HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
|
|
- Milan Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ Denní monitor Obsahuje přehled a plná znění zpráv k zadanému tématu NEWTON Media, a.s. 2009, Česká republika obchodni@newtonmedia.cz
2 HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Aha! Kvůli zapalovači málem uhořela! Aha! str. 7 Aktuálně HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE (hof) Českobudějovický deník Muž skočil z Podolského mostu Českobudějovický deník str. 1 Titulní strana HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE (jj) Klatovský deník Hasiči evakuovali dvě vesnice Klatovský deník str. 1 Titulní strana HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE MILAN KILIÁN Mladá fronta DNES Muž přežil skok z Podolského mostu Mladá fronta DNES str. 1 Jižní Čechy HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE (nez) Náchodský deník Cyklista nepřežil srážku s kamionem Náchodský deník str. 4 Náchodsko HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE (zen) Postgraduální medicína Trombolytická terapie ischemického iktu Postgraduální medicína str. 91 Focus HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc. Rychnovský deník Cyklista nepřežil srážku s kamionem Rychnovský deník str. 4 Rychnovsko HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE (zen) Přehled zpráv 2
3 HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Aha! (hof) Kvůli zapalovači málem uhořela! Aha! str. 7 Aktuálně HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE HLUBOKÁ Záhadné vzplanutí se odehrálo včera dopoledne v Hluboké nad Vltavou. Mladé ženě (25) při zapalování cigarety v ruce explodoval plynový zapalovač. Oblečení, které měla na sobě, okamžitě vzplálo, uhasila ji až kamarádka. Žena utrpěla popáleniny 2. a 3. stupně. Vrtulník záchranné služby ji transportoval do nemocnice na pražských Vinohradech, řekl Aha! lékař českobudějovické záchranky Marek Slabý. Její stav je kritický. Foto popis Českobudějovický deník Muž skočil z Podolského mostu Českobudějovický deník str. 1 Titulní strana (jj) HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Temešvár/ Zřejmě v sebevražedném pokusu skočil včera krátce před polednem z Podolského mostu u Temešváru na Písecku sedmačtyřicetiletý muž. Dopadl na zalesněnou stráň. Na místo byla ihned vyslána Letecká záchranná služba z Českých Budějovic. Po pádu z dvaceti metrů muž utrpěl poranění obou dolních končetin, trupu a břicha. Zraněný byl transportován posádkou vrtulníku na traumatologii Nemocnice České Budějovice, uvedl šéf Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje Marek Slabý. Železobetonový Podolský most byl postaven v letech Určité tragédie se k němu vážou od počátku. Při stavbě omylem zastřelil mladou dívku voják, který most hlídal. Na konci války, když prchali Němci, německá matka odhodila dítě do řeky, vojáci je ale zachránili a chlapce vychovávala rodina Ondrákových v Podolí. Jako kluk jsem slýchal, že občas někdo z mostu skočil. Jednou se na mostě našlo kolo a jeho majitele voda vyplavila mrtvého, řekl starosta Podolí I. Vladislav Michal. Region Jižní Čechy Publikováno Českobudějovický deník; Titulní strana; 01 Publikováno Českokrumlovský deník; Titulní strana; 01-8 Publikováno Jindřichohradecký deník; Titulní strana; 01 Publikováno Písecký deník; Titulní strana; 01-6 Publikováno Prachatický deník; Titulní strana; 01 Publikováno Strakonický deník; Titulní strana; 01 Publikováno Táborský deník; Titulní strana; 01-8 ID df96755d-d593-4d0b-bb ee90e8 Klatovský deník Hasiči evakuovali dvě vesnice Klatovský deník str. 1 Titulní strana MILAN KILIÁN HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Při protržení hráze nýrské přehrady by ještě ve Švihově vlna měla výšku šest metrů Plné znění zpráv 3
4 Klatovsko/ Kdyby praskla hráz zaplněné nýrské přehrady, přehnala by se za čtvrt hodiny Nýrskem až 11 metrů vysoká povodňová vlna. Ještě ve Švihově by voda dosahovala výšky až kolem 6,5 metru. Na životě by bylo jen na Klatovsku ohroženo více než pět tisíc lidí a někteří by neměli šanci přežít. Právě hrozba protržení nýrské přehrady byla proto námětem velkého cvičení, do něhož se zapojily ve čtvrtek odpoledne všechny složky integrovaného záchranného systému (IZS). Deník se ho samozřejmě zúčastnil. Takzvaná zvláštní povodeň zatím byla v republice jen jedna, když se v Jizerských horách protrhla přehrada. Riziko v případě Nýrska je minimální, ale zcela vyloučit se nedá. Úkolem dnešního cvičení je proto prověřit přípravu složek IZS se zaměřením na spolupráci s krizovým štábem města Klatovy, vysvětlil na začátku cvičení jeho vedoucí Josef Dlesk z Hasičského záchranného sboru Klatovy. Zároveň uklidnil všechny obyvatele Klatov, že na náměstí by se voda rozhodně nedostala. Cvičení odstartovalo vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity a vyhlášení stavu nebezpečí. Starosta Klatov Rudolf Salvetr zároveň rozhodl o evakuaci obcí Tajanov a Kal. Ještě než k ní dojde, ale mají hasiči práci jinde. V Úhlavě u městských lázní se topí čtyři lidé. Dva z nich klatovští profesionální hasiči zachraňují ze člunu, další dva figuranty v neoprenu dostává z vody profesionál, který se k nim spouští z vrtulníku letecké záchranné služby, jenž je na místo také přivolán. Zatímco vylovené muže ošetřují záchranáři, přemisťujeme se do Tajanova, kde začíná evakuace. Na místě už jsou soustředěni dobrovolní hasiči z několika sborů, kteří čekají na obyvatele, s nimiž byla evakuace předem domluvena. Jako první přicházejí manželé Kadlecovi. My už jsme tu velkou vodu zažili. Museli jsme utéci a týden jsme spali v Masarykově základní škole. Proto jsem rád, že dnes je to jen cvičení, svěřil se Deníku Josef Kadlec. Zatímco se scházejí další lidé, které hasiči nakládají aut, míříme do evakuačního střediska, jež bylo zřízeno v ZŠ Tolstého. Lidé se u nás zaregistrují a dostanou kartičku na ubytování, kterou se poté prokazují při vstupu. Pak se ubytují na jednotlivých místnostech, zvlášť ženy s dětmi a zvlášť muži, vysvětluje vedoucí ubytovacího střediska evakuovaných osob Jiří Böhm z Českého červeného kříže a ukazuje mi ubytovací prostory, kde jsou vyrovnána lehátka a na nich připraveno náhradní oblečení. Z obou vesnic je přivezeno celkem sedmadvacet lidí, dokonce se třemi dětmi ve věku od pěti měsíců do sedmi let dorazila Jitka Zahutová z Kalu. Kal je v zátopové oblasti, proto jsem si to chtěla vyzkoušet. Člověk je v klidu, protože ví, že jde jen o cvičení, jinak by to bylo mnohem horší, přiznala mladá žena. Je pravda, že protržení nýrské přehrady opravdu hrozí? Prý je podmáčená? ptá se mě jedna z žen poté, co byla přijata v evakuačním středisku. Uklidňuji ji, že riziko protržení hráze nýrské přehrady, která je sypaná, je téměř nulové, ale přece jen je vidět, že lidé v těchto oblastech mají z vody respekt. To děti si evakuace užívaly. Je to zajímavé, líbí se mi to, řekl Deníku 11 letý Filip Kučera. Cvičení splnilo účel. Záchranáři si mohli vše vyzkoušet a zapojila se i veřejnost, která bude lépe informovaná a navíc si to někteří lidé osobně prožili. Všem zúčastněným bych chtěl poděkovat, uzavřel netradiční cvičení Dlesk. Tabulka Postup povodňové vlny na Klatovsku Lokalita maximální hloubka (m) začátek vlny (hod:min) Stará Lhota 9,1 0:05 Nýrsko most u náměstí 7,0 0:19 Janovice nad Úhlavou 7,4 1:36 Bezděkov most, jez 5,1 2:35 Beňovy most 9,1 3:05 Tajanov most 5,3 3:29 Dolany most pod obcí 5,6 4:59 Švihov starý most 6,6 6:05 Kompletní tabulku dotčených obcí (v případě protržení hráze zaplněné nýrské přehrady) najdete na Foto popis ZÁCHRANA topícího se člověka z Úhlavy pomocí vrtulníku. Další snímky a video najdete na Foto autor Foto: Deník/Milan Kilián Region Západní Čechy Mladá fronta DNES Plné znění zpráv 4
5 Muž přežil skok z Podolského mostu Mladá fronta DNES str. 1 Jižní Čechy (nez) HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE TEMEŠVÁR UDÁLOSTI Sedmačtyřicetiletý muž skočil včera dopoledne z Podolského mostu přes Vltavu na Písecku. Sebevražedný pokus z asi dvacetimetrové výšky přežil. Dopadl totiž na zalesněnou stráň. Vrtulník záchranné služby ho s poraněním obou dolních končetin, trupu a břicha dopravil na traumatologii českobudějovické nemocnice. Regionální mutace Mladá fronta DNES - jižní Čechy Náchodský deník RYCHNOVSKO Cyklista nepřežil srážku s kamionem Náchodský deník str. 4 Náchodsko (zen) HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Týniště nad Orlicí/ K tragické nehodě došlo včera kolem sedmé hodiny ráno na hlavní silnici I/11. Střetl se zde kamion s cyklistou. Na místo přiletěl vrtulník letecké záchranné služby, který zraněného transportoval do královéhradecké fakultní nemocnice. Třiašedesátiletý muž však během převozu zemřel. Nehoda se vyšetřuje, je pravděpodobné, že cyklista nedal přednost v jízdě. Region Východní Čechy Postgraduální medicína Trombolytická terapie ischemického iktu Postgraduální medicína str. 91 Focus Doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc. HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Systémová trombolytická terapie rekombinantním tkáňovým aktivátorem plazminogenu je moderní rekanalizační terapií, která signifikantně zlepšuje funkční stav nemocných po ischemickém iktu. Léčba musí být zahájena co nejdříve a musí být řízena erudovaným specialistou. Předpokladem širší dostupnosti této terapie je zlepšení organizace jak přednemocniční, tak i nemocniční péče, včetně vybudování dostatečné sítě kvalitních iktových center v rámci neurologických oddělení. Kombinace systémové trombolýzy s endovaskulárními intervencemi lokální intraarteriální trombolýzou, mechanickou rekanalizací pomocí Merci katétru, angioplastikou, stentováním, aspirací koagula nebo akcelerací trombolýzy pomocí ultrazvuku zvyšuje počet dosažených rekanalizací a tím i účinnost této terapie. Zpřesnění diagnostiky přispívá nemalou měrou k větší bezpečnosti léčby. Z nových klinických poznatků jsou v současnosti nejvýznamnější závěry studie ECASS III, které prokazují účinnost a bezpečnost systémové trombolýzy i v širším terapeutickém okně 4,5 hodiny, a dále zjištění, že pokročilý věk ani epileptický záchvat v úvodu iktu nejsou již dnes považovány za striktní kontraindikaci trombolytické léčby. Příslibem pro budoucnost je i vývoj nových trombolytik. Klíčová slova systémová trombolýza kombinovaná trombolýza mechanická rekanalizace iktové centrum studie ECASS III Summary Plné znění zpráv 5
6 Bauer, J. Thrombolytic therapy of ischemic stroke Systemic thrombolytic therapy with recombinant tissue plasminogen activator is a modern recanalization therapy, which significantly improves the outcome of ischemic stroke patients. Treatment should be started as soon as possible and must be managed by erudite specialist. A premise for greater availability of this therapy is an improvement of the organization of both pre-hospital and hospital care, including establishment of a sufficient network of first-rate ictus centers in neurological departments. The combination of systemic thrombolysis with endovascular interventions local intra-arterial thrombolysis, mechanical recanalization with Merci catheter, angioplasty, stenting, clot aspiration or acceleration of thrombolysis by ultrasound increases the number of achieved recanalizations, and thus the effectiveness of this therapy. Enhancement of diagnostic accuracy represents at a large extend a contribution to safer treatment. In new clinical findings currently the most important conclusions come from the ECASS III study, which demonstrate the efficacy and safety of systemic thrombolysis even in the wider therapeutic window of 4.5 hours, and finding that advanced age or an epileptic seizure at the onset of stroke are no more considered a strict contraindication for thrombolytic treatment. The development of new thrombolytic drugs is a promise for the future too. Key words systemic thrombolysis combined thrombolysis mechanical recanalization ictus center ECASS III study V terapii cévních mozkových příhod převládal až do nedávné doby pesimismus a skepse, léčba byla málo účinná a často kontroverzní. K rozhodujícímu obratu došlo až v průběhu posledních let, kdy díky novým moderním vyšetřovacím metodám a jejich zavedení do běžné klinické praxe byla významně zpřesněna diagnostika iktu, což následně umožnilo i využití nových léčebných postupů. Současné trendy v léčbě ischemického iktu Moderní léčba akutního stadia ischemické cévní mozkové příhody je přísně individuálním postupem v závislosti na typu iktu, jeho rozsahu, lokalizaci, příčině a rychlosti zahájení terapie. Je zaměřena především na celkovou intenzívní léčbu, rekanalizační léčbu, časnou léčbu preventivní, léčbu a prevenci sekundárního postižení mozku a léčbu chirurgickou. Intenzívní terapie zajišťuje stabilizaci vitálně důležitých funkcí a prevenci mnohých somatických a neurologických komplikací, které jsou častou obávanou příčinou zhoršení zdravotního stavu nemocného. Je terapií zcela zásadního významu. Jde o rozsáhlý soubor opatření zaměřených na stabilizaci kardiálních a respiračních funkcí, zajištění dostatečné mozkové perfúze, léčbu hyperpyrexie a hyperglykémie, péči o gastrointestinální trakt, optimální nutrici, stabilitu vnitřního prostředí a hemokoagulačních mechanismů, prevenci hluboké žilní trombózy, dekubitů a reaktivní deprese. Intenzívní terapie musí být komplexní, musí být zahájena ihned po přijetí nemocného a musí trvat tak dlouho, jak to klinický stav pacienta vyžaduje. Lze ji provádět pouze na jednotce intenzívní péče. Nedílnou její součástí je i intenzívní rehabilitace a psychoterapie. Rekanalizační terapie je cílena na obnovení průtoku krve tepnou uzavřenou trombem nebo embolem. Základní léčbou je systémová terapie trombolytická. Jinou možností rekanalizace tepny je použití různých endovaskulárních intervencí lokální intraarteriální trombolýzy, angioplastiky, stentování, použití mechanických extraktorů krevní sraženiny nebo aspirační trombektomie. Vzácně používanou a stále diskutovanou možností je urgentní chirurgická intervence při uzávěru karotické tepny (akutní desobliterace). Časná preventivní terapie snižuje riziko recidivy iktu. Univerzální léčbou je antiagregační terapie kyselinou acetylsalicylovou. Podáváme ji již od prvního dne akutní fáze iktu, s výjimkou pacientů léčených trombolýzou, kde tuto léčbu, podle současně platných doporučení, zahajujeme s 24hodinovým odstupem. U nemocných se závažnými trombofilními stavy a dále v případech, kdy příčinou iktu je disekce tepny, je již v akutní fázi cévní mozkové příhody indikována léčba antikoagulační. Ta může být zvažována i v případech vysokého rizika časné reembolizace, její indikace jsou však stále diskutovány. Jde vždy o léčbu přísně výběrovou, pro možnost iatrogenního krvácení musí o její indikaci rozhodnout iktový specialista. Terapie a prevence sekundárního postižení mozku jsou zaměřeny na snížení rizika progrese ischémie a poškození mozku intrakraniální hypertenzí. Úkolem neuroprotektivní léčby je prodloužení doby přežití mozkových buněk poškozených hypoxií. Přežívání těchto buněk je časově omezeno, navíc uvolněné excitační mediátory z nekrotického jádra mozkového infarktu spolu se šířící se acidózou a mozkovým edémem způsobují progresi nekrotického ložiska. Nutno konstatovat, že v humánní medicíně, přes slibné pokusy na zvířatech, účinné a zároveň bezpečné neuroprotektivum zatím neexistuje. Probíhá však stále řada studií testujících nové přípravky. Velmi závažným problémem je potlačení rozvoje doprovodného mozkového edému, který je hlavní příčinou narůstající nitrolební hypertenze; to je úkolem léčby antiedematózní. Obvyklé postupy drenážní poloha těla, sedace, osmoterapie (manitol, glycerol, hypertonické solné roztoky), hyperventilace u nemocných s umělou plicní ventilací nebo barbiturátové kóma působí však pouze krátkodobě nebo nebyl jejich účinek bezpečně Plné znění zpráv 6
7 prokázán. Kortikoidy nejsou indikovány, jejich efekt je sporný a je zcela znehodnocen závažnými nežádoucími vedlejšími účinky. Nadějnou léčbou je v indikovaných případech dekompresivní kraniotomie. Celková hypotermie se snížením teploty tělesného jádra na C je zatím jen léčbou experimentální. Chirurgická terapie snižuje riziko postižení mozku rozvíjející se nitrolební hypertenzí. Vedle již zmíněné dekompresivní kraniotomie je chirurgický zákrok indikován i při rozsáhlém ischemickém postižení mozečkové hemisféry s útlakem mozkového kmene. Pokud mozečková ischémie způsobuje obstrukční hydrocefalus z komprese IV. mozkové komory a akveduktu, je indikována zevní komorová drenáž. K chirurgické léčbě patří i již zmíněná akutní desobliterace karotické tepny. Největšího pokroku bylo v posledních letech dosaženo centralizací péče do iktových center, s možností zajištění intenzívní péče a včasného podání trombolytické terapie. Tato moderní léčba si zasluhuje podrobnějšího komentáře. Trombolytická terapie Minulost V r byla v USA publikována mimořádná studie NINDS (National Institute of Neurological Disorders and Stroke), která prokázala, že intravenózní podání rekombinantního tkáňového aktivátoru plazminogenu (rtpa, altepláza) v dávce 0,9 mg/kg (10 % jako iniciální bolus, 90 % v 60min infúzi, maximálně 90 mg), podaného do 3 hodin od prvních příznaků ischemického iktu, signifikantně zlepšilo funkční stav pacientů.(1) Takto léčení nemocní měli o 30 % větší šanci, že do 3 měsíců nebudou mít žádné nebo jen minimální funkční postižení v porovnání s nemocnými bez této terapie (Obr. 1, 2). Symptomatická intracerebrální krvácení nejzávažnější riziko léčby se vyskytla u 6,4 % léčených nemocných (Obr. 3). Přínos trombolýzy jednoznačně převážil nad jejími riziky, léčba byla hodnocena jako účinná a relativně bezpečná. Na základě studie NINDS byla tak v USA již v r trombolytická léčba rekombinantním tkáňovým aktivátorem plazminogenu schválena příslušnými orgány FDA (Food and Drug Administration) ke klinickému použití. Následně Americká kardiologická asociace (American Heart Association, AHA) vypracovala doporučení pro intravenózní (systémovou) trombolytickou léčbu ischemického iktu. Jaká byla situace v Evropě? Současně se studií NINDS byly v Evropě prováděny a následně publikovány studie ECASS I (European Cooperative Acute Stroke Study) a ECASS II (The Second European-Australiasian Acute Stroke Study), hodnotící rovněž efekt intravenózní trombolytické terapie. Jejich výsledky však nebyly přesvědčivé a proto přístup k trombolýze byl zpočátku rezervovanější. Evropské studie však měly jiný design než studie NINDS, navíc zpětné analýzy těchto studií a následná metaanalytická studie přínos trombolýzy potvrdily. Na základě těchto poznatků Evropská léková agentura (European Medicines Agency, EMEA) povolila v r léčbu ischemického iktu systémovou trombolýzou, při dodržení indikačních kritérií a kontraindikací této terapie uvedených v doporučení AHA, i v evropských státech. Podmínkou bylo však posouzení účinnosti a bezpečnosti trombolytické terapie v běžné klinické praxi. V České republice byla léčba schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) v r V následujících letech byla provedena řada dalších studií, které přínos systémové trombolýzy v terapii ischemického iktu plně potvrdily. Současnost Organizace péče Systémová trombolytická terapie rekombinantním tkáňovým aktivátorem plazminogenu je dnes uznávanou moderní rekanalizační léčbou ischemického iktu. Je tím účinnější, čím dříve je podána. To však klade vysoké nároky na organizaci přednemocniční i nemocniční léčebné péče.(2, 3) Přednemocniční péče. Většina pacientů s ischemickým iktem je stále přivážena do nemocnic pozdě. Do 1 hodiny je to jen nepatrné procento nemocných, do 3 hodin je přijímáno %, do 6 hodin 53 % a do 12 hodin okolo 80 % pacientů.(4) Důvodem je zcela nedostatečné povědomí veřejnosti o závažnosti iktu nebo špatná organizace zdravotnické záchranné služby. Podle průzkumů provedených ve Spojených státech, Austrálii i Evropě je pouze 50 % iktů hlášeno záchranné službě do jedné hodiny od jejich vzniku, z toho jen necelá polovina nemocných dovede příhodu identifikovat jako iktus. Je zarážející, jak málo našich spoluobčanů ví, co to je cévní mozková příhoda, o jak závažné onemocnění se jedná, jaké má příznaky a rizikové faktory.(5) Cévní mozková příhoda nebolí, proto si pacient s lehčími klinickými projevy iktu jde raději lehnout s nadějí, že potíže ustoupí, než aby okamžitě volal záchrannou službu. Samotný iktus může též negativně ovlivnit rozhodovací schopnosti nemocného, hybné poškození a porucha řeči mohou znemožnit přivolání pomoci, zvláště žije-li pacient sám, což se týká asi 1/3 nemocných. Z tohoto důvodu volají záchrannou službu nejčastěji druhé osoby, samotný pacient jen velmi vzácně (pouze ve 3 %). Průzkumy rovněž prokázaly, že nemocní a jejich příbuzní před tím, než volají záchrannou službu, konzultují vhodný postup buď s jinými laiky, nebo se obracejí na praktického lékaře, čímž se rovněž oddaluje doba hospitalizace. 25 % iktů vzniká navíc v průběhu noci a pacient je zjistí až při probuzení, často s několikahodinovým zpožděním. K Plné znění zpráv 7
8 zajištění rychlé hospitalizace je zcela nezbytné soustavné vzdělávání obyvatelstva. Každoročně probíhající kampaň 30 dní pro prevenci a léčbu CMP, navazující na Celosvětový den iktu, jistě nejsou, podobně jako mnohé akce ve sdělovacích prostředcích a jiné aktivity, promarněným časem. Dalším důležitým článkem přednemocniční fáze akutní péče je zdravotnická záchranná služba. Hlavním jejím úkolem je zajištění odborné neodkladné péče, rozpoznání iktu a rychlý transport nemocného do vhodného lůžkového zařízení. Důležitá je především úzká spolupráce záchranné služby s nemocnicí. Americké i evropské studie přitom prokázaly, že při převozu nemocného s iktem nemusí vždy asistovat lékař. Odborně vyškolený paramedik může ve více než 80 % iktus úspěšně diagnostikovat, správně určit kandidáty trombolýzy a avizovat vhodné lůžkové zařízení, čímž může významně zkrátit dobu zahájení trombolytické terapie. V rychlém zajištění této léčby hraje významnou úlohu i letecká záchranná služba. Nemocniční péče. Neméně důležitá je i organizace péče v samotných lůžkových zařízeních. Bezkonkurenčně nejlepším řešením je léčba nemocných ve specializovaných neurologických zařízeních, v iktových centrech, kde je vysoce odborná multidisciplinární péče poskytována specialisty v cerebrovaskulární problematice. Ti tvoří iktový tým, který se řídí jednotným iktovým protokolem, což má klíčový význam pro urychlení diagnostiky a včasné zahájení terapie. Předpokladem funkčního centra je jeho dobrá spolupráce s příjmovým oddělením, pokud v nemocnici existuje, a rychlá dostupnost laboratorního servisu a CT vyšetření. To by mělo být dostupné do 25 minut od jeho vyžádání, aby interval od příjezdu pacienta do zahájení terapie (door-to-needle time, DNT) nebyl delší než 45 minut, optimálně 30 minut. Obvykle existují 2 typy iktových center.(6) Primární iktová centra (iktové jednotky) jsou určena pro specializovanou terapii většiny iktů. Poskytují základní stupeň intenzívní péče, zajišťují základní diagnostiku včetně CT a ultrazvukového vyšetření a základní terapii včetně systémové trombolýzy. Centra vyššího typu jsou určena pro léčbu nemocných vyžadujících vyšší stupeň neurointenzívní péče, podrobnější diagnostiku, složitější monitoring a úzce specializované chirurgické a endovaskulární intervence. Tato centra slouží zároveň jako konzultační pracoviště primárním centrům a dále plní funkci výukové a vědecké základny. V České republice se nyní připravuje návrh na zřízení třístupňové péče o nemocné s iktem (iktová centra, iktové jednotky, doléčovací a dispenzární péče). Odborná úroveň iktových center musí být potvrzena příslušnou certifikací. Povinností iktových center je zadávání nemocných s iktem do příslušných registrů. V současné době je v České republice zaváděn celostátní registr IKTA, informace o provedených systémových trombolýzách jsou zasílány do evropského SITS registru (Safe Implemantation of Thrombolysis in Stroke). Tyto registry jsou důležité nejen pro získávání statistických údajů a hodnocení úrovně poskytované péče, ale též pro porovnání výsledků vědeckých studií s běžnou klinickou praxí. Studie SITS-MOST (Safe Implemantation of Thrombolysis in Stroke Monitoring Study), publikovaná v r. 2007, prokázala na souboru 6483 pacientů, že systémová trombolýza je v rutinním klinickém použití stejně účinná a bezpečná jako v randomizovaných vědeckých studiích, a potvrdila tím výsledek již dříve provedené studie STARS (Standard Treatment with Alteplase to Reverse Stroke) z r (7) Na základě výsledků mnohých studií včetně rozsáhlé metaanalytické studie Stroke Unit Trialists Collaboration lze konstatovat, že léčba nemocných s cévní mozkovou příhodou ve specializovaných iktových centrech je významným přínosem medicínským, sociálním i ekonomickým. Umožňuje lepší organizaci péče, její provádění na vysoké odborné úrovni, zajišťuje profit pro většinu nemocných, snižuje mortalitu, funkční závislost, dobu hospitalizace, nutnost pobytu v léčebnách dlouhodobé péče i ekonomické náklady. Iktová centra se všeobecně upřednostňují před konziliární službou iktových expertů ( mobile stroke team ). Užitečnou variantou je naopak tzv. telemedicína, poskytující asistenci odborných center zdravotnickému personálu na vzdálených místech prostřednictvím obousměrné videokonference. Počet nemocných léčených v iktových centrech je v různých státech rozdílný. Nejlépe je organizována péče ve skandinávských zemích, kde je takto léčeno až 80 % iktů, a spolu s Rakouskem, kde se pacient dostane prakticky odkudkoli do 45 minut na specializované pracoviště, mají tyto státy největší počet trombolyzovaných pacientů kolem 10 %. Podle údajů ze SITS registru je v současnosti v České republice systémová trombolytická terapie prováděna v 50 lůžkových zařízeních, navrhované certifikační podmínky však z nich splňuje jen necelá polovina. Ze 736 systémových trombolýz, provedených v r v České republice, jich bylo celých 30 % provedeno pouze ve 4 centrech a 50 % v 10 centrech (Tab.). Většina nemocných je stále hospitalizována na standardních lůžkách interních a neurologických oddělení, která nemohou zajistit léčbu na úrovni odpovídající současným poznatkům. To je jedním z důvodů, proč byla systémová trombolýza v r v našem státě podána pouze 3 % nemocných s ischemickým iktem. Ke zlepšení této situace je nezbytné zajištění dostatečné sítě specializovaných iktových center, což by mělo být jedním z prioritních úkolů organizátorů našeho zdravotnictví. Předpokladem je existence 1 iktového centra na obyvatel s lůžkovou kapacitou 4 12 iktových lůžek. Podmínkou trombolytické léčby je striktní dodržování indikačních kritérií a kontraindikací této léčby.(8) Současná doporučení, která se od r prakticky nezměnila, se však postupně dostávají do rozporu s novými poznatky a zkušenostmi. Nové diagnostické metody umožňující přesnější výběr vhodného pacienta a účinnější léčebné možnosti nabízejí provedení trombolýzy u širšího spektra nemocných.(9) Proto Stroke European Organization (ESO), nástupnická organizace European Stroke Initiative (EUSI), provedla v listopadu 2008 revizi doporučení trombolytické terapie, s poslední aktualizací z ledna 2009.(10, 11) Změny se týkají především terapeutického Plné znění zpráv 8
9 okna systémové trombolýzy, jejího věkového omezení a podání trombolýzy u nemocných s epileptickým záchvatem v úvodu iktu. Vzhledem k tomu, že jde o nové informace mající zásadní význam pro běžnou klinickou praxi, zaslouží si podrobnějšího komentáře. Terapeutické okno Reperfúze pomocí trombolytické terapie může být úspěšná pouze tehdy, je-li postižená mozková tkáň ještě schopna reparace. Pokud již podlehla nekróze, je trombolytická terapie neúčinná, navíc s vyšším rizikem krvácivých komplikací. Proto je léčba iktu vždy boj s časem, čím dříve je zahájena, tím většího efektu lze dosáhnout. Je však rovněž známo, že intenzita a extenzita ischemického poškození mozku probíhá individuálně různě rychle, především v závislosti na velikosti uzavřené tepny, rychlosti vzniku okluze a kvalitě kolaterálního oběhu. Proto i časně provedená trombolýza nemusí být úspěšná, pokud je mozková tkáň již definitivně zničena. A naopak, při pomalém rozvoji mozkové ischémie může být trombolýza efektivní i po delší době. Moderní diagnostické metody, zobrazení pomocí magnetické rezonance využívající principu mozkové perfúze a difúze a perfúzní CT zobrazení, dovedou celkem spolehlivě posoudit vzájemný poměr mezi ischémií již ireverzibilně postiženou mozkovou tkání (encefalomalacie, mozkový infarkt) a ischemickou oblastí, kterou lze vhodnou terapií ještě zachránit (zona penumbra). Tato skutečnost umožňuje nový pohled na terapeutické okno systémové trombolýzy: důležitou roli hraje nejen doba, která uplynula od prvních příznaků iktu (časový faktor), ale rovněž i stav ischémií postižené mozkové tkáně (tkáňový faktor). Na základě těchto nových poznatků je stále více zřejmé, že arbitrárně stanovená hranice 3 hodin pro provedení systémové trombolýzy je konvencí, která neodpovídá realitě. Kombinovaná analýza již dříve provedených 6 randomizovaných studií naznačila, že systémová trombolytická terapie by mohla být prospěšná i při jejím podání v době delší než 3 hodiny od manifestace symptomů.(12) V září 2008 byly v The New England Journal of Medicine publikovány výsledky studie ECASS III, které tento předpoklad plně potvrdily.(13) Tato evropská dvojitě zaslepená randomizovaná studie hodnotila přínos systémové trombolýzy podané v časovém intervalu 3 4,5 hodiny od vzniku ischemického iktu, při dodržení všech ostatních pravidel současných doporučení. Studie prokázala, že intravenózní podání alteplázy v tomto časovém intervalu signifikantně zlepšilo funkční stav pacientů (outcome) v porovnání s placebovou skupinou nemocných; počet symptomatických intrakraniálních krvácení nebyl přitom vyšší než u nemocných trombolyzovaných do 3 hodin. Mortalita byla, podobně jako při včasnější trombolýze, nezávislá na skutečnosti, zda trombolýza byla nebo nebyla podána. Podobné výsledky byly získány z evropského SITS registru při porovnání 664 nemocných trombolyzovaných mezi 3 až 4,5 hodiny po začátku iktu s pacienty, u kterých byla trombolýza provedena do 3 hodin.(14) Na základě těchto poznatků evropská odborná společnost ESO provedla v lednu 2009 revizi doporučení pro podání systémové trombolýzy s prodloužením terapeutického okna na 4,5 hodiny od prvních příznaků ischemického iktu (I/A). Prodloužení terapeutického okna však v žádném případě neznamená, že při provádění trombolýzy nemusíme spěchat. Získaných 90 minut navíc je šance pro pacienta, nikoliv oddechový čas pro zdravotnický personál. Stále platí, že potenciál pro záchranu postižených oblastí mozku klesá s každou další minutou prodlení. Nejlepších výsledků je dosaženo u pacientů, kterým byla altepláza podána v prvních 90 minutách, v dalších třech hodinách je efekt této léčby již jen přibližně poloviční. K dosažení příznivého funkčního stavu u jednoho pacienta (modifikované Rankin Scale 0 1) je nutno trombolyzovat 2 nemocné do 90 minut, 7 nemocných do 3 hodin a 14 nemocných v intervalu 3 4,5 hodiny. Tato pravidla platí pro trombolytickou léčbu ischemického iktu v oblasti karotického řečiště. Pokud jde o uzávěr bazilární tepny, není intravenózní trombolytická léčba časově omezena, neboť jde většinou o výkon život zachraňující. U pomaleji progredujícího typu okluze bazilární tepny lze trombolýzu provést až do 48 hodin od začátku iktu, u rychle se rozvíjejícího postižení s časným rozvojem poruchy vědomí do 12 hodin. I zde však platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím lepší výsledek lze očekávat. Věkové omezení Současně platné předpisy limitují z hlediska věku nemocného podání systémové trombolýzy lety. Důvodem je především skutečnost, že do základních trombolytických studií, z kterých doporučení vycházela, nebyli starší nemocní zařazováni chyběla tedy spíše zkušenost s jejich léčbou než důkazy vylučující starší nemocné z této terapie. Klinická pozorování a některé retrospektivní studie prokazují, že mortalita je u trombolyzovaných pacientů starších 80 let 3,1krát vyšší a výsledný funkční stav o polovinu horší než u trombolyzovaných pacientů mladšího věku. Porovnáme-li však tuto starší věkovou skupinu nemocných se stejnou věkovou kategorií netrombolyzovaných pacientů, jsou výsledky u trombolyzovaných nemocných naopak významně lepší (The European BIOMED Study, CASES Study).(15) Vyšší mortalita a horší výsledný funkční stav u starších osob není tedy důsledkem trombolýzy, ale obecně vysokého věku, provázeného častějšími komorbiditami, somatickými komplikacemi a obvykle významnější tíží iktu. Vyšší věk je sám o sobě nejvýznamnějším nezávislým rizikovým faktorem jak mortality (s každým decenniem její riziko stoupá o 72 %), tak i funkčního postižení (s každým decenniem klesá pravděpodobnost příznivého funkčního stavu o 25 %).(16) Příznivý efekt systémové trombolýzy u osob starších 80 let byl zvláště patrný u biologicky mladých jedinců bez významnější komorbidity, s méně významným iktem, CT nálezem bez časných známek ischémie a leukoaraiózy a při Plné znění zpráv 9
10 včasném provedení trombolýzy. Současně u těchto nemocných nebyl prokázán větší výskyt intracerebrálních symptomatických krvácení v porovnání se skupinou mladších trombolyzovaných pacientů. Všechny tyto poznatky byly zohledněny v inovovaných doporučeních evropské odborné společnost ESO (2008), která připouštějí podání systémové trombolýzy u vybraných nemocných starších 80 let (III/C). Tato skutečnost je velmi významná, neboť se týká početné skupiny obyvatel. Podle současných odhadů tvoří ve vyvinutých zemích počet osob starších 80 let 19 % celkové populace, s pravděpodobností nárůstu této věkové kategorie do r na 29 %. Incidence iktů je po 80. roce věku několikanásobně vyšší než incidence průměrná, po 85 letech desateronásobně (3000 iktů na obyvatel/rok). Z celkového počtu iktů jich 1/3 postihuje osoby starší 80 let. Možnost provádění systémové trombolýzy i u osob vyššího věku dává tedy naději i této ne nevýznamné skupině nemocných, u kterých byl jejich věk často jedinou kontraindikací léčby. Současně probíhající studie IST- 3 (Third International Stroke Trial) má přínos trombolytické terapie u osob vyššího věku potvrdit. V dětském věku je iktus vzácným onemocněním s incidencí 100krát nižší než v dospělosti. Příčina mozkové ischémie je obvyklé jiná než v dospělosti, tepenný uzávěr je většinou způsoben čerstvým trombem bohatým na fibrin s dobrým předpokladem úspěšné rekanalizace. Efekt trombolytické terapie bývá proto obvykle velmi dobrý, komplikace vzácné, přesto některé malé studie popisují úplnou úpravu neurologického nálezu jen v 31 % léčených osob. S trombolytickou terapií osob mladších 18 let jsou však obecně jen velmi omezené zkušenosti, proto stanovení jednoznačných doporučení není v současnosti možné. Vždy je nutno zvážit individuální přístup, samotný mladší věk však kontraindikací trombolytické terapie není. Epileptický záchvat v úvodu iktu Epileptický záchvat v iniciální fázi iktu je podle stále platných předpisů kontraindikací trombolytické terapie pro možnou záměnu hemiparézy vzniklé v důsledku ischémie s postparoxyzmální Toddovou parézou. Podle renovovaných doporučení ESO (2008) však již lze trombolýzu provést, pokud je moderními zobrazovacími metodami prokázána ischémie jako příčina klinického nálezu. Právní hledisko Všechna tato doporučení týkající se prodloužení terapeutického okna systémové trombolýzy na 4,5 hodiny a možnosti podání trombolýzy nemocným starším 80 let a nemocným s epileptickým záchvatem v úvodu iktu jsou sice doporučeními vrcholných orgánů evropských odborných společností, nicméně jde o indikace off-label, a to do doby, než bude oficiálně schváleno nové znění souhrnu údajů o přípravku altepláza Státním ústavem pro kontrolu léčiv, což může trvat i řadu měsíců. Z tohoto pohledu je velmi aktuální a naléhavá otázka, jak postupovat v indikacích trombolytické terapie v současnosti. Podle názoru experta v právní problematice ve zdravotnictví MUDr. Mgr. Maria Švahelky je z právního hlediska zahájení systémové trombolýzy do 4,5 hodiny od vzniku příznaků možné již nyní, a to na základě ustanovení 8 odst. 4 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, podle kterého může ošetřující lékař použít registrovaný léčivý přípravek způsobem, který není v souladu se souhrnem údajů o přípravku, je-li takový způsob dostatečně odůvodněn vědeckými poznatky. Aktuální doporučení ESO přitom nepochybně odrážejí široký konsenzus odborné veřejnosti stran současných dostupných poznatků lékařské vědy v oblasti léčby cévních mozkových příhod. Zahájení trombolýzy do 4,5 hodiny od vzniku příznaků je tak v indikovaných případech dokonce i právní povinností příslušného zdravotnického zařízení, a potažmo i lékařů v něm pracujících, když dle ustanovení 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, má zdravotnické zařízení právní povinnost poskytovat zdravotní péči právě v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. Nezahájení trombolýzy v souladu s doporučeními ESO tak pro zdravotnické zařízení představuje reálné riziko z hlediska občanskoprávního, pro lékaře pak riziko především trestněprávní, když nelze vyloučit jeho trestní stíhání a eventuálně i odsouzení pro trestný čin neposkytnutí pomoci dle ustanovení 207 odst. 2 trestního zákona, bude-li shledáno, že osobě, která byla v nebezpečí smrti nebo jevila známky vážné poruchy zdraví, neposkytl potřebnou pomoc, ač byl podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout. Lze tedy uzavřít, že zahájení trombolýzy v souladu s doporučeními ESO, tedy až do 4,5 hodiny od vzniku příznaků, samozřejmě při respektování ostatních příslušných indikačních a kontraindikačních kritérií, je postupem naprosto zákonným, naopak její nezahájení, toliko s odkazem na dosavadní znění tuzemského souhrnu údajů o přípravku je postupem nezákonným, a tedy riskantním. Analogický závěr platí i v případě provádění systémové trombolýzy u osob starších 80 let a mladších 18 let a v případě epileptického záchvatu v iniciální fázi iktu, je-li jeho příčinou mozková ischémie. Budoucnost Hlavními trendy dalšího vývoje trombolytické terapie je zajištění její širší dostupnosti, vyšší účinnosti a větší bezpečnosti. Širší dostupnost Podle publikovaných kvalifikovaných odhadů by mohla být systémová trombolýza podána až 20 %, podle některých odhadů až 30 % nemocných v akutním stadiu ischemického iktu. Nadále je proto nutné vyvíjet maximální snahu o zlepšení a zkvalitnění organizace péče o nemocné s iktem, především zřizováním dostatečné sítě kvalitních iktových center, včetně následných oddělení intenzívní rehabilitace. Současné prodloužení terapeutického okna systémové trombolýzy na 4,5 hodiny umožní podle seriózních odhadů tuto terapii nabídnout dvojnásobnému počtu nemocných, než je tomu doposud. Terapeutické okno 4,5 hodiny Plné znění zpráv 10
11 nemusí však být konečným mezníkem. Probíhají studie hodnotící účinnost a bezpečnost podání alteplázy v intervalu až do 6 hodin od prvních projevů iktu (Third International Stroke Trial, IST 3). Vyšší účinnost Účinnost trombolytické terapie je tím vyšší, čím je vyšší počet dosažených rekanalizací.(17) Při včasném zprůchodnění tepny je 5krát vyšší pravděpodobnost dosažení soběstačnosti. Samotná systémová trombolýza však do 2 hodin od podání alteplázy vykazuje jen 48 % rekanalizací, úplných rekanalizací jen 18 %. Vyšší procento zprůchodnění tepny nabízí kombinovaná trombolýza, kdy léčba je rychle zahájena systémovou trombolýzou a nedojde-li k rekanalizaci, pokračuje se lokální trombolýzou intraarteriální pomocí katétru zavedeného z femorální tepny až k samotnému uzávěru. Pozitivní efekt této kombinace byl potvrzen studií IMS (Interventional Management of Stroke Trial).(18) Kombinovaná trombolytická terapie najde v budoucnu pravděpodobně širší využití, především u uzávěru tepen většího kalibru, špatně reagujících na samotnou systémovou trombolýzu (odstup střední mozkové tepny, bazilární artérie). Samotná intraarteriální trombolýza, v porovnání s trombolýzou systémovou, nedosahuje vyššího počtu rekanalizací, proto je indikována pouze v případech zmeškání terapeutického okna 4,5 hodiny, neboť může být podána až do 6 hodin od prvních projevů iktu. Nevýhodou je však náročnost výkonu, který je možno provádět jen na vysoce specializovaných pracovištích, což obvykle vede k významné časové prodlevě. Přitom pravidlo co nejrychlejšího zahájení léčby platí i v těchto případech. Zkoušejí se i možnosti akcelerované trombolýzy kombinací systémové nebo kombinované trombolýzy s mechanickou rekanalizací nebo s aplikací ultrazvuku (studie IMS III, THRUST), a to především tam, kde samotná trombolytická léčba selhala. Mechanická rekanalizace zahrnuje různé endovaskulární intervence angioplastiku, zavedení stentu nebo použití různých extraktorů k vyjmutí krevní sraženiny. Extrakce trombu/embolu pomocí Merci katétru byla prokázána jako účinná a relativně bezpečná s rekanalizací v 54 % (studie MERCI, Mechanical Embolus Removal in Cerebral Ischemia). Výhodou je 8hodinové terapeutické okno. Samotný Merci katétr lze použít při delším odstupu od počátku iktu nebo v případech, kdy trombolytická léčba je kontraindikovaná. V kombinaci s trombolytickou terapií se dosahuje rekanalizace až u 69 % okluzí.(19) Další možností akcelerace trombolýzy je její kombinace s aplikací ultrazvuku pomocí sondy zavedené intraarteriálně až do samotného trombu/embolu (studie IMS III). Předpokládá se, že efekt ultrazvukového vlnění spočívá jednak v mechanickém rozrušení krevní sraženiny, jednak v podpoře aktivity trombolytických enzymů. Ultrazvuk o vysoké frekvenci a nízké amplitudě lze aplikovat i kontinuálně transkutánně (sonotrombolýza), efekt lze zesílit podáním mikrobublin.(20) Prozatím je však je tato léčba diskutována, v žádném případě nejde o léčbu standardní. Výsledky kombinace trombolýzy s podáním přímých inhibitorů destičkových glykoproteinů IIb/IIIa (abciximab, fibany, eptifibatidy) nebo přímých inhibitorů trombinu (argatroban) zatím neopravňují povolení těchto kombinací v běžné klinické praxi. Experimentální metodou je aspirační trombektomie s odsátím trombu vakuovou pumpou nebo cílená navigace trombolytika k místu uzávěru tepny pomocí magnetického pole. Otázkou, kterou je nutno v brzké době rovněž řešit, je význam antitrombotické léčby v následném období po provedení systémové trombolýzy. Časné reokluze po trombolytické terapii jsou časté, až ve 30 %. Přitom podle platných doporučení je antiagregační léčbu možno podat až s odstupem 24 hodin od trombolýzy, a pokud jde o antikoagulační terapii, připouští se v průběhu prvních 24 hodin pouze 2krát 5000 j heparinu. Obavy z hemoragických komplikací zde převažují nad rizikem reokluze a časné recidivy závažné klinické symptomatologie. I na tomto poli však již probíhají příslušné studie (studie ARTIS). Větší bezpečnost Bezpečnost trombolytické terapie může zlepšit přísnější výběr vhodných kandidátů této léčby. I když multimodální neuroimaging není v současnosti doporučován jako obvyklá metoda pro běžnou klinickou praxi, je pokládán za užitečný. Přínos těchto diagnostických technik (perfúzní a difúzní zobrazení pomocí magnetické rezonance a perfúzní CT) pro bezpečnější selekci vhodných pacientů je testován řadou studií (EPITHET, MR RESCUE, DEFUSE). Jde především o nemocné s těžkým klinickým nálezem, staršího věku a s delším odstupem od prvních příznaků iktu. Bezpečnost léčby může zvýšit i vývoj nových trombolytik. Zklamáním byla III. fáze studie DIAS (Desmoteplase in Acute Ischemic Stroke), která nepotvrdila povzbudivé výsledky předešlých studií s desmoteplázou ((DIAS, DEDAS), fibrin-selektivním aktivátorem plazminogenu ze slin netopýra Desmodus rotundus. Přesto probíhají další studie s tímto preparátem (DIAS III, DIAS IV). Zkoušejí se i jiné nové aktivátory plazminogenu tenektepláza, retepláza. Závěr Systémová trombolytická terapie rekombinantním tkáňovým aktivátorem plazminogenu je moderní rekanalizační terapií ischemického iktu. Přestože byla jednoznačně prokázána její účinnost a bezpečnost, je v současné době Plné znění zpráv 11
12 podávána jen asi u jedné desetiny vhodných pacientů. Ke zlepšení této situace je nezbytná soustavná edukace obyvatel, kvalitní organizace zdravotnické záchranné služby a její těsná spolupráce s lůžkovými zařízeními. Nemocní s iktem musí být hospitalizováni ve specializovaných iktových centrech neurologických oddělení. Tato centra musí být vybavena moderní diagnostickou technikou, odbornou úroveň péče musí zajišťovat vyškolený iktový tým. Důležitá je rovněž návaznost těchto center na lůžková oddělení intenzívní rehabilitace. Nové zobrazovací techniky umožňují přesnější selekci vhodných nemocných a tím i rozšíření počtu vhodných kandidátů systémové trombolýzy. Na základě výsledků studie ECASS III je doporučeno rozšíření terapeutického okna této léčby z 3 hodin na 4,5 hodiny a tento limit není s největší pravděpodobností definitivní. Pokročilý věk ani epileptický záchvat v úvodu iktu nejsou již dnes považovány za striktní kontraindikaci provedení trombolýzy. Tím je tato léčba opět dostupná více nemocným. Kombinovaná trombolýza a akcelerovaná trombolýza v kombinaci s mechanickou rekanalizací nebo sonotrombolýzou zvyšují počet dosažených rekanalizací a tím efektivnost této terapie. Další možností zkvalitnění trombolytické léčby je vývoj nových trombolytik. S podporou výzkumného záměru MSM Literatura 1. The National Institute of Neurological Disorders and Stroke rt PA Stroke Study Group. Tissue plasminogen activator for acute ischemic stroke. N Engl J Med, 1995, 333, p KWAN, J., HAND, P., SANDERCOCK, P. Improving the efficiency of delivery of thrombolysis for acute stroke. Q J Med, 2004, 97, p LINSBERG, PJ., HAPPOLA, O., KALLELA, M., et al. Door to thrombolysis: ER reorganization and reduced delays to acute stroke treatment. Neurology, 2006, 67, p MAYER, SA., SCHWAB, S. Critical Care and emergency medicine. Stroke, 2007, 38, p MOSLEY, I., NICOL, M., DONNAN, G., et al. Stroke symptoms and decision to call for an ambulance. Stroke, 2007, 38, p NORRVING, B., ADAMS, RJ. Organized stroke care. Stroke, 2006, 37, p WAHLGREN, N., AHMED, A., ERIKSSON, N., et al. Multivariable analysis of outcome predictors and adjustment of main outcome results to baseline data profile in randomized controlled trials; Safe Implementation of Thrombolysis in Stroke Monitoring Study (SITS-MOST). Stroke, 2008, 39, p Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti JEP. Protokol trombolytické terapie De KEYSER, J., GDOVINOVÁ, Z., UYTTENBOOGAART, M., et al. Intravenous alteplase for stroke. Stroke, 2007, 38, p The European Stroke Organization (ESO) Executive Committee and the ESO Writing Committee. Guidelines for management of ischaemic stroke and transient ischaemic attack Cerebrovasc Dis, 2008, 25, p ESO Guidelines Update January The ATLANTIS, ACASS, and NINDS rtpa Study Group Investigators Association of outcome with early stroke treatment: pooled analysis of ATLANTIS, ACASS, and NINDS rtpa stroke trials. Lancet, 2004, 363, p HACKE, W., KASTE, M., BLUHMKI, E., et al. Thrombolysis with alteplase hours after acute ischemic stroke. New Engl J Med, 2008, 359, p WAHLGREN, N., AHMED, A., DÁVALOS, A., et al. Thrombolysis with alteplase 3 4,5 hours after acute ischaemic stroke (SITS-ISTR): an observational study. Lancet, 2008, 372, p Mc CORMICK, MT., MUIR, KW. Referral bias may underestimate number of very erderly patients eligible for rtpa. Stroke, 2006, 37, p EUGELTER, ST., BONATI, LH., LYRER, PA. Intravenous thrombolysis in stroke patients? 80 versus < 80 years of age a systematic review across cohort studies. Age and Ageing, 2006, 35, p GOLDEMUND, D., MIKULÍK, R., REIF, M. Trombolytická terapie mozkového infarktu. Kardiol Rev, 2008, 10, s IMS investigators. The interventional Management of Stroke (IMS) II study. Stroke, 2007, 38, p SMITH, WS., SUNG, G., BUDZIK, R., et al. Mechanical thrombectomy for acute ischemic stroke. Stroke, 2008, 39, p ALEXANDROV, AV., MOLINA, CA., GROTTA, JC., et al. Untrasound-enhanced systemic thrombolysis for acute ischemic stroke. N Engl J Med, 2004, 351, p Jiri. Bauer@lf1.cuni.cz Tab. Dostupnost systémové trombolýzy v ČR za posledních 5 let podle údajů SITS registru rok počet počet provedených trombolizujících systémových oddělení trombolýz Plné znění zpráv 12
13 Foto popis Obr. 1A Normální nález. CT vyšetření 2 h po vzniku iktu. Foto popis Obr. 1B Rozvoj drobné malacie v povodí levé střední mozkové tepny (šipka). Kontrolní CT vyšetření 24 h po systémové trombolýze. Výrazné zlepšení klinického nálezu. Foto popis Obr. 2A Difúzní mozková atrofie s relativně užší postranní komorou a mozkovými rýhami vpravo, ostatní nález normální. CT vyšetření 2 h po vzniku iktu. Foto popis Obr. 2B Uzávěr úseku M1 pravé střední mozkové tepny (šipka). CT angiografické vyšetření 2 h po vzniku iktu. Foto popis Obr. 2C Rozvoj malacie v povodí pravé střední mozkové tepny s méně významnými expanzívními projevy (šipka). Kontrolní CT vyšetření 24 h po systémové trombolýze. Klinický nález nezměněn. Foto popis Obr. 3A Diskrétní snížení denzity jako projev časné ischémie centrálních struktur pravé mozkové hemisféry (šipka). CT vyšetření 2 h po vzniku iktu. Foto popis Obr. 3B Prokrvácená rozsáhlá malacie v povodí pravé střední mozkové tepny s významnými expanzívními projevy (šipka). CT vyšetření 24 h po systémové trombolýze. Progrese klinického nálezu. O autorovi Doc. MUDr. Jiří Bauer, CSc. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice, Neurologická klinika Rychnovský deník TÝNIŠŤSKO Cyklista nepřežil srážku s kamionem Rychnovský deník str. 4 Rychnovsko (zen) HELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE Týniště nad Orlicí/ K tragické nehodě došlo včera kolem 7. hodiny ráno na hlavní silnici I/11. Střetl se zde kamion s cyklistou. Na místo přiletěl vrtulník Letecké záchranné služby, který cyklistu transportoval do královéhradecké Fakultní nemocnice. Třiašedesátiletý muž však během převozu zemřel. Nehoda se vyšetřuje, je však pravděpodobné, že cyklista nedal přednost v jízdě. Region Východní Čechy Plné znění zpráv 13
Trombolytická léčba akutních iktů v ČR. Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP
Trombolytická léčba akutních iktů v ČR Škoda O., Neurologické oddělení, Nemocnice Jihlava, Cerebrovaskulární sekce ČNS JEP Rozdělení CMP dle etiologie CMP (iktus, Stroke ) - heterogenní skupina onemocnění,
VíceTime management cévních mozkových příhod. Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o.
Time management cévních mozkových příhod Rostislav Verner Magda Fleková Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p.o. Definice mozkového infarktu Mozkový infarkt je podle kritérií Světové zdravotnické
VíceIntravenózní trombolýza mezi hodinou
Intravenózní trombolýza mezi 3 4.5 hodinou J. Neumann, J. Pouzar, J.Kubík, J. Macko, P. Bodnárová, M. Hošek, M. Zdvořilá, H. Rytířová Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. Seminář, 26.10.2010,
VíceCévní mozková příhoda. Petr Včelák
Cévní mozková příhoda Petr Včelák 12. 2. 2015 Obsah 1 Cévní mozková příhoda... 1 1.1 Příčiny mrtvice... 1 1.2 Projevy CMP... 1 1.3 Případy mrtvice... 1 1.3.1 Česko... 1 1.4 Diagnóza a léčba... 2 1.5 Test
VíceFN Olomouc. Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc NEUROLOGICKÁ KLINIKA FN A LF UP OLOMOUC
Možnosti akutní terapie icmp ve FN Olomouc Michal Král, Daniel Šaňák Iktové centrum, Neurologická klinika FN Olomouc Cévní mozková příhoda Stále vážný medicínský a socioekonomický problém - celosvětově
VíceKterá klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby?
Která klinická data pomohou při odhadu výsledku rekanalizační léčby? D. Krajíčková 1, A. Krajina 2, M. Lojík 2 1 Neurologická a 2 Radiologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Historie rekanalizační léčby
VíceAkutní rekanalizace intrakraniáln a magistráln mozkových tepen: kde jsme a kam směř
Akutní rekanalizace intrakraniáln lních a magistráln lních mozkových tepen: kde jsme a kam směř ěřujeme Roman Herzig ÚVOD cévní mozkové příhody (CMP) jsou již řadu let 3. nejčast astější příčinou úmrtí
VíceÚčinnost a bezpečnost mechanické rekanalizace mozkové tepny
Účinnost a bezpečnost mechanické rekanalizace mozkové tepny Školoudík D, Bar M, Roubec M, Kuliha M, Procházka V, Krajča J, Czerný D, Jonszta T Neurologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava Neurologická
VíceRekanalizační terapie akutního iktu. René Jura Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Rekanalizační terapie akutního iktu René Jura Neurologická klinika LF MU a FN Brno CMP ZÁVAŽNÝ PROBLÉM SOUČASNÉ MEDICÍNY CMP- jedna z hlavních příčin morbidity a mortality na celém světě 3. nejčastější
Víceprodlouženém intervalu do 4,5 hod od vzniku příhody
MUDr. Jan Bartoník Historie medikamentosní terapie ischemických CMP Přes veškerou snahu byly do r. 1995 ischemické CMP považovány za více méně terapeuticky neovlivnitelné. Za jedinou účinnou látku v terapii
VíceSoučasná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Současná léčba akutní mozkové ischémie rekanalizační léčba D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Akutní mozková ischémie Akutní mozková ischémie je v naprosté většině výsledkem tromboembolické
VíceTriáž pacientů s akutními CMP
Triáž pacientů s akutními CMP S. Peška Neurologická klinika LF MU a FN Brno Organizace cerebrovaskulární péče na regionální úrovni, pracovní setkání, Brno 12.11.2010 Hlavní zásady a cíle CMP je urgentní
VíceTriáž nemocných a algoritmus akutní. I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Triáž nemocných a algoritmus akutní péče ve FN Brno I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno 1 Hlavní zásady a cíle CMP je urgentní stav vyžadující co nejrychlejší přijetí do specializovaného ZZ.
VíceOrganizace péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou v České republice. Doc. MUDr. Michal Bar Ph.D. Prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D.
Organizace péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou v České republice Doc. MUDr. Michal Bar Ph.D. Prof. MUDr. Robert Mikulík Ph.D. Projekt STEP1 agenda Akutní léčba a její evidence Síť iktových center
VíceSono-lýza. MUDr.Kuliha Martin Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava
Sono-lýza MUDr.Kuliha Martin Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Sono -lýza! Jedná se o lýzu trombu (termální mechanismy) nebo potenciaci procesu lýzy trombu (non termální mechanismy) pomocí
VíceModernizace a obnova přístrojového vybavení
Projekt CZ.1.06/3.2.01/08.07653 Modernizace a obnova přístrojového vybavení iktového centra KZ v Chomutově byl spolufinancován z prostředků Evropské unie, z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj.
VíceCentrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod
Centrum pro diagnostiku, prevenci a terapii cévních mozkových příhod MUDr. Jan Fiksa Vedoucí lékař MUDr.... Zástupce vedoucího lékaře Compiled Aug 28, 2017 2:30:03 PM by Document Globe 1 Romana Kačírková
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 10.4.2009 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VícePŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY TROMBOLYTICKÉ TERAPIE (ČÁST I.) MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Hlavním cílem te rapie akutního
VíceNIHSS < 4 a Intravenózní trombolýza. Jiří Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z.
NIHSS < 4 a Intravenózní trombolýza Jiří Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení KZ, a.s. Nemocnice Chomutov, o.z. Cerebrovaskulární seminář, Kunětická Hora, 23-24.9.2011 Intravenózní trombolýza
VíceProblematika edému u intracerebrálních hemoragií
Problematika edému u intracerebrálních hemoragií Vítková E., Krajíčková D. Komplexní cerebrovaskulární centrum Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Epidemiologie ICH Ø 15% všech CMP Ø 30% u asiatů
VíceMechanická intrakraniální trombektomie
Boudný Jaroslav Radiologická klinika LF Masarykovy univerzity a FN Brno Základní informace I Mechanical clot retrieval has the potential to minimise brain damage in many patients who currently respond
VíceProblema)ka péče o akutní CMP
Problema)ka péče o akutní CMP 17.12. 2012 MUDr. Lukáš Klečka Systém péče o akutní CMP Přednemocniční péče Příjem do cílové nemocnice Akutní ošetření a perakutní péče Lůžková péče Následná péče Přednemocniční
Vícestrokes D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Wake-up strokes D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Léčba IVT a její výsledky V r. 1996 na základě výsledků studie NINDS a při dodržení jejích kritérií byla v USA a v Evropě v
VíceObr.1 Žilní splavy. https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/564x/c3/91/8c/c3918c00db875bb460cf868b26ee1a0c.jpg
TROMBÓZA NITROLEBNÍCH ŽIL A SPLAVŮ Autor: Barbora Baštinská Výskyt Mozková žilní trombóza je vzácné onemocnění, jehož příznaky se mohou značně lišit. Vyskytuje se spíše u mladších pacientů a většinou (až
VíceKongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015 Invazivní terapie ischemických cévních mozkových příhod A. Krajina, D. Krajíčková, M. Lojík, J. Raupach, V. Chovanec, O. Renc,
VíceLokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011
NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP pro neurologické oddělení Fakultní nemocnice v Ostravě pacienti hospitalizovaní v letech 2010 a 2011 MUDr. Eva Hurtíková Národní registr CMP
VíceKOMPLEXNÍ CEREBROVASKULÁRNÍ CENTRUM, NEUROLOGICKÁ KLINIKA LF UP A FN OLOMOUC
Dorňák T. 1, Herzig R. 1, Školoudík D. 1,2, Šaňák D. 1, Kuliha M. 1,2, Roubec M. 2, Köcher M. 3, Procházka V. 4, Král M. 1, Veverka T. 1, Bártková A. 1, Hluštík P. 1, Zapletalová J. 5, Heřman M. 3, Kaňovský
VíceIktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP
Iktové centrum Nemocnice Znojmo - naše zkušenosti s mezioborovou spoluprácí v péči o pacienty s CMP MUDr. Zdeněk Monhart, Ph.D. zástupce ředitele pro LPP, Nemocnice Znojmo MUDr. Vladislav Kopecký, MUDr.
Více18.5.2009. Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP. Standardy v oblasti cerebrovaskulární medicíny
Výhody a případná úskalí standardu pro léčbu CMP MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. Vedoucí iktového programu I. Neurologické kliniky FN u svaté Anny v Brně Tato přednáška nevyjadřuje můj politický názor Tato
VíceAkutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL)
Akutní CMP na ose urgentní péče (zkušenosti z Emergency FNOL) S. Popela1,2, P. Hubáček2, D. Šaňák 2,3 1ZZS Jihomoravského kraje 2OUP FN Olomouc, LF UPOL 3Klinika Neurologie FN Olomouc Cévní mozková příhoda
VíceStandardní katalog NSUZS
Standardní katalog NSUZS Generováno: 09.01.2013 13:26:56 QV0284xD1 Míra centralizace pacientů hospitalizovaných s CMP a ischemickou cévní mozkovou příhodou Ischemická CMP je závažné cévní onemocnění mozku,
VíceTriáž nemocných a algoritmus akutní péče ve FN Brno. I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Triáž nemocných a algoritmus akutní péče ve FN Brno I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno 1 Hlavní zásady a cíle n CMP je urgentní stav vyžadující co nejrychlejší přijetí do specializovaného ZZ
VíceCévní mozkové příhody: příčiny, klinický obraz, diagnostika a terapie Michal Král, Daniel Šaňák
Cévní mozkové příhody: příčiny, klinický obraz, diagnostika a terapie Michal Král, Daniel Šaňák Komplexní cerebrovaskulární centrum, Neurologická klinika FN Olomouc ROZDĚLEN LENÍ CMP Ischemické CMP (ICMP)
VíceŠkály v cévní neurologii, CMP kontroverze
Škály v cévní neurologii, CMP kontroverze 25.1.2012 MUDr. Lukáš Klečka Za spolupráce: Proč je třeba mluvit o mrtvicíc h? Rok Počet CMP Muži ženy Ischemie Krvácení+ SAK Trom bolýz a Rekanali zace + LIT.
VíceHraniční indikace trombolýzy Wake-up iktus / iktus s neznámou dobou vzniku - šedá zóna současné akutní cerebrovaskulární péče
Hraniční indikace trombolýzy Wake-up iktus / iktus s neznámou dobou vzniku - šedá zóna současné akutní cerebrovaskulární péče Jiří Neumann Neurologické oddělení Krajská zdravotní, a.s. Nemocnice Chomutov
VíceÚvod I CMP jsou nejčastější příčinou dlouhodobé invalidity ( 85% ischemie, 15% hemoragie) Ischemické mozkové příhody jsou třetí nejčastější příčinou s
Mechanická intrakraniální niální trombektomie mi Hustý Jakub, Boudný Jaroslav Radiologická klinika LF Masarykovy univerzity a FN Brno Úvod I CMP jsou nejčastější příčinou dlouhodobé invalidity ( 85% ischemie,
VíceČASNÝ MANAGEMENT CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD. MUDr. V. ŠPATENKOVÁ, Ph.D. NEUROCENTRUM, JEDNOTKA NEUROINTENZIVNÍ PÉČE KRAJSKÁ NEMOCNICE LIBEREC 2013
ČASNÝ MANAGEMENT CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD MUDr. V. ŠPATENKOVÁ, Ph.D. NEUROCENTRUM, JEDNOTKA NEUROINTENZIVNÍ PÉČE KRAJSKÁ NEMOCNICE LIBEREC 2013 ČASNÝ MANAGEMENT CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHOD 2013 Doporučení
VíceTARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014
TARGETED TEMPERATURE MANAGEMENT UP TO DATE 2014 1-3 Roman Škulec, 1,4 Anatolij Truhlář, 5 Petr Ošťádal a 1,6 Vladimír Černý 1 Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, UK v Praze, LFHK,
VíceNK LF MU a FN Brno KONCEPCE PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VE FN BRNO
ASA / AHA guidelines Stanislav Voháňka NK LF MU a FN Brno KONCEPCE PÉČE O CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY VE FN BRNO ASA / AHA guidelines Stroke 2010;412108-2129 Předchozí verze 2007 http://stroke.ahajournals.org/cgi/content/short/41/9/2108
VíceTriáž nemocných a algoritmus akutní péče ve FN Brno. I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno
Triáž nemocných a algoritmus akutní péče ve FN Brno I.Urbánek Neurologická klinika LF MU a FN Brno 1 Hlavní zásady a cíle CMP je urgentní stav vyžadující co nejrychlejší přijetí do specializovaného ZZ.
VíceŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha
ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE Kateřina Kopečková FN Motol, Praha Klinická hodnocení LP Nedílnou součásti vývoje léčiva Navazují na preklinický výzkum Pacienti jsou subjekty hodnocení V
VíceHyperglykémie. negativní prediktor. Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2
Hyperglykémie negativní prediktor výsledku akutní mozkové ischémie Krajíčková D 1, Kopecká L 1, Krajina A 2, Lojík M 2, Raupach J 2, Chovanec V 2 1 Neurologická klinika a 2 Radiologická klinika LF UK a
VíceNÁRODNÍ REGISTR CMP. Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.
NÁRODNÍ REGISTR CMP Cévní mozkové příhody epidemiologie, registr IKTA Kalita Z.. X.Cerebrovaskulární seminář, 23.9.2011 Kunětická Hora Sympozium firmy ZENTIVA Význam registru Odkud máme informace : ÚZIS
VíceTrombolytická terapie u akutního ischemického CMP
Trombolytická terapie u akutního ischemického CMP Holek R., Vaňková E., Nagyová G., Kovaříková D. Neurologie JIP, Vítkovická nemocnice a.s., Ostrava CMP CMP akutní neurologická dysfunkce vaskulárního původu
VíceCMP V IKTOVÉM CENTRU. David Havelka Neurologická klinika LF MU a FN Brno Ilona Kočendová Neurologická klinika LF MU a FN Brno
CMP V IKTOVÉM CENTRU David Havelka Neurologická klinika LF MU a FN Brno Ilona Kočendová Neurologická klinika LF MU a FN Brno CMP Iktus, mozková mrtvice, mozkový infarkt Akutní stav vyžadující neodkladnou
VíceMUDr. Lukáš Klečka Neurologické oddělení. Za spolupráce:
MUDr. Lukáš Klečka Neurologické oddělení Za spolupráce: Přednemocniční: test tvář-ruka-řeč Nemocniční: Časná diagnostika Časná stabilizace Definitivní diagnostika Definitivní terapie Jednoduchými dotazy
VíceMozkové krvácení po intravenosní trombolýze
Mozkové krvácení po intravenosní trombolýze Dagmar Sváčková Iktové centrum, neurologické oddělení, Nemocnice Chomutov, KZ a.s. Skřivánkův lékařský večer, Chomutov 16.10.2013 Cévní mozková příhoda 2. nejčastější
VíceCo nového v rekanalizační léčbě. D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové
Co nového v rekanalizační léčbě D. Krajíčková Neurologická klinika LF UK a FN Hradec Králové Synopse Efektivita IVT při akutním uzávěru ACI Efektivita různých typů rekanalizační léčby u akutní okluze bazilární
VíceObsah přednášky. Rámec evidence. Rámec organizace
Stroke program v ČR Obsah přednášky Rámec evidence Rámec organizace Akutní léčba mozkového infarktu, milníky a zavedení do praxe v ČR Trombolýza a mechanická trombektomie NINDS ECASS III 0-3 hours 3,0
VíceCévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar
Cévní mozkové příhody MUDr. Petr Polidar Cévní mozková příhoda Ztráta funkčnosti nervové tkáně z cévních příčin Ischemické CMP- 85-90% Intracerebrální hemoragie-8-12% Subarachnoidální krvácení-1-2% 4.
VíceLokální analýza dat Národního registru CMP. Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava
NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální analýza dat Národního registru CMP za rok 2010 Komplexní cerebrovaskulární centrum Fakultní nemocnice Ostrava MUDr. Martin Roubec Garant centra: MUDr. Michal Bar, Ph.D. Garant
VíceKPR a prognozování. Praha 2011
Praha 2011 KPR a prognozování Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové
VícePartnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči
Partnerská síť pro teoretickou a praktickou výuku anatomických a klinických souvislostí v urgentní medicíně a neodkladné přednemocniční péči CZ.1.07/2.4.00/17.0059 Cévní mozkové příhody Anesteziologie,
VíceVedoucí lékař týmu. chirurg
Oddělení urgentní medicíny Fakultní nemocnice Hradec Králové David Tuček, Jaromír Kočí OUM FN Hradec Králové Fakultní nemocnice Hradec Králové Z hlediska uspořádání pavilónový typ nemocnice Původně každá
Více1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)?
1. Co je mozková příhoda (iktus, mrtvice, stroke)? 2. Epidemiologie 3. Jak se mozková příhoda projevuje? 4. Co dělat při podezření na mozkovou mrtvici? 5. Jak CMP diagnostikujeme? 6. Léčba 7. Následky
VíceAlgoritmus léčby iktu
Algoritmus léčby iktu ALEŠ TOMEK Aleš Tomek Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Algoritmy léčby ischemické CMP První hodiny Triáž a transport Protekce penumbry Rekanalizace První dny Edém
VíceDOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR
DOPORUČENÍ ČOSKF ČLS JEP K ZAJIŠTĚNÍ SLUŽBY KLINICKÉHO FARMACEUTA NA LŮŽKOVÝCH ODDĚLENÍCH ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍ V ČR Česká odborná společnost klinické farmacie ČLS JEP Lékařský dům, Sokolská 31, 120
VíceDoporučený postup při řešení krvácivých komplikací u nemocných léčených přímými inhibitory FIIa a FXa (NOAC)
Doporučený postup při řešení krvácivých komplikací u nemocných léčených přímými inhibitory FIIa a FXa (NOAC) Preambule: Dabigatran, rivaroxaban, apixaban jsou nová perorální antikoagulancia (NOAC), jejichž
VíceMobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017
ČSPM ČSL JEP Masarykův onkologický ústav Žlutý kopec 7, 656 53 Brno www.paliativnimedicina.cz info@paliativnimedicina.cz Mobilní specializovaná paliativní péče (MSPP) v roce 2017 Stanovisko České společnosti
VíceTROMBOLÝZA MOZKOVÉHO INFARKTU
TROMBOLÝZA MOZKOVÉHO INFARKTU MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Dufek Cerebrovaskulární centrum, Neurologická klinika, Fakultní nemocnice u sv. Anny, Brno Princip trombolytické terapie spočívá v rekanalizaci
VíceNeurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN. Mgr Marta Želízková Vrchní sestra
Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN Mgr Marta Želízková Vrchní sestra Historie kliniky Neurochirurgická klinika ÚVN Praha vznikla 29. října 1959. Zakladatelem kliniky byl generálmajor
VíceIschemická choroba dolních končetin. MUDr. Miroslav Chochola, CSc.
Ischemická choroba dolních končetin MUDr. Miroslav Chochola, CSc. Definice ICHDK Onemocnění, kdy tkáně DK trpí akutním nebo chron. nedostatkem kyslíku a živin potřebných pro jejích správnou funkci. ACC/AHA
VíceCévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby. MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK
Cévní mozková příhoda z pohledu zdravotnické záchranné služby MUDr. Petr Hrbek ZZS JMK K čemu slouží zdravotnická záchranná služba: Zdravotnická záchranná služba poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou
VíceElektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276
Kasuistika č. 7, bolest mezi lopatkami a v zádech (vertebrogenní syndrom, infarkt myokardu, aneurysma aorty) J.K,muž, 55 let Popis případu a základní anamnesa 55 letý pacient hypertonik přivezen RZP po
VíceCÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (iktus, CMP) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Cévní zásobení mozku 1 http://cs.wikipedia.org/wiki/c%c3%a9vn%c3%ad_z%c3%a1soben%c3%ad_mozku Willisův okruh http://www.wikiskripta.eu/index.php/willis%c5%afv_okruh
VícePřístroje pro Iktové centrum PKN. Pardubická krajská nemocnice, a.s. - přístrojové vybavení iktového centra
Tisková konference Přístroje pro Iktové centrum PKN pořádaná u příležitosti ukončení projektu k 30.9.2013 s názvem Pardubická krajská nemocnice, a.s. - přístrojové vybavení iktového centra Pardubice, září
VíceUmělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí.
Umělá ledvina v Blansku slaví 20. výročí. Letos v červenci uplynulo 20 let od zahájení činnosti dialyzačního střediska v Nemocnici Blansko. Jeho hlavním úkolem je provádět pravidelné očišťování krve tzv.
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 1.11.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 7.4.2009 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VíceKoncepce oboru Dětská chirurgie
Koncepce oboru Dětská chirurgie Deklarace dětské chirurgie podle světové federace společností pediatrických chirurgů (W.O.F.A.P.S.): Děti nejsou jen malí dospělí a mají interní i chirurgické problémy a
VíceSnížení rizika vzniku mozkového infarktu v průběhu karotické endarterektomie a stentingu pomocí sonotrombolýzy
Snížení rizika vzniku mozkového infarktu v průběhu karotické endarterektomie a stentingu pomocí sonotrombolýzy Martin Kuliha 1, David Školoudík 1,2, Martin Roubec 1, Goldírová Andrea 1, Roman Herzig 2,
VíceŠkoda O., Cerebrovaskulární sekce ČNS J.E.P., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava
Škoda O., Cerebrovaskulární sekce ČNS J.E.P., Neurologické odd., Nemocnice Jihlava CMP v ČR současný stav (Bruthans J. et al., 2009) CMP 2. nejčastější příčina úmrtí v ČR V roce 2007 zemřelo ř na CMP 4666
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 15.1.2010 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VíceCor et Vasa. Available online at journal homepage:
Cor et Vasa Available online at www.sciencedirect.com journal homepage: www.elsevier.com/locate/crvasa Přehledový článek Review article Klíčová poselství severoamerických doporučených postupů (z USA a
VíceSBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP)
Inclusion Definice Akutní mozková příhoda Telemedicína SBĚR DAT STUDIE DUQUE - CÉVNÍ MOZKOVÁ PŘÍHODA (CMP) Mozková příhoda je definována jako rychle se rozvíjející lokální (nebo globální) porucha mozkových
VíceHELICOPTER EMERGENCY MEDICAL SERVICE
Media Monitoring TÉMA 1. Helicopter emergency medical service, Letecká záchranná služba 2. Rafťáci VYHOTOVENO 28.8.2009 MONITOROVANÉ ZDROJE Tištěná média Televize a rozhlas Agenturní zpravodajství OBDOBÍ
VícePŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY. MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY TROMBOLYTICKÉ TERAPIE (ČÁST II.) MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno V druhé části textu budou
VíceIKTA : analýza dat 2009-2012 IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko
IKTA : analýza dat 2009-2012 IC Nemocnice Chomutov (1) MUDr. Jiří Neumann MUDr. Ján Macko Iktové centrum - Neurologické oddělení Krajská zdravotní a.s. Nemocnice Chomutov o.z. NÁRODNÍ REGISTR CMP Lokální
VíceTisková konference k realizaci projektu. vybavení komplexního. Olomouc, 9. listopadu 2012
Tisková konference k realizaci projektu Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního k centra FN Olomouc Olomouc, 9. listopadu 2012 Fakultní nemocnice Olomouc je součástí
VícePrevence, příznaky a léčba cévní mozkové příhody. MUDr. Jan Bartoník Neurologické odd. KNTB, a. s. Zlín
Prevence, příznaky a léčba cévní mozkové příhody MUDr. Jan Bartoník Neurologické odd. KNTB, a. s. Zlín CMP Pod pojem CMP zahrnujeme onemocnění mozku způsobené - poruchou cévního zásobení mozkové tkáně
VíceŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP.
ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ KRVÁCENÍ V PNP. Sviták R., Bosman R., Vrbová M., Tupá M. Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje Krvácení Úrazové Neúrazové GIT, aneurysmata velkých tepen, komplikace těhotenství
VíceProjekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA
Projekt vzdělávací sítě iktových center- IKTA MUDr. Petr Kuba, MUDr.Markéta Sližová MUDr.Daniel Václavík Neurologické oddělení Vítkovická nemocnice a.s. Ostrava 7.12.2012 Projekt vzdělávací sítě iktových
VíceTERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V PNP
TERAPEUTICKÁ HYPOTERMIE PO SRDEČNÍ ZÁSTAVĚ V PNP Škulec Roman Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje KARIM, UK v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, FN HK Interní oddělení Nemocnice
VícePřípravek BI ve srovnání s přípravkem Humira u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou lupénkou
Přípravek ve srovnání s přípravkem u pacientů se středně těžkou až těžkou ložiskovou lupénkou Toto je shrnutí klinické studie, které se účastnili pacienti s ložiskovou lupénkou. Je vypracováno pro širokou
VíceNové akreditační standardy
Nové akreditační standardy Proč nové standardy Den vydání nové revize je prvním dnem přípravy revize další Zkušenosti z aplikace standardů Usnadnění a zjednodušení interpretací Jednoznačnost Legislativa
VíceZdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno
Zdeněk Monhart Nemocnice Znojmo, p.o. Lékařská fakulta MU Brno epidemiologie NZO, přednemocniční mortalita doporučené postupy - post-cardiac arrest care diagnostika AKS po KPR v podmínkách přednemocniční
VícePREHĽADNÉ ČLÁNKY. MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv.
SOUČASNÝ STAV A PERSPEKTIVY TROMBOLYTICKÉ TERAPIE (ČÁST I.) MUDr. David Goldemund, MUDr. Robert Mikulík, MUDr. Michal Reif I. neurologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, Brno Hlavním cílem te rapie akutního
VíceMožnosti neurochirurgie v léčbě a prevenci mozkové ischemie
Možnosti neurochirurgie v léčbě a prevenci mozkové ischemie Sameš M., Vachata P, Bartoš R., Humhej I., Pavlov V, Derner M Neurochirurgická klinika Masarykova nemocnice, Universita J.E.Purkyně, Ústí nad
VíceKardioembolický iktus. MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava
Kardioembolický iktus MUDr.Martin Kuliha Komplexní cerebrovaskulární centrum FN Ostrava Kardioembolická etiologie icmp! 20% ischemických CMP jsou kardioembolické etiologie! Embolie z levého srdce nebo
VícePraxbind doporučení pro podávání (SPC)
Praxbind doporučení pro podávání (SPC) Idarucizumab je indikován pro použití v případech, kde je zapotřebí rychlá antagonizace antagonizačních účinků dabigatranu Idarucizumab je specifický přípravek pro
VícePregraduální a postgraduální výuka medicíny katastrof v Olomouci
7. mezinárodní konference Medicína katastrof Hradec Králové 25.-26.11.2010 Pregraduální a postgraduální výuka medicíny katastrof v Olomouci Vladislav Kutěj Fakultní nemocnice Olomouc Lékařská fakulta UP
Víceanestesie a cévní mozkové příhody
petr hon neurologická klinika FN Ostrava anestesie a cévní mozková příhoda anestesie a cévní mozkové příhody anestesie a cévní mozková příhoda anestesie u právě probíhajícího iktu anestesie a cévní mozková
VíceEDUKAČNÍ MATERIÁL - Pioglitazone Accord
Pioglitazon preskripční informace pro lékaře Výběr pacienta a zvládání rizik Evropská léková agentura přezkoumala možnou spojitost mezi podáním léčivých přípravků s obsahem pioglitazonu a zvýšeným rizikem
VíceProblematika reoperací u kraniocerebrálních poranění s akutním subdurálním hematomem
X. Mezinárodní kongres úrazové chirurgie a soudního lékařství, 6.- 7.září 2018, Mikulov Problematika reoperací u kraniocerebrálních poranění s akutním subdurálním hematomem Chrastina J., Zeman T., Musilová
VíceKOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE
KOLOREKTÁLNÍ KARCINOM: VÝZVA PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL, SCREENING A ORGANIZACI LÉČEBNÉ PÉČE Brno, 29. května 2015: Moravská metropole se již počtvrté stává hostitelem mezinárodní konference Evropské dny
VíceÚskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu
Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu po srdeční zástavě Miroslav Solař I. Interní klinika FN Hradec Králov lové Úvod do problematiky Diagnostika akutního infarktu myokardu kardiomarkery koronarografie
VíceNEUROSONOLOGIE. Intimomediáln Aterosklerotický plát
NEUROSONOLOGIE Intimomediáln lní šíře e a Aterosklerotický plát J. Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. Vzdělávac vací síť iktových center 1.Neurosonologický interaktivní
VíceSimulace ošetřovatelské péče akutní CMP: Nový program v České republice
Simulace ošetřovatelské péče akutní CMP: Nový program v České republice Ing. MgA. Veronika Svobodová doc. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D. Mgr. Svatava Kalná 19. listopadu, 2016 Konference Akutně.cz, Brno www.youtube.com
VíceČást B 9. Plán zdravotnického zabezpečení
Část B 9 Plán zdravotnického zabezpečení 1 Plán zdravotnického zabezpečení Obsah: Úvod 3 1. Zdroje a služby pro zdravotnické zabezpečení činnosti Městského úřadu Ostrov a krizového štábu města při řešení
Více