Psychiatrie PRO PRAXI

Transkript

1 Psychiatrie PRO PRAXI Suppl. B 2009 Suppl. B ISBN ročník 10 VII. mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí VII. International and Interdisciplinary Eating Disorders and Obesity Conference March 19 21, 2009 Vondráčkova posluchárna Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK Ke Karlovu 11, Praha 2 Nové Město Psychiatric Department, Ke Karlovu 11, Prague 2, Czech Republic Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha Sekce pro poruchy příjmu potravy ČPS ČLS JEP Svépomocná asociace pro psychogenní poruchy příjmu potravy

2 2 Poděkování Pod záštitou: prof. H. Illnerová, DrSc., děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a ředitelka VFN, Praha Čestné předsednictvo Honorary Prezidium prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA děkan 1. LF UK, Praha prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN, Praha Mgr. Dana Jurásková, PhD., MBA ředitelka VFN, Praha doc. MUDr. František Faltus, DrSc. 1. LF UK, Praha doc. PhDr. Jana Kocourková 2. LF UK, Praha Dr. Ivan Eisler, Maudsley Hospital London, Velká Británie Dr. Erika Toman Hohenneg, Švýcarsko Organizační výbor konference Organizing Committee Předsedové: prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. a prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. MUDr. Petra Uhlíková, MUDr. Světlana Žuchová, Mgr. Jana Tomanová Vědečtí sekretáři Sekretariát konference Conference Secretary Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK, Ke Karlovu 11, Praha 2 tel , puhlikova@centrum.cz Organizační zajištění Organising Agency SOLEN, spol. s r. o. Organizátoři děkují uvedeným firmám za spoluúčast na finančním zajištění a medializaci akce Generální sponzor LUNDBECK ČR s.r.o. Hlavní sponzor PFIZER s.r.o. Vystavovatelé ACTAVIS s.r.o. APOTEX ČR s.r.o. ASTRA ZENECA s.r.o. ELI LILLY ČR s.r.o. MEDICOM INTERNATIONAL s.r.o. VALEANT CZECH PHARMA s.r.o. ZENTIVA Sponzor ceny Františka Faltuse PSYCHIATRICKÉ CENTRUM PRAHA PORTÁL Mediální partneři časopis SESTRA SANQUIS SOLEN, s.r.o. VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

3 Program konference 3 Čtvrtek, 19. března 2009 Thursday, March 19 th Tisková konference pro představitele médií Press conference for media representatives Koordinátor Coordinator Pekařová P Výukové workshopy, návštěvy pracoviště Educational Workshops and visit of rehabilitation centre Pro rehabilitační pracovníky For rehabilitation workers Garant Nováková M Pro zdravotní sestry For nurses Garant Tomanová J. Novotná J., Tomanová J. a kolektiv sester and team of nurses: Problematika poruch příjmu potravy a jejich léčba na Jednotce specializované péče pro poruchy příjmu potravy The Problem of Eating Disorders and Their Treatment at the Eating Disorders Unit (Jednotka specializované péče pro poruchy příjmu potravy, Psychiatrická klinika VFN, Praha) 3. Pro sociální pracovníky a učitele For teachers and social workers Dlouhá I.: Příjem pacientů na Jednotku pro léčbu poruch příjmu potravy Waiting list and organisation of admission to Eating Disorders Unit (Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha) Uhlíková P.: Co může učitel udělat pro prevenci, diagnostiku a léčbu PPP? What can teacher do for prevention, diagnosis and treatment of eating disorders? (Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha) REGISTRACE Registration Návštěva Specializované jednotky pro poruchy příjmu potravy (10 osob) Visit of the Specialised Eating Disorders Unit (10 persons) Koncert v kostele sv. Kateřiny Concert in the St. Kateřina Church OFICIÁLNÍ ZAHÁJENÍ KONFERENCE Conference Official Opening and Welcome (In Czech) S úvodním slovem hostů a organizátorů konference VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY Invited lectures (in Czech) Předsedající Chair Ježová D., Haluzík M. 1. Illnerová H.: Vnitřní čas savců a příjem potravy Internal time of mammals and eating patterns (Předsedkyně Učené společnosti ČR a Etické komise Akademie věd ČR, Praha) 2. Ježová D., Bakoš J., Ukropec J., Hlaváčová N., Zórad Š., Eckertová M.: Neuroendokrinné faktory s významom pre poruchy prijmu potravy a obezitu: dôraz na oxytocín a fyzickú aktivitu Neuroendocrine factors involved in eating disorders and obesity: focus on oxytocin and physical activity (Institute of Experimental Endocrinology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Slovakia) 3. Haluzík M.: Obezita, PPP a diabetes Obesity, eating disorders and diabetes (3. Interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 4. Faltus F.: Společenské uplatnění a pracovní zařazení nemocných s poruchou příjmu potravy Social skillls and disabilities in patients with eating disorders (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) Společenský večer Welcome party (Denní stacionář Centra pro PP Eating Disorders Day Care Centre) Během večera aukce uměleckých děl Pátek, 20. března 2009 Friday, March 20 th U přednášek v angličtině je anglický název uveden v originále jako první. Tyto přednášky budou tlumočeny. The presentations with english first written title will be translated Genetics and the clinical implications Genetika a její praktické využití zahraniční referáty Chair Předsedající Žuchová S., Kmoch V. 1. Roger A. H Adan, Linda Verhagen, Jacquelien J. Hillebrand and Annemarie van Elburg: Lack of leptin disinhibits the mesolimbic system and drives hyperactivity in an anorexia model Nedostatek leptinu desinhibuje mesolimbický systém a hyperaktivitu v modelu anorexie (Utrecht eating disorders research group, Department of Neuroscience and Pharmacology, Rudolf Magnus Institute of Neuroscience, University Medical Center Utrecht, and Rintveld Eating disorders clinic, Zeist, the Netherlands) 2. Annemarie A. van Elburg, MD PhD, Jacquelien J. Hillebrand, PhD, Martien J. Kas PhD, Unna Danner PhD, Hans W. Hoek, MD PhD, Roger A. Adan PhD: Neurobiological research in eating disorders: does it have clinical implications? Má neurobiologický výzkum u poruch příjmu potravy klinické využití? (Rintveld, Centre for Eating Disorders; Altrecht Mental Health Institute and Rudolf Magnus Institute for Neuroscience; University Medical Center Utrecht, the Netherlands) Přestávka Coffee Break (kavárna postery) Therapy new individualized approaches and the language Terapie nové individualizované programy a jazyk Chair Předsedající Mehl A., Wolf M. 1. Hans Kordy, Stephanie Bauer: INTACT Individually tailored stepped care for women with eating disorders Individualizovaná postupná péče pro ženy s poruchami příjmu potravy (Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Německo) 2. Markus Wolf, Nicole Stempfer, Hans Kordy: Linguistic analyses of natural language in eating disorders Lingvistická analýza přirozeného jazyka u poruch příjmu potravy (Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Německo) VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

4 4 Program konference Eisler I.: Systemic KBT for adolescents with bulimia nervosa Systemická KBT pro adolescenty s bulimia nervosa (Reader in Family Psychology and Family Therapy, Institute of Psychiatry and Maudsley Hospital, London) Oběd Lunch Odborná setkání: Setkání pracovní skupiny pro genetiku v rámci mezinárodního grantu INTACT INTACT meeting of Working group in genetics Posterová sekce u videokavárny (Panelová diskuze) Poster section at the video-café (Panel discussion) Workshopy (paralelně) Workshops (Concurrent Sessions) 1. Annette Mehl & Žuchová S.: Na tělo orientované přístupy v terapii hospitalizovaných pacientů s poruchou příjmu potravy Body oriented approaches in therapy of hospitalised patients with eating disorders (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) Místo konání: Denní stacionář pro PPP, PK 1. LF UK a VFN 2. Roubalová Kostlánová V.: Poruchy příjmu potravy závažné téma pro uprchlíky Eating disorders a serious issue in refugees Místo konání: Myslivečkova síň, PK Praha 3. Bechyňová B.: Využití práce s tělem u pacientek s poruchami příjmu potravy. Video a zážitková skupina Body work in patients with Eating Disorders. Video and self-experience (Dětská psychiatrická klinika FN Motol, Praha, 2. LF UK, Praha a psychoterapeutická praxe). Místo konání: Dětský stacionář PK 1. LF UK a VFN Místo konání může být změněno podle počtu účastníků Venue may be changed following the number of participants Hodnocení terapie a klinická doporučení Therapy evaluation and guidelines Předsedající Chair Sekot M., Uhlíková P. 1. Sekot M., Papežová H., Uher R.: Následná péče u pacientek s poruchou příjmu potravy Aftercare in patients with Eating Disorders (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 2. Kulhánek J., Doležalová L.: Ambulantní psychoterapeutické skupiny pro pacienty s poruchou příjmu potravy, jejich potenciál a úskalí Out-patient group psychotherapy for eating disorders patiens, potentials and limits (DPC Ondřejov, Praha) 3. Irrgang V., Krs M.: Lůžková péče o pacienty s poruchou příjmu potravy podle psychodynamickeho modelu v Klinickém centru pro psychosomatiku a PPP ANANKE Hospital treatment of patients with eating disorders following a psychodynamic pattern in the clinical centre ANANKE for psychosomatics and eating disorders (FRG) (Freyung, BRD ANANKE Zentrum für Psychosomatik und Essstörungen, Freyung, Germany) 4. Bednárová B., Papežová H., Yamamotová A.: Vytoužený obraz vlastního těla a vnímání vlastního těla a bolesti u sebepoškozujících se pacientek s poruchou příjmu potravy Longed-for body image and the pain and body perception in selfharming patients with eating disorders. (Psychiatrická klinika, Praha, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, Univerzita Karlova v Praze, 1. a 3. LF). 5. Kulhánek J.: Internet a etika ve službách prevence léčby i nemoci Internet and ethics in prevention, therapy and illness (DPC Ondřejov, Praha) Přestávka Coffee Break (kavárna postery) Panelová diskuze komunikace s médii (formou klubu otevřeno pro veřejnost) Panel discussion: Communication with media (as a club opened for public) Téma: Kdy a jak spolupracujeme s médii? Jak v médiích zobrazují PPP? Vhodné a nevhodné filmy pro pacientky. Právní opatření u nás a ve světě. Jejich vliv na prevenci onemocnění I Communication between professionals and media. Image of Eating Disorders in Czech media. Legal constrains and eating disorders in Czech Republic and abroad. Influence on the illness prevention Garant: Štěpánková T., Papežová H., Pekařová P. (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN). Místo konání: Denní stacionář pro PPP, PK 1. LF UK a VFN. Pozváni: zástupci odboru mediální komunikace Akademie věd ČR, filmoví, rozhlasoví tvůrci a zástupci módních časopisů Večerní program (Divadelní představení): Švandovo divadlo: Žebrácká opera Evening Programme (Theatre Performance) Sobota, 21. března 2009 Saturday, March 21 th (Veškerý program v češtinĕ In Czech Only ) Výzkumné studie a přednášky Research Studies Předsedající Chair Krch F. D., Dostálová I. 1. Krch F. D., Csémy L.: Výskyt příznaků anorexie u české mládeže staršího školního věku Prevalence of anorectic symptoms in school-age children in the Czech Republic (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Psychiatrické centrum Praha) 2. Marinov Z., Nesrstová M.: Možnosti kognitivně behaviorální terapie v léčbě dětské obezity CBT in the treatment of child obesity (Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha) 3. Nesrstová M., Marinov Z.: Kognitivně behaviorální terapie u obézních dětských pacientů CBT in obese child patients (Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha) 4. Štajnochrová S.: Body image a stravovací zvyklosti dětí Body image and eating habits in youngsters (Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno) 5. Pastucha D., Malinčíková J., Hyjánek J., Horáková D., Janout V.: Srovnání homeostatických indexů HOMA a QUICKI u obézních dětí Comparison of HOMA a QUICKI index in child obesity (Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství LF UP a FN, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN a Ústav preventivního lékařství LF UP, Olomouc) 6. Dostálová I., Kaválková P., Haluzíková D., Lacinová Z., Mráz M., Papežová H., Haluzík M.: Plazmatická koncentrace fibroblastových růstových faktorů 19 a 21 u pacientek s anorexia nervosa Plasma concetrations of fibroblast growth factors 19 and 21 in patiens with anorexia nervosa (3. interní klinika, Klinika sportovního lékařství a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 7. Soukup J., Papežová H.: Disociativní problematika pacientek s poruchami příjmu potravy. Využití dotazníků DES/A-DES Dissociation in patients with eating disorders. Use of DES/A-DES questionnaires (Centrum pro léčbu poruch příjmu potravy, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha 2) VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

5 Program konference Přestávka Coffee Break (kavárna postery) Klinická praxe Eating disorders and obesity in clinical practice Předsedající Chair: Kocourková J., Koutek J. 1. Kocourková J., Koutek J.: Může přinést psychodynamická psychoterapie něco nového v terapii PPP? Is there anything new in psychodynamic approach in therapy of Eating Disorders? (DPK 2. LF UK a FN Motol, Praha) 2. Pelková L., Papežová H.: První kontakt rozšiřující forma ambulantní péče pro dívky s poruchou příjmu potravy First contact a developing out-patient service for eating disorders (Specializovaná jednotka pro poruchy příjmu potravy, 1. LF UK a VFN, Praha) 3. Tomanová J., Papežová H.: Vícerodinná terapie poruch příjmu potravy. Kvalitativní výzkum Multifamily terapy in Eating disorders. Qualitative research (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 4. Uhlíková P.: Poruchy příjmu potravy v konsiliární praxi dětského psychiatra Consulting psychiatry in eating disorders in children (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 5. Krch F.: Mentální anorexie ve světě pohádek Anorexia nervosa in a fairy tale world (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) Oběd Lunch Workshopy Workshops 1. Štěpánková T., Spurná I.: PPP rizika pro těhotenství, poporodní období a mateřství psychologické hledisko (videoprojekce pilotní studie, seznámení s problematikou a plánovaným výzkumem) I Eating Disorders psychological risk factors for pregnancy, post-natal period and motherhood (video projection of preliminary study) (DS, Psychiatrická klinika 1. LK UK a VFN, Praha) 2. Erika Toman: Hubnutí pomocí systému workshop RELAZ Loosing weight using the system RELAZ (Kompetenz Zentrum für Essstörungen und Adipositas, Zürich, Switzerland) ZAKONČENÍ ODBORNÉ ČÁSTI KONFERENCE. Závěr konference a předání Ceny Františka Faltuse. Volby do výboru sekce CLOSING CEREMONY. Closing remarks and Františk Faltus Prize award ceremony Odborná setkání: Setkání terapeutů MFT se supervizorem Dr. I. Eislerem Meeting of Multifamily treatment therapist with the supervisor Dr. I. Eisler Supplementum B Psychiatrie pro praxi Registrace MK ČR pod číslem E Citační zkratka: Psychiat. Pro Praxi 2009; 10 (Suppl. B). ISBN Časopis je excerpován do Bibligraphia Medica Čechoslovaca a je zařazen na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v ČR Grafické zpracování a sazba: Jan Sedláček, tel.: Vydavatel: SOLEN, s.r.o., Lazecká 297/51, Olomouc, Vzdělávací akce bude ohodnocena kredity v systému kontinuálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK. VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

6 6 Úvodník POSTERY Výzkumné práce 1. Yamamotová A., Bednárová B., Papežová H.: Mají negativní a pozitivní příznaky disociace vztah k nocicepční citlivosti u poruch příjmu potravy? Are negative and positive symptoms of dissociation related to nociceptive sensitivity in eating disorders? (Ústav normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 2. Martásková D., Šlachtová L., Papežová H.: Genetické determinanty anorexia nervosa a polymorfismus genu HSP70 Genetic determinants of anorexia nervosa and polymorfism of gen HSP70 (Psychiatrická klinika a Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. LF UK a VFN, Praha). 3. Nedvídková J., Sedláčková D., Kopečková J., Hainer V., Papežová H., Kvasničková H.: Plazmatické hladiny neuropeptidu Y, ghrelinu a leptinu pacientek s anorexia nervosa a jejich změny po šestitýdenní realimentaci Plazma levels of neuropeptid Y, ghrelin and leptin in patients with anorexia nervosa and the changes after 6 week realimentation (Endokrinologický ústav Praha, Oddělení Poruch příjmu potravy 1. LF UK, Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 4. Dušková H.: Implementace pohybové terapie při léčbě pacientů s mentální anorexií a mentální bulimií Implemetation of physiotherapy in therapy of anorexia and bulimia nervosa (FTVS UK, Praha) 5. Izáková Ľ., Havlíčková E., Horvátová V.: Medialná stigmatizacia pacientek s poruchami příjmu potravy v dlhodobom sledování Media stigmatisation of female pacients with eating disorders in long-term treatment (Psychiatrická klinika FNsP a LFUK, Bratislava) 6. Soukup J., Papežová H., Kuběna A., Mikolajová V.: Psychometrické vlastnosti dotazníku Škála disociativních zážitků pro adolescenty (A-DES) Psychometric characteristics of the Czech version of the Adolescent Dissociative Experiences Scale (A-DES) (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 7. Žuchová S., Vurmová I., Kuběna A., Ondrejková E., Papežová H.: Procesy změny u pacientů s mentální anorexií: neuropsychologické charakteristiky Processes of Change in Anorexia Nervosa: Neuropsychologic characteristics (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Psychiatrická léčebna, Horní Beřkovice, Katedra filozofie a evoluční biologie, PF UK, Praha, Psychiatrické oddelenie FNsP Antolská, Bratislava) 8. Horáková D., Kollárová H., Pastucha D., Janoutová G., Janout V.: Proteiny tukové tkáně a inzulinová senzitivita Insulin sensitivity and proteins of the fat tissue (Ústav preventivního lékařství LF UP, Olomouc. Department of Preventive Medicine Faculty of Medicine, Palacky University, Olomouc) 9. Sietske G. Helder, Ricardo Sainz-Fuertes, Frederique Van den Eynde, Anna V. Oldershaw, Janet Treasure, Iain C. Campbell, Simon Lovestone, Ulrike H. Schmidt, David A. Collier: Biomarkers of Anorexia Nervosa Biologické markery anorexia nervosa (Social, Genetic and Developmental Psychiatry Research Centre, Eating Disorders Section, MRC Centre for Neurodegeneration Research, Institute of Psychiatry, King s College London, London, UK) 10. Marek Brandys, Judith Hendriks, Unna Danner, Annemarie van Elburg, Roger Adan: Genotypes and phenotypes in anorexia nervosa Genotypy a fenotypy u anorexia nervosa (Rudolf Magnus Institute for Neuroscience, the Netherlands) 11. Nawková L., Adámková T., Vondráčková P., Nawka A., Miovský M., Raboch J.: Obraz poruch příjmu potravy v českém tisku The Picture of Eating Disorders in Czech Printed Media (Department of Psychiatry, First Faculty of Medicine, Charles University, Center for Addictology, First Faculty of Medicine, Charles University) Klinické práce 1. Kulhánek J.: Idealni.cz internetový portál o poruchách příjmu potravy s odbornou garancí Idealni.cz internet site about eating disorders with a professional supervision ( (DPC Ondřejov, Praha) 2. Kravarová E., Slabá Š.: Zkušenosti psychologa s pacienty z obezitologické ambulance The experience of psychologists working with obese patients (III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 3. Marinov Z., Nesrstová M., Jůnová J., Tomášková B., Zemková D., Barčáková U., Tláskal P.: Výsledky KBT a svépomocného programu u léčby obezity u ambulantních pacientů dětské kliniky Results of cognitive behavioral therapy together with self adapting program in obesity management in outpatient children clinic (Pediatric Out-patient Department, Pediatric Clinic, Physiotherapeutic Clinic, Section of nutritional support University Hospital Motol, Prague, Czech Republic) 4. Uhlíková P.: Poruchy příjmu potravy a ADHD. Málo sledovaná komorbidita Eating disorders and ADHD. Neglected comorbidity (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha) 5. Tibenská A., Hrnčiarová J., Martinek C.: Léčba pacientek závislých na psychoaktivních látkách s komorbidní poruchou příjmu potravy Therapy of patients with addiction on psychoactive drugs and eating disorders (Léčebna návykových nemocí Nechanice, Psychiatrická klinika, Fakultní nemocnice Hradec Králové) 6. Associace pro pacientky s poruchou příjmu potravy, jejich rodiče a přátele. Informace o svépomocných klubech s účastí odborníka, které existují na Psychiatrické klinice v Praze od roku 1992 Association for patients with eating disorders, their families and friends. Reports on their Club activities 7. Navrátilová M., Hamrová M., Tůmová J., Češková E., Sobotka L.: Riziko refeeding syndromu u pacientek s anorexia nervosa The risk of refeeding syndrome in anorexia nervosa (Department of Psychiatry, Medical Faculty Masaryk University and Faculty Hospital Brno, Department of Nutrition Therapy, Masaryk University Hospital.,Department of Clinical Biochemistry, Faculty of Medicine, Masaryk University Hospital, Brno, Department of Metabolic Care and Gerontology, Faculty of Medicine, Charles University, Hradec Králové, Czech Republic) VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

7 Abstrakta 7 Úvodník Profesionalním přístupem proti stigmatizaci poruch příjmu potravy Professional approach against the stigmatisation of eating disorders Vážené kolegyně a kolegové, 7. konference je další z řady konferencí o poruchách příjmu potravy, které pořádáme od roku V té době jsme založili Sekci pro poruchy příjmu potravy ČPS ČLS a spolupracovali s Asociací pro pacienty a jejich přátele a příbuzné (1991). Celé období se naše Centrum pro poruchy příjmu potravy věnovalo výzkumu s podobným zaměřením jako u ostatních psychiatrických diagnóz. Rozvíjí se epidemiologické studie, zobrazovací metody, endokrinologické, metabolické a genetické studie a diskuze o použití psychofarmakoterapie a psychoterapii. Naše poznatky byly shrnuty opakovaně v terapeutických doporučeních. S velmi rychlým nárůstem vědeckých informací ale vznikají obavy, aby se mezi honbou za vědeckými impakt faktory a senzacemi v médiích neztrácel etický rozměr léčby. Trpělivý a profesionální přístup k pacientům je pro dlouhodobé léčebné výsledky zásadní. Proto jsme zvolili téma etické postoje a stigmatizace. Následně se ukázalo, že podobné téma zvolili odborníci pro další současné konference o poruchách příjmu potravy ve světě. Chceme poukázat na skutečnost, že pro uplatnění nových poznatků v zájmu pacientů nestačí jen získávat další, byť fascinující informace, ale při jejich interpretace je nutné zachovávat etické principy. Interpretace vědeckých výsledků, které jsou vedeny komerčními zájmy, mohou neadekvátně ovlivňovat postoje a očekávání veřejnosti, pacientů i jejich rodin. A ty zvláště u poruch příjmu potravy hrají významnou roli. Někdy v médiích zaslechneme, že v době epidemie obezity se poněkud nehodí mluvit o anorexii a že štíhlost je žádoucí a atraktivní. Není pochyb, že obezita představuje jeden z nejzávažnějších celosvětových zdravotních problémů v rozvinutých zemích. Ale i určité procento obezit spadá také do spektra poruch příjmu potravy. Tam, kde je spojeno s psychogenním nebo nočním přejídáním Obě onemocnění jsou heterogenní, multifaktoriálně podmíněná a hraje v nich roli genetická dispozice. Proto se odborníci snaží spojit úsilí ve výzkumu i v prevenci. K tomu je nezbytná vzájemná komunikace a interdisciplinární spolupráce, které jsou i cílem naší konference. Poskytneme prostor pro vzájemnou komunikaci s médii. Chceme podpořit vzájemné pochopení odlišností vyjadřovacích prostředků a postojů ve vědě a médiích. K prospěchu našich pacientů i jejich rodinných příslušníků. Pro rodinné příslušníky, kteří často dlouhodobým průběhem onemocnění trpí, chystáme nové klinické postupy. Doufám, že se nám podaří podat ucelený obraz nových vědeckých poznatků a inspirovat účastníky k další zvídavosti a spolupráci v této oblasti. Děkuji všem, kteří se na přípravě konference podíleli. prof. MUDr. Hana Papežová, CSc. Centrum pro poruchy příjmu potravy Psychaitrická klinika 1. LF UK a VFN VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

8 8 Abstrakta Workshopy čtvrtek / / Pro zdravotní sestry For nurses Problematika poruch příjmu potravy a jejich léčba na Jednotce specializované péče pro poruchy příjmu potravy The Problem of Eating Disorders and Their Treatment at the Eating Disorders Unit Novotná J., Tomanová J. a kolektiv sester and team of nurses Jednotka specializované péče pro poruchy příjmu potravy, Psychiatrická klinika VFN, Praha Souhrn: Účastnící workshopu budou seznámeni se základními informacemi o poruchách příjmu potravy, o zdravotních důsledcích a možnostech léčby. Klíčová slova: mentální anorexie, mentální bulimie, hospitalizace, denní stacionář, jídelní režim, rodinná terapie. Summary: Special Unit for Eating Disorders offers complex therapeutic approaches for the treatment of this multifactorial illness. We will also discuss the club activities for patients, family and multifamily treatment and other self-help activities. Specialized nurses and other specialized team members will be present. The participants will be informed about our out-patient, in-patient and day care terapeutic approaches. Also the club acitivities for patients and their parents, family, multifamily treatment and other self-help supports will be discussed with the specialized nurses and other specialized team members. Poruchy příjmu potravy jsou jednou z nejčastějších psychiatrických diagnóz a z hlediska závažnosti vykazují vysoké procento fatálních následků. Patří mezi ně celé spektrum poruch přecházejících od restriktivní mentální anorexie přes symptomatiku mentální bulimie až po záchvatovité a noční přejídání a morbidní obezitu. Pro všechny diagnózy je společné vysoké riziko závažných psychosomatických následků a zdravotních komplikací, které vyžadují péči nejen psychoterapeutickou a psychiatrickou, ale také komplexní somatickou, a to často velmi akutní. Problematické terapeutické vedení pacientů je důvodem, proč péče o tyto pacienty je výrazně specifická a komplexní. Zahrnuje vedle somatické péče také psychoedukaci, režimovou léčbu (jídelní režim), skupinovou i individuální terapii, následnou péči ve formě doléčovacích a klubových aktivit a rovněž rodinnou terapii. Jednotka specializované péče pro poruchy příjmu potravy nabízí několik úrovní léčby: ambulantní, stacionární, lůžkovou, klubovou, následnou péči, dále rodinnou terapii a skupiny pro rodiče. Pro sociální pracovníky a učitele For teachers and social workers Příjem pacientů na Jednotku pro léčbu poruch příjmu potravy Waiting list and organisation of admission to Eating Disorders Unit Dlouhá I. Psychiatrická klinika 1. LF a VFN, Praha Souhrn: Autorka workshopu pro sociální pracovníky seznamuje ve svém sdělení se systémem přijímání pacientů na specializovanou Jednotku pro léčbu poruch příjmu potravy. Práce vychází z dat o počtu pacientů, kteří byli doporučeni k přijetí. Klíčová slova: Centrum pro poruchy příjmu potravy, pořadník a přijetí Summary: The author, social worker at the Specialized Unit prepared for the participants the comprehensive information about the admission to the in-patient and out-patient services. Key words: Centre for Eating Disorders, waiting list and admissions V letech bylo na JSPPPP hospitalizováno stále více pacientek s diagnózou mentální anorexie a mentální bulimie. Diagnózy často se u chronických průběhů překrývají, jedna forma poruchy přechází ve druhou. Naše statistiky potvrzují fakt, že poruchy příjmu potravy jsou typickým onemocněním dívek a žen, i když počet mužů v poslední době vzrostl. Pokud má klient zájem o hospitalizaci na JSPPPP, je třeba, aby získal doporučení od obvodního či specializovaného lékaře. Ten zašle doporučení na oddělení kliniky a sociální pracovnice zařadí klienta do pořadníku. Čekací doba pořadníku se pohybuje kolem 2 3 měsíců. Zkušenost ukazuje, že striktní a spravedlivé dodržení pořadníku je samo o sobě motivující, spolupráce hodnotnější, klient si pak více váží možnosti nastoupit na hospitalizaci. Klienti s poruchou příjmu potravy vykazují velkou ambivalenci ve snaze a odhodlání se léčit. Není výjimkou, že dojednanou hospitalizaci na poslední chvíli odmítnou. Důvody, které je k tomu vedou, často doplňují celkový obraz této nemoci. Když dojde na klienta v pořadníku řada, sociální pracovnice zašle klientovi oznámení o možnosti nástupu na hospitalizaci, zjišťuje, zda jeho zájem o hospitalizaci stále trvá. Vzhledem k nutnosti motivace, která je pro úspěšnou hospitalizaci potřebná, je vždy lepší, pokud si vše vyřizuje sám klient a není kontakt zprostředkován přes další osoby. V poslední době se množí telefonické dotazy na ambulantní péči pro pacienty s PPP, případně jsou tito přímo praktickými lékaři či různými pracovišti nemocnic, a to i mimopražských, odesíláni k ambulantnímu vyšetření na naši kliniku, většinou bez předchozího objednání. Upozorňujeme, že naše ambulance je z kapacitních důvodů velmi omezená, a proto doporučujeme, aby byli pacienti odesíláni dle závažnosti stavu na psychiatrická či interní pracoviště dle spádu. Přehled specializovaných ambulantních pracovišť, zabývajících se problematikou PPP, najdete mimo jiné i na internetových stránkách s novým názvem Co může udělat učitel pro prevenci, diagnostiku a léčbu poruch příjmu potravy? What can teacher do for prevention, diagnosis and treatment of eating disorders? Uhlíková P. Psychiatrická klinika LF UK a VFN, Praha Souhrn: Workshop nabídne učitelům přehled diagnóz ze skupiny poruch příjmu potravy, možnosti jejich rozpoznání a ovlivnění ve školním prostředí. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, škola, učitel, vzdělání, sebehodnocení, adolescence. Summary: This workshop will offer the teachers an overwiev of diagnoses from the eating disorders group, possibilities of their detection and their management in the school environment. VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

9 Abstrakta 9 Key words: eating disorders, school, teacher, education, self-esteem, adolescence. Poruchy příjmu potravy (PPP) představují z hlediska lékařského i ekonomického jedny z nejzávažnějších psychických poruch, které se vyskytují od útlého dětství až do dospělosti. Nejčetnější výskyt je ve skupině adolescentů a mladých dospělých, ale nejsou výjimkou ani pacienti výrazně mladší či starší. K základním diagnostickým jednotkám evropského klasifikačního systému patří mentální anorexie, která je charakterizovaná záměrným snížením váhy o více než 10 %, podváhou s BMI pod 17,5, amenorheou, trvalými myšlenkami na jídlo, váhu, vzhled a narušeným vnímáním tělesného schématu. Druhou diagnózou je mentální bulimie, charakterizovaná trvalými myšlenkami na jídlo, vzhled, epizodami přejídání a zvracení. Váha může být nízká nebo normální (1, 2). Moderní pojetí poruch příjmu potravy tato onemocnění chápe jako kontinuální spektrum nemocí od restriktivní formy mentální anorexie přes purgativní formu, mentální bulimii, různé formy přejídání (psychogenní, noční) až po obezitu. S jídelní patologií se pojí některé další poruchy, typické pro dětský věk. Patří k nim infantilní ruminační porucha, porucha příjmu jídla v útlém věku, pika, emoční porucha spojená s odmítáním jídla, syndrom vybíravosti v jídle, syndrom pervazivního odmítání, poruchy krmení, posttraumatická porucha krmení. S jídelní patologií mohou být spojovány také dětské poruchy spánku, např. u syndromu nočního ujídání (upíjení) dítě vyžaduje při nočním probuzení z naučeného pocitu hladu nadměrné množství tekutiny (nad 350 ml) (3). Pro dětský věk je poměrně častá vybíravost v jídle, která není příznakem poruchy příjmu potravy. Výběr jídel je omezený, ale množství jídla je dostatečné a děti nezaostávají ve vývoji ani nemají další příznaky PPP, jako je zaujetí postavou, vzhledem, váhou. Obtíže se většinou spontánně vyřeší v adolescenci, i když okolo rigidních jídelních vzorců dítěte mohou vznikat konflikty v rodině (4). Diagnostikování poruchy příjmu potravy u dětí je složitější než u dospělých, protože děti obtížně vyjádří nespokojenost s vlastním tělem i další emoce. Pro diagnózu není nutný pokles váhy, ale nedostatečná výživa se může projevit zpomalením nebo zástavou somatického vývoje, především stagnací váhy v poměru k tělesné výšce (5). U větších dětí mohou poruchy příjmu potravy dlouhodobě unikat pozornosti zvláště v případech, kde prvotním impulzem poruchy je reakce na poznámky okolí k váze dítěte, a takto navozené hubnutí okolí naopak pozitivně oceňuje. U předškolních a mladších školních pacientů je častější mentální anorexie, mentální bulimie je ve skupině dívek před nástupem menzes vzácná, i když zvracení jako příznak je běžné. Nápadný by měl být jakýkoli úbytek hmotnosti v dětství, zejména pokud se dítě vyhýbá jídlu, provokuje zvracení nebo nadměrně cvičí. Nápadné je také nepřiměřené vnímání a přesvědčení dítěte týkající se jeho hmotnosti nebo postavy (4). Důležitým faktorem pro vznik poruch příjmu potravy je sebehodnocení dítěte. V současné době jsou pro dospívající mládež významným faktorem módní a kulturní vlivy, které mnohdy oslavují nadměrnou štíhlost jako lehce dosažitelný ideál. Pro tvorbu přiměřeného sebevědomí dítěte může mít významnou úlohu jeho schopnost kriticky přijímat informace z médií. Dítě by se mělo naučit hodnotit, srovnávat, vybírat, co je podstatné. Jeho hodnotový systém by měl být vybudovaný na zásadách, které jsou pro život bezpečné, nikoli normální co je normální se v oblasti výživy velmi obtížně definuje. Důležitou otázkou je prevence poruch příjmu potravy. Primární prevence by měla být otázkou výchovy, roli hrají společenské vlivy, velký význam má kultura stravování. Rodina by měla dítěti poskytnout kvalitní vzory chování, stravovací návyky a systém hodnot, dostatek kvalitních zájmů, měla by podporovat přiměřené sebevědomí. Cílem sekundární prevence je detekce ohrožených skupin dětí a dospívajících, ke kterým patří například děti léčené pro obezitu nebo děti se somatickým onemocněním, provázeným dietou a hubnutím. Důležitá je spolupráce se školstvím, vyhledávání zájmových skupin, které souvisí s kontrolou váhy a vzhledu, jako je balet, gymnastika, tanec, modeling. Součástí sekundární prevence je včasná diagnóza a adekvátní léčba onemocnění. Terciární prevence je současně primární prevencí pro další generace. Jejím cílem je prevence relapsu, plné obnovení zdraví, včetně fertility, a zamezení přenosu jídelní patologie na další generaci. Učitelé a další pracovníci škol mohou výrazně zasáhnout jak do formování názorů a sebevědomí dětí, tak do jídelních návyků, důležité je prostředí školních jídelen i atmosféra, která ve škole kolem jídla vládne. Učitelé tráví s dětmi podstatnou část dne a mají často příležitost vidět situace, které rodičům unikají, např. vyhýbání se obědům nebo nadměrnou fyzickou aktivitu, a mohou být první, kdo zaznamená příznaky poruch příjmu potravy. Nezastupitelnou roli má škola i v léčbě, která je téměř vždy dlouhodobá a časově náročná, často vyžaduje zejména u mladších dětí hospitalizaci a spolupráci širokého okolí. Základem léčby je psychoterapie a režimová terapie, nezbytné je umožnit dítěti dodržování jídelního režimu, aniž by to vyvolalo nežádoucí a negativní pozornost okolí. Literatura 1. Papežová H. Poruchy příjmu potravy. In Hoschl C, Libiger J, Švestka J. Psychiatrie. Praha: Tiqis, Smolík P. Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf, Nevšímalová S, Šonka K. Poruchy spánku a bdění. Praha: Galén, Krch F. Poruchy příjmu potravy. Praha: Grada, Kocourková J, Koutek J, Lébl J. Mentální anorexie a mentální bulimie v dětství a dospívání. Praha: Galén, VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

10 10 Abstrakta VYŽÁDANÉ PŘEDNÁŠKY Invited lectures (in Czech) (čtvrtek / / ) Vnitřní čas savců a příjem potravy Internal time of mammals and eating patterns Illnerová H. Předsedkyně Učené společnosti ČR a Etické komise Akademie věd ČR, Praha Souhrn: V živých organizmech ubíhá čas lineární od početí do smrti, a čas cyklický s různou délkou periody. Cykly, které mají v neperiodickém prostředí periodu zhruba denní, nazýváme rytmy cirkadiánní. Tyto rytmy probíhají od molekulární úrovně v cyklickém zapínání a vypínání různých genů až po úroveň behaviorální, např. v rytmech spánku-bdění, ve fyzickém či psychickém výkonu nebo v příjmu potravy. Hlavní biologické hodiny, které řídí tyto rytmy, se nalézají ve dvou shlucích nervových buněk, tzv. suprachiasmatických jádrech (SCN), v části mozku nazývaném hypotalamus. Hodiny v SCN jsou synchronizovány s vnějším 24hodinovým dnem pravidelným střídáním světla a tmy, zejména světlou částí dne. V posledních letech se zjistilo, že i periferní orgány, např. játra, srdce, plíce či ledviny, obsahují biologické hodiny, které jsou však synchronizovány a koordinovány z centrálních hodin v SCN. Zapínání a vypínání hodinových genů, zodpovědných za cirkadiánní rytmy, v nich probíhá zhruba s 6 8hodinovým zpožděním vzhledem k rytmům v hodinách centrálních. Hodiny periferní, zejména v játrech, ale i v srdci a v ledvinách, však mohou být nastavovány nejen centrálními hodinami, ale i příjmem potravy. Ukazuje se, že nejen periferní hodiny mohou ovlivňovat metabolizmus, ale i vice versa, že buněčný metabolizmus, zejména redox stav buněk, může ovlivňovat cirkadiánní rytmy. Na spojitost mezi cirkadiánním systémem a metabolizmem ukazuje i to, že je-li tento systém narušený, např. vyřazením jednoho hodinového genu, může dojít k takovým metabolickým poruchám, které ústí až do obezity a metabolického syndromu. Je stále zřejmější, že silný cirkadiánní systém může ochraňovat organizmus nejen před onkologickými a neurologickými poruchami, ale i před poruchami metabolickými. Neuroendokrinné faktory s významom pre poruchy prijmu potravy a obezitu: dôraz na oxytocín a fyzickú aktivitu Neuroendocrine factors involved in eating disorders and obesity: focus on oxytocin and physical activity Ježová D., Bakoš J., Ukropec J., Hlaváčová N., Zórad Š., Eckertová M. Institute of Experimental Endocrinology, Slovak Academy of Sciences, Bratislava, Slovakia Souhrn: Autoři se zabývají neuroendokrinními faktory spojenými s hyperaktivitou u poruch příjmu potravy. Summary: Exercise belongs to the factors influencing both obesity and eating disorders. Many patients with anorexia nervosa are hyperactive. Excessive exercise can promote the development of eating disorders or it may be considered a symptom of anorexia nervosa. The mechanisms involved in the association of exercise with eating disorders and obesity can be studied in animal models based on voluntary wheel running. Rats of several strains develop an intensive, compulsive running if exposed to running wheels. This voluntary wheel running activates the neuroendocrine system and leads to release of several hormones, including the anorexigenic peptide oxytocin (1,2). We have shown that long-term wheel running results in decreased body weight (BW), decrease in the percentage of the epididymal fat related to BW and a decrease of oxytocin stores in the posterior pituitary. We have found that chronic treatment with oxytocin alone leads to a reduction of body weight without changes in the amount of fat tissue. The risk of obesity or eating disorders may be influenced by the spontaneous hyper- or hypoactivity of the individuals. In line with this suggestion, we have investigated the relationship between spontaneous home cage activity and intensity of wheel running with several metabolic and neuroendocrine parameters. We have failed to observe clear relationships between reduction of food intake, running distances and home cage activity. However, with the aid of RT 2 PCR array (Rat Neurotransmiter receptors and regulators, SABiosciences) we identified 12 promising candidate genes which were directly related to wheel running activity. Thus, future research based on the results obtained in our animal model may help to reveal neurobiological mechanisms related to vulnerability to metabolic and eating disorders. The studies were supported by grants of APVV (LPP ) and CENDO. Literatura 1. Makatsori A, Duncko R, Schwendt M, Moncek F, Johansson BB, Jezova D. Psychoneuroendocrinology 28: , Bakos J, Hlavacova N, Makatsori A, Tybitanclova K, Zorad S, Hinghofer-Szalkay H, Johansson BB, Jezova D. Regul Pept. 2007; 139: Obezita, poruchy příjmu potravy a diabetes Obesity, eating disorders and diabetes Haluzík M. 3. interní klinika 1. LK UK a VFN, Praha Souhrn: Obezita představuje jeden z nejvýznamnějších zdravotních problémů prakticky ve všech vyspělých zemích světa včetně České republiky. Obezita je navíc patofyziologicky propojena s řadou dalších onemocnění a metabolických odchylek (dyslipidémie, arteriální hypertenze, inzulinová rezistence/diabetes mellitus 2. typu atd.) a celospolečenský dopad jejich komplikací tedy především zvýšené frekcence kardiovaskulárních onemocnění a úmrtí na tyto nemoci je tak značný. Hlavním problémem při léčbě obezity je její multifaktoriální etiologie od komplikované polygenní dědičnosti až po složitou kombinaci faktorů osobnosti a prostředí především příjmu potravy převyšujícího energetický výdej a nedostatečné fyzické aktivity. Poměrně opomíjenou součástí léčby obezity je sledování dlouhodobé prognózy léčených pacientů se zaměřením na kvalitativní poruchy příjmu potravy. Je známo, že dropout obezitologických pacientů může být dlouhodobě až kolem % a procento pacientů, kteří úspěšně zredukují svou hmotnost alespoň o 10 % a tuto redukci udrží, je tak velmi nízké. Kromě relativně nadměrného příjmu potravy se na vzniku obezity a přidružených onemocnění mohou významnou měrou podílet také poruchy příjmu potravy kvalitativní tedy nepravidelná životospráva, vynechávání jídel, večerní či noční přejídání, zajídání stresů a podobně. Tato problematika je u pacientů s obezitou stále do jisté míry podceňována, přitom z hlediska dlouhodobého udržení hmot- VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

11 Abstrakta 11 nosti má správný a pravidelný stravovací režim mimořádný význam. V tomto sdělení shrneme mechanizmy regulace příjmu potravy a jejich poruchy u pacientů s obezitou se zaměřením na poruchy příjmu potravy u obezity a jejich možné terapeutické ovlivnění. Zaměříme se především na některé nové faktory a terapeutické přístupy, které mohou tyto odchylky ovlivnit. Summary: Obesity represents one of the most important health problems in virtually all developed countries including the Czech Republic. Obesity commonly clusters with other comorbidities such as dyslipidemia, arterial hypertension, insulin resistance/ type 2 diabetes mellitus and the global impact of its all complications namely cardiovascular morbidity and mortality is markedly increasing. One of the major problems in the treatment of obesity is its complexity ranging from complicated polygenic genetics to a complex interaction of environmental and social factors. The success rate of obesity treatment is relatively low since a complex and long term interventions are needed to achieve and maintain a long-term weight loss. One of the most important factors is a major change in patients eating habits focused on the prevention of night overeating and many other features that commonly accompany obesity. The aim of this presentation is to summarize the most important mechanism of food intake regulation with a special focus on eating disorders in patients with obesity and its possible therapeutic change. We will specifically focus on novel factors and therapeutic modalities that may positively affect these disturbances. Společenské uplatnění a pracovní zařazení nemocných s poruchou příjmu potravy Social skillls and disabilities in patients with eating disorders Faltus F. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Souhrn: Práce je pokusem zjistit socioekonomický status mezi populací zdravých osob a nemocných trpících poruchami příjmu potravy (mentální anorexií, mentální bulimií, syndromem záchvatovitého jedlictví a nočním jedlictvím). I tyto duševní choroby, především mentální anorexie a mentální bulimie, mají za následek určité společenské stigma, kterému jsou osoby s duševní poruchou vystaveny. Summary: The study aimes to describe the socio-economic status in a group of patients with an eating disorder and healthy controls. We discuss the stigma connected to eating disorders and try to descibe factors that could help the patients to improve their social and professional adaptation. Všechny poruchy příjmu potravy (zejména mentální anorexie a mentální bulimie) přinášejí nemocnému dříve nebo později nesnáze v zaměstnání a jsou příčinou snížené pracovní výkonnosti, pracovní neschopnosti až invalidizace. Omezení schopnosti vykonávat plnohodnotně zaměstnání je způsobováno jednak vlastním onemocněním, a jednak četnými následnými somatickými potížemi, takže tito nemocní se stávají sociálně a ekonomicky problematičtí. Cílem práce je podrobit uvedenou problematiku bližšímu zkoumání a pokusit se vymezit faktory, které by pomohly nemocným společenské postavení a pracovní výkonnost co nejvíce zdokonalit. Pozornost by měla být více věnována zvláště predisponujícím povoláním. Genetics and the clinical implications Genetika a její praktické využití zahraniční referáty (pátek / / ) Lack of leptin disinhibits the mesolimbic system and drives hyperactivity in an anorexia model Nedostatek leptinu desinhibuje mesolimbický systém a hyperaktivitu v modelu anorexie Roger A. H Adan, Linda Verhagen, Jacquelien J. Hillebrand and Annemarie van Elburg Utrecht eating disorders research group, Department of Neuroscience and Pharmacology, Rudolf Magnus Institute of Neuroscience, University Medical Center Utrecht, and Rintveld Eating disorders clinic, Zeist, The Netherlands The adipose tissue-derived hormone leptin was key towards unraveling the neural circuits that underlie regulation of energy balance and feeding behavior. Obesity has been associated with leptin resistance at the level of the hypothalamus, where it normally activates pro-opiomelanocortins and inhibits NPY/AgRP neurons. Leptin has also been implicated in anorexia nervosa. Low plasma leptin levels have been associated with increased drive for hyperactivity, and in an animal model for anorexia nervosa, infusion of leptin is able to decrease hyperactivity. We recently found that it is lack of leptin signaling in the mesolimbic dopamine system that underlies development of hyperactive behavior in rats. Leptin inhibits dopaminergic neuronal activity. Dopamine receptor antagonists indeed inhibit hyperactivity in rats exposed to the anorexia model. These data suggest that antipsychotics that potently antagonize dopamine receptors should be considered as pharmacotherapy to control the drive for hyperactivity in anorexia nervosa patients. Neurobiological research in eating disorders: does it have clinical implications? Má neurobiologický výzkum u poruch příjmu potravy klinické využití? Annemarie A. van Elburg, MD PhD, Jacquelien J. Hillebrand, PhD, Martien J. Kas PhD, Unna Danner PhD, Hans W. Hoek, MD PhD, Roger A. Adan PhD Rintveld, Centre for Eating Disorders; Altrecht Mental Health Institute and Rudolf Magnus Institute for Neuroscience; University Medical Center Utrecht, The Netherlands Anorexia nervosa (AN) has been known for centuries but its etiology and pathophysiology are poorly understood. Current treatment is suboptimal, although in community samples about two-thirds of young females with AN is clinically recovered after 5 years, long term clinical follow-up studies show high chronicity and mortality rates. AN is characterized by a relentless pursuit of thinness and obsessive fears of becoming fat. Patients are ascetic and only find reward, if any, in their pursuit of weight loss. In addition, a proportion of AN patients displays abnormally high physical activity levels and overexercises. The exact nature of hyperactivity in anorexia nervosa remains to be clarified. It appears that neurobiological factors and VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

12 12 Abstrakta conscious attempts to burn calories in order to loose more weight coexist. Both undereating and overeating are maladaptive on the longer term. In the brain, information relevant to food intake and energy balance is evaluated, stored and integrated. Food perception is affected by several factors. These include hormonal signals indicative of energy reserves and hunger, like leptin and ghrelin, sensory signals indicative of the sort of food that is available, as well as associated cognitive processes relating to previous experiences and convictions. Both anorectic and obese subjects have a heightened sensitivity to food cues, and show aberrant processing of food reward and pathological levels of energy intake and expenditure. There is ample neuroimaging evidence that abnormalities persist after recovery in subjects with AN or obesity. In this lecture the question is addressed how clinicians can use and integrate these findings in their daily work. Therapy new individualized approaches and the language Terapie nové individualizované programy a jazyk (pátek / / ) INTACT Individually tailored stepped care for women with eating disorders Individualizovaná postupná péče pro ženy s poruchami příjmu potravy Hans Kordy, Stephanie Bauer Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Germany Summary: INTACT is a multi-disciplinary and inter-sectorial network of 9 European partners from 8 EU countries aiming at the development of new strategies for the prevention and treatment of eating disorders. Acknowledging that not all women at risk for an eating disorder actually develop the disorder and that not all of those who get ill need the same type and intensity of care, INTACT studies stepped care treatment and individually tailored interventions based on research into the process of getting ill, getting well, and staying well. The development of such innovative approaches in which treatments are provided sequentially according to patients needs promises to optimise health care for ED patients. The INTACT studies focus on the development of (1) risk models, (2) step-up interventions, (3) therapy process-outcome models, and (4) step-down interventions. Specifically, INTACT expects considerable improvement of the delivery of seamless care through the application of modern information and communication technologies such as internet and mobile phones. Besides an outline of the guiding principles and an overview over the studies we will exemplify these novel approaches through data and experiences gathered by the Heidelberg group. INTACT is funded by the European Commission (MRTN-CT ). Souhrn: Cílem projektu INTACT (Individually Tailored Stepped Care for Women with Eating Disorders) je multidisciplinární a intersektorová spolupráce devíti Evropských partnerů z osmi členských zemí Evropské unie na rozvoji nových strategií prevence a léčby poruch příjmu potravy. Na základě poznatku, že ne všechny ženy s rizikovými faktory pro rozvoj poruchy příjmu potravy jí skutečně onemocní, a ne všechny nemocné potřebují stejnou formu a intenzitu léčby, se studie probíhající v rámci projektu INTACT zaměřují na odstupňovanou léčbu a individuálně přizpůsobené intervence vycházející z výzkumu o procesu onemocnění, uzdravení a zachování zdraví. Rozvoj těchto inovativních přístupů, které pacientům s poruchou příjmu potravy zabezpečí terapii podle jejich individuálních potřeb, znamená optimalizaci zdravotnické péče pro pacienty trpící poruchou příjmu potravy. Studie probíhající v rámci projektu INTACT se zaměřují na (1) modely rizika, (2) včasné intervence, (3) modely výsledku terapie a (4) následnou péči. Očekáváme, že projekt INTACT přinese znatelné zlepšení v poskytování nenákladné péče prostřednictvím zavádění moderních informačních a komunikačních technologií, jako jsou internet a mobilní telefony. V našem sdělení se kromě základních informací o projektu a přehledu jednotlivých studií zaměříme na tyto nové přístupy a jejich přínos. Prezentujeme data a zkušenosti Heidelberské skupiny. Linguistic analyses of natural language in eating disorders Lingvistická analýza přirozeného jazyka u poruch příjmu potravy Markus Wolf, Nicole Stempfer, Hans Kordy Center for Psychotherapy Research, Centre of Psychosocial Medicine, University of Heidelberg, Germany Summary: Written documents, such as diaries, letters, poetry, narratives, as well as online communications, such as s, Internet forum entries and weblogs are receiving attention as non-reactive data that help us to understand the culture background and personal meaning of eating disorders. In psychotherapy research, content analyses of session transcripts or narratives derived from open-ended approaches such as therapeutic writings have a long tradition and usually are subsumed under the umbrella of qualitative research. Recent developments in corpus linguistics and computer assisted text analysis, however, offer new perspectives for the analysis of natural written or spoken language. In the present paper, we introduce computer based text analysis methods that process natural language data on different levels of linguistic complexity. Results from studies using these approaches indicate their usefulness as a non-obtrusive, reliable and valid measure of psychological processes. The potentials of linguistic approaches for eating disorders research, especially the research into cognitive variables and risk factors, are evaluated and the limitations of the different approaches are discussed. Key words: Eating disorders, computer assisted text analysis, natural language, linguistics Souhrn: Psaným dokumentům, jako jsou denníky, dopisy, poezie, příběhy, ale i komunikace na internetu, zahrnující y, internetová fóra a blogy, se věnuje stoupající pozornost. Jde o nereaktivní data, která nám pomáhají porozumět kulturnímu pozadí a osobnímu významu poruch příjmu potravy. Ve výzkumu psychoterapie má obsahová analýza transkriptů terapeutických sezení nebo vyprávění získaných při technikách s otevřenými otázkami, například technikou terapeutického psaní, dlouhou tradici. Obyčejně se tyto práce souhrnně označují jako kvalitativní výzkum. Nejnovější rozvoj v oblasti lingvistiky a analýzy textů pomocí počítače ale nabízí nové možnosti analýzy přirozeně psaného nebo mluveného slova. V našem sdělení se zabýváme metodami analýzy textů pomocí počítače, které pomáhají zpracovat data přirozeného jazyka na různých úrovních lingvis- VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

13 Abstrakta 13 tické komplexnosti. Výsledky studií využívající tyto metody naznačují jejich užitečnost. Jedná se o neinvazivní, spolehlivé a validní způsoby měření psychologických procesů. Hodnotíme potenciál lingvistických přístupů pro výzkum v oblasti poruch příjmu potravy, obzvlášť ve výzkumu kognitivních proměnných a rizikových faktorů, a diskutujeme různé přístupy. Klíčová slova: poruchy příjmu potravy, analýza textů pomocí počítače, přirozený jazyk, lingvistika. (pátek / / ) Systemic KBT for adolescents with bulimia nervosa Systemická KBT pro adolescenty s bulimia nervosa Eisler I. Reader in Family Psychology and Family Therapy, Institute of Psychiatry and Maudsley Hospital, London Souhrn: Presentace podá přehled výzkumných prací o terapeutických možnostech a nový model systemické KBT pro dospělé pacienty s bulimia nervosa. Summary: In the treatment of bulimia nervosa in adults CBT is well established as the treatment of choice supported by a number of well conducted randomised controlled trials. Although adolescents with bulimia nervosa form the largest group of young people with an eating disorder very limited research exists to evaluate treatment for this group. Two recent studies have been published evaluating family therapy and CBT as possible treatments. The presentation will review the existing research and will then outline a new model of treatment Systemic CBT which integrates the elements of the treatments that have shown most promise with this group of patients. Workshopy (paralelně) Workshops (Concurrent Sessions) (pátek / / ) Na tělo orientované přístupy v terapii hospitalizovaných pacientů s poruchou příjmu potravy Body oriented approaches in therapy of hospitalised patients with eating disorders Annette Mehl & Žuchová S. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Souhrn: Poruchy vnímání vlastního těla jsou jedním ze základních symptomů poruch příjmu potravy. Bylo popsaných několik na tělo orientovaných psychoterapeutických technik, kterých cílem je zmírnit hyperaktivitu, znovu nastolit realistický self-koncept a naučit se přijímat vlastní tělo (Vandereycken et al., 1987). V našem sdělení se zabýváme dvěma na tělo orientovanými terapeutickými přístupy, se kterými pracujeme v rámci terapeutických skupin na Jednotce pro léčbu poruch příjmu potravy na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN: Integrální Hatha-jógu a Koncentrativní pohybovou terapii. Summary: Disturbances of body image are one of the essential symptoms of the eating disorders. Several body-oriented techniques have been described with the aim to lessen the hyperactivity, re-build a realistic self-concept and accept own body (Vandereycken et al., 1987). We present two bodyoriented therapeutic approaches used at the Eating disorders unit in group setting: Intergral Hatha-Yoga and Concentrative Movement Therapy. The aim of both described techniques is to encourage the patients to perceive and to be aware of various bodily sensations, and thus to enable them to be mindfully aware of bodily signs, emotions and thoughts. Integrální Hatha-jóga Podmínkou účasti na skupinové na tělo orientované psychoterapii je BMI 16. Jednou v týdnu se pacientky, které tuto podmínku splňují, účastní cvičení Integrální Hatha-jógy. Jedna lekce trvá 60 minut. Integrální Hatha-jóga je staré indické pohybové umění, pohybové cvičení a meditace. Byla vyvinuta Sri Aurobindem s cílem získat kontrolu nad tělem a myslí. Každá lekce jógy standardně začíná a končí relaxací s trváním asi 10 minut, cílem které je přivést pacientky/pacienty k soustředění se na jednotlivé části těla a naučit se systematicky je uvolnit. Po úvodní relaxaci následuje trénink specifických jógových pozicí asan, které podle tradice dálného východu souvisejí s jistými energetickými body v těle, takzvanými čakrami. Cvičením asan se pacientky/pacienti učí cíleně využívat střídání napětí a uvolnění jednotlivých tělesných částí, což vede k lepšímu vnímání vlastního těla a vnitřních tělesných signálů, ale i k jejich lepšímu porozumění. Kromě toho pacientky/pacienty vybízíme, aby se soustředili na emoce a/anebo myšlenky, které se při jednotlivých asanách vynoří. Cvičení integrální Hatha-jógy je součástí komplexního programu léčby poruchy příjmu potravy pro pacientky/pacienty hospitalizované na oddělení. Je srovnatelná s Mindfulness- Based Cognitive Therapy (MBCT), přístupem, jehož cílem je vnímat a přijímat vlastní myšlenky a emoce bez jejich (od)souzení a nepotlačovat je do nevědomí. Tento přístup pomáhá akceptovat, integrovat, a v konečném důsledku korigovat emoční a kognitivní poruchy. Znamená to, že hlavním cílem terapeutického přístupu není uvolnění a štěstí, ale oproštění se od tendence k automatickému reagování na vlastní myšlenky, emoce a externí události (Segal, Teasdale & Williams, 2002). Cílem cvičení je posilnit uvědomené a cílené odpovědi namísto prostého reagování na situace nebo specifické podněty. Zkušenost získaná při cvičení jógy může být přenesena do každodenních situací, ve kterých je pacientka schopna uvědomit si signály vlastního těla, vlastní emoce a kognice. Vede to k posilnění psychické a tělesné rovnováhy. Koncentrativní pohybová terapie (KPT) Podmínkou účasti na psychoterapeutické skupině je, stejně jako u cvičení Integrální Hathajógy, BMI 16. KPT skupiny se konají jednou týdně, trvání jedné skupiny je 60 minut. Tělo ( body ) a duše ( soul ) se tradičně vnímaly jako oddělené entity (Descartes). O dualitě těla a duše ale taky tradičně vznikají pochybnosti. Ve filozofii se tento pohled změnil s Gabrielem Marcelem ( ), autorem výroku Corps que j ai est corps que je VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

14 14 Abstrakta suis ( Tělo, které mám, je tělo, kterým jsem. ) V psychologii tuto myšlenku na konci devatenáctého a začátkem dvacátého století převzala gestalt psychologie (Ehrenfels, Koffka, Köhler). Podle zastánců gestalt psychologie se tělo a duše nemůžou vnímat samostatně (myšlenka gestaltu ). Kromě gestalt psychologie byla KPT ovlivněna taky učením Jeana Piageta ( ) a dynamickými školami (Freud, Balint, Erikson, Mahler, Winnicott), především jejich důrazem na rané zkušenosti a na včasné vztahy s relevantními osobami, stejně jako důrazem na přenos a protipřenos jako důležité terapeutické nástroje. Na základě těchto filozofických a psychologických přístupů vyvinula Elsa Gindler ( ) psychoterapeutickou metodu zaměřenou na vnímání těla a pohybu. Pacienti jsou vedeni k tomu, aby se soustředili na jednoduché vjěmy, a tak dosáhli souhry mezi tělem a duší. Vede to k přežívání osobní identity a reality v tady a teď. Název Koncentrativní pohybová terapie poprvé použil lékař a psychoanalytik Helmuth Stolze v roce V roce 1983 publikovala jedna ze zakladatelek metody, Christina Gräff, práci, ve které popsala její principy. Cílem KPT je prostřednictvím sebe-vnímání a vnímání externího prostoru posilňovat citlivost smyslů (zraku, sluchu, čichu, hmatu, interocepce, percepce pohybu). V KPT se tradičně pracuje se třemi základními předměty: míč symbolizuje ženský princip (kulatá, starostlivá); hůl je mužským symbolem (stabilita, opora, možnost vyznačit vlastní hranice, ale i agrese a strach z agrese); lano symbolizuje spojení ( pupeční šňůra, partnerství, ale i omezení a závislost). Kromě toho lze použít libovolné předměty, které pacientce/pacientovi umožňují symbolizovat její/jeho emoce a kognice: Vyberte předmět symbolizující vaši úzkost! Symbolizace působí sama o sobě terapeuticky (foto 1). Navíc, pacientka/pacient získává v terapii možnost zprostředkovat si příjemné tělesné pocity ( schovat si ruce pod teplý svetr ), anebo pracovat se svojí agresí ( házet míčem jako výraz agrese při nárůstu váhy ). KPT umožňuje pracovat s poruchami vnímání vlastního těla. Celé tělo nebo jeho jednotlivé části mohou být modelovány z lana (foto 2) a pacientka může být konfrontovaná s diskrepancemi mezi svým vnímáním a skutečností: Vnímejte velikost svého těla a nakreslete jej. Tělo s jeho různými kvalitami může být vnímáno pod přikrývkou: tvrdost kostí, měkkost měkkých částí, ohebnost svalů. Míč možno využívat Obrázek 1. Obrázek 2. jako ženský symbol (prsa), a symbolizovat ženskou roli a její vnímání. Pacientky/pacienti můžou pracovat buď se zavřenýma, nebo s otevřenýma očima. Se zavřenými očima se do popředí dostávají jiné smyslové modality (hmat, čich, kinestetická percepce). Zavřené oči umožňují lépe vnímat vlastní tělo. Zároveň ale znamenají ztrátu kontroly ( mít někoho na očích znamená mít kontrolu, udržovat si odstup, snižuje strach a nejistotu). Zkušenost ztráty kontroly může být ale pro pacientky/pacienty s poruchou příjmu potravy relevantní. Literatura 1. Anemone C. Magersucht eine Herausforderung für die KBT, Zeitschrift für Konzentrative Bewegungstherapie, 1992: Pokorny V. Hochgerner M. Cserny S. Konzentrative Bewegungstherapie (KBT): Von der körperorientierten Methode zum psychotherapeutischen Verfahren, 1996, Wien: Facultas Universitätsverlag. 3. Segal Z. Teasdale J. Williams M. Mindfulness-Based Cognitive Therapy for Depression, 2002, New York: Guilford Press. 4. Vandereycken W, Depreitere L, Probst M. Body-oriented therapy for anorexia nervosa patients, Am J Psychother, 1987; 41(2): Poruchy příjmu potravy závažné téma pro uprchlíky Eating disorders a serious issue in refugees Roubalová Kostlánová V. Souhrn: Chci se s vámi podělit o moje zkušenosti s psychoterapeutickou prací s uprchlíky, kde jsem se s poruchami příjmu potravy také setkala. Chci uvést kazuistiky, ve kterých vás seznámím s mojí terapeutickou prací s uprchlicemi trpícími poruchami příjmu potravy a poukáži také na nejpodstatnější zdroje těchto poruch. Summary: I would like to share my experience with psychotherapeutic work with migrants, where I have also been confronted with the problem of eating disorders. I am presenting case studies of migrants suffering from an eating disorders, and showing the most important factors leading to the illness. Využití práce s tělem u pacientek s poruchami příjmu potravy. Video a zážitková skupina Body work in patients with Eating Disorders. Video and self-experience Bechyňová B. Dětská psychiatrická klinika FN Motol, Praha, 2. LF UK, Praha a psychoterapeutická praxe Souhrn: Worskhop nabízí shlédnutí skupinové práce s adolescentními pacientkami s PPP (videoprojekce) a vlastní zážitkovou část práce s tělem (maximum 14 účastníků). Klíčová slova: video, skupinová práce, uzemnění, centrování, facing. Summary: In this workshop, the participants will be able to see a video showing body-oriented work with anorexia nervosa patients. Furthermore, a body-oriented self-experience is a part of the workshop, too. Na tělo orientovaná psychoterapie (body terapie) se zaměřuje na tělesné prožitky explicitně. Nedílnou součástí práce je pak následné verbální zpracování pocitů. Naše práce s pacientkami vychází z bioenergetiky a biosyntézy. Pracujeme především s procesy uzemnění (grounding), centrování (centering) a fasing. Uzemnění je proces vitalizace proudu energie do celého těla, jde o pocit, že moje energie proudí, pulzuje, není zablokovaná. Pro dosažení pocitu uzemnění využíváme nejrůznějších bioenergetických cvičení, pracujeme s širokou paletou poloh těla a pohybem. Centrování je proces, který pomáhá člověku najít a prohloubit pocit vlastního středu. Nejdůležitější je zde práce s dechem. Dech nám pomáhá dostat se do kontaktu VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

15 Abstrakta 15 s emocemi. Dýchání a emoce jsou v úzkém vzájemném vztahu, každá emocionální změna je spojena se změnou dechového rytmu. Fasing (pohlížení do tváře) rozvíjí výrazové prostředky, které pacientky mohou používat při kontaktování okolního světa. Vedle pohybového projevu jsou hlavními cestami oční kontakt a hlas. Všechny uvedené postupy se navzájem prolínají a dolňují. Práce s pohybem, dechem a hlasem tvoří tedy vnější základ naší práce. Specifické cíle práce s tělem u pacientek s PPP jsou: 1. Přijít do kontaktu se svým tělem, tzn. vnímat svoje tělové imulzy, pocity, jde o znovuprožívání svého těla. 2. Vyjadřovat své pocity, tzn. tělo se stává jazykem emocí. 3. Prožitek radosti z vlastního těla, tzn. přehodnotit své tělo jako potencionálně příjemné. 4. Změnit anorektickou hyperaktivitu v pohyb, který bude prostředkem uvolnění a potěšení, dát pohybu jinou funkci. 5. Schopnost být s druhým v kontaktu. Hodnocení terapie a klinická doporučení Therapy Evaluation and clinical advice (pátek / / ) Následná péče u pacientek s poruchou příjmu potravy Aftercare in patients with Eating Disorders Sekot M., Papežová H., Uher R. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Souhrn: Sdělení pojednává o objemu následné péče u souboru 103 pacientek s poruchami příjmu potravy v průběhu jednoho roku po ukončení léčby. 52 pacientek bylo léčeno v denním stacionáři a 51 na lůžkovém oddělení. Bylo prokázáno, že pacientky hospitalizované vyhledávají častěji léčbu u ambulantních psychiatrů, kdežto pacientky z denního stacionáře upřednostňují psychology a psychoterapeuty. U obou skupin byl nejčastěji kontaktovaným odborníkem praktický lékař. Summary: The presentation focuses on the amount of aftercare in the experimental group of N=103 patients diagnosed with an eating disorder during one year after the end of the treatment. Fifty two patients were treated in the outpatient facility, fifty one in the inpatient facility. We showed that inpatients seek more often help of a psychiatrist, while outpatients tend to seek help from a psychologist or a psychotherapist. In both groups, a general practitioner was the expert by whom the patients sought help most frequently. Úvod: Poruchy příjmu potravy (PPP)jsou chronická onemocnění, kde často trvá řadu let, než pacientka vyhledá lékařskou pomoc. Léčba na lůžkovém oddělení (LO) nebo v denním stacionáři (DS) bývá často důležitým zlomovým bodem v jejich další léčbě. Naše předchozí zkušenosti ukazují, že po ukončení základní léčby dochází k významnému zlepšení jídelních návyků. Důležitým momentem se ukazuje nutnost pravidelné následné péče. Tato péče je vždy doporučována pacientce, která ukončuje léčbu na LO nebo DS. Kontakt na následnou péči je vždy uveden v propouštěcí zprávě, a o její nutnosti je pacientka náležitě poučena. Možnost pokračující léčby na Psychiatrické klinice VFN (PK) je omezená. Její personál z kapacitních důvodů nemůže zajistit pravidelnou ambulantní péči (včetně individuální psychoterapie) po propuštění pacientky. Dalším problémem je, že řada hospitalizovaných pacientek trvale žije mimo Prahu či Středočeský kraj. Proto (většinou pražské) pacientky po propuštění mají možnost docházet do klubu pro PPP, který je možno navštěvovat bez doporučení jednou měsíčně. Stejnou možnost mají i rodinní příslušníci nebo blízké osoby našich pacientů. Další možností jsou ambulantní psychoterapeutické kognitivně behaviorálně orientované skupiny (3) nebo multirodinná terapie (2). Pro mimopražské pacientky je najít následnou péči často velmi obtížné, protože ambulantní psychiatři jsou přetíženi a udávají, že se touto problematikou nezabývají. Metodika: V průběhu posledních pěti let na našem pracovišti probíhal výzkum, zabývající se efektivitou léčby pacientů s PPP v denním stacionáři, který vznikl na PK v roce 2002 (1). Efektivita této léčby je v průběhu posledních let studována v zahraničí (4). Do studie bylo jako základní soubor vybráno 52 pacientů (z toho jeden muž, který však léčbu nedokončil) průběžně přijatých do denního stacionáře. Jako kontrolní soubor bylo vybráno 51 hospitalizovaných pacientek. Pacienti přicházející k léčbě pro poruchu příjmu potravy byli vybíráni do studie v průběhu časového období od do Za tuto dobu bylo k léčbě na otevřené lůžkové psychiatrické oddělení přijato celkem 317 pacientů. Z tohoto počtu mělo celkem 149 pacientů (47 %) hlavní diagnózu PPP. 98 pacientek bylo vyloučeno pro nízkou hmotnost, nebo jiné psychiatrické či somatické komplikace. Pacientky byly sledovány při přijetí, při ukončení hospitalizační či stacionární léčby, dále byly kontaktovány po 12 měsících od propuštění. Kromě ostatních parametrů, jako jsou hmotnost, změny jídelních návyků, anxieta a kvalita života, byly pacientky dotazovány na frekvenci kontaktů se zdravotnickými i nezdravotnickými zařízeními. Dotazník obsahoval následující položky: 1. Počet psychiatrických hospitalizací 2. Počet somatických hospitalizací 3. Počet kontaktů s praktickými lékaři 4. Počet kontaktů s psychiatry 5. Počet kontaktů s psychology psychoterapeuty 6. Počet kontaktů se sociálními pracovníky 7. Počet kontaktů s alternativní medicínou 8. Jiné kontakty (např. svépomocné organizace pro pacienty s PPP) 9. Dotaz na medikaci 10. Dotaz na celkovou spokojenost s léčbou, včetně pacientova názoru, co mu pomohlo. Výsledky: Návratnost dotazníků a spolupráce pacientů byla překvapivě velmi dobrá. 83 % pacientek z denního stacionáře a 80 % pacientek hospitalizovaných spolupracovalo ve vyplňování dotazníků rok po léčbě. Výsledky ukázaly, že nejvíce kontaktů bylo uskutečněno s obvodními psychiatry (průměr 9,3 návštěv), poté s psychology (průměr 8,5 návštěv) a praktickými lékaři (průměr 4,4 návštěvy). Dále navštívily naše pacientky průměrně 3x specialistu, ostatní služby jako jsou linka důvěry, sociální pracovníci nebo alternativní medicína byly využívány relativně zřídka. Ze somatických odborníků pacientky nejčastěji využívaly služby gynekologů (10 %) pacientek, stomatologů (9 %) pacientek, následovanými neurology, gastroenterology, oftalmology a internisty. Psychiatři byli nejčastěji navštěvováni zejména z důvodů medikace, neboť 34 pacientek (42,5 % užívalo rok po propuštění antidepresiva), naštěstí jen 4 pacientky (5 %) anxiolytika a 3 pa- VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

16 16 Abstrakta Tabuľka 1. Počet ambulantních kontaktů pacientek s PPP v průběhu jednoho roku Lůžkové oddělení Denní stacionář Celkový soubor Průměr SD Průměr SD Průměr SD Počet kontaktů s psychiatrem 7,63 10,645 12,36 11,391 9,37 11,070 Počet kontaktů s psychologem 4,91 7,617 14,75 13,649 8,56 11,221 Počet kontaktů s praktickým lékařem 4,79 8,703 3,80 4,041 4,40 7,194 Počet kontaktů se specialistou 2,00 3,646 5,24 4,415 3,28 4,240 Počet kontaktů se sociálním pracovníkem,73 2,201,00,00,73 2,201 Počet kontaktů s alternativní medicínou,19,624 3,40 4,450,59 1,857 Počet kontaktů s linkou důvěry,11,577 1,00 1,000,20,664 Počet jiných kontaktů,08,273,26,448,17,375 Tabuľka 2. Počty pacientek s PPP u ambulantních specialistů Lůžkové oddělení Počet pacientů % Denní stacionář Počet pacientů % Ambulantní psychiatr ,4 Psycholog Praktický lékař 33 64, ,9 Lékař specialista 19 37,3 Sociální pracovník 0 0 Alternativní medicína 2 3,8 2 3,9 cientky (4 % souboru) užívaly atypická antipsychotika. Pouze 30 pacientek (37 %) udávalo, že jsou bez jakékoliv medikace. Diskuze a závěr: Když odhlédneme od počtu průměrných návštěv a budeme se věnovat tomu, jakého odborníka naše pacientky v průběhu roku navštívily, zjistíme, že v obou skupinách šlo nejčastěji o návštěvu obvodního lékaře (60 % pacientek z LO a 51 % z DS). Pacientky ze stacionáře navštěvovaly v ambulantní péči častěji psychology, kdežto hospitalizované dávaly přednost ambulantním psychiatrům. Toto lze vysvětlit dvěma způsoby. Za prvé v denním stacionáři psychologové tvoří většinu personálu oproti lůžkové části, kde je tomu naopak. Dalším důvodem může být menší dostupnost psychologické či psychoterapeutické péče v mimopražských regionech. Jedná se zatím o první výsledky našeho výzkumu, které ukazují, že konzumace psychiatrické a psychoterapeutické péče je velmi nerovnoměrná. Některé pacientky navštěvují ambulantní odborníky velmi často a zhruba třetina všech propuštěných pacientek přes veškerá doporučení lékařskou práci nevyhledá. Předmětem dalších sdělení budou korelace mezi objemem spotřebované péče a změnami jídelních návyků, měřených pomocí diagnostického nástroje EDEQ (Eating Disorders Examination Questionnaire). Důležitým závěrem je vysoký počet navštívených praktických lékařů, kteří by o problematice PPP měli být více edukováni. Podpořeno: VZ Literatura 1. Chudobová P, Papežová H, Sekot M, Klecanda A. Možnosti a limity léčby pacientů s poruchami příjmu potravy formou denního stacionáře v České republice a v zahraničí. Čes. a slov. Psychiatr., 201, 2005; No. 4: Eisler I. Family therapy for anorexia nervosa. In: Hodes M. Moorey S. Psychological treatment in Disease and Illness. London, Gashell Openshaw C, Waller G, Sperlinger D. Group cognitive-behavior therapy for bulimia nervosa: statistical versus clinical significance of changes in symptoms across treatment. Int. J. Eat. Dis Dec; 36(4): Zeeck A, Hartman A, Kun K. Psychotherapy in a day clinic: Results of a 1,5 year follow up. Psychiatric Quarterly, Spring 2005; 76(1). Ambulantní psychoterapeutické skupiny pro pacienty s poruchou příjmu potravy, jejich potenciál a úskalí Out-patient group psychotherapy for eating disorders patiens, potentials and limits Kulhánek J., Doležalová L. DPC Ondřejov, Praha Souhrn: Příspěvek vychází z bezmála tříleté zkušenosti z vedení ambulantní skupiny, která se specializuje na klientelu s mentální anorexií a bulimií. Summary: We summarize our experience from a closed psychotherapy group for patients with eating disorders that we have been leading for almost three years. We are trying to find answers to following questions: For whom is such a group suitable? Is there an illness phase where the group is, in the contraty, unsuitable? What are the expectations from the therapis when leading a group like this? Jedná se o uzavřenou psychoterapeutickou skupinu vedenou terapeutickou dvojicí, kdy s vybranými zájemci uzavíráme terapeutický kontrakt na dobu jednoho roku s přednostní možností i dále ve skupině pokračovat. Pracujeme převážně psychodynamicky, ovšem mají tu svůj prostor i témata týkající se anorektické a bulimické symptomatiky. Neustále se snažíme propracovávat odpovědi na otázky: Pro koho je takový typ skupiny vhodný? Existuje fáze v onemocnění PPP, v níž je naopak taková skupina nevhodná? Existují podstatnější rozdíly ve srovnání s běžnou psychoterapeutickou skupinou? Jsou nějaké zvláštní nároky na terapeuty při vedení této skupiny? Hledání odpovědí na výše zmíněné otázky nám připadá velmi důležité a nějakou představu o nich už máme. Cílem našeho sdělení je podělit se o naše zkušenosti, nejistoty a představy, dotknout se možností různých terapeutických přístupů o otevřít diskuzi na toto téma. Rádi bychom také přispěli k rozšíření takto zaměřených skupin. Lůžková péče o pacienty s poruchou příjmu potravy podle psychodynamického modelu v Klinickém centru pro psychosomatiku a PPP Ananke Hospital treatment of patients with eating disorders following a psychodynamic pattern in the clinical centre ANANKE for psychosomatics and eating disorders (FRG) Irrgang V., Krs M. Freyung, BRD ANANKE Zentrum für Psychosomatik und Essstörungen, Freyung, Germany Souhrn: Naše prezentace znázorňuje lůžkovou péči o pacienty s poruchou příjmu potravy v Centru pro psychosomatiku a poruchy příjmu potravy, Freyung, SRN, která se orientuje na vytvářených evidence based směrnicích k terapii PPP. Psychodynamický koncept a terapeutické cíle jsou znázorněny na vybraných údajích a výsledcích. Klíčová slova: Centrum ANANKE, léčba poruch příjmu potravy v Německu, psychodynamický koncept Summary: Our presentation summarizes the clinical treatment of patients with eating disorders in a centre for psychosomatics (ANANKE, Freyung, FRG). It is oriented to the evidence based therapeutic guidelines in Germany, which are in progress. The psychodynamic concept and the therapeutic aims are demonstrated by selected basic data and results. Key words: ANANKE Centre, Treatment of eating disorders in FRG, Psychodynamic concept Péče o pacienty s anorexií a bulimií v SRN je prováděna v zásadě ambulantně nebo lůžkově, jak v nemocnicích s akutní péčí, tak i v rehabilitačních zařízeních. Zatím neexistují jednoznačná doporu- VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

17 Abstrakta 17 čení týkající se indikace léčebné metody. Vytvářejí se však evidence based směrnice k diagnostice a terapii poruch příjmu potravy, které jsou podporovány ministerstvem pro vědu a vzdělávání, nadací Christiny Barz a odbornými psychoterapeutickými společnostmi. Tyto směrnice udávaji léčebné postupy opírající se o vědecky ověřená fakta (evidence base) s cílem zajistit nemocným specifické ošetření. Mají však pouze doporučující, nikoliv zavazující charakter a odvozují se ze širokého konsenzu odborníků. Cílem je zvyšování kvality v klinické praxi, zlepšení komunikace mezi výzkumem a klinickou aplikací a též optimalizace ekonomických aspektů zdravotnictví. V návaznosti na doporučení pracovní skupiny, která tyto směrnice vyvíjí, se snažíme v Centru Ananke dosáhnout u anorexie následujících cílů: normalizace tělesné váhy a jídelních návyků zpracování pozadí onemocnění (porucha individuačního procesu, afektivního prožívání, vnímání těla jakožto sociální interakce) vytvoření celkového terapeutického plánu pro dobu po propuštění. Cílem naší péče je dosáhnout u pacientů přiměřené hmotnosti a její akceptace pacienty. Během prvního pobytu neusilujeme o kompletní hmotnostní restituci BMI nad 17, nýbrž se o toto snažíme v rámci opakovaných pobytů. Cílem léčby bulimie je redukce restriktivních jídelních navyků, znovu vnímaného pocitu hladu a sytosti a návrat k normální struktuře stravování. Psychoterapie je prováděna jak individuálně, tak skupinově. Dále na tělo zaměřená psychoterapie a skills training podle Marshy Linehan. Práce s jídelními návyky se odehrává v rámci fází (tzv. phasetisch), jejichž úkolem je dosáhnout u pacientů normálních jídelních návyků. V první fázi je cílem zvyknout pacienta na normální velikost porce (vnější řízení). Ve druhé si pacient určuje sám druh, množství a složení pokrmu s možností feed-backu doprovázejícím personálem (vnitřní řízení). Ve třetí fázi nedostavá pacient již žádný feed-back o jídle, který si sám sestaví (sebekontrola). Psychodynamická práce v individuální a skupinové terapii se soustřeďuje na poruchy ve vývojových klíčovych situacích (separace, ženská identita) a jejich intrapsychické zpracování. Zohledňovány jsou dále komorbidita, sociální situace, předchozí léčba jakožto stupeň strukturální poruchy osobnosti. Dále se posuzuje na základě specifických obranných mechanizmů a procesů přenosu a protipřenosu, co pacient od terapie očekává, jeho motivace a jeho zkušenosti z dosavadních terapií. Motivace a očekávání pacienta se snažíme vyjasnit v předstacionárních pohovorech. Zkušenosti s dosavadními terapiemi se diferencují dle ambulantní resp. lůžkové léčby, jejich předčasnými ukončeními a průběhem hmotnosti před přijetím. Integrace psychodynamického konceptu terapie s medicínskými a aktuálními neurofyziologickými poznatky je znázorněno na korekci poruchy vnímání vlastního těla. Literatura 1. Herpertz S et al. Die Entwicklung evidenzbasierter Leitlinien zur Diagnostik und Therapie von Essstörungen (Vortrag beim Bundesfachverband für Essstörungen am , 2. Irrgang V. Psychodynamisches Konzept und Behandlungsinstrumente bei der Behandlung von essgestörten Patientinnen im Zentrum ANANKE ( Vytoužený obraz vlastního těla a vnímání vlastního těla a bolesti u sebepoškozujících se pacientek s poruchou příjmu potravy Longed-for body image and the pain and body perception in selfharming patients with eating disorders Bednárová B., Papežová H., Yamamotová A. Psychiatrická klinika, Praha, Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, Univerzita Karlova v Praze, 1. a 3. LF Souhrn: V naší práci se zaměřujeme na vztah mezi vnímáním bolesti a vnímáním vlastního těla u pacientek s poruchou příh jmu potravy (PPP) se záměrným sebepoškozováním (SHB) a kontrol. Emoční faktory významně ovlivnily vnímání vlastního těla a jeho znecitlivění na rozdíl od pouhých kognitivně-percepčních komponent vnímání vlastního těla. Tyto výsledky se u sebepoškozujících pacientek s PPP neliší. Klíčová slova: Anorexia nervosa, bulimia nervosa, vnímání bolesti a vlastního těla, sebezraňující chování. Summary: In our study we study the relations between pain and body perception in patients with eating disorders (ED) without self-harming behavior and controls. Emotional factors significantly inluenced the body perception and its desensitisation in contrast with kognitive-perception factors of body perception. These results are similar in the group with self-harming behavior and ED. Key words: Anorexia nervosa, bulimia nervosa, pain and body perception, self-harming behavior. Úvod: Záměrné sebepoškozování (self-harming behaviour /SHB/) je přítomno až u 30 40% pacientů s poruchou příjmu potravy (PPP) (Malá 2006). Změněné vnímání bolesti (Papežová et al. 2005) a změněné vnímání vlastního těla je častým nálezem u PPP. V naší práci se zaměřujeme na vztah mezi záměrným sebepoškozováním (SHB), vnímáním bolesti a vnímáním vlastního těla. Práh bolesti měříme pomocí Analgesia metru a coldpressor testu a pomocí softwaru Anamorphic Micro (Bednárová, Kmoch 2008) sledujeme vnímání vlastního těla (Body Image Perception BIP) a nespokojenost s vlastním tělem (subjective/ objective dissatisfaction DIS 1/2). Pacientky zároveň vyplňují Body Attitude Test (BAT). Metodika: Studie se zúčastnilo 20 sebepoškozujících se pacientek s PPP, 20 PPP pacientek s PPP bez sebepoškozování (pacientek Centra pro poruchy příjmu potravy VFN a 1.LF UK) a 20 nesebepoškozujících se kontrol bez PPP, který podepsaly informovaný souhlas, schválený Etickou komisí VFN Praha. Data byla zpracována analýzou variance a vztahy mezi sledovanými proměnnými byly hodnoceny korelačními metodami pomocí statistického programu Statistika 6.0. Položka Dis 1 (Objective Dissatisfaction) vyjadřuje poměr mezi reálnou1(současnou fotografií) a vytouženou postavou, zatímco Dis 2 (Subjective Dissatisfaction) je poměr mezi odhadnutou a vytouženou vlastní postavou. BIP (Body Image Perception) je podíl skutečných rozměrů a rozměrů odhadnutých. Výsledky: Index BIP představuje kognitivněpercepční komponentu vnímání vlastního těla a nekoreluje s žádnou sledovanou položkou vnímání bolesti či výsledkem dotazníku BAT, disociací, ani s DIS 1,2 (emoční faktory vyjadřené touhou po štíhlejší postavě, než jakou pacientka reálně má nebo vnímá). Naopak DIS 1 koreloval u obou skupin pacientek pozitivně s prahem tepelné bolesti (obr. 1) a negativně s dotazníkem BAT (obr. 2). Závěr: Nespokojenost s vlastním tělem a touha po společensky žádoucí vytoužené, tedy velmi štíhlé postavě (emoční faktory), souvisejí významně se změněným vnímáním vlastního těla a jeho znecitlivěním. Porušené vnímání vlastního reálného těla (BIP) pouze na kognitivní úrovni v naší studii nesouvisejí ani se změnou vnímání bolesti ani s výsledky BAT. Sebepoškozující chování uvedené vztahy neovlivnilo. Podpořeno: VZ Literatura: 1. Malá, E. Sebepoškozující jednání u poruch příjmu potravy, Raboch et al.: Nemocná duše nemocný mozek, Galén, Praha, 2006, Papežová H., Yamamotová A., Uher R. Elevated pain threshold in eating disorders: physiological and psychological factors. Journal of Psychiatric Research, 39(4), 2005, VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

18 18 Abstrakta 3. Bednárová B, Kmoch V. Anamorphic Micro počítačový program v klinickém a výzkumném použití u pacientek s PPP a sebepoškozováním. Psychiatrie 2008, Suppl Yamamotová A, Papežová H, Kmoch V, Bednárová B. Stresová analgezie u poruch příjmu potravy se sebepoškozením. Psychiatrie 2007, 11(Suppl.2): Internet a etika ve službách prevence léčby i nemoci Internet and ethics in prevention, therapy and illness Kulhánek J. DPC Ondřejov, Praha Souhrn: Internet je velmi mocné médium, které rychle šíří nejrůznější informace za vynaložení naprosto minimálních nákladů, zároveň je to prostředek rychlé komunikace. Přitom pro nás bývá obtížné rozlišit kvalitu takových informací i účel jejich zveřejnění. Ve svém příspěvku vycházím hlavně ze svých dlouholetých zkušeností z provozování internetového portálu zaměřeného na poskytování informací, kontaktů a služeb v oblasti poruch příjmu potravy pro širokou i odbornou veřejnost. Zmapujeme možnosti internetu ve službách prevence a léčby PPP, řeč bude také o fenoménu proanorektických stránek či o komplikacích vedení diskuzního fóra s touto problematikou. Summary: We summarize our experience gained after three years of leading the internet site where information, contacts and services are offered to patients with an eating disorders. Furthermore, we try to explore the possibilites of internet usage in the prevention and treatment of eating disorders, but we will also mention the phenomenon of pro-ana websites. Výzkumné studie a přednášky Research Studies (sobota / / ) Výskyt příznaků anorexie u české mládeže staršího školního věku Prevalence of anorectic symptoms in school-age children in the Czech Republic Krch F. D., Csémy L. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha, Psychiatrické centrum Praha Souhrn: Práce informuje o výskytu anorektických příznaků u reprezentativního vzorku české školní mládeže (N = 4653). Kromě vyplnění dotazníku byli respondenti změřeni a zváženi. Ve srovnání s většinou epidemiologických studií, které užívají jako výběrové kritérium subjektivní sebeposouzení respondentů v některém z dotazníků narušeného jídelního chování a vztahu k vlastnímu tělu, bylo jako selektivní kritérium využito nízké BMI. 1 % chlapců a 2,1 % dívek ve věku 11, 13 a 15 let mělo tělesnou hmotnost nižší, než je kritická hodnota BMI stanovená pro danou věkovou skupinu odpovídající BMI 17,5 u dospělé populace. Všechna MKN-10 kritéria splňovalo 0,17 % děvčat a 0,04 % chlapců. Bez ohledu na kritérium amenorey (měli jsme jen informaci o tom, jestli už někdy měly nebo neměly menstruaci, chyběla informace o hormonální substituci) splňovalo kritéria mentální anorexie 0,35 % děvčat. 0,84 % děvčat splňovalo širší kritéria mentální anorexie (nízká tělesná hmotnost, narušená představa o svém těle). Výsledky studie ukazují na velkou variabilitu základních diagnostických kritérií mentální anorexie, respektive na obtíže jasně stanovit hranici mezi normou a patologií ve vztahu k tělu a jídelních zvyklostech. Výsledky potvrzují předpoklad, že koncem školního věku trpí závažnými anorektickými příznaky nebo mentální anorexií pravděpodobně jedno až dvě procenta děvčat. Summary: The present study aims to evaluate the prevalence of anorexia nervosa symptoms in a representative sample of school-aged children (N = 4653). Besides filling in of a questionnaire the respondents were also measured and weighted. Low BMI was used as a screening criterion for anorexia. One per cent of boys and 2.1 per cent of girls aged 11, 13 and 15 years had body weight lower than the critical BMI value set for a given age group, which corresponded to a BMI of 17.5 in the adult population per cent of the girls and 0.04 per cent of the boys fulfilled all the MKN-10 criteria. Regardless of the amenorrhea criterion (we only had information whether the girls already had menses or never had menses, however information about hormonal substitution was missing), 0.35 per cent of the girls fulfilled the criteria of anorexia nervosa per cent of the girls met wider criteria of anorexia nervosa (low body weight, distorted body image). The results of the study suggest a large variability of basic diagnostic criteria of anorexia nervosa, especially the difficulty to set a clear border between the norm and the pathology with regard to body and eating habits. Literatura 1. Bulik CM, Sullivan PF, Tozzi F, Furberg H, Lichtenstein P, Pedersen NL. Prevalence, heritability, and prospective risk factors for anorexia nervosa: Arch. Gen. Psychiatry, 2006; 63: Cechelin FM, Maher BA. Is amenorrhea a critical criterion for anorexia nervosa? J. Psychosom Res., 1998; 44: Fairburn CG, Beglin SJ. Studies of the epidemiology of bulimia nervosa. American Journal of Psychiatry, 1990; 147: Favaro A, Ferrara S, Santonastaso P. The Spectrum of Eating Disorders in Young Women: A Prevalence Study in a General Population Sample, Psychosomatic medicine, 2003; 65: Jacobi C, Abascal L, Taylor CB. Screening for eating disorders and hight-risk behavior: Caution, Internat. Journal of Eating Disordes, 2004; 36: Keski-Rahkonen A, Sihvola E, Raevuori A, Kaukoranta J, Bulik CM, Hoek HW, Rissanen A, Kaprio J. Reliability of Self-Reported Eating Disorders: Optimizing Population Screening. Možnosti kognitivně behaviorální terapie v léčbě dětské obezity CBT in the treatment of child obesity Marinov Z., Nesrstová M. Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha Souhrn: Dětská obezitologie má svá specifika v odlišných podmínkách vzniku a léčby. Na habitu obézního dítěte se zrcadlí genetické pozadí a veškeré nedostatky a neúspěchy rodinných režimových opatření, které vedou k pozitivní nerovnováze v energetickém příjmu a výdeji. Dětská obezitologie využívá terapeutická antiobezitika jen ve výjimečných případech a nevhodné jsou redukční diety. Stěžejní práce dětského obezitologa stojí na principu formování nového životního stylu rodiny pomocí kognitivně behaviorální terapie. Klíčová slova: dětská obezita, kognitivně behaviorální terapie, rodinná terapie, kompliance. Summary: We summarize our experience with CBT in obese children. Our results show that CBT in obese children is effective in two thirds of our clients. The biggest effectivity was observed during the first three sessions. VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí

19 Abstrakta 19 K úspěšné a reálné léčbě dětské obezity je nutné stanovit jasná, srozumitelná a racionální guideline. Cílem není jen prostá redukce hmotnosti, ale záměna sebevnímání a hodnotového systému celé rodinné jednotky. Vedle autoregulačních režimových, dietologických a pohybových opatření se využívá dynamického růstového potenciálu dítěte. Narovnání energetického příjmu a výdeje vede ke stagnaci hmotnostního přírůstku a v časovém úseku na podkladě růstu postupně k tendenci normostenie. Metodika kognitivně behaviorální terapie je úspěšná u dvou třetin klientů. Nejefektivnější je po dobu prvých 3 sezení, ve kterých se rodiny zaškolí. V této době dochází k poklesu BMI vztaženého k věku v Z skóre v průměru o 0,3 bodu směrodatné odchylky bez rozdílu věku, pohlaví a hmotnostní skupiny při vynaložení cca 245 terapeutických minut recipročně tento pokles reprezentuje u dospělé populace cca 8 kg. Po ročním vedení lze počítat s poklesem o 0,8 bodu směrodatné odchylky BMI tento pokles reprezentuje u dospělé populace cca 21 kg. Negativy kognitivně behaviorální metody v léčbě dětské obezity jsou zvýšené nároky kladené na terapeuta a časová náročnost terapie. Se stoupajícím počtem návštěv je třeba počítat s nízkou kompliancí klientů a jejich spontánním úbytkem. Nedostatečná je v monoterapii u adolescentů se závažnou obezitou a neúčinná u romského etnika a hyperprotektivních rodin. Kognitivně behaviorální terapie u obézních dětských pacientů CBT in obese child patients Nesrstová M., Marinov Z. Dětská obezitologická ambulance, Dětská poliklinika FN Motol a 2. LF UK, Praha Souhrn: Obezita představuje celospolečenský problém a patří v současné době mezi důležité zdravotní problémy v průmyslově vyspělých společnostech, ale objevuje se již i v zemích třetího světa. Je skutečností, že způsob výživy v posledních letech vede k nárůstu zejména dětské obezity. Souvisí to úzce se způsobem života, který zahrnuje i režim výživy a pohybové aktivity. Klíčová slova: dětská obezita, kognitivně behaviorální terapie u obézních dětských pacientů. Summary: We sumarize our three-year experience from an outpatient treatment unit for obese children, specifically from cognitive behavioral therapy with families of obese children. V naší obezitologické ambulanci ve FN Motol se touto problematikou u dětí a dospívajících zabýváme již třetím rokem.celkově máme v péči 185 dětských pacientů. Je to týmová práce, kdy kromě lékaře obezitologa se podílí na péči psycholog, nutriční terapeut, fyzioterapeut, antropolog, endokrinolog event. dle potřeby pracovníci jiných specializací. S rodinami uskutečňujeme kognitivně behaviorální terapii (KBT). Cílem KBT je vypracování programu, kdy na základě teorie učení co bylo naučeno, může být odnaučeno se snažíme navodit žádoucí změny v chování, myšlení a emocích. Jak psychoterapii provádíme i z hlediska věkového rozložení dětských pacientů je součástí našeho sdělení. Body image a stravovací zvyklosti dětí Body image and eating habits in youngsters Štajnochrová S. Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno Souhrn: Práce hodnotí subjektivní názor dětí staršího školního věku na svůj vzhled a postavu, zda jsou spokojeni s tím jak vypadají a kolik váží, nebo zda touží po hubenější resp. svalnatější postavě. Dále zjišťuje zda s touhou po hubenější nebo svalnatější postavě mění stravovací návyky jedí více zeleniny, méně sladkostí nebo vynechávají některá denní jídla a drží diety. K tomuto zjištění byl použit dotazník, jehož součástí byl také test přiřazování siluet. Výsledky studie zahrnující 109 chlapců a 112 dívek ukázaly, že chlapci jsou mnohem více spokojeni se svým vzhledem a hmotností než dívky. 70 % chlapců je spokojeno se svou váhou, naproti tomu 57 % dívek si přeje vážit méně a vypadat štíhlejší. Dále bylo zjištěno, že dívky častěji než chlapci vynechávají některá denní jídla nebo drží diety. Z celkového souboru mělo 32 % respondentů nadváhu nebo obezitu. Klíčová slova: body image, hmotnostně výškový poměr, poruchy příjmu potravy, mentální anorexie, mentální bulimie, bigorexie, objektivní a subjektivní hodnocení tělesných proporcí, diety, cvičení, test přiřazování siluet. Summary: The goal of this study was to measure the subjective body image and weight satisfaction of youth ages Satisfaction with their body image was measured by a series of questionnaires and other interactive interview techniques. From these results, a plan of suggested dietary changes, such as increasing daily servings of fruits and vegetables or in some cases omitting meals to reduce their overall calorie intake. An important part of the study was the sihlouette matching section. The results of the study of 109 boys and 112 girls confirmed that boys are more satisfied with their body than girls. In general, 70 % of boys were more satisfied with their bodies than girls. Many girls (57 %) felt that they should be slimmer and were actively dieting to reduce their body weight. Eventhough the diet regimen was a common behavior the girls. 32 % of all informatns had overweigh or obesity. Key words: body image, body mas index, eating disorders, anorexia nervosa, bulimy, bigorexi, objective and subjective evaluation of body, diet, excercising, silhouette matching task. Srovnání homeostatických indexů HOMA a QUICKI u obézních dětí Comparison of HOMA a QUICKI index in child obesity Pastucha D., Malinčíková J., Hyjánek J., Horáková D., Janout V. Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství LF UP a FN, Ústav lékařské genetiky a fetální medicíny LF UP a FN a Ústav preventivního lékařství LF UP, Olomouc Souhrn: Přednáška je věnována možnostem častné detekce na základě homeostatických indexů Homa a Quicki a srovnání těchto indexů u obézních a zdravých dětí. Úvod: Obezita je významným rizikovým faktorem rozvoje inzulinové rezistence. V posledních letech je stále více dětí, u kterých se projevují první příznaky onemocnění, která se dříve vyskytovala u dospělé populace, hypertenze nebo syndrom inzulinové rezistence, přecházející do diabetu 2. typu. Dětská obezita je i v podmínkách České republiky závažným epidemiologickým problémem, protože 20 % procent dětí ve věku 6 12 let a 11 % dětí ve věku let má již nadváhu nebo obezitu. Metodika: Bylo laboratorně vyšetřeno 21 dětí s obezitou a 29 dětí s fyziologickými parametry jako kontrolní skupina. U všech dětí byl změřen krevní tlak, vypočítán body mass index (BMI) a laboratorně vyšetřeny koncentrace celkového cholesterolu, triglyceridů, HDL a LDL cholesterolu, glykémie a inzulinémie. Výsledky: Průměrná hodnota indexu HOMA kontrol byla 1,7, obézních 3,6. Průměrná hodnota indexu QUICKI kontrol byla 0,36, obézních 0,33. Hodnoty obou indexů u dětí s obezitou naznačují posun k inzulinové rezistenci. VII. International and interdisciplinary eating disorders and obesity conference March 19 21, 2009

20 20 Abstrakta Závěr: Výsledky ukazují možnost zhodnocení stavu inzulinové senzitivity z glykémie a inzulinémie pomocí homeostatických indexů, což je využitelné v pediatriii. V praxi se jeví jako lépe použitelný index QUICKI, který vykazuje užší interval spolehlivosti a tím menší variabilitu hodnot. Vzhledem k tomu, že klasické metody diagnostiky inzulinové rezistence jsou velmi náročné na provedení a naprosto nevhodné pro vyšetřování většího počtu osob, byly hledány jiné možnosti, jak jednoduše posoudit homeostatické vztahy mezi inzulinem a glykémií. Růst koncentrace inzulinu by měl být za fyziologických okolností provázen poklesem glykémie a naopak. Porucha tohoto vztahu je projevem nedostatečné účinnosti inzulinu a je podkladem homeostatických modelů posuzování inzulinové rezistence. Mezi indexy a výsledky clampových technik byla opakovaně ověřena vysoce signifikantní korelace. Plazmatická koncentrace fibroblastových růstových faktorů 19 a 21 u pacientek s anorexia nervosa Plasma concetrations of fibroblast growth factors 19 and 21 in patiens with anorexia nervosa Dostálová I., Kaválková P., Haluzíková D., Lacinová Z., Mráz M., Papežová H., Haluzík M. 3. interní klinika, Klinika sportovního lékařství a Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha Summary: Fibroblast growth factors 19 and 21 (FGF19 and FGF21) are novel endocrine regulators with the role in the metabolic response to fasting in mice. We measured plasma levels of FGF19 and FGF21 in patients with a restrictive type of anorexia nervosa (AN) and explored its relationship with anthropometric and endocrine parameters. Plasma FGF21 levels were significantly reduced in patients with AN relative to control group. Partial realimentation significantly decreased plasma FGF21 levels in AN. Pre-treatment plasma FGF21 levels in AN were positively related to weight gain during nutritional treatment. Plasma FGF21 positively correlated with serum leptin and insulin and was inversely related to serum adiponectin in both groups. In contrast, plasma FGF19 was not related to any of parameters studied. We concluded that circulating levels of FGF21 but not FGF19 are strongly related to body weight and serum levels of leptin, adiponectin and insulin in both anorectic and normal-weight women. We suggest that reduced plasma FGF21 levels could be involved in the pathophysiology of AN or in a complex adaptive response to this disease. Souhrn: Fibroblastové růstové faktory 19 a 21 (FGF19 a FGF21) hrají důležitou roli v metabolické odpovědi na hladovění u myší. Cílem naší studie bylo stanovit plazmatické koncentrace FGF19 a FGF21 u pacientek s restriktivním typem mentální anorexie (AN) a zjistit vztah těchto faktorů k antropometrickým a vybraným endokrinním parametrům u AN a u zdravých žen s normální tělesnou hmotností (kontrolní skupina). Plazmatické koncentrace FGF21 byly významně nižší u pacientek s AN v porovnání s kontrolami. Nutriční léčba vedla k dalšímu významnému snížení plazmatických hladin FGF21 u AN. Hladiny FGF21 před léčbou pozitivně korelovaly s přírůstkem hmotnosti v průběhu dvouměsíční nutriční léčby u AN. Plazmatický FGF21 pozitivně koreloval se sérovým leptinem a sérovým inzulinem a negativně koreloval se sérovým adiponektinem u obou sledovaných skupin. Cirkulující hladiny FGF21, ne však FGF19, mají významný vztah k tělesné hmotnosti a sérovým hladinám leptinu, adiponektinu a inzulinu jak u malnutričních pacientek s AN, tak u žen s normální tělesnou hmotností. Nízké plazmatické koncentrace FGF21 mohou být součástí adaptivní metabolické odpovědi na chronickou podvýživu nebo patofyziologických metabolických změn u pacientek s AN. Introduction: Fibroblast growth factors 19 and 21 (FGF19 and FGF21) are novel metabolic regulators that improve insulin sensitivity and increase lipolytic rate in mice. Gene expression of FGF21 in the mouse liver is under tight nutritional control being stimulated by short-term fasting and ketogenesis and inhibited by feeding. Despite an important role of FGF19 and FGF21 in the metabolic response to starvation in animals, little is still known about the nutritional regulation and bioactivity of FGF19 and FGF21 in human. Aim: The aim of this study was to measure plasma FGF19 and FGF21 levels in patients with anorexia nervosa (AN) and to explore its relationship with anthropometric and selected endocrine parameters. Patients and Methods: 17 untreated women with a restrictive type of AN (age: 25.0 ± 1.34, body mass index (BMI): 15.9 ± 0.33 kg/m2) and 17 healthy women (control group; age: 24.7 ± 0.59, BMI: 22.9 ± 0.41 kg/m2) were included. 10 from the patients with AN were examined also after two months of partial realimentation. Blood samples for FGF19, FGF21, leptin, leptin receptor, adiponectin, resistin, insulin, ketone bodies, free fatty acids (FFA), thyroid hormones, C-reactive protein (CRP), insulinlike growth factor-1 (IGF-1) and biochemical parameters evaluation were withdrawn after overnight fast at 8.00 a.m. Fasting plasma FGF19 and FGF21 were measured by commercial ELISA kit (Biovendor, Brno, Czech Republic). Results: Fasting serum resistin, glucose, insulin, glycated hemoglobin, total cholesterol and triglycerides did not significantly differ between the groups studied. Fasting serum leptin, IGF-1, FFA, free T3, free T4, total ketone bodies, and CRP levels were significantly reduced in the AN group, whereas fasting serum adiponectin and soluble leptin receptor were significantly increased in AN relative to controls. Fasting plasma FGF19 levels did not significantly differ between the groups studied (246.8 ± 34.1 pg/ ml in AN vs ± 25.9 pg/ml in C), whereas fasting plasma FGF21 levels were significantly reduced in AN relative to control group (112.4 ± 23.4 pg/ml u AN vs ± 40.0 pg/ml u C; p < 0.05). Plasma FGF19 was not related to any of the parameters studied. In contrast, plasma FGF21 significantly positively correlated with BMI (r = 0.54; p < 0.001), serum leptin (r = 0.62; p < 0.001) and serum insulin (r = 0.42; p < 0.05) and was significantly inversely related to serum adiponectin (r = ; p < 0.005) levels in both groups. FGF21 was significantly inversely related to ft3 in the control group only (r = ; p < 0.05). All studied patients with AN gained weight and body fat during realimentation. Plasma levels of FGF21 in all patients with AN were significantly reduced after 2 months of realimentation. Plasma levels of FGF19 tended to decrease after realimentation, but the difference did not reach statistical significance. Pre-treatment plasma FGF21 significantly positively correlated with change in BMI during treatment (r = 0.62; p < 0.05). Discussion: In mice, the hepatic expression of FGF21 was up-regulated both by the starvation and by the ketogenic state, and it decreased upon feeding (1). The fasting-induced FGF21 in turn contributed to initiation of the response to fasting in mouse liver and adipose tissue, including ketosis and lipolysis (2). Here we show, contradictory to acute fasting animal studies, that the chronic malnutrition in humans is associated with markedly reduced circulating FGF21 levels. Decreased FGF21 levels could contribute to the increased rate of lipolysis in adipose tissue of patients with AN (3,4) and may also help to maintain euglycemia in these chronically malnourished patients (5). Circulating FGF21 levels in AN are under tight nutritional control and may represent an important part of the complex neuroendocrine response to chronic malnutrition in AN patients and possibly also a valuable predictor of the effectiveness of realimentation therapy. Conclusions: Circulating levels of FGF21 were significantly reduced in patients with a restrictive type of AN relative to normal-weight women. FGF21 levels were closely related to BMI and leptin, adiponectin, and insulin in both AN and normal-weight women. Plasma FGF21 levels in patients with AN were tightly regulated by nutritional treatment. In contrast, we did not find VII. Mezioborová konference o poruchách příjmu potravy a obezitě s mezinárodní účastí