Protopsychologové. M. Hunt - 3. kapitola - Protopsychologové s

Transkript

1 Protopsychologové M. Hunt - 3. kapitola - Protopsychologové s Alena Plháková - Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filosofie - 1. Racionalismus - 2. Empirismus a Asocianismus - 3. Osvícenství - 4. Německá klasická filosofie - s Ttetí návrat - S renesancí a počátkem novověku (17. st.) dochází ke změně společenského klimatu (reformace, humanismus aj.), šítení nových vynálezů (knihtisk, mikroskop či barometr), o Ale i k rozvoji vědy včetně zakládání učených spolků, z nichž postupně vznikají Královské vědecké společnosti (napt. Londýn 1662) - Ptestože protopsychologové 17. a 18. st. neznali jiný způsob zkoumání duševní činnosti než ptemýšlením a úvahami, věděli o nových objevech fyziků a fyziologů o Neupravovali jen starší teorie, ale vytvotili také dvě výrazně nové podoby prapůvodní psychologie Racionalisté René Descartes - Filosof, matematik, fyzik - První osobností od dob Aristotelových, která vytvotila novou psychologii - Svými úvahami obnovuje starý dualismus těla a mysli. Svůj pohled opírá o víru; protože Bůh vybavil naši mysl tělem a smysly a protože nás neklame, materiální ptedměty určitě existují a naše vjemy se velice blíží jejich podobě - Měl jako člověk své doby také zčásti empirický sklon horlivě se zajímal o poznatky nové fyziologie, sám pitval živočichy a sledoval vztahy mezi nervovým systémem a svaly - Mnohé z lidského chování vysvětloval na základě mechanicko-hydraulické teorie. Tekutinu, která naplňuje mozkové komory neboli dutiny dnes ji známe jako mozkomíšní mok -, považoval za životní energii - Ačkoliv je jeho mechanicko-hydraulická teorie v podrobnostech chybná, v jednom významném ohledu se podivuhodně blíží skutečnosti: ptisuzuje ovládání svalů impulzům, které pticházejí z mozku prosttednictvím eferentních nervů - Jako první popsal jev, kterému se bude později tíkat reflex, pti němž na speciální vnější podnět vyvolává speciální odpověď organismu - Ale mechanicko-hydraulická teorie nevysvětlila vědomí, myšlení nebo vůli Descartes se domníval, že tyto vyšší duševní aktivity musejí být funkcemi duše (nebo mysli) - Ptedpokládá existence vrozených idejí (nativismus) ptedstav, které nejsou odvozeny ze zkušenosti, nýbrž jsou člověku vrozené napt. dokonalost, kvalita, nekonečno, geometrické axiomy atd. - Jeho dualistická koncepce těla a duše ptinášela krajně obtížný problém interakce duše a těla (mind-body problem) kde a jak probíhá jejich vzájemné ovlivňování? o Dle Descarta v epifýze (šišince) dnes víme, že šlo o mylné ptesvědčení 1

2 - Tělesné zážitky plodí v duši vášně; myšlení a vůle tídí proud životní energie, která vyvolává hnutí ovládané vůlí o Velmi silné vášně mohou vyvolat zmatek životní energie. Ten pak pteváží nad duší ovlivňující epifýzu a způsobí reakci, která je protikladná úsudku a vůli duše - Klasifikuje vášně, ale neptináší žádnou poučnou teorii ohledně jejich vzniku. Rozeznává šest primárních údiv, láska, nenávist, touha, radost a smutek o Všechny ostatní považuje za jejich variace nebo kombinace Karteziáni - Následovníci Descarta, ktetí se v průběhu dalšího století snažili jeho psychologii modifikovat, aby vysvětlili, jak může duše, nehmotná substance, působit na hmotnou, trojrozměrnou epifýzu, nebo naopak o Jejich hlavní ptístup ptedstavovalo tvrzení, že mezi tělem a myslí vlastně není žádná ptíčinná spojitost - A. Geulinex tělo a mysl jsou jako dva hodinové stroje, které Bůh natáhne a setídí, aby fungovaly v naprostém souladu jednoho s druhým, a pak už nemusí nic dělat (= paralelismus ) J. B. Spinoza - V otázkách svobodné vůle, ptíčinnosti a vztahu těla a duše dospěl čistě racionálními metodami k velmi odlišným odpovědím než Descartes - Jeho vliv na psychologii je problematický některé jeho myšlenky o vesmíru, světě a psychologii se zdají velmi moderní a jiné velmi zastaralé o Něktetí badatelé jeho vliv považují za ptínosný, jiný za bezvýznamný - Nejmodernější myšlenkou je jeho definice Boha Spinoza ho ztotožňuje s vesmírem a veškerou v něm obsaženou hmotou a duchem o V jeho pojetí je Bůh podtízen svým zákonům, a proto nemůže zasahovat do tádu věcí - Na rozdíl od Descarta, který větil ve svobodnou vůli, Spinoza soudil, že všechno duševní dění, stejně jako tělesné, má svou ptíčinu, jež má také ptedcházející ptíčinu determinismus - Snažil se Descartův dualismus ptekonat svým filosofickým monismem. Podle Spinozy jsou duch a hmota dvě stránky téže podstaty (substance) - Spinozův svět včetně lidské duševní aktivity je zcela podtízen ptírodním zákonům a lze mu porozumět tímto způsobem ptedjímá základní ptedpoklad vědecké psychologie o Také tíká, že nejzákladnější lidskou pohnutkou je sebezáchova tím rovněž ptedpovídá moderní psychologickou teorii - Spinoza se zabýval vnímáním, pamětí, ptedstavivostí, vytvátením myšlenek, vědomím, vášním (emocím), ale netekl o nich témět nic nového - Rozlišuje tti základní afekty radost, smutek a touhu. Tyto afekty vyplývají ze žádosti, což je jeho termín k označení různých lidských motivů - Spinozův (psychofyzický) paralelismus ovlivnil některé německé psychology 19. st., ale z moderní psychologie zcela vymizel. Jeho myšlenky tak zapůsobily na vývoj psychologie jen neptímo (ale napt. i Freuda) 2

3 Ch. Wolff - Propracoval a uspotádal Leibnizovy myšlenky byl jeho žákem - Psychologii považoval za součást propedeutiky (ptípravy) ke studiu filosofie. Rozdělil psychologii na dva obory, a to na psychologii empirickou a racionální o V díle Psychologia empirica se zabýval zkoumáním duševního života metodou introspekce; zavedl zde také pojem psychometrie o Ve spise Psychologia rationalis uvádí ptedevším metafyzické spekulace o podstatě lidské duše - Dle něj je základní duševní silou síla ptedstavivosti, která je zároveň stálou snahou po činnosti, po změně ptedstav o Lze tudíž rozlišovat duševní mohutnost poznávací a snahovou, ttetí je mohutnost citová - Od Leibnitze ptejal ptedpoklad existence různých stupňů jasnosti duševních stavů, ale také apercepci - Pattí k zakladatelům nauky o pozornosti, kterou chápe jako schopnost duše dát jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním o Čím je pozornost větší, tím menší je její rozsah - Dále rozdělil poznávací procesy na vyšší a nižší. Vyšší vždy vyžadují užívání slov či jiných znaků Empirikové - Důraz kladen na zkušenost, tedy empirii a experiment v psychologii se tak objevila tada protopsychologů, ktetí odmítali Descartovo učení o vrozených idejích, a ktetí ptedložili světské vysvětlení duševních aktivit a chování - Tito protopsychologové jsou známi jako empirikové ne proto, že by byli experimentalisty (na rozdíl od ptírodních vědců neměli ptedstavu, jak experimenty v psychologii provádět, o Ale protože soudili, že se mysl rozvíjí empirickými prosttedky ideje jsou odvozovány ze zkušenosti Fr. Bacon - Snažil se postavit vědu na empirických základech a vědeckých metodách, odmítal spekulativní metafyzické systémy, dílo Nová organon ( Nová metoda oproti dedukci) o Věda by dle něj měla sloužit ke zlepšení lidského života, praktický účel poznání je dle něj pokrok - Zdrojem poznání by měla být ptedevším smyslová zkušenost (empirie), jejíž výsledky lze sttízlivě zobecňovat induktivní metoda o K ovětení teorií nestačí pouze důkazy, které danou teorii potvrzují, nýbrž je tteba hledat data, jež ji vyvracejí, tzv. protiptíklady - Dále popsal některé typické klamné úsudky, omyly a ptedsudky lidského rozumu, tzv. idoly, které je tteba odstranit, protože se objevují opět pti obnově věd a ztěžují tu práci o Idoly rodu vlastní lidské ptirozenosti, myslné ptedstavy, dané omezeností našich smyslů, se sklonem ke zjednodušování a výkladu z našich vlastních hledisek o Idoly jeskyně klamy, vyvolané naší subjektivní povahou, výchovou, návyky o Idoly tržiště klamy tečové komunikace, plynoucí z neptesného používání pojmů 3

4 o Idoly divadla klamy, které ptijímáme z tradice, v níž se necháváme klamně ovlivňovat spory a hádkami jednotlivých filosofů Th. Hobbes - Čestné místo v psychologickém panteonu si Hobbes zasloužil svou empirickou epistemologií. Když navštívil Galilea a byl značně ovlivněn jeho fyzikou, dospěl k závěru, že všechno dění má svůj základ v pohybu o Když to aplikoval na psychologii, dedukoval, že všechny duševní aktivity musí být způsobeny pohybem atomů v nervovém systému a mozku jako reakce na pohyb atomů v okolním světě - Odmítal koncepci nehmotné duše, které je dle něj pouze metaforou života, ale odmítal též učení o vrozeních idejích o Říkal, že všechno vzniká ze smyslových zážitků: složité myšlenky se odvozují z jednotlivých a jednotlivé myšlenky z počitků - Tento názor ovšem nebyl nový v té či oné podobě jej zastával Alkmaion, Demokritos, Aristoteles aj. o Ale Hobbes šel dále než oni využíval fyzikálních principů, později známých jako Newtonův první zákon pohybu, aby vysvětlil, jak se smyslové dojmy stávají ptedstavami, vzpomínkami a obecným poznáním - Hobbesovo podání empirické psychologie, ač primitivní a založené na smyšlené fyziologii, je důležitým mezníkem. Ptedstavuje první pokus vysvětlit, jak se smyslové vjemy mění ve vyšší duševní procesy o Byl průkopníkem ještě v jiném směru byl prvním asocianistou. Ačkoliv spíše užíval termín sled myšlenek než asociace, ptedstavuje první osobnost v tradici, která nakonec vedla k experimentální psychologii 19. st. a behaviorismu 20. st. - Tento názor ovšem nebyl nový v té či oné podobě jej zastával Alkmaion, Demokritos, Aristoteles aj. - Všechny psychické jevy pokládal za výsledek pohybů hmoty, které pti dráždění lidských smyslů vyvolávají jemné pohyby nervů, jež prožíváme jako zdání něčeho vnějšího o Ke zdánlivým (sekundárním) vlastnostem ptedmětů, které existují pouze díky pohybům v našich smyslech, pattí barvy, zvuky a vůně - Ptedkládá také ucelenou teorii imaginace ptedstavu definuje jako ochabující vjem. Rozlišil ptedstavy prosté (pamětní) a složené (fantazijní) o Prosté vzpomínkou na věci, které jsme ptedtím vnímali kůň či člověk o Složená ptedstava vzniká, když z pohledu na muže a koně sestavíme ve své mysli ptedstavu kentaura (tj. aglutinace) - Popsal také tzv. paobrazy, i když sám tento pojem nepoužívá - Myšlení považuje za souslednost ptedstav, která má svůj původ v dtívější zkušenosti o Řazení myšlenek (ptedstav) není náhodné na druhou stranu ani deterministické - Řazení myšlenek může být buď neúmyslné a nestálé, jak je tomu pti bezstarostném společenském rozhovoru, nebo ustálené. o Rozlišuje tedy volné a tízené asociace 4

5 J. Locke - Často nazýván otcem anglického empiricismu. V rámci politické filosofie argumentoval, že jistá ptirozená práva včetně svobody zůstávají v platnosti, i když lidé ptecházejí ze stadia ptírodního života k životu společenskému - Zkoumání lidského rozumu publikována r. 1690; psal je dvacet let; ihned po vydání se tímto dílem proslavil - Historický význam Lockova zkoumání spočívá ve vysvětlení, jak získáváme znalosti o Rozhodl se, že nebude uvažovat o našich duševních hnutích nebo změnách našeho těla, díky nimž máme počitky, vjemy či myšlenky o Neopíral se o formální deduktivní logiku jako Descartes či Spinoza, místo toho používal empirický ptístup, jaký byl tehdy dostupný ovětoval zkušenosti vlastní i jiných Sám se účastnil ptinejmenším jednoho experimentu s horkou, studenou a vlažnou vodou zjištění, že naše vnímání je navzdory objektivnímu podnětu subjektivní a neodráží věrně objektivní hodnoty o Kritika učení o vrozených idejí napt. něktetí lidé nemají ideu Boha, která by však podle Descarta měla být vrozena všem. o Tabula rasa mysl je pti narození nepopsaný list, na který píše zkušenost - Dva zdroje idejí (vše od vjemů po abstraktní pojmy) jsou to počitky a reflexe (vlastně operace se vším, co si mysl osvojuje) - Naše smyslové orgány ptedávají mysli počitky; ty nazývá jednoduchými idejemi o Z nich mysl postupně vytvátí reflexivní ideje (odraz vlastních schopností vnímat, myslet, projevovat vůli atd.) - Ze vzájemného působení těchto dvou druhů idejí vznikají všechny ostatní, včetně těch nejsložitějších a nejobtížněji pochopitelných - Problematizace jak můžeme vědět, že to, co vnímáme, skutečně ptedstavuje to, co existuje mimo naši mysl? o Locke nevidí důvod k pochybnostech, že o světě kolem nás máme pravdivé znalosti podobně jako Descartes tíká, že Bůh by nás neoklamal, ale jeho poznámky nemají podtext zbožnosti jako spíš zdravého rozumu - Problémy spjaté s Lockovým pojednáním o vnímání Locke nerozlišoval mezi čitím a vnímáním; témět dvě st. se mezi těmito dvěma pojmy ještě nedělal rozdíl - Akceptoval dtívější rozlišování kvality objektů na primární a sekundární o Primární kvality jsou od objektů neoddělitelné, bez ohledu na to, do jaké míry e mohou měnit jednoduché ideje tvrdosti, velikosti, tvaru, pohybu, klidu a množství o Sekundární kvality barva, zvuk, chuť a vůně, v objektech neexistují ve formě, ale jsou to počitky, které v nás vyvolávají primární kvality objektů Fialová ve tmě není fialová; je fialová jen tehdy, když u nás podnítí počitek této barvy - Lockovi také bývá ptipisováno prvenství v rámci teorie asocianismu ovšem často nezaslouženě o Dle něj spojujeme jednoduché ideje, abychom vytvotili složitější, a poznamenává, že ve vytvátení takových kombinací hraje roli opakování a potěšení. - Ale neuvádí nic o zákonitostech asociací a neptisuzuje tématu velkou závažnost 5

6 - Ačkoli bylo Lockovo pojednání o asociacích idejí omezené, podnítilo ostatní, aby prostudovali způsoby, jakými se takovéto spojitosti a tetězce idejí v mysli vytvátejí o Vliv napt. na behaviorismus G. Berkeley - Inspirovala jej krátká pasáž v Lockovi, který si klad otázku, zda by člověk, který se narodil slepý a později získal zrak, byl schopen samotným zrakem rozeznat krychli od koule o Lock soudil, že nikoli; Berkeley s ním souhlasil, ale podnítilo ho to, aby problém dále studoval a založil svou analýzu na asociativní psychologii - Sám zrak, tíkal, nedává novorozenci žádnou ptedstavu vzdálenosti, tvaru, velikosti nebo relativního umístění o Je to dáno opakovanou zkušeností dotykem, natažením ruky, chůzí -, že se dětí učí dělat prostorové úsudky - Vizuální nápovědy vzdálenosti, velikosti a tvaru spojujeme s tím, co jsme poznali jinými smysly o Skutečný ptíspěvek k teorii vnímání Berkeleyho analýza ptedpověděla či vedla k molekulárnímu ptístupu pozdější psychologii k úsilí rozložit všechny prožitky na jejich nejjednodušší součásti - Jeho vysvětlení vnímání vzdálenosti by obstálo v kterékoliv soudobé učebnici obecné psychologie, která se zabývá tzv. monokulárními vodítky pti prostorovém vidění o Dále zdůvodnil akomodaci čočky v ptítomnosti různě vzdálených ptedmětů, a popsal fenomén v psychologii známý jako binokulární konvergence (vodítko pti vnímání vzdálenosti) - Berkeley snadno pronikal k hlavním závěrům Lockova rozlišování mezi primárními a sekundárními kvalitami. o Jestliže všechny znalosti pocházejí z našich vjemů, neznáme z okolního světa nic kromě nich jsou ale jen sekundárními kvalitami - Jak víme, že hmota nebo substance, v níž prý tkví primárně kvality, opravdu existuje? Jsme schopni vědět, že existuje jen to, co vnímáme. Esse est percipi být znamená být vnímán - Berkeley zachránil existenci světa odvoláním se k Bohu, věčnému pozorovateli, který vše vidí neustále - D. Hume Berkeleyho argumenty neumožňují žádnou odpověď a nikoho neptesvědčují D. Hume - Žil v 18. st., v době osvícenství jako vládnoucího filosofického hnutí, které se opíralo o vědu a rozum, a zpochybňovalo tradiční náboženství a zastávalo víru ve všeobecný pokrok lidstva - Když psal své dílo Pojednání o lidské ptirozenosti, jeho hlavním cílem bylo rozvinout morální filosofii založenou na vědě o člověku, kterou mínil psychologii o Proto začal konstruovat teorii o lidských vášních a našich ptedstavách o nich, což nutně vyžadovalo, aby věděl, odkud ptedstavy pocházejí a to na empirickém základě - Opíral se o introspektivní pozorování vlastní mysli jeho názor na samé vědomé myšlení, založený na zkoumání vlastních myšlenkových procesů, byl takový, že se mysl celá skládá z vjemů 6

7 o Mj. prohlašoval, že povaha duše je nesrozumitelnou otázkou, o níž nemá cenu diskutovat - Rozlišoval mezi dojmy (jeho výraz pro počitky či vjemy) a idejemi (což pro něho byly tytéž zážitky za neptítomnosti objektu napt. vzpomínky, úvahy, sny) - Stejně jako Locke soudil, že tyto jednoduché prvky jsou součástmi, z nichž se vytvátejí složité a abstraktní ideje. Ale jak? - Musí existovat jednotící princip, který dle něj nabývá ttí forem o Kvality, z nichž vznikají asociace a jimiž je mysl vedena od jedné ideje ke druhé, jsou tti podobnost, blízkost časová a místní, a vztah ptíčiny a následku - Asociace čili spojování myšlenek na základě těchto ttí vlastností považoval za základní princip myšlení a ptisuzoval mu stejnou důležitost, jakou má gravitace v pohybu hvězd o Dokonce asociacím tíkal druh ptitažlivosti, která způsobuje, že ideje spolu souvisejí - Vymezil se však vůči kauzalitě, ptíčinnosti ptíčinnost je pouze návykem mysli. Nemůžeme ji v žádném zásadním smyslu prožívat ani vnímat; víme jenom, že když se stane jedna věc, ptihodí se i druhá o Ptedvídat, že tomu tak bude vždy, může vést k omylu můžeme jen dovozovat, že až se ptíště stane A, bude pravděpodobně následovat B - Hume dospěl k závěru, že v kauzalitu a reálnost vnějšího světa větíme ne proto, že jsme opravdu ptesvědčeni o její existenci, ale proto, že je těžké žít se skeptickým názorem Empiricko-asocianistická škola - Vytešila některé obtížné problémy v dualismu těla a mysli a vrozených idejí, nastolila však nové otázky - Nová psychologická teorie nevedla jen k subjektivismu a nezpochybnila jen platnost ptíčinného vztahu, redukováním významných duševních procesů na vnímání a asociace o A nijak nedokázala osvětlit vyšší duševní fenomény, jako je usuzování, teč, nevědomé myšlení, tešení problémů a kreativita - Jako nejužitečnější se nakonec ukázala v podobě teorie srovnávací psychologie - D. Hartley lékat, inspirován Lockem, napsal studii o asocianismu Zkoumání člověka - Každým jevem se nejprve zabýval po duševní a pak po fyziologické stránce o Vnější vibrace hmoty musejí vyvolávat odpovídající vibrace nekonečně malých částic v nervech. Tyto vibrace produkují miniaturní protějšky neboli slabé záchvěvy, fyziologické protějšky idejí - T. Reid, D. Stewart, T. Brown subjektivismus a skepticismus považovali za vyvrácený zdravým rozumem lidé všech věkových skupin a národů větí v existenci vnějšího světa a vztah ptíčiny a následku, protože jim to napovídá zdravý rozum - Reid také názorně ukázal, že jednoduché zákony asociací k vysvětlení složitých duševních funkcí ptíliš nepostačují. o Proto oživil starší pojem duševních schopností zvláště vrozených vloh. Pozdější psychologové se existenci těchto schopností snažili buď prokázat, nebo vyvrátit - Brown existují jak primární, tak sekundární zákony sugescí (asociací); sekundární za zvláštních podmínek mění působnost primárních o Slovo studený může tímto způsobem v určitou dobu a na určitém místě asociovat pojem tmavý, a v jinou dobu a na jiném místě může asociovat horký - J. Mill vlastní verze asocianismu, vyložen v díle Analýza fenoménu lidské mysli 7

8 o Jsou jen dva druhy duševních prvků počitky a ideje veškeré asociace se odehrávají působením jednoho faktoru, časové souběžnosti nebo blízkosti dvou zážitků Složité ideje jsou jen pospojováním jednodušších - J. S. Mill syn J. Milla, revidoval otcovu hypotézu o vytvátení složitých idejí pouze na základě hromadění jednoduchých idejí o Dle něj jde o syntézu velmi podobnou chemickým sloučeninám, které mají jiné vlastnosti než prvky, z nichž jsou složeny - Ve shodě s tím prohlašoval, že zákony asociací nám nemohou tíci, jak vznikají složité ideje nebo z čeho se skládají; můžeme se učit jen ze zkušenosti a ptímých experimentů o Tím pomohl asocianismus orientovat k experimentální psychologii - Popsal základní metody induktivního myšlení tzv. Millovi metody shoda, rozdíl a sdružené změny) o Shoda hledání společných prvků v různých ptípadech nebo událostech o Rozdíl ovětení toho, zda chybění ptíčiny provází také neptítomnost myšlení viz začlenění kontrolní skupiny o Metoda sdružených změn ptedchůdce soudobých korelačních metod - Rozčlenil jména na denotativní a konotativní ptispění k lingvistice o Denotativní napt. člověk, označujeme jím všechny lidské bytosti sdílející určitou charakteristiku (tj. prostý popis) o Konotativní ptidružené, subjektivní a jedinečné vlastnosti objektů (napt. špatný či škodlivý) - A. Bain věnoval se psychologii většinu svého života, obohatil fyziologii. Ačkoli popíral existenci vrozených idejí, tíkal, že mysl novorozenců ve skutečnosti není nepopsanou stránkou o Mají reflexy, instinkty a různý stupeň bystrosti Osvícenství - Viz popis doby u Huma - Mezi ptedstavitele (zejména Francouzi) pattili Denis Diderot, Voltaire, La Mettrie, de Condillac či d Alembert, Holbach, Helvétius aj. o Pro psychologii jsou relevantní myšlenky jen některých z nich La Mettrie - Lékat, důsledný materialista mj. nabyl ptesvědčení, že veškeré duševní schopnosti člověka jsou kauzálně podmíněny jeho tělesnými vlastnostmi o Jeden z ptedchůdců srovnávací psychologie de Condillac - Ptedstavitel senzualismu teorie poznání, která považuje za jeho základní zdroj smyslovou zkušenost - Pozornost vysvětluje tím, že silnější počitek ptevládne nad slabšími. o Paměť vzniká tak, že určitou senzorickou zkušenost zakoušíme podruhé a rozpoznáme ji. Nevysvětluje však, jak si člověk ukládá do paměti prvotní zážitky 8

9 - Také láska, nenávist a vůle vznikají podle jeho mínění na základě smyslových zkušeností J.-J. Rousseau - U hlediska psychologie je ztejmě nejvýznamnějším Rousseauovým dílem pedagogický román Emil čili o výchově ptedkládá zde svou vizi výchovy chlapce od narození až do dospělosti o Základní myšlenou je, že člověk se rodí jako dobrý ptíčinou lidské zkaženosti jsou záporné vzory, ptedsudky i celé společenské ztízení Německý nativismus - Vliv Descarta, dualismu těla a duše, ale i nativismu G. W. Leibniz - Jeho nauka monadologie ho ptivedla k ptedpokladu, že jsou různé úrovně vědomí, k nové myšlence v psychologii o Čím složitější seskupení, tím i vyšší duševní funkce. Živočichové, ačkoli vnímají, nemají sebeuvědomění, ale lidé ano; proto existuje více než jedna úroveň vědomí K Freudovu nevědomí a podvědomí to má ještě daleko, ale znamená to počátek - Ve snaze vysvětlit zdroj vědomí ptedpokládal proces apercepci -, který nám jistými vrozenými způsoby nebo ptesvědčením umožňuje uvědomit si mnoho našich drobných nevědomých vjemů a porozumět jim o Tyto vrozené ideje nejsou zvláštními pojmy, ale způsoby, jak porozumět zkušenostem I. Kant - Ovlivněn mj. i Humem, který ho probudil z dogmatického spánku - Rozlišuje poznání a priori, které je částečně nebo zcela nezávislé na zkušenosti, a poznání a posteriori, jež má svůj hlavní zdroj ve zkušenosti - Je pravda, tíká, že zkušenost nás vybavuje jen velmi omezenými znalostmi, ale zdaleka není pro mysl jediným zdrojem vědění o Obecné pravdy, které jsou zároveň nositelem vnittní nutnosti, musejí být na zkušenosti nezávislé samy o sobě jasné a jisté - Takové jasné a jisté pravdy skutečně existují, viz matematika dvě a dvě budou vždy čtyti - Tuto jistotu nám dává vrozená struktura naší mysli, ptirozený a nevyhnutelný způsob, jakým funguje. o Chaos zážitků je aktivně uspotádáván a pteměňován ve spolehlivé vědění - Takové znalosti si začínáme osvojovat na základě poznání vztahů objektů a událostí v prostoru a čase ne zkušeností, ale vrozenou schopností; prostor a čas jsou formami (intuice neboli nazírání) neboli vrozeně daných způsobů, jimiž na věci nahlížíme - Potom, po uspotádání našich smyslových informací v prostoru a čase, o nich provedeme další úsudky pomocí dalších vrozených idejí čili transcendentálních principů (kategorií) o Jsou vestavěným aparátem, jímž se mysl zkušeností zmocňuje 9

10 - Napt. zjištění, že každá událost má svou ptíčinu, nepochází ze zkušenosti když se nám nedostává schopnosti uvědomit si ptíčinu a následek, nic z okolního světa nepochopíme. o Proto to musí být tak, že k rozeznání ptíčiny a následku máme vrozenou schopnost - Kantův názor na myšlení spíše jako proces než nervovou činnost zamětil německou psychologii na studium vědomí a fenomenální zkušenosti o Dualismus se udržel, protože mysl byla dle Kanta zjevně transcendentálním fenoménem, odlišným od vnímání a asociací - Jeho teorie umožnila vývoj dalších variant nativistické psychologie, zejména v Německu, a nalezla v této zemi své moderní protější, ne-li následovníky, napt. teorii Noama Chomského o vrozených schopnostech dětské mysli pochopit syntax mluvené teči - Kant se domníval, že mysl je sérií procesů, které se odehrávají v čase, ale nezabírají prostor, což ho vedlo k úsudku, že duševní procesy nelze mětit (protože nezabírají prostor), a psychologie proto nemůže být experimentální vědou A. Schopenhauer - Člověk žije v subjektivním světě jevů zprosttedkovaných jeho poznávacími schopnostmi. Také živočichové žijí podle Schopenhauera ve světě svých ptedstav, ale pouze člověk si může tuto skutečnost reflexivně a abstraktně uvědomit o Nositelem ptedstavy světa je tedy poznávající subjekt, zatímco vše, co poznává, včetně vlastního těla, je objekt - Ptíroda je subjektivní ptedstava, která je ovšem jevovou stránkou skryté hlubší skutečnosti, věcí o sobě, jíž je nevědomá vůle, což je temné, nerozumné, bezdůvodné, hlubinné puzení o V oblasti živé ptírody má věc o sobě povahu slepé vůle k životu, která může působit i tam, kde není žádné poznání, resp. vědomí viz instinktivní chování u živočichů - Člověk se od ostatních živočichů liší tím, že vůli k životu částečně reflektuje ptedevším v podobě chtění, které je však zpravidla pouze otrockou službou vůli o V tíši života je nejsilnějším projevem nevědomé vůle pohlavní pud, který je ve službách zachování druhu a je někdy silnější než individuální pud sebezáchovy - Vůle se tu může projevit jako zcela nezávislá na rozumu - Decentrace subjektu ptedpoklad, že pocit svobodné vůle může být pouhou iluzí a že člověk je často ovládán silami, které se vymykají jeho vědomé kontrole o Což se dále objevuje napt. u Freuda a dalších, inspirace napt. pro evoluční psychology F. Nietzsche - Ptedpokládal, že podstatou života je vůle k moci podvědomá tendence, která se projevuje v intimních vztazích i v širším společenství, je ptirozeným důsledkem lidské nerovnosti o Každý člověk usiluje o dosažení a udržení nadtazeného postavení, ptičemž úspěšnost této snahy je potvrzením osobní síly - V jeho díle nazvaném Radostná věda nalezneme tadu pozoruhodných úvah o podstatě lidského vědomí o Vědomí je posledním a nejpozdějším vývojovým článkem organické tíše, a tudíž také tím, co je v ní nejméně hotové a nejslabší - Vyslovuje domněnku, že vědomí se vyvinulo pod tlakem potteby dorozumívání je vlastně spojovací sítí mezi lidmi 10

11 o Uvědomované myšlení (uvědomění si toho, co člověku chybí, co cítí, co si myslí atd.) je pouze jeho nejmenší částí, nejpovrchnější a nejhorší Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy - Ve druhé polovině 19.století se vytvořily předpoklady pro vznik psychologie jako samostatné vědy - Na počátku měla psychologie empirický a experimentální charakter 1- Filozofické předpoklady - Velmi silná empirická tradice filosofie v Evropě- v druhé polovině 19.stol se začal prosazovat pozitivismus a. August Comte( ) - Zásadním dílem je 6-svazkový kurz pozitivní filozofie, který vycházel Navazoval na Saint-Simona a předpokládal, že veškeré lidské myšlení sleduje zákon tří stádií o Teologické- lidé hledají vysvětlení světa(démoni, nymfy), uvažovali animisticky a antropomorfně - tak vzniknul polyteismus o Metafyzické stádium antičtí filozofové vymýšlí abstraktní teoretické systémy, svět ovládají neviditelné síly, ale již nejsou nadpřirozené monoteismus o Pozitivní stádium zkoumání omezeno na objektivní jevy a nezpochybytelné fakta - Za jeden z vrcholů poznání považoval možnost předvídat budoucí události - Kritizoval introspektivní metodu v psychologii, kterou nezařadil do klasifikace vědních oborů - Hlavním zdrojem poznání v pozitivismu je empirické poznání a experiment, důraz na exaktní vědy, filozofie je jen služka věd - Pozitivismem se řídí mnoho psychologů dnešní doby, např. tzv.akademická psychologie b. Herbert Spencer( ) - Anglický filozof - Hlásil se k pozitivismu, ale ve svých dílem prosazoval pokrok zavedl termín evoluce - Ve vývoji se podle něj střídají dva základní procesy diferenciace a integrace o jednoduché homogenní celky se nejprve rozdělují na části a potom se spojují do vyšších a složitějších útvarů o vývoj tedy není nahodilý, ale nutný - jeho stěžejní dílo: Principy psychologie o věřil, že neschopní lidé vymírají, pokrok se dědí - další dílo Principy sociologie o společnost rozdělil na vojenskou řídí se právem silnějšího a průmyslovou individualita a dělba práce o podstatným ukazatelem pokrokové společnosti vidí postavení žen, které je v průmyslové společnosti daleko lepší o věřil v úplné vymázání rozdílů mezi muži a ženami - podporoval individualismus a volnou ekonomickou soutěž - kritizoval socialismus a jakékoliv snahy státu řídit občany - jeho myšlenky jsou označovány za sociální darwinismus 2- Vývojové teorie a. Georges Cuvier( ) - Teorie katastrof díky kataklyzmatům, klimatickým změnám vyhynulo mnoho druhů rostlin, živočichů 11

12 b. Jean Baptiste de Lamarck( ) - Zapříčinil se o to, že se proměny Země, fauny, flory začaly chápat jako progresivní proces - Dílo: filozofie zoologická o Popsal teorii vývoje organismů o Evoluce je výsledkem působení dvou sil: vůle k pokroku a snaha o přizpůsobení, tělesné změny se dědí c. Charles Darwin( ) - Nechal se inspirovat teorii Thomase Malthuse, že počet živočichů roste řadou geometrickou, přičemž jídlo arimetrickou počty lidí se udržují hladomory, válkami přežívají jen ti nejsilnější - Dílo: O původu druhů prostřednictvím přirozeného výběru o Tři pilíře- druhové variace, boj o přežití a přirozený výběr - O původu člověka o Srovnání člověka s jinými živočišnými druhy, dokazuje příbuzenský vztah o Poukazuje na rozdíly mezi člověkem a vyššími živočichy o Pohlavní pud - Výraz emocí u člověka a zvířat o Lidé a jejich zoologičtí příbuzní používají k vyjádření emocí podobné svalové pohyby o Exprese je vrozená, dříve sloužila k účelům dorozumívání se s členy kmene d. Gregor Mendel( ) - Studium dědičnosti e. Pierre Teilhard de Chardin( ) - Propojení křesťanské tradice s biologickou koncepcí 3- Rozvoj fyziologie - 19.století- velký rozvoj fyziologie a. Johannes Muller( ) - Německý vědec, první profesor fyziologie v Berlíně - Teorie specifických nervových energií stimulace nervů vede k tvoření počitků, protože každý nerv obsahuje specifickou energii či kvalitu b. Hermann von Helmholtz( ) - Žák Mullera - Kromě fyzikálních a chemických komponent působí i vitální síla - Zastánce materialismu - Založil mechanickou školu fyziologie - Zformuloval zákon o zachování energie, vynalezl oftalmoskop - Měřil rychlost nervového impulsu u žáby, u člověka jednoduchý reakční čas - Uvažoval o bezděčném nevědomém usuzování - Dílo: příručky fyziologické optiky - Trichromatická teorie barevného vidění- Young-Helmholtzova teorie - Teorie o kodování kmitočtu zvukových vln- rezonanční teorie c. Jan Evangelista Purkyně( ) - Nejen přírodovědec, ale zkoumal i vědomí, spánek, zrakové vnímání - Tzv. Purkyňův jev při přítmí vidíme lépe zeleno-modro-fialové barvy spektra - Dílo: O spánku, snech a stavech příbuzných o Zmínil zde osvěžující a léčivou funkci spánku o Předjímal některé Freudovi úvahy, ale také Jungovu teorii kompenzační funkci snu - Dílo: Individuální duševní ústroj člověka 12

13 o Rozlišil dvě hlavní metody zkoumání psychiky: antropologická- zkoumá souvislost duševních zvláštností s tělesnými, psychologickou- zkoumání na základě vlastních zkušeností druhé a sebe sama a následné porovnávání výsledků, jako třetí cestu uváděl metodu fenomenologickou- duševní stavy a úkony jsou výjevy, které můžeme porovnávat d. Ewald Hering( ) - Teorie protikladných procesů- na sítnici jsou tři páry receptorů modrá-žlutá, červenázelená, černá-bílá, vždy se zapíná jen jedna barva z dvojice - Spor o podstatu vnímání s Helmholtzem, Hering zastánce nativismu 4- Rozvoj neurologie - Problém lokalizace mozkových funkcí- nová věda Frenologie a. Franz Josef Gall( ) - Tvar lebky odpovídá tvaru mozku - schopnosti člověka jsou rozmístěné v určitých oblastech mozku - vykonával veřejné pitvy mozku a tak prováděl svá zjištění - jako první objevil křížení míšních drah, pravá hemisféra ovládá levou část těla - dále tvrdil, že čím větší má člověk šedou kůru, tím je inteligentnější b. Johann Christopher Spurtzheim( ) - Kolega Galla, pracovali společně, zmapovali kolem třiceti oblastí mozku - Na základě svých zjištění, poskytoval lidem rady na zvládání osobních problémů - Zavedl pojem frenologie c. Jean-Pierre-Marie Flourens( ) - Tvořil opozici frenologie - Zdokonalil ablaci- odjímal zvířatům jednotlivé části mozku a po jejich zotavení pozoroval efekt - Zjistil, že sídlem motoriky je mozeček, mozková kůra je sídlem obecných mentálních funkcí, vnímání, učení a vůle d. Paul Broca( ) - Zkoumal lokalizaci řečových center - Na základě pitvy pacienta, který rozuměl, ale uměl říkat jenom slovo tan zjistil, kde se nachází centrum řeči- Brocova oblast - Motorická afázie- stav, kdy pacient například po mrtvici má omezené řečové schopnosti 5- Psychofyzika a. Ernst Heinrich Weber( ) - Věnoval se anatomii a fyziologii na univerzitě v Lipsku - Zmapoval hmat- rozdílnost citlivosti kůže - Dále měřil nejmenší rozlišitelný rozdíl- rozdílový práh se mění s velikostí standardního podnětu- tzv. Weberův zákon b. Gustav Theodor Fechner( ) - Žák Webera - Dílo: Elementy psychofyziky- shrnutí všech svých poznatků - Weber-Fechnerův zákon - Dále zavedl pojmy absolutní a rozdílový práh - Vytvořil tři metody o Metoda přizpůsobení- jedinec upravuje intenzitu podnětu do té doby než sám myslí, že se jedná o prahový podnět o Metoda konstantního podnětu- podněty kolísají okolo prahové hodnoty, odpovědi se zprůměrují 13

14 o Metoda limitů- intenzita se snižuje od zřetelně neprahového podnětu až po podprahový c. Stanley Smith Stevens( ) - Navázal na Fechnera a měření smyslové zkušenosti doplnil o metodu přímého odhadusubjekt přiřazuje podnětům hodnoty, když je dvakrát jasnější, dostane dvakrát větší hodnotu - Zjistil, že weber-fechnerův zákon neplatí pro všechny situace, nahradil ho tzv. Mocninovým zákonem Zakladatelé samostatné vědy 1- Wilhem Maximilian Wundt( ) - Někteří spojují Wundta jako zakladatele vědy s dílem Základy fyziologické psychologie-1874, jiní se přiklánějí k roku kdy přejmenoval svoji laboratoř na psychologický institut - Jako hlavní výzkumnou metodu využíval introspekci, která probíhala za jasných podmínek - Mnoho výzkumů se orientovalo na diskriminační reakční čas - Nevěnoval se jen psychologii, a školilo se u něj mnoho psychologů tehdejší doby - Jako předmět psychologie viděl vědomí- které se dá rozložit na jednotlivé psychické elementy- počitky, pocity a volní akty - Počitky vznikají na základě smyslových podnětů- rozdělil 7 základních - Pocity mají dimenze napětí-uvolnění, libost-nelibost a vzrušení-uklidnění - Volní akty považoval za klíčové a označuje svou psychologii za voluntaristickou - Zastánce psychofyzického paralelismu- duševní a tělesné jevy se doprovázejí, ale neovlivnují - Apercepce- výběrové zaměření pozornosti, hlavní činitel je vůle 2- Francis Galton( ) - Zabýval se studiem individuálních rozdílů, hlavně schopností - Na základě Darwina považoval inteligenci, typ nadání za dědičné - Dílo: Dědičný genius - Prováděl měření desítky tisíců lidí, to ho dovedlo k používání statistických metod(později rozpracoval Paerson- korelace) - Metoda dotazníků, srovnávání dvojčat, výzkumy imaginace, asociační test 3- Hermann Ebbinghaus( ) - Dílo: O Paměti- vyvrací Wundtovu myšlenku, že se duševní procesy nedají experimentálně zkoumat - Zkoušel nejrůznější pamětní pokusy sám na sobě- např. pamatování bezsmyslných slabik- zjištění, že kapacita paměti je 7 prvků - Dalším zjištěním bylo, že zapomínání je nejprve velmi rychlé, postupně se zpomaluje - Ovlivnil výzkumy paměti na dalších 50 let 4- William James( ) - Dílo: Principy psychologie- psychologie jako věda o mentálním životě- o jeho fenoménech i podmínkách - Kritika Wundta, říkal, že se vědomí pořád mění a proto nesouhlasil s jeho výzkumem - Hlavní funkci vědomí je usnadnit lidem přizpůsobení se okolnímu světu na základě možnosti volit 14

15 - Rozlišení mezi vědomými rozhodnutími a návyky, které jsou nevědomé - Lidská mysl má tendenci automatizovat co nejvíce aktivit- tvořit návyky - Vlivem Darwina věnuje jednu část knihy instinktům - Rozlišil já poznávající(i) a já poznávané(me)- poznávané já dále na materiální, sociální a duchovní já - Autorem teorie emocí- James-Langeova teorie emocí - Věnuje se i tématu náboženství, osobní náboženská zkušenost má podle něj kořeny v mystických stavech vědomí- ty nejde vystihnout slovy, mají noetickou kvalitu a jsou pomíjivé- v této souvislosti na sobě prováděl pokusy s rajským plynem - Představitel filozofického pragmatismu- pojetí pravdy- pravdivé je podle Jamese to, co je užitečné 7. Historické psychologické školy (str ) 1. Empirické a experimentální psychologické školy a) Strukturalismus - bezprosttedně navazuje na W. Wundta, hlavní ptedstavitel Edward Bradford Titchener jeho myšlenky ptenesl do USA, z jeho žáků vynikal napt. Edwin Garrigues Boring - definice mysli (souhrn duš. dějů během celého života jedince), vědomí (souhrn psychických procesů probíhajících v mysli v momentálním okamžiku) - úkolem psychologie zjistit elementární složky mysli pomocí introspekce, na základě toho rozlišení počitků, ptedstav a pocitů (všechny druhy vědomé zkušenosti vznikají jejich kombinací) - zjednodušení Wundtových myšlenek, ze současného pohledu umělá a málo významná psy škola b) Funkcionalismus - vznik v USA jako opozice strukturalismu, vliv strukturalismu a Darwinovy evoluční teorie - Granville Stanley Hall: zakladatel prvního psy časopisu v USA American Journal of Psychology, jeden z prvních am. psychologů zajímajících se o psychoanalýzu, vývojový psycholog se zamětením na adolescenci, jednotlivé etapy ontogenetického vývoje jsou zkráceným opakováním historie celého lidstva, ontogeneze je tedy rekapitulací antropogeneze - John Dewey: studium významu praktické činnosti, člověk jako jazyková bytost, pedagogické heslo uč se činem - James Rowland Angell: funkcionální psy usiluje o rozpoznání a vykreslení typických operací vědomí v aktuálních životních podmínkách X strukturální psy popisuje a analyzuje obsahy vědomí nezávisle na vnějších okolnostech; mentální aktivita jedince ptispívá k jeho ptizpůsobení prosttedí; jedinec chápán jako psychofyzický celek studovaný v jeho vztazích ke světu; vědomí jako tídící fenomén - Vznik aplikované psychologie: psy diagnostika, průmyslová a klinická psy, průkopníci James McKeen Cattell (zavedení termínu mentální testy, jeho baterie testů ale neprůkazná), Hugo Münsterberg (zastánce nerovnosti mužů a žen, ve válce na straně Německa; podíl na vzniku forenzní, klinické a prům. psy, jako jeden z prvních užíval termín aplikovaná psy; stadium paměti a falešných vzpomínek, ptedstupeň personalistiky, psy reklamy) 15

16 c) Francouzská psychologie - rozvoj ve spojení s psychiatrií a neurologií, podíl na rozvoji klinické psy a psychoterapie - Théodule Armand Ribot: první psy laboratot ve Francii, tvůrčí činnost umělců a vědců dělí na 4 části: postavení problému, inkubace, iluminace a ovětení; monografie o citech, paměti a pozornosti - Jean Martin Charcot neurolog, učitel Freuda, studium konverzních hysterických symptomů a jejich léčení hypnózou (ta byla ve Francii zprofanovaná kvůli mesmerismu), 3 stavy hypnózy: letargie, katalepsie a somnambulismus, tyto stavy jsou pozorovatelné pouze u hysteriků - Pierre Marie Félix Janet rozlišuje nižší automatismy (vývojově starší) a vyšší psychické fce (myšlení, vůle, ), u lidí trpících duš. poruchou dominují automatismy; jako první se pokusil o psy vysvětlení vzniku hysterické neurózy, za jejíž hlavní ptíčinu považoval traumatické vzpomínky na jejich zapomínání se podílí disociace vědomí vedoucí k tomu, že se stanou součástí odloučeného podvědomí (anticipace Freudových myšlenek) - Alfred Binet rozvoj testů inteligence, navazuje na něj Jean Piaget; spolu s Théodorem Simonem vytvotil testy inteligence pro děti, intelektovou vyspělost dítěte určovali na základě rozdílu mezi mentálním a chronologickým věkem (neptesné, proto ustanovuje něm. psycholog William Stern inteligenční kvocient jako podíl mentálního a chronologického věku, na návrh Lewise Termana později násobený stem) d) Würzburská škola - zakladatel Oswald Külpe (žák Wundta), spolu s Karlem Marbem zakladatel psychologického institutu zabývajícího se výzkumem myšlenkových procesů a jejich volního tízení (konflikt s Wundtem), hlavní metodou systematická experimentální introspekce - podle Külpeho existují nenázorné akty vědomí, jako abstrakce, zobecňování apod. - Narziss Kaspar Ach odhalení determinující tendence (dnes běžnější termín mentální nastavení ptipravenost mysli tešit úkol nevědomými prosttedky), navazují: Otto Selz, Henry Jackson Watt - Karl Bühler aha-zážitek, spolu s manželkou Charlotte založení centra studia dětské psy, rozdělení vývoje dítěte na stadium instinktové, návykové a intelektové. Charlotte s později v Americe podílela na vzniku humanistické psychologie (+rozvoj dětských diagnostických metod, zabývání se celým vývojem lidského života) - Karl Bühler ptispěl ke vzniku tvarové psy, ve Würzburku se školili dva zakladatelé gestalt psy: Max Wetrtheimer a Kurt Koffka 2. Psychologické školy ovlivněné filozofií a) Duchovědná psychologie - ptedchůdce Georg Wilhelm Friedrich Hegel: duch jako určitý protiklad ptírody, duch subjektivní, objektivní a absolutní, vyvíjí se podle zákonů dialektiky teze, antiteze (negace) a syntéza. - Zakladatel rozumějící (duchovědné) psy Wilhelm Dilthey ptedstavitel filozofie života, důraz na rozdíl mezi ptírodními a duchovními vědami (k nim z metodologického hlediska pattí i psy), základem psy bádání je osobní prožívání a hledání jeho souvislosti s kulturně-historickým kontextem, základním metodologickým nástrojem humanistických věd hermeneutika 16

17 - Eduard Spranger klíčovou poznávací metodou porozumění, hledání vztahů mezi individuálním prožíváním a konkrétním kulturním kontextem; porozumění druhému je méně omezené, než porozumění sobě samému; rozlišení mezi objektivním duchem a subjektivní duší (Hegelovo pojetí); 6 ideálních typů osobnosti: teoretický, ekonomický, estetický, sociální, politický, náboženský; studium adolescence b) Psychologie aktu - zakladatel Franz Clemens Brentano učitel Ehrenelse, Breuera, Freuda, Masaryka, Husserla a dalších; definice psy jako vědy o mentálních fenoménech, zavádí pojem intencionalita (každý psychický jev v sobě zahrnuje něco jako objekt) c) Fenomenologie: - Carl Stumpf učitel Koffky, Kohlera, Wertheimera; psy hudby, fenomenologie považována za druh introspekce spočívající v ptezkoumávání nezkreslené vnittní zkušenosti, odmítnutí Wundtova dělení psychické zkušenosti na elementy (čímž vzniká zkreslení) - Edmund Husserl snaha o vybudování filozofie na jasných základech, a tedy odmítání výkladu zkušenosti v širším historickém či psychologickém kontextu: pted filozofováním je tteba provést fenomenologickou redukci spočívající v uzávorkování okolního světa, eidetická redukce znamená odhlédnutí od toho, co je pro zkušenost nahodilé, a odhalení invariantních podstat (esencí); psy jako objektivní vědu považoval za nemožnou; fenomenologicko/psychologická redukce znamená, že by psycholog měl odhlédnout od vlastní intencionality a zaujmout postoj neinteresovaného diváka ; fenomenologický popis časového vědomí d) Filozofie života - Henri Bergson základním pojmem élan vital (životní rozmach, rozlet), vývoj života nevychází ze hmoty, ale smětuje proti ní k vyšším formám; rozum (inteligence) není schopen postihnout víc než moment (jako fotografie), k vnittní podstatě ptedmětu proniká intuice; úvahy o subjektivním prožívání času, ptedchůdce rozlišení epizodické a sémantické paměti - Hans Adolf Eduard Driesch studie o telepatii, jasnovidectví a telekinezi; v organismu působí účelná životní síla (entelechie), duše a tělo se scházejí v mozku; otevtená (rostliny) a uzavtená (živočichové) životní forma - František Mareš, Karel Černocký e) William McDougall - spolupráce s Galtonem a Spearmanem na rozvoji mentálních testů a eugeniky, jeden ze zakladatelů sociální psychologie, zájem o parapsychologické jevy - všechny životní procesy, duševní život a chování jsou účelné, protože vyjadtují základní snahu o zachování existence individua a druhu; instinkty mají komponentu kognitivní, emotivní a konativní (snahovou), popis 14 z nich - základní jednotkou charakteru je sentiment, formovaný vrozeným instinktem a životní zkušeností, komplexy jsou patologické sentimenty (láska, ptátelství, úcta, ) - vůle je charakter v akci - definice psy jako vědy o chování (považován za ptedchůdce behaviorismu), později tento směr kritizoval 17

18 - ovlivnil Tolmana (zakladatel účelného behaviorismu), avšak žádní následovníci nebo škola Gestalt psychologie ÚVOD K ODDÍLU C -na ptelomu 19. a 20. století se vyčlenilo mnoho směrů z filosofického a psychologického dění -gestaltismus, psychoanalýza, behaviorismus - u jeho zrodu stály výrazné osobnosti, jejichž teorie byly dále rozpracovávány -existenciální, kognitivní a humanistická psychologie - u zrodu stály spíše skupiny lidí, ktetí byli nespokojeni se stavem teoretické i akademické teorie -transpersonální psychologie - vznikla v 20. století, stojí mimo hlavní proud psychologie, ale ptinesla důležité poznatky ve studiu vědomí -ptedstavitelé těchto směrů spolu nespolupracovali, nedošlo k žádné integraci směrů -dodnes se čeká na nějaký "Koperníkovský obrat" v psychologii, na navrhnutí nového paradigmatu -psychologie je dynamická a neustále se mění a vyvíjí její ptedmět studia Gestaltismus = tvarová psychologie -gestalt=tvar, útvar, konfigurace -zakladatelé se kriticky stavěli k Wundtovi - snaha najít psychické elementy, z níž se skládají komplexní psychické jevy -základní myšlenkové paradigma podle berlínské školy: Celek je něco jiného než suma částí Gestalt je komplexní kvalita, která má fenomenální, genetický i funkční primát nad částmi Psychické děje vystupují jako celky - hlavně u vnímání, myšlení a učení Duševní dění je proces strukturování, tvotení celků Fenomenální(psychické) tvary odpovídají určitým geneticky daným strukturám(princip izomorfie) Prožívání je vestavěno do ptedem daných forem(struktur) Hlavní metodou v gestaltu je fenomenologie, introspektivní ptezkoumání jevů jako takových Vznik gestaltismu -ptedchůdce: Kant(percepce není kombinací senzorických elementů, ale jejich aktivním zpracováním do podoby koherentní zkušenosti) Christian von Ehrenfels - popsal transpozici -ptisuzuje objektům tvarovou kvalitu -myšlenkový ptedchůdce Edgar Rubin - členění percepčního pole na figuru a pozadí (Kratina upozornil na to, že pojem figura už použil Jan Evangelista Purkyně k popisu optických zážitků) -veliký rozvoj této celostní myšlenky v Německu a Rakousku v prvních dekádách 20. století -ptispěl k tomu rozvoj filosofie a ptírodních věd -filosofické hledisko gestaltismu: Husserlova fenomenologie -v ptírodních vědách se inspirovali objevem elektromagnetického pole a jeho zákonitostí, elmag. Pole tvotí strukturu, která určuje chování jednotlivých částic v tomto poli -dělení na dvě školy: berlínská x lipská Lipská celostní škola Felix Krueger - hlavní ptedstavitel -rozdělil mentální celky do dvou skupin: a)tvary - jsou uzavtené a učleněné b)neučleněné, nediferenciované celky -Lipská škola preferovala zkoumání nediferenciovaných celků - tadíme do nich: zážitky nižších smyslů, zážitky při tělesných pohybech, zážitky vysokého vzrušení, silné únavy atd., které mohou mít celostní kvalitu 18

19 -podle Kruegera tvary a neučleněné celky jsou vždy vklíněny mezi vyšší celky a nakonec v souhrnný celek zážitkového proudu, jehož celostní kvalitou je cit Ferdinand Kratina - na stáži u Kruegera, docent Psychologického ústavu MU(vedl ho Mihajlo Rostohar) -díla: "Studie z tvarové psychologie", "Úvod do celostní a tvarové psychologie" Berlínská škola -zabývala se studiem uzavtených tvarů v oblasti percepce, myšlení a učení -členové: M. Wertheimer, W.Kӧhler, K. Koffka, K. Lewin, K. Duncker -vzájemný vztah mysli a těla tešili z hlediska psychofyzického paralelismu(princip izomorfismu) -principem izomorfismu se zabýval Wertheimer a pak Koffka -izomorfie=shoda forem, která vede k ptedpokladu, že pohyby atomů a molekul v mozku nejsou fundamentálně odlišné od myšlenek a citů, ale jsou ve svých molárních aspektech totožné Max Wertheimer -narodil v Praze, studoval nejprve práva a pak filosofii -zaujal ho fenomén zdánlivého pohybu vyučoval na Berlínské univerzitě, kde se stal klíčovou postavou Psychologického institutu -spolupráce s Koffkou a Kӧhlerem vedoucí katedry na Frankfurtské univerzitě -za Hitlera emigroval do NY článek "Experimentelle Studien uber das Sehen von Bewegungen" - popisuje zde fí-fenomén článek "Untersuchungen zur Lehre von der Gestalt II" - popisuje tvarové zákony Princip proximity(blízkosti), Podobnosti Kontinuity(dobré ktivky), Pregnance(dobrého tvaru) -v závěru dodává, že vnímání postupuje ve směru "shora dolů" - od celku k částem(vjemy jsou částí celků) -dílo: "Produktivní myšlení" - aplikace gestaltu v tešení lidských problémů -2 typy myšlení - a)reproduktivní - lidé opakují myšlenkové postupy, které už dtíve využily b)produktivní myšlení - výsledkem hlubokého pochopení struktury daného problému -umožňuje ptenos nových poznatků na jiné problémové situace -podoba se vznikem dobrého tvaru -v jedné kapitole se věnuje myšlení A. Einsteina a jeho teorii relativity -shrnutí jeho poznatků o myšlení: Nahlížíme na mezery, problémové oblasti, poruchy, povrchnosti atd. a zacházíme s nimi strukturálně Hledáme vnittní strukturální vztahy - vyhovující/nevyhovující- mezi těmito poruchami a danou situací jako celkem i mezi jejími různými částmi Provádíme operace, jakými jsou strukturální seskupování (grouping) a segregace, centrování atd. Operace nahlížíme a provádíme v jejich strukturálním umístění, roli, dynamickém významu, včetně uskutečnění nezbytných změn Hledáme spíše strukturální než dílčí pravdy W.Kӧhler - narodil se v Estonsku -koncipoval novou teorii učení na základě experimentů s šimpanzi (spojení bambusových tyči k dosažení banánu) -vytešení problému je výsledkem určité kognitivní změny, tzv. vhledu, jehož podstatou je vnímání nových vztahů a souvislostí v dané problémové situaci -jedinec je schopný tešit situaci vhledem jen když ji má možnost vnímat její komplexní uspotádání 19

20 -pokusy s kutaty na Tenerife - ovětoval efekt transpozice -kutata měla zrní na dvou destičkách šedé barvy (světláxtmavá), určitou dobu mohli zobat jen z té tmavé, když si mohli vybrat, vybrali si světlou =>kutata reagovala spíše na relaci mezi jasem odstínů, než na podnět jako takový -jeho teorie učení se zásadně liší od té Thorndikové (pokus-omyl) K.Koffka -narodil se v Berlíně -účastnil se historických výzkumů zdánlivého pohybu ve Frankfurtu -ptednášel na univerzitě v USA "Die Grundlagen der psychischen Entwicklung, Eine Einfuhrung in die Kinderpsychologie" -v této knize aplikoval principy gestaltu na vývoj dětské psychiky -dle autora je instinktivní chování soustava reflexů, Gestalt, který smětuje k dosažení určitého cíle v "Psychological Bulletin" vyšel článek "Perception: an introduction to the Gestalt-theory" -Koffka zde upozorňuje na to, že se Gestalt nezabývá jen vnímáním "Principy Gestalt psychologie" - rozsáhlé dílo -primárním úkolem vědce je integrovat všechna fakta do jednotné teorie, která je srovnatelná s dobrým tvarem -velkou roli ptipisuje zákonu pregnance -věnuje se zde i paměti a zapamatovávání, pamětní schéma je dobrým ptíkladem Gestaltu K.Duncker -narodil se v Lipsku, studoval u Kӧhlera "Psychologie produktivního myšlení" -byl propuštěn s univerzity díky spolupráci s komunismem -emigroval do Anglie - zahájil výzkum bolesti spolu s F. Barlettem spáchal sebevraždu -ptispěl svými výzkumy zdánlivě indukovaného pohybu -největší ptínos v oblasti tešení problémů(aplikace Kӧhlerova učení vhledem) -pokusy s vysokoškolskými studenty - pojem: funkční fixace - určité nastavení, když ptedmět opakovaně užíváme k nějakému účelu, ptipisujeme mu určitou funkci, což nám brání použít ho v ptípadě potteby jiným způsobem -problém ozatování nádoru - správné tešení je ozatovat ze všech stran, když však ukázal nákres, na kterém smětuje jediná šipka do směru elipsy, studenti tento problém nevytešili(nastala u nich funkční fixace na nákres) -jeho problém ozatování nádoru dále rozpracovali M. Gicková, K. Holyoak K.Lewin -narodil se v Polsku -od 1921 vyučoval v berlínském Psychologickém institutu - seznámil se zde s tvarovými ptedstaviteli -emigroval do USA se stal teditelem výzkumného centra pro skupinovou dynamiku -"teorie pole" - ptedpoklad, že všechny duševní aktivity jedince probíhají v psychologickém poli(živ. Prostoru) -životní prostor=totalita všech faktů, které determinují chování (B) individua v určitém momentu -obklopen vnějším obalem(foreign hull of) nepodléhá psychologickým zákonům -životní prostor(l) zahrnuje osobu(p) v určitém prosttedí -B=f(P,E) - vztah mezi osobou, chováním a prosttedím -za ptíznivých podmínek mezi osobou a prosttedím je stav rovnováhy = ekvilibrium -pti porušení rovnováhy nastává tenze, která vede k lokomoci(změna životního prostoru s cílem obnovit rovnovážný stav) -životní prostor = silové pole, mezi jedincem a objekty v živ.prostoru vznikají síly psycholog. povahy=vektory -vektory můžou nést pozitivní(ptitahují jedince) či negativní(odpuzují) valenci -síly v prostoru se sečítají a odčítají jako vektory a ovlivňují tak chování jedince -bariéry = hranice bránící lokomoci 20