Stopařské minimum. nestačí jen se spoléhat na příslušnou literaturu, ale musí získávat praktické zkušenosti přímo v terénu.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stopařské minimum. nestačí jen se spoléhat na příslušnou literaturu, ale musí získávat praktické zkušenosti přímo v terénu."

Transkript

1 Stopřské minimum O výskytu svů v přírodě hodně npovídjí i nepřímé známky jejih výskytu. Mohou to ýt zytky potrvy, požerky, trus, hnízd hlvně stopy, které nlézáme nejen v zimě n sněhu, le prktiky po elý rok při řezíh vodníh toků, nádrží npjedel, ve vysyhjíím látě est n jinýh příhodnýh místeh. Podle nih můžeme nejen určovt některé sve přímo do druhu, le sledovt i jejih početnost, pohy v terénu, velikost okrsků jednotlivýh zvířt či jiné intimní záležitosti. Význm stopování vzrůstá zvláště v poslední doě, kdy zvyšujíí se právní ohrn i etiké zárny výrzně omezují využívání tkovýh metod, které vedou k odhytu zvláště usmrování volně žijííh zvířt. Nučit se správně rozeznávt stopy není ovšem sndné vyžduje dosttečné prktiké zkušenosti. Zčátečníkům nestčí jen se spoléht n příslušnou literturu, le musí získávt prktiké zkušenosti přímo v terénu. Do záznmového deníku, poznámkového loku či krtotéky si zkreslujeme jednotlivé typy stop se všemi podronostmi údji o místě nálezu. Velkou pomo nízí soudoá tehnik, umožňujíí sndnou velku nenákldnou digitální fotodokumenti její ukládání, zprování využívání v počítčovýh dtázíh. I když kreslíme stopu v přiroze- d né velikosti, nezpomene nikdy zznment její rozměry (or. 61), tvr elé stopní dráhy, způso kldení předníh zdníh končetin, délku kroku, šířku rozkroku přípdně úhel vyočení. Při fotogrfování je správné ke stopě přiložit nějké měřítko, podle kterého můžeme později skutečné rozměry stopy zjistit. Nejlepší je přímo prvítko se stupnií neo lespoň předmět pro srovnání (mini, kričku od záplek pod.). Jiným způsoem uhovávání stop jsou sádrové odlitky. Jejih zhotovení je velku nenáročné přitom jsou mnohem názornějšími pomůkmi než seelepší kresy či fotogrfie. V terénu vystčíme s jednoduhým vyvením ryhle tvrdnouí sádrou, vodou, nejlépe gumovým kelímkem, několik dřevěnými rámečky různé velikosti neo jen si 10 m širokým pruhem sndno oheného plehu (či tvrdšího ppíru) přípdně i se štětečkem. Tím nejprve plohu stopy její okolí očistíme od nečistot poté Or. 61: Měření stop: délk stopy, šířk stopy, délk říšk (neoli ptky), d rozestup spárků / 245 /

2 rámečkem ohrničíme plohu určenou k odlití. Do rámečku pomlu vlijeme nepříliš řídkou sádru po minutáh odlitek vyjmeme neo vyrýpneme. Ulpěnou hlínu odstrníme štětečkem či optrně vyplvíme tekouí vodou. Tím končí práe v terénu kdykoliv později můžeme negtiv převést n pozitiv uď otisknutím do modelářské hlíny, neo opět odlitím do sádry. Nesmíme všk zpomenout vymzt negtivní otisk tukem, vzelínou neo voskem, jink se k pozitivu přilepí. Hotové odlitky lze přípdně i orvit. Ukládáme je do kri neo zvěšujeme n stěny místnosti (kluovny, provny pod.). Nejlépe se určují stopy kopytníků, neoť v měkké hlíně či hluším sněhu ovykle znehávjí doře zntelné otisky kopýtek neo i pspárků (or ). Nvzájem se liší hlvně velikostí tvrem, ztímo sled stop je u většiny druhů podoný či dokone stejný. Tké rozdíly mezi otisky předníh zdníh končetin neývjí u většiny druhů výrzné. U jelenovitýh jsou stopy vpředu zprvidl víe či méně sevřené jedině při ryhlém ěhu se široe rozevírjí. Připojené orázky ukzují vedle shémtikýh otisků zdníh končetin i jednu neo dvě stopní dráhy, pro dný druh nejtypičtější (v klidovém kroku vzniká ovykle jednoduhý sled stop neo rozmnité dvojotisky). Velikost stop i hlvní údje o stopní dráze shrnuje t. 2. Přesnější popis stop při různýh typeh pohyu uvádí poměrně ohtá mysliveká neo přímo stopřská litertur (viz str ). Z nših kopytníků má největší stopu los, který nví zřetelně otiskuje při normální hůzi i pspárky. Tím se podoá stopě prsete divokého, která je všk podsttně menší (spíše velikost jelen) otisky pspárků v ní po oou strnáh přeshují šířku kopýtek. Ve vysokém sněhu znehávjí nví prst ve stopní dráze nízko položeným řihem i hluokou rýhu. U osttníh jelenovitýh se pspárky zprvidl otiskují jedině v hně či jiném měkkém podkldu, neo ve vysokém sněhu. U jelen lesního je stop vpředu zokrouhlená, tupá sevřená, elkově oválného ž vejčitého tvru. Bříšk, neoli ptky, shjí si do 1/3 šlépěje, u smů se os stop mírně vyhyluje ven ze směru pohyu. V měkké půdě se špičky spárků rozvírjí do podoy písmene V. Velmi podoná (mnohdy nerozlišitelná) stop siky je o trohu menší, poněkud užší protáhlejší, ptky kopýtek se zprvidl otiskují nevýrzně. Dněk evropský má oproti jelenovi stopu tké menší, protáhlejší zšpičtělejší s říšky do poloviny šlépějí. Celkově je orys předníh kopýtek spíše tvru vejčitého zdníh kopýtek hruškovitého. Srne se vyznčuje menší ž dronou velikostí stopy, jejím oválným ž vejčitým orysem, málo zřetelnými říšky poměrně vysokou hrázkou (tj. úzkým výstupkem hlíny neo sněhu mezi oěm kopýtky). U jelene ěloosého jsou otisky kopýtek protáhlé, vpředu ostřeji zkončené mírně otevřené. Or. 62: Stopy kopytníků: v hůzi, v ryhlém ěhu neo klusu JELEN LESNÍ SIKA DANĚK EVROPSKÝ JELENEC BĚLOOCASÝ SRNEC OBECNÝ LOS / 246 / / 247 /

3 U turovitýh ývjí stopy zel prvidelně vpředu víe či méně rozestouplé. U kmzík horského jsou šlépěje klínovité, kopýtk se vyznčují neptrně prohnutým vnitřním okrjem i při klidné hůzi jsou oddělen poměrně širokou mezerou. N sněhu v hluším látě se otiskují tké pspárky. Šlépěje muflon mjí oválný tvr se sotv zntelnými nášlpovými říšky ve stopní dráze vyočují směrem ven; oproti stopám domáíh oví jsou hrntější zhroenější, jejih rozlišení už všk vyžduje ptřičné zkušenosti. Stopy zjíe polního není snd ni zpotřeí líže předstvovt (or. 71). Málokdo je všk dovede odlišit od MUFLON KAMZÍK HORSKÝ stop králík divokého. Ty jsou nejen menší, le otiskují se v nih zprvidl jen přední části hodidel říšk prstů. Přední šlépěje se nví mírně odhylují směrem ven od podélné stopní dráhy. U šelem musíme n rozdíl od kopytníků pozorně sledovt i způso kldení jednotlivýh končetin, vzdálenost šlépějí i délku kroku skoku. Bez těhto údjů yhom těžko určovli stopy menšíh kunovitýh šelem. Nproti tomu medvěd, rys, jezeve i vydr mjí stopy ntolik hrkteristiké, že je nelze s jinými druhy změnit (or ). Medvěd hnědý jko typiký ploskohode otiskuje zdní nohou elé hodidlo, jehož tvr trohu připomíná lidskou šlépěj s doře zntelnými pěti prsty drápy. Nproti tomu stop přední končetiny má ovykle kromě prstů drápů otisknutou jen mlou část hodidl. Stopy kočkovitýh šelem jsou ez drápů vyznčují se zkuleným tvrem trojúhelníkovitým neo půlkruhovým otiskem přední části lysého hodidl čtyř prstovýh polštářků. Rys ostrovid má stopu dosti velkou prvidelného oválného tvru s doře otisknutými prstovými mozoly (jsou neosrstěné). Okrouhlá stopy kočky divoké se liší od stopy kočky domáí neptrně větší velikosti i protáhlejšími otisky prstů (or. 64). U vlk oeného mjí zdní šlépěje trojúhelníkovitý otisk přední části hodidl dále všeh čtyř prstů s drápy. N přední noze je sie prstů pět, le ple je umístěný poměrně vysoko zprvidl se do stopy neotiskuje. Ve srovnání se stopmi většího ps je vlčí stop poněkud protáhlejší s předsunutými prostředními dvěm prsty (or. 65d). Vli nví čsto čárují, tzn. že kldou zdní tlpku do stopy přední tlpky stopní dráh je tudíž v jedné linii. Šlépěje lišky oené jsou v podsttě výrzně menším vydáním stop vlk (or. 65). Od otisků tlpek stejně velkého ps se djí rozlišit rovněž podle protáhlejšího tvru, předsunutí oou prostředníh prstů polohy vnějšíh prstů. Celkově se liší stop jeví vejčitě elipsovitá, ztímo u ps je kultější. Otisk přední zdní končetiny psík mývlovitého má rovněž po čtyřeh prsteh s oválnými říšky drápy. Stop je dost široká má poměrně velké meziprostory. Z kunovitýh šelem je zel nezměnitelná stop vydry říční s nápd- Or. 63: Stopy kopytníků: v hůzi, v ryhlém ěhu neo klusu / 248 / PRASE DIVOKÉ Or. 64: Stop kočky domáí () k. divoké () / 249 / Or. 66: Stopy kuny sklní () k. lesní ()

4 d Or. 65: Stop vlk oeného (), lišky oené (), většího menšího ps (, d) ným otiskem ploví lány mezi všemi prsty, zdní stop je přitom protáhlejší větší než přední. N sněhu někdy vydr znehává osem i podélný pruh. Jezeve lesní otiskuje nejčstěji jen přední část hodidl, pět protáhlýh prstů silné drápy. Při došlpu n elé hodidlo je stop zdní tlpky ž 11 m dlouhá. Ve stopní dráze směřují šlépěje špičkmi dovnitř, přičemž zdní téměř vždy překrývjí částečně přední. Stopy kun poznáme podle podkovovitého říšk pěti zřetelnýh prstů s drápy. Nvzájem se všk o nše druhy rozlišují dost otížně (or. 66). U kuny sklní jsou otisky poněkud zřetelnější, protože její tlpky postrádjí hlupový pokryv, proto se i elkově stop zdá menší než u kuny lesní. Od kun se tvrem stop příliš neliší ni thoři. Jejih šlépěje všk ývjí o něo menší ve stopní dráze mjí krtší délku normálního pohyového skoku i šířku rozkroku (t. 2). Tké u hrnostje kolčvy nlézáme tvr stop v podsttě shodný s kunmi thoři, jedině přední část hodidlového říšk je spíše trojúhelníkovitá. Vzájemně se pk rozeznávjí podle velikosti i prmetrů stopní dráhy. V poslední doě se stávjí velmi ktuální stopy nork merikého (mink), n které čsto nrzíme zprvidl podél vod. Zdní šlépěje se skládjí z otisků většího podkovovitě utvářeného říšk poněkud oddálenýh 5 prstů s drápy, někdy všk jsou ptrné stejně jko n přední stopě pouze 4 prsty (or. 67). Pro úplnost přehledu je tře ještě zmínit mývl severního. Jko doře šplhjíí druh má n tlpkáh dlouhé prsty silné drápy, které se doře otiskují i ve stopě. Šlépěje předníh tlpek jsou o něo krtší než zdní. Or. 67: Stop nork merikého Podle stop můžeme rozeznt i některé druhy, neo lespoň skupiny, hlodvů. V okolí vodníh ploh njdeme v létě i v zimě stopy ondtry pižmové. Jsou poměrně jednoduhé s protáhlými zdními krátkými předními hodidly doře zntelnými prsty ez ploví lány (or. 70). Stejně jko u všeh osttníh hrošů mjí zdní nohy po 5 přední po 4 prsteh. Chrkteristikým rysem stopové dráhy ondtry ve sněhu je i vlnovitá rýh po dlouhém, ze strn silně zploštělém osu. Podoné, všk mnohem menší otisky znehává n stejnýh místeh hryze vodní. V zimě yhom všk jeho stopy hledli mrně, neoť v té doě žije v podzemí n povrh vůe nevyhází. Třetí velikostní skupinu předstvují stopy zývjííh hrošů, norník rudého hrošík podzemního. Mjí podoný tvr jsou nvzájem nerozlišitelné, snd jedině podle stnoviště míst nálezu lze zel přiližně usuzovt n jejih původe. Hrošík podzemního yhom sie mohli poznt podle doře otisknutýh 5 mozolů n zdníh hodidleh, le ve skutečnosti tkovou stopu v přírodě sotv njdeme. Od dronýh myšovitýh hlodvů se stopy hrošů liší hlvně jednoduhou stopní dráhou ez jkýhkoliv náznků osu. Myšie totiž mjí otisky končetin souměrně uspořádné podél střední osní rýhy, přičemž větší zdní šlépěje jsou těsně předsunuty před mlé otisky předníh tlpek. Osní rýh je zřetelná zvláště ve sněhu, v látě či měkké hlíně se dá přehlédnout neo není vytvořená. Některé zývjíí druhy myšovitýh, jko tře myšku dronou, myš domáí či potkn krysu oenou můžeme rozlišit nnejvýš podle délky zdní šlépěje (t. 2). Někteří znli údjně rozeznávjí krysu potkn i podle postvení prstů zdní tlpky prst uď jsou v prvém úhlu k osttním prstům (krys), neo nejsou (potkn), le ve skutečnosti je tento znk hodně proměnlivý. Se stopmi křečk polního se nejspíše setkáme po deštíh n políh neo ve vysyhjíím látě est. Od stop hrošů se kromě velikosti liší hlvně tím, že otisky hodidel, prstů drápů neývjí spojené, tké způso kldení končetin je poněkud jiný. V lesíh i městskýh príh není v zimě prolémem sptřit stopy veverky oené s typikou stopní dráhou, v níž jsou větší delší zdní šlépěje otisknuty před menšími stopmi předníh tlpek. N veverčíh stopáh ývjí ovykle doře ptrné i dlouhé drápy. V nših lesíh žije i několik druhů plhů, le s jejih stopmi se pro převážně stromový způso život dlouhý zimní spánek téměř nesetkáváme. Totéž pltí o syslovi oeném, který v zimě spí v létě se zdržuje n suhýh místeh, kde nnejvýš znehává málo zřetelné stopy ve vyhrné hlíně u vhodů do nor. Popisovt stopu netopýr (or. 71) není zdlek tk nesmyslné, jk se n první pohled zdá. Někteří z těhto lé- Or.: 68: Stopy šelem: v hůzi, v ěhu, ve skoku (str ) / 250 / / 251 /

5 MEDVĚD HNĚDÝ VYDRA ŘÍČNÍ RYS OSTROVID KOČKA DIVOKÁ VLK OBECNÝ JEZEVEC LESNÍ KUNA TCHOŘ LIŠKA OBECNÁ HRANOSTAJ KOLČAVA PSÍK MÝVALOVITÝ MÝVAL SEVERNÍ / 252 / / 253 /

6 tjííh svů totiž částečně neo prvidelně loví potrvu i n zemi, tk při pozorné prohlíde příhodnýh terénů můžeme náhodně nrzit i n tyto známky jejih přítomnosti. Ve stopní dráze se ovykle ojevují pětiprsté zdní končetiny, zápěstní klou s 1. prstem drápem trojúhelníkovitý otisk osní lány. Velmi podivně vypdá i stop krtk oeného. Má otisknuté úzké zdní hodidlo s pěti prsty z přední loptkovité tlpky pouze velké drápy. Pokud se výjimečně ojeví n čerstvém sněhu, doprovází jí i široká rýh znehná nízko poszeným válovitým tělem. Stopy ježků se vyznčují otiskem elého hodidl s pěti dlouhými prsty, optřenými úzkými drápy, otisk zdní stopy je o něo delší než otisk přední tlpky, le při normální hůzi se oě částečně překrývjí (dvojstop). Vlstní stopní dráh má hrkter klikté čáry. Rovněž droní rejskové otiskují pětiprsté stopy po předníh i zdníh tlpkáh, doplněné n sněhu vlnovitou středovou rýhou po ose. U vlstníh rejsků (Sorex) ývá ovykle přerušovná, ztímo u rejsů (Neomys) je víeméně souvislá. Správný stopř se ovšem nespokojí jen s hledáním stop, le všímá si i dlšíh nepřímýh dokldů známek výskytu svů. U většíh druhů, zejmén kopytníků šelem, hodně npoví tvr velikost trusu (or. 72). Jelen lesní má (stejně jko dlší přežvýkvi) v letním odoí výkly mírně kšovité, zprvidl nzelenlé rvy, přípdně s jednotlivými oky slepenými do většíh hrudek. Avšk po většinu roku je jelení trus pevný válečkovitý (2 2,5 x 1,5 m) světle ž tmvě hnědý. Podle tvru lze dokone rozlišit i pohlví u smů je n jednom koni zhroený n druhém prohlouený, u smi n oou strnáh víeméně zolený (or. 00, ). Trus siky je mnohem menší, hrozinkovitého tvru černě zrvený. Boky dňk evropského ývjí 1 2 m dlouhé oválné, čsto pospojovné v krátké provázky neo měkké koláče. V tomto stvu se poněkud podojí trusu oví, le zel jink páhnou. Trus srne oeného je válečkovitého ž vejčitého tvru (1 1,5 x 1 m) černý, v letním odoí se měkčí oky spojují ve větší homáče. Největší trus z nših kopytníků má pohopitelně los (3x2 m i víe). Trus kmzík horského má téměř kulovitý tvr o průměru 1,5 2 m čsto tvoří okovité hrudky. Normální trus muflon je nerozezntelný od trusu ove domáí, ývá okovitý (1 1,5 m) v létě pospojovný do většíh válovitýh hrudek. Sndno pozntelné jsou výkly prsete divokého, tvořené hroudou stmelenou z menšíh kusů neprvidelného tvru o déle 7 10 m. V čerstvém stvu jsou černé, posléze n povrhu osyhjí, šednou rozpdávjí se ve velké oky. O zjíi polním králíku divokém jsme uvedli již dříve, že mjí dv druhy výklů. První, řídké, všk znov požírjí, tk se v přírodě setkává- Or. 70: Stopy některýh hlodvů ONDATRA BOBR NUTRIE HRYZEC HRABOŠ KŘEČEK POTKAN MYŠICE KRYSA PLCH VELKÝ / 254 / / 255 /

7 Or. 71: Stopy některýh dronýh svů / 256 / KRTEK JEŽEK REJSEK REJSEC NETOPÝR ZAJÍC KRÁLÍK VEVERKA Tulk x velikost zdní délk kroku šířk rozkroku stopy (v m) (v m) (v m) prse divoké 4,5 8,5 x jelen lesní 4 9 x 3, sik 5,5 8 x 3, dněk evropský 5 8 x los x srne oený 4 5 x 2,5 3, jelene ěloosý 6 9 x 3,5 5, kmzík horský 5 6 x 3 3, muflon 4,5 6 x 3 4, hrnostj 2 2,5 x 1 1, kolčv 1,5 2 x 0, kun lesní 4,5 5 x 3 3, kun sklní 4 4,5 x 2,5x thoř tmvý 2,5 3,5 x 2 2, jezeve lesní 6,5 8 x vydr říční 4 6 x norek meriký 3 4 x medvěd hnědý x vlk oený 7,5 9,5 x 5,5 6, lišk oená 4 6,5 x 3 4, psík mývlovitý 4 5 x kočk divoká 3,5 4,5 x rys ostrovid 4,5 8 x mývl severní 7 9 x zjí polní 11,5 15 x 3, králík divoký 3 5 x 2, veverk oená 5 6,ř x 1,4 2, or evropský x 8 11, nutrie x ondtr pižmová 6 8 x 2, hryze vodní 2,3 3,1 x 1 1, ,5 hroš 1,7 2 x 0,8 1,2 1,5 3 0,8 1,5 křeček polní 3,5 4 x 1,5 2, potkn 3 4,5 x 2, krys oená 2 3 x 2 2, myšie lesní 2 2,5 x 1 1, ,5 2 ježek 4 4,5 x 2 2, krtek oený 1,7 2 x 1 1, ,5 3 rejsek oený 1 1,4 x 0,8 1 2,5 4,5 1,5 2 rejse vodní 1,5 2 x 1 1,5 3 5,5 1,5 2,5 / 257 /

8 h d f e Or. 72: Trus kopytníků:,, jelen lesní (sme, smie, letní trus), d sik, e dněk evropský, f los (zimní trus), g los (letní trus), h srne oený, i prse divoké, j muflon, k kmzík horský g f k ti (když stářím vyledne, může i připomínt soví vývržek). Lsiovité šelmy oeně mjí trus ovykle tmvý ž černý s náznkem spirálovitého vinume ž s druhým trusem v podoě tvrdýh oků (or. 74ef). Zjíi je znehávjí rozptýlené všude po terénu, mjí spíše kultý neo jen mírně zploštělý tvr, zelenošedou neo hnědozelenou rvu nejčstěji měří mm. Králíi nopk ovykle kálejí n jednom místě políž nor, jejih oky jsou tmvohnědé ž černé o něo menší (8 10 mm). Tké mnohé šelmy mjí zel hrkteristiký trus (or. 73). U medvěd hnědého je proměnlivý podle druhu potrvy. Zjr neo když se živí hlvně rostlinmi, má trus tvr neprvidelné velké hromdy (někdy n první pohled vypdá jko výkly hovězího doytk), konem lét se v něm ojevují zytky lesníh plodů při převážně msité potrvě získává válovitý tvr (3 6 m) tmvou ž černou rvu. Trus vlk oeného se podoá trusu většího ps, jsou v něm všk ptrné homáče srsti, peří neo úlomky rohoviny z kořisti. Trus lišky oené je mnohem menší (5 10 x 2,5 m), vá- j e d f Or. 73: Trus šelem ježk: medvěd hnědý, vlk oený, lišk oená, d jezeve lesní, e thoř, f kun, g hrnostj, h kolčv, i ježek h u lečkovitý s jedním konem kráte zhroeným čsto n jednom místě zškrený. V čerstvém stvu ývá černý ž šedý příznčně zpáhá. Oshuje mnoho kostiček hlupů dronýh svů, peří jinýh zytků kořistí. Vydr říční ho odkládá n doře viditelná míst podél vod (slouží jko optiká i phová znčk) je velmi pevný, protáhlý se zytky šupin i kostí ry, krunýřů rků či lstur škelí. Čsto všk mívá neprvidelný tvr. Výkly jezeve lesního jsou n oou koníh tupě zkončené, si 1 m široké dlouhé 6 8 m. Mohou oshovt tře i krovky rouků v doě zrání plodů peky slupky ovoe. Trus kun je 8 10 m dlouhý si 0,5 1,2 m silný, spirálovitě ztočený n jednom koni mírně zhroený, k podzimu v něm ěžně vidíme různá semen peky plodů. Zel ěžně se nhází n lesníh estáh, při okrjíh vesni i n půdáh venkovskýh městskýh domů. Trus thořů se od něho šptně rozeznává, le o do velikosti ovykle ývá menší (6 8 m). Trus kolčvy hrnostje doshuje ještě menší velikosti, je nnejvýš 3 4 m dlouhý 1 m široký. Výkly kočkovitýh šelem v přírodě ovykle nenlezneme, neoť je znehávjí v křovináh neo zhrávjí do země. V zákldním orysu jsou válovité neo kulovité se zšpičtělým konem. S trusem lsi můžeme sndno změnit výkly ježk, neoť doshují zhru stejné velikosti (délky 3 4 m, šířk 0,8 1 m) mjí protáhlý tvr i černou rvu. Postrádjí všk pro lsiovité šelmy hrkteristikou spirálovou stvu. Oshují hlvně zytky hmyzu jinýh ezortlýh, podoně jko trus rejsků. Jednotlivé druhy těhto mlýh hmyzožrvů všk podle něho nepoznáme. Je velmi / 258 / / 259 /

9 T. 3: Velikost trusu (příčný průřez v mm) netopýrů (podle Skiy, 2004) druh průměr průměr druh (vriční šíře) (vriční šíře) vrápene velký 2,49 (2,29 2,73) netopýr večerní 3,17 (2,83 3,61) vrápene mlý 1,67 (1,53 1,82) netopýr severní 2,44 (2,17 2,78) vrápene jižní 2,08 (1,91 2,27) netopýr Sviův 2,07 (1,85 2,36) létve stěhovvý 2,44 (2,17 2,78) netopýr hvízdvý 1,83 (1,63 2,08) netopýr velký 3,63 (3,23 4,13) netopýr prkový 2,07 (1,85 2,36) netopýr výhodní 3,51 (3,13 3,99) netopýr nejmenší 1,83 (1,63 2,08) netopýr velkouhý 2,59 (2,31 2,95) netopýr stromový 2,50 (2,23 2,84) netopýr řsntý 2,44 (2,17 2,78) netopýr rezvý 3,20 (2,85 3,65) netopýr rvitý 2,38 (2,12 2,71) netopýr orovský 4,02 (3,59 4,58) netopýr voustý 2,07 (1,85 2,36) netopýr pestrý 2,68 (2,39 3,06) netopýr Brndtův 2,13 (1,90 2,43) netopýr černý 2,44 (2,17 2,78) netopýr vodní 2,32 (2,07 2,64) netopýr uštý 2,32 (2,07 2,64) netopýr pořežní 2,81 (2,50 3,19) netopýr dlouhouhý 2,38 (2,12 2,71) droný (2 4 x 1 2 mm), tmvě zrvený n koníh mírně zhroený, čsto všk mívá i kšovitou podou. Tké u hlodvů je využití trusu k určování jednotlivýh druhů dosti omezené (or. 74). Políž vod lze sndno poznt krátký tlustý trus or (velikost 2 4 x 2 m) neo protáhlé podélně rýhovné výkly nutrie (velikost 2 3 x 1 m). Hroše, jejihž válovité výkly jsou n oou koníh zolené, odlišíme orientčně jedině podle velikosti. U ondtry pižmové ývjí dlouhé 12 ž 14 mm, u hryze vodního 7 ž 10 mm u zývjííh menšíh druhů měří 5 7 mm. Mívjí nzelenlou rvu je ponehávjí n stálýh místeh. Nproti tomu trus semenožrvýh myši ývá v čerstvém stvu spíše žlutohnědý ž hnědý. V oytnýh udováh i hospodářskýh ojekteh nházíme tké výkly synntropníh hlodvů. Kromě myši, které se tu v podzimním odoí tké ojevují, jde o potkn (oky si 17 x 6 mm), krysu oenou (10 x 3 mm) myš domáí (6 x 2 mm). Potkn se drží spíš ve vlhkém sklepení, v knlizi pod podlhou, krys nopk vyhledává suhé půdní jiné prostory. N půdáh ovšem nesmíme změnit výkly myší s trusem netopýrů, který se uď hromdí ve větším množství pod místy trvlejšíh úkrytů kolonií neo rozptýleně pod úkryty d Or. 74: Trus některýh hlodvů zjíů: or evropský, nutrie, ondtr pižmová, d hryze vodní, e zjí polní, f králík divoký e f (někdy dočsnými) jednotlivýh zvířt. Je válovitý, ovykle smolně černý čsto s ptrnými rozkousnými nestrvitelnými zytky hmyzu (úlomky křídelníh ln, krovek pod.). I když velikost trusu je úměrná velikosti netopýr, rozlišovt jednotlivé druhy podle výklů y ylo čirým šrltánstvím. Niméně podle průměru trusu (délk je velie proměnlivá) lze lespoň odhdnout velikostní ktegorii (t. 3). Mnohem víe y druhovému určení npomohl rozor zytků kořisti, neoť složení potrvního spektr je u některýh druhů dosti hrkteristiké; jde všk o práe čsově nesmírně náročnou. Skrytě žijíí sve tké čsto prozrdí různé pozůsttky potrvy. Zčneme nejdříve v lese. Semen šišek jsou vyhledávnou potrvou nejen Or. 75: Požerky některýh hlodvů:, veverk oená, droný lesní hlodve, d hryze vodní, e myšie, f norník d e f pro dtlovité ptáky, le i některé droné hlodve (myšie lesní křovinná, norník rudý), kteří spdné šišky oerou skoro elé nehjí jen několik posledníh šupinek n hlde ohlodném vřeteni (or. 75). Nopk veverk oená sklízí úrodu v korunáh stromů šupiny ze šišky vytrhává, tkže n zem odhzuje požerek s hruě neuprveným, roztřepeným vřetenem (or. 75). Tké tvrdou skořápku oříšků zdolávjí tyto druhy různě (or. 75 f). Veverk si udělá hlodáky jen mlou rýhu potom je silou rozlouskne. Myšie musí nproti tomu prně vyhlodt větší otvor, jehož okrj je neprvidelně zutý má n vnější strně čerstvé stopy po hlodáíh. Norník pruje mnohem čistěji, okrj znehává prvidelný, dosti ostrý ez většího poškození n vnější strně skořápky. Pokud se k oříškům dostnou i jiní hroši neo hryze, pk si vyhlodjí ovykle velké otvory v podélném průřezu plodu. Většin lesníh hlodvů si čsto střádá žludy, oříšky, peky semen do zásoáren v dutináh stromů, pod zemí, v metreh dříví, pod kmeny i jinde. Pokud nejsou nhlodány, těžko se dá určit, komu ptří. Stává se ěžně, že mjitelé n své zásoy zpomenou nevědomky přispívjí k přirozené onově les, neoť zjr semen vyklíčí. Čsto se ve stopřské litertuře trduje, že veverk znehává v korunáh stromů n suhýh větvíh nodnuté houy; možná tento způso uhovávání potrvy pohází odkudsi ze Siiře, u nás rozhodně příliš čstým zvykem není. / 260 / / 261 /

10 d e Or. 76: Poškozená kůr stromů od medvěd hnědého (), muflon (), jelen lesního v létě () v zimě (d) od vytloukání proží srne oeného (e) I n řezíh vod znehává řd svů své nvštívenky. V hustém porostu nízkýh trvin či rákosu zel určitě po hvile hledání ojevíme tzv. krmné stoličky rozkousné zytky zelené potrvy, nejčstěji stél listy trv. Podle velikosti trusu, který u nih ývá nshromážděn ve větším množství, je můžeme přiřdit uď hrošovi (polnímu neo mokřdnímu), hryzi neo ondtře. Tu ovšem mnohdy prozrdí i nhromděné zytky lstur škelí velevruů před vhodem do nor. Vydr znehává n podonýh místeh krunýře rků, zytky ry i jinýh vodníh živočihů. Podél vod prozrdí n první pohled kuželovitě nhlodné kmeny dřevin přítomnost or, čsto ývjí doprovázené i tzv. skluzvkmi, kterými se oři spouštějí do vody. Poškozovt kmeny větve stromů všk mohou i mnozí dlší svi (or. 76). V horskýh olsteh Krpt lze někdy sptřit velké pruhy odshor dolů zdrápné kůry lýk stromů ž do výšky 2 2,5 m. Tyto nesouvislé pásy nesou i doře ptrné hluoké podélné rýhy po drápeh medvěd hnědého, který je jejih původem. Jeleni oproti němu loupjí kůru po většinu roku v krtšíh páseh do výšky si 2 m nví ovykle zdol nhoru (or. 76d). Kromě toho n dřevě znehávjí i stopy po širokýh řezáíh. V zimním odoí je kůr loupán jen v menšíh úseíh, to u jelenů v podélném u dňků čstěji v příčném směru. Mufloni znehávjí rýhy po zueh uspořádné šikmo n oě strny (or. 76). Srne loupe nejčstěji kůru po elém ovo- du kmene, zprvidl u menšíh stromků jen 1 1,5 m od země. Njdeme-li ovšem v lese silně odřený polámný kmínek i s větvemi, pk jde ezesporu o pozůsttek vytloukání srnčího proží (or. 76e). Potvrdí to i zshlé kusy lýčí, povlujíí se někdy políž. Ay yl přehled poytovýh stop o nejúplnější, nesmíme zpomenout ni n zytky zshlého hn huhvlů srsti, které někdy ojevíme n kmeneh stromů neo velkýh lvneh. Jeleni prst se tkto po opuštění klišť otírjí o pevné předměty zvují se pomoí zsyhjíího hn i przitů, hmyzu i línjíí srsti. Mnozí kopytníi se živí listím, výhonky i větvemi dřevin, protože nemjí horní řezáky, n úlomíh znehávjí nerovný hodně otřepený okrj neprvidelného tvru (or. 77d). Oproti tomu po hlodvíh zjííh zůstávjí ohryzné plohy hldké d Or. 77: Ohryz veverky (), plh (), zjíe neo většího hlodve () přežvýkve (d) s ostrými okrji (or. 77). Ztímo hroši ohlodávjí dřeviny lízko u země (jedině n sněhu se dostávjí výše), veverk, norník, myšie plši prují i v korunáh stromů. Po veverkáh nházíme v lesíh čsto elé koere mldýh smrkovýh větviček, tzv. odprysků. Ojevují se hlvně před semennými roky jehličnnů, kdy veverky s oliou vyhledávjí pršné pupeny, umístěné v pždí výhonků. Mnohdy všk hlodvi poškozují i kůru dřevin. Veverky tk činí ve formě dlouhýh skvrn zprvidl n jedné strně kmenu, plši nopk v 0,5 1 m širokýh příčnýh rýháh (or. 77). Norníi myšie způsoují sie jen místní, le mnohdy tké dosti hluoké poškození. Setkáme-li se s ohlodnými přízemními částmi stromů keřů, pk je můžeme orientčně podle stop po řezáíh přisoudit hrošům (šířk rýh si 2 mm), hryzi (4 5 mm), ondtře, zjíi či králíkovi (7 8 mm). Králík přitom ohlodává kmeny větve do výšky si 50 m, zjí i do 70 m při vysokém sněhu i výše. Mnozí hroši poškozují mldé stromky jejih kořeny ntolik, že zel zsyhjí. Největší škody tohoto druhu půsoí hryze vodní, který je shopen ěhem zimy zničit kořenové systémy i vzrostlýh stromů. V poslední doě nlézjí v nší přírodě opětovně své místo velké šelmy. Druh kořisti stv kdáveru rovněž vypovídá o predátorovi. Medvěd hnědý npdá nejčstěji domáí skot ove, volně žijíí větší zvířt loví zřídk. Kořist usmrtí jednou neo několik rnmi mohutnýh tlp do hl- / 262 / / 263 /

11 vy, které n kdávereh znehjí velké podlitiny pohmožděniny. Při konzumi kořisti nejprve sežere vnitřnosti, někdy ulovené zvíře i roztrhá n kusy rozthá n větší ploše. Vlk oený loví nejrůznější divoké i domáí kopytníky menší oět usmrtí kousnutím do hrdl neo do týl, větší kořist opkovně npdá do oků stehen. N kdávereh zůstávjí doře ptrné stopy po mohutnýh špičáíh. Podoně jko medvěd se nejprve zjímá o vnitřnosti, ž poté žere svlovinu. Z rušnějšíh míst si úlovek odnáší n klidnější ústrní. Rys ostrovid útočí n kořist ze zálohy, npdá hlvně její krk ve většině přípdů ji usmruje zlomením vzu neo udušením. N rozdíl od medvěd či vlk ho prozrdí čistá rán ez poškozené svloviny, s mlými krevními podlitinmi několik hluokými otvory způsoené špičáky. Z úlovku si nejprve ere svlovinu n kýtáh či pleíh, postupně oírá i dlší části těl, ž nkone zude jen kůže, kostr vnitřnosti, které ponehává. K ulovené kořisti se několik dní vrí. Nkone ještě zývá se v krátkosti zmínit o úkryteh svů, neoť u mnoh druhů mjí rovněž hrkteristikou stvu neo umístění. Při popisu myšky droné jsme se již zmínili o jejím kulovité, 8 10 m velkém hnízdě, spleteném ze stéel listů trv (or. 78). Bývá k nlezení n zrostlýh řezíh ryníků, řek, potoků či odvodňovíh knálů, zvěšeno v hustém podrostu do výšky 0,7 1 m. Podoná, všk o něo větší hnízdní stvy o průměru m si dělá i plšík lískový. Njdeme je ovšem n zel jinýh stnovištíh, ponejvíe při okrji lesů v křovináh, n psekáh mýtináh neo i ve smrkovýh mlzináh ve výše 1 4 m nd zemí. Tké myšie lesní či křovinná si očs poství ndzemní hnízd, le jko stveního mteriálu víe využívjí listů ylin dřevin. Jiný z plhů, plh velký, se přes den ukrývá nejrději v dutináh stromů, puklináh skl či pod velkými lvny, le při nedosttku přirozenýh úkrytů si tké zhotovuje volně umístěná, zhru kulovitá hnízd z listí, trv mehu. Ještě větší skrýše má veverk oená (or. 79). N dálku vypdjí jko neuprvené homáče větví, výhonků listů o průměru ž 0,5 m, le uvnitř je uprvená hnízdní dutin. Jink ovšem čsto využije i strýh opuštěnýh hnízd hvrnů, vrn, strk drvů. 78. Hnízdo myšky droné Or. 79: Veverk oená kulovité () dvoukomorové () hnízdo K nejpoužívnějším úkrytům v přírodě vůe ezesporu ptří stromové dutiny. Sídlí v nih nejen mnoho ptáků, le ze svů i myšie, norník, některé šelmy (hlvně kun lesní) tké netopýři. Ti všk jsou dosti vyírví osdí jen dutiny s nevelkým vstupním otvorem (orn proti kunám) dosttečným prostorem n zvěšení. Trus se hromdí ve spodní části dutiny po jejím nplnění někdy vytéká promíšen močí po kůře stromu ven. Mnozí z dutinovýh svů vezmou z vděk i různými typy ptčíh udek, ož nejlépe dosvědčí ornitologové. Rovněž se vyráí několik typů netopýříh udek. Řd jinýh svů si uduje úkryty pod povrhem země. Nory hrošů ývjí spletitými systémy hode o průměru 2 3 m s několik zásoárnmi hnízdními komormi. U hroše polního, le někdy tké u myši neo norník rudého, ývá ústí nor oklopeno výhrky zeminy. Vlstní hnízdo je tvořeno jemně rozupovnými listy trv či rozžvýknými stély doshuje velikosti m. V zimě, kdy slouží z úkryt pro víe jedinů, může ýt ještě větší. Ve vlhčíh teréneh neo pod vyšší sněhovou pokrývkou si většin nših hrošů dělá i povrhová hnízd, která jsou všk využívná jen dočsně. Chody hryze vodního po- Or. 80: Krtčí hrd / 264 / / 265 /

12 známe podle větší světlosti (4 6 m) výhrků hlíny, překrývjííh někdy ústí nor. Ve srovnání s hromádkmi (krtinmi) krtk oeného jsou menší, nižší neprvidelného tvru. N zmokřenýh loukáh upoutávjí pozornost, zvláště zjr, tzv. krtčí hrdy. Jde o velké hromdy zeminy uvnitř se sítí hode jednou či víe hnízdními komormi (or. 80). Normální krtiny mjí v průměru si 35 m. Or. 81: Ondtří kup Kupovitou stvu z rostlinného mteriálu (rákos, oroine pod.) s hnízdní komorou uvnitř si ství v ryničntýh olsteh ondtr pižmová (or. 81). Pokud všk má možnost, rději hre ve vyššíh hlinitýh řezíh nory, z nihž lespoň jedn ústí přímo pod vodní hldinu. Stejné zásdy se osttně drží i vydr říční. Ve výčtu stve nemůže smozřejmě opomenout ni vodní díl or evropského, která tu i tm už můžeme opět vidět i u nás. Boři uď přehrdí potok či říčku hrází z větví kmenů pokáenýh dřevin, neo si ve vlhkém terénu poství kupovité hnízdo tzv. oří hrd. Ani oři se všk nevyhýjí hrání nor, v některýh olsteh se stávjí jedinými typy používnýh úkrytů. S normi se všk setkáváme ještě u mnoh dlšíh druhů svů, mnohdy jsme se u nih zmínili při popisu jednotlivýh druhů. Připomeňme si tedy jen, že sysel králík žijí ovykle v koloniíh, ztímo křeček je smotářský. U šelem, npř. lišek neo jezevů, je složitost nor dán délkou jejih využívání. Stré rodinné jezevčí hrdy jsou ntolik spletité, že v nih může žít i několik rodin neo jezeve s liškou pohromdě. Jsou všk i svi, kteří žádnýh trvlejšíh úkrytů nemjí. Pltí to nejen o kopytnííh, le tře o zjíi i některýh šelmáh. / 266 /

Klíč k určování našich savců

Klíč k určování našich savců Klíč k určování nšich svců Následující klíč slouží k orientčnímu rozlišení jednotlivých druhů nšich svců podle vnějších znků, správnost určení je všk tře ověřovt, zejmén u některých otížněji rozlišitelných

Více

visual identity guidelines Česká verze

visual identity guidelines Česká verze visul identity guidelines Česká verze Osh 01 Filosofie stylu 02 Logo 03 Firemní rvy 04 Firemní písmo 05 Vrice log 06 Komince rev Filosofie stylu Filozofie společnosti Sun Mrketing vychází ze síly Slunce,

Více

Hygiena dutiny ústní u dospělých. aneb Čistěte si pouze ty zuby, které si chcete zachovat!!

Hygiena dutiny ústní u dospělých. aneb Čistěte si pouze ty zuby, které si chcete zachovat!! Hygien utiny ústní u ospělýh ne Čistěte si pouze ty zuy, které si hete zhovt!! Prevene ve stomtologii znmená přeevším přeházení vzniku lšímu rozvoji zuního kzu, hronikého zánětu ásní, tím tké vzniku proontitiy,

Více

pro čajovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g a n i z a c e soutěže

pro čajovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g a n i z a c e soutěže H r í ř á d pro čjovou ligu družstev Č l á n e k I. - O r g n i z e soutěže I-1. Vymezení soutěže Soutěž je pořádán pro družstv složená z hráčů, kteří hrjí go pro zpestření svého volného čsu htějí změřit

Více

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a

(1) přičemž všechny veličiny uvažujeme absolutně. Její úpravou získáme vztah + =, (2) Přímé zvětšení Z je dáno vztahem Z = =, a a Úloh č. 3 Měření ohniskové vzdálenosti tenkých čoček 1) Pomůcky: optická lvice, předmět s průhledným milimetrovým měřítkem, milimetrové měřítko, stínítko, tenká spojk, tenká rozptylk, zdroj světl. ) Teorie:

Více

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ

APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ APLIKACE METODY RIPRAN V SOFTWAROVÉM INŽENÝRSTVÍ Brnislv Lcko VUT v Brně, Fkult strojního inženýrství, Ústv utomtizce informtiky, Technická 2, 616 69 Brno, lcko@ui.fme.vutbr.cz Abstrkt Příspěvek podává

Více

Word praktická cvičení

Word praktická cvičení Předmět: Ročník: Vytvořil: Dtum: Informční.. Ing. Andre komunikční (podle ooru Květen 03 Modrovská tehnologie změření) Název zprovného elku: Textový proesor Word prktiká vičení Word prktiká vičení Tento

Více

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507

{ } ( ) ( ) 2.5.8 Vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice. Předpoklady: 2301, 2508, 2507 58 Vzth mezi kořen koefiient kvdrtiké rovnie Předpokld:, 58, 57 Pedgogiká poznámk: Náplň zřejmě přeshuje možnost jedné vučoví hodin, příkld 8 9 zůstvjí n vičení neo polovinu hodin při píseme + + - zákldní

Více

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy)

Mírný pás. Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Mírný pás Stepi Listnaté a smíšené lesy Jehličnaté lesy (tajgy) Podnebí Střídání čtyř ročních období Mírný pás Stepi ROSTLINY Stepi Pšenice Duté stéblo s kolénky. Plod obilka s výraznou rýhou. Kukuřice

Více

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ

ŘEŠENÍ OBVODŮ S TRANSIMPEDANČNÍMI OPERAČNÍMI ZESILOVAČI POMOCÍ GRAFŮ SIGNÁLOVÝCH TOKŮ ŘEŠENÍ OBVODŮ S ANSMPEDANČNÍM OPEAČNÍM ESLOVAČ POMOÍ AFŮ SNÁLOVÝH OŮ ÚVOD Dlior Biolek, VA Brno rnsimpenční operční zesilovče (O) jsou perspektivní tegrovné ovoy, které jsou svými přenosovými vlstnostmi

Více

1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? 3. Co znamená, když se řekne, že zajíci honcují?

1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? 3. Co znamená, když se řekne, že zajíci honcují? Savci kolem nás odpovědi 1. Jak nazývají myslivci ocásek králíka divokého? Pírko. 2. Čím se liší králík divoký od zajíce polního? Králík divoký je mnohem menší, má zaoblené a mnohem kratší uši než zajíc

Více

Přírodní rezervace Boubínský prales

Přírodní rezervace Boubínský prales Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Přírodní rezervace Boubínský prales Autor: Bc. Petra Krysová III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací oblast: Člověk a jeho

Více

Název materiálu: Šelmy - členění

Název materiálu: Šelmy - členění Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e-mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření.

Posluchači provedou odpovídající selekci a syntézu informací a uceleně je uvedou do teoretického základu vlastního měření. Úloh č. 9 je sestven n zákldě odkzu n dv prmeny. Kždý z nich přistupuje k stejnému úkolu částečně odlišnými způsoby. Níže jsou uvedeny ob zdroje v plném znění. V kždém z nich jsou pro posluchče cenné inormce

Více

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni...

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni... Oshuje závzný výčet informí uvedený ve vyhláše MF / S. Účetní jednotk doručí účetní závěrku součsně s doručením dňového přiznání z dň z příjmů x příslušnému finnčnímu úřdu ROZVAHA v plném rozshu ke dni...

Více

1.3.5 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů II

1.3.5 Řešení slovních úloh pomocí Vennových diagramů II 1.3.5 Řešení slovníh úloh pomoí Vennovýh igrmů II Přepokly: 1304 Pegogiká poznámk: Ieální je poku tto hoin vyje n vičení. Postup stuentů je totiž velmi iniviuální ěljí velké množství hy, oěht elou tříu

Více

ROZVAHA. ke dni... BAB mont s.r.o. Klíčovská 805/11 Praha 9 190 00 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0

ROZVAHA. ke dni... BAB mont s.r.o. Klíčovská 805/11 Praha 9 190 00 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 +0 Minimální závzný výčet informcí podle vyhlášky č. 500/2002 S. Písemnost yl podán elektronicky dne: 20.6.2012 Podcí : 2172526 Heslo zjištění stvu: c3d895fe Stv podání: vyřízeno ROZVAHA ke dni... 3 1. 1

Více

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA V ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU

ÚČETNÍ ZÁVĚRKA V ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU ÚČETNÍ ZÁVĚRKA V ZJEDNODUŠENÉM ROZSAHU ke dni 31. prosine 2013 ( údje jsou vyčísleny v elýh tisííh Kč ) sestvená v souldu se zákonem č. 563/1991 S. o účetnitví, ve znění pozdějšíh předpisů, s vyhláškou

Více

Test PO - otázky pro ročník 2013/2014

Test PO - otázky pro ročník 2013/2014 Okruh 1 represe Č. Otázk Odp. 1. Proudnii hsič přenáší: ) z opskem huií dolů, pod prvou pží neo v levé rue ) z opskem huií dolů, pod levou pží neo v levé rue ) z opskem huií dolů, pod prvou pží neo v prvé

Více

Soubor otázek pro písemnou část zkoušky - test

Soubor otázek pro písemnou část zkoušky - test Souor otázek pro písemnou část zkoušky - test Profesní kvlifike 1 Strážný J. 2. 1. 99 Aplikování právníh zákldů ezpečnostní činnosti skupin otázek Ústvní právo zákon č. 1/1993 S., Ústv České repuliky,

Více

ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE

ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE MUDr. Mgdlen Koťová, Ph.D. ORTODONTICKÝ PRŮVODCE PRAKTICKÉHO ZUBNÍHO LÉKAŘE Recenzent: Prof. MUDr. Jiří Mzánek, DrSc. Grd Pulishing,.s., 2006 Fotogrfie z rchivu utorky. Perokresy podle návrhů utorky nkreslil

Více

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU

3. APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU APLIKACE URČITÉHO INTEGRÁLU V mtemtice, le zejmén v přírodních technických vědách, eistuje nepřeerné množství prolémů, při jejichž řešení je nutno tím či oním způsoem použít

Více

E V R O P S K Á Ú M L U V A O K R A J I NĚ

E V R O P S K Á Ú M L U V A O K R A J I NĚ E V R O P S K Á Ú M L U V A O K R A J I NĚ Sdělení Ministerstv zhrničníh věí č. 13/2005 S.m.s. Ministerstvo zhrničníh věí sděluje, že dne 20. říjn 2000 yl ve Florenii přijt Evropská úmluv o krjině. Jménem

Více

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky

3.2.7 Příklady řešené pomocí vět pro trojúhelníky ..7 Příkldy řešené pomocí ět pro trojúhelníky Předpokldy:, 6 Pedgogická poznámk: U následujících příkldů ( u mnoh dlších příkldů z geometrie) pltí, že nedílnou součástí řešení je nápd (který se tké nemusí

Více

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm

Gepard štíhlý. Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm KOČKOVITÉ ŠELMY Gepard štíhlý Hmotnost: 38 43 kg Délka: 110 150 cm + 65 90 ocas Výška: 70 94 cm Gepard je nejrychlejší suchozemské zvíře. Může běžet rychlostí přes 110 km/h. Krátkodobě dokonce až 130km/h.

Více

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni...

ROZVAHA v plném rozsahu ke dni... Oshuje závzný výčet informí uvedený ve vyhláše MF 500/2002 S. Účetní jednotk doručí účetní závěrku součsně s doručením dňového přiznání z dň z příjmů x příslušnému finnčnímu úřdu ROZVAHA v plném rozshu

Více

Soubor otázek pro písemnou část zkoušky - test

Soubor otázek pro písemnou část zkoušky - test Souor otázek pro písemnou část zkoušky - test Dílčí kvlifike 1 Strážný J.2.1.99 Aplikování právníh zákldů ezpečnostní činnosti skupin otázek Ústvní právo zákon č. 1/1993 S., Ústv České repuliky, č. 2/1999

Více

Modelový test 1. č e s k ý j a z y k. www.telc.net

Modelový test 1. č e s k ý j a z y k. www.telc.net Modelový test 1 č e s k ý j z y k B1 www.tel.net OBSAH Pokyny pro účstníky kurzu 3 Přehled o zkouše 4 Písemná zkoušk 5 Čtení s porozuměním 6 Jzykové prvky 12 Posleh 15 Písemný projev (dopis) 19 Odpovědní

Více

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu):

5. Konstrukce trojúhelníků Konstrukce trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 5. Konstruke trojúhelníků Konstruke trojúhelníků podle vět sss, sus, usu, Ssu (ssu): 1. Nrýsuj trojúhelník ABC, je-li dáno: AB = 7,6 m, BC = 4,2 m, AC = 5,6 m Řešení: Pro strny trojúhelníku musí pltit

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_02_Př4 Sada číslo 1 Záznamový arch Název školy: Základní škola a Mateřská škola Brno, Bosonožské nám. 44, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2499 Číslo a název šablony klíčové aktivity:

Více

10. Nebezpečné dotykové napětí a zásady volby ochran proti němu, ochrana živých částí.

10. Nebezpečné dotykové napětí a zásady volby ochran proti němu, ochrana živých částí. 10. Nebezpečné dotykové npětí zásdy volby ochrn proti němu, ochrn živých částí. Z hledisk ochrny před nebezpečným npětím rozeznáváme živé neživé části elektrického zřízení. Živá část je pod npětím i v

Více

4 Pohybový systém. Růst těla

4 Pohybový systém. Růst těla 4 Pohyový systém. Růst těl Pohyový systém těl je tvořen kostmi svly. 4.1 KOSTI (os, ossis) Tvoří zákl pohyového systému těl. Pole tvru rozeznáváme kosti louhé (kosti pžní, stehenní), krátké (kosti zápěstní)

Více

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER)

KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) FCI-Standard č. 3 / 11. 05. 2005/ GB KERRY BLUE TERIÉR (KERRY BLUE TERRIER) ZEMĚ PŮVODU: Irsko DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 19.04.2005. VYUŽITÍ: Používá se k těžké práci při lovu vyder

Více

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 30.4.2013 C(2013) 2420 finl NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne 30.4.2013, kterým se mění nřízení (ES) č. 809/2004, pokud jde o poždvky n zveřejňování

Více

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm.

Tygr Indický. Samice měří 1,5-2 m bez ocasu a 2,5-3 m s ocasem. Váží 100-200 kg. V kohoutku měří zhruba 75 cm, délka hlavy je 20-30 cm. Marek Hák 25.1.2013 Popis Tygr indický je kočkovitá šelma (Panthera tigris tigris) také zvaný tygr bengálský je nejpočetnější poddruh tygra. Vyskytuje se převážně v okolí ústí řeky Gangy, Indii a Bangladéši.

Více

Ulice Agentura sociální práce, o. s. Účetní závěrka za rok 2012

Ulice Agentura sociální práce, o. s. Účetní závěrka za rok 2012 Ulice Agentur sociální práce, o. s. Účetní závěrk z rok 2012 Osh: I. OBECNÉ INFORMACE... 2 1. POPIS ÚČETNÍ JEDNOTKY... 2 2. ZAMĚSTNANCI A OSOBNÍ NÁKLADY... 2 3. POSKYTNUTÉ PŮJČKY, ZÁRUKY ČI JINÁ PLNĚNÍ...

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 Jméno autora: Třída/ročník: Datum vytvoření: č. materiálu: VY_52_INOVACE_007

Více

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru

3 Algebraické výrazy. 3.1 Mnohočleny Mnohočleny jsou zvláštním případem výrazů. Mnohočlen (polynom) proměnné je výraz tvaru Algerické výrz V knize přírod může číst jen ten, kdo zná jzk, ve kterém je npsán. Jejím jzkem je mtemtik jejím písmem jsou mtemtické vzorce. (Glileo Glilei) Algerickým výrzem rozumíme zápis, ve kterém

Více

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné

Očekávaný výstup Žák rozvíjí čtenářskou gramotnost. Vyhledává a doplňuje informace v přiměřeně náročném odborném textu. Speciální vzdělávací Žádné Název projektu Život jako leporelo Registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/21.3763 Autor Mgr. Anna Šálková Datum 10. 6. 2014 Ročník 2. Vzdělávací oblast* Jazyka a jazyková komunikace Vzdělávací obor* Český jazyk

Více

Studijní informační systém. Elektronický zápis předmětů a rozvrhu. I. Postup zápisu předmětů a rozvrhu

Studijní informační systém. Elektronický zápis předmětů a rozvrhu. I. Postup zápisu předmětů a rozvrhu Studijní informční systém Elektronický zápis předmětů rozvrhu V odoí elektronického zápisu předmětů proíhá tzv. předěžný zápis. Student má předměty zpsné ztím pouze předěžně může je po celé odoí elektronického

Více

Zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku v ČR

Zhoubný novotvar ledviny mimo pánvičku v ČR Aktuální informce Ústvu zdrvotnických informcí sttistiky České repuliky Prh 8.1.2004 1 Zhouný novotvr ledviny mimo pánvičku v ČR Počet hlášených onemocnění zhouným novotvrem ledviny mimo pánvičku (dg.

Více

Test PO otázky pro ročník 2009-2010

Test PO otázky pro ročník 2009-2010 Test PO otázky pro ročník 2009-2010 Okruh 1 represe Č. Otázk Správná odp. 1. Proudnii hsič přenáší: ) z opskem huií dolů, pod prvou pží neo v levé rue ) z opskem huií dolů, pod levou pží neo v levé rue

Více

Organizační řád Fyzikální olympiády

Organizační řád Fyzikální olympiády Č.j.: MSMT-32 435/2014-1 Orgnizční řád Fyzikální olympiády Ministerstvo školství, mládeže tělovýhovy v souldu s 3 odst. 5 vyhlášky č. 55/2005 S., o podmínkáh orgnize finnování soutěží přehlídek v zájmovém

Více

Stavební firma. Díky nám si postavíte svůj svět. 1.D Klára Koldovská Šárka Baronová Lucie Pancová My Anh Bui

Stavební firma. Díky nám si postavíte svůj svět. 1.D Klára Koldovská Šárka Baronová Lucie Pancová My Anh Bui Stvební firm Díky nám si postvíte svůj svět. 1.D Klár Koldovská Šárk Bronová Lucie Pncová My Anh Bui Obsh 1) Úvod 2) Přesvědčení bnky 3) Obchodní jméno, chrkteristik zákzník, propgce 4) Seznm mjetku 5)

Více

Tyto pracovní listy slouží k procvičení učiva: určování domácích zvířat, chov domácích zvířat a jejich prospěšnost pro lidi.

Tyto pracovní listy slouží k procvičení učiva: určování domácích zvířat, chov domácích zvířat a jejich prospěšnost pro lidi. Šablona č. 7, sada č. 1 Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Rozmanitost přírody Domácí zvířata chov, užitkovost Ročník 3. Anotace Tyto pracovní

Více

Příručka k portálu. Katalog sociálních služeb v Ústeckém kraji. socialnisluzby.kr-ustecky.cz

Příručka k portálu. Katalog sociálních služeb v Ústeckém kraji. socialnisluzby.kr-ustecky.cz Příručk k portálu Ktlog sociálních služeb v Ústeckém krji socilnisluzby.kr-ustecky.cz Uživtelská příručk k portálu socilnisluzby.kr-ustecky.cz 0 BrusTech s.r.o. Všechn práv vyhrzen. Žádná část této publikce

Více

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU

LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU LINEÁRNÍ DIFERENCIÁLNÍ ROVNICE 2.ŘÁDU ZDENĚK ŠIBRAVA 1. Obecné řešení lin. dif. rovnice 2.řádu s konstntními koeficienty 1.1. Vrice konstnt. Příkld 1.1. Njděme obecné řešení diferenciální rovnice (1) y

Více

KATALOG. Ručně řezbované myslivecké podložky pod lovecké trofeje. Váš prodejce podložek: Vzorník barevného provedení podložek pod lovecké trofeje

KATALOG. Ručně řezbované myslivecké podložky pod lovecké trofeje. Váš prodejce podložek: Vzorník barevného provedení podložek pod lovecké trofeje Ručně řezbované myslivecké podložky pod lovecké trofeje KATALOG 2008 Váš prodejce podložek: Vzorník barevného provedení podložek pod lovecké trofeje Řezbované přírodní tónovaná hnědá černá Frézované přírodní

Více

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea)

DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) DUB ZIMNÍ (Quercus petraea) Velmi statný strom dosahující 30 35 m výšky, s nepravidelnou korunou se silnými větvemi, kmen má válcovitý s hrubou, šedohnědou, podélně a hluboko trhlinatou borkou. Listy má

Více

ROZVAHA. ke dni... Roset s.r.o. 31. 12. 2011. Raisova 1004 Strakonice 386 01

ROZVAHA. ke dni... Roset s.r.o. 31. 12. 2011. Raisova 1004 Strakonice 386 01 Minimální závzný výčet informcí podle vyhlášky č. 500/2002 S. ROZVAHA ke dni... 31. 12. 2011 jednotky: 1000 Kč Rok Měsíc IČ 2011 1 2 28065280 Ochodní firm neo jiný název účetní jednotky Roset s.r.o. Sídlo

Více

1.1 Numerické integrování

1.1 Numerické integrování 1.1 Numerické integrování 1.1.1 Úvodní úvhy Nším cílem bude přibližný numerický výpočet určitého integrálu I = f(x)dx. (1.1) Je-li znám k integrovné funkci f primitivní funkce F (F (x) = f(x)), můžeme

Více

PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING

PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING PŘEDSTAVENÍ APLIKACE SMARTSELLING CO JE TO SMARTSELLING SmartSelling je první kompletní nástroj n[ českém [ slovenském trhu, který pod jednou střechou spojuje všechny nezbytné nástroje moderního online

Více

ke dni... 30.6.2015 (v celých tisících Kč) POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE,.a.s. 682/14, 110 05 Praha 1 Číslo řádku c Korekce 2 Netto 3 Brutto 1 Netto

ke dni... 30.6.2015 (v celých tisících Kč) POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE,.a.s. 682/14, 110 05 Praha 1 Číslo řádku c Korekce 2 Netto 3 Brutto 1 Netto Ohodní firm neo jiný název účetní jednotky ROZVAHA POWER EXCHANGE v plném rozshu Minimální závzný výčet informí podle vyhlášky č. 500/00 S CENTRAL EUROPE,..s. Sídlo neo ydliště účetní jednotky místo podnikání

Více

2004R0853 CS 28.10.2008 004.001 1

2004R0853 CS 28.10.2008 004.001 1 2004R0853 CS 28.10.2008 004.001 1 Tento dokument je třeb brát jko dokumentční nástroj instituce nenesou jkoukoli odpovědnost z jeho obsh B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004 ze dne

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ Ktedr sociálních studií speciální pedgogiky Studijní progrm: Studijní oor: Kód ooru: Sociální práce Sociální prcovník 7502R022 Název klářské práce: NÁHRADNÍ

Více

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách

P2 Číselné soustavy, jejich převody a operace v čís. soustavách P Číselné soustvy, jejich převody operce v čís. soustvách. Zobrzení čísl v libovolné číselné soustvě Lidé využívjí ve svém životě pro zápis čísel desítkovou soustvu. V této soustvě máme pro zápis čísel

Více

e Stavby pro reklamu podle 3 odst. 2. f

e Stavby pro reklamu podle 3 odst. 2. f Jenouhé stvy, terénní úprvy uržoví práe vyžujíí ohlášení 104 ost. 1 stveního zákon Stvení záměr Formulář Umístění Stvy pro ylení pro roinnou rekrei o 150 m 2 elkové zstvěné plohy, s jením pozemním polžím

Více

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín

Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420. Šablony Mendelova střední škola, Nový Jičín Projekt OP VK č. CZ.1.07/1.5.00/34.0420 Šblony Mendelov střední škol, Nový Jičín NÁZEV MATERIÁLU: Trojúhelník zákldní pozntky Autor: Mgr. Břetislv Mcek Rok vydání: 2014 Tento projekt je spolufinncován

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004. ze dne 29. dubna 2004,

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004. ze dne 29. dubna 2004, NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubn 2004, kterým se stnoví specifické hygienické předpisy pro potrviny živočišného původu REGULATION (EC) No 853/2004 OF THE EUROPEAN

Více

ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE

ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE ALGEBRA, ROVNICE A NEROVNICE Gymnázium Jiřího Wolker v Prostějově Výukové mteriály z mtemtiky pro nižší gymnázi Autoři projektu Student n prhu 1. století - využití ICT ve vyučování mtemtiky n gymnáziu

Více

Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci. Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců

Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci. Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců Ochrana proti škodám zvěří a hlodavci Monitoring škod a stavů zvěře, výpočet náhrady škody, oplocenky, požerky hlodavců Loupání a ohryz smrkových porostů Příčiny: vysoké stavy jelení zvěře (dančí, mufloní,

Více

Podmínky externí spolupráce

Podmínky externí spolupráce Podmínky externí spolupráce mezi tlumočnicko překldtelskou genturou Grbmüller Jzykový servis předstvující sdružení dvou fyzických osob podniktelů: Mrek Grbmüller, IČO: 14901820, DIČ: CZ6512231154, místo

Více

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VNITŘNÍ KVALITA BRAMBOR V ZÁVISLOSTI NA HNOJENÍ POMOCÍ ŘÍZENÉ SIMULACE MECHANICKÉHO POŠKOZOVÁNÍ

AGRITECH S C I E N C E, 1 1 VNITŘNÍ KVALITA BRAMBOR V ZÁVISLOSTI NA HNOJENÍ POMOCÍ ŘÍZENÉ SIMULACE MECHANICKÉHO POŠKOZOVÁNÍ VNITŘNÍ KVALITA BRAMBOR V ZÁVISLOSTI NA HNOJENÍ POMOCÍ ŘÍZENÉ SIMULACE MECHANICKÉHO POŠKOZOVÁNÍ THE INTERNAL QUALITY OF POTATOES IN RELATION TO FERTILIZATION USING CONTROLLED SIMULATION OF MECHANICAL DAMAGE

Více

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY)

DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) DRUHOTNÉ (SEKUNDÁRNÍ BIOTOPY) Celá škála ekosystémů: - dálniční, silniční a železniční náspy, protipovodňové hráze - úseky pod vedením vysokého napětí - vytěžené lomy a pískovny, včetně těch určených k

Více

PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE

PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE Pegogiká fkult OU v Ostrvě Kter pegogiky nrgogiky PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE NÁMĚTY NA ÚPRAVY VNITŘNÍCH NOREM PRO KLASIFIKACI ŢÁKŮ seminární práe Pegogiká ignostik KPD/3PEDI

Více

STRÁŢNÝ Mgr. Petr Flajšar Soukromá střední odborná škola Hranice, s.r.o., Jaselská 832, 753 01 Hranice

STRÁŢNÝ Mgr. Petr Flajšar Soukromá střední odborná škola Hranice, s.r.o., Jaselská 832, 753 01 Hranice STRÁŢNÝ Mgr. Petr Fljšr Soukromá střední odorná škol Hrnie, s.r.o., Jselská 832, 753 01 Hrnie JUDr. Břetislv Veselý externí expert Hrnie 2011 Stráţný studijní texty Mgr. Petr Fljšr Soukromá střední odorná

Více

Úkol č. 1 hra na schůzku za bonusovou kartu:

Úkol č. 1 hra na schůzku za bonusovou kartu: Úkol č. 1 hra na schůzku za bonusovou kartu: Níže jsou uvedeny charakteristiky 11 zvířat volně žijících v ČR. Vaším úkolem je přiřadit ke každému zvířeti 3 charakteristiky. Řešení je uvedeno dole na této

Více

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod

SEMINÁŘ I Teorie absolutních a komparativních výhod PODKLDY K SEMINÁŘŮM ŘEŠENÉ PŘÍKLDY SEMINÁŘ I eorie bsolutních komprtivních výhod Zákldní principy teorie komprtivních výhod eorie komprtivních výhod ve své klsické podobě odvozuje motivci k obchodu z rozdílných

Více

ROZVAHA. v plném rozsahu. (v celých tisících Kč) 60193549 186 07 Praha 8. AKTIVA b. označ. a. řád. c Brutto 1. Běžné účetní období Korekce 2

ROZVAHA. v plném rozsahu. (v celých tisících Kč) 60193549 186 07 Praha 8. AKTIVA b. označ. a. řád. c Brutto 1. Běžné účetní období Korekce 2 Minimální závzný výčet informí uvedený ve vyhláše č. 500/00 S. Účetní jednotk doručí účetní závěrku součsně s doručením dňového přiznání z dň z příjmů ROZVAHA v plném rozshu k 3..03 (v elýh tisííh Kč)

Více

Píloha k roní úetní závrce za rok 2012

Píloha k roní úetní závrce za rok 2012 Píloh k roní úetní závre z rok 2012 l. 1 Oené údje Sujekt: U2Brno s.r.o. sídlo: Brno, Píkop 843/4 právní form: spolenost s ruením omezeným IO: 607 16 380 pedmt innosti: - speilizovný mloohod - poskytování

Více

ACHENBACH CZ s.r.o. 31.12.2014 v celých tisících K. Fialková 23 2.049-638 1.411 2.387 814-638 176 1.224 1.224 2.203 987 987 1.573

ACHENBACH CZ s.r.o. 31.12.2014 v celých tisících K. Fialková 23 2.049-638 1.411 2.387 814-638 176 1.224 1.224 2.203 987 987 1.573 Minimální závzný vý et informí ROZVAHA Jméno p íjmení, ohodní firm neo jiný podle vyhlášky. 500/00 S. ve zjednodušeném rozshu název ú etní jednotky ve zn ní pozd jšíh p edpis ACHENBACH CZ s.r.o. ke dni

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ

Více

Odpověď. konkurenci domácnosti firmy stát a. makroekonomie mikroekonomie mezinárodní ekonomie. Co? Jak? Pro koho? Proč? d

Odpověď. konkurenci domácnosti firmy stát a. makroekonomie mikroekonomie mezinárodní ekonomie. Co? Jak? Pro koho? Proč? d Přijímcí řízení kdemický rok 2012/2013 Kompletní znění testových otázek ekonomický přehled 1 Koš Znění otázky Odpověď Odpověď Odpověď Odpověď Správná ) ) c) d) odpověď 1. 1 Mezi ekonomické sujekty trhu

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004 stanovující zvláštní hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu nřízení (ES) č. 853/2004 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubn 2004 stnovující zvláštní hygienické předpisy pro potrviny živočišného původu (Úřední věstník Evropské unie

Více

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček.

Kočka domácí. tělo, protáhlou klínovitou hlavu a dlouhé nohy. Extrémní štíhlý typ je znakem současných siamských koček či orientálních koček. Jan Kovalík 25.1. 2013 (Felis silvestris f. catus) je domestikovaná forma kočky divoké, která je již po tisíciletí průvodcem člověka. Stejně jako její divoká příbuzná patří do podčeledi malé kočky, a je

Více

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005

Národní parky I. K. Kovářová a K. Čapková, 2005 EVROPA Národní parky I K. Kovářová a K. Čapková, 2005 Národní parky Velkoplošné chráněné území, jehož značnou část zaujímají přirozené, nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v němž rostliny,

Více

I. Pozorování zvířat (psa) a zhotovení odlitků jeho stopy

I. Pozorování zvířat (psa) a zhotovení odlitků jeho stopy Živočichové Ekologická výchova autorka: Mgr. Ivana Niklová Základní škola a Mateřská škola Kameničky Další možnosti studia - nepovinné předměty CZ.1.07/1.1.28/02.0034 Předpokládaný čas: 8 vyučovacích hodiny

Více

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Šelmy kočkovité. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis Šelmy kočkovité Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 18. 9. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí se šelmami, které představují modelové lovce. Kočkovití

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

Z600 Series Color Jetprinter

Z600 Series Color Jetprinter Z600 Series Color Jetprinter Uživtelská příručk pro Windows Řešení prolémů s instlcí Kontrolní seznm pro řešení ěžných prolémů při instlci. Zákldní informce o tiskárně Informce o částech tiskárny softwru

Více

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I

3.4.3 Množiny bodů dané vlastnosti I 3.4.3 Množiny odů dné vlstnosti I Předpoldy: 3401 Něteé z těchto množin už známe. J je definován užnice ( ; )? Množin všech odů oviny, teé mjí od středu vzdálenost. Předchozí vět znmená dvě věci: Vzdálenost

Více

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909

2.9.11 Logaritmus. Předpoklady: 2909 .9. Logritmus Předpokld: 909 Pedgogická poznámk: Následující příkld vždují tk jeden půl vučovcí hodin. V přípdě potřeb všk stčí dojít k příkldu 6 zbtek jen ukázt, což se dá z jednu hodinu stihnout (nedoporučuji).

Více

Stanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Stanovení věku živé a ulovené zvěře. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28. Stanovení věku živé a ulovené zvěře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 - zásahy s cílem zvyšování kvality populací (viz znění

Více

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: Využití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: Savci (řád: šelmy čeleď:

Více

ROZVAHA pro nevýd le né organizace v plném rozsahu

ROZVAHA pro nevýd le né organizace v plném rozsahu ROZVAHA pro nevýd le né orgnizce v plném rozshu ke dni 3..0 Název sídlo ú etní jednotky (v celych tisících Kc) ˇ Místní kcní ˇ skupin Podjestedí ˇ ˇ I 666006 o.s. ocnske ˇ sdruzení ˇ Prosec ˇ pod Jestedem

Více

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa.

Seznámíte se s další aplikací určitého integrálu výpočtem objemu rotačního tělesa. .. Ojem rotčního těles Cíle Seznámíte se s dlší plikcí určitého integrálu výpočtem ojemu rotčního těles. Předpokládné znlosti Předpokládáme, že jste si prostudovli zvedení pojmu určitý integrál (kpitol.).

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3149 Šablona: V/2 č. materiálu: Jméno autora: VY_52_INOVACE_008 Irena Prexlová Třída/ročník: IV.(4.)

Více

Výzkumná zpráva pro Lesy České republiky

Výzkumná zpráva pro Lesy České republiky Alrechtová kol: Výzkumná zpráv pro LČR, 2. etp 1 Výzkumná zpráv pro Lesy České repuliky Hodnocení vývoje zdrvotního stvu vyrných stnovišť v Krušnohoří od roku 1998 Etp II: 1) Anlýz mkroskopických mrkerů

Více

Smlouva o ustájení a zajišťování veterinární péče pro toulavá a opuštěná zvířata odchycená na území města Česká Lípa

Smlouva o ustájení a zajišťování veterinární péče pro toulavá a opuštěná zvířata odchycená na území města Česká Lípa Smlouv o ustájení zjišťování veterinární péče pro toulvá opuštěná zvířt odchycená n území měst Česká Líp Smluvní strny Objedntel: Město Česká Líp, náměstí TGM 1,47001 Česká Líp Zstoupené : p. Jiřím Pzourkem,

Více

Referenční příručka pro instalační techniky

Referenční příručka pro instalační techniky Referenční příručk pro instlční techniky Tepelné čerpdlo země/vod Dikin Altherm Referenční příručk pro instlční techniky Tepelné čerpdlo země/vod Dikin Altherm češtin Osh Osh 1 Všeoecná ezpečnostní optření

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 259 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.9.2012 Ročník, pro který je DUM určen 7. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

ČÁST 2 Hlavy A, B a C JAR-FCL 3 IEM FCL 3, A, B & C PŘÍRUČKA CIVILNÍHO LETECKÉHO LÉKAŘSTVÍ JAA

ČÁST 2 Hlavy A, B a C JAR-FCL 3 IEM FCL 3, A, B & C PŘÍRUČKA CIVILNÍHO LETECKÉHO LÉKAŘSTVÍ JAA ČÁST 2 Hlvy A, B C JAR-FCL 3 IEM FCL 3, A, B & C PŘÍRUČKA CIVILNÍHO LETECKÉHO LÉKAŘSTVÍ JAA KAPITOLA 1 VŠEOBECNĚ - KONCEPCE ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI K LÉTÁNÍ, LETECKO LÉKAŘSKÉ VYŠETŘENÍ, KONCEPCE HODNOCENÍ

Více

ROZVAHA (BILANCE) sestavená k 31.12.2006. Základní škola Přemyslovo nám. 1 627 00 Brno A K T I V A. Název, sídlo a právní forma jednotky

ROZVAHA (BILANCE) sestavená k 31.12.2006. Základní škola Přemyslovo nám. 1 627 00 Brno A K T I V A. Název, sídlo a právní forma jednotky Příloh účetní závěrky dle přílohy č.1 k vyhlášce č. 505/2002 S. ROZVAHA (BILANCE) (v tisících Kč n 2 des. míst) sestvená k Název, sídlo právní form jednotky Zákldní škol Přemyslovo nám. 1 627 00 Brno příspěvková

Více

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2.

Komplexní čísla tedy násobíme jako dvojčleny s tím, že použijeme vztah i 2 = 1. = (a 1 + ia 2 )(b 1 ib 2 ) b 2 1 + b2 2. 7 Komplexní čísl 71 Komplexní číslo je uspořádná dvojice reálných čísel Komplexní číslo = 1, ) zprvidl zpisujeme v tzv lgebrickém tvru = 1 + i, kde i je imginární jednotk, pro kterou pltí i = 1 Číslo 1

Více

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku

Průvodce k výstavě Jak se bude jmenovat? v Nové budově Národního muzea pro děti staršího školního věku Přírodovědec v muzeu Projdi celým procesem popisování nového druhu od vybrání jedinečného jména po publikování vědeckého článku! ÚKOL č. 1 Jedinec je primárně řazen ke konkrétnímu druhu díky svým morfologickým

Více

Gaussovská prvočísla

Gaussovská prvočísla Středoškolská odborná činnost 2005/2006 Obor 01 mtemtik mtemtická informtik Gussovská rvočísl Autor: Jkub Oršl Gymnázium Brno, tř. Kt. Jroše 14, 658 70 Brno, 4.A Konzultnt ráce: Mgr. Viktor Ježek (Gymnázium

Více

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. VY_52_INOVACE_73 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7. Borovice lesní Borovice lesní, sosna Pinus silvestris L. Strom středních rozměrů, vždyzelený,

Více

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0

Komplexní čísla. Pojem komplexní číslo zavedeme při řešení rovnice: x 2 + 1 = 0 Komplexní čísl Pojem komplexní číslo zvedeme př řešení rovnce: x 0 x 0 x - x Odmocnn ze záporného čísl reálně neexstuje. Z toho důvodu se oor reálných čísel rozšíří o dlší číslo : Všechny dlší odmocnny

Více

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004.

ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Zatížení konstrukcí Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb. Praha : ČNI, 2004. STÁLÁ UŽITNÁ ZTÍŽENÍ ČSN EN 1991-1-1 (Eurokód 1): Ztížení konstrukcí Objemové tíhy, vlstní tíh užitná ztížení pozemních stveb. Prh : ČNI, 004. 1. Stálá ztížení stálé (pevné) ztížení stvebních prvků zhrnuje

Více

553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004

553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004 553/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. října 2004 o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Ministerstvo zemědělství stanoví podle 36 odst. 6 zákona č. 449/2001

Více