Stopařské minimum. nestačí jen se spoléhat na příslušnou literaturu, ale musí získávat praktické zkušenosti přímo v terénu.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stopařské minimum. nestačí jen se spoléhat na příslušnou literaturu, ale musí získávat praktické zkušenosti přímo v terénu."

Transkript

1 Stopřské minimum O výskytu svů v přírodě hodně npovídjí i nepřímé známky jejih výskytu. Mohou to ýt zytky potrvy, požerky, trus, hnízd hlvně stopy, které nlézáme nejen v zimě n sněhu, le prktiky po elý rok při řezíh vodníh toků, nádrží npjedel, ve vysyhjíím látě est n jinýh příhodnýh místeh. Podle nih můžeme nejen určovt některé sve přímo do druhu, le sledovt i jejih početnost, pohy v terénu, velikost okrsků jednotlivýh zvířt či jiné intimní záležitosti. Význm stopování vzrůstá zvláště v poslední doě, kdy zvyšujíí se právní ohrn i etiké zárny výrzně omezují využívání tkovýh metod, které vedou k odhytu zvláště usmrování volně žijííh zvířt. Nučit se správně rozeznávt stopy není ovšem sndné vyžduje dosttečné prktiké zkušenosti. Zčátečníkům nestčí jen se spoléht n příslušnou literturu, le musí získávt prktiké zkušenosti přímo v terénu. Do záznmového deníku, poznámkového loku či krtotéky si zkreslujeme jednotlivé typy stop se všemi podronostmi údji o místě nálezu. Velkou pomo nízí soudoá tehnik, umožňujíí sndnou velku nenákldnou digitální fotodokumenti její ukládání, zprování využívání v počítčovýh dtázíh. I když kreslíme stopu v přiroze- d né velikosti, nezpomene nikdy zznment její rozměry (or. 61), tvr elé stopní dráhy, způso kldení předníh zdníh končetin, délku kroku, šířku rozkroku přípdně úhel vyočení. Při fotogrfování je správné ke stopě přiložit nějké měřítko, podle kterého můžeme později skutečné rozměry stopy zjistit. Nejlepší je přímo prvítko se stupnií neo lespoň předmět pro srovnání (mini, kričku od záplek pod.). Jiným způsoem uhovávání stop jsou sádrové odlitky. Jejih zhotovení je velku nenáročné přitom jsou mnohem názornějšími pomůkmi než seelepší kresy či fotogrfie. V terénu vystčíme s jednoduhým vyvením ryhle tvrdnouí sádrou, vodou, nejlépe gumovým kelímkem, několik dřevěnými rámečky různé velikosti neo jen si 10 m širokým pruhem sndno oheného plehu (či tvrdšího ppíru) přípdně i se štětečkem. Tím nejprve plohu stopy její okolí očistíme od nečistot poté Or. 61: Měření stop: délk stopy, šířk stopy, délk říšk (neoli ptky), d rozestup spárků / 245 /

2 rámečkem ohrničíme plohu určenou k odlití. Do rámečku pomlu vlijeme nepříliš řídkou sádru po minutáh odlitek vyjmeme neo vyrýpneme. Ulpěnou hlínu odstrníme štětečkem či optrně vyplvíme tekouí vodou. Tím končí práe v terénu kdykoliv později můžeme negtiv převést n pozitiv uď otisknutím do modelářské hlíny, neo opět odlitím do sádry. Nesmíme všk zpomenout vymzt negtivní otisk tukem, vzelínou neo voskem, jink se k pozitivu přilepí. Hotové odlitky lze přípdně i orvit. Ukládáme je do kri neo zvěšujeme n stěny místnosti (kluovny, provny pod.). Nejlépe se určují stopy kopytníků, neoť v měkké hlíně či hluším sněhu ovykle znehávjí doře zntelné otisky kopýtek neo i pspárků (or ). Nvzájem se liší hlvně velikostí tvrem, ztímo sled stop je u většiny druhů podoný či dokone stejný. Tké rozdíly mezi otisky předníh zdníh končetin neývjí u většiny druhů výrzné. U jelenovitýh jsou stopy vpředu zprvidl víe či méně sevřené jedině při ryhlém ěhu se široe rozevírjí. Připojené orázky ukzují vedle shémtikýh otisků zdníh končetin i jednu neo dvě stopní dráhy, pro dný druh nejtypičtější (v klidovém kroku vzniká ovykle jednoduhý sled stop neo rozmnité dvojotisky). Velikost stop i hlvní údje o stopní dráze shrnuje t. 2. Přesnější popis stop při různýh typeh pohyu uvádí poměrně ohtá mysliveká neo přímo stopřská litertur (viz str ). Z nših kopytníků má největší stopu los, který nví zřetelně otiskuje při normální hůzi i pspárky. Tím se podoá stopě prsete divokého, která je všk podsttně menší (spíše velikost jelen) otisky pspárků v ní po oou strnáh přeshují šířku kopýtek. Ve vysokém sněhu znehávjí nví prst ve stopní dráze nízko položeným řihem i hluokou rýhu. U osttníh jelenovitýh se pspárky zprvidl otiskují jedině v hně či jiném měkkém podkldu, neo ve vysokém sněhu. U jelen lesního je stop vpředu zokrouhlená, tupá sevřená, elkově oválného ž vejčitého tvru. Bříšk, neoli ptky, shjí si do 1/3 šlépěje, u smů se os stop mírně vyhyluje ven ze směru pohyu. V měkké půdě se špičky spárků rozvírjí do podoy písmene V. Velmi podoná (mnohdy nerozlišitelná) stop siky je o trohu menší, poněkud užší protáhlejší, ptky kopýtek se zprvidl otiskují nevýrzně. Dněk evropský má oproti jelenovi stopu tké menší, protáhlejší zšpičtělejší s říšky do poloviny šlépějí. Celkově je orys předníh kopýtek spíše tvru vejčitého zdníh kopýtek hruškovitého. Srne se vyznčuje menší ž dronou velikostí stopy, jejím oválným ž vejčitým orysem, málo zřetelnými říšky poměrně vysokou hrázkou (tj. úzkým výstupkem hlíny neo sněhu mezi oěm kopýtky). U jelene ěloosého jsou otisky kopýtek protáhlé, vpředu ostřeji zkončené mírně otevřené. Or. 62: Stopy kopytníků: v hůzi, v ryhlém ěhu neo klusu JELEN LESNÍ SIKA DANĚK EVROPSKÝ JELENEC BĚLOOCASÝ SRNEC OBECNÝ LOS / 246 / / 247 /

3 U turovitýh ývjí stopy zel prvidelně vpředu víe či méně rozestouplé. U kmzík horského jsou šlépěje klínovité, kopýtk se vyznčují neptrně prohnutým vnitřním okrjem i při klidné hůzi jsou oddělen poměrně širokou mezerou. N sněhu v hluším látě se otiskují tké pspárky. Šlépěje muflon mjí oválný tvr se sotv zntelnými nášlpovými říšky ve stopní dráze vyočují směrem ven; oproti stopám domáíh oví jsou hrntější zhroenější, jejih rozlišení už všk vyžduje ptřičné zkušenosti. Stopy zjíe polního není snd ni zpotřeí líže předstvovt (or. 71). Málokdo je všk dovede odlišit od MUFLON KAMZÍK HORSKÝ stop králík divokého. Ty jsou nejen menší, le otiskují se v nih zprvidl jen přední části hodidel říšk prstů. Přední šlépěje se nví mírně odhylují směrem ven od podélné stopní dráhy. U šelem musíme n rozdíl od kopytníků pozorně sledovt i způso kldení jednotlivýh končetin, vzdálenost šlépějí i délku kroku skoku. Bez těhto údjů yhom těžko určovli stopy menšíh kunovitýh šelem. Nproti tomu medvěd, rys, jezeve i vydr mjí stopy ntolik hrkteristiké, že je nelze s jinými druhy změnit (or ). Medvěd hnědý jko typiký ploskohode otiskuje zdní nohou elé hodidlo, jehož tvr trohu připomíná lidskou šlépěj s doře zntelnými pěti prsty drápy. Nproti tomu stop přední končetiny má ovykle kromě prstů drápů otisknutou jen mlou část hodidl. Stopy kočkovitýh šelem jsou ez drápů vyznčují se zkuleným tvrem trojúhelníkovitým neo půlkruhovým otiskem přední části lysého hodidl čtyř prstovýh polštářků. Rys ostrovid má stopu dosti velkou prvidelného oválného tvru s doře otisknutými prstovými mozoly (jsou neosrstěné). Okrouhlá stopy kočky divoké se liší od stopy kočky domáí neptrně větší velikosti i protáhlejšími otisky prstů (or. 64). U vlk oeného mjí zdní šlépěje trojúhelníkovitý otisk přední části hodidl dále všeh čtyř prstů s drápy. N přední noze je sie prstů pět, le ple je umístěný poměrně vysoko zprvidl se do stopy neotiskuje. Ve srovnání se stopmi většího ps je vlčí stop poněkud protáhlejší s předsunutými prostředními dvěm prsty (or. 65d). Vli nví čsto čárují, tzn. že kldou zdní tlpku do stopy přední tlpky stopní dráh je tudíž v jedné linii. Šlépěje lišky oené jsou v podsttě výrzně menším vydáním stop vlk (or. 65). Od otisků tlpek stejně velkého ps se djí rozlišit rovněž podle protáhlejšího tvru, předsunutí oou prostředníh prstů polohy vnějšíh prstů. Celkově se liší stop jeví vejčitě elipsovitá, ztímo u ps je kultější. Otisk přední zdní končetiny psík mývlovitého má rovněž po čtyřeh prsteh s oválnými říšky drápy. Stop je dost široká má poměrně velké meziprostory. Z kunovitýh šelem je zel nezměnitelná stop vydry říční s nápd- Or. 63: Stopy kopytníků: v hůzi, v ryhlém ěhu neo klusu / 248 / PRASE DIVOKÉ Or. 64: Stop kočky domáí () k. divoké () / 249 / Or. 66: Stopy kuny sklní () k. lesní ()

4 d Or. 65: Stop vlk oeného (), lišky oené (), většího menšího ps (, d) ným otiskem ploví lány mezi všemi prsty, zdní stop je přitom protáhlejší větší než přední. N sněhu někdy vydr znehává osem i podélný pruh. Jezeve lesní otiskuje nejčstěji jen přední část hodidl, pět protáhlýh prstů silné drápy. Při došlpu n elé hodidlo je stop zdní tlpky ž 11 m dlouhá. Ve stopní dráze směřují šlépěje špičkmi dovnitř, přičemž zdní téměř vždy překrývjí částečně přední. Stopy kun poznáme podle podkovovitého říšk pěti zřetelnýh prstů s drápy. Nvzájem se všk o nše druhy rozlišují dost otížně (or. 66). U kuny sklní jsou otisky poněkud zřetelnější, protože její tlpky postrádjí hlupový pokryv, proto se i elkově stop zdá menší než u kuny lesní. Od kun se tvrem stop příliš neliší ni thoři. Jejih šlépěje všk ývjí o něo menší ve stopní dráze mjí krtší délku normálního pohyového skoku i šířku rozkroku (t. 2). Tké u hrnostje kolčvy nlézáme tvr stop v podsttě shodný s kunmi thoři, jedině přední část hodidlového říšk je spíše trojúhelníkovitá. Vzájemně se pk rozeznávjí podle velikosti i prmetrů stopní dráhy. V poslední doě se stávjí velmi ktuální stopy nork merikého (mink), n které čsto nrzíme zprvidl podél vod. Zdní šlépěje se skládjí z otisků většího podkovovitě utvářeného říšk poněkud oddálenýh 5 prstů s drápy, někdy všk jsou ptrné stejně jko n přední stopě pouze 4 prsty (or. 67). Pro úplnost přehledu je tře ještě zmínit mývl severního. Jko doře šplhjíí druh má n tlpkáh dlouhé prsty silné drápy, které se doře otiskují i ve stopě. Šlépěje předníh tlpek jsou o něo krtší než zdní. Or. 67: Stop nork merikého Podle stop můžeme rozeznt i některé druhy, neo lespoň skupiny, hlodvů. V okolí vodníh ploh njdeme v létě i v zimě stopy ondtry pižmové. Jsou poměrně jednoduhé s protáhlými zdními krátkými předními hodidly doře zntelnými prsty ez ploví lány (or. 70). Stejně jko u všeh osttníh hrošů mjí zdní nohy po 5 přední po 4 prsteh. Chrkteristikým rysem stopové dráhy ondtry ve sněhu je i vlnovitá rýh po dlouhém, ze strn silně zploštělém osu. Podoné, všk mnohem menší otisky znehává n stejnýh místeh hryze vodní. V zimě yhom všk jeho stopy hledli mrně, neoť v té doě žije v podzemí n povrh vůe nevyhází. Třetí velikostní skupinu předstvují stopy zývjííh hrošů, norník rudého hrošík podzemního. Mjí podoný tvr jsou nvzájem nerozlišitelné, snd jedině podle stnoviště míst nálezu lze zel přiližně usuzovt n jejih původe. Hrošík podzemního yhom sie mohli poznt podle doře otisknutýh 5 mozolů n zdníh hodidleh, le ve skutečnosti tkovou stopu v přírodě sotv njdeme. Od dronýh myšovitýh hlodvů se stopy hrošů liší hlvně jednoduhou stopní dráhou ez jkýhkoliv náznků osu. Myšie totiž mjí otisky končetin souměrně uspořádné podél střední osní rýhy, přičemž větší zdní šlépěje jsou těsně předsunuty před mlé otisky předníh tlpek. Osní rýh je zřetelná zvláště ve sněhu, v látě či měkké hlíně se dá přehlédnout neo není vytvořená. Některé zývjíí druhy myšovitýh, jko tře myšku dronou, myš domáí či potkn krysu oenou můžeme rozlišit nnejvýš podle délky zdní šlépěje (t. 2). Někteří znli údjně rozeznávjí krysu potkn i podle postvení prstů zdní tlpky prst uď jsou v prvém úhlu k osttním prstům (krys), neo nejsou (potkn), le ve skutečnosti je tento znk hodně proměnlivý. Se stopmi křečk polního se nejspíše setkáme po deštíh n políh neo ve vysyhjíím látě est. Od stop hrošů se kromě velikosti liší hlvně tím, že otisky hodidel, prstů drápů neývjí spojené, tké způso kldení končetin je poněkud jiný. V lesíh i městskýh príh není v zimě prolémem sptřit stopy veverky oené s typikou stopní dráhou, v níž jsou větší delší zdní šlépěje otisknuty před menšími stopmi předníh tlpek. N veverčíh stopáh ývjí ovykle doře ptrné i dlouhé drápy. V nših lesíh žije i několik druhů plhů, le s jejih stopmi se pro převážně stromový způso život dlouhý zimní spánek téměř nesetkáváme. Totéž pltí o syslovi oeném, který v zimě spí v létě se zdržuje n suhýh místeh, kde nnejvýš znehává málo zřetelné stopy ve vyhrné hlíně u vhodů do nor. Popisovt stopu netopýr (or. 71) není zdlek tk nesmyslné, jk se n první pohled zdá. Někteří z těhto lé- Or.: 68: Stopy šelem: v hůzi, v ěhu, ve skoku (str ) / 250 / / 251 /

5 MEDVĚD HNĚDÝ VYDRA ŘÍČNÍ RYS OSTROVID KOČKA DIVOKÁ VLK OBECNÝ JEZEVEC LESNÍ KUNA TCHOŘ LIŠKA OBECNÁ HRANOSTAJ KOLČAVA PSÍK MÝVALOVITÝ MÝVAL SEVERNÍ / 252 / / 253 /

6 tjííh svů totiž částečně neo prvidelně loví potrvu i n zemi, tk při pozorné prohlíde příhodnýh terénů můžeme náhodně nrzit i n tyto známky jejih přítomnosti. Ve stopní dráze se ovykle ojevují pětiprsté zdní končetiny, zápěstní klou s 1. prstem drápem trojúhelníkovitý otisk osní lány. Velmi podivně vypdá i stop krtk oeného. Má otisknuté úzké zdní hodidlo s pěti prsty z přední loptkovité tlpky pouze velké drápy. Pokud se výjimečně ojeví n čerstvém sněhu, doprovází jí i široká rýh znehná nízko poszeným válovitým tělem. Stopy ježků se vyznčují otiskem elého hodidl s pěti dlouhými prsty, optřenými úzkými drápy, otisk zdní stopy je o něo delší než otisk přední tlpky, le při normální hůzi se oě částečně překrývjí (dvojstop). Vlstní stopní dráh má hrkter klikté čáry. Rovněž droní rejskové otiskují pětiprsté stopy po předníh i zdníh tlpkáh, doplněné n sněhu vlnovitou středovou rýhou po ose. U vlstníh rejsků (Sorex) ývá ovykle přerušovná, ztímo u rejsů (Neomys) je víeméně souvislá. Správný stopř se ovšem nespokojí jen s hledáním stop, le všímá si i dlšíh nepřímýh dokldů známek výskytu svů. U většíh druhů, zejmén kopytníků šelem, hodně npoví tvr velikost trusu (or. 72). Jelen lesní má (stejně jko dlší přežvýkvi) v letním odoí výkly mírně kšovité, zprvidl nzelenlé rvy, přípdně s jednotlivými oky slepenými do většíh hrudek. Avšk po většinu roku je jelení trus pevný válečkovitý (2 2,5 x 1,5 m) světle ž tmvě hnědý. Podle tvru lze dokone rozlišit i pohlví u smů je n jednom koni zhroený n druhém prohlouený, u smi n oou strnáh víeméně zolený (or. 00, ). Trus siky je mnohem menší, hrozinkovitého tvru černě zrvený. Boky dňk evropského ývjí 1 2 m dlouhé oválné, čsto pospojovné v krátké provázky neo měkké koláče. V tomto stvu se poněkud podojí trusu oví, le zel jink páhnou. Trus srne oeného je válečkovitého ž vejčitého tvru (1 1,5 x 1 m) černý, v letním odoí se měkčí oky spojují ve větší homáče. Největší trus z nših kopytníků má pohopitelně los (3x2 m i víe). Trus kmzík horského má téměř kulovitý tvr o průměru 1,5 2 m čsto tvoří okovité hrudky. Normální trus muflon je nerozezntelný od trusu ove domáí, ývá okovitý (1 1,5 m) v létě pospojovný do většíh válovitýh hrudek. Sndno pozntelné jsou výkly prsete divokého, tvořené hroudou stmelenou z menšíh kusů neprvidelného tvru o déle 7 10 m. V čerstvém stvu jsou černé, posléze n povrhu osyhjí, šednou rozpdávjí se ve velké oky. O zjíi polním králíku divokém jsme uvedli již dříve, že mjí dv druhy výklů. První, řídké, všk znov požírjí, tk se v přírodě setkává- Or. 70: Stopy některýh hlodvů ONDATRA BOBR NUTRIE HRYZEC HRABOŠ KŘEČEK POTKAN MYŠICE KRYSA PLCH VELKÝ / 254 / / 255 /

7 Or. 71: Stopy některýh dronýh svů / 256 / KRTEK JEŽEK REJSEK REJSEC NETOPÝR ZAJÍC KRÁLÍK VEVERKA Tulk x velikost zdní délk kroku šířk rozkroku stopy (v m) (v m) (v m) prse divoké 4,5 8,5 x jelen lesní 4 9 x 3, sik 5,5 8 x 3, dněk evropský 5 8 x los x srne oený 4 5 x 2,5 3, jelene ěloosý 6 9 x 3,5 5, kmzík horský 5 6 x 3 3, muflon 4,5 6 x 3 4, hrnostj 2 2,5 x 1 1, kolčv 1,5 2 x 0, kun lesní 4,5 5 x 3 3, kun sklní 4 4,5 x 2,5x thoř tmvý 2,5 3,5 x 2 2, jezeve lesní 6,5 8 x vydr říční 4 6 x norek meriký 3 4 x medvěd hnědý x vlk oený 7,5 9,5 x 5,5 6, lišk oená 4 6,5 x 3 4, psík mývlovitý 4 5 x kočk divoká 3,5 4,5 x rys ostrovid 4,5 8 x mývl severní 7 9 x zjí polní 11,5 15 x 3, králík divoký 3 5 x 2, veverk oená 5 6,ř x 1,4 2, or evropský x 8 11, nutrie x ondtr pižmová 6 8 x 2, hryze vodní 2,3 3,1 x 1 1, ,5 hroš 1,7 2 x 0,8 1,2 1,5 3 0,8 1,5 křeček polní 3,5 4 x 1,5 2, potkn 3 4,5 x 2, krys oená 2 3 x 2 2, myšie lesní 2 2,5 x 1 1, ,5 2 ježek 4 4,5 x 2 2, krtek oený 1,7 2 x 1 1, ,5 3 rejsek oený 1 1,4 x 0,8 1 2,5 4,5 1,5 2 rejse vodní 1,5 2 x 1 1,5 3 5,5 1,5 2,5 / 257 /

8 h d f e Or. 72: Trus kopytníků:,, jelen lesní (sme, smie, letní trus), d sik, e dněk evropský, f los (zimní trus), g los (letní trus), h srne oený, i prse divoké, j muflon, k kmzík horský g f k ti (když stářím vyledne, může i připomínt soví vývržek). Lsiovité šelmy oeně mjí trus ovykle tmvý ž černý s náznkem spirálovitého vinume ž s druhým trusem v podoě tvrdýh oků (or. 74ef). Zjíi je znehávjí rozptýlené všude po terénu, mjí spíše kultý neo jen mírně zploštělý tvr, zelenošedou neo hnědozelenou rvu nejčstěji měří mm. Králíi nopk ovykle kálejí n jednom místě políž nor, jejih oky jsou tmvohnědé ž černé o něo menší (8 10 mm). Tké mnohé šelmy mjí zel hrkteristiký trus (or. 73). U medvěd hnědého je proměnlivý podle druhu potrvy. Zjr neo když se živí hlvně rostlinmi, má trus tvr neprvidelné velké hromdy (někdy n první pohled vypdá jko výkly hovězího doytk), konem lét se v něm ojevují zytky lesníh plodů při převážně msité potrvě získává válovitý tvr (3 6 m) tmvou ž černou rvu. Trus vlk oeného se podoá trusu většího ps, jsou v něm všk ptrné homáče srsti, peří neo úlomky rohoviny z kořisti. Trus lišky oené je mnohem menší (5 10 x 2,5 m), vá- j e d f Or. 73: Trus šelem ježk: medvěd hnědý, vlk oený, lišk oená, d jezeve lesní, e thoř, f kun, g hrnostj, h kolčv, i ježek h u lečkovitý s jedním konem kráte zhroeným čsto n jednom místě zškrený. V čerstvém stvu ývá černý ž šedý příznčně zpáhá. Oshuje mnoho kostiček hlupů dronýh svů, peří jinýh zytků kořistí. Vydr říční ho odkládá n doře viditelná míst podél vod (slouží jko optiká i phová znčk) je velmi pevný, protáhlý se zytky šupin i kostí ry, krunýřů rků či lstur škelí. Čsto všk mívá neprvidelný tvr. Výkly jezeve lesního jsou n oou koníh tupě zkončené, si 1 m široké dlouhé 6 8 m. Mohou oshovt tře i krovky rouků v doě zrání plodů peky slupky ovoe. Trus kun je 8 10 m dlouhý si 0,5 1,2 m silný, spirálovitě ztočený n jednom koni mírně zhroený, k podzimu v něm ěžně vidíme různá semen peky plodů. Zel ěžně se nhází n lesníh estáh, při okrjíh vesni i n půdáh venkovskýh městskýh domů. Trus thořů se od něho šptně rozeznává, le o do velikosti ovykle ývá menší (6 8 m). Trus kolčvy hrnostje doshuje ještě menší velikosti, je nnejvýš 3 4 m dlouhý 1 m široký. Výkly kočkovitýh šelem v přírodě ovykle nenlezneme, neoť je znehávjí v křovináh neo zhrávjí do země. V zákldním orysu jsou válovité neo kulovité se zšpičtělým konem. S trusem lsi můžeme sndno změnit výkly ježk, neoť doshují zhru stejné velikosti (délky 3 4 m, šířk 0,8 1 m) mjí protáhlý tvr i černou rvu. Postrádjí všk pro lsiovité šelmy hrkteristikou spirálovou stvu. Oshují hlvně zytky hmyzu jinýh ezortlýh, podoně jko trus rejsků. Jednotlivé druhy těhto mlýh hmyzožrvů všk podle něho nepoznáme. Je velmi / 258 / / 259 /

9 T. 3: Velikost trusu (příčný průřez v mm) netopýrů (podle Skiy, 2004) druh průměr průměr druh (vriční šíře) (vriční šíře) vrápene velký 2,49 (2,29 2,73) netopýr večerní 3,17 (2,83 3,61) vrápene mlý 1,67 (1,53 1,82) netopýr severní 2,44 (2,17 2,78) vrápene jižní 2,08 (1,91 2,27) netopýr Sviův 2,07 (1,85 2,36) létve stěhovvý 2,44 (2,17 2,78) netopýr hvízdvý 1,83 (1,63 2,08) netopýr velký 3,63 (3,23 4,13) netopýr prkový 2,07 (1,85 2,36) netopýr výhodní 3,51 (3,13 3,99) netopýr nejmenší 1,83 (1,63 2,08) netopýr velkouhý 2,59 (2,31 2,95) netopýr stromový 2,50 (2,23 2,84) netopýr řsntý 2,44 (2,17 2,78) netopýr rezvý 3,20 (2,85 3,65) netopýr rvitý 2,38 (2,12 2,71) netopýr orovský 4,02 (3,59 4,58) netopýr voustý 2,07 (1,85 2,36) netopýr pestrý 2,68 (2,39 3,06) netopýr Brndtův 2,13 (1,90 2,43) netopýr černý 2,44 (2,17 2,78) netopýr vodní 2,32 (2,07 2,64) netopýr uštý 2,32 (2,07 2,64) netopýr pořežní 2,81 (2,50 3,19) netopýr dlouhouhý 2,38 (2,12 2,71) droný (2 4 x 1 2 mm), tmvě zrvený n koníh mírně zhroený, čsto všk mívá i kšovitou podou. Tké u hlodvů je využití trusu k určování jednotlivýh druhů dosti omezené (or. 74). Políž vod lze sndno poznt krátký tlustý trus or (velikost 2 4 x 2 m) neo protáhlé podélně rýhovné výkly nutrie (velikost 2 3 x 1 m). Hroše, jejihž válovité výkly jsou n oou koníh zolené, odlišíme orientčně jedině podle velikosti. U ondtry pižmové ývjí dlouhé 12 ž 14 mm, u hryze vodního 7 ž 10 mm u zývjííh menšíh druhů měří 5 7 mm. Mívjí nzelenlou rvu je ponehávjí n stálýh místeh. Nproti tomu trus semenožrvýh myši ývá v čerstvém stvu spíše žlutohnědý ž hnědý. V oytnýh udováh i hospodářskýh ojekteh nházíme tké výkly synntropníh hlodvů. Kromě myši, které se tu v podzimním odoí tké ojevují, jde o potkn (oky si 17 x 6 mm), krysu oenou (10 x 3 mm) myš domáí (6 x 2 mm). Potkn se drží spíš ve vlhkém sklepení, v knlizi pod podlhou, krys nopk vyhledává suhé půdní jiné prostory. N půdáh ovšem nesmíme změnit výkly myší s trusem netopýrů, který se uď hromdí ve větším množství pod místy trvlejšíh úkrytů kolonií neo rozptýleně pod úkryty d Or. 74: Trus některýh hlodvů zjíů: or evropský, nutrie, ondtr pižmová, d hryze vodní, e zjí polní, f králík divoký e f (někdy dočsnými) jednotlivýh zvířt. Je válovitý, ovykle smolně černý čsto s ptrnými rozkousnými nestrvitelnými zytky hmyzu (úlomky křídelníh ln, krovek pod.). I když velikost trusu je úměrná velikosti netopýr, rozlišovt jednotlivé druhy podle výklů y ylo čirým šrltánstvím. Niméně podle průměru trusu (délk je velie proměnlivá) lze lespoň odhdnout velikostní ktegorii (t. 3). Mnohem víe y druhovému určení npomohl rozor zytků kořisti, neoť složení potrvního spektr je u některýh druhů dosti hrkteristiké; jde všk o práe čsově nesmírně náročnou. Skrytě žijíí sve tké čsto prozrdí různé pozůsttky potrvy. Zčneme nejdříve v lese. Semen šišek jsou vyhledávnou potrvou nejen Or. 75: Požerky některýh hlodvů:, veverk oená, droný lesní hlodve, d hryze vodní, e myšie, f norník d e f pro dtlovité ptáky, le i některé droné hlodve (myšie lesní křovinná, norník rudý), kteří spdné šišky oerou skoro elé nehjí jen několik posledníh šupinek n hlde ohlodném vřeteni (or. 75). Nopk veverk oená sklízí úrodu v korunáh stromů šupiny ze šišky vytrhává, tkže n zem odhzuje požerek s hruě neuprveným, roztřepeným vřetenem (or. 75). Tké tvrdou skořápku oříšků zdolávjí tyto druhy různě (or. 75 f). Veverk si udělá hlodáky jen mlou rýhu potom je silou rozlouskne. Myšie musí nproti tomu prně vyhlodt větší otvor, jehož okrj je neprvidelně zutý má n vnější strně čerstvé stopy po hlodáíh. Norník pruje mnohem čistěji, okrj znehává prvidelný, dosti ostrý ez většího poškození n vnější strně skořápky. Pokud se k oříškům dostnou i jiní hroši neo hryze, pk si vyhlodjí ovykle velké otvory v podélném průřezu plodu. Většin lesníh hlodvů si čsto střádá žludy, oříšky, peky semen do zásoáren v dutináh stromů, pod zemí, v metreh dříví, pod kmeny i jinde. Pokud nejsou nhlodány, těžko se dá určit, komu ptří. Stává se ěžně, že mjitelé n své zásoy zpomenou nevědomky přispívjí k přirozené onově les, neoť zjr semen vyklíčí. Čsto se ve stopřské litertuře trduje, že veverk znehává v korunáh stromů n suhýh větvíh nodnuté houy; možná tento způso uhovávání potrvy pohází odkudsi ze Siiře, u nás rozhodně příliš čstým zvykem není. / 260 / / 261 /

10 d e Or. 76: Poškozená kůr stromů od medvěd hnědého (), muflon (), jelen lesního v létě () v zimě (d) od vytloukání proží srne oeného (e) I n řezíh vod znehává řd svů své nvštívenky. V hustém porostu nízkýh trvin či rákosu zel určitě po hvile hledání ojevíme tzv. krmné stoličky rozkousné zytky zelené potrvy, nejčstěji stél listy trv. Podle velikosti trusu, který u nih ývá nshromážděn ve větším množství, je můžeme přiřdit uď hrošovi (polnímu neo mokřdnímu), hryzi neo ondtře. Tu ovšem mnohdy prozrdí i nhromděné zytky lstur škelí velevruů před vhodem do nor. Vydr znehává n podonýh místeh krunýře rků, zytky ry i jinýh vodníh živočihů. Podél vod prozrdí n první pohled kuželovitě nhlodné kmeny dřevin přítomnost or, čsto ývjí doprovázené i tzv. skluzvkmi, kterými se oři spouštějí do vody. Poškozovt kmeny větve stromů všk mohou i mnozí dlší svi (or. 76). V horskýh olsteh Krpt lze někdy sptřit velké pruhy odshor dolů zdrápné kůry lýk stromů ž do výšky 2 2,5 m. Tyto nesouvislé pásy nesou i doře ptrné hluoké podélné rýhy po drápeh medvěd hnědého, který je jejih původem. Jeleni oproti němu loupjí kůru po většinu roku v krtšíh páseh do výšky si 2 m nví ovykle zdol nhoru (or. 76d). Kromě toho n dřevě znehávjí i stopy po širokýh řezáíh. V zimním odoí je kůr loupán jen v menšíh úseíh, to u jelenů v podélném u dňků čstěji v příčném směru. Mufloni znehávjí rýhy po zueh uspořádné šikmo n oě strny (or. 76). Srne loupe nejčstěji kůru po elém ovo- du kmene, zprvidl u menšíh stromků jen 1 1,5 m od země. Njdeme-li ovšem v lese silně odřený polámný kmínek i s větvemi, pk jde ezesporu o pozůsttek vytloukání srnčího proží (or. 76e). Potvrdí to i zshlé kusy lýčí, povlujíí se někdy políž. Ay yl přehled poytovýh stop o nejúplnější, nesmíme zpomenout ni n zytky zshlého hn huhvlů srsti, které někdy ojevíme n kmeneh stromů neo velkýh lvneh. Jeleni prst se tkto po opuštění klišť otírjí o pevné předměty zvují se pomoí zsyhjíího hn i przitů, hmyzu i línjíí srsti. Mnozí kopytníi se živí listím, výhonky i větvemi dřevin, protože nemjí horní řezáky, n úlomíh znehávjí nerovný hodně otřepený okrj neprvidelného tvru (or. 77d). Oproti tomu po hlodvíh zjííh zůstávjí ohryzné plohy hldké d Or. 77: Ohryz veverky (), plh (), zjíe neo většího hlodve () přežvýkve (d) s ostrými okrji (or. 77). Ztímo hroši ohlodávjí dřeviny lízko u země (jedině n sněhu se dostávjí výše), veverk, norník, myšie plši prují i v korunáh stromů. Po veverkáh nházíme v lesíh čsto elé koere mldýh smrkovýh větviček, tzv. odprysků. Ojevují se hlvně před semennými roky jehličnnů, kdy veverky s oliou vyhledávjí pršné pupeny, umístěné v pždí výhonků. Mnohdy všk hlodvi poškozují i kůru dřevin. Veverky tk činí ve formě dlouhýh skvrn zprvidl n jedné strně kmenu, plši nopk v 0,5 1 m širokýh příčnýh rýháh (or. 77). Norníi myšie způsoují sie jen místní, le mnohdy tké dosti hluoké poškození. Setkáme-li se s ohlodnými přízemními částmi stromů keřů, pk je můžeme orientčně podle stop po řezáíh přisoudit hrošům (šířk rýh si 2 mm), hryzi (4 5 mm), ondtře, zjíi či králíkovi (7 8 mm). Králík přitom ohlodává kmeny větve do výšky si 50 m, zjí i do 70 m při vysokém sněhu i výše. Mnozí hroši poškozují mldé stromky jejih kořeny ntolik, že zel zsyhjí. Největší škody tohoto druhu půsoí hryze vodní, který je shopen ěhem zimy zničit kořenové systémy i vzrostlýh stromů. V poslední doě nlézjí v nší přírodě opětovně své místo velké šelmy. Druh kořisti stv kdáveru rovněž vypovídá o predátorovi. Medvěd hnědý npdá nejčstěji domáí skot ove, volně žijíí větší zvířt loví zřídk. Kořist usmrtí jednou neo několik rnmi mohutnýh tlp do hl- / 262 / / 263 /

11 vy, které n kdávereh znehjí velké podlitiny pohmožděniny. Při konzumi kořisti nejprve sežere vnitřnosti, někdy ulovené zvíře i roztrhá n kusy rozthá n větší ploše. Vlk oený loví nejrůznější divoké i domáí kopytníky menší oět usmrtí kousnutím do hrdl neo do týl, větší kořist opkovně npdá do oků stehen. N kdávereh zůstávjí doře ptrné stopy po mohutnýh špičáíh. Podoně jko medvěd se nejprve zjímá o vnitřnosti, ž poté žere svlovinu. Z rušnějšíh míst si úlovek odnáší n klidnější ústrní. Rys ostrovid útočí n kořist ze zálohy, npdá hlvně její krk ve většině přípdů ji usmruje zlomením vzu neo udušením. N rozdíl od medvěd či vlk ho prozrdí čistá rán ez poškozené svloviny, s mlými krevními podlitinmi několik hluokými otvory způsoené špičáky. Z úlovku si nejprve ere svlovinu n kýtáh či pleíh, postupně oírá i dlší části těl, ž nkone zude jen kůže, kostr vnitřnosti, které ponehává. K ulovené kořisti se několik dní vrí. Nkone ještě zývá se v krátkosti zmínit o úkryteh svů, neoť u mnoh druhů mjí rovněž hrkteristikou stvu neo umístění. Při popisu myšky droné jsme se již zmínili o jejím kulovité, 8 10 m velkém hnízdě, spleteném ze stéel listů trv (or. 78). Bývá k nlezení n zrostlýh řezíh ryníků, řek, potoků či odvodňovíh knálů, zvěšeno v hustém podrostu do výšky 0,7 1 m. Podoná, všk o něo větší hnízdní stvy o průměru m si dělá i plšík lískový. Njdeme je ovšem n zel jinýh stnovištíh, ponejvíe při okrji lesů v křovináh, n psekáh mýtináh neo i ve smrkovýh mlzináh ve výše 1 4 m nd zemí. Tké myšie lesní či křovinná si očs poství ndzemní hnízd, le jko stveního mteriálu víe využívjí listů ylin dřevin. Jiný z plhů, plh velký, se přes den ukrývá nejrději v dutináh stromů, puklináh skl či pod velkými lvny, le při nedosttku přirozenýh úkrytů si tké zhotovuje volně umístěná, zhru kulovitá hnízd z listí, trv mehu. Ještě větší skrýše má veverk oená (or. 79). N dálku vypdjí jko neuprvené homáče větví, výhonků listů o průměru ž 0,5 m, le uvnitř je uprvená hnízdní dutin. Jink ovšem čsto využije i strýh opuštěnýh hnízd hvrnů, vrn, strk drvů. 78. Hnízdo myšky droné Or. 79: Veverk oená kulovité () dvoukomorové () hnízdo K nejpoužívnějším úkrytům v přírodě vůe ezesporu ptří stromové dutiny. Sídlí v nih nejen mnoho ptáků, le ze svů i myšie, norník, některé šelmy (hlvně kun lesní) tké netopýři. Ti všk jsou dosti vyírví osdí jen dutiny s nevelkým vstupním otvorem (orn proti kunám) dosttečným prostorem n zvěšení. Trus se hromdí ve spodní části dutiny po jejím nplnění někdy vytéká promíšen močí po kůře stromu ven. Mnozí z dutinovýh svů vezmou z vděk i různými typy ptčíh udek, ož nejlépe dosvědčí ornitologové. Rovněž se vyráí několik typů netopýříh udek. Řd jinýh svů si uduje úkryty pod povrhem země. Nory hrošů ývjí spletitými systémy hode o průměru 2 3 m s několik zásoárnmi hnízdními komormi. U hroše polního, le někdy tké u myši neo norník rudého, ývá ústí nor oklopeno výhrky zeminy. Vlstní hnízdo je tvořeno jemně rozupovnými listy trv či rozžvýknými stély doshuje velikosti m. V zimě, kdy slouží z úkryt pro víe jedinů, může ýt ještě větší. Ve vlhčíh teréneh neo pod vyšší sněhovou pokrývkou si většin nših hrošů dělá i povrhová hnízd, která jsou všk využívná jen dočsně. Chody hryze vodního po- Or. 80: Krtčí hrd / 264 / / 265 /

12 známe podle větší světlosti (4 6 m) výhrků hlíny, překrývjííh někdy ústí nor. Ve srovnání s hromádkmi (krtinmi) krtk oeného jsou menší, nižší neprvidelného tvru. N zmokřenýh loukáh upoutávjí pozornost, zvláště zjr, tzv. krtčí hrdy. Jde o velké hromdy zeminy uvnitř se sítí hode jednou či víe hnízdními komormi (or. 80). Normální krtiny mjí v průměru si 35 m. Or. 81: Ondtří kup Kupovitou stvu z rostlinného mteriálu (rákos, oroine pod.) s hnízdní komorou uvnitř si ství v ryničntýh olsteh ondtr pižmová (or. 81). Pokud všk má možnost, rději hre ve vyššíh hlinitýh řezíh nory, z nihž lespoň jedn ústí přímo pod vodní hldinu. Stejné zásdy se osttně drží i vydr říční. Ve výčtu stve nemůže smozřejmě opomenout ni vodní díl or evropského, která tu i tm už můžeme opět vidět i u nás. Boři uď přehrdí potok či říčku hrází z větví kmenů pokáenýh dřevin, neo si ve vlhkém terénu poství kupovité hnízdo tzv. oří hrd. Ani oři se všk nevyhýjí hrání nor, v některýh olsteh se stávjí jedinými typy používnýh úkrytů. S normi se všk setkáváme ještě u mnoh dlšíh druhů svů, mnohdy jsme se u nih zmínili při popisu jednotlivýh druhů. Připomeňme si tedy jen, že sysel králík žijí ovykle v koloniíh, ztímo křeček je smotářský. U šelem, npř. lišek neo jezevů, je složitost nor dán délkou jejih využívání. Stré rodinné jezevčí hrdy jsou ntolik spletité, že v nih může žít i několik rodin neo jezeve s liškou pohromdě. Jsou všk i svi, kteří žádnýh trvlejšíh úkrytů nemjí. Pltí to nejen o kopytnííh, le tře o zjíi i některýh šelmáh. / 266 /

Jelen žije většinou ve vysokých lesích

Jelen žije většinou ve vysokých lesích ( animace kliknutím na objekt ) Lesní zvěř ( prezentace s výkladem) je těžké ji spatřit, protože je velmi plachá ve dne se ukrývá vychází brzy zrána a večer ( za soumraku ) Jelen žije většinou ve vysokých

Více

KAPESNÍ PRŮVODCE STOPY RYSA

KAPESNÍ PRŮVODCE STOPY RYSA KAPESNÍ PRŮVODCE STOPY RYSA A JINÝCH LESNÍCH ZVÍŘAT Lukáš Poledník Kateřina Poledníková Josefa Volfová Tereza Mináriková STOPY RYSA A JINÝCH LESNÍCH ZVÍŘAT Kapesní průvodce Autoři textu: Lukáš Poledník,

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í 84 vačnatci (Marsupialia) kunovci (Dasyuroporphia) placentálové (Placentalia) rejsci (Soricomorpha), letouni (Chiroptera) netopýr dlouhouchý ďábel medvědovitý lebka rejska rejsek obecný schéma netopýřích

Více

Konstrukce na základě výpočtu I

Konstrukce na základě výpočtu I .4.11 Konstruke n zákldě výpočtu I Předpokldy: Pedgogiká poznámk: Je důležité si uvědomit, že následujíí sled příkldů neslouží k tomu, y si žái upevnili mehniký postup n dělení úseček. Jediné, o y si měli

Více

Jaký typ chrupu (podle skusné plochy stoliček) mají rejsci? Jak se liší od hlodavců?

Jaký typ chrupu (podle skusné plochy stoliček) mají rejsci? Jak se liší od hlodavců? 84 vačnatci (Marsupialia) kunovci (Dasyuroporphia) placentálové (Placentalia) rejsci (Soricomorpha), letouni (Chiroptera) netopýr dlouhouchý http://www.tyden.cz/obrazek/1-48317e5d8fb36.jpg ďábel medvědovitý

Více

Klíč k určování našich savců

Klíč k určování našich savců Klíč k určování nšich svců Následující klíč slouží k orientčnímu rozlišení jednotlivých druhů nšich svců podle vnějších znků, správnost určení je všk tře ověřovt, zejmén u některých otížněji rozlišitelných

Více

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19

Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE 02Šti/ČIG/19 Základní škola a Mateřská škola Vrbovec 671 24 Vrbovec 143, tel. 515230171, IČO 750038, E mail: zs.vrbovec@zn.orgman.cz SVĚT POZNÁNÍ Číslo projektu CZ.1 07/1.4. 00/21. 1205 Přírodověda - 4. ročník VY_12_INOVACE

Více

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka

Technická dokumentace Ing. Lukáš Procházka Tehniká dokumente ng Lukáš Proházk Tém: hlvní část dokumentu, orázky, tulky grfy 1) Osh hlvní části dokumentu ) Orázky, tulky grfy ) Vzore rovnie Hlvní část dokumentu Hlvní část dokumentu je řzen v následujíím

Více

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci: STOPAR I. stupeň Teoretická část Správně pojmenuješ 40 obratlovců a znáš o nich základní údaje. Obratlovci: kruhoústí, paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci, savci ryby: Dýchají žábrami. Rozmnožují

Více

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce

Podobnosti trojúhelníků, goniometrické funkce 1116 Podonosti trojúhelníků, goniometriké funke Předpokldy: 010104, úhel Pedgogiká poznámk: Zčátek zryhlit α γ β K α' l M γ' m k β' L Trojúhelníky KLM n nšem orázku mjí stejný tvr (vypdjí stejně), le liší

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: VY_52_INOVACE_006 Jméno autora: Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících.

4.4.1 Sinová věta. Předpoklady: Trigonometrie: řešení úloh o trojúhelnících. 4.4. Sinová vět Předpokldy Trigonometrie řešení úloh o trojúhelnííh. Prktiké využití změřování měření vzdáleností, tringulční síť Tringulční síť je prolém měřit vzdálenosti dvou odů v krjině změříme velmi

Více

Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015

Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015 Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015 Metodické vysvětlivky I. Základní údaje o honitbách II. Klasifikace honiteb normované a minimální stavy zvěře a výměra honebních ploch podle jakostních

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

Prostorové nároky... 35. Zatížení... 37 Velikost zatížení... 37 Směr zatížení... 37. Nesouosost... 40. Přesnost... 40. Otáčky... 42. Tichý chod...

Prostorové nároky... 35. Zatížení... 37 Velikost zatížení... 37 Směr zatížení... 37. Nesouosost... 40. Přesnost... 40. Otáčky... 42. Tichý chod... Vol typu ložisk Prostorové nároky... 35 Ztížení... 37 Velikost ztížení... 37 Směr ztížení... 37 Nesouosost... 40 Přesnost... 40 Otáčky... 42 Tichý chod... 42 Tuhost... 42 Axiální posuvnost... 43 Montáž

Více

Tangens a kotangens

Tangens a kotangens 4.3.12 Tngens kotngens Předpokldy: 040311 Př. 1: Úhel, pod kterým je možné ze pozorovt vrhol věže ze vzdálenosti 19 m od její pty, yl změřen n 53 od vodorovné roviny. Jk je věž vysoká? h 53 19 m Z orázku

Více

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady:

4.4.3 Kosinová věta. Předpoklady: 443 Kosinová vět Předpokldy 44 Př Rozhodni zd dokážeme spočítt zývjíí strny úhly u všeh trojúhelníků zdnýh pomoí trojie prvků (délek strn velikostí úhlů) V sinové větě vystupují dvě dvojie strn-protější

Více

Kam jezdí formani AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Kam jezdí formani AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY Km jezdí formni S otv jsme vyšli, už potkáváme formn Šknderu. Jede s povozem plně nloženým dlouhými kmeny, který táhnou dv silní koně, o grošái. Zstvil u nás, prý jestli neheme svézt. Dnes jedu jenom do

Více

Výfučtení: Goniometrické funkce

Výfučtení: Goniometrické funkce Výfučtení: Goniometriké funke Tentokrát se seriál ude zývt spíše mtemtikým než fyzikálním témtem. Pokud počítáte nějkou úlohu, ve které vystupují síly, tk je potřeujete dost čsto rozložit n součet dopočítt

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Prameny 6. 7. třída (pro 3. 9.

Více

vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor SARPLANINAC CLUB BONITAČNÍ KARTA ŠARPLANINCE Místo bonitace: Jméno zvířete Zkratka a číslo průkazu

vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor vzor SARPLANINAC CLUB BONITAČNÍ KARTA ŠARPLANINCE Místo bonitace: Jméno zvířete Zkratka a číslo průkazu SARPLANINAC CLUB BONITAČNÍ KARTA ŠARPLANINCE Místo onitc: Jméno zvířt Pohlví P / F Zkrtk číslo průkzu Otc Mtk ýstvní ocnění Tituly RTG DKK / Jméno chovtl drs Jméno mjitl drs PARAMETRY ZÍŘETE Dn: ýšk v

Více

Šelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kunovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kunovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 7. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s velmi početnou čeledí kunovitých z řádu šelem. Kunovití

Více

Hlodavci. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Hlodavci. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Hlodavci Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 6. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s velmi početným řádem úspšných a vysoce přizpůsobivých savců.

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

visual identity guidelines Česká verze

visual identity guidelines Česká verze visul identity guidelines Česká verze Osh 01 Filosofie stylu 02 Logo 03 Firemní rvy 04 Firemní písmo 05 Vrice log 06 Komince rev Filosofie stylu Filozofie společnosti Sun Mrketing vychází ze síly Slunce,

Více

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník

Rovinné nosníkové soustavy Gerberův nosník Stvení sttik, 1.ročník klářského stui Rovinné nosníkové soustvy Gererův nosník Spojitý nosník s vloženými klouy - Gererův nosník Kter stvení mehniky Fkult stvení, VŠB - Tehniká univerzit Ostrv Sttiky neurčité

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu

4.2.1 Goniometrické funkce ostrého úhlu .. Goniometriké funke ostrého úhlu Předpokldy: 7 Dnešní látku opkujeme už potřetí (poprvé n zčátku mtemtiky, podruhé ve fyzie) je to oprvdu důležité. C C C C C C Všehny prvoúhlé trojúhelníky s úhlem α

Více

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_4/56 jméno autora DUM: Tomáš Korelus datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen

Více

Určujeme savce podle lebek

Určujeme savce podle lebek c Určujeme svce podle leek K určování svců podle leek jiných kostí se dostáváme z nejrůznějších důvodů. Bývá to sledování potrvy sov, drvců šelem, studium kosterních pozůsttků jeskyní či n rcheologických

Více

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno

JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita, Poříčí 7, Brno Veletrh nápdů učitelů fyziky 18 Fyzik cyklist JAN VÁLEK, PETR SLÁDEK Ktedr fyziky, chemie odorného vzdělávání, Pedgogická fkult, Msrykov univerzit, Poříčí 7, 603 00 Brno Astrkt Jízdní kolo spojuje mnoho

Více

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka

Přírodověda 3. Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Přírodověda 3 Úvodní menu Spustit program, Tisk pracovních listů, Konec Výuka Spustit celou výuku celkem 352 stran (výukových obrazovek) - spustí od začátku výuku všech 14 kapitol Rozmanitost života 26

Více

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy)

KVADRATICKÁ FUNKCE (vlastnosti, grafy) KVADRATICKÁ FUNKCE (vlstnosti, gr) Teorie Kvdrtikou unkí se nzývá kždá unke dná předpisem ; R,, R; D( ) je proměnná z příslušného deiničního ooru unke (nejčstěji množin R),, jsou koeiient kvdrtiké unke,

Více

Čtvernožci (Tetrapoda)

Čtvernožci (Tetrapoda) /Kld, ndtříd:/ Čtvernoži (Tetrpod) První jediná linie druhoústýh, struntů CHARAKTERISTIKA ortlovů, která zel opustil vodní prostředí. Zákldní předpokldy přehodu n souš 1. vznik kráčivé končetiny (hiropterygium)

Více

III. skupina - Myslivecká zoologie

III. skupina - Myslivecká zoologie III. skupina - Myslivecká zoologie 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. a) Jelen evropský popis, zpsob života, rozšíení, význam b) Koroptev polní popis, zpsob života, rozšíení, význam c) Vysvtlení pojmu zv a

Více

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička

Více

Test PO - otázky pro ročník 2014/2015

Test PO - otázky pro ročník 2014/2015 Okruh 1 represe Č. Otázk Odp. 1. Signál VPŘED VODU rukou neo svítilnou provádíme: ) ntženou pží několikrát půlkruh nd hlvou ) skrčenou pží několikrát vzpžit vzhůru do výše hlvy ) kmitání prvou pží nhoru

Více

1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty e) žádná odpověď není správná

1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty e) žádná odpověď není správná 1/ Jak se jmenují části označené na stopě šipkami? a) spárky b) paspárky c) paprsty d) prsty Poznej a chraň KATEGORIE MLADŠÍ 24. ročník 6/ Jaká stopa patří lasicovité šelmě? a) b) c) d) Velikostní poměr

Více

Pracovní list k projektovému dni - beseda s myslivcem + příloha (fotodokumentace) PD 01/02

Pracovní list k projektovému dni - beseda s myslivcem + příloha (fotodokumentace) PD 01/02 Pracovní list k projektovému dni - beseda s myslivcem + příloha (fotodokumentace) PD 01/02 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat

ŠELMY. většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní. dobrý sluch, čich, zrak i hmat ŠELMY většinou loví živou kořist (predátoři) pružné a svalnaté tělo, rychlí a mrštní dobrý sluch, čich, zrak i hmat mají dlouhé špičáky a tzv. trháky (poslední třenový zub v horní čelisti a první stolička

Více

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály.

Integrály definované za těchto předpokladů nazýváme vlastní integrály. Mtemtik II.5. Nevlstní integrály.5. Nevlstní integrály Cíle V této kpitole poněkud rozšíříme definii Riemnnov určitého integrálu i n přípdy, kdy je integrční oor neohrničený (tj. (, >,

Více

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny.

4.3.9 Sinus ostrého úhlu I. α Předpoklady: Správně vyplněné hodnoty funkce a c. z minulé hodiny. 4.3.9 Sinus ostrého úhlu I Předpokldy: 040308 Správně vyplněné hodnoty funke z minulé hodiny. α 10 20 30 40 50 60 70 80 poměr 0,17 0,34 0,50 0,64 0,77 0,87 0,94 0,98 Funke poměr se nzývá sinus x (zkráeně

Více

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Geometrie. Mgr. Jarmila Zelená. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Geometrie Mgr. Jrmil Zelená Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou Výpočty v prvoúhlém trojúhelníku VY_3_INOVACE_05_3_1_M Gymnázium, SOŠ VOŠ Ledeč nd Sázvou PRAVOÚHLÝ TROJÚHELNÍK 1 Pojmy oznčení:,.odvěsny

Více

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204

3.2.5 Pythagorova věta, Euklidovy věty I. α = = Předpoklady: 1107, 3204 3..5 ythgoro ět, Euklidoy ěty I ředpokldy: 1107, 304 roúhlý trojúhelník = trojúhelník s nitřním úhlem 90 (s prým nitřním úhlem) prý úhel je z nitřníh úhlů nejětší (zýjíí d musí dát dohromdy tké 90 ) strn

Více

CZ.1.07/1.4.00/

CZ.1.07/1.4.00/ CZ.1.07/1.4.00/21.3811 METODIKA: Výkladová prezentace na kliknutí Soutěž v poznávání zvířat LESNÍ ŽIVOČICHOVÉ VEVERKA OBECNÁ hlodavec ocas rovnováha při lezení, drápy pomáhají při lezení střapce chlupů

Více

Rovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 )

Rovinné obrazce. 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 ) Rovinné orze 1) Určete velikost úhlu α. (19 ) 32 103 2) Určete velikost úhlu δ, jestliže velikost úhlu α je 27. (99 ) x d y x y 3) Vypočítejte osh orze znázorněného ve čtverové síti. (2 500 m 2 ) C A B

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

řád: LASICOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1

řád: LASICOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1 řád: LASICOVITÉ 1. VEJCORODÍ a) PTAKOŘITNÍ 2. ŽIVORODÍ a) VAČNATCI b) PLACENTÁLOVÉ obr. č. 1 2. ŽIVORODÍ b) Placentálové znaky: vývoj v těle matky dokonalá placenta = výživa plodu a odvod odpadních látek

Více

MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí

MATEMATIKA. O paradoxech spojených s losováním koulí MATEMATIKA O paradoxeh spojenýh s losováním koulí PAVEL TLUSTÝ IRENEUSZ KRECH Ekonomiká fakulta JU, České Budějovie Uniwersytet Pedagogizny, Kraków Matematika popisuje a zkoumá různé situae reálného světa.

Více

ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE OSOBNOSTI ŽÁKA S NADÁNÍM PRO MATEMATIKU. Vladimír VANĚK- Bohumil NOVÁK

ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK ROZVOJE OSOBNOSTI ŽÁKA S NADÁNÍM PRO MATEMATIKU. Vladimír VANĚK- Bohumil NOVÁK The Mthemtis Edution into the 1 st Century Projet Proeedings of the Interntionl Conferene The Deidle nd the Undeidle in Mthemtis Edution Brno, Czeh Repuli, Septemer 3 ŘEŠENÍ SOUTĚŽNÍ ÚLOHY JAKO PROSTŘEDEK

Více

pro čajovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g a n i z a c e soutěže

pro čajovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g a n i z a c e soutěže H r í ř á d pro čjovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g n i z e soutěže I-1. Vymezení soutěže Soutěž je pořádán pro družstv složená z hráčů, kteří hrjí go pro zpestření svého volného čsu htějí změřit

Více

Změny v dobách lovu zvěře 2016

Změny v dobách lovu zvěře 2016 Změny v dobách lovu zvěře 2016 RNDr. Jiří ZBOŘIL, člen Myslivecké rady ČMMJ Od 1.1.2016 bude účinná vyhláška o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu č. 343/2015. Původní

Více

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou

Obr. 1: Optická lavice s příslušenstvím při měření přímou metodou. 2. Určení ohniskové vzdálenosti spojky Besselovou metodou MĚŘENÍ PARAMETRŮ OPTICKÝCH SOUSTAV Zákldním prmetrem kždé zobrzovcí soustvy je především její ohnisková vzdálenost. Existuje několik metod k jejímu určení le téměř všechny jsou ztíženy určitou nepřesností

Více

Českomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov

Českomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov Českomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov MYSLIVECKÁ KOMISE Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku do roku v grafech ORP Benešov 62 689 ha ORP Votice 23 93 ha

Více

Dílčí kvalifikace Strážný Soubor otázek pro písemnou část zkoušky

Dílčí kvalifikace Strážný Soubor otázek pro písemnou část zkoušky Dílčí kvlifike Strážný Souor otázek pro písemnou část zkoušky J.2.1.99 Právní zákldy ezpečnostní činnosti Ústvní právo zákon č. 1/1993 S., Ústv České repuliky, č. 2/1999 S., Listin zákldníh práv svood

Více

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat:

Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat: Příloha č. 1 k vyhlášce č. /2008 Sb. Požadavky na krmení handicapovaných zvířat: 1. Pro dravé ptáky a sovy je vhodné toto krmení a) celá usmrcená krmná zvířata vhodného druhu, b) maso jatečných zvířat,

Více

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. /

. V trojúhelníku ABC platí 180. Součet libovolného vnitřního úhlu a jemu odpovídajícího vnějšího úhlu je úhel přímý. / TROJÚHELNÍK Trojúhelník, vlstnosti trojúhelníků Trojúhelník ABC je průnik polorovin ABC, BCA, CAB; přitom ody A, B, C jsou různé neleží v jedné příme. Trojúhelník ABC zpisujeme symoliky ABC. Symoliky píšeme:

Více

Název: Zimní spánek. Seznam příloh. Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin. Motivační obrázky. Motivační texty. Pracovní list Zimní spánek

Název: Zimní spánek. Seznam příloh. Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin. Motivační obrázky. Motivační texty. Pracovní list Zimní spánek Název: Zimní spánek Tradiční a nové způsoby využití energie Seznam příloh Obrázky pro náhodné rozdělení do skupin Motivační obrázky Motivační texty Pracovní list Zimní spánek Obrázky pro náhodné rozdělení

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ107/1400/213149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č materiálu: VY_52_INOVACE_033 Irena

Více

Řád: Hlodavci (Rodentia)

Řád: Hlodavci (Rodentia) SAVCI II. Řád: Hlodavci (Rodentia) nejpočetnější a nejrozšířenější skupina Savců zvláštní stavba chrupu: v každé čelisti (horní i dolní) jeden pár velkých řezáku bez kořenů - tzv. hlodáky - neustále dorůstají

Více

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami

5.1.5 Základní vztahy mezi body přímkami a rovinami 5.1.5 Zákldní vzthy mezi body přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů. Přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů) Rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika

VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika VY_52_INOVACE_84 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Topol osika Topol osika (osika obecná) Populus tremula L. Strom středních rozměrů se

Více

Hygiena dutiny ústní u dospělých. aneb Čistěte si pouze ty zuby, které si chcete zachovat!!

Hygiena dutiny ústní u dospělých. aneb Čistěte si pouze ty zuby, které si chcete zachovat!! Hygien utiny ústní u ospělýh ne Čistěte si pouze ty zuy, které si hete zhovt!! Prevene ve stomtologii znmená přeevším přeházení vzniku lšímu rozvoji zuního kzu, hronikého zánětu ásní, tím tké vzniku proontitiy,

Více

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I 3.2.1 hodnost trojúhelníků I Předpokldy: 3108 v útvry jsou shodné, pokud je možné je přemístěním ztotožnit. v prxi těžko proveditelné hledáme jinou možnost ověření shodnosti v útvry jsou shodné, pokud

Více

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I

3.2.1 Shodnost trojúhelníků I 3.2.1 hodnost trojúhelníků I Předpokldy: 3108 v útvry jsou shodné, pokud je možné je přemístěním ztotožnit. v prxi těžko proveditelné hledáme jinou možnost ověření shodnosti v útvry jsou shodné, pokud

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus

2.9.16 Přirozená exponenciální funkce, přirozený logaritmus .9.6 Přirozná ponnciální funkc, přirozný ritmus Přdpokldy: 95 Pdgogická poznámk: V klsické gymnziální sdě j přirozná ponnciální funkc 0; j funkc y = +. Asi dvkrát vyrán jko funkc, jjíž tčnou v odě [ ]

Více

Posudek s výkladem. Ella Explorer. 2 prosince 2008 DŮVĚRNÉ

Posudek s výkladem. Ella Explorer. 2 prosince 2008 DŮVĚRNÉ Posudek s výkldem Ell Explorer 2 prosine 2 DŮVĚRNÉ Posudek s výkldem Ell Explorer Úvod 2 prosine 2 Úvod Použití posudku Prosíme, vezměte n vědomí: rozhodnutí, zkládjíí se n informíh odvozenýh z 1PF, y

Více

VY_52_INOVACE_ / Savci přehled hlavních skupin Přehled hlavních skupin savců

VY_52_INOVACE_ / Savci přehled hlavních skupin Přehled hlavních skupin savců 1/5 5.2.02.20 Přehled hlavních skupin savců Cíl seznámit se s hlavními skupinami savců - znát zástupce skupin - odvodit jejich místo a způsob života - chápat rozdíl v jejich vývinu - popsat jejich přizpůsobení

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

Okresní myslivecký spolek Benešov z.s. Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku 1994 do roku 2014 v grafech

Okresní myslivecký spolek Benešov z.s. Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku 1994 do roku 2014 v grafech Okresní myslivecký spolek Benešov z.s. MYSLIVECKÁ KOMISE Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku do roku 214 v grafech Zpracoval: Zdeněk Kůta Zdroj dat: ÚHÚL a ORP Benešov, Vlašim a Votice

Více

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic

2.2.9 Grafické řešení rovnic a nerovnic ..9 Grfické řešení rovnic nerovnic Předpokldy: 0, 06 Př. : Řeš početně i grficky rovnici x + = x. Početně: Už umíme. x + = x x = x = K = { } Grficky: Kždá ze strn rovnice je výrzem pro lineární funkci

Více

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává

Více

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci

VY_52_INOVACE_02.17 1/5 5.2.02.17 Savci vývoj, přizpůsobování prostředí Savci 1/5 5.2.02.17 Savci Cíl chápat rozmanitost živočišné říše - popsat vývoj savců - odvodit společné rysy savců - vysvětlit význam stavby těla s ohledem na jejich způsob života - znát orgánovou stavbu savců

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 374 Jméno autora Mgr. Michaela Vejšická Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 15.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 2. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Státní veterinární správa Èeské republiky. Národní referenèní laboratoø pro vzteklinu Informaèní bulletin è. 8/2003

Státní veterinární správa Èeské republiky. Národní referenèní laboratoø pro vzteklinu Informaèní bulletin è. 8/2003 Státní veterinární správa Èeské republiky Národní referenèní laboratoø pro vzteklinu Informaèní bulletin è. 8/23 Vzteklina nákazová situace v roce 22 Informační bulletin Státní veterinární správy ČR, č.

Více

Název materiálu: Šelmy - členění

Název materiálu: Šelmy - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. III. skupina - Myslivecká zoologie

Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. III. skupina - Myslivecká zoologie Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. III. skupina - Myslivecká zoologie Cíl Proces akreditace lektorů Sjednocení úrovně znalostí Vytvoření závazných okruhů Novinky a nové trendy (vydání nových

Více

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ ŘEŠENÍ OBVODŮ S ANSMPEDANČNÍM OPEAČNÍM ESLOVAČ POMOÍ AFŮ SNÁLOVÝH OŮ ÚVOD Dlior Biolek, VA Brno rnsimpenční operční zesilovče (O) jsou perspektivní tegrovné ovoy, které jsou svými přenosovými vlstnostmi

Více

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: SAVCI 6. - SUDOKOPYTNÍCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Téma: Ročník: SAVCI 6. - SUDOKOPYTNÍCI. Autor: Mgr. Martina Kopecká Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace Pražská 2817, 276 01 Mělník www.zsjm-me.cz tel.: 315 623 015 EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS EKOLOGICKÝ Tematický celek: PŘÍRODOPIS LES Tématický

Více

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami

5.1.5 Základní vztahy mezi body, přímkami a rovinami 5.1.5 Zákldní vzthy mezi body, přímkmi rovinmi Předpokldy: 510 Prostor má tři rozměry, skládá se z bodů přímk - jednorozměrná podmnožin prostoru (množin bodů), rovin - dvojrozměrná podmnožin prostoru (množin

Více

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci

Šablona č. 01.31 Přírodopis Biomy a jejich savci Šablona č. 01.31 Přírodopis iomy a jejich savci notace: Pracovní list s úkoly, které se týkají výskytu savců na Zemi. utor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci řeší úkoly v pracovním listu. Přiřazují

Více

1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? 3. Co znamená, když se řekne, že zajíci honcují?

1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? 3. Co znamená, když se řekne, že zajíci honcují? Savci kolem nás odpovědi 1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? Pírko. 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? Králík divoký je mnohem menší, má zaoblené a mnohem kratší uši než zajíc

Více

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II

1.7.4 Výšky v trojúhelníku II 1.7.4 Výšky v trojúhelníku II Předpokldy: 010703 Opkování z minulé hodiny Výšk trojúhelníku: úsečk, která spojuje vrhol trojúhelníku s ptou kolmie n protější strnu. 0 0 v v 0 Př. 1: Nrýsuj trojúhelník

Více

Rozdělení spojitých veličin

Rozdělení spojitých veličin Rozdělení spojitých veličin Frekvenční distriuční funkce spojité náhodné veličiny (NV) Rovnoměrné spojité rozdělení Normální rozdělení (Gussovo, Guss-Lplceovo) Normální normovné rozdělení Logritmicko -

Více

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}?

( a, { } Intervaly. Předpoklady: , , , Problém zapíšeme snadno i výčtem: { 2;3; 4;5}? 1.3.8 Intervly Předpokldy: 010210, 010301, 010302, 010303 Problém Množinu A = { x Z;2 x 5} zpíšeme sndno i výčtem: { 2;3; 4;5} Jk zpst množinu B = { x R;2 x 5}? A =. Jde o nekonečně mnoho čísel (2, 5 všechno

Více

Úvod do Teoretické Informatiky (456-511 UTI)

Úvod do Teoretické Informatiky (456-511 UTI) Úvod do Teoretické Informtiky (456-511 UTI) Doc. RNDr. Petr Hliněný, Ph.D. petr.hlineny@vs.cz 25. ledn 2006 Verze 1.02. Copyright c 2004 2006 Petr Hliněný. (S využitím části mteriálů c Petr Jnčr.) Osh

Více

Petriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz

Petriho sítě PES 2007/2008. ceska@fit.vutbr.cz. Doc. Ing. Tomáš Vojnar, Ph.D. vojnar@fit.vutbr.cz PES Petriho sítě p. 1/34 Petriho sítě PES 2007/2008 Prof. RNDr. Miln Češk, CS. esk@fit.vutr.z Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. vojnr@fit.vutr.z Sz: Ing. Petr Novosd, Do. Ing. Tomáš Vojnr, Ph.D. (verze 06.04.2010)

Více

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2006, ročník VI, řada stavební

Sborník vědeckých prací Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava číslo 1, rok 2006, ročník VI, řada stavební Sorník vědekýh prí Vysoké školy áňské - Tehniké univerzity Ostrv číslo, rok 2006, ročník VI, řd stvení Ivet SKOTNICOVÁ ZMĚNY VE VÝPOČTOVÝCH METODÁCH TEPELNĚ TECHNICKÝCH NOEM Astrt The rtile desries the

Více

QuickSeal Bandage - Klinická studie

QuickSeal Bandage - Klinická studie QuikSel Bndge - Kliniká studie Kliniká studie účinku výroku kryího ovzu QuikSel Bndge u pientů s vytypovnými skupinmi dermtóz Trofiké vředy předkolení (postphleitikého neo jiného původu), sekundárně impetiginizovné

Více

Word praktická cvičení

Word praktická cvičení Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: Informční.. Ing. Andre komunikční (podle ooru Květen 03 Modrovská tehnologie změření) Název zprovného elku: Textový proesor Word prktiká vičení Word prktiká vičení Tento

Více

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 5/10. Název materiálu: Pracovní list Vyjmenovaná zvířátka. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 5/10. Název materiálu: Pracovní list Vyjmenovaná zvířátka. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Číslo materiálu: Název materiálu: Pracovní list Vyjmenovaná zvířátka Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Paed.Dr. Zina Hošková ANOTACE Škola: Vypracoval: : Paed.Dr. Zina Hošková Období vzniku

Více

Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.

Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Chov a ochrana zvěře zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. vyhláška 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo

Více

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Anna Šálková Datum 10. 6. 2014 Ročník 2. Vzdělávací oblast* Jazyka a jazyková komunikace Vzdělávací obor* Český jazyk

Více

Pájený tepelný výměník XB

Pájený tepelný výměník XB Popis Řd tepelných výměníků XB s mědí pájenou deskou je určen k použití v systémech dálkového vytápění (DH) neo chlzení (DC), npříkld pro výrou užitkové teplé vody, jko pomocné topné stnice k oddělení

Více

Speciální ZŠ a MŠ Adresa

Speciální ZŠ a MŠ Adresa Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu

Více

Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled

Přijímací řízení akademický rok 2011/12 Kompletní znění testových otázek matematický přehled řijímí řízení kemiký rok / Kompletní znění testovýh otázek mtemtiký přehle Koš Znění otázky Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď. Které číslo oplníte místo otzníku? 9 7?. Které číslo oplníte

Více

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Jasan ztepilý Jasan ztepilý Fraxinus excelsior L. Strom vysoký s přímým kmenem, s řídkou,

Více