Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Transkript

1 Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu bezpe nostních slo ek a Ústavu pro studium totalitních re im. Vladimíra Vaní ková V Praze 8. srpna

2 Archiv bezpe nostních slo ek (dále ABS, Archiv), který ve své innosti navázal zejména na bývalý tzv. Archiv Ministerstva vnitra, prokázal za více ne dva roky svého fungování svou ivotaschopnost, nicmén, dle mého názoru, nedokázal se etablovat p edev ím v odborné sfé e, jako moderní archivní pracovi t s kvalitním odborným zázemím. P em nu stávajícího ABS v pln funk ní, pru nou a profesionální instituci, napl ující úkoly stanovené zejména zákony. 499/2004 Sb. a. 181/2007 Sb., vnímám spolu se spln ním podmínek pro akreditaci ABS jako archivu specializovaného jako obecný cíl a úkol pro budoucí vedení Archivu. K základním p edpoklad m zahájení nezbytné transformace ABS bezprost edn pat í nalezení optimálních e ení, týkajících se dislokace Archivu, jeho debyrokratizace, tedy mj. reorganizace v etn vy e ení gesce nad digitalizací archivních materiál a správy tzv. digitálního archivu a eviden ních systém mezi ABS a Ústavem pro studium totalitních re im (dále ÚSTR, Ústav), a v neposlední ad nalezení takového personálního modelu a systému vzd lávání archivá, který by zásadním zp sobem posílil odbornou slo ku Archivu. Dislokace preferuji koncept soust ed ní pra ských archivních pracovi, umíst ných v sou asnosti ve ty ech objektech, do jedné budovy (s jedinou centrální badatelnou), a zachování pracovi t v Brn -Kanicích, resp. jeho dislokaci p ímo v Brn. Soust ed ní pra ských pracovi by p ineslo úspory personální i finan ní (nap. sní ení po tu pracovník ostrahy a administrativy), eliminovalo by riziko po kození archiválií p i p evozu do badatelny a v d sledcích by p ineslo i zkvalitn ní innosti ve vztahu k badatelské ve ejnosti. Náhradní e ení, je bylo v minulosti rovn zmi ováno, tedy p esun jednoho ze stávajících archivních útvar, odd lení operativních svazk kontrarozv dky a vy et ovacích spis, které sídlí v objektu Ministerstva vnitra R, resp. Ú adu pro zahrani ní styky a informace, a má výpov z nájmu, do mimopra ského objektu, pova uji za zcela nevhodné ve svých d sledcích (mj. odliv odborných pracovník z tohoto odd lení) by znamenalo minimáln áste né znefunk n ní innosti Archivu. Je ov em zjevné, e problém dislokace pra ských pracovi m e Archiv, za spolupráce s Ústavem, vy e it pouze za jednozna né podpory vlády a za pomoci p íslu ných státních ú ad a institucí. 2

3 Debyrokratizace Archiv p edstavuje v sou asnosti nepru ný, slo it strukturovaný (t ístup ový model ízení) centralizovaný byrokratický moloch, s p emírou vedoucích pracovník, nefunk ních komisí a p edimenzovanou slo kou ekonomicko-provozní, svázaný nevídaným kvantem pokyn a sm rnic a dal ích interních akt ízení, asto nevalné odborné úrovn, neracionálních i odtr ených od archivní praxe. P ipojíme-li k vý e e enému základní charakteristiku stylu ízení vedení ABS, tj. zejména tém stoprocentní nekomunikování ve v cech odborných v etn absence gremiálních porad a autoritativní p ístup k pod ízeným, jeví se být z ejm j ím d vod kritiky Archivu asto zmi ované nedostate né i mén kvalitní odborné archivní práce. V takovém prost edí nemají odbornost ani iniciativa v zásad své místo, archivá i jsou ve své v t in degradováni do role podava starých papír. Jako východisko z tohoto stavu se jeví být nezbytná a) revize platných interních akt ízení (jejich eliminace a p ípadné vytvo ení odborn fundovaných tak, aby vytý ily základní meze a pravidla fungování Archivu, s d razem na jeho funk nost a pru nost), b) reorganizace archivu (mo ná e ení obsahují p ílohy; jejich spole ným jmenovatelem jsou personální a finan ní úspory, p íp. dotace odborných míst, racionalizace práce, zvý ení odbornosti, pru nost), c) zm na systému a stylu ízení (hlavní poradní grémium tvo ené vedoucími jednotlivých odd lení garant odborné práce, otev enost, komunikativnost, princip subsidiarity a kolegiality, prostor pro vzd lávání, iniciativu a seberealizaci). Digitalizace a správa systém za optimální pova uji e ení, ve shod se zákonem. 499/2004 Sb., tedy p evedení p íslu ných inností, respektive odd lení ÚSTR (odd lení rozvoje evidencí, odd lení digitalizace), pod ABS, samoz ejm v etn ve kerých Ústavem spravovaných evidencí a elektronických kopií archivních materiál, z nich ást p evzal Archiv od svých p edch dc (ale nemá je ve své správ ). Archiv by poté stanovil nový mechanismus procesu digitalizace v etn jeho priorit (ochrana archiválií, ve ejný a odborný zájem), tvorby bezpe nostních a u ivatelských kopií a vybudování digitálního archivu, v úzké sou innosti s dal ími odbornými institucemi, zejm. s Národním archivem. Vytvá ené i aktualizované základní eviden ní databáze by byly propojeny v jediném elektronickém eviden ním systému, vybudovaném na základ archivních princip. Po racionalizaci inností se jeví být mo né úspory personální, p i em tabulkov by byla dotována jednotlivá archivní odd lení ABS. 3

4 Posílení odborné slo ky ABS by bylo dosa eno zejména dotací tabulkových míst archivním odd lením z personálních úspor po provedení reorganizace a p evedení digitalizace a evidencí do správy Archivu tak, aby graduovaní pracovníci jednotlivých odd lení m li v t í prostor pro odbornou práci, tj. p edev ím pro inventarizaci nezpracovaných archivních fond a sbírek, re er ní innost v etn participace na p ípadných speciálních badatelských projektech Archivu a Ústavu nebo vlastní archivn -historickou publika ní innost. Tyto innosti v sou asnosti probíhají v Archivu v minimální mí e, odborná úrove jediného archivního periodika (Sborník Archivu bezpe nostních slo ek) je rozkolísaná, Sborník je obsahov i formáln nedostate n vyprofilovaný. V oblasti odbornosti je podle mého názoru rovn nezbytn t eba, aby se noví pracovníci Archivu seznámili s innostmi a archiváliemi v ech archivních odd lení, nebo, jak ukazuje stávající praxe, znalost i pov domí o archiváliích spravovaných ABS je u zam stnanc obecn nízká. Speciální vnitroarchivní seminá, spojený se stá í v jednotlivých archivních odd leních, by m li v prvé ad absolvovat zejména pracovníci centrální badatelny, s cílem zkvalitnit poradenskou innost pro badatele i zájemce o studium. Zvý ení profesionality je nutné i na pracovi ti, provád jícím základní lustrace v eviden ních systémech nekvalitní a chybové lustrace negativn ovliv ují vy izování badatelských ádostí i fungování Archivu ve vztahu ke státním orgán m a k institucím. Samoz ejmostí by m lo být dal í vzd lávání (nap. kurzy po ádané Filosofickou fakultou UK, ú ast na seminá ích a konferencích, archivní stá e). Základní projekty v oblasti nahlédací a zp ístup ovací agendy by m ly být zam eny p edev ím na zkvalitn ní slu eb vstupního a výstupního pracovi t Archivu, tj. úsek lustrací a badatelny, resp. badatelen. Krom zvý ení odbornosti pracovník t chto úsek pova uji za pot ebné a) realizaci projektu nového základního eviden ního systému, sjednocujícího, na základ archivních princip, dosavadní díl í databáze a b) zavedení kontrolního systému, eliminujícího chybovost lustrací. Projekt vybudování moderní pra ské a brn nské badatelny, propojené s tzv. digitálním archivem, p edpokládá mj. zavedení jednotných moderních program s evidencemi badatel, badatelských témat a p edkládaných archiválií v etn jejich kategorizace (nap. existující speciální programy na bázi systém Bach i Janus) a vytvo ení reprografických center v rámci badatelen. Dlouhodob j í projekt 4

5 p edstavuje e-badatelna, jeho realizace je ov em spojena s vy e ením existujících problém spojených s digitalizací a správou tzv. digitálního archivu. V oblasti ochrany archiválií je nezbytná nová koncepce digitalizace, vycházející ze t í základních princip klasifikace archiválií ur ených k digitalizaci, zohled ující zejména jejich ochranu (z hlediska historické hodnoty a stupn fyzického po kození) a dále zájem ve ejný a odborný, ur ení zp sobu a tempa digitalizace (za aktivní ú asti pracovník úseku restaurátorského) a v neposlední ad vytvo ení metodiky zpracování dat (metadatace) elektronických kopií archiválií, jejich úlo e v tzv. digitálním archivu a propojení s badatelnou, perspektivn s e-badatelnou. V souvislosti s digitalizací je t eba soub n e it otázku tzv. u ivatelských a bezpe nostních kopií. Velký d raz je t eba klást na odbornou archivní innost, p edpokladem jejího prohloubení a rozvoje je p edev ím personální posílení archivních odd lení. Rámcov ji lze rozd lit na projekty a) základní (nap. dokon ení generální inventury, postupná aktualizace údaj v kartách Národního archivního d dictví v souvislosti s nov inventarizovanými fondy), b) archivní (inventarizace vytvo ení rámcového plánu fond a sbírek ur ených prioritn ke zpracování), c) archivn -historické, zahrnující velké spektrum mo ností od rozboru fond (s perspektivou vytvo ení pr vodce po archivních fondech a sbírkách) a pr ezových tematických re er í, p es edi ní po iny k realizaci projekt, mapujících významná historická témata (nap. perzekuce komunistickým re imem nejvíce posti ených skupin obyvatel, do poloviny 60. let ozna ovaných jako bývalí lidé, vývoj StB, metody a formy perzekuce, d jiny v edního dne atp.). Práce na t chto projektech skýtá jedine nou mo nost propojení innosti Archivu a Ústavu, p ípadn dal ích odborných institucí zabývajících se moderní historií. V rovin prezenta ní se nabízí model spo ívající v rozvíjení exkurzní a seminární innosti, webových prezentací, publika ních mo ností a výstavních projekt pro ve ejnost. Webové stránky Archivu by m ly zohlednit zejména funkci slu by pro ve ejnost (v sou asné dob je negativn vnímána absence základních informa ních údaj klasifikace fond s jejich popisy, anotace základních pojm, zejména ve vztahu ke svazkové agend StB, charakteristiky jednotlivých typ archivních materiál jako historického pramene, vývojová 5

6 schémata organiza ní struktury StB atp.) a funkci média p iná ejícího aktuální odborné výsledky innosti archivu (pr b n rozvíjený pr vodce po archivních fondech a sbírkách, internetové edice atp.). Odbornou publika ní platformu p edstavuje Sborník Archivu bezpe nostních slo ek, jeho profilování a profesionalizace jeho tvorby spadají do sféry úkol aktuálních. Ji v minulosti bylo zva ováno vytvo ení dvou publika ních ad Sborníku (edice a studie), jejich realizace by v budoucnu jist p isp la k zvý ení odborného renomé Archivu. Jedine nou formu zpracování historických témat a jejich prezentace p edstavují výstavní projekty, které mohou oslovit irokou ve ejnost, a plní tedy rovn funkci vzd lávací a osv tovou. V dosavadní innosti Archivu byla tato sféra bohu el tém opomíjena, by mj. op t p edstavuje jistou spojnici mezi inností Archivu a Ústavu. V oblasti meziarchivní spolupráce kladu velký d raz na úzkou sou innost zejména s Národním archivem, který dle zákona. 181/2007 Sb. k roku 2030 p evezme ABS do své správy. Národní archiv je rovn nepominutelným metodickým centrem, garantem, e itelem i spolu e itelem významných projekt (nap. Mo nosti a formy zp ístupn ní archivních fond nebo jejich sou ástí ve ejnosti v elektronické podob, návrh nových Základních pravidel pro zpracování archiválií). Co mo ná neju í kooperace ABS s Národním archivem znamená p ínos nejen pro Archiv (nap. metodická pomoc p i zpracování fond spisové a svazkové agendy v programu Janus), provázanost a kompatibilita zpracovatelských a zp ístup ovacích systém usnadní v budoucnu bezproblémové v len ní ABS do Národního archivu. Archiv bezpe nostních slo ek uzav el spolu s ÚSTR v minulých dvou letech partnerské smlouvy se zahrani ními institucemi obdobného zam ení, co se v ak archivní spolupráce tý e, z stává, a na malé výjimky, omezující se ze strany ABS p edev ím na exkurze vedoucích pracovník do zahrani ních partnerských institucí, v podstat nenapln na. Obávám se, e za sou asného stavu, který neposkytuje dostate ný prostor pro odbornou innost, tyto smlouvy ani napl ovány být nemohou. Plánované organiza ní zm ny v ak otev ou nové mo nosti spole ných projekt, nap. v oblasti tematických re er í, metodik zpracování archiválií a výstavních projekt (koncept archivní spolupráce se zahrani ními institucemi spravujícími archiválie z provenience bývalých komunistických tajných slu eb jsem zpracovala v roce 2006 na základ podn tu Ing. Jána Lango e, editele slovenského Ústavu pam ti národa). 6

7 ÚSTR je spolu s ABS organiza ní slo kou státu a spravuje samostatnou kapitolu rozpo tu. V nejbli ím výhledu je nutné zpracovat rozpo et na p í tí rok, který bude reflektovat dopady krize, resp. úsporných vládních opat ení. Práce na vytvá ení rozpo tu by m ly probíhat partnersky, nikoliv dle dosavadního modelu, tedy p id lení finan ních prost edk Archivu dle vlastního uvá ení vedení ÚSTR. Finan ních (p ípadn personálních) úspor lze docílit navrhovanou reorganizací (a resystematizací) obou institucí tak, aby nebyla ohro ena jejich innost, naopak, aby do lo k posílení odborných útvar Archivu a Ústavu. V získávání financí z mimorozpo tových zdroj je jako organiza ní slo ka státu Archiv omezen (nutný souhlas Ministerstva financí R). Za této situace je t eba se soust edit na mo nost áste ného i úplného financování kvalitních projekt zejm. ze strukturálních fond EU, na model spolufinancování (projekty realizované spolu dal ími domácími nebo zahrani ními institucemi) a na sponzoring ze strany soukromých subjekt. 7