zvyšující se věk nevěst i ženichů při prvním sňatku. Nicméně věkový rozdíl mezi nevěstou a ženichem se nijak výrazně nemění (např. Zeman, 2006). Nejvyššího věku při prvním sňatku dosahovaly páry poprvé vstupující do manželství ve všech třech sledovaných letech v hlavním městě Praze, v r se věk ženicha pohyboval průměrně na hodnotě 31,2 roku a věk nevěsty na hodnotě 28,8 roku. Naopak do manželství v r jako nejmladší vstupovaly páry v okrese Ústí nad Orlicí (23,4 roku, resp. 20,7 roku). V r byli nejmladší ženichové v okrese Znojmo (26,4 roku) a nevěsty v okrese Třebíč (23,4). Ani v r nemůžeme hovořit o nejmladších párech, ale musíme je rozdělit nejmladší byli muži v okrese Žďár n. Sázavou (29 let) a ženy v okrese Rakovník (26,1 let). Při analýze dat na úrovni okresů zjišťujeme, že celkový trend zvyšování věku snoubenců a snižování počtu sňatků se projevuje ve všech okresech, ale s různou intenzitou. V Tabulce č. 2 jsou uvedeny počty sňatků na 1000 obyvatel, vždy 3 nejvyšší a 3 nejnižší hodnoty na úrovni okresů v jednotlivých letech: Z této tabulky je patrný výrazný pokles úrovně sňatečnosti (např. hodnoty v roce 1991 nejnižší se v dalších sledovaných letech ukazují jako nejvyšší). Pokud sledujeme okresy s nejvyšší sňatečností, tak ve skupině okresů s nejvyšší hodnotou se ve všech třech sledovaných letech žádný okres neobjevuje pokaždé, pouze Sokolov a Česká Lípa se do této skupiny dostaly ve dvou ze tří sledovaných roků. Pokud jde o okresy s nejnižší sňatečností, tak i zde se opakují okresy pouze dvakrát jedná se Semily a Šumperk. V roce 1991 pak celkem 27 okresů vykazovalo nadprůměrnou hodnotu, 3 okresy se držely na průměru (7,0) a zbývajících 47 okresů vykazovalo hodnoty podprůměrné. V roce 2001 bylo 32 okresů nad průměrem ČR (5,0), 5 vykazovalo hodnotu shodnou s průměrem ČR a zbývajících 40 okresů bylo podprůměrných. V roce 2007 se mírně zvýšila průměrná hodnota počtu sňatků na 1000 obyvatel ČR na 5,5; 27 okresů bylo nad touto hodnotou, 2 vykazovaly hodnotu shodnou a zbývajících 48 okresů bylo v tomto ukazateli podprůměrných. 22

3 Okresy s nejvyšším počtem sňatků na 1000 obyvatel 1991 Okresy s nejnižším počtem sňatků na 1000 obyvatel Sokolov 8,5 Praha - západ, Domažlice, Semily, Chrudim, Havl. Brod, Brno - venkov 6,4 Most 8,3 Benešov 6,3 Kladno, Tachov, Teplice 7,9 Písek, Prachatice, Strakonice, Klatovy, Vyškov, Prostějov 6, Mladá Boleslav, Česká Lípa 6,3 Svitavy, Uh. Hradiště, Vsetín, Bruntál 4,4 Karlovy Vary 6,2 Hodonín, Jeseník 4,3 Český Krumlov, Plzeň-město, Cheb, Děčín 5,9 Semily, Šumperk 4, Praha - východ, Chomutov, Most, Liberec 6,4 Uh. Hradiště 4,8 Brno město 6,3 Přerov, Šumperk 4,7 Sokolov, Česká Lípa 6,2 Pelhřimov 4,5 Tabulka č. 2: Počet sňatků na 1000 obyvatel ve vybraných okresech v letech 1991,2001,2007 Zdroj: vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných na : [ ], - [ ], [ ] Postupně se v jednotlivých letech také snížil rozptyl dosažených hodnot, lze tedy s určitou nadsázkou říct, že se okresy České republiky v tomto ukazateli pomalu k sobě přibližují. Vyšších hodnot v počtu sňatků na 1000 obyvatel dosahují ve všech třech uvedených rocích okresy spíše průmyslového charakteru s většími městy nebo městské okresy. Naopak nízkým počtem sňatků v přepočtu na 1000 obyvatel se vykazují spíše okresy zemědělského nebo zemědělskoprůmyslového charakteru (od r převážně okresy moravské). Rozvody Rozvod je jedním ze způsobů ukončení manželství. Liší se nejen důvody, které k němu vedly, ale také průběhem a délkou samotného rozchodu. Možný (2008: 223) uvádí, že nejčastěji k ukončení vztahu dochází mezi 3. a 6. rokem soužití (druhým kritickým obdobím je pak let). 8 Mnohem častěji se k ukončení manželství odhodlají lidé žijící ve městech, v nichž je alespoň částečně zachována anonymita. Běžným důvodem, proč lidé otálejí s ukončením manželství, jsou jejich společné děti, kvůli nimž se rodiče snaží rozpadající se vztah udržet (Možný, 2008, s. 226). Odchází-li totiž jeden z partnerů od svých dětí, ovlivní to negativně i vzájemné vztahy s nimi. Přesto, že důsledky rozchodu jsou pro všechny zúčastněné nepříznivé, dochází ke stálému nárůstu neúplných rodin, a to již od 90. let (Dudová, 2007: 17). 8 V porovnání (ne)stability manželských a nemanželských svazků nejsou v délce jejich trvání přílišné odlišnosti. Podle Rabušice (2001:. 198) počet rozchodů koresponduje s počtem rozvodů. Možný (2008: 273) naopak tvrdí, že se nesezdaná soužití rozpadají daleko častěji, než se rozvádějí manželství. ČR Stav obyvatel k Počet rozvodů Počet rozvodů na 1000 obyvatel 2,8 3,1 3,0 Počet rozvodů na 100 sňatků 40,8 60,3 54,5 Průměrná délka manželství při rozvodu 10,3* 11,5 14,0 Tabulka č. 3: Rozvody v ČR Zdroj: vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných z: [ ], [ ] Pozn.: * údaj z roku Z Tabulky č. 3 vyplývá nárůst počtu rozvodů mezi lety 1991 a 2001 o 7,5 %, mezi lety 2001 a 2007 se projevuje určitá stabilita absolutního počtu rozvodů, které je potvrzena do značné míry i relativním ukazatelem počtu rozvodů na 1000 obyvatel. Přepočítáme-li počet rozvodů na 100 sňatků, získané údaje vypadají na první pohled dramatičtěji, nicméně nárůst hodnot tohoto ukazatele v letech 2001 a 2007 oproti r lze vysvětlit výrazně nižším počtem sňatků. Průměrná délka manželství v ČR v r byla 14 let, jedná se tedy o čtyřleté prodloužení od roku 1993 (viz Tabulka č. 3). Při pohledu na rozvody z hlediska jejich regionální diferenciace na úrovni okresů ČR pak podobně jako v předchozí části lze v Tabulce 4 uvést okresy s nejvyšší a nejnižší rozvodovostí. 23

4 Okresy s nejvyšším počtem rozvodů na 1000 obyvatel 1991 Okresy s nejnižším počtem rozvodů na 1000 obyvatel Most 5,2 Blansko 1,6 Sokolov 5,0 Žďár nad Sázavou 1,4 Česká Lípa 4,7 Hodonín 1, Chomutov, Ústí n.l. 4,3 Blansko 2,3 Děčín 4,2 Chrudim, Havl. Brod, Pelhřimov, Znojmo, Prostějov, Uh.Hradiště 2,2 Sokolov 4,0 Žďár nad Sázavou 2, Cheb, Brno - město 4,0 Příbram, Prachatice, Písek 2,2 Liberec 3,8 Žďár nad Sázavou, Prostějov 2,1 Karlovy Vary 3,7 Břeclav 1,9 Tabulka č. 4: Počet rozvodů na 1000 obyvatel ve vybraných okresech v letech 1991,2001,2007 Zdroj: vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných z: [ ], [ ] Z Tabulky č. 4 vyplývá, že stabilně nízkou úroveň rozvodovosti si ve všech třech sledovaných letech udržel Žďár nad Sázavou. V roce 1991 bylo 31 okresů nad průměrem ČR (2,8), jeden vykazoval hodnotu shodnou s průměrem ČR a zbývajících 45 okresů bylo podprůměrných. V roce 2001 byla opět pouze v jednom okrese udávaná průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR (3,1), celkem 28 okresů vykazovalo nadprůměrnou hodnotu a zbývajících 48 okresů hodnoty podprůměrné. V roce 2007 se mírně snížila průměrná hodnota počtu rozvodů na 1000 obyvatel ČR oproti r na 3,0; 33 okresů bylo nad touto hodnotou, 6 drželo průměrnou hodnotu tohoto ukazatele a zbývajících 38 okresů bylo podprůměrných. V levé části Tabulky č. 4, kde jsou uvedeny nejvyšší hodnoty počtu rozvodů na 1000 obyvatel, se objevují okresy průmyslové, jejichž centry jsou velká města, a okresy městské. Na pravé straně tabulky dominují okresy zemědělskoprůmyslového charakteru. Pokud budeme okresy členit územně, tak vyšších hodnot v počtu rozvodů na 1000 obyvatel dosahují okresy na severu a severozápadě Čech, kdežto nejnižší hodnoty jsou v okresech střední a jižní Moravy a jižních Čech. Praha se v letech 1991 a 2001 pohybovala mírně nad průměrem ČR, v r pak dosahovala hodnoty průměru ČR, tj. 3 rozvody na 1000 obyvatel. Porodnost Také porodnost patří k údajům, s jejichž pomocí lze zachytit postoje relevantní části populace k rodině a rodinným vazbám. V české společnosti, podobně jako v ostatních evropských zemích, populace stárne. Jednou z příčin vedoucích ke stárnutí populace je právě nízká porodnost ve spojení s prodlužováním délky lidského života. V následující Tabulce č. 5 jsou uvedena některé důležitá data dokumentující vývoj porodnosti v ČR. ČR Stav obyvatel k Počet živě narozených dětí Počet živě narozených na ,5 8,9 11,1 obyvatel Podíl živě narozených mimo 9,8 23,5 34,5 manželství (v %) Průměrný věk ženy při 1. porodu 22,2 25,3 27,6 Počet umělých přerušení těhotenství Počet umělých přerušení těhotenství na 100 narozených 81,7 35,8 22,1 Tabulka č. 5: Porodnost v ČR Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných na a [ ] Tabulka č. 5 zachycuje výrazný pokles počtu živě narozených dětí v České republice mezi roky 1991 a Důvodem byly celospolečenské změny, které vedly nejen k odsouvání pořízení potomků do pozdějšího věku, ale také ke snížení jejich plánovaného počtu v rámci jedné rodiny. Nárůst počtu živě narozených dětí mezi lety 2001 a 2007 byl způsoben především tím, že do reprodukčního věku vstoupily silné ročníky 70. let a také začaly rodit ženy, které své mateřství dosud odkládaly. Z toho lze usuzovat, že tento růst nepotrvá dlouho 24

5 Okresy s nejvyšším počtem živě narozených na 1000 obyvatel 1991 Okresy s nejnižším počtem živě narozených na 1000 obyvatel Sokolov 15,2 Praha východ, Plzeň - město 10,8 Český Krumlov 14,7 Praha 10,7 Bruntál 14,6 Kolín 10, Kroměříž 10,4 Břeclav 8,2 Prachatice 10,3 Hradec Králové, Pelhřimov 8,1 Semily 10,0 Benešov 7, Chomutov 14,1 Frýdek - Místek 9,8 Vsetín 13,8 Pelhřimov 9,5 Třebíč 12,9 Strakonice 9,3 Tabulka č. 6: Porodnost ve vybraných okresech v ČR Zdroj: Vlastní zpracování podle údajů ČSÚ dostupných na a [ ], [ ] a v budoucnu se počty nově narozených dětí budou pohybovat na stejné, ale spíše pravděpodobněji na stále nižší a nižší úrovni. Jak uvádí Kocourková (2008: 240) následný pokles 9 ročních počtů živě narozených dětí bude nevyhnutelný v důsledku postupného úbytku žen v reprodukčním věku, především ve věku let. Česká republika následuje trend většiny evropských zemí, kde dochází k velice prudkému nárůstu mimomanželské porodnosti. Zatímco v roce 1991 počet dětí pocházejících z nesezdané rodiny nepřesahoval 10 %, o 10 let později byl tento počet více než dvojnásobný a v r dokonce více než trojnásobný. S vysokou pravděpodobností lze konstatovat, že naprostá většina z nemanželských dětí narozených v r byla vychovávána bez přítomnosti otce, pouze jejich svobodnou matkou, jelikož dosavadní společenské uspořádání netolerovalo existenci pouhých partnerských soužití. V následujících dvou uvedených letech již tato skutečnost zřejmě neplatí. Z dostupných údajů však nelze objektivně dovodit, jaký je podíl dětí narozených v kohabitacích a které děti vyrůstaly pouze se svou matkou. Rychtaříková (2007: 2) vysvětluje, že postih faktorů vysvětlujících nárůst procenta dětí narozených mimo manželství je otevřenou otázkou komplexního charakteru. Faktory, které ovlivňují mimomanželskou porodnost, lze podle ní dělit na demografické (změna intenzit, struktur a jejich vzájemné interakce) a behaviorální (změna hodnotového systému), přičemž obě skupiny mohou být ovlivněny vnějším populačním klimatem (systém podpory rodiny apod.). Faktory mohou působit současně, ve stejném i opačném směru, i ve vzájemné kombinaci (Rychtaříková, 2007: 2). Z Tabulky č. 5 dále vyplývá výrazné zvýšení věku ženy při prvním porodu, které také dokládá tendenci v oddalování početí a porodu. Bude-li tento nárůst pokračovat, nebudou matky v ČR, jejichž první porod se bude odehrávat po Autorka popisuje situaci po r roce života, žádnou výjimkou. Porovnáme-li věk žen při prvním porodu a věk nevěst, ukazuje se, že se průměrné hodnoty obou ukazatelů na úrovni ČR velmi přibližují. Z analýzy regionálních údajů ale vyplývá, že v některých okresech (jak bude uvedeno dále) je věk prvorodiček nižší než věk nevěst při 1. sňatku, což opět podtrhuje mimomanželskou porodnost. Posledním údajem zahrnutým v Tabulce č. 5 je počet přerušených těhotenství na 100 narozených dětí. Pozitivní zprávou je, že v uvedeném období počty interrupcí v ČR klesaly, což mohlo být ovlivněno zejména zlepšením informovanosti mladých lidí o existujících antikoncepčních metodách a také zlepšením jejich dostupnosti. Podle Rabušice (2001: 212) se za tímto snížením skrývá odpovědnější přístup nejen k sexuálnímu životu, ale k životu vůbec. Pokud se zabýváme regionální diferenciací porodnosti na úrovni okresů ČR, pak v podstatě na základě dat nelze činit nějaké závažné závěry, jak lze doložit následující Tabulkou č. 6. Na základě dat za okresy České republiky, lze konstatovat, že v r. 1991, kdy hodnota počtu živě narozených na 1000 obyvatel dosahovala 12,5 na úrovni ČR, 49 okresů se pohybovalo nad touto hodnotou, 1 okres (Břeclav) byl na průměru a zbývajících 27 okresů pod průměrem ČR (včetně Prahy a k ní přiléhajících okresů Praha východ a Praha západ). V r. 2001, kdy se nejnižší hodnoty r staly nejvyššími, byla celorepubliková hodnota 8,9. Nadprůměrných okresů bylo v tomto roce 34, na průměru ČR se držely čtyři okresy a pod průměrem bylo zbývajích 39 okresů, včetně Prahy a Prahy západu, Okres Praha východ (s hodnotou 9,6) se v tomto roce posunul nad průměr ČR. V r. 2007, kdy hodnota za ČR byla 11,1, bylo 36 okresů v tomto ukazateli nadprůměrných, 2 průměrné a opět 39 okresů dosahovalo podprůměrných hodnot. Hlavní město Praha (11,0) se přibližovalo průměrné hodnotě ČR, okres Praha-východ byl s hodnotou 25

6 Okresy s nejvyšším % narozených mimo manželství Okresy s nejnižším % narozených mimo manželství 1991 Cheb 21,7 Havlíčkův Brod,Žďár nad Sázavou, Blansko 4,1 Teplice 21,5 Uherské Hradiště 4,0 Karlovy Vary 21,3 Pelhřimov 3, Most 51,6 Uherské Hradiště 11,4 Sokolov 47,4 Žďár nad Sázavou 10,8 Chomutov 43,0 Havlíčkův Brod 10, Most 57,7 Brno - venkov 24,3 Bruntál 53,5 Žďár nad Sázavou 22,4 Sokolov 53,2 Uherské Hradiště, Zlín 22,2 Tabulka č.. 7: Narození mimo manželství ve vybraných okresech v ČR v % celkového počtu živě narozených Zdroj: Vlastní zúracování podle údajů ČSÚ dostupných na a [ ], [ ] 11,3 lehce nadprůměrný, ale Praha-západ s hodnotou 9,9 patřila k okresům s nejnižšími hodnotami v ČR. Určité závěry ve vztahu k postojům k tradiční rodině lze formulovat spíše na základě údajů následující Tabulky č. 7, která shrnuje podíly dětí narozených mimo manželství na celkovém počtu živě narozených: Na rozdíl od předchozí tabulky se okresy jak ve skupině s nejvyšším, tak ve skupině s nejnižším podílem narozených mimo manželství opakují. Nárůst podílu narozených mimo manželství je výrazný ve všech okresech, přičemž minimální hodnota v r je vyšší než maximální hodnota v r Jestliže v r byl počet živě narozených mimo manželství v ČR 9,8 %, nadprůměrných hodnot bylo dosaženo ve 26 okresech. Jak je vidět částečně i v Tabulce č. 7, některé okresy dosahovaly více než dvojnásobku této hodnoty. Jednalo se o 6 okresů: Ústí nad Labem, Most, Sokolov, Chomutov, Karlovy Vary, Teplice a Cheb. Na druhou stranu méně než poloviční hodnoty tohoto ukazatele v r bylo dosaženo v 9 okresech, převážně moravských. V r se průměrná hodnota v ČR zvýšila na 23,5 %, nad průměrem bylo 27 okresů, z toho více než dvojnásobku průměrné hodnoty bylo dosaženo v okresech Sokolov a Most. I v tomto roce přetrvává nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství v okresech Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Rok 2007 přinesl další růst hodnoty na úrovni ČR, podíl dětí živě narozených mimo manželství dosáhl v tomto roce 34,5 %. Nad průměr ČR se v tomto roce dostalo 31 okresů, žádný z nich ale nepřesáhl dvojnásobek celorepublikové hodnoty. I nadále nejvyšších hodnot dosahují výše uvedené okresy severozápadních Čech. Také skupina okresů, které dosahovaly nejnižších hodnot, si v podstatě zachovává svou pozici, ale všechny okresy se dostávají nad hodnotu, která v r byla maximální. Hlavní město Praha se s výjimkou r pohybuje v tomto ukazateli mírně pod průměrem ČR. Podle Rychtaříkové (2007b: 7) územní konfigurace podílu dětí narozených mimo manželství vykazuje mimořádnou stabilitu v čase a reflektuje takto územně ukotvené populační struktury (vzdělání, náboženství apod.), které zřejmě nebyly zatím dotčeny probíhajícími transformacemi, resp. eventuální strukturální modifikace (rodinný stav) se posunuly prostorově proporcionálně.. V souladu s Rychtaříkovou (2007b:. 7) lze konstatovat, že vyšší podíl narozených mimo manželství se vyskytuje v okresech severozápadních Čech, tradičně průmyslových, které procházejí restrukturalizací se všemi negativními dopady (vysoká nezaměstnanost, nedostatek pracovních míst, nutnost rekvalifikací pro uplatnění na trhu práce atd.). Vzhledem k tomu, že výše sociálních dávek poskytovaných matkám samoživitelkám je vyšší a že pokud žena není vdaná, je považována za samoživitelku, pak je pro mnohé páry výhodnější sňatek (alespoň v určité době) nerealizovat. Pro některé nízkokvalifikované a sociálně slabé skupiny mohou být sociální dávky vyplácené na dítě výrazným zdrojem příjmů. Naopak nižším, i když také narůstajícím, podílem narozených mimo manželství se vyznačují okresy spíše zemědělského a zemědělskoprůmyslového charakteru ležící na jižní a východní Moravě, příp. v jižních Čechách. Jedná se také o okresy, v nichž je významný podíl věřících obyvatel. Skutečnost, že velká města Praha, Brno, Plzeň se ve sledovaných letech nevyznačovala nejvyššími hodnotami mimomanželské plodnosti (Ostrava je na tom poněkud hůře), souvisí dle Rychtaříkové (2007b: 7) se vzdělanostní strukturou jejich obyvatelstva, neboť podle této autorky (Rychtaříková, 2007a: 11) je v ČR současným typem svobodné matky žena se základním vzděláním, které své první dítě porodí ve věku kolem 20 let. Další údaj, který dosahuje výrazné regionální diferenciace, je rozdíl mezi věkem nevěsty při 1. sňatku a věkem matky při 1. porodu. Na úrovni České republiky ve všech třech sledovaných letech platí, že nevěsty jsou mladší než prvorodičky, i když se rozdíl poměrně výrazně snížil; zatímco v r to 26

7 Pozn.: 1- Hl.m. Praha, 2 Benešov, 3 Beroun, 4 Kladno, 5 Kolín, 6 - Kutná Hora, 7 Mělník, 8 Mladá Boleslav, 9 Nymburk, 10 Praha východ, 11 Praha-západ, 12 Příbram, 13 Rakovník, 14 - České Budějovice, 15 Český Krumlov, 16 Jindřichův Hradec, 17 Písek, 18 Prachatice, 19 Strakonice, 20 Tábor, 21 Domažlice, 22 Klatovy, 23 Plzeň-město, 24 Plzeň-jih, 25 Plzeň-sever, 26 Rokycany, 27 Tachov, 28 Cheb, 29 Karlovy Vary, 30 Sokolov, 31 Děčín, 32 Chomutov, 33 Litoměřice, 34 Louny, 35 Most, 36 Teplice, 37 Ústí n.labem, 38 Česká Lípa, 39 Jablonec n.nisou, 40 Liberec, 41 Semily, 42 Hradec Králové, 43 Jičín, 44 Náchod, 45 Rychnov n. Kněžnou, 46 Trutnov, 47 Chrudim, 48 Pardubice, 49 Svitavy, 50 Ústí nad Orlicí, 51 Havlíčkův Brod, 52 Jihlava, 53 Pelhřimov, 54 Třebíč, 55 Žďár n.sázavou, 56 Blansko, 57 Brno-město, 58 Brno-venkov, 59 Břeclav, 60 Hodonín, 61 Vyškov, 62 Znojmo, 63 Jeseník, 64 Olomouc, 65 Prostějov, 66 Přerov, 67 Šumperk, 68 Kroměříž, 69 Uherské Hradiště, 70 Vsetín, 71 Zlín, 72 Bruntál, 73 Frýdek-Místek, 74 Karviná, 75 Nový Jičín, 76 Opava, 77 Ostrava-město Graf č. 1: Rozdíl mezi věkem nevěsty při 1. sňatku a ženy při 1. porodu Zdroj: vlastní graf podle údajů ČSÚ dostupných na a [ ], [ ] bylo 0,8 roku, v r je to už jen 0,2 roku. Situaci v okresech České republiky v letech 1991, 2001 a 2007 zachycuje následující Graf č. 1. Z Grafu č. 1 je velmi dobře vidět, že v r byl věk ženy při 1. porodu vyšší než věk nevěsty při 1. sňatku ve všech okresech České republiky s výjimkou okresu Sokolov, kde byl rozdíl nulový. Minimální rozdíly věku najdeme také v okresech Teplice, Chomutov, Děčín (všechny Ústecký kraj). Naopak největší věkové rozdíly mezi nevěstami a prvorodičkami - více než 1 rok byly v r v okresech Praha východ, Ústí nad Orlicí, Jeseník, Praha západ, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Kroměříž. V roce 2001 se situace změnila a již můžeme sledovat zápornou hodnotu rozdílu věku nevěsty a prvorodičky ve 14 okresech ČR, přičemž nejvýrazněji se to projevilo v okresech Most (-1,5 roku), Sokolov (-1,2 roku) a Jeseník (-1,1 roku). Nulový rozdíl vykazovalo 5 okresů a největší rozdíl mezi věkem nevěsty a prvorodičky byl zaznamenán v okresech Praha západ (1,6 roku), Rakovník (1,4 roku) a Plzeň jih (1,1 roku). Největší změnu lze vysledovat v okrese Jeseník, kdy rozdíl mezi věkem nevěsty a ženy při 1. porodu byl v r ,2 roku a -1,1 roku v r V roce 2007 opět přibylo okresů, kde rozdíl mezi věkem nevěsty a prvorodičky vykazoval zápornou hodnotu. Jednalo se o 25 okresů, přičemž výrazně jsou zastoupeny okresy Ústeckého a Karlovarského kraje, dále některé okresy Moravskoslezského, Olomouckého a Jihočeského kraje. Ostatní kraje jsou zastoupeny spíše sporadicky. Největšího rozdílu dosáhl okres Teplice, kde ženy rodily v r první dítě o 1,7 roku dříve než se poprvé vdávaly, podobně okresy Most (-1,6 roku), Bruntál (-1,5) a Sokolov (-1,4). Na opačném konci tohoto pořadí najdeme okresy Beroun, Kolín a Chrudim, kde věk žen při 1. porodu byl o rok vyšší než věk nevěst a okresy Zlín a Praha, kde rozdíl činil 0,9 roku. 27

8 Syntéza Pro celkové shrnutí nastíněné problematiky jsme se závěrem pokusily o aplikaci syntetického ukazatele (nazýváme ho zde syntetický ukazatel R), který by umožnil jednoduchou typologii vývoje dostupných demografických charakteristik rodinného chování populace, a to na úrovni okresů. Syntetický ukazatel R je sestaven z následujících údajů: 1) počet sňatků na 1000 obyv. (okresy řazeny sestupně), 2) počet rozvodů na 1000 obyv. (okresy řazeny vzestupně), 3) počet živě narozených na 1000 obyvatel (okresy řazeny sestupně), 4) podíl narozených mimo manželství (okresy řazeny vzestupně). Pro vlastní typologii jsme vzhledem k obtížné vzájemné měřitelnosti významu uvedených charakteristik použily jednoduchou metodu pořadí, a to uspořádáním okresů podle pořadí daného ukazatele a následně součtem výsledných pořadí uvedených čtyř údajů 10. Čím je hodnota syntetického ukazatele R nižší, tím lze okres označit za více pro-rodinný a naopak. I když jsme si vědomé výrazného zjednodušení hodnocení rodinné, resp. pro-rodinné problematiky, která je ovlivněna ekonomickými podmínkami, sociálním a kulturním zázemím a vazbami člověka včetně jeho náboženského cítění a spoustou dalších vlivů, které nelze často ani přesně specifikovat, domníváme se, že výsledky uvedené dále mají určitou vypovídací schopnost ve vztahu k rozdílům mezi regiony ČR (na úrovni okresů). Výsledky syntetického ukazatele R pro jednotlivé roky jsou znázorněny v následujících kartogramech. Porovnáním kartogramů lze vysledovat určité rozdíly v rozložení syntetického ukazatele R mezi sledovanými roky. Především se změnila situace ve velkých městech (Praha, Brno, Plzeň), která v r podle tohoto ukazatele patřila do skupiny okresů, jež se neprofilovaly jako pro-rodinný region. V r se řadí zhruba k průměru (Plzeň a Brno) či dokonce Praha je mírně nadprůměrná. V podstatě lze území České republiky rozdělit do oblastí, kde syntetický ukazatel R vykazuje vyšší a vysoké hodnoty dlouhodobě jedná se především o severozápad republiky, tj. kraje Karlovarský a Ústecký a částečně Plzeňský, Středočeský a Liberecký. Další oblastí s vyššími hodnotami R je severozápad Moravy okresy Jeseník, Šumperk a Bruntál. Zbytek Moravy, především některé okresy na východě a jihu (včetně celého kraje Vysočina), vykazují hodnoty ukazatele R nízké, což může souviset také s tím, že se jedná o oblasti s vyšším podílem věřících v populaci, jejichž přístup k rodině a rodinnému životu je spíše tradiční. Naopak oblasti s vysokými hodnotami syntetického ukazatele R do značné míry kopírují naše strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony (okresy). Některé z těchto okresů vykazují poměrně značný podíl dětí narozených mimo manželství, přičemž tuto situaci může ovlivňovat i výše dávek vyplácených matkám samoživitelkám, jak jsme již uvedly výše. 10 Pokud okresy vykazovaly stejnou hodnotu sledovaného ukazatele, dostaly stejné číslo v pořadí. Závěr V úvodu našeho příspěvku jsme si stanovily několik pracovních hypotéz k problematice vnějších znaků chování obyvatel ve vztahu k manželství a dětem, které jsme ověřovaly především analýzou dostupných relevantních dat, publikovaných Českým statistickým úřadem. Na základě provedené analýzy statistických dat lze konstatovat potvrzení hypotézy, že počet uzavíraných manželství klesá a nahrazují je nové formy partnerského soužití. I když samozřejmě může docházet k určitým výkyvům 11, celkově lze konstatovat, že počet sňatků neroste a své místo získávají i nové formy soužití 12. Pokles počtu narozených dětí v 90. letech 20. století se zastavil a v současnosti se rodí více dětí. Nicméně nelze předpokládat, že by se jednalo o dlouhodobý trend, neboť v současnosti se rodí odložené děti matek, které patří k silným ročníkům 70. let minulého století. Potvrdilo se ale, že narostl, a to velmi výrazně, podíl dětí narozených mimo manželství. Třetí hypotéza se zaměřovala na rozvody. V této souvislosti se nepotvrdil výrazný nárůst počtu rozvodů, spíše lze hovořit o určité stabilizaci tohoto ukazatele. Pomocí dostupných statistických dat jsme ověřily hypotézu, že v České republice existují regionální disparity v rodinném chování populace, které jsou ovlivněny velice širokou škálou faktorů ekonomického, sociálního i kulturního charakteru. Lze také konstatovat, že údaje vztahující se k velkým městům ( městské okresy Praha, Brno, Plzeň, Ostrava) a z nich odvozený syntetický ukazatel R prokázaly, že velká města prošla určitým vývojem a že se do určité míry změnil přístup jejich populace k rodině a dětem. Ukazatele, které negativně ovlivňují tradiční přístup k rodině, jsou nejvýraznější v severozápadní části Čech a na severozápadě Moravy a do značné míry (ale ne zcela) kopírují problémové regiony na úrovni okresů vymezené vládou pro podporu ze státní úrovně (především strukturálně postižené a hospodářsky slabé). English summary (abstract) The paper is aimed at differences of marriage rate, divorce rate and natality in regions of the Czech Republic at the district level (LAU 1). The authors verify defined hypotheses of development situation in the field of family life by means of analyses of statistical data published by the Czech Statistical Office. They use data about marriage rate, divorce rate, natality and natality outside the marriage, they compare age of mothers and age of brides. Finally they make synthesis of family behavior of population using indicator R which is composed of number of marriages, number of divorces, natality and natality outside marriage. Tento příspěvek byl zpracován v rámci řešení projektu GA ČR 402/09/0179 Konkurence schopnost regionů v rámci ČR a EU 11 Např. snaha legalizovat svůj vztah díky šťastnému datu Relevantní data o faktických soužitích jsou zjišťována ČSÚ především v rámci SLDB. 28

9 Kartogram č. 1: Prostorová diferenciace syntetického ukazatele R - okresy ČR 1991 Zdroj: vlastní zpracování Kartogram č. 2: Prostorová diferenciace syntetického ukazatele R - okresy ČR 2001 Zdroj: vlastní zpracování 29

10 Kartogram č.3: Prostorová diferenciace syntetického ukazatele R okresy ČR 2007 Zdroj: vlastní zpracování Literatura: Blotevogel, H.H., Fielding, A.J. (edit.) (1997): People, Jobs nad Mobility in the New Europe. Chichester, John Wiley & Sons Ltd, 1997 DUDOVÁ, R. HASTRMANOVÁ, Š.: Otcové, matky a porozvodová péče o děti, 1. vyd., Praha, Sociologický ústav AV ČR 2007, 129 s. CALDWELL, J.C, SCHINDLMAYR, T. (2003): Explanations of the Fertility Crisis in Modern Societies: A Search for Commonalities. Population Studies, Vol. 57, No. 3 (Nov., 2003), pp dostupné na stable URL: stable/ FIALOVÁ, L.(2006): Trendy ve sňatkovém chování obyvatelstva České republiky ve 20. století. Demografie, 2006, 48: , ČSÚ KOCOURKOVÁ, J. (2008): Současný baby boom v České republice rodinná politika. Demografie, 2008, 50: , ČSÚ MOŽNÝ, I. (2008): Rodina a společnost, 2. vyd. (upravené), Praha, SLON 2008, 323 s. RABUŠIC, L.(2001): Kde ty všechny děti jsou? Porodnost v sociologické perspektivě, 1. vyd., Praha, SLON 2001, 265 s. RYCHTAŘÍKOVÁ, J.(2007a): Dvacet let svobodného mateřství v České republice ( ). Demografie, 2007, 49: 1-12, ČSÚ RYCHTAŘÍKOVÁ, J. (2007b): Regionální diferenciace plodnosti v průřezové a kohortní perspektivě. In: Sborník z XXXVII. konference České demografické společnosti Regionální demografie, Olomouc, , Demografie 2007, 49 (vyšlo na CD jako příloha 4/2007) RYCHTAŘÍKOVÁ, J., VAŇO, B.(2008): Plodnost v České republice a ve Slovenské republice: staré a nové odlišnosti. In: Sborník z XXXVIII. konference České demografické společnosti Padesát let časopisu Demografie, Praha, , Demografie 2009, 51 (vyšlo na CD jako příloha 1/2009) SOBOTKA, T.: (2006): Bezdětnost v České republice. In: Hamplová, D., Šalamounová, P., Šamanová, G. (eds.): Životní cyklus sociologické a demografické perspektivy. Praha Sociologický ústav AV ČR, 2006, s WOKOUN, R. a kol..(2007): Regionální rozvoj a jeho management v České republice. Praha, Eoconomica, 2007 ZEMAN, K.(2006): Věk při sňatku a rozdíl mezi věkem ženicha a nevěsty v České republice v letech Demografie, 2006, 48: 1-11, ČSÚ Internetové zdroje: Český statistický úřad: Demografická ročenka krajů 1991 až [ ] Demografická ročenka krajů 1998 až [ ] Demografická ročenka okresů České republiky 1991 až _az_ [ ] Demografická ročenka okresů České republiky 1998 až [ ] Obyvatelstvo podle náboženského vyznání [ ] Podíl obyvatel s náboženským vyznáním SLDB [ ] Ženy a muži v datech [ ] 30