16. Vegetace a vegetační úpravy při revitalizacích

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "16. Vegetace a vegetační úpravy při revitalizacích"

Transkript

1 16. Vegetace a vegetační úpravy při revitalizacích 16.1 Ochrana stávající vegetace a podpora přirozené obnovy porostů Obnova a posilování břehových a doprovodných porostů jsou významnými součástmi revitalizačních opatření, neboť porosty jsou přirozenou a nezbytnou součástí koryt vodních toků a jejich niv. V první řadě je třeba chránit stávající zeleň, která se přirozeně vyvíjí, a využívat samovolného zarůstání z náletů a vegetativní obnovou. Tato zeleň, která uspěje v přírodním výběru, zpravidla dobře vyhovuje místním podmínkám a nejlépe prospívá. Tento způsob ozeleňování je také nejlacinější. Předběžné kácení dřevin, kterým se někteří investoři snaží vytvořit dojem menší přírodní hodnoty lokality, a tedy větší potřebnosti revitalizační stavby, je při posuzování záměru nutně vnímáno výrazně negativně. Pokud kácení proběhlo bez patřičného povolení, lze si pak dost těžko představit, že by resort životního prostředí tomuto investorovi ještě poskytl dotaci na revitalizační stavbu. Rušivé zásahy do zeleně při výstavbě je nutno minimalizovat. Stávající zeleň a rozsah kácení musejí být zakresleny v prováděcí dokumentaci stavby, kácení dřevin pokryto příslušným úředním povolením. Dřeviny v dosahu stavební činnosti musejí být chráněny před poškozením. Z některých nezbytně mýcených dřevin mohou být ponechávány alespoň pařezy, které následně obrazí. Týká se například olší, vrb, jasanů, Součástí dokončovacích prací stavby je ošetření všech poškození dřevin, hlavně čisté ořezání pahýlů po ulámaných větvích. Stavbou obnažené nebo uměle vytvořené povrchy, které není potřeba co nejdříve stabilizovat travnatým krytem, bývá vhodnější nechat volné pro semenný nálet místních druhů dřevin. V těchto případech se povrch nehumusuje a neosévá travní směsí - na jílu či štěrku se semena podstatně lépe uchycují než na povrchu zatravněném nebo zabuřenělém. Nejvydatnější bývají nálety olší, v nivách velkých řek topolů. Olšovému náletu je vhodné plochu vystavit na podzim, semena napadávají během zimy. Osévání směsemi trav a bylin by se mělo omezit jenom na plochy, kde je to opravdu potřebné v zájmu stabilizace. Před rozhodováním o dalších opatřeních je třeba správně zhodnotit stav existujících porostů. Při tomto hodnocení by měla být brána v potaz hlediska dendrologická, ochranářská, ale také vodohospodářská. Právě pro vodohospodáře se jeví vhodným jednoduchý a praktický systém hodnocení vegetačního doprovodu vodních toků, který navrhují Šlezingr a Úradníček (2002). Tento systém nevyžaduje ani hlubší dendrologické, biologické a ekologické znalosti. Na základě prohlídky v terénu je s jeho pomocí schopen zhodnotit stav porostů i technik vodohospodář. Svou jednoduchostí tento systém vyniká mezi jinými metodikami hodnocení a klasifikace břehových porostů a morfologie toků, které jsou většinou tak složité, že se pro praktické použití sotva hodí. Obr. 16.1: Soukmení topolu černého v nivě větší řeky. Soukmení jsou přirozenou růstovou formou i dalších nosných dřevin břehů a niv olší a vrb. Vzrostlé soukmení představuje kompaktní individuum s vyváženou statikou a nemělo by se do něj příliš zasahovat. Snaha takováto vzrostlá soukmení za

2 každou cenu vyjednocovat, která se občas objevuje jako jeden z neblahých příznaků tak zvané kultivační mánie, je chybná. Individualizace kmenů vyjednocováním je přípustná nanejvýš v mladých porostech. Hlubší zásah do staršího, vzrostlého soukmení by nejspíš narušil jeho soudržnost a zkrátil životnost. Obr. 16.2: Součástí revitalizačních opatření může být regenerace starých hlavatých vrb. V minulosti byly seřezávány, což určilo další vývoj jejich habitu a statiky. Když seřezávání na delší dobu ustalo, vrby obrostly mohutnými rameny, která však nemají charakter přirozené koruny, a rozlamují se. Obnovením řezu lze prodloužit jejich životnost. Tyto radikální zásahy však je nutné provádět po projednání s orgánem ochrany přírody a odborným způsobem, jinak hrozí zničení stromů. Po čase je třeba řez opakovat. Systém hodnocení doprovodných porostů podle Šlezingra a Úradníčka Posuzovaná trasa vodního toku se rozdělí na úseky o délce zhruba 100 metrů. Tyto úseky se hodnotí zvlášť. Každému úseku se přidělují body podle následujících kriterií:

3 A. Procento poškozených či stanovištně nevhodných dřevin do 30 % 1 bod do 60 % 2 b nad 60 % 3 b B. Počet vegetačních pater 1 veg. patro 3 b 2 veg. patra 2 b 3 veg. patra 1 b C. Šířka vegetačního pásma (od přibližné úrovně středního průtoku) do 7 m 1 b 7 až 10 m 2 b nad 10 m 1 b D. Druhová rozmanitost dřevin do 3 druhů 3 b 4 až 6 druhů 2 b 7 a více druhů 1 b E. Relativní hustota porostů souvislý porost s místními průhledy na hladinu 1 b střední a velké skupiny porostů 2 b bez porostů, malé skupinky, solitery 3 b. Hodnocený úsek se začlení dle součtu získaných bodů do kategorií: 5 6 bodů vegetační doprovod v dobrém stavu 7 8 bodů v úseku jsou nutné úpravy a dosadby 9 a více bodů nutné rozsáhlé zásahy, případně celková obnova. Pro běžné případy z provozu a správy vodních toků poskytuje toto hodnocení prakticky použitelné vodítko. Obr. 16.3: Za povodní se v nivních porostech zachycují plaveniny. To bývá vnímáno nepříznivě, protože jejich odklízení je obtížné. Nutno však brát úvahu, že plaveniny, které by se nezachytily v porostech, by mohly na jiných místech, například pod mosty a propustky, způsobit mnohem větší problémy. Zde lužní háj na Císařském ostrově v Praze po povodni v srpnu roku 2002.

4 16.2 Obecné požadavky na výsadby dřevin V řadě případů není přirozené dřevinné zeleně dost a je třeba ji zakládat či doplňovat výsadbami. Tu je nutné, aby projekt revitalizace obsahoval seriozně zpracovaný návrh ozelenění, včetně situace výsadeb, z níž je zřejmé, kam se má co vysadit. Tento projekt slouží nejen pro orientaci dodavatele, ale také pro následnou kontrolu. Ozelenění se v rámci revitalizační akce pokládá za jeden ze stavebních objektů a jeho projekt je součástí dokumentace, na jejímž základě je vydáváno stavební povolení a posléze prováděna kolaudace. Návrh ozelenění zpracovává kvalifikovaný odborník. Tak jak dřevinná zeleň podél vodních toků a v nivách představuje výrazně polyfunkční systém, tak i z různých pohledů může být velmi rozdílně vnímána a hodnocena. Často jde o pohledy dosti protichůdné, které jednotlivě nelze absolutizovat. Tak z hlediska vodohospodářského může zeleň působit nepříznivě, pokud v nevhodných místech omezuje průtočnost koryt a niv nebo pokud se stává zdrojem povodňových plavenin, schopných vytvářet ucpávky a bariéry. Ale současně musejí být vnímány její příznivé technické funkce, jako je schopnost stabilizovat koryta, posilovat tlumivé účinky niv na povodňové rozlivy a v povodňovaných nivách zachycovat plaveniny, které by se jinak mohly zachycovat jinde, s mnohem většími riziky. Nejednoznačné mohou být vlivy vegetace na vodní bilanci území, náchylných k vysoušení porosty na jednu stranu zastiňují vodní hladiny, a tak omezují výpar z nich, na druhou stranu samy o sobě představují velmi výkonný odparník. Rozdílně bývá na dřevinnou zeleň nahlíženo přes zájmy různých skupin rostlin a živočichů, neboť různá míra pokrytí území dřevinnou vegetací samozřejmě vytváří zcela odlišné stanovištní podmínky. Je třeba vyvarovat se jednostrannosti nutno například počítat s tím, že batracholog (znalec obojživelníků) poměrně vyhraněně preferuje oslunění vodních hladin, a to i v místech, kde by jiné přírodovědné profese mohly podpořit částečné nebo plné pokrytí dřevinnou vegetací. Závěry pro reálná opatření musejí být činěny se zřetelem k různým pohledům na věc a se schopností diferencovat různé prvky řešení podle podrobných místních podmínek a podle technických a přírodovědeckých priorit, které nakládání s jednotlivými fragmenty řešeného území určují. Bohužel ozelenění tak, jak bylo reálně prováděno, zatím ne vždy patřilo k silným stránkám revitalizací. ejčastější nedostatky: Nejsou ujasněny cíle ozeleňování řešeného prostoru a návazně ani celková koncepce provádění. Často pak má ozelenění nahodilý až chaotický charakter a neodpovídá dostatečně funkcím a členění daného území. Chybí kvalifikovaný návrh ozelenění, včetně specifikace druhu dřevin, typu a velikosti sazenic a způsobu nakládání s nimi. Výsadby v nevyhovujícím množství a struktuře - patníkové linie, příliš řídké skupiny v cílových rozestupech vzrostlých stromů, chaotické plošné rozhozy sazenic bez ohledu na druhy, nevhodná aplikace návyků z městského sadovnictví, ze zahrádkářských, okrašlovacích nebo silničářských metod výsadeb. Opomíjení tradičně dobře vypracovaných lesnických postupů. Nedostatečná intenzita ozelenění, opomíjející pomalé nabíhání pokryvu plochy mladými výsadbami a ztráty, k nimž postupně dochází. evhodná struktura výsadeb -. evhodná volba druhů - nikoliv místního původu, nepřizpůsobené stanovištím. Malé (lesnické) sazenice bez patřičné péče, živořící v buřeni.

5 Příliš velké sazenice ze školkařské nabídky alejových stromů - jsou drahé, vyvracejí se, ohýbají nebo lámou, jejich tvar mnohdy neodpovídá přirozenému růstu v krajině. evhodná snaha šetřit peníze vykopáváním sadebního materiálu v přirozených náletech. Jen některé druhy, jako lípy nebo lísky, poměrně dobře snášejí velmi drastické zacházení s kořenovým systémem, nezapěstovaným pro přesazování. Naopak třeba duby, břízy nebo trnky snášejí přesazování z náletů špatně. Většinou přijde šetření tohoto druhu dost draho. ekvalitní, zaschlý školkařský materiál. Sazenice poškozené přechováváním na vzduchu. Rovněž delší přechovávání ve vodě sazenice ničí. Špatná technologie výsadby. Sazenice nedbale, mělko zasazená. Nekvalitní podpěrný kůl. Nízké uvázání. edostatečné následné ošetřování, zejména zálivka, obžínání a mulčování. edostatečná ochrana před zvěří. Cíle a koncepce ozeleňování Častou počáteční a velmi vážnou chybou bývá formální přístup k ozeleňování. Chybí seriozní rozvaha o tom, jaké funkce mají porosty plnit a jak mají vypadat v okamžiku vysazení a po čase. Revitalizační stavba se chaoticky ostromečkuje jenom tak, aby vznikla jakási základní povinná vegetační kulisa. V lepších případech těmito výsadbami časem prostoupí přirozené náletové dřeviny. O úspěchu původního záměru lze hovořit v případech, kdy tyto porosty prosperují a vytvoří v krajině izolované fragmenty parkových úprav nebo jiné nepřirozené kompozice, které pak bývají příležitostně označovány jako blboháje. Ale často mají výsadby tohoto druhu malou schopnost přežívat, což souvisí jak s celkově nekvalitním provedením, tak s funkčními problémy porostů. Řídké, nesourodé výsadby se těžko stávají zapojeným porostem, oproti skupinovým výsadbám si jednotlivé rostliny neposkytují potřebnou mikroklimatickou podporu. Po několika letech z takových výsadeb nemusí nic zbýt. V každém případě by měly být především dobře definovány účely, pro které jsou jednotlivé části výsadeb zakládány, a těmto účelům by měly být podřízeny způsoby provádění. Určitý fragment může být založen, aby plnil například některou z následujících funkcí: Obnovení břehového porostu přírodního charakteru. Takový porost nevytvoří jedna linie sazenic, vysazených v pravidelných rozestupech. Nejspíše budou zakládány hustší skupiny protáhlého tvaru, rozložené podél břehu. Vytvoření vegetačního lemu, který oddělí revitalizované území od okolí a ztlumí jeho nepříznivé vlivy. Typické je ozeleňování svahů po okraji nivy, které má dát revitalizaci obvodovou kulisu a omezuje erozní smyvy z okolních ploch. I v tomto případě se nejspíš uplatní hustě vysazované skupiny podélného půdorysu. Jednotlivé skupiny, chráněné oplocenkami, by měly být jenom tak dlouhé, aby nevytvářely příliš dlouhé překážky pro pohyb zvěře krajinou. Obnovení nebo doplnění soliterních stromů v nivě. Široké zatravněné nivy s jednotlivými dominantními stromy, nejčastěji duby, vzrušovaly již staré romantické malíře. Bohužel dlouho mizely takové stromy bez náhrady. Krajinotvorná opatření jsou příležitostí, začít tuto škodu napravovat, i když efektu dominance vysazených stromů se generace dnešních revitalizátorů nedočká. V těchto případech bývá obvyklé vysazovat větší sazenice. Pak je třeba věnovat mimořádnou péči výběru opravdu kvalitních sazenic. Obvykle komerčně dodávané alejové sazenice sice vynikají cenou, tvarování vysoko vysazené koruny je ale

6 většinou předurčuje k úloze rychle vytvářené, ale nikoliv dlouhověké kulisy podél komunikací. Pro daný účel by sazenice neměly mít korunu nepřirozeně tvarovanou a vytaženou do výšky. (Někteří odborníci ale vůbec pochybují o vhodnosti školkovaných sazenic, které prodělaly několikeré podříznutí kořenů, pro pěstování dominantních stromů. Pokud lze v řešeném území najít nadějné stromky, rostoucí z náletu, stačí je chránit, případně jim mírně pomoct potlačením konkurentů. Pokud přirozené nálety chybějí, bylo by nejspíše nutné zapěstovávat v cílových místech skupiny stromků z výsevu semen.) Vytvoření nivního háje, který bude mimo jiné zpomalovat rozlité povodňové průtoky. Půjde o rozsáhlejší výsadby, zakládané buď ve větších hustých skupinách, nebo přímo plošně. Zde se uplatní lesnické metody plošného zakládání výsadeb Druhy dřevin a sadební materiál Revitalizace dbají vhodného, místního původu, genetické čistoty a dobrého zdravotního stavu rostlinného materiálu. Kvalitu a původ musejí garantovat odborné školkařské závody. Vhodná druhová skladba je věcí návrhu ozelenění. Jistá rizika kvality materiálu jsou při využívání náletů, zvláště v blízkosti okrasných parků, které mohou být zdrojem genové kontaminace. Lesnickou problematiku upravuje zákon 289/1995 Sb., o lesích, a vyhláška 82/1996 Sb. Ministerstva zemědělství, o genetické klasifikaci, obnově lesa, zalesňování a o evidenci při nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin. I při revitalizačních výsadbách na nelesní půdě je žádoucí dbát na původ a kvalitu genetického materiálu v duchu této vyhlášky. Příklady dřevin, vhodných pro revitalizace: Vrby - v Čechách přirozeně roste přes 20 druhů vrb a celá řada jejich kříženců. Několik druhů je vzácných, ty jsou vázány na zcela specifická stanoviště, jako nízké druhy rostoucí v mokřadních loukách a rašeliništích. Jinak se pro každou oblast najdou vhodné druhy různého vzrůstu - stromového, nižšího stromového, keřového. Vrby vyžadují vodu (s výjimkou vrby jívy) a slunce, dobře kořenují z prutů a tyčí, zaražených do země (opět s výjimkou vrby jívy). Snášejí dobře záplavy a kolísání hladiny vody. Jejich místo je na nezastíněných březích a vlhkých místech, a to i přímo v břehové čáře. Keřové vrby jsou velmi vhodné k vegetačnímu pokrytí míst, kde stromový porost není z nějakého důvodu vhodný. Olše lepkavá - světlomilný strom břehů, mokřadů a vlhkých míst, vydrží záplavy. Vyroste v místech vysloveně vlhkých i sušších, ale špatně snáší významné změny polohy hladiny podzemní vody - na změny zamokření při stavbách následně často reaguje chřadnutím a uhynutím. Olše šedá - druh olše s omezenějším areálem, převážně horským a podhorským. Nenáročná dřevina, v nižších polohách je vysazována a místy se šíří. Vzhledem k původnímu areálu rozšíření není pro revitalizace v nižších a středních polohách vhodná. Střemcha obecná - přizpůsobivý a odolný nízký strom až keř. Roste na vlhkých místech i v podrostu, v lužním lese a na březích vod může tvořit spodní patro, ve vegetaci zastíněné. Její doba je časně na jaře, kdy ozdobí luhy bílým květem. Snadno se množí kořenovými oddělky. Dub letní - nosná dřevina těch partií našich luhů, v nichž trvale nestojí voda a které nejsou častěji zaplaveny. Občasné zaplavení kratší 14 dnů snese. Hlubokým kůlovým kořenem musí dosáhnout na podzemní vodu. Právě pro kůlový kořen se obtížně přesazuje, pro výsadby nutno požadovat kvalitní školkované sazenice.

7 Dub zimní - nemá hluboký kůlový kořen, tedy se o něco lépe přesazuje. Záplavy nesnáší. Oproti dubu letnímu je i v sortimentu školek poněkud opomíjen, a snad také pro to si zaslouží pozornost. Líska obecná - vitální keř různých typů stanovišť, mimo zabahnělé půdy a rašeliny. Dobře se přesazuje, a to i z náletů, rychle roste a zapojuje se. Jasan ztepilý - kvalitní strom lužních lesů, pramenišť i vlhkých svahů. Zamlada snese i zástin. Nesnáší stagnující vodu a rašeliny, záplavy jen po krátkou dobu počátkem vegetace. Vitální, dobře ujímavý, dá se úspěšně přesazovat i z náletů. Jilmy (habrolistý, horský, vaz) - než byly zdecimovány houbovými nákazami, patřily k nosným dřevinám některých typů lesních porostů, včetně lužních. V mládí vitální, rychle rostoucí, snášejí částečný zástin, prospívají ve vlhkých místech a dobře snášejí záplavy. Stojí za to podporovat jejich návrat do krajiny. Ze zdravotních důvodů je ale vhodné vysazovat odděleně jednotlivé stromy. Javor klen - strom vlhčích stanovišť od niv po svahy a suťoviska, nesnáší stagnující vodu a záplavy. Javor mléč - lépe než klen snáší zastínění a stagnující vodu, a proto se občas vyskytuje i v lužních lesích. Nemá však rád výkyvy v hladině podzemní vody. Javor babyka roste v teplomilnějších listnatých lesích a často i v lužních lesích. Všechny tyto druhy javoru se velmi dobře šíří přirozeným náletem. Lípy velkolistá a malolistá - stromy dobře přizpůsobivé k různým vlhkostním a světelným podmínkám, uplatní se od vlhkého lužního porostu po suché stráně. Jsou velmi vitální a lze je s dobrým výsledkem přesazovat i z přirozených náletů. Břízy - světlomilné stromy výrazně průkopnického založení. Obsazují obnažená vlhká místa i skály, ovšem nesnášejí kolísání hladiny vody. Jsou nečekaně citlivé na přesazování - pokusy o přesazování snadno dostupných laciných stromků z přirozených náletů bývají neúspěšné. Topol černý - strom vlhkých niv větších řek (dolní Vltava, Labe, Morava), žádá pohybující se, nikoliv stagnující podzemní vodu. Pravý černý topol je cennou a dnes poměrně vzácnou domácí dřevinou. Pozor na nežádoucí křížence - tzv. kultivarní topoly, které se snažíme z krajiny pro jejich nepůvodnost spíš vytlačovat. Topol osika - světlomilný strom, snášející různé vlhkostní poměry, s výjimkou záplav. Po pokácení stromu mimořádně silně vyrážejí z kořenů výhonky. Brslen evropský - teplomilný keř, schopný růst od vlhkých luhů po suché stráně. Spolehlivý při přesazování. Kalina obecná - vlhkomilný keř, snášející zastínění. Pokud na revitalizaci navazuje ozeleňování sušších pasáží dál od vody, mohou se uplatnit i další dřeviny, například: Buk lesní - nosná dřevina v zalesněných svazích, nesnáší vodu vystupující k terénu, záplavy a údolí s častými inverzemi a pozdními mrazíky (mrazové kotliny). Habr obecný - stinná dřevina svěžích svahů, nesnáší pravidelné záplavy a zrašelinění. Trnka obecná - Keř vhodný do suchých protierozních mezí a svahů. Jak je obtížné zbavit se jí tam, kde jí nechceme, tak obtížně se přesazuje. Přesazování z náletu je velmi nespolehlivé, nutno vysazovat kontejnerové školkařské sazenice. Hloh jednosemenný - cenný keř do sušších svahů, protierozních pásů a mezí. Kontejnerové sazenice se vcelku spolehlivě ujímají. Svída krvavá - nenáročný, přizpůsobivý keř, vhodný od okrajů lužního lesa po suché protierozní pásy a meze. Vitálně se šíří. Ovocné stromy - do svahů, mezí a jako doprovod k cestám, navazujícím na revitalizační zásahy, jsou vhodné výsadby ovocných dřevin zejména těch druhů, které nevyžadují

8 soustavný řez - hrušeň, švestka, třešeň, ořešák královský, některé odrůdy jabloně, případně jabloň lesní. Pro krajinářské výsadby jsou vhodnější stromy neroubované nebo roubované na podnožích, umožňujících vysokokmenný růst. V případě roubovaných stromů ve volné krajině je možné uplatňovat staré krajové odrůdy. Obr. 16.4: Umístění hlavních druhů dřevin ve vztahu k vodě a ke slunci. Vrby se uplatní ve vlhkých a zamokřených polohách s plným osvitem. Typickou dřevinou vlhkých břehů je olše lepkavá. Střemchy, jako doplňkové dřeviny břehových porostů a lužních hájů, jsou stanovištěně přizpůsobivé a snášejí i zastínění. Ve vlhkých i sušších místech v nivě a po jejích okrajích, ovšem mimo místa s trvale stagnující vodou, dobře prosperuje jasan ztepilý. Nosnými dřevinami tvrdých luhů i sušších okrajů niv jsou duby a lípy. Ovocné dřeviny se uplatní například ve výše umístěných protierozních pásech, které oddělují revitalizované území od sousedních polností. Obr. 16.5: Méně známý obraz Antonína Chittussiho Partie z Troje u Prahy (Národní galerie v Praze) zachycuje pražský úsek Vltavy v 80. letech 19. století, dříve než byl zničen soustavnou regulací. Nad živými štěrkovými břehy, ještě v dosahu běžných velkých vod, zřetelně rozeznáváme pásmo bohatého porostu převážně keřových forem vrb. Na ně navazuje pás vyšší vegetace, nejspíše tvořený stromovými vrbami, jilmy a topolem černým.

9 V revitalizačních výsadbách by se neměly vyskytovat kultivarní topoly, vypěstěné křížením topolu černého a některých amerických druhů. Naopak, tyto stromy, které byly poměrně hojně vysazovány v padesátých a šedesátých létech 20. století, je vhodné v břehových porostech nahrazovat přirozenými druhy. Břehové porosty kultivarních topolů jsou málo vhodné nejen biologicky, ale také technicky. Pokrývají břehový koridor natolik, že se již pod nimi neuplatní olše, vrby a další nosné druhy, ale přitom pod nimi zůstává dost prostoru a světla pro podrost, v němž se často uplatňují rumištní druhy. Nevýhodou stejnověkých porostů kultivarních topolů je také poměrně brzké současné zestárnutí a rozpad. Typy sazenic podle kořenového systému a velikosti Sazenice se prodávají prostokořenné, balové nebo kontejnerované: Prostokořenné sazenice jsou nejlacinější a pro řadu revitalizačních úloh při správném zacházení a následné údržbě vyhovují. Malé stromky výšky několik decimetrů až cca 80 cm se hodí pro souvislé výsadby lesnického typu, které následně budou obžínány. Starší sazenice do výšky cca 1,5 m jsou použitelné pro jednotlivé výsadby, jsou však citlivé na postup výsadby a v sušších místech vyžadují dostatečnou následnou zálivku. Pokud jim v těchto náležitostech nebude možné dostatečně vyhovět, je lepší prostokořenné sazenice nesázet. S kořenovým systémem zapěstovaným do přepravitelného balu se zpravidla prodávají větší sazenice určené pro jednotlivé výsadby. Balové sazenice středních velikostí jsou dražší a těžší než odpovídající sazenice prostokořenné, lépe se však ujímají. Pro většinu revitalizačních úloh jsou vhodné. Velké balové sazenice alejových apod. typů jsou obvyklé v městském sadovnictví, při výsadbách v krajině však je jejich použitelnost omezená. Vzhledem k nákladnosti a značným nárokům na údržbu jich lze použít spíše jednotlivě jako výrazných dominant. Pozor na falšované baly, které mohou pocházet z přerostlých školkařských hustníků a místo náležitě zapěstovaného balu mají jen osekané kořeny, zabalené do textilie. Podsadité sazenice výšky cca 0,5 až 2 m (keře přiměřeně menší), zapěstované v kontejnerech (=květináčích), lépe než sazenice prostokořenné obstávají v nepříznivých poměrech, jsou méně náročné na následnou péči a mohou být sázeny po větší část roku. Větší cena je dostatečně vyvážena větší spolehlivostí. Jejich nabídka se dnes rozšiřuje, pro snazší technologii výroby a lepší manipulovatelnost proti balovým sazenicím dnes v řadě školek ovládají kategorii středních velikostí. Pro výsadby v sušších místech a vůbec náročnějších podmínkách jsou kontejnerové sazenice nejvhodnější. Hodnotu sazenic ovšem může zmenšovat příliš dlouhé pěstování v kontejnerech. Zvláště některé dřeviny, jako třeba duby, mají výrazný sklon k zatočení kořenů, což pro postižené jedince znamená trvalé znehodnocení Struktura výsadeb Ze starší překonané praxe správy vodních toků se někdy ještě i do revitalizací přenášejí snahy o výsadbu v pravidelných řadách podél břehů. Ta je nejvíce vzdálena přírodě. Pravidelná liniová výsadba nevytváří samostatné úkrytové skupiny s vlastním mikroprostředím, její vzhledové vyznění bývá slabší, zvláště pokud některé stromy zajdou. Podobně ze starých, překonaných zvyklostí vcházejí snahy vysazovat dřeviny jenom po jednom břehu toku, kvůli strojnímu čištění. Tento překonaný požadavek vychází z představy, že koryto je odvodňovacím kanálem, který je třeba v zájmu udržování průtočnosti soustavně pročišťovat. U přirozených nebo revitalizovaných koryt se však připouští pročišťování

10 nepředpokládá, protože ničí oživení a zahloubením a soustředěním proudu ohrožuje stabilitu koryta. Při revitalizacích je třeba přiměřeně využívat potenciálu obou břehů a revitalizační výsadby provádět oboustranně. Obr. 16.6: Různé přístupy k revitalizačním výsadbám: A: Jednotlivá výsadba větších sazenic. Tento přístup se používá v okrasném sadovnictví, avšak pro výsadby v krajině není vhodný. Drahé a náročně předpěstované sazenice se nehodí do terénu, kde nebude zajištěna údržba na nejvyšší úrovni. Řídká disperze jednotlivých velkých sazenic může odpovídat charakteru pastvin v širokých nivách větších řek, ale je velmi vzdálena charakteru jak běžných břehových porostů, tak přirozených nivních hájů. B: Hustší rozptýlená výsadba středně velkých sazenic. Hlavními nevýhodami jsou málo efektivní individuální ochrana před zvěří a obtížnost údržby. Zvláště v případě, kdy jsou sazenice rovnoměrně rozloženy po celé ploše, vzniká tvarově nepříliš členitá kompozice. C: Výsadba tvarově i technologicky členěná. Zejména na krajích nivního pásu, kde je důležité vymezení nivy proti sousedním plochám, jsou v oplocenkách založeny husté výsadby lesnického charakteru, jen jednotlivě doplněné většími sazenicemi (oplocené skupiny by neměly být příliš dlouhé, aby nadměrně neomezovaly pohyb zvěře v krajině). Počáteční pravidelné tvary skupin výsadeb se časem samovolně rozrůzní. Podél potoka je založen břehový porost jednak skupinovou výsadbou středních sazenic, jednak hustým skupinovým zápichem vrbových řízků. Mezi jednotlivými skupinami zůstávají zachovány volné travnaté plochy. V některých případech panuje obava, že vysazené dřeviny mohou prorůst do odvodňovacích drenáží a narušit jejich funkci. Není vhodné vysazovat dřeviny přímo do průběhu odvodňovacích zařízení, která mají být zachována. Na druhou stranu, z hlediska revitalizací je

11 odeznívání funkce drenáží spíše žádoucí a instituce, zabývající se revitalizacemi, by pro ochranu odvodňovacích zařízení neměly vyvíjet víc aktivity, než požadují příslušní majitelé a správci pozemků, účastnící se vodoprávního řízení k revitalizační stavbě. V případech, kdy je vyřazení drenáže z činnosti žádoucí, může být urychleno právě výsadbou dřevin, hlavně vrb, do trasy potrubí. Plošná lesnická výsadba se používá pro souvislé ozeleňování vybraných ploch. Prostokořenné sazenice o výšce kolem 0,5 metru se vysazují na husto, běžná je obdélníková síť cca 1 x 0,5 m. Výsadbu je nutné následně obžínat, aby ji neudusila buřeň. Proto se sází v pravidelné síti nebo alespoň v řadách. V pozdějších letech se provádějí se výchovné probírky, kterými se postupně upravuje rozestup stromů a ruší pravidelnost jejich rozmístění. Oproti výsadbám v hospodářských lesích při krajinářských výsadbách se uplatní pestřejší skladba dřevin. Pak ovšem málo vhodným řešením by bylo osázet celou plochu dokonale rozmíchanou směsí druhů. Přirozené tvářnosti porostů spíše odpovídá vytváření nepravidelných skupin sazenic jednotlivých nosných druhů. Tyto skupiny by měly být dostatečně velké, aby prosadily svoji svébytnost. Rozmístění skupin zohledňuje podrobné členění plochy podle světelných, vlhkostních apod. podmínek. Plochy výsadeb je třeba chránit před zvěří. Vhodné k tomu jsou oplocenky. Použití individuálních ochranných obalů z umělé hmoty není v souvislé výsadbě efektivní. Již proto, že každý stromek s obalem je potřeba dobře zajistit kůlem, aby jej obal neohnul k zemi. Souvisle kůlovat v plošné výsadbě není únosné. Ochrana sazenic rozličnými nátěry je pracná, mívá krátkodobé účinky a různou míru spolehlivosti. Lesnické výsadby je třeba obžínat po dobu, kdy by je mohla dusit buřeň podle velikosti stromků a tempa jejich růstu 3 až 5 let. Pokud se však může s obžínáním skončit dříve, je to lepší, a to nejen kvůli úspoře práce. Buřeň totiž také do jisté míry chrání stromky před povětrnostními extrémy, navíc každé obžínání nutně způsobuje určité ztráty a poškození stromků, která se s opakovanými zásahy načítají. Skupinová výsadba nepokrývá řešenou plochu souvisle. Zakládá shluky či řady nebo jen doplňuje stávající porost. Při krajinářských výsadbách se osvědčuje použití středně velkých sazenic, tedy velikosti zhruba mezi 0,5 až 1,5 metru, které stačí obžínat jenom v první sezóně. Vzhledem ke ztrátám ve výsadbách prostokořenných sazenic se dnes v případě horších, sušších stanovišť praxe přiklání k používání sazenic kontejnerovaných. Ve skupinách je rovněž vhodné sázet nahusto s tím, že v budoucnu může v případě potřeby dojít na probírky. Vysazování menších sazenic v hustších skupinách napodobuje přírodní podmínky podstatně lépe než výsadby prováděné podle metod okrasného sadovnictví, kde se nejčastěji vysazují velké sazenice v cílových rozponech. Ostatně i příroda nechává nahusto rostoucí semenáče soutěžit. Sázení ve větší hustotě podporuje brzký vznik ochranného mikroklimatu skupiny, brzké dosažení pokryvného efektu, významného pro navazující oživení porostu a pro ochranu jednotlivých stromů nebo keřů před zvěří, a také vytváří rezervy pro případ ztrát (Okrasné sadovnictví sleduje jiné cíle než revitalizační výsadby. Usiluje v první řadě o brzké dosažení pohledových efektů vzrostlých stromů. Pro to

12 však musí více investovat do drahých sazenic a velmi náročné následné péče, jaká u výsadeb ve volné krajině zpravidla nepřipadá v úvahu. Přesto metody okrasného sadovnictví často nedosahují optimálních efektů. Nezřídka jsme svědky toho, že velké sadovnické sazenice dlouhou dobu po vysazení sedí, zatímco výsadby malých sazenic nebo obyčejné nálety je růstem dostihují a předstihují. Nepochybně jde o rozdíly ve vitalitě a přizpůsobivosti různých typů dřevinného materiálu.) Zvláště keře má smysl sázet pouze v kompaktních skupinách. Koruny jedinců by se měly dotýkat nejpozději ve třetím roce růstu. Pokud zakládáme skupiny keřových vrb zapichováním prutů, rozestupy mezi pruty mohou být velmi malé, až 10 cm. Velikost a kompaktnost skupin je důležitá mimo jiné kvůli zvěři, která jednotlivé vrbové pruty velmi zdatně ničí. Při vysazení velké, husté skupiny mohou být poškozeny obvodové pruty, ale jádro skupiny vydrží. Každá stromová sazenice ve výsadbách tohoto charakteru musí mít kvalitní kůl, někdy je vhodné pomocí kůlů vyznačovat i keřové skupiny. Neosvědčují se tenké latě z krajinek, které se brzy zlomí a sazenice je budou muset podpírat. Kůl má poskytovat stromku oporu, chránit jej a ukazovat obžínači nebo zalévači jeho polohu. Kůl by měl vydržet alespoň tři roky a měl by být tak dobře zatlučen do země, aby ho snadno nevytáhl ani zdatný uličník. Na kůly se nehodí tyče z habru, javoru, jeřábu a z dalších dřev, která rychle hnijí a lámou se. Dobře se osvědčují akátové a smrkové kulatiny. Ochrana výsadeb před zvěří je v krajině kategorickou nutností. V poslední době se při vodohospodářských revitalizacích velmi dobře osvědčuje výsadba ve velkých a hustých skupinách, z nichž každá je tradičně lesnicky oplocena proti zvěři. Proluky mezi skupinami posilují členitost budoucího vegetačního pokryvu, úspěšnost hustých výsadeb v oplocenkách je podstatně větší než v případě individuálně chráněných sazenic, nesoustředěně rozptýlených po ploše. Jednotlivé výsadby (mimo ovocné dřeviny) Ve většině případů se při revitalizacích ve volné krajině neosvědčily výsadby vysokých, tzv. alejovových sazenic, které jsou pěstovány speciálně pro výsadby u komunikací a v okrasném sadovnictví. Jsou nepřiměřeně drahé, náročné na zacházení a při jejich výsadbách bývají velké ztráty. Pokud již uspějí, často se z nich vyvíjejí růstové formy, u nichž se nelze spolehnout na zdárný vývoj ve strom s přirozeně tvarovanou korunou. Pravé alejové a podobné sazenice jsou produktem víceletého pěstitelského úsilí, při němž se poměrně důraznými řezy zasahuje do korun i do kořenových částí. S těmito zásahy se stromky během školkování i po následné výsadbě mohou vyrovnávat díky tomu, že jim jsou v jiných ohledech garantovány velmi příznivé živinné a vlhkostní podmínky, jakož i další pěstitelské zásahy, které vývoj dále korigují. Tyto sazenice jsou při velmi kvalitní následné péči schopny poměrně rychle dosáhnout jakéhosi vzrůstového a pohledového standardu, který bývá oceňován u kulisové zeleně, vysazované v městských ulicích a parcích. Podle některých názorů však tento způsob pěstování způsobuje trvalé deformace, které tyto sazenice výrazně handicapují pro případ, kdy se ocitnou se skromnou nebo žádnou následnou péčí ve volné krajině a očekává se od nich, že se z nich budou vyvíjet plnohodnotní jedinci přírodního charakteru. Nezřídka se ale stává, že za alejové sazenice je vydáván nekvalitní materiál, pocházející z přerostlých a přehuštěných školek. Od těchto stožárů, které mají nedostatečný a

13 vykopáváním poškozený kořenový systém a místo koruny jakýsi smutný štět, nelze nic očekávat. Při krajinotvorných opatřeních se v jednotlivých výsadbách stromů nejlépe osvědčují sazenice střední velikosti, zhruba o výšce od 1 do 2 metrů, které již neohrozí buřeň. Ani tyto sazenice není vhodné sázet pouze v cílových rozestupech. Takto založený porost by se příliš dlouho zapojoval, jednotlivé stromy by si dlouho vzájemně neposkytovali potřebnou podporu. Navíc když dojde k částečným ztrátám, porost vysazený v cílových rozestupech ztrácí souvislost. Proto je vhodné i jednotlivě sázet hustěji, nejspíše se zahuštěním ve skupinách což se mj. blíží způsobu, kterým příroda vytváří přirozené porosty. V případě potřeby pak lze následně provádět probírky. Kompromisní vzdálenost sazenic je zhruba na jejich výšku. Výsadby ovocných stromů I v revitalizacích se mohou uplatnit výsadby ovocných dřevin, i když na rozdíl od jiných krajinotvorných opatření spíš jen okrajově. Ovocné dřeviny se neuplatní v břehových porostech ani v lužních hájích. Součástí revitalizace však může být třeba vytvoření vegetačního pásu, který odděluje nivu od okolních zemědělských ploch, a to je dobrá příležitost pro ovocné dřeviny. Nebo perimetr revitalizace protíná nějaká polní cesta, kterou je vhodné opatřit ovocným stromořadím. Někteří lidé nejsou vysazování ovocných stromů do krajiny nakloněni. Obávají se nároků na údržbu, hlavně prořezávání, a toho, že sběrači polezou za ovocem a budou lámat větve. Svou roli hraje také obava, hodná českého člověka, že někde zadarmo naroste ovoce, kterým by se pak někdo mohl nezaslouženě obohatit. Tyto důvody jsou vpodstatě vykonstruované - ovocné stromy v naší krajině byly a zatím ještě jsou, a žádné velké škody tím nenastávají, ba právě naopak. Vyskytují se také ekologičtí fundamentalisté, kteří odmítají vysazování kulturních odrůd ovocných dřevin v rámci krajinotvorných opatření, neboť tyto dřeviny nejsou součástí přirozených přírodních společenstev. Takový přístup naštěstí racionální ochrana přírody neuplatňuje, vědoma si toho, že obýváme kulturní krajinu a v ní se snažíme chránit i četné formace, vázané na činnost člověka. Jsou to vedle luk a stromořadí také sady. Ovocné stromy podél cest, v mezích a ve starých sadech do naší krajiny patří, obohacují přírodu, neohrožují formace ryze přírodní, mohou poskytovat jistý užitek především těm lidem, kteří chtějí být zadobře s přírodou. Navíc volně rostoucí ovocné stromy z naší krajině zatím bez náhrady mizejí. Proto nechť se tam, kde je to stanovištně vhodné, objevují výsadby ovocných dřevin i jako součást revitalizací. Podmínkou ale je, aby i tyto výsadby byly prováděny kvalitně. Se zřetelem k místním podmínkám je třeba správně volit druhy, odrůdy, vzrůstné formy a typy sazenic. Tato problematika výrazně přesahuje rámec publikace, tedy pouze některá základní doporučení: Bez větších pěstitelských zásahů se obejdou hrušně a švestky, prořezávání vysloveně nemají rády třešně a ořešáky. Jabloně a hrušně není vhodné sázet na zákrskových podnožích, které představují běžný sortiment zahradnických prodejen. Je třeba shánět semenáče nebo sazenice roubované na podnože, umožňující vyšší vzrůst. Stále to není jednoduché, ale v poslední době, pod vlivem poptávky, se nabídka zlepšuje. V krajině se mohou uplatnit různé staré a místní odrůdy, i když existují také vhodné moderní odrůdy, schopné poskytovat lepší ovoce, než nejedlé štrůdláky. Každopádně měly by být hledány odrůdy nejméně náročné na zapěstování a údržbu a poskytující stromy co nejpřírodnějšího vzrůstu.

14 Zpravidla respektujeme kulturní a vpodstatě užitkový charakter různých formací ovocných dřevin, a tak jejich výsadby provádíme v cílových rozestupech. Sazenice se po výsadbě podrobují zapěstovávacímu řezu, který bývá důraznější než u dřevin neovocných, a to včetně krácení terminálních výhonů. Spolehlivá ochrana před zvěří je naprosto nezbytná. Kombinované výsadby se v krajině uplatní asi nejvíce. Podle místních podmínek, a také podle materiálu, který je k dispozici, se mohou do plošných, lesnicky pojatých výsadeb jako kostra vkládat skupiny nebo jednotlivci. Tímto způsobem lze také podporovat velikostní a tvarovou členitost zakládaných porostů Vysazování stromu či keře O úspěchu výsadby hodně rozhoduje doba a kvalita provedení. Sází se na podzim do zamrznutí nebo na jaře do vyrašení. Při podzimní výsadbě se kořeny stromků usadí a začnou dřív pracovat, ovšem sazenice je třeba na zimu dobře zalít a případně zamulčovat (zasypat organickým materiálem) proti vymrznutí, resp. vyschnutí. Některé stromy vyhraněně žádají sázení na jaře, třeba břízy a většina jehličnanů. Kontejnerované sazenice mají širší rozsah doby výsadby než prostokořenné. Sazenice nesmějí zaschnout. Jemné kořenové vlášení prostokořenných sazenic uvadá na vzduchu a hlavně na slunci velmi rychle. Meziskladování sazenic je nejlepší ve vlhké zemině, ze dne na den můžeme použít třeba vlhkých pilin, hoblin nebo listí. Vysloveně nouzové je omotání kořenů mokrými hadry. Uchovávání sazenic ve vodě je chybné, kořeny zahnijí. Jáma se kope o něco větší než je kořenový systém, resp. bal stromu. Poctivě a na svislo se zatluče kůl, který by měl být nad zemí tak vysoký, aby byl účinnou oporou koruně stromku. Prostokořenné sazenici zastříháme usekané konce kořenů na čistý řez do zdravého dřeva. Sazenice by měla sedět v jámě tak, aby jí povrch zeminy sahal tak vysoko, jako když rostla ve školce. U roubovaných ovocných stromků má být místo přiroubování nad zemí. Do kořenů sypeme střídavě humusový substrát a původní zeminu, proléváme vodou. Sešlapujeme, aby stromek dobře seděl. Pro efektivní zalévání je potřeba kolem stromku vytvořit zemní mísu, v níž se bude držet voda. Stromek se přiváže ke kůlu popruhem nebo tkalounem; stromek není úplně přitažen (ostatně bude si ještě trochu sedat), ale úvaz po kůlu nesjíždí. Úvaz možno ke kůlu přitlouct lepenkovým hřebíkem. Vydatné úvodní zalití je podmínkou. Výrazným zástřihem se zredukuje koruna, a to i u balové nebo kontejnerované sazenice, aby ji narušený kořenový systém stačil zásobovat. S výjimkou ovocných stromů se však neřeže terminální výhon (hlavní výhon, budoucí kmen stromu) a pečlivě se před poškozením chrání terminální pupen, aby strom dobře a přímo táhl. Terminál je přípustné říznout jenom pokud je nenapravitelně poškozený nebo nějak vadný. U podzimních výsadeb se ovšem řez koruny nechává na jaro, aby stromky řeznými místy přes zimu nevysychaly. Nakonec je vhodné sazenici zamulčovat obložit organickou hmotou, která bude zadržovat vlhkost a tlumit buřeň. Během května zarostou sazenice buření a ty menší je třeba obžínat. Obžínání je nutné zvláště v buřeni, která by mohla sazenici porůst a ohnout - svlačce, svízely, Posekaný materiál namulčujeme ke stromkům. Právě kvůli obžínání je třeba husté výsadby menších sazenic zakládat v pravidelné pravoúhlé síti.

15 16.6 Úsporné způsoby šíření některých dřevin Vrby s výjimkou vrby jívy - lze ve vlhkých a slunných místech šířit vegetativně. S úspěchem se používá různých metod a velikostí materiálu: Tenké řízky, tloušťky zhruba jeden centimetr a dlouhé nejméně 20 cm, se zapichují do hustých hnízd tak, že vršky jen mírně vyčnívají nad povrch. Silnější pruty, asi dvoucentimetrové, se mohou řezat zhruba na metrovou délku, a pak se rovněž ve skupinách zapichují dostatečně hluboko, aby držely v zemi a dosáhly na vodu. Kůly různých tlouštěk a délek, daných dostupností materiálu a potřebami té které lokality, se zarážejí nejlépe do předražených děr. Pokud se zatlouká bez předražených děr, je třeba následně odřezat poškozené hlavy kůlů. Kůl se vždy zaráží tak hluboko, aby jednak pevně stál, jednak dosahoval do vlhkých nebo přímo zvodnělých spodních vrstev. Velkou předností výsadby vrbových kůlů je to, že prakticky již v první vegetační sezóně naroste slušná hlavová vrba. Kůly jako součásti různých konstrukcí v korytech a březích. Osvědčuje se například zpevňující probíjení různých konstrukcí z kulatiny, kamene a drnů ujímajícími se vrbovými kůly. Kůlové konstrukce k zahrazování koryt melioračních kanálů například brlení nebo ježek z vrbových kůlů (na obrázku). Kmeny kladené na terén nebo částečně přehrnuté zeminou mohou se různými způsoby uplatnit jako stabilizace břehů a svahů. etříděné vrbové větve a odpadní drtě z větví, které vznikají třeba jako odpad z probírek porostů, se mohou používat rovněž různými způsoby. Lze je klást do vhodně vyhloubených zářezů nebo přímo na terén a částečně zasypávat zeminou. Tímto způsobem lze docílit i plošného ozelenění keřovými vrbami po terénu se nejdříve rozloží odpadní větve, a přes ty se pak přehrne slabší vrstva zeminy. Účelové vrbové konstrukce - například provázané válce z vrbových větví se mohou klást do pat břehů. Vrbové pařezy, které musely být vytrhány ze země při nějaké stavební činnosti, včetně opravdu velkých pařezů, je škoda vyvážet na skládku. Usazeny na vhodném místě do půdy, s velkou pravděpodobností se rovněž ujmou. Lze je zasazovat do břehů revitalizačních koryt, a tak dosahovat velmi rychle vazného efektu kořenových systémů.

16 Obr. 16.7: Zakládání vrbových porostů s využitím řezaného materiálu. Nahoře husté zapichování řezaných prutů. Uprostřed zarážení kůlů. Dole osazování vrbových pařezů, které byly získány jako odpad ze stavební činnosti.

17 Obr. 16.8: Prokládání kamenných rovnanin a záhozů vrbovými řízky (vlevo). Kladení vrbových řízků nebo větví do zemních zářezů a jejich částečné překrývání zeminou (vpravo nahoře). Překrývání hromad vrbových větví zeminou (vpravo dole). Obr. 16.9: Jedna z variant postupné obnovy drobné potoční vlásečnice částečnou revitalizací melioračního příkopu omezení průtočnosti brlením z vrbových kůlů. Nahoře úplné brlení, vytažené do břehů. Dole brlení v průtočném profilu a zpevnění břehů zakládkou vrbových větví, umístěnou do rýhy po odstraněném opevnění. Překážka tohoto charakteru přispěje k postupnému změlčení koryta. Nejlepší dobou pro sázení vrbového vegetativního materiálu je jaro, před olistěním, i když často se ujímají i pozdější výsadby. Vrby vyžadují dostatek vlhkosti a světla. Co se světla týče, na rozdíl od většiny jiných stromů nesnesou ani přechodně kompromis a neprosperují

18 ani v částečném zástinu. Zapichování jednotlivých prutů bývá málo účinné, zvěř je často úplně zničí. Vhodnější jsou výsadby v hustých skupinách. Duby letní a zimní lze na obnažených plochách šířit výsevem žaludů. Někdy vzejdou žaludy, vyseté hned po podzimním sběru. Spolehlivější však bývá výsev naklíčených žaludů, které prošly stratifikací v kompostové nebo písčité zakládce. Žaludy se vysévají v nezadrnovaných plochách do jamek hloubky cca 4 cm, v síti o sponu cca 15 cm. Dobře se seje do rýh, nadělaných krumpáčem nebo motykou. Jamky nebo rýhy se po výsevu zasypou a zašlapou. Výsev může rovnoměrně pokrývat plochu nebo může tvořit větší skupiny. Jednotlivé semenáče, rostoucí dál od sebe, je obtížné chránit před buření. Seté duby mohou kolonizovat i jalovou navážku, na níž by se výsadby sazenic těžko udržely. Se semenáči je potřeba mít trpělivost, ale proti výsadbám školkovaných sazenic mají nepoškozené kůlové kořeny, což je pro růst kvalitních jedinců podstatné. Přirozenému semennému náletu olší na plochy zasažené výstavbou apod., kde jsou v blízkosti semenné stromy, lze vyjít vstříc tím, že se konečná úprava ploch provede na podzim, před zimním náletem semen. V příštím roce už se do této plochy nezasahuje. Přes zimu také mohou silně nalétávat javory a jasany, na přelomu jara a léta pak topol černý. Přirozené nálety jsou mnohem úspěšnější na plochách, které nebyly ohumusovány ani osety. Obr : Výsadba vrbového kolíku s ochranou proti zvěři.

19 Obr : Vrby mají ve vodohospodářských revitalizacích a v ekologicky orientované správě vodních toků velmi široké uplatnění. Obr : Nekvalitní výsadba: Příliš vytažená sazenice se špatně vyvinutou korunkou, nedostatečná stabilizace, chybí ochrana proti zvěři. Tato sazenice sotva vyroste v kvalitní strom.

20 Obr : Pochybná výsadba nepřiměřeně vysokých alejových sazenic. Tato olše byla dodána jako zapěstovaná vysoká sazenice s balem, ale možná se jednalo o podřadný materiál, opožděně vyzvednutý z přerostlého, zanedbaného hustníku. Stromek vyrostl v hustém zápoji, po vysazení do terénu postrádá oporu okolních stromů a ohýbá se. Nejlepším řešením asi bude tento nešťastný vlajkový stožár uříznout a spoléhat se na nové pruty, které vyrážejí ze spodní části Zeleň v projektu revitalizační stavby Nezbytnou součástí každého projektu revitalizační stavby je dokumentace výchozího stavu zeleně, vymezení zásahů do ní a návrh nového ozelenění. Zeleň stávající a nová musejí být zachyceny v situaci stavby, v textové části je uveden přiměřený kvantitativní a kvalitativní popis a rozpočet. Součásti projektu ozelenění: Dokumentace stávající zeleně. Jednotlivě jsou zakresleny stromy a keře rostoucí v prostoru staveniště. Zachycuje se velikost stromů (obvod kmene ve výšce prsou), plocha keřových skupin a jejich zdravotní stav. Souvislé porosty stromů mohou být uvedeny skupinovými výčty po plochách. Zachyceny jsou též plochy či skupiny mladých náletů. Významné exempláře, bezprostředně dotčené výstavbou, je nutné zanést do situace, z níž vychází stavební projekt, na základě zaměření. Vhodná je fotodokumentace. Návrh kácení dřevin. Kácení je přípustné jen v opodstatněném rozsahu. Vymezení dřevin, které budou v průběhu výstavby chráněny (bednění, ohrady, ). Návrh jednotlivých výsadeb středních (cca 0,8 až 2 m) nebo velkých (> 2 m) sazenic stromů. V situaci nebo doprovodném textu je uveden druh a velikost sazenice. Návrh skupinových výsadeb malých nebo středních sazenic - zákres skupin, výčet a struktura druhů, velikosti a rozpony sazenic. Návrh plošných výsadeb, včetně zapichování řízků - dtto. Návrh ploch určených k vysévání semen (např. žaludů).

21 Vymezení ploch, které budou ponechány pro přirozený nálet, a návrh postupu pro případ, že se nálet nevydaří. V textové části projektu jsou specifikovány druhy, velikosti a typy sazenic. Je popsána doba a technologie výsadby, včetně způsobu ochrany před zvěří. Je předepsána následná údržba výsadeb, popřípadě výsevných či náletových ploch. Rovněž je předepsán způsob ošetření stávající zeleně, dotčené stavbou - včetně ořezání poškozených větví apod. Za standard dodávky ozelenění se pokládá nejméně tříletá záruka za výměnu uhynulých a poškozených sazenic Zakládání travinobylinných porostů V rámci revitalizačních projektů vzniká občas potřeba ozelenění obnažené půdy travinobylinnou vegetací. Způsob řešení je třeba volit podle účelu, který může být rozdílný - např. stabilizace břehů zemních koryt nebo vytvoření druhově bohatého lučního porostu. Obecně bývá osévání ploch při revitalizacích problémové. Výsledky výsevů obchodně dodávaných směsí jsou často pochybné. Na první pohled poněkud paradoxně nebývá z pohledu ochrany přírody optimální používání obchodních tzv. druhově bohatých, květnatých směsí. Tyto směsi je možné zakoupit, avšak za několikanásobně větší cenu než běžnou travní směs. Toto osivo je vytvořeno ze semen populací ze vzdálených území, a proto hrozí riziko tzv. genetické eroze, způsobené zavlečením cizorodého genetického materiálu. (Výjimkou a naopak vhodným řešením mohou být tzv. regionální směsi, které se však produkují zatím pouze ojediněle, např. v CHKO Bílé Karpaty). Tato problematika je tedy do jisté míry obdobná jako v lesnictví, kde se důrazně dbá na genetický původ semene a sazenic dřevin. Z toho plyne doporučení omezit výsevy, pokud k nim nelze užít speciálních regionálních směsí, jenom na nejnutnější míru, potřebnou ke stabilizaci svahů apod. Pro tyto účely pak použít běžnou travní směs, tvořenou jen základními druhy. Ta dobře splní technický účel, je relativně laciná, nekontaminuje místní společenstva a naopak z ní vzniklé porosty budou postupně místními společenstvy nejsnáze prostoupeny. Pokud však není technicky nezbytné určitou plochu osévat, je lepší ponechat ji přirozené sukcesi (zarůstání), kdy se na ploše během několika vegetačních sezón ustálí společenstvo stanovištně nejlépe odpovídajících druhů. Někdy je vhodné tuto sukcesi podpořit a nebo usměrnit. Nejlepší je takto učinit oddrolky z druhově bohatých a stanovištně analogických porostů z co nejbližšího okolí. Tyto oddrolky obsahující diaspory (rozmnožovací částice, v našem případě většinou semena) je možné sbírat ručně z nesklizených lučních porostů, mnohem efektivnější je však jejich získání z usušeného sena z těchto cenných lučních ploch. Po řešené ploše se přehazuje seno z vyzrálých porostů místních kvalitních luk, a přitom z něj vypadávají semena. Specifickým způsobem obnovy a zakládání travních porostů je přenášení drnů z druhově bohatých lučních porostů. Tato činnost, očekává-li se od ní víc než pouhé technické odrnování, se však již neobejde bez součinnosti s botaniky specializovanými na problematiku luční vegetace jednak aby nebyly způsobeny škody na hodnotných lučních porostech, jednak aby byly drny umísťovány do podmínek, kde mají dobrou šanci na úspěch: Prvotním motivem pro drnování však může být i snaha využít kvalitní vegetační povrch, pokud již dochází ke stavebnímu zásahu v botanicky hodnotné louce. V takovém případě je potřeba

22 uvážit, že luční porost nevyrostl z roku na rok a drn z této louky představuje hodnotný materiál, který by mohl být dobře využit, místo aby byl shrnut na jednu hromadu se spodní zeminou. Drn po sejmutí se ukládá do nevysokých rovnanin a co nejdříve se aplikuje. Pokud se investuje značná energie do vytvoření druhově bohatých lučních porostů, je také zapotřebí, aby byla zajištěna i jejich údržba v budoucnosti. Odborný návrh režimu údržby tedy musí být součástí projektu ozelenění.

I. Obecné zásady pro navrhování, zakládání, pěstování a obnovu břehových porostů 3

I. Obecné zásady pro navrhování, zakládání, pěstování a obnovu břehových porostů 3 Projekt: Integrovaný vodohospodářský management v ochranných pásmech vodního zdroje Želivka Registrační číslo sub-projektu: BG FTA EČ: 008 Nositel projektu: Via rustica o.s., nám. Svobody 320, 395 01 Pacov,

Více

PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015

PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba

VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY. Vegetace, výsadba, údržba VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ KRAJINY Vegetace, výsadba, údržba Plánování výsadeb - literatura LITERATURA Metodické podklady pro navrhování a realizaci výsadbových opatření v rámci krajinotvorných programů, Příloha

Více

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO?

JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? JAKÁ JE BUDOUCNOST LESA NÍZKÉHO NA LESNÍ SPRÁVĚ ZNOJMO? Ot. Březiny 682, 675 71 Náměšť nad Oslavou VOBORNÍK PŘEMYSL ABSTRAKT: Les nízký se u LČR,s.p. Lesní správě Znojmo vyskytuje na plochách okolo 2.500ha

Více

Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín

Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín Projekt na zdravotní ošetření stromů a výsadbu stromové aleje v lukách v obci Žerotín Investor Zadavatel Obec Žerotín Obec Žerotín Projekt a technická průvodní zpráva na zdravotní ošetření stromů a obnovení

Více

Porosty a výsadby dřevin u vodních toků. A. Chittussi: Vltava v Troji

Porosty a výsadby dřevin u vodních toků. A. Chittussi: Vltava v Troji Porosty a výsadby dřevin u vodních toků A. Chittussi: Vltava v Troji Ideál dendrofobův Zastaralé pojetí správy vodních toků: jednostranná orientace na technické úpravy toků nedocenění pozitivních funkcí

Více

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr

Obsah: Technická zpráva. 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr Obsah: Technická zpráva 1.1 Identifikační údaje 1.2 Základní údaje o objektu 2.1 Technické řešení 2.2 Závěr 2 1.1. Identifikační údaje Název stavby: Název objektu: Místo stavby, k.ú.: Okres: Kraj: Obsah

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic

Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic Projektová dokumentace IP 8, k. ú.hrabůvka u Hranic (pozemky parc. č. 828, 834) NEVYČÍSLENÝ ROZPOČET Objednatel: Vypracoval: Zak. číslo: 29-2012 Datum: říjen 2012 Česká republika Ministerstvo zemědělství,

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky:

Z dosavadní praxe vyplývají tyto poznatky: Komentář k právním ustanovením na úseku povolování kácení dřevin rostoucích mimo les xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx k 2 zákona 114/1992 Sb.: Ochrana dřevin

Více

VLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a Horní Kožlí, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí, Vlachovo Březí

VLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a Horní Kožlí, Mojkov, Uhřice u Vlachova Březí, Vlachovo Březí PROJEKTOVÝ ATELIÉR AD s.r.o. Ing. arch. Jaroslav DANĚK Husova 4, České Budějovice 370 01, telefon 387 311 238, mobil +420 605 277 998 ÚZEMNÍ PLÁN VLACHOVO BŘEZÍ k. ú. Chocholatá Lhota, Dachov, Dolní a

Více

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková

ZODP. PROJEKTANT. Renovace a doplnění zeleně v obci Sibřina VYTVOŘIL ZPRACOVATEL. Ing. Kateřina Kovaříková ZODP. PROJEKTANT Ing. Kateřina Kovaříková VYTVOŘIL ZPRACOVATEL: Biologica s.r.o., Mezníkova 273/13, 616 00 Brno, IČ: 27739660 KRAJ: Středočeský OBEC: Sibřina Ing. Kateřina Kovaříková ZPRACOVATEL INVESTOR:

Více

Terestrické biotopy obojživelníků

Terestrické biotopy obojživelníků Terestrické biotopy obojživelníků - ochrana a péče Jaromír Maštera Havlíčkův Brod, leden 2012 Ochrana obojživelníků = Ochrana a péče o biotopy rozmnožování = vodní biotopy + Ochrana a péče o biotopy mimo

Více

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4

V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4 V E G E T AČNÍ ÚPRAVY A K T U A L I Z A C E 0 8 / 2 0 1 4 E D O K U M E N T A C E P R O P R O V E D E N Í S T A V B Y Investor : OBEC ŽANDOV, NÁMĚSTÍ ČP. 82 471 07 Akce : REVITALIZACE ALEJÍ NA POZEMCÍCH

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

INDEX QBR Datový list do terénu

INDEX QBR Datový list do terénu INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80

Více

1. TEXTOVÁ ČÁST. 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Revitalizace zeleně Příroda za humny, I.etapa Místo:

1. TEXTOVÁ ČÁST. 1.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Revitalizace zeleně Příroda za humny, I.etapa Místo: REVITALIZACE ZELENĚ PŘÍRODA ZA HUMNY, 1.ETAPA A1 SOUHRNNÁ ZPRÁVA investor: Park Rochus, o.p.s., Studentské nám. 1531, Uherské Hradiště zhotovitel: Ing. Alena Vránová, Zástřizly 41, 768 05 Koryčany tel.:

Více

Suchá retenční nádrž - Topolany

Suchá retenční nádrž - Topolany Suchá retenční nádrž - Topolany Údaje o společném zařízení Suchá retenční nádrž Topolany byla zbudována jižně od obce, v údolí Lukového potoka. Její hráz je umístěna napříč údolí cca 90 m pod soutokem

Více

Nové parky na Rohanském ostrově

Nové parky na Rohanském ostrově Blok - Funkce zeleně ve struktuře města Nové parky na Rohanském ostrově -------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří

Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Šíření autochtonních dřevin na neobhospodařovaných pozemcích v jz. části Českého středohoří Zarůstání pozemků, které přestaly být zemědělsky obhospodařované (orba, kosení, pastva) křovinami a posléze stromy

Více

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015

Obec Kořenov. číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Obec Kořenov číslo usnesení 54/15 V Kořenově dne 27.05.2015 Zastupitelstvo obce Kořenov, příslušné podle ustanovení 6 odst. 5 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební

Více

Obnova "Aleje filosofů"

Obnova Aleje filosofů Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli Obnova "Aleje filosofů" TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Inventarizace stromů a kvalitativní hodnocení... 3 1.1 Charakteristika území a rostoucích dřevin... 3 1.2 Metodika

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 24 Poškození živočichy

Více

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I

A.K T I, Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 Použití aktisafe J250 A.K T I str. 1/22 Použití Technický popis aktisafe J250 aktisafe J500, aktisafe K400, aktisafe K700 aktisafe J250 svahy bez proudící vody, do sklonu 1 : 2, délka svahu do 10 m vhodné současně s mulčování na svahy,

Více

8. Klasifikace druhu veřejné zakázky: 9. Předpokládaná hodnota zakázky: 10. Specifikace předmětu veřejné zakázky

8. Klasifikace druhu veřejné zakázky: 9. Předpokládaná hodnota zakázky: 10. Specifikace předmětu veřejné zakázky Zadávací dokumentace V rámci výběrového řízení pod názvem Vytvoření obecního parku v Dubu nad Moravou 1. Identifikační údaje zadavatele: Zadavatel: Sídlo: IČ: Právní forma: Statutární zástupce zadavatele:

Více

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz)

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Tento dokument obsahuje autorské řešení vybraných úloh, jejichž zadání je

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ OBJEDNATEL: OBEC MORAŠICE DATUM: 09/2014 NÁVRH ÚP MORAŠICE 2 Zastupitelstvo obce

Více

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.

Více

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá

Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá Weigela florida 'Red Prince' Vajgélie květnatá stanoviště: přímé slunce výška: 1,5-2 m použití: soliterní, skupinová výsadba tvar: rozložitý olistění: opadavé barva listu: světle zelená barva květu: červená

Více

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce

Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Foto katalog alergologicky rizikových lokalit v zájmových oblastech území města Olomouce Jonáš Gazdík 2014 0 Oblast 5, Envelopa Obr. 1 výsadba lip srdčitých na tř. Kosmonautů (22. 6. 2014) Obr. 2 vrby

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová

Více

Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část

Čelákovice. Územní plán Čelákovic ideový návrh. město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem. textová část Územní plán Čelákovic ideový návrh textová část Čelákovice město na řece, město kontrastů, život mezi Labem a polem Propojování, prolínání, sjednocování... Seznam příloh: A.1 - Hlavní výkres, měř. 1 :

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE ZELENĚ MĚSTA HAVLÍČKŮV BROD 2. KALINOVO NÁBŘEŽÍ OBSAH: PRŮVODNÍ ZPRÁVA... 1 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. SOUČASNÝ STAV... 4 2.1 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO

Více

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.:

TECHNICKÁ ZPRÁVA - D.1. HG partner s.r.o. DOKUMENATCE OBJEKTŮ Část: Park Úvaly - Vinice DUR. Paré č.: Investor: Město Úvaly, Pražská 276, 280 82 Úvaly Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Vrzák Datum: 04/2015 Vypracoval: Ing. Kamil Borecký Změna: - Akce: Název části: HG partner s.r.o. Smetanova 200, 250

Více

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního

Více

BŘEZOVICE ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST (K. Ú. BŘEZOVICE POD BEZDĚZEM, VÍSKA U BŘEZOVIC) KA * KA

BŘEZOVICE ÚZEMNÍ PLÁN TEXTOVÁ ČÁST (K. Ú. BŘEZOVICE POD BEZDĚZEM, VÍSKA U BŘEZOVIC) KA * KA BŘEZOVICE ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. BŘEZOVICE POD BEZDĚZEM, VÍSKA U BŘEZOVIC) TEXTOVÁ ČÁST KA * KA KA * KA projektový ateliér, Tuřice 32, 294 74 Předměřice n. Jizerou BŘEZOVICE ÚZEMNÍ PLÁN (K. Ú. BŘEZOVICE POD

Více

Akce: REVITALIZACE ZELENĚ V PLAŇANECH

Akce: REVITALIZACE ZELENĚ V PLAŇANECH Akce: REVITALIZACE ZELENĚ V PLAŇANECH Obsah dokumentace: 1 GRAFICKÁ ČÁST: 1.1. Situace celková bez měřítka 1.1.1 Zákres lokalit do kopie územního plánu bez měřítka Výkresy pro jednotlivé lokality: 1.2.1.1

Více

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR

Více

HLAVICE ÚZEMNÍ PLÁN. návrh. odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30

HLAVICE ÚZEMNÍ PLÁN. návrh. odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30 pořizovatel: projektant: návrh HLAVICE Magistrát města Liberec odbor hlavního architekta oddělení územního plánování Ing. arch. M. Štěpánek, ARCH SEVIS Leknínová 1063, 463 11 Liberec 30 nadřízený orgán

Více

Návrh územního plánu Horažďovice. Horažďovice. Změna č.1 územního plánu Návrh pro společné jednání TEXTOVÁ ČÁST ZÁZNAM O ÚČINNOSTI

Návrh územního plánu Horažďovice. Horažďovice. Změna č.1 územního plánu Návrh pro společné jednání TEXTOVÁ ČÁST ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Návrh územního plánu Horažďovice Změna č.1 územního plánu Návrh pro společné jednání TEXTOVÁ ČÁST ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Správní orgán vydávající územní plán: Zastupitelstvo města Horažďovice Číslo veřejné

Více

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy

REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Sadové úpravy Vídeň 127 594 01 Velké Meziříčí Tel.: +420 733 721 817 E-mail: info@greenberg.cz Web: www.greenberg.cz REVITALIZACE ZÁMECKÉHO AREÁLU V OBCI STRÁNECKÁ ZHOŘ Objednatel: Obec Stránecká Zhoř, Stránecká Zhoř

Více

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva

evo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,

Více

D.3 Dendrologický průzkum

D.3 Dendrologický průzkum ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:

Více

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy

Vegetační úpravy. Technická a zpráva Fotodokumentace Výkaz výměr, Rozpočet. Situace celková 1:500 Situace Detaily a řezy IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce: Remízek Na Vrábí Vegetační úpravy Investor: Město Brandýs nad Labem / Stará Boleslav Projektant : Zahradní architektura Ing. Ivan Marek Martinov 279 Kostelec nad Labem 277

Více

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA

PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA PRŮVODNÍ ZPRÁVA REVITALIZACE PARKŮ, ZELENĚ A STROMOŘADÍ V BYSTŘICI NAD PERNŠTEJNEM 1. U HŘBITOVA OBSAH: 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE... 3 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 2. SOUČASNÝ STAV... 4 2.1 FOTODOKUMENTACE SOUČASNÉHO

Více

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE

REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE HRABYŇSKÉ ALEJE ZADAVATEL: OBEC HRABYNĚ ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. PROJEKT DUBEN 2014 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, 602 00 Brno, Černá Pole

Více

č. 1/2006 o závazné části územního plánu obce Albrechtice

č. 1/2006 o závazné části územního plánu obce Albrechtice OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA OBCE ALBRECHTICE č. 1/2006 o závazné části územního plánu obce Albrechtice Zastupitelstvo obce Albrechtice se usneslo vydat na základě ustanovení 84 odst. 2) písm. b) zákona č.

Více

REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH

REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY REVITALIZACE DŘEVIN ZÁMECKÉHO PARKU A OBECNÍ ZELENĚ V LITULTOVICÍCH PROJEKT ZADAVATEL: MĚSTYS LITULTOVICE ZPRACOVATEL: EKOTOXA s.r.o. LISTOPAD 2013 EKOTOXA

Více

Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým:

Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým: Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách CZ.1.07/1.1.00/08.0042 Klíčová aktivita 06 Učebnice Okrasné dřeviny Realizační tým: Ing. Martin Vlasák, Ph.D. - řešitel klíčové aktivity 06

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

projektant SO 05 : Eva Wagnerová, Tomešova 1, Brno SO 05 REKONSTRUKCE DVORA STARÉ RADNICE DPS, 11/2014 TECHNICKÁ ZPRÁVA

projektant SO 05 : Eva Wagnerová, Tomešova 1, Brno SO 05 REKONSTRUKCE DVORA STARÉ RADNICE DPS, 11/2014 TECHNICKÁ ZPRÁVA Základní údaje TECHNICKÁ ZPRÁVA Název akce: ZELEŇ PRO BROD Dokončení pasportu zeleně města a obnova vybraných ploch sídelní zeleně města Havlíčkův Brod Investor: Město Havlíčkův Brod Místo stavby: Havlíčkův

Více

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ REGENERACE ZELENĚ NA ZÁMKU V BLUDOVĚ NÁDVOŘÍ A PANSKÁ ZAHRADA, ZÁMECKÝ PARK PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ ŘÍZENÍ A. Průvodní zpráva B. Souhrnná technická zpráva C. Situace stavby D. Dokladová část

Více

Generativní rozmnožování ovocných dřevin

Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní rozmnožování ovocných dřevin Generativní množení představuje množení rostlin semenem. V rámci ovocnářství se tímto způsobem množí některé podnože pro jádroviny, červené a modré peckoviny. Generativní

Více

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2597 ze dne 23.10.2015 k návrhu na vydání Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické

Více

Vodohospodářské revitalizace a jejich možnosti v povodí Želivky

Vodohospodářské revitalizace a jejich možnosti v povodí Želivky Vodohospodářské revitalizace a jejich možnosti v povodí Želivky Ing. Tomáš Just Agentura ochrany přírody a krajiny ČR středisko pro Prahu a Střední Čechy listopad 2009 Přírodní vodní tok z hlediska morfologického:

Více

Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice

Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. GRAFICKÁ ČÁST 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

Příloha P3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví

Příloha P3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví Příloha P3 ke Smlouvě o provádění komplexních lesnických činností a prodeji dříví PODROBNÉ PODMÍNKY PROVÁDĚNÍ PĚSTEBNÍCH ČINNOSTÍ A. Základní ustanovení I. Tato Příloha obsahuje nezbytné zásady provádění

Více

Upozornění na některá ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád ):

Upozornění na některá ustanovení zákona č. 500/2004 Sb. (dále jen správní řád ): Metodická pomůcka k povolování kácení dřevin rostoucích mimo les podle 8 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK ) a vyhlášky č. 189/2013 Sb., o

Více

Studie Krásné Březno, Poloostrov - Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity

Studie Krásné Březno, Poloostrov - Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity Circular Flow Land Use Management (CircUse) Studie Krásné Březno, Poloostrov - Mapování a pilotní kalkulace pro případový příklad s doporučením dalších kroků ke zvýšení investiční atraktivity Report/Tasks

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc.

Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie. Předmět VIZP K141 FSv ČVUT. Vodní toky. Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. Fakulta stavební ČVUT v Praze Katedra hydrauliky a hydrologie Předmět VIZP K141 FSv ČVUT Vodní toky Doc. Ing. Aleš Havlík, CSc. http://hydraulika.fsv.cvut.cz/vin/prednasky.htm Přirozené vodní toky K141

Více

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU

Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU Ú Z E M N Í P L Á N T R N A V A N Á V R H TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍHO PLÁNU BŘEZEN 2011 Pořizovatel: Městský úřad Vizovice Stavební úřad Masarykovo nám. 1007 763 12 Vizovice Zprostředkovatel Urbanistický ateliér

Více

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň

Bučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny

Více

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období

obr. 1 Vznik skočných vrstev v teplém období Stojatá voda rybníky jezera lomy umělá jezera slepá ramena řek štěrkoviště, pískovny Stručný výtah HYDROLOGIE PRO ZACHRÁNCE Charakteristika stojaté vody Je podstatně bezpečnější než vody proudící, přesto

Více

Studie záplavového území toku Bochovský potok

Studie záplavového území toku Bochovský potok Studie záplavového území toku Bochovský potok Návrh na stanovení záplavového území ř.km 0,000 10,750 Technická zpráva červen 2013 A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Bochovský potok ID toku:

Více

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka

Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř. Závěrečná zpráva. projektu Voda živá tok Barovka Gymnázium Chotěboř, Jiráskova 637, 583 01 Chotěboř Závěrečná zpráva projektu Voda živá tok Barovka 1 Předmluva Vážení čtenáři, právě čtete závěrečnou zprávu obsahující naše poznatky z výzkumu na toku Barovka,

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Rekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice

Rekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice Investiční záměr Rekultivace skládky S-003 Polná - Věžnice Předkladatel: Město Polná Husovo náměstí 31 588 13 Polná Zpracoval: Mgr. Tomáš Obořil Investiční záměr Název akce: Rekultivace skládky S-003 Polná

Více

POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY

POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY JABLONĚ Svými nároky na klimatické podmínky jabloně patří mezi velmi plastické ovocné druhy. Tato plasticita je dána širokým sortimentem pěstovaných odrůd

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLÁ k. ú. Bělá u Staré Paky Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Bělá, usnesením č. Číslo jednací: Datum vydání: ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Oprávněná úřední osoba

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

VYHLÁŠKA. ze dne 27. června 2013. Vymezení pojmů

VYHLÁŠKA. ze dne 27. června 2013. Vymezení pojmů VYHLÁŠKA ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich kácení Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 79 odst. 4 písm. d) a k provedení 8 odst. 3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-MHMP-107893/2007/00PNI/EIA/351-2/Nov Vyøizuje/linka Ing. Novotný/4278 Datum 02.08.2007 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU EŠ k.ú. Eš ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST Zpracovatel : Pořizovatel : Ing. arch. Milič Maryška Městský úřad Pacov Letohradská 3/369 Odbor výstavby 170 00 Praha 7 Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov

Více

10. ROZPOČET. Pracovní operace. 823-1 Plochy a úprava území. Cena I Popis Množství Jedn. číslo položka jednotka. Poř. Ceníková.

10. ROZPOČET. Pracovní operace. 823-1 Plochy a úprava území. Cena I Popis Množství Jedn. číslo položka jednotka. Poř. Ceníková. 10. ROZPOČET Pracovní operace Poř. Ceníková Cena I Popis Množství Jedn. číslo položka jednotka CENA (Kč) 823-1 Plochy a úprava území 1 183101115 Hloubení jamek bez výměny půdy do 0,4 m 3 24 ks 2 184102115

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A

POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A POSOUZENÍ PROVOZNÍ BEZPEČNOSTI STROMŮ A NÁVRH OŠETŘENÍ ZADAVATEL: Obec Uhřice ZHOTOVITEL: Ing. Tomáš Minx, PhD. Suchý 93, 680 01 Boskovice Telefon: +420 603 313 265 Email: arbo.les@seznam.cz Číslo projektu:

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

Obsah dokumentace: Obsah textové části: 1. Návrh. Textová část

Obsah dokumentace: Obsah textové části: 1. Návrh. Textová část Obsah dokumentace: Textová část Grafická část 1. Výkres základního členění území M 1 : 5 000 2. Hlavní výkres M 1 : 5 000 3. Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací M 1 : 5 000 2. Odůvodnění

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. VYUŽÍVÁNÍ DŘEVNÍHO ODPADU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dřevní odpad je významným sekundárním zdrojem dendromasy VYUŽÍVÁNÍ

Více

NOVÝ DŮM ÚZEMNÍ PLÁN

NOVÝ DŮM ÚZEMNÍ PLÁN NOVÝ DŮM ÚZEMNÍ PLÁN POŘIZOVATEL: Obecní úřad Nový Dům PROJEKTANT: září 2011 Název územně plánovací dokumence: Územní plán Nový Dům Řešené území: Administrativní území obce Nový Dům zahrnující katastrální

Více

Připravujeme zahradu na zimu

Připravujeme zahradu na zimu Připravujeme zahradu na zimu 103 Petr Pasečný praktické rady v kostce co vysadit, přesadit, vysít které dřeviny řezat a tvarovat a jak jak chránit rostliny před sněhem Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi

Více

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace

Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;

Více

VÝSADBY DŘEVIN V MIKROREGIONU STRAŽIŠTĚ

VÝSADBY DŘEVIN V MIKROREGIONU STRAŽIŠTĚ VÝSADBY DŘEVIN V MIKROREGIONU STRAŽIŠTĚ textová zpráva technická zpráva k projektové dokumentaci Zpracovala: Mgr. Lucie Brázdová / květen 2011 Změny zpracovala: Ing. Daniela Vítovská / únor 2013 Výsadby

Více

VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče)

VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče) Seminář: Dřeviny mimo les III, EKOMONITOR, Hradec Králové, 2015 VÝSADBA STROMŮ V MĚSTSKÉM PROSTŘEDÍ (kvalita školkařských výpěstků, kvalita provedených prací ve fázi zakládání a ve fázi rozvojové péče)

Více

Standardní technologický předpis údržby zeleně a technických prvků na pohřebištích

Standardní technologický předpis údržby zeleně a technických prvků na pohřebištích OBJEDNATEL: AKCE: ČÁST DOKUMENTACE: Město Třinec Plán údržby zeleně pohřebišť na období 2016 2017 Standardní technologický předpis údržby zeleně a technických prvků na pohřebištích ZHOTOVITEL: SAFE TREES,

Více

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic

Holečkova 8, 150 24 Praha 5 závod Berounka Denisovo nábřeží 14, 304 20 Plzeň. Horšice, Přeštice, Radkovice u Příchovic, Týniště u Horšic A - TECHNICKÁ ZPRÁVA 1 Základní údaje Název toku : Příchovický potok ID toku: 132 880 000 100 ID toku v centrální evidenci vodních toků: 10 108 993 Recipient: Úhlava ID recipientu: 132 140 000 100 Úsek

Více

OBEC VODĚRADY. Veřejná vyhláška OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: ÚZEMNÍ PLÁN VODĚRADY

OBEC VODĚRADY. Veřejná vyhláška OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: ÚZEMNÍ PLÁN VODĚRADY OBEC VODĚRADY Číslo opatření obecné povahy: 1/09 Dne: 25.06.2009 Veřejná vyhláška OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY: ÚZEMNÍ PLÁN VODĚRADY Zastupitelstvo obce, příslušné podle 6 odst. 5) písm. c) zákona č. 183/2006

Více