MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra sociální pedagogiky Situace anarchismu a krajních pravicových hnutí v České republice Bakalářská práce Brno 2013 Vedoucí práce: Mgr. Martina Hrdá Autor práce: MichalDombek

2 Bibliografický záznam DOMBEK,Michal. Situace anarchismu a krajních pravicových hnutí v České republice. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra sociální pedagogiky, s, 7 s. příl. Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martina Hrdá.

3 Anotace Bakalářská práce Situace anarchismu a krajních pravicových hnutí v České republice se snaží přiblížit současné trendy na krajně pravicové scéně a aktivity anarchistického hnutí. V teoretické části se snažím o stručný výčet subjektů, které patří k významnějším aktérům na tomto poli působnosti a v následující, empirické části se zaměřuji na fakta, jakým způsobem se problematika promítá do utváření názorů a postojů nezanedbatelné části mladých lidí. Annotation Thebachelor thesis Situationofanarchism and extremeright-wingmovement in the Czech Republicattempts to introducethecurrenttrends in the far-right part ofpolicitalscene and activitiesoftheanarchistmovement. In thetheoretical part I attend to make a brief list ofentitiesthatbelong to the major actors in thisfieldofactivity and in thefollowingempirical part I focuse on thefacthow these issues are reflected in theformationofopinions and attitudesof a significant part ofyoungpeople.

4 Klíčová slova Československá anarchistická federace, squatting, Dělnická strana, hooligans, extremismus, subkultura Keywords CzechoslovakAnarchistFederation, squatting, Workers' Party, hooligans, extremism, subculture

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci napsal samostatně a použil pouze prameny uvedené v seznamu literatury. V Hodoníně dne MichalDombek William Blak: Do chrámu moudrosti vede cesta krajnosti

6 Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval své vedoucí bakalářské práce, paní Mgr. Martině Hrdé, za její příkladné vedení, za pohotovou komunikaci, podnětné připomínky a velkou trpělivost při korekcích této práce. Dále chci poděkovat respondentům za jejich čas a upřímnost při vyplňování dotazníků. V neposlední řadě také své rodině a přítelkyni za morální podporu při psaní.

7 OBSAH ÚVOD... 9 I. TEORETICKÁ ČÁST VYMEZENÍ POJMŮ Radikalismus a populismus Nacionalismus a rasismus Fašismus a neofašismus Nacismus a neonacismus Extremismus Pravicový extremismus Levicový extremismus Anarchismus Anarchoindividualismus Anarchokolektivismus Anarchosyndikalismus Marxismus Komunismus ANARCHISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Československá anarchistická federace Antifašistická akce Federace sociálních anarchistů Anarchistický černý kříž Sqautting Černobílý (Národní bolševická strana Československa) KRAJNÍ PRAVICE V ČESKÉ REPUBLICE Národní strana Národní sjednocení Dělnická strana Dělnická strana sociální spravedlnosti Autonomní nacionalisté Národní odpor Hooligans Johny Kentus Gang

8 II. EMPIRICKÁ ČÁST EMPIRICKÉ ŠETŘENÍ Výzkumný cíl Výzkumná otázka Předem stanovené hypotézy empirického výzkumu Metoda sběru dat Empirický výzkum ve městě Hodonín Cíl a hypotéza šetření, metodika průzkumu Soubor a jeho charakteristika Výsledky a interpretace šetření Empirický výzkum prostřednictvím internetového dotazování Soubor a jeho charakteristika Výsledky a interpretace šetření Vlastní a získané zkušenosti z pozice příslušníka Policie ČR ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ PŘÍLOHA

9 ÚVOD Ve své práci se věnuji anarchismu a krajně pravicovým hnutím v České republice v současnosti a v době nedávno minulé. Téma jsem zvolil, neboť se domnívám, že se mezi těmito krajními radikálními ideologickými pohledy mládež ocitá nejčastěji, a tudíž mají nemalý vliv na spoluformování jejich názorů nebo upevňování životních postojů. Do roku 2011 jsem byl ve služebním poměru u Policie ČR. Působil jsem jako řadový příslušník pořádkové policie a zúčastnil jsem se policejních opatření při demonstracích nebo fotbalových a hokejových utkáních. Tyto poznatky jsem částečně včlenil do praktické části této práce.mezi mými známými se vyskutují osoby, které svými postoji inklinují k jednomu či druhému krajně politickému spektru. V mládí jsem byl aktivistou ekologického hnutí, zapojeným v protestních akcích proti nadnárodním společnostem. Ve své práci, která má teoreticko empirický charakter, se tak snažím o podání nezaujatého pohledu na problematiku krajně politických a radikálních hnutí. Ve své práci se tedy snažím o teoretický týčet subjektů, které na poli krajně politického radikalismu působí, a doplňuji ji kvantitativním výzkumným šetřením prostřednictvím polouzavřeného dotazníku. V něm se snažím o zodpovězení otázek, nakolik početnou část mladých lidí tyto subjekty ovlivňují, a na který nejvíce reflektují. Nastolená otázka také poodhaluje skutečnost, do jaké míry jsou jednotlivé myšlenkové proudy perspektivní a jaký mohou mít společenský dosah. Na počátku práce objasňuji pojmy, kterých se dále v textu dotýkám, především jejich hlavní znaky. V krajně levicovém spektru se omezuji zejména na anarchismus, neboť na něm spatřuji zajímavou jeho relativní osamocenost na krajně levicové scéně, cestu vlastního vývoje a relativní atraktivnost pro dospívající generaci. Ve vlastním výčtu jednotlivých krajně radikálních uskupení se neomezuji pouze na oficiální politickou scénu, ale zabývám se i hnutími subkulturními, někdy ze společenského hlediska sice marginálními, avšak vypovídajícím mnohé o sklonech a potenciálu jejich členů. 9

10 Orientuji se převážně na scénu domácí. Pokud je to účelné, snažím se přiblížit i situaci mezinárodní, neboť naše republika není z geopolitického hlediska osamoceným ostrovem v moři, ale stojí na pomezí odlišných, protichůdných světových ideologií a společenských a kulturních vlivů. Pro dokreslení situace ojediněle zmiňuji také historické souvislosti, na kterých si nemalá část organizací zakládá a z nichž vychází. Nejproblematičtější je snaha charakterizovat současnou či nedávnou minulost. Přesto je podstatná část textu věnována právě tomuto vývoji. Informace v teoretické části práce jsou z větší části čerpány z internetových zdrojů, a to z webů jednotlivých uskupení, z jejich oficiálních prohlášení, politických programů, diskusních fór a z komentářů v nich obsažených. Výčet nejvýraznějších aktivit stran a hnutí se opírá o informace prezentované předními zpravodajskými médií, které jsou všeobecně považovány za objektivní. Jelikož je celé téma značně obsáhlé, snažil jsem se vybrat jen ty skutečnosti, které jsou pro vývoj na radikální scéně u nás relevantní a jejichž potenciál je přinejmenším natolik silný, že by mohly aspirovat na významného činitele, jež je schopen zažehnout plamen, který by v krajním důsledku mohl vést k celé řadě společenských změn. Cílem práce je v neposlední řadě objektivní přiblížení problematiky každému čtenáři. Měla by být poučná pro laika a nabízet elementární znalosti neodborné veřejnosti. 10

11 I. TEORETICKÁ ČÁST Teoretická část je vedle vymezení základních pojmů věnována významnějším politických či subkulturním subjektům, které ať už na české krajně pravicové nebo anarchistické scéně působí. Vedle jejich základních charakteristik se dotýkám také aktivit, kterým se věnují a jejichž prostřednictvím se snaží oslovovat veřejnost. Ojediněle také zmiňují historické souvislosti, na kterých si jejich významná část zakládá. 11

12 1. VYMEZENÍ POJMŮ 1.1 Radikalismus a populismus Radikalismus Radikalismus je obvykle chápán jako souhrn politických názorů, jejichž aplikace na společnost by vedla k rozsáhlým změnám, avšak nikoliv k likvidaci demokracie jako takové. 1 Populismus Populismus není politická ideologie, ale představuje styl politické propagandy, která se obrací na obyčejného člověka, slibuje ho ochraňovat před, skorumpovanými politickými elitami, a státní byrokratickou mašinerií na jedné straně a na druhé straně mu nabízí jednoduchá řešení stávajících společenských problémů. Populismus se zaměřuje na lidské emoce, zejména strach (z imigrantů, narkomanů, homosexuálů, komunistů/fašistů, islámu atd.) a z něj vyplývající touhu po pořádku a spravedlnosti, které slibuje dosáhnout razantně a silou Nacionalismus a rasismus Nacionalismus Moderní nacionalismus vychází z představy, že lidstvo je přirozeně rozděleno do jednotlivých národů, které mají svou vlastní specifickou povahu, a že přirozené uspořádání společnosti proto vychází z jednotlivých národů, jež jsou definovány na základě národních jazyků, národní kultuty a národního území. Z této představy tak logicky vyrůstá přesvědčení, že ústředním bodem politické organizace má být národ, respektive národní stát. 3 1 Charvát,Jan. Současnýpolitickýextremismus a radikalismus, 2007, str Tamtéž, str Charvát, Jan. Současnýpolitickýextremismus a radikalismus, 2007, str

13 Rasismus Rasismus je souhrnné označení pro takové jednání, které překračuje pouhé vnímání rasových odlišností a přetváří se v nepřátelské aktivity vůči příslušníkům jiné rasy. Takové aktivity se projevují diskriminací, agresivním chováním (verbálním nebo fyzickým), či násilím. Rasová diskriminace se fakticky vyskytuje až tehdy, když dochází k nějakému jednání, činům, poškozujícím příslušníky jiných etnických či rasových skupin Fašismus a neofašismus Fašismus P. Ignazi podává definici fašismu výčtem pojmů jako je: Víra v autoritu státu nad jednotlivcem, důraz na přirozenou kontinuitu odtud nacionalismus, egocentrismus a rasismus, nedůvěra k individuální reprezentaci a parlamentní jednání, omezování osobních a kolektivních svobod, adorace státní moci, kolektivní identifikace ve velkém národním osudu proti třídnímu, etnickému nebo náboženskému rozdělování, přijetí hierarchických kritérií pro organizaci společnosti. 5 Dle J. Charváta: fašismus vychází z kombinace myšlenek syndikalismu, totalitního státu a šovinismu. Odmítá liberální demokracii s její definicí státu, coby instituce určené k ochraně individuálních práv a vnímá stát jako přirozené lidské společenství. Politický fašismus představuje syntézu expanzivního nacionalismu a antimarxistického socialismu. V jeho jádru nalezneme odmítnutí materialismu, který je pro fašisty představován liberalismem, marxismem a demokracií. 6 4 Průcha Jan. Multikulturní výchova, Příručka (nejen) pro učitele. 2006, str Ignazi,P. (1992). The silent counter-revolution.hyotheses on the Emergance of extréme right-wing parties in Europe, European Journal of political Research 22: Charvát, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus, 2007, str

14 Neofašismus Neofašismus navazuje na původní fašismus, respektive na ty jeho prvky, které jsou v současné době akceptovatelné. Hlavním krédem neofašistů je silný, zdravý a nezávislý národ. Proto neofašisté vystupují jak proti nadnárodním organizacím (politického i ekonomického charakteru), tak proti imigraci, zejména z rozvojových zemí. Jejich rétorika má proto výrazně xenofóbnía rasistický charakter, ale například antisemitismus, ač přítomný, nemusí být výrazněji akcentován Nacismus a neonacismus Nacismus Jasně definovat nacistickou ideologii je složitější než v případě fašismu. Lze říci, že nacismus sestává z antikomunismu, antiliberalismu a antidemokratismu, dále z nacionalismu, rasismu a antisemitismu, agresivní zahraniční politiky, vůdcovského principu, víry v pokrok prostřednictvím agrese a z přesvědčení o nutnosti a blahodárnosti rasového konfliktu v mezinárodním měřítku, jehož vyústěním bude zničení podřadných ras a vytvoření nového,nadčlověka. 8 Neonacimus Neonacistická ideologie politicky představuje fůzipanárijského rasismu a antisemitismu s militantním antikomunismem a vůdcovským principem nahrazujícím demokracii. Ideologicky navazuje na rasovou koncepci Hitlerova Německa a odlišují se tak, i když spíš jen minimálně od neofašistů, navazující na lokální hlasatele národní nesnášenlivosti. 9 7 Tamtéž, str Charvát, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus, 2007, str Tamtéž, str

15 1.5 Extremismus Ministerstvo vnitra České republiky na svých webových stránkách definije extremismus takto: Pojmem extremismusjsou označovány vyhraněné ideologické postoje, které vybočují z ústavních, zákonných norem, vyznačují se prvky netolerance a útočí proti základním demokratickým ústavním principům, jak jsou definovány v českém ústavním pořádku. Extremistické postoje jsou způsobilé přejít v aktivity, které působí, ať již přímo nebo v dlouhodobém důsledku destruktivně na stávající demokratický politicko - ekonomický systém, tj. snaží se nahradit demokratický systém systémem nedemokratickým (totalitním nebo autoritářským režimem, diktaturou, anarchií). Tímto typem aktivit se zabývá Bezpečnostní informační služba na základě zákona č. 153/1994 Sb., dle 5 písm. a) Pravicový extremismus V pravé části extremistického spektra zaujímají výrazný prostor nacionalisté, jejichž společným rysem je upřednostňování národnostního principu před občanským. Odmítají rovné uplatňování lidských a občanských práv a v jejich programech se objevují otevřené nebo skryté prvky rasismu, xenofobie a antisemitismu. Poznávacím znakem nejextrémnějších hnutí na samém konci pravého spektra jsou hesla o,etnické čistotě nebo,rasové válce. Své místo zde mají kulty,národa,,krve a,země, které kladou důraz na rasu a národ ve spojení s jejich historickým teritoriem. Vyznavači zmíněných hesel a kultů se často zcela nepokrytě hlásí k dědictví německého nacismu a italského fašismu, tedy k militantněnacionalistickým a rasistickým hnutím, která si dala za cíl svržení stávajících politických režimů a převzetí státního aparátu. Společným jmenovatelem militantně nacionalistických skupin je přesvědčení, o nadřazenosti určité skupiny lidí, víra v potřebu silného vůdce a vnímání násilí jako očistné síly. Za svůj cíl považují silný stat, s rasově čistou společností, silným vůdcem a pevným řádem, jehož narušení je třeba tvrdě trestat. Opodstatněnost své existence vidí v předurčeném poslání:,jsme zde, abychom byli připraveni, až přijde den a lidstvo prohlédne Extremismus. [on-line] 2012 [cit. 26. listopadu 2012] Dostupný z WWW: < 11 Extremismus. [on-line] 2012 [cit. 26. listopadu 2012] Dostupný z WWW: < 15

16 1.5.2 Levicový extremismus V diametrálním rozporu s demokratickými principy jsou, stejně jako u pravicových extremistů, také programy, postoje a aktivity vycházející z levé části extremistického spektra. Významné místo zde zaujímají vyznavači marx-leninské revoluční ideologie, vyzývající k diktatuře proletariátu, tedy k organizovanému, systematicky uplatňovanému násilí, jehož cílem a smyslem je likvidace aktivních odpůrců i veškeré možné názorové opozice. Součástí levicového extremismu je i tzv. anarchoautonomní hnutí, které spojuje anarchisty s příznivci tzv. autonomního neideologického proudu, odmítajícího respektovat jakýkoliv společenský řád a jeho struktury. Cílem anarchoautonomů je odstranit stát a vytvořit prostor zcela zbavený všech autorit. Takový systém by ovšem ve svém důsledku nebyl schopen zajistit lidská práva a svobody Anarchismus Základem přesvědčení anarchistů je myšlenka: že člověk je ze své podstaty spíše dobrý než špatný a zároveň spíš rozumný a nikoliv nerozumný. Dokáže se tedy ze své podstaty řídít sám a nepotřebuje k tomu žádnou zvláštní instituci, jako je stát s jeho donucovacím aparátem. Klíčová představa, na které anarchismus stojí, se odvíjí od přesvědčení, že společnost by měla být spravována bez donucovací autority státu, resp. bez jakékoliv donucovací autority. Anarchisté odmítají představy, že stát má nezastupitelnou funkci ve společenské organizaci a že vládne se souhlasem občanů, obvykle vyjadřováným ve volbách, který jeho vládnutí legitimizuje. Podle anarchistů si stát uzurpuje pravomoci, které vykonává především pro svůj vlastní prospěch, a volby pokládají za podvod, neboť podle nich neumožňují reálnou změnu ale pouze změnu v rámci státního dozoru. Problém ve společnosti tak pro anarchisty představují mocenské vazby, institucionalizované státem. Anarchisté se nebrání organizaci společnosti. Organizace však musí vycházet od lidí samých, z jejich svobodného rozhodnutí. 12 Extremismus. [on-line] 2012 [cit. 26. listoadu 2012] Dostupný z WWW < 16

17 Podle anarchismu si mohou lidé spravovat své vlastní záležitosti na základě dobrovolné dohody, bez donucení a bez nátlaku Anarchoindividualismus Teoretickým základem individualistického anarchismu je liberální představa suverénního jedince, která je ovšem dovedena do extremu. Zatím co klasičtí liberálové uznávají díky existenci sobeckých jedinců ve společnosti omezovací moc státu, anarchistiští individualisté jsou přesvědčeni, že není potřeba žádného státního dozoru, že jedinci jsou racionálně uvažujícími mravními jedinci, schopni vycházet bez konfliktů a v harmonii. Anarchisté chápou jakoukoliv formu byť minimálního státu jako útok na lidskou svobodu. K významným teoretikům tohoto směru patří Max Stirner, JosiahWarren, Benjamin Tucker, LysanderSpooner nebo Henry David Thoreau. Jak uvádí Thoreau, zákony ještě nikdy neučinily lidi spravedlivějšími a jediný závazek, který máme právo na sebe vzít, je dělat vždy to, co pokládáme za správné. V řadách teeanegerů je anarchismus právě synonymem individualismu, soběstačnosti a nedůvěry ve státní moc Anarchokolektivismus Anarchokolektivismus je směr anarchismu, hlásající nahrazení soukromého vlastnictví výrobních prostředků, vlastnictvím kolektivním. Podle anarchokomunistů (anarchokolektivistů) představuje základ života pospolitost, kde lidé spolupracují a s její pomocí vyprodukované statky jsou jejím společným majetkem. Odpadá tak soukromé vlastnictví výrobních prostředků. Připouští se zde jen vlastnictví věcí, které si vynucují naše potřeby. Kdo nebude chtít pracovata spolupracovat s ostatními, ten nebude mít právo využívat plody společné práce. Ten, kdo bude pracovat, bude mít právo využít společný majetek podle svých potřeb. Za nejvýraznější osobnost anarchokolektivismu je považován Michail Alexandrovič Bakunin, který kromě společného vlastnictví výrobních prostředků požadoval také zabavení veškerého majetku církve a státu ve prospěch federativního svazu dělnických sdružení. 13 Charvát, Jan. Současnýpolitickýextremismus a radikalismus, 2007, str Heywood, Andrew. Politické ideologie, 2005, str

18 Výroba by se podle něj měla řídit především tak, aby byla sladěna poptávka s nabídkou. Státy mají produkovat to, co dokáží vyrobit nejefektivněji, pro všeobecné blaho Anarchosyndikalismus Anarchosyndikalismus vzniká v druhé polovině 19. století, kdy hlavní oporu hledá v odborovém hnutí, v syndikátech (z Francouzského slova syndicat ), neboli odborových svazech. Rozšiřuje se především ve Franci, v Itálii, ve Španělsku, v Latinské Americe nebo Spojených státech. Dle anarchosyndikalistů tvoří dělnící a rolnící pracující třídu, která je utiskována třidou vykořisťovatelů, tedy obchodníky, statkáři, majiteli výrobních prostředků, politiky, soudcia policií. Aby se mohli snadněji bránit požadavkům vykořisťovatelů, sdružují se do syndikátů, odborů organizovaných podle výrobních odvětví, řemesel nebo profesí. Anarchosyndikalisté se nespoléhají na konvenční politiku, kterou považují za zmanipulovanou. Prostředky boje vidí především v přímé akci, tedy bojkotech, sabotážích ve stávkách nebo ve velké generální stávce. Syndikáty zároveň znázorňují model společnosti, fungující na principech decentralizace, nehierarchičnosti a široké demokracie Marxismus Marxismus je filosofický a ekonomický system, vycházející z děl Marxe a Engelse a hlásící se k jejich myšlenkovému dědictví. Vznikl ve čtyřicátých letech 19. Století, jako filosofie praxe. Marxismus je ucelenou teorií přeměny reálných poměrů ve společnosti, především změnou vlastnických vztahů pomocí revolučně vedeného třídního boje. Cílem je dovést proletariát k revoluci, nastolující beztřídní společnost, osvobozující člověka od společenského útlaku a rozvíjející jeho schopnosti a síly. Člověka chápe jako souhrn společenských vztahů, jejichž základem jsou vztahy vznikající při materiální výrobě a dělbě práce Heywood,Andrew. Politickéideologie, 2005, str Heywood, Andrew. Politické ideologie, 2005, str Tamtéž, str

19 1.8 Komunismus Komunismus v nejprostším slova smyslu znamená pospolitě organizovanou sociální existenci, založenou na společném vlastnictví. Jako teoretický ideál se nejčastěji spojuje s díly Karla Marxe, pro kterého komunismus znamenal beztřídní společnost, ve které existuje společné vlastnictví, produkce je orientována na potřeby lidí a stát,odumřel, a tak uvolnil místo spontální harmonii a seberealizaci. 18 Monopol politické moci má komunistická strana, která vládne tak, že ovládá státní mechanismus, čímž vytváří vzájemně propojený aparát státostrany. Zaujímá řídící roli ve společnosti, ve které ovládá všechny instituce včetně ekonomických, vzdělávacích, výchovných, kulturních i těch, které jsou spjaty s trávení volného času. Ekonomický život je založen na státní kolektivizacia organizován prostřednictvím systému centrálního plánování. 19 Komunismus je svými odpůrci srovnáván s nacismem. Oba existující systémy byly založeny na útlaku a nesvobodě. Výsledkem jejich vlády bylo vyvraždění desítek milionů lidí, válečné nepokoje a ekonomický úpadek. 18 Heywood, Andrew. Politologie, 2004, str Tamtéž. 19

20 2 ANARCHISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Jak již bylo citováno v úvodu této práce, krajní levice představuje vedle marxisticko leninské revoluční ideologie, vyzývající k diktatuře proletariátu, také anarchistické křídlo, které odmítá respektovat jakýkoliv společenský řád a jeho struktury. Z důvodů této odlišné politické koncepce, odmítají anarchisté spolupracovat a mnohdy i komunikovat s jinými krajně levicovými subjekty. Důsledkem tohoto přístupu je situace, při níž dochází ke striktně oddělenému vývoji u obou částí krajně levicového spektra (komunistického a anarchistického), které se navzájem nijak neovlivňují. 20 Anarchistické hnutí zažívá v posledních letech pozvolný útlum. Poté, co se odehrály bouřlivé pouliční nepokoje, související s antiglobalizačními demonstracemi, přesouvajícími se do míst konání významných politicko-ekonomických summitů, započala vláda ČR v rámci boje proti extremismu podnikat kroky k omezení anarchistických aktivit. Antiautoritářská centra (squatty) začaly postupně ztrácet na svém politickém významu, až po násilném vyklizení posledního z nich, odehrávajícího se s přispěním místní samosprávy i vládních institucí, ve své dosavadní podobě zanikly. Vzestup nacionálních nálad ve společnosti za první desetiletí nového tisíciletí poněkud zatlačily myšlenky anarchismu do pozadí. Ty si dnes získávají především mládež prostřednictvím protestů proti ekonomické globalizaci, odmítáním zavedení školného na vysokých školách nebo antifašistického aktivismu, reagujícího na autoritářské a fašizující tendence ve společnosti. Následující text má za účel ve stručnosti popsat anarchistické hnutí v České republice, jehož myšlenky jsou diametrálně odlišné od postojů krajní pravice, a které, jak lze předpokládat, bude v budoucnu na její případné posilování adekvátně reagovat. 20 Charvát, Jan. Současný politický extremismus a radikalismus, 2007, str

21 2.1 Československá anarchistická federace Anarchismus v České republice prošel za poslední dvě desetiletí rychlým vývojem, jehož výsledkem je vznik vyhraněných frakcí a odnoží. Antiautoritářské myšlenky ve společnosti vedly před rokem 1989 k ustanovení Nezávislého mírového sdružení, 21 z jehož základů vycházelo Československé anarchistické sdružení, 22 které se zformovalo v srpnu Český anarchismus lze rozčlenit do dvou proudů. Kulturně-sociální proud je podstatně širší a navazuje na tradici široce pojatého a vyvíjejícího se autonomního hnutí v západní Evropě a v USA první poloviny 90. let minulého století. Na české anarchistické hnutí mělo značný vliv. Politický anarchismus pak navazuje na původní anarchismus jako emancipační projekt společenské rekonstrukce a orientuje se na dělnické hnutí. 23 Snahy o zastřešení a koordinaci širokého spektra anarchistických aktivit jednotlivců a skupin, vedly k založení České anarchistické federace (ČAF) v srpnu roku 1995, které bylo iniciováno okruhem redaktorů a přispěvatelů významných anarchistických periodik Autonomie, 24 a Svobodná mysl. 25 Na IV. sjezdu ČAF, konaném v dubnu 1997, bylo rozhodnuto o připojení slovenských autonomních anarchistických skupin, a tak vznikla Československá anarchistická federace (ČSAF). ČSAF je antiautoritářská organizace, zastřešující anarchistické skupiny v České republice a na Slovensku. Sdružuje jednotlivce a místní autonomní skupiny, prezentuje anarchistické myšlenky ve společnosti, snaží se o budování organizovaného anarchistického hnutí v Čechách a na Slovensku, a také vyvíjí antifašistickou, antiglobalizační a antikapitalistickou činnost. 21 Členové sdružení se vyjadřovali k mezinárodním otázkám, požadovali právo na svobodu slova, právo na náhradní vojenskou službu a kromě dialogu se státní mocí pořádali protirežimní demonstrace. 22 Zahrnovalo celou řadu spolků a uskupení, které z principu odmítaly jakýkoliv systém, který má utlačující a násilnou podobu. V jeho rámci se formovali málo početné skupiny se specifickým zaměřením. 23 Bastl, Martin. Anarchismus v České republice. [on-line]. c2000 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 24 Na anarchismus a alternativní způsob života orientovaný časopis, který vycházel s přestávkami od počátku 90. let. 25 Politicky profilovaný anarchistický časopis, jenž byl založen v roce

22 ČSAF je členskou sekcí Internacionály anarchistických federací, 26 která byla založena před 140 lety ve Švýcarsku a navazuje na tradici České anarchistické federace z let Ve svém manifestu 28 požaduje výrobní samosprávu, maximální svobodu jednotlivce, sociálně spravedlivý život dle principu solidarity a rovnosti, přísné dodržování principu trvale udržitelného, ekologicky šetrného a racionálního způsobu života nebo omezení průmyslové výroby na ekologicky únosnou míru. ČSAF funguje na principu dobrovolnosti. Rozhodování i činnost vychází výhradně zezdola od členské základny. Neexistuje žádný centrální orgán. Každý region ČSAF si sám koordinuje svou činnost. Směřování ČSAF nebo rotace funkcí případné celoorganizační změny jsou projednávány vždy na sjezdech členské základny, které se konají zpravidla dvakrát do roka. 29 ČSAF svými aktivitami upozorňuje na důležité celospolečenské problémy. Jeden z prvních projektů byla myšlenka libertinského domu, tedy prostoru, který by si anarchisté sami vybudovali a spravovali. Projekt nebyl vzhledem ke slabé finanční podpoře úspěšný. S mizivým úspěchem skončil i zahraniční projekt Pueblo 2000, v jehož rámci šlo o vytvoření svobodného autonomního prostoru. Poměrně velkým úspěchem byla naopak železniční kampaň na podporu veřejné ekologické dopravy, proti rušení regionálních tratí a propouštění na železnici, která probíhalav letech formou petičních jízd. Další demonstrativní černé jízdy zase upozorňovaly na zdražování kupónů městské hromadné dopravy v Praze, jehož důsledkem by byly negativní sociální a ekologické dopady na obyvatele a životní prostředí. Při těchto protestních jízdách bylo rozdáno přes dva tisíce letáků, prostřednictvím nichž bylo požadováno zastavení asociálního zdražování jízdného, zrušení privilegia 26 Internacionálaanarchistickýchfederacífungujenaprincipechfederalismu a vzájemnépomoci. Prosazujepřímouakci, usilujeo.zrušenívšechforem authority a jejívizí je svobodnáspolečnostbeztříd a státůnebohranicfungujícínaprincipechanarchistickéhofederalismu. 27 ČSAF byla volným solidaristickým sdružením pracovníků vyznávající myšlenky anarchismu, jež vydávala vlastní časopisy, pořádala přednášky a vedle všeobecné anarchistické propagandy podporovala i antimilitaristické a protiklerikální hnutí. 28 Manifest Československé anarchistické federace. [on-line]. c2000 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < > 29 Existence č. 8 březen [on-line]. c2010 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 22

23 bezplatné přepravy v MHD pro ustavní činitele a bezplatnou možnost jízd pro důchodce, vojáky a osoby, konající náhradní vojenskou službu. 30 Významnou akcí, na jejíž organizování se ČSAF podílela spolu s Iniciativou proti ekonomické globalizaci, 31 byly protesty proti zasedání Mezinárodního měnového fondu 32 (MMF) a Světové banky 33 (SB) v září 2000 v Praze. Výroční 55. zasedání Rad guvernérů MMF a SB se uskutečnilo vůbec poprvé v postkomunistické zemi a jeho hlavními tématy byly ekonomické perspektivy, reforma MMF a SB a pomoc chudým zemím. Spolu se všemi hlavními představiteli těchto institucí se do Prahy sjelo také 15 tisíc oficiálních hostů. Provozní náklady tohoto summitu se vyšplhaly téměř na jednu miliardu korun. Protestní akce proti postupující ekonomické globalizaci, za kterou stojí MMF a jeho pobočky, proběhly především 26. září, kdy se dle odhadů organizátorů sešlo až 11 tisíc demonstrantů. Toho dne, poblíž Pražského kongresového centra, které bylo dějištěm summitu, vypukly otevřené, prudké střety s policií, kdy si přibližně stovka anarchistů, především z Itálie, Řecka, Španělska a Německa snažila za použití dlažebních kostek, zápalných lahví a tyčí vynutit přístup k místu konání summitu. Proti demonstrantům nasadila policie vodní děla, slzný plyn a obušky. V některých místech, nedaleko Nuselského údolí, demonstranti dokonce vybudovali a následněi zapálili několik barikád. Stovky demonstrantů se také ocitly v centru Prahy a poničily výlohy a zařízení, patřící nadnárodním společnostem. Za dobu několikadenních nepokojů bylo v nemocnicích ošetřeno přibližně sto lidí, z nichž celou polovinu tvořili policisté. Policii tak masivní narušení bezpečnosti pořádku značně zaskočilo, neboť od doby sametové revoluce se policejní výcviková střediska prakticky nevěnovala taktice hromadného nasazení vůči demonstrujícímu davu. 30 Existence č. 8 březen [on-line]. c2010 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 31 Občanská platforma vystupující proti ekonomické globalizaci a proti snahám úřadů omezit práva obačanů na shromažďování. Bojuje proti porušování lidských práv a odmítá jakékoliv formy násilí. 32 Mezinárodní org. přidružená k OSN, jež si klade za cíl usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. 33 Org. OSN zajišťujícífin. a tech. pomoc rozvojovým zemím. Cílem je snížení chudoby a zlepšení životních podmínek ve světě. 23

24 V souvislosti s demonstracemi bylo zadrženo na 900 lidí, z nichž někteří stanuli před soudem. 34 ČSAF tak díky poskytnutí zázemí zahraničnícm demonstrantům, kteří při nepokojích napáchali největší škody, neunikla v následujících letech pozornosti reperesivních orgánů. Další protestní akce pořádala ČSAF proti pražskému zasedání NATO, proti vstupu ČR do EU a její účasti v ozbrojených konfliktech v Afghánistánu a v Iráku. Nelze opomenout ani bezpočet antifašistických demonstrací, tradičních prvomájových shromáždění, demonstrací na podporu squattů nebo pořádání a street parties. Global Street Party (GSP) byla vůbec první akcí svého druhu v České republice. ČSAF ji pořádala dne 16. května 1998 na Náměstí míru v Praze v rámci celosvětového protestu proti ekonomické globalizaci, který vyhlásilo mezinárodní sdružení lidových hnutí People sglobalaction 35 (PGA). Kromě Prahy se podobné akce konaly ještě v 35 městech světa. Při pražské GPS se dalo již od počátku tušit, že účastníků se sejde daleko více než při jiných příležitostech. Po přibližně tříhodinové hudební produkci se dav, čítající dle odhadů 3000 osob, vydal za skandování hesel ulice jsou naše na pochod. Trasa probíhala pražskou magistrálou a již v místech pražského hlavního vlakového nádraží znehodnotili jednotlivci na čele průvodu politický bilboard Miroslava Sládka. Nedaleko odtud se pokusilo asi třicet policistů zabránit manifestujícím v dalším pochodu. Pro mnohonásobnou početní převahu demonstrujících však byli staženi a dav tak mohl pokračovat dál až k hotelu Hilton, kde odstranil na stožáru vlající vlajku USA. Průvod pokračoval dále Revoluční třídou podél Vltavy, kde byl po příchodu na Mariánské náměstí oficiálně rozpuštěn. Od násilností, které poté propukly v blízkosti Václavského a Staroměstského náměstí, se ČSAF veřejně distancovala. Útokem byly vzaty tradiční symboly glogalizace ekonomického trhu provozovny McDonalds, KFC a několik dalších obchodů. V souvislosti s výtržnostmi policisté zadrželi celkem 64 osob, z nichž 28 bylo odviněno a 9 stíháno vazebně. 36 Policejní zásah nezůstal bez pozornosti médií. Vlna kritiky padla na zasahující policisty, jenž měli 34 Nepokoje proti zasedání Mezinárodního měnového fondu. [on-line]. c2000 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 35 Platforma různých hnutí, skupin a proudů koordinující kampaně a přímé akce vůči kapitalismu a prosazující sociální a enviromentální spravedlnost. 36 Global street party z mého pohledu. [on-line]. [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 24

25 zranit několik nezúčastněných osob a vystavovat zadržené hrubému zacházení. Tehdejší ministr vnitra, Cyril Svoboda, se postavil za postup policie. 37 Pořádání GSP v Praze znamenalo pro anarchistické hnutí v České republice oživení a obohacení pořádaných akcí o prvky hudby, tance a uměleckých vystoupení. Zároveň dokázalo, že do ulic je schopno vyjít řádově více lidí, než doposud bylo zvykem. GSP byla novým impulsema způsobem pořádání veřejných akcí, kdy následovaly další street parties nejen v Praze,ale i v Bratislavě, Brně, Plzni, ve Vysokém Mýtě a jinde. ČSAF v současnosti šíří své myšlenky prostřednictvím několika periodik a vlastních webových stránek. 38 První významnou tiskovinou československé anarchistické scény byl časopis A-kontra. A-kontra byl založen v roce 1991 lidmi, přispívajícími již dříve do časopisu Kontra a předtím ještě do fanzinu Vokno. K A-kontře přešli redaktoři těchto periodik v důsledku názorového nesouladu s vedoucími, prosazujícími autoritativní styl vedení. Časopisu v jeho počátcích, kromě kvalitního redaktorského zázemí velmi napomohli vybudované mezinárodní kontakty, díky nímž byla například německými anarchisty poskytnuta nové redakci nezbytná tiskárna i s příslušenstvím. Časopis se zpočátku profiloval jako punkový fanzin, informující o uskutečněných a připravovaných koncertech a poskytující rozhovory se členy punkových hudebních kapel. Později se stalo hlavním úsilím redaktorů posunout subkulturní fanzin k časopisu oslovující širší okruh lidí. Cílem časopisu se tak stala obnova a upevnění anarchistického hnutí prostřednictvím publikace alternativních informací, jenžmají vést čtenáře k angažovanosti ve prospěch sebeorganizace společnosti. A-kontra vychází s vyjímkou let , kdy neměla redakce prostory, až dodnes. Původně dvoutisícový náklad se vyšplhal v jedno období na pět tisíc výtisků. V prvních letech byl časopis rozšiřován především na koncertechaindivuduálně pomocí známých. Později se dostal také prostřednictvím profesionální distribuce na pulty novinových stánků. Po rozdělení Československa v roce 1993 a následné diferenciaci anarchistického hnutí, poklesl náklad zpět na 2000 kusů a odbyt byl uskutečňován především prostřednictvím předplatného. A- Kontra se nejdříve objevovala téměř pravidelně jako čtrnáctideník. Periodicita se 37 Global Street Party Ohlédnutí po 10 letech. [on-line]. c2008 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < >

26 proudlužovala na měsíčník, čtvrtletník a nyní je prezentován jako občasník. Redakce A- kontry nebyla a není svázána s žádnou vládní, politickou ani neziskovou organizací. Při publikaci článků tak není odpovědná žádným zájmovým skupinám a díky tomu má možnost být co nejotevřenější. A-kontra přibližuje názory různých proudů anarchismu od anarchokomunismu, anarchosyndikalismu až po anarchoindividualismus. Vlastní autorské články se věnují zejména událostem z domova, ze zahraničí, antifašismu, alternativní kultuře a významným společenským tématům, jež dominují jednotlivým vydáním. Vedle vlastních článků jsou otiskovány i překlady ze zahraničních alternativních časopisů nebo rozhovory s předními světovými anarchistickými teoretiky. Značný prostor je věnován tématům a aktivitám antiglobalizačního, protiválečného a antifašistického hnutí. Každé číslo časopisu se nese v duchu určitého tématu. V minulosti bylo například pojednáváno o drogách, fotbalu, hip-hopu, křesťanské a neoliberální krajní pravici v ČR, islámu nebo o problematice využívání jaderné energie. A-kontra přinesla také rozsáhlou zprávu o protestech z roku 2000 proti zasedání MMFa SB. Zvláštní, anglicky psané vydání bylo věnováno pražskému summitu NATO 2002, kdy redakce dala svými články jasně najevo podporu uskutečněným protestům. Od roku 2009 vychází A-kontra v podobě rozkládacího listu formátu A2. K dispozici je ke stažení 39 na webu ČSAF nebo zdarma v tištěné podobě na několika místech zejména v Praze. Srpnové číslo 2012 bylo věnováno pochodu homosexuálů Prague Pride, feministické skupině PussyRiot nebo problematice vystěhovávání Romů z ostravské lokality Přednádraží. Mimo A-kontry šíří ČSAF informace i prostřednictvím dalších periodik. Časopis Kontrast vydává středočeská skupina ČSAF. Vychází přibližně ve čtvrtletní periodicitě a kromě orientace na sociální a politické otázky se zabývá ochranou životního prostředí a právy zvířat. Vlastní články pojednávají o otázkách anarchismu a čtenářům přibližují svou autonomní činnost. Časopis obsahuje také množství převzatého materiálu z jiných anarchistických periodik. Šířen je pomocí známých, spřátelených skupin a internetu, kde je volně ke stažení. 40 Dalším z anarchistických měsíčníků je A3. Vychází od října 2008 a má podobu letáku, který obsahuje tématický článek, vztahující se k aktuálním společenským tuzemským i zahraničním 39 A-kontra: Konec světa [on-line]. c2012 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 40 Kontrast č. 4. [on-line].c2012 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < > 26

27 tématům. Na webu ČSAF je volně k dispozici, 41 za účelem zhotovení vítisku a jeho následného výlepu na veřejně přístupném místě. Pod záštitou ČSAF vychází tiskovina Existence. Vznikla v roce 1998 a vycházela jako čtvrtletník. Věnovala se především anarchistické teorii a praxi, seznamovala s činností anarchistické federace a pořádala tématické diskuse. Po čtrnácti číslech bylo vydávání pozastaveno a další vydání se objevilo až koncem roku V současnosti představuje reprezentativní časopis, určený především lidem s hlubším zájem o anarchistické myšlenky a dění v anarchistickém hnutí. Vychází ve tříměsíční periodě v nákladu asi 300 kusů a je distribuován místním organizacím. Je zaměřen od zpravodajství, přes anarchismus, antifašismus, gender, historii sociálního hnutí apod. až po kulturu. Tiskovina Zdola, vychází příležitostně ve formě zpravodaje. Časopis na zpravidla čtyřech stranách informuje o proběhlých nebo připravovaných antiautoritářských akcích a je dostupný zdarma 42,či za solidární finanční příspěvek, především při různých kulturních a veřejných akcích. Stěžejním informačním médiem ČSAF zůstávají webové stránky, které jsou pravidelně aktualizovány a přinášejí články, zprávy a odkazy na jiná antiautoritářská alternativní informační média. Obsahují archiv s velkým množství nadčasových textů a poskytují výše uvedená periodika volně ke stažení. U publikovaných článků je uváděna návštěvnost, tedy počet shlédnutí, které se pohybuje v řádu několik stovek. S novodobým československým anarchistickým hnutím je již od sedmdesátých let minulého století neodmyslitelně spjata osobnost, dnes již zesnulého, Jakuba Poláka. Jakub Polák se narodil 1. září 1952 v Karlových Varech, v rodině vojenského důstojníka. Díky faktu, že již od mládí vystupoval na obranu svobody a proti systému, mu bylo v době normalizace znemožněno studium na vysoké škole. Pohyboval se v undergroundu a v disentu. 41 A3: Policejní brutalita aneb tonoucí se stébla chytá. [on-line]. c2012 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < > 42 Zdola č. 6 Národ. [on-line]. c2012 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 27

28 V listopadu 1989 spoluzakládal Občanské Forum 43 (OF) a stávkový výbor v pražském hotelu, kde byl do té doby topičem. Od počátků protikomunistického převratu zastával odlišné postoje od hlavního myšlenkové proudu OF, což jej nakonec přivedlo k odchodu do Levé alternativy, 44 kde se stal výkonným tajemníkem. Zde se přimknul k anarchistickému křídlu, které nakonec opustil, aby spoluzaložil České anarchistické sdružení. V roce 1990 stál Polák u zrodu jednoho z prvních československých squattů na ulici plk. Sochora v Praze a již po roce zde s přáteli z ČSAF začal vydávat již zmíněný kultovní časopis A-Kontra. Skutečnost, že se nenašel nikdo, kdo by veřejně vystupoval za anarchistické hnutí, přivedla Poláka do pozice neoficiálního mluvčího českého anarchismu. Vedle vlastní publikační činnosti a zajišťování vycházení časopisu A-kontra, nahlašoval veřejná shromáždění a vyjednával s institucemi. Díky své značné angažovanosti se dostal pod kritiku některých svých kolegů, kteří jej neprávem vinili z autoritářství. Jakub Polák působil také jako redaktor romského měsíčníku Romano gendalos, 45 vycházejícího v letech a jako přispivatel zpravodajského serveru Romea.cz. 46 Realizaci romského začleňování do společnosti spatřoval ve vytváření autonomních a samosrávných lokalit, nikoliv v asimilaci a integraci sociálně vyloučených osob tak, jak to prosazovala Agentura pro sociální začleňování, 47 či Člověk v tísni. 48 Od roku 1996 Polák vystupoval jako zmocněnec obětí neonacistů v ČR. Vytrvale upozorňoval na liknavý přístup Policie při objasňování rasově orientovaných útoků a na fakt, že značné množství policistů projevuje vůči neonacistům své sympatie. Po orgánech státní správy požadoval odpovědné šetření trestných činů rasového charakteru. K nejznámějším kauzám v nichž se angažoval patří vražda Tibora Danihela v Pískuz roku 1993, kdy se zasadil o překvalifikování skutku v neprospěch pachatelů a svitavská vražda Oty Absolona z roku 2001, za níž byl odsouzen Vlastimil Pechanec, kterého jako opravdového viníka Polák zpochybnil. 43 Vzniklo jako reakce na brutální zásah proti studentské demonstraci na Národní třídě. Spontánní platforma občanských nezávislých aktivit měla za cíl započít dialog s představiteli komunistické moci. 44 České radikálně levicové politické uskupení formované na jaře Usilovalo o demokratický a samosprávný socialismus a odmítalo restauraci kapitalismu. Navazovalo na marxisticky orientovanou disidentskou levici. 45 Titul vydávaný romským sdružením Dženo za účelem podpory romských regionálních organizací. 46 Romský zpravodajský server založen r.2003a zaměřen na plnohodnotné začleňování Romů do společnosti. 47 Subjekt na centrální úrovni od roku 2008, který se zabývá problematikou integrace sociálně vyloučených Romů. 48 Humanitární organizace pomáhající v krizových oblastech a dohlížející nad dodržováním lidských práv. 28

29 Jakub Polák je laureátem ceny Františka Kriegela 49 za rok 2000, udělované Nadací Charty 77, kterou získal za boj s netečností policie a justice v případech diskriminačního násilí. Vedle teoretické a intelektuální činnosti se např. věnoval v roce 2010 soudnímu zastupování poškozených, kteří byli napadeni skupinou neonacistů v Benešově. 50 V této ale i jiných kauzách systematicky spolupracoval s Antifašistickou akcí (AFA). V posledních dnech svého života se intenzivně věnoval kauze vystěhování Romů z ghetta v ostravské ulici Přednádraží. Dne 25. září 2012 podlehl Jakub Polák krátce po svých šedesátých narozeninách rakovině. 2.2 Antifašistická akce Antifašistická uskupení současnosti se hlásí k odkazu radikální AntifaschistischeAktion, založené v roce 1932 Komunistickou stranou Německa (KPD). Ta byla od roku 1912 silným hráčem na německé politické scéně a hlavním rivalem Hitlerovi NSDAP až do jeho převzetí moci v roce Hitler vedl proti komunistům od samého počátku nemilosrdný boj, který vyvrcholil požárem Říšského sněmu 27.února 1933, následovaný zatčením 3000 čelních představitelů komunistické strany. Po svém faktickém zákazu se KPD ponořila do ilegality a její omezené activity, poutající pozornost Gestapa, se zvýšily díky internacionální soudružské pomoci po přepadení Sovětského svazu 22. června Soudobá AntifasistischeAktion je organizací zaměřenou na ideologickou a fyzickou konfrontaci ultrapravicových stran a skupin. Byla založena v roce 1992 a již od svých počátků je úzce svázána s autonomním hnutím, projevujícím se např. squattingem a upřednostňujícím přímou akci. Antifašistická opozice má v Německu silnou tradici, neboť opakující se neonacistické projevy, které vyvrcholily v polovině devadesátých let rasistickými pogromy, vyvolávaly vždy potřebu rozhodné reakce. 49 Založena r na paměť československého komunistického politika F.K.,udělována za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii. 50 Soud rozhodne o trestu pro neonacisty. [on-line]. c2010 [cit. 26. listopadu 2012].Dostupný z WWW: < > 29

30 Nejvýznamějším antifašistickým uskupením na území České republiky je Antifašistická akce (AFA), která vznikla v červnu K okolnostem, které přispěly k založení tohoto radikálního uskupení, patří brutální policejní zásah v rockovém klubu Propast v Praze dne 4. května Tímto okamžikem prakticky počíná hluboká nedůvěra členů AFA v politický system, opírající se o Policii, kterou považuje za servisní organizaci státu, určenou především k represím na příkaz toho, kdo je právě u moci. Policie tak, dle antifašistů a anarchistů, neslouží k řešení společenských problémů, ale pouze k jejich potlačování a k omezování občanské svobody. Největším problémem Policie, na který antifašisté soustavně poukazují, jsou fašizující, rasistické a xenfobní sklony některých jejich členů a v jednotlivých případech také přímá provázanost s neonacistickou scénou. 53 Antifašistická akce se na svém webu 54 prezentuje jako společenství lidí, kteří se zabývají propagačními, informačními a praktickými formami boje se všemi autoritářskými ideologiemi a skupinami, usilujícími o jakékoliv formy útlaku, v první řadě však s neonacismem a s ultrapravicí. Svou organizaci se snaží budovat na antiautoritářském, bezstátním a protistátním principu a na zásadách volné dohody, solidarity a vzájemné pomoci. Za nanejvýš důležité považuje AFA zastavení neofašismu ihned v jeho počátcích, než se stane natolik silným, aby mohl preventivně likvidovat své ideové protivníky. Prostředkem boje je tradičně přímá akce, v podobě cílených fyzických útoků proti jednotlivcům, ale i celým skupinám. Takové akce mají zabránit vzniku etablovaných neonacistických politických stran jako například německá NPD (Národní demokratická strana) nebo rakouská Strana svobodných, 51 Antifašistická akce: Ideologie a vývoj v letech [on-line]. c2012 [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 52 Zasahující policisté měli bitím a kopáním zranit tři lidi. Výsledek zásahu: zadržení celostátně hledané osoby a zajištění menšího množství marihuany. 53 Pozn. Autora: Po náboru z roku 2007 se skladba Policie ČR na nejnižších úrovní značně obměnila. Jedince s neonacistickými sklony eliminovalagenerální inspekcí bezpečnostních sborů (GIBS)

31 které se zrodily právě z marginálních většinou skinheadských skupin a bojůvek, jímž nikdo nezabránil, rozvinout se do podoby veřejně působící politické organizace. 55 AFA se snaží oslovovat každého, kdo chce aktivně bojovat proti fašismu, nacismu i bolševismu ve všech jeho podobách. Informace šíří prostřednictvím internetu, tiskovin nebo plakátů (obr ). Funguje na principu autonomních skupin, které jsou činné především na lokální úrovni a takto fungující buňky jsou dále na základě dobrovolnosti svých členů sdružovány do vyšších nadregionálních celků. Vnitřní struktura organizace není nikterak pevně hierarchizovaná, nevytváří systém autorit a je založena na rovnosti všech členů. AFA, dle svého prohlášení, 56 nespolupracuje se státními institucemi nebo politickými stranami, neboť tato skutečnost by bylav hrubém rozporu s idejemi anarchismu, ze kterého AFAvychází. V zavedených politických uskupeních nenachází AFA partnera, neboť konzervativní strany jsou ochotny používat krajně pravicovou agendu za účelem zisku hlasů nacionálně založených voličů a levicová politická uskupení zastávají konzervativní pohled na řadu oblastí života. Jako příklad je uváděn policejní zásah vůči účastníkům Czechteku, ochrana neonacistických průvodů nebo rozhánění antifašistických demonstrací za období vlády ČSSD. Odmítáme spolupráci s politickými stranami a jejich mládežnickými organizacemi, neboť jejich zájem směřuje především k volebnímu zisku a náboru nových členů. 57 Antifašisté spolu s anarchisty se brání být označováni jako extremisté, neboť se v povědomí veřejnosti ocitají na stejné úrovni jako na příklad náboženští fanatikové, pravicoví populisté nebo neonacističtí násilníci. Jednou ze strategií, kterou stát a mediální ideologové používají pro obhajobu své pozice a udržování většiny společnosti v pasivitě, je nálepkování různých aktivit, které překračují rámec toho, co stát uznává, jako extremismus. 58 Velký problém spatřují také v centrálně řízeném, státním byrokratickém aparátu, který rozhoduje bez hlubší znalosti souvislostí, a který tak napomáhá svojí nekompetentností ke 55 Bullstreet, K. Buď zlý na svého nácka Pouliční vzpomínky antifašisty. [on-line]. [cit. 26. listopadu 2012]. Dostupný z WWW: < 56 Našepostoje. [on-line]. c2008 [cit. 26. listopadu 2012].Dostupný z WWW: < 57 Pročodmítámespolupráci s politickýmistranami?. [on-line]. c2008 [cit. 26. listopadu 2012].Dostupný z WWW:< 58 Pročodmítámenálepku extremisté.[on-line]. c2008 [cit. 26. listopadu 2012].Dostupný z WWW: < 31