MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE"

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní program: Hospodářská politika a správa Studijní obor: Regionální rozvoj a správa MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE MICE tourism in the Czech Republic Diplomová práce Vedoucí práce: RNDr. Josef KUNC, Ph.D. Autor: Lenka Přikrylová Brno, únor 2012

2 Jméno a příjmení autora: Lenka Přikrylová Název bakalářské práce: MICE cestovní ruch v České republice Název práce v angličtině: MICE tourism in the Czech Republic Katedra: Katedra regionální ekonomie a správy Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Josef Kunc, Ph.D. Rok obhajoby: 2012 Anotace: Tato diplomová práce se zabývá MICE cestovním ruchem. Jsou zde definovány základní pojmy této formy cestovního ruchu, historie a současný stav se zaměřením na Evropu a Českou republiku na základě statistických dat mezinárodních organizací působících v oblasti kongresového a veletrţního cestovního ruchu. V další části je provedena komparace vybraných středoevropských zemí České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska. V poslední části práce je analyzován MICE cestovní ruch na konkrétní oblasti České republiky Jihomoravském kraji. Klíčová slova: MICE cestovní ruchu, kongres, konference, veletrh, výstava, meeting, incentiva Annotation: This diploma thesis is concerned with MICE tourism. Fundamental terms of this kind of tourism, history, as well as the current state of tourism focusing on Europe and the Czech Republic are explained here. Data are taken from statistics of international organizations acting in the field of congress and fair trade tourism. A comparison of representative Central European countries (the Czech Republic, Hungary, Austria and Slovakia) is carried out in the next part. The last part of the thesis deals with the analysis of MICE tourism in the particular region of the Czech Republic, i.e. South Moravian Region. Keywords: Mice tourism, congress, converence, incentivs, events, fairs, exhibitions

3 Čestné prohlášení autora: Prohlašuji, ţe jsem tuto diplomovou práci MICE CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE vypracovala samostatně pod vedením RNDr. Josefa Kunce, Ph.D. a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. Brno, 5. února 2012 vlastnoruční podpis autora

4 Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Kuncovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

5 Úvod Teoretické vymezení MICE cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch Incentivní cestovní ruch Veletrţní cestovní ruch Metodika a zdroje dat Mezinárodní trh MICE cestovního ruchu se zaměřením na Českou republiku Statistiky kongresového cestovního ruchu Organizace UIA Organizace ICCA Česká republika - Český statistický úřad Statistiky veletrţního cestovního ruchu Organizace UFI SOVA ČR Komparace MICE cestovního ruchu ve vybraných středoevropských zemích Charakteristika jednotlivých srovnávaných zemí MICE cestovní ruch v České republice MICE cestovní ruch v Maďarsku MICE cestovní ruch v Rakousku MICE cestovní ruch ve Slovensku Kongresový cestovní ruchu podle statistik ICCA Veletrţní a výstavní cestovní ruch podle UFI MICE cestovní ruch v České republice se zaměřením na JmK Zmapování situace MICE cestovního ruchu v České republice MICE cestovní ruch v Jihomoravském kraji Krajský úřad Statutární město Brno CCR JM - Moravia Convention Bureau Veletrhy Brno SWOT analýza... 69

6 Závěr Seznam použité literatury Seznam použitých zkratek Seznam grafů Seznam tabulek Seznam obrázků Přílohy... 81

7 Úvod MICE cestovní ruch patří mezi nejrychleji se rozvíjející odvětví sektoru cestovního ruchu, který patří z dlouhodobého hlediska k nejvýnosnějším formám cestovního ruchu. Přispívá ke zlepšení platební bilance státu a zvýšení příjmů státního i místních rozpočtů. Prostřednictví této formy cestovního ruchu plyne pro destinaci několik ekonomických a sociálních přínosů. Průměrná útrata účastníka této formy je zhruba dvakrát aţ třikrát vyšší neţ útrata běţného účastníka přijíţdějícího do destinace za účelem jiné formy cestovního ruchu. MICE cestovní ruch má přímý i nepřímý vliv na zaměstnanost, a to především v mimosezónním období. Přispívá také k posilování image a prestiţe destinace a ke zvyšování obchodního a kulturního dění. Prostřednictvím MICE cestovního ruchu dochází k zapojování soukromého sektoru do propagace a rozvoje tohoto odvětví, a tím k rozvoji malého a středního podnikání. Jednotlivé země jsou si dobře vědomy ekonomických a společenských přínosů MICE cestovního ruchu a proto vynakládají úsilí obstát v konkurenci. Vznikají národní zastřešující organizace, které svou činností přispívají k rozvoji MICE cestovního ruchu v zemi. Vzhledem k tomu, ţe nabídka kongresových destinací se v současné době příliš neliší, musejí jednotlivé organizace velmi dobře sledovat současné trendy, statistiky a velmi pruţně se přizpůsobovat ekonomickým cyklům a přáním a poţadavkům účastníků MICE cestovního ruchu. Velký důraz je kladen na marketing jednotlivých destinací, který se stal v konkurenčním prostředí klíčovým faktorem. Cílem práce je charakterizovat oblast MICE cestovního ruchu, přiblíţit jeho historii a vývoj a analyzovat problematiku MICE cestovního ruchu v České republice ve srovnání s vybranými středoevropskými zeměmi. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola je věnována teoretickému vymezení a charakteristice MICE cestovního ruchu a jeho jednotlivým formám, kterými jsou kongresový, incentivní a veletrţní cestovní ruch. Ve druhé kapitole je na dostupných statistických datech zobrazena historie a vývoj světového a českého MICE cestovního ruchu. Třetí kapitola se zabývá komparací MICE cestovního ruchu ve čtyřech státech střední Evropy - České republice, Maďarsku, Rakousku a Slovensku. Ve čtvrté části je blíţ analyzován MICE cestovního ruchu v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj. 7

8 1 Teoretické vymezení MICE cestovního ruchu Existuje několik definic vysvětlujících pojem cestovní ruch. Organizace WTO definuje cestovní ruch (turismus) jako souhrn aktivit osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících v těchto místech po dobu delší než jeden rok, za účelem trávení volného času, podnikaní či jiným účelem. (Vystoupil a Šauer, 2006: 152) Cestovní ruch se dělí na formy a druhy. Zatímco pro formu je klíčovým kritériem motivace návštěvníka, tak pro druh je klíčovým aspektem jevový průběh a způsob realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách (Zelenka a Pásková, 2002). Pod pojmem MICE se skrývá mezinárodně pouţívaná zkratka, která se pouţívá pro soubor akcí a událostí. Výraz sestává z počátečních písmen anglických slov meetings setkávání, incentives incentiva, conferences/congress/convention konference/kongresy, exhibitions/events výstavy/akce. 1 Jedná se o trh sluţebních a podnikových cest zahrnujících obchodní schůzky, podnikové zájezdy za odměnu, podnikové motivační studijní zájezdy, kongresy, konference a výstavy (Zelenka a Páskova, 2002). MICE cestovní ruch se tedy skládá z kongresového, incentivního a veletrţního cestovního ruchu. Jelikoţ je základním kritériem MICE cestovního ruchu motivace návštěvníka, řadí se mezi formy cestovního ruchu, konkrétně k socio-profesnímu cestovnímu ruchu, který zdůrazňuje profesní a ekonomické aspekty motivace účastníka (Zelenka a Pásková, 2002) Někteří autoři (např. Orieška, 2004) ale řadí kongresový a incentivní cestovní ruch mezi druhy cestovního ruchu. Kromě termínu MICE se ve zdrojích pro zkoumanou oblast často vyskytuje také termín KIT 2 kongresový a incentivní turismus, KICR 3 kongresový a incentivní cestovní ruch nebo Meeting Industry kongresový průmysl. Mezinárodní organizace IAPCO (Assotiation of Professional Congress Organizers) dělí kongresový průmysl na čtyři segmenty: Corporate firemní konference, Incentive incentivy, Assotiation asociace, Exhibitions/Fairs výstavy/veletrhy. 4 V posledních letech se objevují také termíny concentives a meetcentives, které vyjadřují současný trend v propojování pracovních a motivačních cest. 5 1 Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management Str Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management Str Kongresový a incentivní cestovní ruch Str Event Marketing v cestovním ruchu Str Kongresový a incentivní cestovní ruch Str

9 1.1 Kongresový cestovní ruch Kongresový cestovní ruch představuje specializovanou formu cestovního ruchu konanou za účelem setkávání, výměny odborných zkušeností a poznatků. Předmětem této formy cestovního ruchu je pořádání organizování kongresů, konferencí, sympozií, seminářů (Zelenka a Pásková, 2002). V některých publikacích je ke kongresovému cestovnímu ruchu přiřazeno i pořádání výstav a veletrhů a incentivní cestovní ruch (např. Orieška, 2003). Jednotlivá setkání účastníků kongresového cestovního ruchu se označují jako kongresové akce, sluţby spojené s touto akcí jsou označeny pojmem kongresové služby. Ke kongresovým akcím patří i různé doprovodné, předkongresové, pokongresové programy, které jsou spojeny s účelným vyuţitím volného času v místě pořádání. Kongresové sluţby se dělí na sluţby pro objednavatele a účastníky. Mezi kongresové sluţby pro účastníky patří např. přeprava, ubytování, stravování, recepční sluţby, průvodcovské sluţby, směnárenské sluţby, sluţby hostesek, prodej výstavky, prohlídky, kulturní, sportovní a gastronomické akce apod. Sluţby pro objednavatele jsou např. vypracování rozpočtu, zabezpečení jednacích prostor, propagace a poskytování informací, tlumočnické a překladatelské sluţby, tisk atd. (Orieška, 2003). Kongresový cestovní ruch má několik specifických charakteristik. Pořádání vyţaduje vysokou úroveň a komplexnost sluţeb, jsou kladeny vysoké poţadavky na organizační a technické zabezpečení. MICE cestovní ruch patří do rychle se rozvíjející se oblasti, do které neustále pronikají nové a informační technologie a stále se mění způsob vytváření a zprostředkování sluţeb. Tento trend souvisí s rostoucími poţadavky návštěvníků na kvalitu, přesnost a rychlost poskytovaných sluţeb, mezi které patří stále více sluţby on-line a sluţby šité na míru dle jednotlivých preferencí a přání zákazníka (Zelenka, 2008) Proto je nezbytné k dosahování konkurenceschopnosti sledovat aktuální trendy MICE cestovního ruchu, akceptovat neustálé změny a nabídku těmto změnám flexibilně přizpůsobovat. Na rozdíl od mnohých forem cestovního ruchu není v kongresovém cestovním ruchu provázanost na standardní turistickou sezonnost, kongresový cestovní ruch se uskutečňuje převáţně na jaře a na podzim. Na rozdíl od ostatních forem cestovního ruchu se nespojuje s volným časem účastníků, ale je organizován v jejich pracovním čase. Většinou je uskutečňován ve velkých významných městech, navazuje na sebe společenské a reprezentativní prvky. Některé významné akce kongresového cestovního ruchu posilují postavení a image města. Výdaje z jednoho účastníka jsou výrazně nadprůměrné. 6 Kongresový cestovní ruch má často podobu vázaného (sociálního) cestovního ruchu, účast na akcích bývá zpravidla účastníkům hrazena třetí osobou zaměstnavatel, škola apod. 7 6 MICE handbook. 7 Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management Str

10 Na trhu kongresového cestovního ruchu vystupují na poptávkové straně účastníci kongresových akcí neboli kongresoví turisté, kteří jsou spotřebiteli kongresových sluţeb. Účastník této formy cestovního ruchu je charakteristický tím, ţe si hradí pouze cca 10 % výdajů ze svého, zbytek hradí zaměstnavatel. Poptávku po kongresovém cestovním ruchu tvoří kromě účastníků iniciátoři kongresových akcí a následně objednávatelé komplexních kongresových sluţeb, čili různé asociace, firmy, společnosti a jiné subjekty. Nabídkovou stranu tvoří organizátoři kongresových akcí, jimiţ mohou být podniky, instituce nebo společnosti, které mají k dispozici materiálně-technické zařízení, dále podniky, instituce nebo společnosti, které hledají pro své produkty moţnosti prezentace (Orieška, 2003). K dosaţení zajištění efektivního řízení nabídky a poptávky v cestovním ruchu je nutné vytvořit kooperační síť a úzkou spolupráci jednotlivých aktérů cestovního ruch, a to jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Tuto spolupráci by měla zajišťovat zastřešující řídicí organizace (Holešínská, 2007). Na organizování kongresových akcích se podílejí stále více profesionální organizátoři kongresů, mezi které patří PCO Professinal Congress Organizer, DMC Destination Managament Company a AMC Association Management Company. Konkrétní nabídku destinací nabízí také Convention Bureau, coţ je většinou nezisková organizace řídicí a zastřešující kongresový cestovní ruch v zemi. Jednotlivé Convention bureau zajištují propagaci destinací, vytvářejí komplexní informační materiály a zajišťují srovnávací statistiky kongresového cestovního ruchu. 8 Akce kongresového cestovního ruchu Jednotlivé akce kongresového cestovního ruchu nejsou v odborné literatuře charakterizovány jednoznačně, následující dělení vychází z Oriešky (2003), který dělí kongresové akce podle: počtu účastníků malé do 50 účastníků, střední účastníků, velké nad 300 účastníků. délky trvání národní kongresy 1-2dny, velké mezinárodní kongresy 3 dny a více. formy kongres setkání odborníků ze stejného nebo příbuzného oboru, počet účastníků dosahuje několika set nebo i tisíc osob. Cílem kongresu je prodiskutovat určitou odbornou oblast, diskusní příspěvky jsou většinou omezeny na členy. Výsledky kongresu mají teoretický, vědecký, politický nebo společenský význam. 8 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, Str

11 konference menší akce, která řeší konkrétní téma, zpravidla jsou časově kratší neţ kongresy. Hlavními body konference jsou diskuze, hledání faktů a konzultace. sympozium setkání úzce specializovaných odborníků, jejichţ cílem je najít řešení pro konkrétní problém. Sympozium je charakterizováno monotematičností. seminář kolokvium, panelová diskuze, skupinové interview forma kolektivního odborného studia, jehoţ cílem je intenzivní pracovní jednání, odborná výměna názorů a zjištění společných zájmů. tematického zaměření akce např. obchodní, profesní, vědecké, náboţenské, vzdělávací, odborové, společenské atp. struktury účastníků struktura účastníků je dána např. tím, kolik je vlastních účastníků, kolik hostů apod. významu místní, regionální, národní, mezinárodní, kontinentální, světové možnosti účasti otevřené a uzavřené. Otevřené kongresové akce jsou přístupné i ostatní veřejnosti, zatímco uzavřené jsou určeny pouze pro předem známému počtu účastníků. způsobu organizace pravidelné, nepravidelné, putovní, s dálkovým přenosem informací - telekongresy (video congress), telekonference (video conference). Podmínky pro kongresový cestovní ruch Pro pořádání kongresových akcí je nutné splňovat několik podmínek. Mezi tyto podmínky patří především image, doprava a dostatečná kongresová a ubytovací kapacita. Pozitivní image představuje jeden ze základních faktorů při rozhodování o místě konání kongresových akcí. Image destinace je tvořena dobrou pověstí a turistickou atraktivitou. Místo pořádání by mělo být politicky stabilní, ekonomicky vyspělé, mělo by disponovat historickými a kulturními tradicemi, mělo by mít zkušenosti s pořádáním významných akcí. 9 Poskytování kongresových akcí vyţaduje existenci specifické materiálně-technické základny, která umoţňuje ubytování, stravování, jednání, efektivní vyuţití volnočasových aktivit. Většina účastníků kongresových akcí je ubytována v hotelích vyšší třídy 4 aţ 5 *, které disponují vhodnými prostory na pořádání kongresů, konferencí a seminářů. Velké kongresové akce vyţadují specializované zařízení a budovy, mezi které patří kongresové paláce, kongresová a konferenční centra. Vhodné konferenční prostory nabízejí i vysoké školy, univerzity a kulturně-společenská centra. Menší část kongresových akcí bývá pořádána i v 9 Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pro střední management Str

12 netradičních zařízeních jako např. v říčních nebo námořních lodích (Orieška, 2003). Tvůrci nabídek ve snaze dosáhnout co nejvyšší kvality a originality nabízení v současné době i jiná specifická místa konání, jako jsou historické objekty, hrady, zámky, bývalé kláštery apod. 10 Úskalím neobvyklých prostor bývá horší zázemí, technické, dopravní a jiné podmínky. Dalším významným kritériem poskytování kongresových akcí je doprava. Pořádání kongresových akcí si vyţaduje existenci kvalitní dopravní infrastruktury. Pro významné mezinárodní akce je nutná blízkost mezinárodních letišť, která jsou schopna zabezpečit rozsah specializovaných sluţeb pro kongresové účastníky, jako např. separované VIP odbavení, shromaţďovací prostory a dostatečnou bezpečnost. K transferům vyuţívají účastníci kongresů sluţeb autobusových dopravců, provozovatelů taxi a dalších poskytovatelů smluvní dopravy. 11 Vzhledem k tomu, ţe součástí kongresového cestovního ruchu jsou i četné doprovodné programy, patří mezi důleţité faktory ovlivňující pořádání kongresových akcí také kulturněhistorický a přírodní potenciál. K úspěšnosti na trhu kongresového cestovního ruchu je nutná kombinace místních zdrojů a nabízených sluţeb jednotlivých poskytovatelů sluţeb takovým způsobem, aby docházelo k aktivizaci potenciálních návštěvníků (VYSTOUPIL, 2007). Kongresová města Na základě potenciálu pro kongresový cestovní ruch se města rozdělují do tří skupin 12 : města první volby: disponují ubytovací kapacitou 2 3 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mají mezinárodní letiště s přiměřeným spojením do hlavních center, mají jedno nebo více kongresových center, nabízejí vhodné přírodní a turistické atraktivity v dostupném okolí, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb, města druhé volby: disponují ubytovací kapacitou 1 1,5 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mezinárodní letiště je v dojezdové vzdálenosti dvou hodin, mají kongresové centrum, nabízejí v hodné přírodní a turistické atraktivity v dostupném okolí, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb, města třetí volby: disponují ubytovací kapacitou 0,5 1 tis. hotelových pokojů v 4* a 5* třídě, mezinárodní letiště je v dojezdové vzdálenosti větší neţ 2 hodiny, mají kongresové centrum, nabízejí adekvátní rozsah stravovacích zařízení a kompletních doprovodných sluţeb. 10 Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pro střední management Str Event marketing v cestovním ruchu. Marketing MICE pros střední management Str Kongresový a incentivní cestovní ruch Str

13 Funkce kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch plní několik funkcí ke vztahu k jednotlivci i ke společnosti (Orieška, 2003): vědecko-informační funkce na základě této funkce probíhá vzájemné seznámení odborníků z různých vědeckých, technických, společenských oblastí a je umoţněna výměna poznatků a zkušeností, získávání nových informací, navazování pracovních kontaktů, rozšiřování vědecké a odborné spolupráce. kulturně-poznávací funkce prostřednictvím této funkce účastníci kongresového cestovního ruchu poznávají destinace konání kongresové akce, její kulturní a historické památky, tradice a zvyky; účastní se různých kulturně-společenských a sportovních akcí. ekonomická funkce pořádání kongresových akcí je velkým ekonomickým přínosem, účastníci mají vyšší výdaje neţ běţní turisté, především proto, ţe jim většinu výdajů hradí zaměstnavatel. Význam kongresového cestovního ruchu se tak výrazně podílí na HDP, zaměstnanosti, na devizových příjmech, na vytváření podnikatelských příleţitostech, na multiplikačním efektu. faktor regionálního rozvoje díky tomu, ţe jsou na pořádání kongresových akcí zainteresovány mnohé podnikatelské i nepodnikatelské subjekty působící v destinaci, stává se kongresový cestovní ruch faktorem přispívajícím k regionálnímu rozvoji. 1.2 Incentivní cestovní ruch Incentivní cestovní ruch - často označován také motivační, pobídkový nebo stimulační je forma cestovního ruchu, a současně také nástroj managementu, nabízející svým účastníkům záţitek s cílem motivovat zaměstnance k vyšším pracovním výkonům. Cílem incentivních akcí je ocenit pracovní úspěch nebo trvalé výsledky zaměstnanců popř. obchodních partnerů. Slouţí také k posílení sociálních vazeb mezi jednotlivými zaměstnanci. Stimulační pobyty se nevztahují jen na zaměstnance, ale i na partnery, distributory, novináře a zákazníky. Nejčastějšími účastníky této formy jsou ocenění pracovníci nebo obchodní partneři se svými rodinnými příslušníky (Orieška, 2003). Stejně tak jako kongresový cestovní ruch má i incentivní cestovní ruch svá specifika. Incentivní cestovní ruch je částečně spojen s volným časem, ale také i s pracovním časem účastníků. Tato forma cestovního ruchu má výlučně podobu vázaného (sociálního) cestovního ruchu, účast je vţdy hrazena třetí osobou. Pořádání incentivních akcí vyţaduje vysokou úroveň a komplexnost sluţeb. Kaţdá incentivní akce je připravena dle individuálních přání objednavatele s ohledem na skladbu a počet účastníků. Jedná se vţdy o uzavřenou skupinu účastníků, která má svůj samostatný program, který musí sestávat z originálních a 13

14 nadstandardních prvků vedoucích k umocnění záţitku a tím zvýšení motivační funkce. Podíl relaxační, pracovní a vzdělávací sloţky se u jednotlivých programů výrazně liší. S rostoucí délkou incentivní cesty zpravidla klesá podíl odborné náplně a více času je věnováno společenským, sportovním a jiným aktivitám. 13 Kromě sportovních aktivit, prohlídek historických památek, návštěvy kulturních akcí atp. jsou do programu stále častěji začleňovány činnosti podporující rozvoj osobnosti, tvořivosti a mezilidských vztahů, v některých případech je hlavním účelem cesty teambuilding (budování kolektivu). 14 Teambuilding je zaměřen na kvalitu vztahů uvnitř organizace. Prostřednictvím týmových aktivit a her je rozvíjena komunikace, asertivita, odolnost proti stresu a schopnost přijímat změny. 15 Podmínky incentivního cestovního ruchu Incentivní cestovní ruch musí splňovat několik podmínek ke své realizaci. Tyto podmínky jsou téměř shodné s podmínkami kongresového cestovního ruchu. Jedná se o image destinace, materiálně-technickou základnu a dopravu. Protoţe se u incentivních akcí klade důraz na volnočasové aktivity, upřednostňují se destinace, které mají dobrou pověst a tradici v cestovním ruchu a hotelnictví, disponují přírodním potenciálem, významnými společenskými, sportovními a kulturními akcemi. Poţadavky na dopravní obsluţnost jsou vzhledem k hlavnímu poţadavku na nevšednost programu ve srovnání s kongresovými akcemi niţší. Nicméně potenciál incentivních destinací významně zvyšuje existence dálnic a rychlostních silnic spojujících místo konání s metropolí a významnými regionálními centry. Pouze v případě akcí s mezinárodní účastí jsou poţadavky na dopravní dostupnost srovnatelné. Účastníci vyuţívají nejčastěji smluvní autobusovou dopravu, malá část preferuje individuální dopravu. Místem konání incentivního cestovního ruchu bývá zpravidla hotel s dostatečnou kapacitou pro všechny účastníky s moţností kulturního, zábavního, sportovního a relaxačního vyţití. Nejčastěji je poţadována hotelová kategorie 3 * aţ 4 *, v případě top managementu nebo nejvýznamnějších obchodních partnerů i vyšší. Kvalita konferenčních moţností a realizačních prostor není tak důleţitá jako u kongresového cestovního ruchu, pro incentivní účastníky jsou dostačující zasedací prostory s kapacitou osob se základním technickým vybavením Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management Str. 23, MICE handbook. Str Event Marketing v cestovním ruch. Event Marketing MICE pro střední management Str Kongresový a incentivní cestovní ruch Str

15 1.3 Veletržní cestovní ruch Výstavy a veletrhy jsou nezastupitelným nástrojem marketingové komunikace, který posiluje image firem. Veletrhy jsou místem setkávání a záţitků, které působí na všechny smysly. Pořádání výstav a veletrhů má výrazný vliv na ekonomiku. Účastníci veletrţních a výstavních akcí mohou být z řad odborné, profesionální, laické nebo i smíšené veřejnosti. Nedílnou součástí výstav a veletrhů jsou doprovodné programy, které jsou zaměřeny na určité cílové skupiny odbornou veřejnost, laickou veřejnost, VIP hosty, obchodní partnery a novináře. Mezi odborné doprovodné akce patří např. kongresy, konference a sympózia, odborné semináře, firemní prezentace, kontrakční burzy, burzy pracovních příleţitostí atp. Mezi ostatní doprovodné akce patří např. kulturní akce a události, soutěţe, sportovní a zábavné akce aj. Podmínky pro tuto formu cestovního ruchu jsou obdobné s podmínkami kongresového. Veletržní a výstavní akce Stejně tak jako kongresové akce, mají i výstavní a veletrţní akce mnoho podob a rozlišují se podle různých hledisek. Neexistuje jednotná klasifikace a ani přesné vymezení pojmů (Vysekalová a kol., 2004). Z obchodního pohledu se dělí jednotlivé akce na (Vysekalová a kol., 2004): komerční prezentační akce produktů, sluţeb a poznatků firem, které mají prodejní nebo kontraktační charakter, či kombinaci obou charakterů. Komerční akce mají krátkodobý charakter v rozmezí 1 10 dnů, slouţí k posílení obchodních vztahů a k budování image. U prodejních výstav se produkty firem prodávají primárně přímým způsobem. Tento typ platí pro obory, jejichţ produkty se pohybují ve stovkách a tisících korunách. Návštěvnickou skupinou jsou koneční zákazníci široká veřejnost. Jedná se zpravidla o lokální výstavy. Na rozdíl od prodejních výstav je u kontrakčních výstav cílem vytvoření prostředí k sjednávání obchodních smluv a partnerství. Utváří se zde budoucnost a charakter celého odvětví. Návštěvnickou skupinou jsou primárně zástupci firem a nákupčí odborná veřejnost. Kontrakční pojetí je spjato s mezinárodními veletrhy. U kombinovaných kontrakčně-prodejních akcí se střetávají oba předchozí cíle. Zpravidla zde bývají vyčleněny ryze prodejní a kontrakční části. Jedná se převáţně o národní veletrhy a výstavy. nekomerční umělecké, sběratelské a informační akce dlouhodobého či putovního charakteru. 15

16 Mezi jednotlivé formy výstavních a veletrţních akcí patří (Orieška, 2003): výstava akce zaměřená na předvádění výrobků a prezentací. Výstava zpravidla nemá komerční zaměření, nýbrţ společenské, kulturní nebo vzdělávací. veletrh pravidelně pořádaná, zpravidla tematicky komponovaná kontrakční a prodejní výstava. Veletrh je obvykle přístupný široké veřejnosti. workshop akce je spojena nejenom s verbální výměnou zkušeností, ale i s moţností praktického získání dovedností v určité oblasti. Workshop je zaměřen na navazování kontraktů. Není obvykle přístupný laické veřejnosti. Jednotlivé formy lze dělit podle oborového členění: např. všeobecné, specializované, dopravní, gastronomické, ekologické, energetické, zaměřené na automobilismus, chemii, klimatizaci, kulturu, marketing, cestovní ruch apod. Z geografického hlediska lze dělit výstavy a veletrhy na (Vysekalová a kol., 2004): lokální určeno pro vystavovatele a návštěvníky z dané lokality např. z jednoho města. regionální dosah zahrnuje kromě místa konání i jeho blízké okolí v dojezdové vzdálenosti cca km. národní vystavovatelé i návštěvníci jsou z dané země. kontinentální firmy i návštěvníci jsou z několika států jednoho kontinentu. mezinárodní akce, která má buď 20% podíl výstavní plochy obsazené zahraničními vystavovateli, nebo 20 % zahraničních vystavovatelů, nebo 4 % zahraničních návštěvníků. 16

17 2 Metodika a zdroje dat K problematice MICE cestovního ruchu neexistuje mnoho kniţních publikacích, proto byly pouţity především internetové zdroje internetové články, publikace a internetové portály jednotlivých organizací působících v oblasti MICE cestovního ruchu. Kromě internetových zdrojů a kniţních publikací byly pouţity články z odborného časopisu COT business, věnující se oblasti cestovního ruchu. Za nejvýznamnější internetové stránky lze povaţovat webové stránky mezinárodních organizací ICCA - International Congress and Convention Association, UIA - The Global Association on the Exhibition Industry - Mezinárodní asociace veletržního průmyslu a UFI - The Global Association on the Exhibition Industry, ze kterých byly čerpány stěţejní statistiky. Dále pak webové stránky jednotlivých destinačních Convention Bureaus a oficiálních subjektů (MMR, Czechtourism, Austriainfo, Slovenská agentura pro cestovný ruch, Hungarian National Tourist Office, úřad Jihomoravského kraje aj.) zastřešujících cestovní ruch v destinacích a jednotlivých aktérů působících v oblasti MICE cestovního ruchu. Ze statistických dat získaných na těchto webových stránkách byl analyzován současný stav a historie MICE cestovního ruchu ve světě se zaměřením na Evropu a Českou republiku. Pozornost byla zaměřena na podíl jednotlivých kontinentů v kongresovém a veletrţním cestovním ruchu, počet jednotlivých akcí a účastníků, sezónnost a nejvýznamnější města a státy. V rámci České republiky byla v oblasti kongresového cestovního ruchu pouţita data ČSÚ, na základě kterých byl hodnocen podíl jednotlivých krajů na této oblasti cestovního ruchu, počet kongresových akcí a jejich účastníků v jednotlivých kategoriích hromadného ubytovacího zařízení. Data v oblasti veletrţního cestovního ruchu byla čerpána z organizace SOVA ČR. Podle těchto dat byl analyzován počet veletrţních a výstavních akcí v jednotlivých letech a vývoj výstavní plochy největších výstavišť v České republice. Zdrojem dat pro srovnání vybraných středoevropských zemí České republiky, Maďarska, Slovenska a Rakouska byly jednotlivé státní Convention bureaus a oficiální organizace cestovního ruchu. Na základě těchto dat byl popsán vývoj akcí, počtu účastníků, sezónnosti v jednotlivých státech a jejich hlavních městech. V oblasti veletrţního cestovního ruchu byl popsán vývoj u významných výstavišť. Pro rozbor problematiky cestovního ruchu v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj byla zdrojem dat publikace privátní organizace KPMG Česká republika věnující se problematice kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu, dále pak koncepční programy Jihomoravského kraje a Statutárního města Brna a konsolidované výroční zprávy brněnských veletrhů. K metodám pouţitým v této práci patří sběr a třídění dat, analýza, syntéza a komparace. 17

18 3 Mezinárodní trh MICE cestovního ruchu se zaměřením na Českou republiku Charakteristika trhu MICE cestovního ruchu je podmíněna existencí věrohodných statistických informací. Sběrem informací o MICE cestovním ruchu se zabývá několik mezinárodních organizací. V kongresovém cestovním ruchu jsou to např. organizace UIA (Union of International Associations) Unie mezinárodních sdruţení, ICCA (International Congress and Convention Association) Mezinárodní sdruţení pro kongresy a konference, AIPC (Association of Congress Centres) Mezinárodní asociace kongresových center. V České republice eviduje kongresové a konferenční akce Český statistický úřad. Mezinárodním statistikám ve veletržním cestovním ruchu se věnuje např. organizace AUMA (Ausstellung- und Messe-Ausschuss der Deutschen Wirtschaft) Výbor výstav a veletrhů německého hospodářství a UFI (The Global Association on the Exhibition Industry) Mezinárodní asociace veletrţního průmyslu. V České republice shromaţďuje data veletrţního cestovního ruchu profesní organizace SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletrţních a výstavních akcí ČR). Dílčí a doplňkové statistiky shromaţďují i organizátoři jednotlivých MICE akcí. Kaţdá organizace si stanovila odlišná kritéria pro zařazení do svých statistik (Havel a Jánoška, 2008). Souhrnem dat v oblasti incentivního cestovního ruch se zabývá např. SITE (The SITE Foundation Industry Report), ale jelikoţ tato oblast představuje stále oblast s nedostatkem výzkumů 17, nebude zde blíţe popsána. 3.1 Statistiky kongresového cestovního ruchu Organizace UIA UIA je nezisková organizace, jejímţ posláním je monitorování mezinárodních neziskových organizací, jejich klasifikování, sledování zájmů a trendů. Organizace monitoruje od roku 1910 mezinárodní kongresy a konference. Své statistiky provádí na základě ověřovaných informací jednotlivých členských organizací. 18 Statistiky UIA sledují: akce pořádané a/nebo financované mezinárodními organizacemi, které jsou uvedeny ve Výroční zprávě mezinárodních organizací (Yearbook of International Organisations) a Kalendáři mezinárodních kongresových akcí (International Congress Calandar). Patří sem zejména zasedání nejvyšších orgánů mezinárodních organizací, výroční shromáţdění, konference, sympozia, regionální zasedání mezinárodních organizací. 17 Event Marketing v cestovním ruchu. Event Marketing MICE pro střední management. Str Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Str

19 setkání na národní úrovni, která organizují pobočky mezinárodních sdruţení. Setkání musí splňovat následující kritéria: minimální počet účastníků je 300, podíl zahraničních účastníků je alespoň 40 %, účastníci jsou z nejméně pěti států, doba trvání akce je alespoň tři dny. UIA nezařazuje do svých statistik setkání na národní úrovni, náboţenská, didaktická, politická, obchodní a sportovní setkání. 19 Kongresové akce dle kontinentů Nejvíce kongresových akcí se koná dlouhodobě v Evropě. Významné podíly má i Amerika a Asie. Nejméně kongresových akcí se pořádá v Africe a Austrálii. Graf 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích v roce 2009 podle UIA Zdroj: International Meetings Statistics Dostupné na: Vlastní úpravy V rozmezí let hostí nejvíce kongresových akcí evropské destinace. Jejich podíl se udrţuje v rozmezí %. V posledních letech podíl Evropy mírně klesá. S odstupem následují destinace v Americe s 15 22% podílem, a v Asii s 12 23% podílem. Zatímco podíl v Americe také klesá, tak v Asii kaţdoročně narůstá. Volně dostupné statistiky UIA od roku 2005 nerozlišují mezi Severní a Jiţní Amerikou. Do roku 2004 je podíl mezi severní a jiţní částí následující: r SA 16,2 %, JA 5,0 %, r SA 17,2 %, JA 5,1 %, r SA 16 %, JA - 5,2 %, r SA 16,5 %, JA 4,7 %, r SA 14,9 %, JA 6,0 %, r SA 13,9 %, JA 6,4 %

20 Zatímco v Severní Americe podíl klesal, v latinské Americe vzrůstal. Podíl afrických destinací se pohybuje v rozmezí 3,9 4,9 %. Nejméně kongresových akcí je pořádáno v Austrálii a Pacifiku, které se podílí na kongresových akcích 2,4 4,4 %. Tabulka 1: Podíl kontinentů na kongresových akcích (v %) podle UIA Evropa 56,9 56,2 57,7 56,7 58,3 56,8 57, ,8 52,7 54,1 Asie 13,4 13,1 12,8 13,7 12,9 14,9 14,6 15,3 19,9 21,7 23,1 Amerika 21,2 22,3 21,2 21,2 20,9 20,3 20,4 18,5 19,2 17,8 15,7 Afrika 4,7 4,0 4,3 4,6 4,8 4,8 4,8 4,5 3,9 4,7 4,9 Austrálie 3,8 4,4 4,1 3,8 3,1 3,2 2,9 2,6 3,2 3,1 2,4 Zdroj: a Pacifik Statistics compiled by the UIA. Dostupné na: Vlastní úpravy. Ačkoliv se nejvíc kongresových akcí odehrává v evropských destinacích, tak první dvě příčky v jednotlivých zemích obsazují v roce 2009 mimoevropské země USA a Singapur. Pátá příčka patří Japonsku. Zbylých sedm zemí z TOP 10 je jiţ evropských a to převáţně západoevropských. V roce 2010 se Japonsko dostalo na druhou příčku za USA a do TOP 10 se dostala také další mimoevropská země - Korejská republika. Počet akcí v některých zemích vzrostl, v některých klesl. Tabulka 2: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle UIA 2009 Země Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 2010 Země Tokio a Madrid, Praha a Stockholm TOP 10 naopak opustili. 20 Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 1. USA ,4 1. USA 936 8,1 2. Singapur 689 6,0 2. Japonsko 741 6,5 3. Francie 632 5,5 3. Singapur 725 6,4 4. Německo 555 4,8 4. Francie 686 6,0 5. Japonsko 538 4,7 5. Belgie 597 5,2 6. Belgie 470 4,1 6. Španělsko 572 5,0 7. Nizozemsko 458 4,0 7. Německo 499 4,3 8. Rakousko 421 3,7 8. Korejská 464 4,0 9. Itálie 391 3,4 9. Velká reppblika Británie 375 3,3 10. Španělsko 365 3,2 10. Rakousko 362 3,1 Zdroj: International Meetings Statistics 2009 a International Meetings Statistics Dostupné na: a Vlastní úpravy. Nejvíce kongresových akcí mezi městy se v roce 2009 pořádalo v Singapuru, který s podstatným odskokem následují evropská města. Z mimoevropských destinací je zde zastoupeno uţ jen asijské město Soul. V TOP 10 se na sedmé pozici umístila Praha. V roce 2010 zůstalo pořadí na prvních čtyřech příčkách nezměněno. V TOP 10 se nově umístilo

21 Tabulka 3: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle UIA 2009 Město Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 2010 Město Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 1. Singapur 689 6,0 1. Singapur 725 6,5 2. Brusel 395 3,4 2. Brusel 486 4,4 3. Paříţ 316 2,8 3. Paříţ 394 3,6 4. Vídeň 311 2,7 4. Vídeň 257 2,3 5. Ţeneva 183 1,6 5. Soul 201 1,8 6. Berlín 171 1,5 6. Barcelona 193 1,7 7. Praha 170 1,5 7. Tokio 190 1,7 8. Stockholm 159 1,4 8. Ţeneva 189 1,7 9. Soul 151 1,3 9. Madrid 175 1,6 10. Barcelona 148 1,8 10. Berlin 165 1,5 Zdroj: International Meetings Statistics 2009 a International Meetings Statistics Dostupné na: a Vlastní úpravy Organizace ICCA Mezinárodní kongresová asociace ICCA patří mezi nejvýznamnější subjekty, které se věnují mezinárodnímu kongresovému cestovnímu trhu. Jednotliví členové se podílejí na organizaci mezinárodních kongresových akcí, ubytování a transportu účastníků. Statistické údaje organizace shromaţďuje od roku 1972 pomocí průzkumu u všech organizací, které jsou zahrnuty v databázi organizace, prostřednictvím kalendáře události členů a zpracováním specifických výzkumných projektů. 20 Na rozdíl od organizace UIA rozlišuje organizace ICCA mezinárodní setkání především podle iniciátora akce, kterým můţe být subjekt s firemního sektoru, mezinárodní vládní organizace nebo asociace. Mezinárodní setkání jsou rozdělena na: setkání firemního sektoru, které se dělí ještě na interní, externí a smíšená setkání, setkání mimo firemní sektor, kam patří setkání Mezinárodních vládních organizace a Mezinárodních nevládních organizací (asociací). Do segmentu nevládních organizací se řadí např. lékařské kongresy a konference, vědecká setkání, setkání obchodních organizací, profesních sdruţení apod. Setkání zahrnuta do statistiky ICCA musí splňovat následující kritéria: kongresová akce je pořádána pravidelně, rotuje minimálně mezi třemi zeměmi, účast je alespoň 50 delegátů Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. 21 Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na: 21

22 Podle údajů ICCA vzrostl počet kongresových akcí od roku 1999 do roku 2009 o 3870 a rostl i v následujícím roce. Tabulka 4: Počet kongresových akcí evidovaných ICCA Rok Počet akcí Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Také ve statistikách ICCA patří prvenství v kongresových akcích evropským destinacím. Evropu následují Asie a Amerika. Nejméně akcí taktéţ připadá na africké a australské destinace. Ačkoliv je Evropa stále nejpopulárnější destinace, tak její podíl za posledních let pozvolna klesá. Naopak větší podíl stále postupně získávají destinace Afriky, Asie a Jiţní Ameriky. Podíl Jiţní Ameriky dosáhl největšího podílu za předchozích deset let. Stejné pořadí kontinentů je i podle účastníků na konferenčních akcích. Nejvíce kongresových akcí se v roce 2010 pořádalo v hotelích (43,1 %), dále v konferenčních a kongresových centrech (26,3 %) a v univerzitách (21,1 %). Zbylých 9,5 % akcí se konalo v jiných zařízeních. Co se tematického zaměření týče, tak nejvíce akcí se konalo v oboru medicínských věd (18,1 %), technologie (14,5 %), vědy a výzkumu (13,4 %), průmyslu (6,9 %) a vzdělání (5,8 %). 22 Graf 2: Počet kongresových akcí dle jednotlivých kontinentů v roce 2010 Graf 3: Počet účastníků dle jednotlivých kontinentů v roce ,0%3,1% 10,0% Evropa Asie 10% 3% 3% Evropa 10,9% 19,0% 54,0% Severní Amerika Jižní Amerika Austrálie Afrika 16% 19% 49% Asie Severní Amerika Jižní Amerika Austrálie Afrika Zdroj: Statistics Report Dostupné na úpravy. Pro pořádání kongresových akcí jsou nejoblíbenější měsíce září (16 %), červen (14 %), říjen (13 %) a květen (12 %). Nejméně oblíbené jsou naopak měsíce leden (2 %), únor (3 %), prosinec (3 %) a březen (5 %). Období od prosince do března je tedy pro kongresový cestovní ruch mimosezónní. 22 Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na 22

23 Graf 4: Sezónností kongresových akcí ve světě v roce 2010 Zdroj: Statistics Report Dostupné na Stejně tak jako ve statistikách UIA patří i zde první místo v TOP 10 Spojeným státům americkým, které zde následuje Německo. Těmto dvěma zemím patří první dvě příčky dlouhodobě. Na dalších pozicích se pravidelně umisťují západoevropské země. Z mimoevropských destinací se do TOP 10 řadí Brazílie, Japonsko a Čína. Česká republika obsadila v roce 2009 se 104 kongresovými akcemi 28. pozici a v roce 2010 se 103 akcemi 30. pozici. Na rozdíl od TOP 10 UIA se zde neřadí Singapur na přední příčky. Do TOP 10 se v roce 2010 dostalo Švýcarsko, které nahradilo na 10. pozici Rakousko a Nizozemí, které klesly na 13. a 14. Místo. 23

24 Tabulka 5: Počet kongresových akcí v jednotlivých zemích podle ICCA 2009 Země Počet akcí Procentuální podíl ze všech akcí 2010 Země Počet akcí Procentuální podíl ze všech 1. USA 595 7,2 1. USA 623 6,8 2. Německo 458 5,5 2. Německo 542 5,9 3. Španělsko 360 4,3 3. Španělsko 451 4,9 4. Itálie 350 4,2 4. Velká Británie 399 4,3 5. Velká Británie 345 4,1 5. Francie 371 4,1 6. Francie 341 4,1 6. Itálie 341 3,7 7. Brazílie 293 3,5 7. Japonsko 305 3,3 8. Japonsko 257 3,1 8. Čina 282 3,1 9. Čína 245 3,0 9. Brazílie 275 3,0 10. Rakousko 236 2,8 10. Švýcarsko 244 2,7 Nizozemí 236 2,8 28. Česká 104 1,3 30. Česká 103 1,1 Zdroj: Statistics republika Report. The International Association Meetings republika Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy. akcí Co se měst týče, tak prvenství patří po dobu šesti po sobě následujících let Vídni. Počet kongresových akcí ve Vídni do roku 2009 stoupal, v roce 2010 poklesl o šest akcí. Stejně tak jako v roce 2009 i v roce 2010 tvoří Barcelona, Paříţ, Berlín a Singapur TOP 5. V roce 2010 se do TOP 10 dostal ze 17. pozice Istanbul a Sydney, která byla v předešlém roce aţ na 27. místě. Praze v roce 2009 náleţela s 86 kongresovými akcemi 15. příčka, v roce 2010 si pak Praha o čtyři příčky pohoršila, ačkoliv počet akcí se sníţil pouze o jednu. Tabulka 6: Počet kongresových akcí v jednotlivých městech podle ICCA 2009 Město Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 2010 Město 24 Počet akcí Procentuální podíl na všech akcích 1. Vídeň 160 1,9 1. Vídeň 154 1,7 2. Barcelona 135 1,6 2. Barcelona 148 1,6 3. Paříţ 131 1,6 3. Paříţ 147 1,6 4. Berlín 129 1,5 4. Berlín 138 1,5 5. Singapur 119 1,4 5. Singapur 136 1,5 6. Kodaň 103 1,2 6. Madrid 114 1,3 7. Stockholm 102 1,2 7. Istanbul 109 1,2 8. Amsterodam 98 1,1 8. Lisabon 106 1,2 Lisabon 98 1,1 9. Amsterodam 104 1,1 10. Peking 96 1,1 10. Sydney 102 1,1 15. Praha 86 1,0 19. Praha 85 0,9 Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy.

25 Rok Česká republika - Český statistický úřad V České republice se sběrem informací o kongresovém cestovním ruchu zabývá Český statistický úřad (ČSÚ). ČSÚ shromaţďuje data z kongresů a konferencí uskutečněných pouze v hotelích a ostatních hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) na základě dotazníků. Statistiky tedy nezahrnují kongresy a konference pořádané v kongresových centrech, výstavištích, vysokých školách, historických sálech a jiných prostorech. Do roku 2008 byly do dat zahrnuty pouze kongresy a konference většího počtu účastníků s minimálním počtem 100 účastníků, od roku 2009 pak od 50 účastníků. 23 Vzhledem k tomu, ţe statistiky ČSÚ zahrnují data pouze z HUZ lze povaţovat jejich vypovídajících schopnost za omezenou a zkreslenou. Počet kongresových a konferenčních akcí i účastníků na nich v ČR rok od roku stoupá. Velký skok od roku 2009 je způsoben zahrnutím i menších akcí. Většina akcí se uskutečnila v hotelích vyšší kategorie, přibliţně 55 % připadá na 4* hotely, 30 % na 3* hotely, 10 % na 5* hotely. Nejméně akcí se pořádá v hotelech niţší třídy a penzionech. Tabulka 7: Kongresy a konference v HUZ podle kategorie ubytovacího zařízení HUZ celkem Hotely ***** Hotely **** Hotely *** Ostatní hotely a penziony Ostatní ubytovací zařízení Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Počet akcí Počet účastníků Zdroj: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle kategorie ubytovacího zařízení v ČR. Dostupné na Největší počet kongresových a konferenčních akcí se tradičně uskutečňuje v hlavním městě Praze, kde se koná kaţdoročně téměř polovina všech akcí. Za poslední dva roky zde vzrostl 23 Kongresový a incentivní cestovní ruch Str

26 počet akcí o 685. Na druhé místo se pravidelně řadí Jihomoravský kraj, který táhne především akademická a vědecko-výzkumná pozice Brna. I zde dochází k růstu akcí, ale ne tak značnému jako v Praze, počet vzrostl o 84 akcí. Třetí místo se dělí mezi Středočeský a Moravskoslezský kraj. Moravskoslezský kraj zaznamenal v posledních dvou letech pokles o 62 akcí. Ve Středočeském kraji přibyla pouhá jedna akce. Dalším krajem významným pro kongresové a konferenční akce je Vysočina, kde ale ovšem také došlo k poklesu akcí. Pokles akcí zaznamenávají také Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký kraj. K nárůstu naopak došlo v Jihočeském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém a Zlínském kraji. K nejslabším krajům v pořádání kongresových a konferenčních akcí patří podle statistik ČSÚ dlouhodobě Ústecký kraj a Karlovarský kraj. Graf 5: Podíl krajů na kongresových a konferenčních akcích v roce 2010 podle ČSÚ v % 2,6% 3,4% 2,2% 7,1% 41,9% 16,9% 5,0% Zdroj: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů. Dostupné na Vlastní výpočty 2,8% 2,3% 0,8% 1,2% 3,3% 3,1% 7,4% Hlavní město Pr Středočeský kra Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradeck Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kr Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezsk 26

27 Tabulka 8: Kongresy a konference v HUZ podle krajů ČR celkem Počet akcí Počet účastníků Hlavní město Praha Počet akcí Počet účastníků Středočeský kraj Počet akcí Počet účastníků Jihočeský kraj Počet akcí Počet účastníků Plzeňský kraj Počet akcí Počet účastníků Karlovarský kraj Počet akcí Počet účastníků Ústecký kraj Počet akcí Počet účastníků Liberecký kraj Počet akcí Počet účastníků Královéhradecký Počet akcí kraj Počet účastníků Pardubický kraj Počet akcí Počet účastníků Vysočina Počet akcí Počet účastníků Jihomoravský kraj Počet akcí Počet účastníků Olomoucký kraj Počet akcí Počet účastníků Zlínský kraj Počet akcí Počet účastníků Moravskoslezský Počet akcí kraj Počet účastníků Zdroj: Konference v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů. Dostupné na 3.2 Statistiky veletržního cestovního ruchu Organizace UFI Organizace UFI je nepolitická mezinárodní asociace se sídlem v Paříţi. UFI vznikla v roce 1925 za účelem reprezentace světového veletrţního průmyslu. UFI sdruţuje členy působící ve veletrţním a výstavním cestovním ruchu V současné době má UFI 580 členů. UFI shromaţďuje důleţitá data a informace v tomto odvětví, ve kterých se zaměřuje na počet a plochu výstavišť, počet veletrţních akcí, sledování trendů atp. Následující data jsou srovnávaná ze dvou posledních statistik, které se vztahují na roky 2006 a 2011, počet akcí je v dostupných statistikách uváděn z let 2008 a

28 Stejně tak jako v kongresovém cestovním ruchu se i ve veletrţním cestovním ruchu odehrává nejvíce události v Evropě. V Evropě se nachází nejvíce veletrţních míst, především v západoevropských státech. Významná část veletrhů se odehrává také v Severní Americe. Dále následuje Asie. Nejméně veletrhů se pořádá v Latinské Americe, Africe a Austrálii. Počet veletrţních míst v Evropě zaznamenal v období mezi 2006 a 2011 růst o 4 % a v Asii o 3 %. V Severní Americe došlo naopak k 10% poklesu. U ostatních kontinentů nedošlo k ţádným změnám. Graf 6: Podíl veletržních míst podle kontinentů v roce 2006 a 2011 v % Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends Dostupné na The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na Vlastní úpravy. V roce 2006 evidovala organizace UFI výstavních míst po celém světě s minimální plochou 5 tis. m 2. Celková ploch těchto míst činila 27,6 ml. m 2. V roce 2011 došlo k nárůstu evidovaných míst s minimální plochu 5 tis. m 2 na 1 197, jejichţ celková plocha se nacházela na ploše 32,6 ml. m 2. V tomto nárůstu tvořila zcela nová výstavní místa 54 %, a u 46 % jiţ existujících výstavních míst došlo k jejich rozšíření. Průměrný roční nárůst je 2,3 %. Tento nárůst je o 0,8 % niţší neţ očekávaný nárůst, který byl předvídán v roce Global Exibitions industry statistics. Dostupné na a The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na 28

29 Plocha výstavišť Nejvíce veletrhů a výstav se odehrálo ve sledovaném období na veletrţních místech o ploše 5 19 tis. m 2, čtvrtina na ploše tis. m 2, menší část na ploše tis. m 2, a pouze 4 % patří významným veletrţním prostorům nad 100 tis. m 2. Největší veletrţní prostory se nacházejí v Evropě. Ve všech kontinentech dochází ve sledovaném období k nárůstu veletrţních prostor. Tabulka 9: Plocha výstavišť podle kontinentů v roce 2006 a tis. m tis. m tis. m 2 nad 100 tis. m 2 Evropa Severní Amerika Jižní Amerika Asie a oceánie Blízký Východ Afrika Svět % % 24 % 8 % 4 % % 24 % 8% 4 % Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends Dostupné na The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na Vlastní úpravy. Významná veletržní místa V Evropě patří k nejvýznamnějším destinacím v pořádání výstav a veletrhů Německo s významnými veletrţními městy s výstavní plochou nad 100 tis. m 2 Hannover, Frankfurt nad Mohanem, Kolín, Düsseldorf, Mnichov, Berlin, Norinberk, Essen a Lipsko. Dalšími významnými centry v Evropě s výstavní plochou nad 100 tis. m jsou Milano, Valencie, Paříţ, Birgmingham, Barcelona, Basilej, Madrid, Verona, Řím, Brno, Poznaň, Záhřeb, Utrecht a Ţeneva. V Americe jsou věhlasnými veletrţními centry města Chicago, Orlando, Las Vegas, Atlanta a New Orleans. V Asii se nachází největší veletrţní prostory v Šankhaji, Pekingu, Bankoku, Singapuru a Teheranu. Asijská města mají největší potenciál pro další rozvoj ve veletrţním cestovním ruchu. 29

30 V TOP 10 největších výstavišť zůstávají ve sledovaném období aţ na jednu výjimku stále stejná výstaviště. V roce 2011 se probojovalo z 20. místa na 4. místo čínské výstaviště, coţ potvrzuje domněnku, ţe největší potenciál k rozvoji mají především asijská města. TOP 10 v roce 2011 opustilo birminghamské výstaviště. Brněnské veletrhy si polepšily o jednu příčku. Tabulka 10: TOP 10 největších výstavišť světa v roce 2006 a 2011 Pořadí Výstaviště Plocha v m 2 Pořadí Výstaviště Plocha v 1. Messe Hannover Messe Hannover Fiera Milano Messe Frankfurt Messe Frankfurt Fiera Milano Kölnmesse Chinese Export and Import - Guangzhou m Messe Düsseldorf Kölnmesse Feria Valencia Messe Düsseldorf Paris Expo Porte de Versailles Chicago - McCormick Place Paris Nord Villepinte Chicago McCormick Place Birmingham The NEC Feria Valencia Paris Nord Villepinte Paris Expo Porte de Versailles Veletrhy Brno Veletrhy Brno Zdroj: The World map of exhibition venues and future trends. Dostupné na The 2011 World map of exhibition venues. Dostupné na Počet akcí V roce 2008 se uskutečnilo celkem akcí, na kterých se podílelo 2,9 mil. přímých vystavovatelů a které navštívilo 260 mil. návštěvníků. Akce se pořádaly na ploše 109 mil. m 2. Nejvíce výstav se uskutečnilo v Evropě. V Severní Americe se uskutečnilo sice o pouhých výstav méně, ale navštívilo je téměř o polovinu méně návštěvníků. I počet vystavovatelů byl téměř o polovinu menší neţ v Evropě. Podstatně méně akcí se uskutečnilo v Asii (bez Blízkého Východu) a Austrálii. Organizace UFI udává sečtené data těchto dvou světadílů dohromady. Ačkoli se zde konalo v porovnání s Evropou i Severní Amerikou poměrně méně výstav, je počet návštěvníků i vystavovatelů vysoký. Nejméně výstav se konalo na Blízkém Východě a v Africe. 30

31 O dva roky později se uskutečnilo celkem akcí, které se konaly na celkové ploše 103 mil. m 2. Na celkových akcích se podílelo 2,8 mil. přímých vystavovatelů a navštívil je stejný počet návštěvníků jako v roce Data z jednotlivých kontinentů v roce 2010 nejsou ve volně dostupné statistice bohuţel k dispozici. Tabulka 11: Počet výstav v jednotlivých kontinentech v roce Počet výstav Počet návštěvníků v mil. Počet vystavovatelů v mil. Evropa ,3 1,4 Severní Amerika , Jižní Amerika , Asie a Austrálie , Blízký Východ 700 5, Afrika 500 2, Zdroj: Global Exibitions industry statistics. Dostupné na SOVA ČR Organizace SOVA ČR ve svých statistikách kromě celkových akcí eviduje také od roku 1996 auditované akce, na kterých audit ověřuje pravdivost publikovaných údajů. Auditované akce přispívají k lepší transparentnosti a zvyšují důvěryhodnost výstavních a veletrţních aktivit (Vysekalová a kol, 2004: 34). Počet veletrţních akcí v České republice od roku 1999 poklesl. Zatímco v roce 1999 bylo evidováno 263 akcí, v roce 2009 jen 193. Od roku 2001 nejsou výkyvy v počtu celkových akcí jiţ tak značné. Od roku 2002 došlo k nárůstu podílu auditovaných akcí na celkových. Jejich podíl se pohybuje kolem 50 %. V letech byl podíl auditovaných akcí v rozmezí %. V roce 1996 činily auditované akce pouze 6,4 %. Stejně tak jako počet akcí, klesal i počet vystavovatelů. Nejvíce vystavovatelů bylo v letech 1999 a 2000, nejméně v roce 2009 a Počet návštěvníků byl naopak v letech niţší neţ v současné době, od roku 2002 mírně narůstal, v letech zaznamenával však jiţ pokles. Docházelo i k postupnému nárůstu vystavované plochy, která byla největší v letech V roce 2009 byla naopak nejniţší za celé hodnocené období a v loňském roku došlo k mírnému nárůstu. 31

32 Tabulka 12: Veletržní akce evidované organizací SOVA ČR , , , , , , , , , , Zdroj: Analýzy za rok 2010, 2009 a Dostupné na Vlastní úpravy. Počet akcí celkem Počet auditovaných akcí Podíl auditovaných akcí na celku (v %) Počet vystavovatelů Počet návštěvníků Plocha v m 2 K nejvýznamnějším veletrţním a výstavním společnostem patří v ČR pět organizací Veletrhy Brno, Výstaviště České Budějovice, Incheba expo Praha, Výstavy Litoměřice a Výstaviště Flora Olomouc, které ovládají přes 91 % auditovaného trhu a více neţ polovinu celkového českého trhu. Důleţitou významnou společnosti jsou také Ostravské výstavy, které se často v TOP 5 střídají s Výstavami Litoměřice. Dlouhodobým lídrem jsou Veletrhy Brno, které se značným odstupem následují ostatní výstaviště. Na rozdíl od organizace UFI započítává SOVA ČR do plochy veškeré prostory, čili s volnou i krytou výstavní plochou. Tabulka 13: TOP 5 největších výstavišť v ČR 2009 Plocha v m 2 Počet vystavovatelů Počet návštěvníků Veletrhy Brno Výstaviště České Budějovice Incheba expo Praha Výstavy Litoměřice Výstaviště Flora Olomouc neuvedeno Plocha v m 2 Počet vystavovatelů Počet návštěvníků Veletrhy Brno Výstaviště České Budějovice Incheba expo Praha Výstavy Litoměřice neuvedeno neuvedeno Výstaviště Flora Olomouc Zdroj: Analýza za rok 2009 a Dostupné na V České republice působí šest společností, které organizují mezinárodní veletrhy podle kritérií UFI. V roce 2009 se zde pořádalo 46 akcí, coţ je více neţ polovina z 91 auditovaných 32

33 akcí. V relevantním srovnání s lichým rokem 2007 se počet mezinárodních akcí zvýšil o 5. Naopak v roce 2010 došlo ve srovnání s rokem 2008 k poklesu z 53 na 46 akcí. Mezi společnosti pořádající mezinárodní akce patří Veletrhy Brno, které mají dominantní postavení i v pořádání mezinárodních akcí a jejich podíl tvoří cca 67 %, Incheba expo Praha s podílem 13 %, Výstaviště Flora Olomouc s podílem 8,5 %, Ostravské výstavy s podílem 6,5 % a Progres Partner Advertising s podílem 4,5 %. Z uvedených statistik kongresového a veletrţního cestovního ruchu je zřejmé, ţe Evropa patří dlouhodobě na přední místa v pořádání MICE akcí. MICE cestovní ruch zde má velkou tradici, odehrává se zde naprostá většina kongresů, konferencí, seminářů, veletrhů, výstav a dalších událostí. Mezi nejvyhledávanější evropské destinace patří západoevropské státy. Jde o ekonomicky vyspělé země s atraktivními metropolemi, které mají dobrou dopravní infrastrukturu, tradici v cestovním ruchu a výborné moţnosti k pořádání kongresových a veletrţních akcí. Na významu ovšem od 90. let minulého století stále více nabývají státy střední a východní Evropy, u nichţ se předpokládá i do budoucna narůstající význam. V České republice je nejvýznamnější pro kongresový cestovní ruch hlavní město Praha a Jihomoravský kraj, pro veletrţní cestovní ruch města Brno, České Budějovice, Litoměřice, Olomouc, Ostrava a Praha. 33

34 4 Komparace MICE cestovního ruchu ve vybraných středoevropských zemích V této kapitole bude blíţe přiblíţen a porovnán MICE cestovní ruch čtyř středoevropských států České republiky, Maďarska, Rakouska a Slovenska. Zatímco Rakousko má na trhu kongresového cestovního ruchu dlouholetou úspěšnou tradici a patří dlouhodobě mezi nejnavštěvovanější a nejoblíbenější kongresové destinace, tak Česká republika, Slovensko a Maďarsko vstoupily na kongresový trh teprve v 90. letech minulého století. V konkurenci se úspěšně dokázaly prosadit především jejich metropole Praha a Budapešť. Ve veletrţním a výstavním cestovním ruchu má dlouholetou a úspěšnou tradici i Česká republika. V této oblasti nehrají důleţitou roli pouze hlavní města, ale i řada ostatních. Všechny srovnávané země mají výhodnou geografickou polohu uprostřed evropského kontinentů, jsou bezpečné, disponují několika mezinárodními letišti, mají dobrou dopravní pozemní dostupnost, nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit, dostatek kongresových a konferenčních center, hotelů, univerzit. Ve všech zemích působí zastřešující organizace tzv. Convention bureau a několik subjektů PCO a DMC, které mají působnost z převáţné míry v hlavních městech. MICE cestovnímu ruchu se ve střední a východní Evropě věnuje několik organizací, které z této oblasti poskytují statistiky, výzkumy, prezentace, propagační materiály a další informace. Mezi tyto organizace patří např. CEFA (Central European Fair Alliance), CENTREX (International Exhibition Industry Organisation Statistics Union) a MICE Central and Eastern Europe, dále pak jednotlivé organizace MICE cestovního ruchu v jednotlivých zemích. 4.1 Charakteristika jednotlivých srovnávaných zemí MICE cestovní ruch v České republice Česká republika patří ve světovém ţebříčku mezi země s významným postavením na trhu MICE a své postavení neustále posiluje. ČR disponuje dobrým potenciálem pro pořádání MICE akcí. Všechny kraje v zemi nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit a dostačující konferenční kapacity. Země je dobře dostupná, nachází se zde pět mezinárodních letišť, dopravní infrastruktura je dostačující. MICE cestovním ruchem se na národní úrovni zabývá Ministerstvo pro místní rozvoj odbor regionálního rozvoje a cestovního ruchu a Česká centrála cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj si je vědomo důleţitosti MICE cestovního ruchu a v současné době se snaţí zkvalitnit informace, statistická data o počtu a struktuře organizátorů akcí MICE, kteří působí 34

35 na území ČR. 25 Česká centrála cestovního ruchu představuje ČR jako atraktivní destinaci, v níţ je moţné kombinovat akce kongresového a veletrţního cestovního ruchu s bohatou nabídkou incentivních programů. Jednotná propagace všech regionů v zemi je teprve ve svých začátcích. Pod záštitou České centrály cestovního ruchu vznikla v roce 2010 organizace Czech Convention Bureau (CzCB) 26 s cílem propagovat Českou republiku jako kongresovou a incentivní destinaci. Organizace zastřešuje jednotlivé regionální kongresové kanceláře na bázi partnerství, koordinuje marketingové a obchodní aktivity vůči potenciálním klientům se zájmem o ČR v oblasti MICE cestovního ruchu. Organizace má přispět k vyuţití veškerého kongresového potenciálu země. Z celkových 14 krajů je do projektu zapojeno devět s vlastními regionálními kancelářemi, a to: Praha Prague Conventon Bureau, Jihomoravský kraj Moravia Convention Bureau, Zlínský kraj East Moravia Convention Bureau, Jihočeský kraj Jihočeská centrála cestovního ruchu, Plzeňský kraj Pilsen Convention Bureau, Karlovarský kraj Carlsbad Convention Bureau, Ústecký kraj North West Bohemia Convention Bureau, Liberecký kraj North Bohemia Convention Bureau a Pardubický kraj East Bohemia Convention Bureau. Pouze některé z těchto organizací mají své vlastní internetové portály. Do projektu zatím nejsou zapojeny kraje: Středočeský, Královéhradecký, Vysočina, Olomoucký a Moravskoslezský. K intenzivnímu podpoření značky Česka jako kongresové destinace přispěje i projekt Marketing na podporu MICE, který je financován z IOP (810 tis. eur). Prostřednictvím tohoto projektu vznikne nová marketingová strategie, jejímţ posláním bude posílit postavení ČR na MICE trhu, především v Německu, Francii, Velké Británii, USA a Rusku. 27 Výjimečné postavení má v kongresovém cestovním ruchu hlavní město Praha, které patří v současné době k nejnavštěvovanějším evropským metropolím. Posílením kladného podvědomí praţské metropole jako kongresové destinace se zabývá nezisková organizace Prague Convention Bureau 28. Ačkoliv je CzCB zastřešující agenturou kongresového cestovního ruchu, nezpracovává své statistiky, coţ je velkým nedostatkem, protoţe právě tato organizace by se měla věnovat průzkumem jednotlivých MICE trhů. Velkým nedostatkem je také nedostatečná činnost krajských úřadů v oblasti MICE cestovního ruchu. Krajské úřady také neprovádí výzkumy v dané oblasti, tato data přebírají pouze ze statistik ČSÚ, jejichţ data, jak uţ bylo zmíněno ve druhé kapitole, mají pouze omezenou vypovídací schopnost. 25 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu Str Czech Convention Bureau. Dostupné na: 27 COT Business. 11/2011. Str Prague Convention bureau. Dostupné na: 35

36 Jelikoţ jsou si i sami jednotliví aktéři MICE cestovního ruchu vědomy, ţe jsou v ČR nedostatečně podchycena statistická data z této oblasti cestovního ruchu, vznikl v roce 2009 z iniciativy poradenské společnosti KPMG Česká republika projekt Travel Leisure Tourism Benchmark (TLT Benchmark), který si klade za cíl doplnit aktuální statistické údaje. Nad projektem převzala záštitu agentura Czech Tourism, Asociace hotelů a restaurací ČR, Vysoká škola ekonomická, Karlova univerzita katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Česká golfová federace. Projekt zachycuje data o počtu konaných akcí, celkovém počtu účastníků, průměrné délce trvání a struktury trţeb z jednotlivých akcí. Data jsou shromaţďována z hotelů kategorie 5 *, 4 * a 3 * (v kategorii 3 * musí být splněna podmínka alespoň 30 pokojů) a dále z konferenčních center a golfových resortů. Do průzkumu přispívá zatím subjektů (cca 22 % oslovených) a zájem podílet se na projektu stále roste MICE cestovní ruch v Maďarsku Stejně tak jako Česká republika patří i Maďarsko mezi významné destinace MICE cestovního ruchu. Maďarsko a Česká republika, a stejně tak jejich hlavní města Praha a Budapešť, se umisťují ve světovém ţebříčku přibliţně na stejných pozicích. Maďarsko představuje pro Českou republiku v regionu střední Evropy velkého konkurenta. Převáţná většina MICE akcí se odehrává v hlavním městě Budapešti. MICE cestovní ruch v Maďarsku představuje nejdynamičtěji se rozvíjející formu cestovního ruchu. Od roku 2000 zde působí pod záštitou Hungarian National Tourist Office (Magyar Turizmus Zrt.) nezisková organizace Hungarian Convention Bureau 30 (Magyar Kongresszusi Iroda - MKI), která vznikla za účelem podpory MICE cestovního ruchu v zemi. Maďarská organizace sleduje neustále nové trendy na trhu MICE a v současné době podporuje pořádání kongresů a konferencí, které přispívají k trvalé udrţitelnému rozvoji tzv. Green meetings. 31 Na internetových stránkách organizace jsou k dispozici mnohé interní statistiky, výzkumy a komparace MICE cestovní ruch v Rakousku MICE cestovní ruch v Rakousku má velkou tradici a patří dlouhodobě mezi nejvýznamnější země ve světovém ţebříčku. Hlavní město Vídeň patří mezi nejoblíbenější kongresová města, řadí se dlouhodobě na první příčky v pořádání kongresových akcí. Ve Vídni se pořádá naprostá většina kongresových akcí v zemi. Rakousko disponuje mnohými kongresovými a konferenčními centry, nabízí mnoţství kulturních a přírodních atraktivit, poskytuje kvalitní 29 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. 30 Hungarian Convention Bureau: Dostupné na: 31 Hungarian Convention Bureau 36

37 sluţby a ubytování v hotelích s velkou tradicí. V zemi se nachází šest mezinárodních letišť, existuje zde výborná síť ţeleznic a dálnic. Kongresový cestovní ruch v Rakousku zastřešuje nezisková orgnizace Austria Convention Bureau 32, která svými aktivitami přispívá k úspěšnému rozvoji kongresového průmyslu v zemi. Stejně tak jako maďarská organizace se i rakouská aktuálně orientuje na pořádání konferencí, které respektují ochranu ţivotního prostředí, a tím směrují k trvale udrţitelnému rozvoji 33. Organizace zastřešuji 61 členů ze soukromé i státní sféry, mezi které patří např. kongresové kanceláře jednotlivých spolkových zemí. Na stránkách organizace jsou volně dostupné podrobné statistiky shrnující důleţitá data a informace kongresového cestovního ruch MICE cestovní ruch ve Slovensku Ve Slovensku nemá MICE cestovní ruch silnou tradici. Slovensko nepatří mezi vyhledávané kongresové destinace. Jelikoţ země disponuje dobrým přírodním a kulturním potenciálem, zlepšuje se infrastruktura a narůstá počet kongresových center, roste kvalita zařízení a doprovodných sluţeb, zlepšuje se propagace, je moţné očekávat v budoucnosti zvyšování počtu jednotlivých akcí. Většina akcí se pořádá stejně tak jako v ostatních zemích v hlavním městě Bratislavě, kde se nachází nejvíce prostor pro konání MICE akcí. Stále větší oblibu však získávají i další místa jako např. Vysoké Tatry, Košice, Ţilin a Trnava. Výhodou Slovenska je oproti ostatním srovnávaným zemím, ţe se jedná o novou, stále nedostatečně objevenou destinaci. Na národní úrovni se věnuje MICE cestovnímu ruchu nezisková organizace Slovak convention bureau 34, která zde působí od října Organizace vznikla na bázi veřejněsoukromých vztahů a jejím cílem je propagovat Slovensko a jeho kongresový potenciál, tak aby došlo k nárůstu akcí v jednotlivých regionech. Organizace vznikla pod záštitou státních organizací Slovenská agentúra pre cestovný ruch, Bratislavský samosprávný kraj, Hlavní město Bratislava, Vysoké Tatry a soukromých organizací Incheba Expo P.I.c., Grand hotel Bellevue. V současné době má organizace několik dalších členů ze soukromé i státní sféry, které napomáhají dosáhnout vytyčených cílů. 35 Jednotliví členové se podílí na spolufinancování marketinkových aktivit, většina aktivit je však financována z evropských fondů. Organizace prozatím nemá zveřejněny své vlastní statistiky kongresového cestovního ruchu. 32 Austrian Convention Bureau. Dostupné na: 33 Austrian Convention Bureau. Dostupné na: 34 Slovak Convention Bureau: Dostupné na: 35 Slovak Convention Bureau: Dostupné na: 37

38 4.2 Kongresový cestovní ruchu podle statistik ICCA Česká republika se v celoevropském ţebříčku zemí umístila v roce 2010 přesně v polovině na 18. pozici, Rakousko na 8. pozici, Maďarsko na 16. pozici a Slovensko na 30. pozici. Ve všech hodnocených zemích se ve sledovaném období zvýšil počet kongresových akcí zhruba o polovinu. V Rakousku se pořádá od roku 2006 kaţdoročně více neţ 200 akcí. Svého maxima dosáhlo Rakousko v roce 2007 s 243 akcemi. V Maďarsku je pořádáno pravidelně od roku 2004 více neţ 100 akcí. Česká republika přesáhla hranici 100 akcí o rok dříve. Svého maxima dosáhla Česká republika v roce 2006 s 119 akcemi, Maďarsko o rok později se 124 akcemi. V České republice se pořádalo více akcí neţ v Maďarsku pouze v letech 2001 a Slovensko dosáhlo svého maxima v roce 2006 s 23 akcemi. Tabulka 14: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých zemích Česká republika Maďarsko Rakousko Slovensko Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy Graf 7: Vývoj kongresových akcí v jednotlivých státech Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy. 38

39 Sezónnost kongresových akcí Sezónnost kongresových akcí v Maďarsku odpovídá nejvíce celosvětovému trendu, nejvíce akcí se koná v září, říjnu, listopadu, ale také v březnu. Nejslabší jsou měsíce leden, únor a prosinec. Rakousko a Česká republika odpovídají evropskému trendu, kdy mezi nejslabší měsíce nepatří zimní měsíce, ale naopak letní. V Rakousku se koná nejvíce akcí v měsících říjen, září, červen a květen. Nejslabší jsou naopak letní měsíce červenec a srpen. V České republice patří mezi nejsilnější měsíce květen, březen, duben, červen a říjen. Nejslabší jsou měsíce červenec, srpen a prosinec. Data v Rakousku a Maďarsku jsou čerpána z vlastních statistik ACB a HCB, jsou zde tedy započítány veškeré kongresové akce v zemi, nikoliv pouze započítané ve statistikách ICCA. Srovnání je tedy pouze přibliţné. Data ze Slovenska nejsou bohuţel z volně dostupných statistik k dispozici, nejsou zde proto zahrnuta. Graf 8: Porovnání sezónnosti srovnávaných zemí s celou Evropou a světem, 2009 Zdroj: Erste Österreichweite Kongressstatistik. Dostupné na www: Tájékoztató a magyarországi rendezvénypiacról Dostupné na www: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na www: Vlastní úpravy. Kongresový cestovní ruch v hlavních městech Ve střední Evropě je kromě Vídně velkým konkurentem Prahy také Budapešť, která se v roce 2010 umístila o jednu příčku lépe neţ Praha. Zatímco ve Vídni se od roku 2003 pořádá kaţdoročně více neţ 100 akcí, přesáhla v hodnoceném období Praha i Budapešť hranici 100 akcí pouze jednou. Vídeň dosáhla svého maxima se 177 akcemi v roce 2007, Budapešť se 105 akcemi v roce 2008 a Praha se 104 akcemi v roce Od roku 2005 Vídeň Praze a Budapešti podstatně utíká. Bratislavě se nikdy nepodařilo přesáhnout hranici 20 akcí, nejvíce 39

40 akcí se zde pořádalo v roce Bratislava obsadila v roce 128. příčku v celosvětovém ţebříčku, v roce 2010 aţ 178. Tabulka 15: Počet akcí podle ICCA v jednotlivých městech Bratislava Budapešť Praha Vídeň Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy. Graf 9: Vývoj počtu akcí v jednotlivých městech Zdroj: Statistics Report. The International Association Meetings Market Dostupné na Statistics Report Dostupné na Vlastní úpravy. Shrnutí Z uvedených dat vyplývá, ţe ve srovnávaných zemí střední Evropy je nejoblíbenější kongresovou destinací Rakousko, coţ je dáno dlouholetou tradicí, jednotnou propagací a sledováním trendů. Mezi počtem kongresových akcí v České republice a Maďarsku je jen nepatrný rozdíl. Vzhledem k tomu, ţe propagace a záštita kongresového cestovního ruchu na národní úrovni (výzkumy, statistiky apod.) a následování trendů (např. tzv. green meetings) v Maďarsku jsou na lepší úrovni, je moţné, ţe v budoucnu se bude tento rozdíl prohlubovat. 40

41 Slovensko patří k podprůměrným destinacím kongresového cestovního ruchu, ale jelikoţ začalo intenzivně zastřešovat a propagovat zemi, a je zemí v kongresovém cestovním ruchu stále nedostatečně objevenou, lze v budoucnu očekávat nárůst kongresových akcí. Pokud chce Česká republika v konkurenčním boji ustát, měla by začít následovat trendy okolních zemí, investovat do jednotné propagace, efektivněji koordinovat marketingové aktivity jednotlivých regionálních convention bureaus a zapojit do projektu všechny kraje. Jednotlivé kraje by měly mezi sebou navzájem komunikovat a vyměňovat si své zkušenosti. Kromě vzájemné spolupráce mezi jednotlivými regionálními krajskými organizacemi je také vhodná úzká spolupráce s českými odborníky, kteří zastupují ČR v mezinárodních odborných asociacích pořádajících mnohé kongresy a konference. Jednotlivé kraje by se měly také zaměřit na monitoring a pravidelný průzkum v oblasti MICE cestovního ruchu, jelikoţ publikované údaje, které se promítají i do strategických programů a rozvojů jsou ve většině případů převzaty pouze ze statistik ČSÚ. Velmi důleţité je mapování situace na MICE trhu. Měl by se začít brát v úvahu fenomén zelených meetingů, a zkracování doby trvání jednotlivých akcí. Je nutné brát v potaz význam nových technologií. Velmi důleţitá je propagace na sociálních sítích jako Facebook, Twitter, LinkedIn, YouTube atp., které nabízí velkou příleţitost sbírat důleţité kontakty a navazovat komunikaci s potenciálními klienty. Dále by se měla navyšovat reprezentace na mezinárodních veletrzích zaměřených na oblast meetingsindustry a pořádní workshopů, fam tripů a press tripů, kde se mohou jednotliví účastníci seznámit s potenciálem destinace a také s jednotlivými aktéry působícími v MICE průmyslu. Velmi důleţitá je i atraktivita webového portálu, která by měla být minimálně ve dvou cizojazyčných mutacích a měla by mít neustále aktualizována data. Vzhledem k tomu, ţe v současné době (leden 2012) nabízí portál CzCB pouze českou a anglickou verzi a pod mnohými záloţkami chybí jakékoliv informace, je nutné tyto nedostatky odstranit. 4.3 Veletržní a výstavní cestovní ruch podle UFI Do statistik UFI jsou v České republice započítána v roce 2009 čtyři města, v roce 2010 pouze tři, v Maďarsku v obou sledovaných letech dvě města, v Rakousku v obou letech sedm měst a ve Slovensku v roce 2009 tři města a v v roce 2010 pouze dvě. Česká republika patří v Evropě mezi země s dlouholetou tradicí. Ze srovnávaných zemí se zde odehrává mnohem více veletrhů a výstav. V roce 2009 se zde konalo 73 akcí, které navštívilo návštěvníků. V následujícím roce se zde odehrálo 58 akcí s návštěvností Do celkového počtu nejsou ale zahrnuty akce z hlavního města Prahy, proto došlo k tak razantnímu poklesu. Převáţná většina akcí se odehrává na brněnském výstavišti, které 41

42 Slovensko Rakousko Maďa rsko Česká republika navštíví více neţ polovina celkových návštěvníků. V Rakousku se ve sledovaných městech v roce 2009 uskutečnilo 28 akcí, které navštívilo návštěvníků a v roce akcí s počtem návštěvníků Ačkoliv došlo k poklesu akcí, počet návštěvníků se podstatně navýšil. Nejvýznamnější města veletrţního a výstavního cestovního ruchu jsou zde Vídeň a Salzburg, která navštíví nejvíce návštěvníků. V Maďarsku se většina akcí koná v hlavním městě Budapešti, kde se v roce 2009 konalo 22 akcí z celkového počtu 25 a v roce z celkových 24 akcí. Ve Slovensku stejně tak jako v České republice nebylo v roce 2010 započítáno do statistiky hlavní město Bratislava, proto došlo oproti předešlému roku k podstatnému poklesu v počtu akcí i návštěvníků. Tabulka 16: Veletržní a výstavní akce ve srovnávaných zemí podle UFI Počet výstav Počet návštěvníků Počet vystavovatelů Počet výstav Počet návštěvníků Počet vystavovatelů Brno České Budějovice Ostrava Praha Celkem Budapešť Debrecín Celkem Graz Innsbruck Klagenfurt Ried Salzburg Wels Vídeň Celkem Bratislava Nitra Trenčín Celkem Zdroj: Euro fair Statistic Dostupné na <http://www.ufi.org/media/publicationspress/2009_euro_fair_statistics.pdf>. Euro fair Statistic Dostupné na <http://www.ufi.org/medias/pdf/publicationspress/2010_euro_fair_statistics.pdf>. Vlastní úpravy. Sezónnost veletržních akcí V České republice se konalo ve sledovaných městech v roce 2009 nejvíce veletrţních a výstavních akcí v říjnu (11) a únoru (11), dále v březnu (10), květnu (8) a prosinci (8). Nejméně v lednu (2), srpnu (3) a září (3). V červenci se nekonala ţádná akce. V Maďarsku se naopak konalo nejvíce akcí v září (6), březnu (4) a dubnu (4). Nejméně akcí se konalo v srpnu (1) v měsících červen, červenec, říjen a prosinec se nekonala ţádná akce. V Rakousku se

43 stejně jako v ČR pořádalo nejvíce veletrhů a výstav v únoru (9), dále v březnu (5) a listopadu(4), nejméně pak v srpnu (1) a říjnu (1). Ţádné akce se nepořádaly v červnu, červenci, září a prosinci. Ve Slovensku patří mezi nejsilnější měsíce také březen (5), září (5), říjen (5) a duben (4), k nejslabším únor (1), červen (1) a prosinec (1). Ţádná akce se nekonala stejně jako v ČR pouze v červenci. Mezi nejméně oblíbené měsíce patří tedy ve všech srovnávaných zemí letní období od června do srpna. Graf 10: Sezónnost veletržních akcí ve srovnávaných zemích v roce 2009 Zdroj: Euro fair Statistic Dostupné na <http://www.ufi.org/media/publicationspress/2009_euro_fair_statistics.pdf>. Euro fair Statistic Dostupné na <http://www.ufi.org/medias/pdf/publicationspress/2010_euro_fair_statistics.pdf>. Vlastní úpravy. Ze srovnávaných zemí se pořádá mnohonásobně více veletrţních a výstavních akcí v České republice. Polovina těchto akcí se koná v Brně, ve městě s dlouholetou veletrţní tradicí. Ostatní tři země pořádají ve sledovaných městech přibliţně stejný počet akcí. Ačkoliv se v Rakousku v roce 2010 konalo o polovinu méně akcí neţ v České republice, tak návštěvnost v České republice byla pouze o cca 300. tis návštěvníků vyšší. Jelikoţ sehrává veletrţní cestovní ruch v České republice důleţitou roli, měl by se nadále finančně podporovat a propagovat. Není třeba navyšovat počet pořádaných akcí, ale dosáhnout vyšší návštěvnosti. 43

44 5 MICE cestovní ruch v České republice se zaměřením na JmK V této kapitole je zmapována stávající situace MICE cestovního ruchu v České republice. Je zde analyzována současná situace konferenčních zařízení, jejich rozloţení a kapacita v rámci jednotlivých krajů ČR. V další části je analyzována situace MICE cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. Jsou zde přiblíţeny jednotlivé subjekty věnující se podpoře MICE cestovního ruchu, mezi které patří úřad Jihomoravského kraje, Statutární město Brno a CCR JM s projektem Moravia Convention Bureau. Jelikoţ se většina veletrţního a kongresového cestovního ruchu na Jiţné Moravě odehrává na brněnském výstavišti, je mu věnována větší pozornost. 5.1 Zmapování situace MICE cestovního ruchu v České republice V ČR se nachází několik významných středisek MICE cestovního ruchu. Tato střediska je moţné dle jejich významnosti rozdělit na lokální, regionální, nadregionální a mezinárodní. Za nejvýznamnější kongresová místa mezinárodního významu lze povaţovat pouze Prahu. Praha disponuje nejlepším potenciálem pro kongresový cestovní ruch v ČR, konalo se zde mnoho významných mezinárodních konferencí. Mezi střediska nadregionálního významu se řadí Brno, Karlovy Vary, Mariánské lázně, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a Špindlerův mlýn. Kongresová zařízení v těchto místech disponují kapacitou pro více neţ jeden tisíc účastníků. Mezi střediska regionálního významu se řadí města s konferenčními zařízeními s kapacitou do jednoho tisíce míst, mezi které se řadí např. Liberec, Jihlava, Zlín, Litomyšl, Františkovy Lázně aj. Co se veletrţního cestovního ruchu týče, tak mezi města s mezinárodním významem patří Brno, kde se koná ročně kolem 40 veletrhů. Praha se svými Praţskými výstavišti v Holešovicích, Praţskému veletrţnímu areálu v Letňanech a Veletrţnímu paláci patří do kategorie nadregionálního významu. Do kategorie veletrţních míst regionálního významu patří výstaviště v Českých Budějovicích, Litoměřicích, Olomouci, Ostravě a Lysé nad Labem. (Kromě Lysé nad Labem, spadají také všechny tyto veletrţní místa dle kritérií UFI do veletrţních míst mezinárodního významu). Mezi střediska lokálního významu patří výstaviště, kde se uskutečňuje v průměru devět akcí, coţ se pořádá např. na výstavištích v Liberci, Pardubicích, Hradci Králové aj. (Vystoupil a kol., 2006) 44

45 Obrázek 1: Významná střediska veletržního a kongresového cestovního ruchu v ČR Zdroj: Vystoupil a kol., V ČR působí kromě (jiţ ve 3. kapitole zmíněných) vládních organizací, také několik organizačních agentur, které se zabývají MICE cestovním ruchem. Mezi tyto agentury patří PCO, DMC a event management, incentivní a motivační programy, výstavy a veletrhy, sportovní programy. 80 % všech organizačních agentur působí v Praze. Za Prahou následuje velkým rozdílem Jihomoravský kraj, kde působí 8 organizačních agentur (7 %), dále Jihočeský kraj se čtyřmi agenturami. V Plzeňském, Moravskoslezském a Ústeckém kraji působí pouze jedna organizační agentura. V ostatních krajích působí tři organizační agentury. Nejvíce agentur se zaměřuje na DMC a event management, dále na incentivní a motivační programy. To, ţe mají tyto agentury sídlo v hlavním městě, neznamená, ţe působí pouze v něm. Mnohé agentury se orientují také na další, především přilehlé, kraje. Prostory pro pořádání MICE akcí V České republice se nachází mnoho zařízení, která poskytují prostory pro MICE akce. Tato zařízení je moţné dělit ze dvou pohledů: dle typu zařízení: dle kapacity: Hotel 5 * s konferenčními prostory, 1500 a více, Hotel 4 * s konferenčními prostory, , Hotel 3 * s konferenčními prostory, , Konferenční centrum , specializovaný objekt bez , 45

46 ubytovacích kapacit, Bývalý kulturní dům objekt buď starý, nebo nově zrekonstruovaný, který je vyuţívaný pro kulturní akce, kongresové akce jsou pouze doplňková aktivita, Výstaviště specializované prostory určené pro pořádání výstav a veletrhů, které je moţné vyuţít i pro kongresové akce, Sportovní hala, Kulturní zařízení (kina, divadla), Postaveno před rokem 1900 historické objekty (hrady, zámky, kostely apod.) , 50 99, do 49. Celkem se v ČR nachází 852 zařízení pro konání MICE akcí, z nichţ připadá nejvíce na hlavní město Prahu 31 %, dále na Jihomoravský kraj 10 %. V Jihočeském a Středočeském kraji se nachází 8 % všech zařízení. Nejméně se vyskytuje naopak v kraji Libereckém 3 %. Graf 21: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Nejvíce zařízení pro konání akcí spadá pod hotely 4 * - 38 % a hotely 3 * - 28 %. Čistě konferenčních center je pouhých 9 %. Nejméně zařízení se vyskytuje na výstavištích a sportovních halách 1 %. 46

47 Hotel 5 * Hotel 4 * Hotel 3 * Konferenční centrum Býv. kulturní centrum Výstaviště Postaveno před r Kulturní zařízení Sportovní hala ČR Graf 12: Počet konferenčních zařízení podle typu Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Tabulka 17: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle typu 2010 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskosl. kraj ČR Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Co se týče velikosti konferenčních zařízení, tak se nejvíce subjektů nachází v zařízeních s kapacitou osob 27 %, dále v zařízení s kapacitou osob 21 % a 47

48 1500 a více do 49 ČR v zařízeních s kapacitou do 49 osob 15 %. Nejméně subjektů se nachází v zařízeních s kapacitou a vyšší 2%. Graf 13: Počet konferenčních zařízení podle velikosti Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Tabulka 18: Počet konferenčních zařízení v jednotlivých krajích podle velikosti 2010 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Z hlediska kapacity je pro pořádání MICE akcí nejlépe vybavena Praha, kde se nachází 38 % z celkové kapacity, dále následují s 15 % Jihomoravský kraj, a se 7 % kraje Moravskoslezský a Jihočeský. Nejmenší 2% kapacita je naopak v Ústeckém a Zlínském kraji. 48

49 Hotel 5 * Hotel 4 * Hotel 3 * Konferenční centrum Býv. kulturní centrum Výstaviště Postaveno před r Kulturní zařízení Sportovní hala ČR Největší kapacita se nachází na výstavištích 20 % a v hotelích 4 * - 17 %, dále v hotelích 3 * - 13 %. Nejmenší kapacita připadá na hotely 5 * - 4 % a bývalá kulturní zařízení 6 %. V ostatních zařízeních je kapacita rozloţena stejnoměrně. Graf 14: Celková kapacita v jednotlivých konferenčních zařízeních Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. Tabulka 19: Celková kapacita zařízení (divadelní uspořádání) v jednotlivých krajích a zařízeních 2010 Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskosl. kraj ČR Zdroj: Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Dostupné na Vlastní úpravy. V České republice se nachází několik významných prostor pro pořádání kongresových a incentivních akcí evropského, popř. i celosvětového měřítka. Většina těchto významných prostor se nachází v hlavním městě Praze. Patří mezi ně např. Kongresové centrum Praha, 49

50 Clarion Congress hotel Prague, Hotel Hilton Prague, Top Hotel Praha, O2 Arena. Další významné prostory se nacházejí na brněnských veletrzích BVV Veletrhy Brno, v karlovarském Grandhotelu Pupp a Hotelu Thermal, libereckém Centru Babylon, českokrumlovském Hotelu Růže, nebo v Kongresovém centrum Zlín. Všechny tyto zařízení nabízejí kvalitní kompletní konferenční servis na profesionální úrovni. Disponují kvalitním technickým vybavením, cateringem a obstarávají doprovodný program pro účastníky a jejich doprovod. Kongresová centrum Praha umoţňuje od svého vzniku v roce 1981 konání kongresů a konferencí aţ pro účastníků ve více neţ 50 sálech, saloncích a jednacích místnostech s různou kapacitou. Vyuţitelná výstavní plocha je m 2. Největším sálem v budově je Kongresový sál s maximální kapacitou míst. Tento sál se díky své výborné akustice řadí mezi třináct nejlepších evropských koncertních sálů. 36 Obrázek 2: Kongresové centrum Praha Zdroj: Kongresové centrum Praha. Mezinárodní 4* hotel Clarion Congress Hotel Prague disponuje rozsáhlými kongresovými prostorami v 27 sálech a saloncích s kapacitou aţ pro osob na ploše 400 m 2. Největší sál disponuje kapacitou míst. Přilehlý foyer o rozloze m 2 nabízí vhodnou výstavní plochu pro doprovodné programy a expozice. 37 Obrázek 3: Clarion Congress Hotel Prague Zdroj: Clarion Congress Hotel Prague. Hotel Hilton Prague spadá do kategorie konferenčního typu zařízení hotelů s 5 *. Hotel je se svou konferenční plochou m 2 největším konferenčním hotelem ve střední Evropě. Hotel disponuje 33 zasedacími a banketními salony. Největší kongresový sál má kapacitu míst a je moţné rozdělit jej na tři menší části pro víceúčelová jednání nebo pro skupiny 36 Kongresové centrum Praha. Dostupné na: 37 Clarion Congress Hotel Prague. Dostupné na: 50

51 s menšími počty účastníků. Hotel Hilton Prague získal mnohá ocenění, např. byl označen časopisem Business Travel Magazine Nejlepším business hotelem ve východní Evropě Obrázek 4: Hotel Hilton Prague Zdroj: Hotel Hilton Prague. Čtyřhvězdičkový Top Hotel Praha disponuje kapacitou konferenčních míst, které jsou rozděleny do pěti konferenčních sálů a 16 salonků. Největší sál Top Congress Hall disponuje kapacitou míst. V hotelu se pořádají kongresové a incentivní akce přes komorního typu aţ po velké mezinárodní konference. 39 Obrázek 5: TOP Hotel Praha Zdroj: Top Hotel Praha. O2 Arena patří do skupiny konferenčního uspořádání sportovních hal. Arena disponuje celkovou kapacitou míst. Největší sál divadelního uspořádání má kapacitu míst. V O2 Areně se kromě hlavního prostoru nachází také šest dalších salonků s kapacitou míst v závislosti na uspořádání Hotel Hilton prague. Dostupné na: 39 Top Hotel Praha. Dostupné na: 40 O2 Arena. Dostupné na: 51

52 Obrázek 6: O2 Arena, Praha Zdroj: O2 Arena. Karlovarský Grandhotel Pupp spadá do konferenčního typu zařízení 5* hotelů. Hotel disponuje kapacitou 750 osob. Největší nebarokní sál představuje prestiţní prostory pro pořádání konferencí a kongresů. Díky svému reprezentativnímu vzhledu je vyhledáván k pořádání luxusních prezentačních akcí a kulturních události, mezi které patří Mezinárodní filmový festival. V hotelu se dále nachází osm dalších menších salonků vhodných pro pořádání tiskových konferencí, obchodních jednání či školení. 41 Obrázek 7: Grandhotel Pupp, Karlovy Vary Zdroj: Grandhotel Pupp. Dalším významným hotelem v Karlových Varech je Hotel Themral, spadající do konferenčního typu zařízení hotelů 4 *. Hotel nabízí pořádání kongresů a konferencí v několika sálech a saloncích, které dohromady disponují kapacitou konferenčních míst. Největší sál má kapacit míst. Hotel je vhodný pro pořádání všech typů kongresů od malých komorních akcí aţ po mezinárodní konference a kongresy Grandhotel Pupp. Dostupné na: 42 Thermal Hotel. Dostupné na: 52

53 Obrázek 8: Hotel Thermal, Karlovy Vary Zdroj: Hotel Thermal. Českokrumlovský Hotel Růţe, spadající do kategorie kongresového typu 4* hotelů, nabízí ve svých sálech a saloncích kapacitu 300 konferenčních míst. Největší historický jezuitský sál disponuje 200 konferenčními místy. Tento sál se řadí mezí nejprestiţnější konferenční sály, který je vyhledáván i nejnáročnější klientelou pro pořádání luxusních akcí mezinárodního významu. Další tři historické sály mají kapacitu míst. 43 Obrázek 93: Hotel Růže, Český Krumlov Zdroj: Hotel Růže. Liberecké Centrum Babylon s celkovou kapacitou míst patří k největším mimopraţským kongresovým centrům. Centrum je vhodné pro pořádání kongresů, konferencí, podnikových meetingů a teambuildingových akcí. Nachází se zde 17 sálů a salonků, z nichţ největší salon má kapacitu konferenčních míst v divadelním uspořádání. Centrum nabízí kromě konferenčních prostor i mnohé incentivní akce, zábavu a relax. 44 Obrázek 10: Centrum Babylon, Liberec Zdroj: Centrum Babylon. 43 Hotel Růže. Dostupné na: 44 Centrum Babylon. Dostupné na: 53

54 Kongresové centrum Zlín představuje moderní multifunkční komplex kongresového centra a budovy Univerzitního centra ve Zlíně. Komplex byl vystavěn v roce 2006, skládá se z čtyř objektů. Pro pořádání konferencí a kongresů slouţí osm sálů a salonků, jejich celková kapacita činí míst. Největší Velký sál má kapacitu 500 míst. 45 Obrázek 11: Kongresové centrum Zlín Zdroj: Kongresové centrum Zlín. Brněnské Veletrhy jsou blíţe popsány níţe v části To, ţe Česká republika patří mezi oblíbené kongresové destinace potvrzuje i fakt, ţe se zde kromě mnoha realizovaných akcí konalo i několik nejvýznamnějších a nejprestiţnějších akcí v celosvětovém měřítku. Mezi tyto akce patří např. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Skupiny světové banky v roce 2000, Summit NATO v roce 2002, zasedání Mezinárodního olympijského výboru v roce 2003 nebo Předsednictví ČR Radě Evropské Unie v roce Své kongresy či konference zde pořádala také řada významných světových společností a zájmových sdruţení. Jedná se například o významné kongresy Micsroft Security Summit z roku 2004, 16th Annual Euro Meeting of the Drug Information Association z roku 2004, 14. Evropský kongres klinické mikrobiologie a infekčních chorob. 5.2 MICE cestovní ruch v Jihomoravském kraji Jihomoravský kraj se nachází na výhodném místě mezi třemi významnými evropskými hlavními městy Prahou, Bratislavou a Vídní, je přímo letecky propojen s Londýnem, Římem, Milánem, Moskvou, Petrohradem. V období hlavní turistické sezony je Brno letecky spojeno s dalšími destinacemi ve Středozemí a Turecku 46. S Prahou, Polskem, Německem a Slovenskem je propojen dálnicí. 45 Kongresové centrum Zlín. Dostupné na: 46 Airport Brno. Dostupné na: 54

55 Obrázek 12: Dopravní spojení s JmK Zdroj: Czech Convention Bureau. Dostupné na: Jihomoravský kraj disponuje poměrně širokou nabídkou ubytovacích zařízení, kongresových a konferenčních zařízení, nachází se zde nejvýznamnější areál pro konání výstav a veletrhů v ČR Nabízí mnoţství kulturně-historických, přírodních, sportovních a dalších atraktivit. Z historických a kulturních atraktivit jsou to např. mnohé pamětihodnosti a významná společenská střediska v Brně - např. hrad Špilberk, kostel sv. Petra a Pavla, funkcionalistická vila Tugendhat, která je zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, mnoţství kin, divadel, galerií a muzeí, hvězdárna aj. Mezi významné kulturní a historické památky na Jiţní Moravě dále patří např. gotický hrad Pernštejn, renesanční zámky v Blansku a Bučovicích, barokní sídla v Miloticích a Boskovicích, zámky Vranov nad Dyjí a Bítov, rotunda ve Znojmě, zámecká rezidence ve Slavkově u Brna, Lednicko-Valtické areál a další. Lednicko-Valtický areál představuje rozsáhlou parkově upravenou malebnou a jedinečnou krajinu s mnoţstvím romantickým staveb, jako jsou kolonády, sochy, zámečky a zámky v Lednici a Valticích. Oblast je zapsána na seznamu kulturního světového dědictví UNESCO. Z přírodních zajímavostí je moţné zvolit jako doprovodný program návštěvu Moravského krasu, ve kterém se nachází mnoţství krápníkových jeskyň, ponorných říček a vápencových skalních útesů. Tato oblast je také cenná svou specifickou faunou a flórou a je díky svému mimořádnému přírodnímu bohatství velkým lákadlem pro turisty. Dalším vhodným doprovodným programem je např. projíţďka na Baťově kanále, návštěva Pálavy, luţních lesů u Mikulčic a Pohanska nebo luţních lesů v okolí Břeclavi, NP Podyjí atp. 55

56 Pro sportovní nadšence jsou připravena golfová hřiště, jezdecké kluby, cyklostezky, moderně vybavená fitnesscentra, tenisové a squashové kurty, otevřené i kryté aquaparky. V rámci incentivních akcí je moţné zúčastnit se i adrenalinových doprovodných programů, ke kterým patří projíţďka na brněnském Autodromu, nebo let horkovzdušném balonu. Co však činí Jihomoravský kraj výjimečným od ostatních krajů České republiky, jsou folklórní tradice a vinařství. Dlouholetá tradice vinařství je znát téměř na kaţdém kroku jiţní Moravy. Na Jiţní Moravě je bohatá tradice vinařství, která sahá aţ do dob Římanů. Nachází se zde 96 % českých vinic. Zpestřením MICE cestovního ruchu můţe být posezení ve vinném sklepě s cimbálem a kulinářskými specialitami, návštěva tradičního vinobraní, nebo památkové rezervace vinných sklepů v Petrově, prohlídka vinařských expozic v Hustopečích, Mikulově nebo ve Znojmě, degustace v salonu vín ve Valticích. 47 Dalším předpokladem pro MICE cestovní ruch je dlouholetá tradice vědy a výzkumu. Nejdůleţitější místo Jihomoravského kraje v oblasti MICE cestovního ruchu Brno je zapsáno díky mnohým vědcům, z nichţ je zřejmě nejvýznamnější Johann Gregor Mendel, do historie vědy. Brno je sídlem několika významných univerzit a vysokých škol, nachází se zde několik významných výzkumných ústavů, několik poboček Akademie věd, moderní výzkumněvývojové centrum Univerzitního Kampusu Masarykovy univerzity, Technologický park a Technologický inkubátor VUT. Oblast vědy a výzkumu je podporována jak veřejným, tak soukromým sektorem a plynou do ní stále nové investice. Podpora a investice plynou do oblasti počítačových technologií, telekomunikací, vývoje softwaru a ostatních hi-tech oborů. Velkou příleţitostí pro Jiţní Moravu představuje Středoevropský technologický institut CEITEC, který má vytvořit prvotřídní zázemí pro výzkum v oblastech nanotechnologie a mikrotechnologie, strukturní biologie, molekulární medicíny, genomiky a protetiky rostlinných systému aj. Projekt je financován evropskými strukturálními fondy prostřednictvím OP Výzkum a vývoj pro inovace 48, je do něj zapojeno několik zahraničních vědců, partnery projektu jsou Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita, Ústav fyziky materiálů Akademie věd ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství. Projekt bude umístěn z větší části do prostor Technologického parku VUT a z menší části Univerzitního kampusu Masarykovy univerzity. Projekt představuje velkou šanci pro rozvoj MICE cestovního ruchu na Jiţní Moravě. Jiţní Morava se díky činnosti podpory v oblasti vědy a výzkumu řadí k nejvíce inovativním regionům střední Evropy a stává se ideálním místem pro pořádání kongresových akcí. Destinace nabízí relativně dobrou kvalitou sluţeb, přičemţ patří k levnějším kongresovým a veletrţním regionům. 47 Kongresová turistika na Jižní Moravě. 48 CEITEC. 56

57 Kongresová zařízení Na území Jihomoravského kraje se nachází mnoţství zařízení vhodných pro pořádání menších i větších kongresových akcí. Jedná se především o kongresové sály ubytovacích, popř. i stravovacích zařízení. Dále se nachází několik prostor vhodných pro pořádání kongresových akcí v kulturních domech a kulturně společenských centrech. Pouze část vhodných prostor se nachází na zámcích, hradech,v muzeích a v lázních. Kromě Brna jsou dalšími vhodnými místy pro pořádní kongresových akcí další města, ke kterým patří např. Mikulov, Znojmo, Hodonín a Slavkov u Brna. Seznam vhodných zařízení pro pořádání kongresových akcí lze nalézt na webových stránkách Moravia Convention Bureau, na které odkazuje i oficiální internetový portál cestovního ruchu Jiţní Morava 49. Seznam kongresových zařízení nabízí také turistický rezervační portál Jiţní Morava. 50 Vzhledem k tomu, ţe se na území Jiţní Moravy nachází cca 200 kongresových zařízení, jsou zde uvedena pouze větší zařízení s kapacitou nad 200 míst. Zdrojem je internetový portál Moravia Convention Bureau 51. Kongresová zařízení je moţné vyhledávat za celou oblast Jiţní Moravy, nebo podle jednotlivých oblastí, kterými jsou oblast Brna a okolí, Lednicko- Valtického areálu, Podyjí, Slovácka, Moravského Krasu a okolí Obrázek 13: Oblasti Jižní Moravy Moravský kras a okolí Brno a okolí Podyjí Lednicko-valtický areál Slovácko Zdroj:

58 Brno a okolí: Název kapacita Místo Besední dům 433 Brno Best Western Premier Hotel International Brno 350 Brno Divadlo Reduta 350 Brno Dům města Brna 400 Brno Holiday Inn Brno 370 Brno Hotel Bobycentrum 800 Brno Hotel Brno 200 Brno Hotel Continental 300 Brno Hotel Kozák 300 Brno Hotel myslivna 220 Brno Hotel Slovan 220 Brno Kajot arena 4200 Brno Národní divadlo v Brně Janáčkova opera 1100 Brno Národní divadlo v Brně- Mahenovo divadlo 580 Brno Obecn dům Letovice 220 Letovice Orea Hotel Voroněţ I 700 Brno Palace Cinemas Olympia 415 Brno Palace Cinemas Velký Špalíček 371 Brno Společenské centrum Dělnický Dům 450 Brno Veletrhy Brno Brno Wannieck Galery 600 Brno Oblast Lednicko-valtického areálu: Hotel Galant 400 Mikulov Hotel Imos 350 Břeclav Hotel Marciňák 300 Mikulov My Hotel 300 Lednice Penzion Patria 220 Kobylí Regionální muzeum v Mikulově zámek Mikulov 300 Mikulov Oblast Moravského Krasu a okolí: Lidový dům Lysice 200 Lysice Státní zámek Lysice 200 Lysice Western Park Boskovice 250 Boskovice Oblast Podyjí: Hotel Savannah 250 Znojmo Lucký klášter 400 Znojmo Zámek Vranov nad Dyjí 350 Vranov nad Dyjí 52 Portál MCB udává kapacitu největšího sálu Rotunda

59 Oblast Slovácko: Dům kultury Hodonín 750 Hodonín Hotel Radějov 300 Radějov Kulturní dům 350 Ţdánice Kulturní dům 450 Mikulčice Krajský úřad Rozvoj cestovního ruchu koordinuje oddělení cestovního ruchu Odboru regionálního rozvoje, které nechává zpracovávat koncepční materiály, podporuje rozvoj infrastruktury cestovního ruchu včetně informačního a naváděcího systému. Klíčovým koncepčním materiálem je v současné době ještě stále Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravský kraj neprovádí vlastní sběr statistických dat v MICE cestovním ruchu, monitoring návštěvnosti je zaměřen na zjištění skladby návštěvníků, způsob trávení volného času, spokojenosti návštěvníků s nabídkou cestovního ruchu atp. V návrhové části Programu cestovního ruchu je v oblasti MICE cestovního ruchu doporučeno rozvíjet především město Brno jako kongresové a veletrţní centrum mezinárodního významu. Doplňkový by měl být rozvoj ostatních kongresových míst v kraji a to především v pólech růstu. Rozvoj se má uskutečňovat pomocí rozšíření a zkvalitnění infrastruktury, vytvářením a zkvalitňováním turistických produktů a posilováním jejich marketingu, zefektivněním a koordinací marketingu a řízení cestovního ruchu v destinaci. Rozšíření a zkvalitnění infrastruktury je vázáno na cíle, kterými jsou zvýšení počtu návštěvníků a to především ve vedlejší turistické sezoně, navýšení podílu návštěvníků s vyšším vzděláním a sociálním statutem, prodlouţení průměrné délky pobytu návštěvníků, navýšení průměrné útraty, rozšíření a zkvalitnění infrastruktury pro formy cestovního ruchu, které přinášejí pro region vysoké výnosy. Dle koncepce je ţádoucí k naplnění těchto cílů modernizovat a rozšiřovat stávající kongresová a veletrţní centra a jejich vybavení dalšími sluţbami, mezi které patří ubytování, stravování, sportovní kapacity, parkoviště a přístupové komunikace. Dále by měl být podpořen vznik nejvýše dvou nových menších kongresových center s kapacitou do 100 osob včetně veškeré doprovodné infrastruktury. V rámci koordinace marketingu je ţádoucí vytvořit existenci koordinované propagace a prezentace, které bude dosaţeno jednotným katalogem a internetovou databází zařízení pro MICE cestovní ruch, dále pak zlepšením propagace a prezentace ve veškerých masmédiích. V rámci řízení MICE cestovního ruchu v destinaci je doporučováno navázat spolupráci s ostatními přilehlými destinacemi a incomingovými kancelářemi a agenturami. Tato opatření vedoucí k rozvoji by měla být financována z ROP NUTS II Jihovýchod, OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko a OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko. 53 Na návrhovou část programu navazuje Akční 53 Program cestovního ruchu Návrhová část. Dostupné na 59

60 část, ve které jsou příklady projektů, které mají přispět k naplnění stanovených cílů. Vybrané příklady jsou součástí přílohy této práce Statutární město Brno Statutární město Brno se podílí na rozvoji a propagaci MICE cestovního ruchu jako partner společných projektů. Návrhy ohledně rozvoje dané oblasti jsou popsány v koncepčním dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu města Brna , který se skládá z analytické a návrhové části. Tento koncept byl zpracován soukromou firmou Dring Consulting v roce V analytické části programu je shrnut současný stav cestovního ruchu v městě Brně, ve kterém je zahrnuta analýza nabídky a poptávky, současného stavu marketingu, propagace a prezentace. Na základě této analýzy je povaţován rozvoj MICE cestovního ruchu klíčový. Především by se měl podporovat kongresový a incentivní cestovní ruch, který vyţaduje kvalitní sluţby a aktivní přístup celého regionu. Velkou příleţitostí pro Brno a jeho okolí je současný trend nahrazování luxusních a velkých středisek menšími kongresovými centry, které mají blízko k přírodě a nevšedním záţitkům. Za účelem podpory kongresového a incentivního cestovního ruchu vznikl jiţ zmiňovaný projekt MCB, jehoţ činnost by měla být neustále podporována a rozvíjena. 54 Návrhová část Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna se zaměřuje především na činnost Moravia Convention Bureau a navrhuje, aby se tato organizace zaměřovala na kongresy střední velikosti (do 1000 účastníků), které jsou orientovány zejména na akce spojené s akademickou sférou, která má v Brně silnou základnu. Dalším návrhem pro organizaci je vytvořit pracovní místa pro kvalitní zaměstnance, kteří by měli být profesionálové z branţe se zkušenostmi s organizováním kongresů. Dále by měla moravská convention bureau oslovit všechny klíčové instituce v oblasti MICE cestovního ruchu a navázat s nimi spolupráci, a stát se členem mezinárodních organizací ICCA a UIA a získat tak přístup k rozsáhlým databázím potenciálních klientů. Jako zdroj inspirace a přenosu best practies je navrhována spolupráce s Vienna Convention Bureau. Vienna Convention Bureau nepředstavuje sice pouze zdroj inspirace, ale také hlavní ohroţení pro brněnský kongresový cestovní ruch. Pokud si ovšem Brno uvědomí, ţe není moţné se profilovat jako přímý konkurent Vídně, ale spíše jako doplněk v typech kongresů, kterým se Vídeň systematicky nevěnuje, můţe být blízká spolupráce vídeňské a brněnské convention bureau velmi přínosná. Program taktéţ poukazuje na nedostatek relevantních dat v oblasti kongresového a incentivního cestovního ruchu. Data ke kongresovému cestovnímu ruchu jsou sbíraná pouze z Kongresového centra Veletrhů Brno a ze statistik ČSÚ. I v této oblasti navrhuje studie 54 Program rozvoje cestovního ruchu Města Brno Analytická část. Dostupné na 60

61 inspiraci u Vienna Convention Bureau, kde jsou data získávána tak, ţe kaţdý se subjektů, který vyuţívá propagačních materiálů, které v rámci akce distribuuje jejím účastníkům, musí své akce nahlásit a zaevidovat. Vzhledem k tomu, ţe v Jihomoravském kraji není řada subjektů zvyklá vyuţívat propagační materiály nebo o jejich existenci mnohdy ani neví, navrhuje studie nejdříve tyto materiály aktivně jednotlivým organizátorům kongresových akcí nabízet a zpětně od nich získávat informace pro účely statistiky. 55 Projekt připraveni na 100 % Kongresový a incentivní cestovní ruch byl statutárním městem Brno podpořen v projektu Připraveni na 100 %, který probíhal v letech a kladl si za cíl propagovat Jiţní Moravu jako kongresovou a incentivní destinaci a to především v českých a zahraničních médiích, v dopravních prostředcích a na billboardech v souvislosti s významných jednání konaných v JmK v době předsednictví ČR v Radě EU. Projekt byl financován prostřednictvím evropských fondů v rámci ROP NUTS II Jihovýchod v oblasti podpory 2.2 rozvoj sluţeb v cestovním ruchu, na projekt byla získána dotace ve výši 11ml. Kč. Partnery projektu jsou kromě statutárního města Brna také CCM JM a Svaz obchodu a cestovního ruch ČR. 56 Ukázky propagace jsou součástí příloh této práce CCR JM - Moravia Convention Bureau Klíčovou organizací cestovního ruchu je Centrála cestovního ruchu Jiţní Morava (CCRJM), která byla zaloţena v roce 2006 Statutárním městem Brnem, Jihomoravským krajem a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR. Organizace byla zaloţena za účelem rozvoje a koordinace cestovního ruchu v JmK. V roce 2008 vznikla jako součást CCRJM Moravia Convention Bureau s cílem zvýšení počtu konaných akcí v Jihomoravském kraji. Projekt MCB vznikl za podpory finanční podpory ve výši cca 11 mil. Kč plynoucích z evropských fondů prostřednictvím ROP NUTS II Jihovýchod. Od roku 2010 je MCB členem národní Czech Convention Bureau a mezinárodní organizace ICCA. Obrázek 14: Logo Moravia Convention Bureau Zdroj: 55 Program rozvoje cestovního ruchu města Brna Návrhová část. Dostupné na 56 Kraj se představí na veletrhu Regiontour. Dostupné na 61

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011

Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu. Únor 2011 Analýza kongresového a incentivního segmentu cestovního ruchu Únor 2011 Obsah studie Kongresová a incentivní turistika - základní popis segmentu Zmapování stávající situace KIT Zmapování situace v oblasti

Více

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009

Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Zhodnocení dosavadního vývoje trhu cestovního ruchu v roce 2009 Konference Hospitality & Tourism Summit 2009 Praha, 9. červen 2009 Aktuální výsledky UNWTO World Tourism Barometer za měsíce leden a únor

Více

Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu

Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu Veletrhy a výstavy si udržují svoji pozici v marketingovém mixu Český trh veletrhů a výstav klesl, ale veletrhy zejména v období ekonomické krize potvrdily svůj význam v rámci firemní komunikace. 29.4.

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012

Počet lůžek v krajích 31.12. 2012 Tabulky: Tabulka 1: Vysočina - ubytovací kapacity... 3 Tabulka 2: Hromadná ubytovací zařízení - Kraje 212... 4 Tabulka 3: Počet hostů - Vysočina... 4 Tabulka 4: Počet hostů - Kraje... 6 Tabulka 5: Hosté

Více

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech

Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Současný stav a perspektivy cestovního ruchu v mezinárodních souvislostech Konference Vysoká škola ekonomická Praha, 17. září 2009 I. Tržby v ubytování, stravování a pohostinství Ukazatel Index 2009/2008

Více

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008

Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 2008 Statistická data o cestovním ruchu na Vysočině k 31/12 28 kapacity hromadných ubytovacích zařízení počet hostů počet přenocování srovnání v rámci ČR Počet hostů eviduje ČSÚ a to pouze v ubytovacích zařízeních

Více

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005)

Korejská republika. 1. Základní údaje o zemi. 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Korejská republika 1. Základní údaje o zemi 1.1. Obyvatelstvo (odhad pro rok 2005) Obyvatelstvo (mil.) 48,42 Přírůstek obyvatelstva 0,38 % Populace - do 14 let 19,4 % - 15 64 let 72,0 % - nad 65 let 8,6

Více

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR)

Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy a výstavy jsou zrcadlem hospodářství země 19. 8. 2013 - SOVA ČR (Společenstvo organizátorů veletržních a výstavních akcí v ČR) Veletrhy potvrdily svůj význam v mezinárodním obchodu a nadále představují

Více

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka

PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Více

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ing. Miroslav Kalous Ing. Miroslav Kalous Náměstek ministra Obsah prezentace Význam cestovního ruchu pro ČR Základní statistická data cestovního ruchu Podpora cestovního

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Závěrečná prezentace 17. 3. 2015 ppm factum research Program - struktura

Více

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR

Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR Nová Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020 a návrhy aktuálních legislativních změn podporujících CR II. Konference o cestovním ruchu a památkách ve městech, obcích a regionech

Více

Veletrhy a výstavy. III. přednáška

Veletrhy a výstavy. III. přednáška Veletrhy a výstavy III. přednáška Komunikační specifika veletrhů a výstav 1. slouží ke komunikaci informací v daném oboru 2. představují i širší komunikační souvislosti 3. časoprostorová danost 4. působení

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

Cestovní ruch v České republice

Cestovní ruch v České republice Cestovní ruch v České republice Aktuální situace a trendy v hotelnictví a kongresovém turismu 30. června 2011 Multiplikační model Souhrn přínosů a pozitivních vlivů cestovního ruchu v ČR 550 Tržby z cestovního

Více

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu

Regionální operační program severozápad. Aktuální problémy domácího cestovního ruchu Regionální operační program severozápad Aktuální problémy domácího cestovního ruchu 21. září 2010 L I T O M Ě Ř I C E Tomio Okamura viceprezident AČCKA SOUČASNÝ STAV PŘÍJEZDOVÉHO A DOMÁCÍHO CESTOVNÍHO

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014

Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 Marketingové aktivity B2B firem a struktura marketingových rozpočtů Jaro 2014 B-inside s.r.o. Šmeralova 12, 170 00 Praha Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín IČ: 24790648 DIČ: CZ24790648 Telefon: +420 608 048

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R.O. Anna Varlamova MICE akce v hotelových zařízeních Prahy: možnosti a perspektivy Bakalářská práce 2014 MICE akce v hotelových zařízeních Prahy: možnosti a perspektivy

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-205 Srpen 204 / Jan Tuček / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. pololetí 204 Obsah prezentace O projektu Odhad počtu zahraničních návštěvníků a jejich

Více

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR

Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR VÝSLEDKY 2. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA Praha, 28. 5. 2014 1 Projekt a jeho cíle Popis 2. fáze

Více

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2

Poptávka a mezinárodní cestovní ruch. Blok č. 2 Poptávka a mezinárodní cestovní ruch Blok č. 2 Prostorový model (Mariot) Lokalizační a selektivní předpoklady tvoří v prostoru 2 póly rozdílného (protikladného) charakteru L S Realizační faktory umožňují

Více

Karlovarský kraj problémová analýza

Karlovarský kraj problémová analýza Karlovarský kraj problémová analýza RNDr. Jan Vozáb, PhD Analýza rozvojových charakteristik a potřeb kraje Makroekonomický vývoj Internacionalizace ekonomiky Odvětvová specializace kraje Znalostní ekonomika

Více

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Cestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu

Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Jan Tuček / STEM/MARK Odhad počtu zahraničních návštěvníků Typ návštěvníka 2014 2013 2012 A. Zahraniční

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2012 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová

SYLABUS CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ MODULU AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU. Lenka Švajdová SYLABUS MODULU CESTOVNÍ RUCH A VOLNOČASOVÉ AKTIVITY DÍLČÍ ČÁST PODNIKÁNÍ V CESTOVNÍM RUCHU Lenka Švajdová Ostrava 2011 Název: Cestovní ruch a volnočasové aktivity podnikání v cestovním ruchu Autoři: Lenka

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2014 Typologie návštěvníků

Více

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu

Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Statistické šetření organizátorů KIT akcí segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro KIT akce segmentu cestovního ruchu Závěrečná prezentace 17. 3. 2015 ppm factum research Program - struktura

Více

Marketingový plán podpory MICE businessu pro rok 2013: Váš event v Jeseníkách

Marketingový plán podpory MICE businessu pro rok 2013: Váš event v Jeseníkách Marketingový plán podpory MICE businessu pro rok 2013: Váš event v Jeseníkách Kontakt JCB: Ing. Ivana Kulíšková mob. 608 119 092 email: kuliskova@jesenikytourism.cz Jeseníky Convention Bureau www.jesenikyconvention.cz

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za I. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY

KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY KARLOVARSKÁ ASOCIACE KONGRESOVÉ TURISTIKY Andrea Pfeffer-Ferklová GM GRANDHOTEL PUPP Karlovy Vary,a.s. Předsedkyně správní rady karlovarské KAKT DŮVODY VZNIKU Karlovy Vary jako známá a v poslední době

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Rozvoj klastrů v ČR. Nastavení systému a podpůrných nástrojů s výhledem pro budoucí spolupráci

Rozvoj klastrů v ČR. Nastavení systému a podpůrných nástrojů s výhledem pro budoucí spolupráci Rozvoj klastrů v ČR. Nastavení systému a podpůrných nástrojů s výhledem pro budoucí spolupráci Závěrečná mezinárodní konference projektu Clusters CORD; Praha 6.2.2013 Ing. Hana Zvariková, CzechInvest Rozvoj

Více

Statistické šetření organizátorů akcí KIT segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro akce KIT segmentu cestovního ruchu

Statistické šetření organizátorů akcí KIT segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro akce KIT segmentu cestovního ruchu Statistické šetření organizátorů akcí KIT segmentu cestovního ruchu a poskytovatelů prostor pro akce KIT segmentu cestovního ruchu Ministerstvo pro místní rozvoj, odbor cestovního ruchu 19. března 2013

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za II. čtvrtletí roku 215 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.

Trendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4. Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2

Více

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Analýza nabídky a zhodnocení vzdělávacího potenciálu dalšího vzdělávání v krajích POSKYTOVATELÉ DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Setkání se zástupci krajů * Beroun 2005 1 Lisabon: podporovat sdružování a vzájemnou spolupráci

Více

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4.

1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní ruch v platební bilanci ČR 3. Dopady hospodářské krize na cestovní ruch 4. Zahraniční cestovní ruch ČR Rudolf Olšovský ředitel odboru platební bilance Sekce měnová a statistiky ČNB VŠE Praha 17. září 2009 Obsah 1.Teoretické vymezení cestovního ruchu v platební bilanci 2. Cestovní

Více

Míra přerozdělování příjmů v ČR

Míra přerozdělování příjmů v ČR Míra přerozdělování příjmů v ČR Luboš Marek, Michal Vrabec Anotace V tomto článku počítají autoři hodnoty Giniho indexu v České republice. Tento index je spočítán nejprve za celou ČR, poté pro skupinu

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH V ROCE 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky za rok 2013 Typologie návštěvníků

Více

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří

Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Schváleno ČSÚ pro MMR ČR ČV 125/13 ze dne 2610 2012 Zjišťování u cestovních agentur a cestovních kanceláří Dotazník je součástí Programu statistických zjišťování na rok 2013 Podle zákona č 89/1995 Sb,

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně postiženým krajům ( MSK, ÚK a KVK)

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY školní rok 2010/2011 Hotelnictví Metodický návod k využití sjednocených tematických okruhů pro profilovou část maturitní zkoušky Součástí řešení projektu Kurikulum S je

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2013 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.

Sešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data. SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,

Více

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y

V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V Y H L Á Š E N Í V Ý Z V Y V souladu s Regionálním operačním programem regionu soudržnosti Střední Morava (dále jen ROP Střední Morava) vyhlašuje Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava

Více

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ

HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející

Více

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary

Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Bliss [ká se] na lepší časy? Ing. Rostislav Vondruška ČCCR CzechTourism Konference SLM 6. 10. Karlovy Vary Statistiky 1. pololetí 2010 - lázně Celkově vidíme nárůst u počtů hostů, a to o 5% oproti 1. pololetí

Více

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková

Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené

Více

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice

Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Postavení a význam cestovního ruchu v České republice Veřejné výdaje na podporu cestovního ruchu Přínosy z cestovního ruchu pro Českou republiku Podíly regionů na přínosech z cestovního ruchu Březen 2013

Více

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1

Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia. Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Migrace cizinců ze třetích zemí do ČR za účelem studia Ľubomíra Zajíčková doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. 1 Cíl a předpokládaný výstup Cílem příspěvku je analyzovat dlouhodobou migraci cizinců

Více

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz

Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální

Více

Kategorie hotely. Carlsbad Convention Bureau, o.p.s. KRITÉRIA pro přijetí nových členů (kritéria jsou rozřazena dle příslušných kategorií)

Kategorie hotely. Carlsbad Convention Bureau, o.p.s. KRITÉRIA pro přijetí nových členů (kritéria jsou rozřazena dle příslušných kategorií) KRITERIA PŘIJETÍ Carlsbad Convention Bureau, o.p.s. KRITÉRIA pro přijetí nových členů (kritéria jsou rozřazena dle příslušných kategorií) Základní kritéria, shodná pro všechny kategorie: 1. Společnost

Více

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy

Získávání zakázek jako východisko z krize. CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy Získávání zakázek jako východisko z krize CzechTrade Služby CzechTrade s důrazem na veletrhy 2 Český trh se nemůže vyhnout globální krizi. Krize zásadním způsobem mění trh a urychluje trendy nastartované

Více

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50

Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Czech Tourism / Česká republika - bezpečná destinace 1 /50 Agentura CzechTourism a partneři projektu: Asociace hotelů a restaurací ČR Asociace cestovních kanceláří ČR Asociace českých cestovních kanceláří

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2014 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014

ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 III. ROZBOR FINANCOVÁNÍ NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ V ROCE 2014 Obsah: ÚVOD 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ROZBORU 4 1. Celkové zhodnocení financování NNO z veřejných rozpočtů 4 2. Dotace

Více

Plán implementace projektu ReStEP

Plán implementace projektu ReStEP Plán implementace projektu ReStEP Regional Sustainable Energy Policy based on the Interactive Map of Sources (ReStEP) (LIFE10 ENV/CZ/000649) Praha, srpen 2013 1 Obsah 1. Základní informace 2. Teoretická

Více

P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů

P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů P r o j e k t M00200 R o z v o j p o d n i k ů projekt realizovaný v rámci programu partneři: Masarykova univerzita Evropská územní spolupráce Rakousko Česká republika 2007 2013 Krajská hospodářská komora

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ

1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ 1 PRIORITNÍ OBLASTI A OPATŘENÍ Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich návrh je zpracován v následující kapitole, a to na 3 úrovních dle míry abstrakce/konkrétnosti:

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

Specifikace předmětu zakázky

Specifikace předmětu zakázky Zadavatel: Obchodní akademie, Český Těšín, Sokola Tůmy 12, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.0754 Název projektu: Za jazyky do světa Název veřejné zakázky: Výzva k podání

Více

Specifikace předmětu zakázky

Specifikace předmětu zakázky Zadavatel: Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola,hornická 327, 261 01, Příbram II Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.2604 Název projektu: Zlepšení jazykových

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Organizace a marketing turismu

Organizace a marketing turismu Organizace a marketing turismu září 2011 Ing. Šárka Tittelbachová Czech It -Institute for Stategic Studyies on Tourism, o.p.s. tittelbachova@czechit.cz Základní vymezení - pojmy Základní pojmy pro statistické

Více

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy

Budoucnost cestovního ruchu v regionech. z pohledu krajské samosprávy Budoucnost cestovního ruchu v regionech z pohledu krajské samosprávy Ing. Jindřich Ondruš předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro cestovní ruch člen Rady Zlínského kraje Vznik krajů subjekty odpovídající

Více

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období.

Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Trh lze charakterizovat jako celkový objem výrobků vyjádřený v penězích nebo hmotných jednotkách v určité geografické oblasti a v konkrétním období. Analýza trhu je klíčovým faktorem budoucího úspěchu

Více

Vaše budoucnost začíná zde

Vaše budoucnost začíná zde Vaše budoucnost začíná zde Proč Mexiko? Mexiko aktuálně spolupracuje s 44 zeměmi (včetně zemí Evropské unie) a disponuje 12. dohodami o volném obchodu. Mexiko je 14. největší ekonomika světa. Ve světě

Více

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o.

Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice. Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Ekonomická krize a cestovní ruch v České republice Ing. Jaromír Beránek Mag Consulting, s.r.o. Kde se krize objevila? vznik krize v USA 1. zmínka o krizi: Alan Greenspan (bývalý předseda Fedu) duben 2008

Více

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství

Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Česko-německá obchodní a průmyslová komora Zastoupení Saského hospodářství Zahajovací konference VÝZKUM VÝVOJ INOVACE Transfer technologií v regionu 25.10.2011 Lucie Křelinová VÝZKUM VÝVOJ - INOVACE: Transfer

Více

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ

ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ ISTAV - INFORMAČNÍ SERVIS VE STAVEBNICTVÍ Statistiky produktu za III. čtvrtletí roku 214 ISTAV (www.istav.cz) je služba, díky které stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a další subjekty podnikající

Více

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013

Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013 Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 38101 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech

Tisková zpráva. Tři roky českého internetu v číslech Tři roky českého internetu v číslech Projekt NetMonitor - měření návštěvnosti a výzkum sociodemografického profilu návštěvníků internetových serverů v České republice, který realizuje Mediaresearch ve

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

Agentura CzechTourism pro regiony

Agentura CzechTourism pro regiony Agentura CzechTourism pro regiony Produkty 20 2 Obsah a načasov asování kampaní v roce 20 Komunikační téma Načasování Cílová skupina Destinace pro zamilované Studentská destinace Podzim Podzim Přeshraniční

Více

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu

X. Cestovní ruch. moderního životního stylu Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R. O. Mgr. Evgeniya Pavlova Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce 2013 Rozvojová strategie podniku ve fázi stabilizace Diplomová práce

Více

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky

METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje

Více

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009

Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009 Statistika vyplněnosti databáze HBI www.hbi.cz DUBEN 2009 1. Kompletní databáze firem (RES) Vyplněnost RES firem Popis Záznamů Firem Název firmy 343182 342664 Adresa 342609 342477 Tel. 100853 78861 Fax

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA PRŮZKUMU SPOLUPRÁCE KRAJŮ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ realizovaného v rámci projektu Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do české legislativy 1. POPIS PRŮZKUMU Průzkum Spolupráce krajů

Více

Zajištění 1 zahraničního jazykově-vzdělávacího pobytu pro žáky zaměřeného na němčinu

Zajištění 1 zahraničního jazykově-vzdělávacího pobytu pro žáky zaměřeného na němčinu Zadavatel: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno, Lerchova 63, 602 00 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.00/56.1777 Název projektu: Kniha a jazyk Název veřejné zakázky:

Více

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign at collective accommodation establishments: by country hostů / Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay total 2 715 571

Více

Kickoff meeting Projekt AGENT. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Neulinger,

Kickoff meeting Projekt AGENT. Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Neulinger, Kickoff meeting Projekt AGENT Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava Neulinger, 24. 2. 2010 PROJEKT AGENT PROJEKT AGENT Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa: 2 Terciární vzdělávání,

Více

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26 POROVNÁNÍ KRAJSKÝCH NORMATIVŮ MZDOVÝCH PROSTŘEDKŮ STANOVENÝCH JEDNOTLIVÝMI KRAJSKÝMI ÚŘADY PRO KRAJSKÉ A OBECNÍ ŠKOLSTVÍ V ROCE 2010 MATERIÁL MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY č.j. 13 460/2010-26

Více

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network

Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Title of the presentation Date 1 Inovace a transfer technologií v projektu Enterprise Europe Network Jiří JANOŠEC Technologické centrum Akademie věd ČR European Commission Enterprise and Industry Title

Více

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK

PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013. Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 1. 3. čtvrtletí 2013 Prezentace výsledků projektu Příjezdový cestovní ruch 2009-2015 Markéta Hájková/ STEM/MARK Obsah prezentace Představení projektu Výsledky 1.- 3. čtvrtletí

Více

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky

Marketing destinací ední Morava a Jeseníky Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama

Více

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ

DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ DATA O CESTOVNÍM RUCHU DLE ČSÚ Ondřej Legner, Pavel Vančura, Zdeněk Lejsek Konference ke statistickým projektům MMR, 29. dubna 215, Kaiserštejnský palác ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha

Více

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková

Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková Projektovéřízení I. Ing. Romana Hanáková 1) Regionální politika 2) Strukturální fondy 3) Operační programy 2007 2013 4) Projektová žádost 5) Aktuální stav čerpání 6) Problémy s Operačními programy strana

Více

Přehled vzdělávacích materiálů

Přehled vzdělávacích materiálů Přehled vzdělávacích materiálů Název školy Název a číslo OP Název šablony klíčové aktivity Název sady vzdělávacích materiálů Jméno tvůrce vzdělávací sady Číslo sady Anotace Základní škola Želiv Novými

Více

Mezinárodní výzkum PISA 2009

Mezinárodní výzkum PISA 2009 Mezinárodní výzkum PISA 2009 Zdroj informací: Palečková, J., Tomášek, V., Basl, J,: Hlavní zjištění výzkumu PISA 2009 (Umíme ještě číst?). Praha: ÚIV 2010. Palečková, J., Tomášek V. Hlavní zjištění PISA

Více

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace

Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Hudební festivaly přináší státu dvakrát více než činí státní dotace Díky deseti hudebním festivalům, členům Asociaci hudebních festivalů České republiky, utratili návštěvníci v městech konání festivalů

Více