Název ekosystému / biotopu podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu. Cca 50 % aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

Transkript

1 Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA MARŠOVEC A ČEPIČKA (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny- dále jen zákon ) Název zvláště chráněného území Maršovec a Čepička Předměty ochrany a jejich popis 1. Biotop dvou rybníků a na ně navazující mokřadní biotopy a podmáčené olšiny s výskytem významných druhů rostlin a živočichů 2. Populace kuňky ohnivé (Bombina bombina), blatnice skvrnité (Pelobates fuscus), skokana ostronosého (Rana arvalis), čolka velkého (Triturus cristatus) 3. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem 1 vyhlášena evropsky významná lokalita CZ Maršovec a Čepička a které se nacházejí na území přírodní památky Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název ekosystému / biotopu podíl plochy v ZCHÚ (%) Popis ekosystému / biotopu 2 rybníky a na ně navazující mokřadní biotopy a podmáčené olšiny Zahrnuje biotopy: V1.G stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přírodě blízkým charakterem dna a břehů M1.1 rákosiny eutrofních stojatých vod M1.7 Vegetace vysokých ostřic T1.5 vlhké pcháčové louky Cca 50 % Dva eutrofní rybníky na horním toku Maršoveckého potoka s rozsáhlejšími litorálními y rákosin a vysokých ostřic. Porosty vlhkých pcháčových luk se nacházejí mezi oběma rybníky B. druhy název druhu Kuňka obecná, (Bombina bombina) Blatnice skvrnitá (Pelobabtes fuscus) Skokan ostronosý (Rana arvalis) Čolek velký (Trirurus cristacus) Stupeň ohrožení SO KO aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ desítky dospělců, prosperuje dospělci, Maštera, 2010 SO snůšky, Maštera 2010 KO Rozínek, 2010 popis biotopu druhu, další poznámky * dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. KO kriticky ohrožený druh, SO silně ohrožený druh, O ohrožený druh silně vázaná na vodní prostředí, rozmnožuje se v mělké vodě s hustou vegetací, nejlépe v lagunách či vyjetých kolejích po automobilech rybníky, tůně, pískovny a okolí s písčitými a hlinitopísčitými půdami pro jejich výskyt jsou důležité pobřežní a příbřežní části nádrže Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. 1 Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit 1

2 Cíle ochrany zvláště chráněného území Cílem ochrany přírodní památky je zlepšení, a delším časovém horizontu zachování, podmínek pro rozvoj biotopů a druhů uvedených v předmětu ochrany, včetně populací významných druhů rostlin a živočichů na tyto biotopy vázaných. Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území Přírodní památka (ve smyslu 36 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) Základní ochranné podmínky Základní ochranné podmínky národních přírodních památek jsou stanoveny v 36 odst. 2 zákona. Návrh bližších podmínek ochrany Výčet činností a zásahů, které mají být podle 44 odst. 3 zákona vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Jsou navržené s ohledem na předmět ochrany a cíle ochrany přírodní památky. Na souhlas orgánu ochrany přírody jsou kromě činností, které jsou zakázány zákonem (tedy veškeré činnosti a zásahy, které by mohly přímo způsobit změnu či poškozování památky) vázány další činnosti a zásahy: a) provádět terénní úpravy Provedením terénních úprav může dojít k ovlivnění celého ekosystému biotopů, rostlinných i živočišných společenstev včetně předmětů ochrany. Terénními úpravami zde nejsou myšleny pouze zemní práce a přímé úpravy terénu, ale další činnosti vedoucí ke změně terénu skladovací plochy, zavážky, častý pojezd vozidel nebo pojezd v nevhodnou vegetační dobu apod. b) měnit druh a/nebo způsob využití pozemků Společenstva vyskytující se v PP, včetně předmětů ochrany, jsou vázána na stávající druh a způsob využití dotčených pozemků. Změna druhu či způsobu využití pozemků by mohla mít zásadní vliv na zachování či zlepšení stavu žádoucích společenstev a předmětů ochrany. c) měnit vodní režim území Změnou vodního režimu se rozumí zásahy, jejichž následkem dojde ke zrychlení nebo zpomalení odtoku vody z daného území, ke zvýšení či snížení hladiny povrchové i podzemní vody v předmětném území. Takové zásahy by měly zásadní vliv na existenci vodních a mokřadních společenstev a mohou být realizovány pouze po předchozím souhlasu orgánu ochrany přírody. d) provádět zásahy do litorálních ů, úpravy dna a břehů, včetně odbahňování (a to i loviště) Zásahy do vodního díla, zejména údržba je nutná k udržení vodního díla v takovém stavu, aby řádně plnilo svou požadovanou funkci. V delším časovém horizontu může být nevyhnutelné i odbahnění rybníků. Vzhledem k tomu, že dno rybníka je semennou bankou pro vegetaci letněných rybníků, vyžaduje však jakýkoliv zásah do rybničního dna pečlivé zvážení a předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Na rybnících se dále vyskytují zvláště chráněné druhy obojživelníků, kteří jsou existenčně závislí na kvalitě litorálních ů a břehových partií rybníků. Na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody je proto vázán zásah do litorálních ů a břehových partií rybníků. 2

3 e) chov ryb včetně činností vedoucích ke zvyšování přirozené úživnosti rybníka, k úpravě ph (včetně melioračního vápnění), řešení zdravotního stavu rybí obsádky 2 Intenzita rybochovu, zejména velikost rybí obsádky (množství, věkové kategorie) a chované druhy ryb (dravé, býložravé), příp. chov jiných vodních živočichů, má zásadní vliv na předměty ochrany přírodní památky. Na velikosti rybí obsádky je závislá potřeba aplikace závadných látek, zejména přikrmování a hnojení. Chov ryb je proto třeba projednat s orgánem ochrany přírody. f) manipulace s vodní hladinou Manipulaci s vodní hladinou je třeba přizpůsobit přítomným obojživelníkům. Optimální způsob manipulace s vodní hladinou (termíny výlovů rybníků) je proto třeba dohodnout v dlouhodobějším časovém horizontu v závislosti na technických možnostech hospodařícího subjektu a v souladu s požadavky ochrany přírody g) zřizovat myslivecká zařízení (krmeliště, vnadiště, újediště a slaniska); vypouštět a krmit divoké a polodivoké kachny Rostlinná společenstva citlivě reagují na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě. Myslivecká zařízení způsobují koncentraci zvěře na poměrně malé ploše, která vede ke zvýšenému sešlapu a k nadbytku živin (zejména dusík a fosfor) pocházejících z trusu zvířat nebo přímo z předkládaných krmiv. Jak zvýšený sešlap, tak nadbytek živin významně ovlivňují biochemické poměry v půdě, a tím rostlinná společenstva. Vypouštění divokých či odchovaných polodivokých kachen, představuje výrazný negativní zásah na všechny složky rybničního ekosystému. Mezi hlavní vlivy patří přímá predace snůšek a pulců obojživelníků a bezobratlých živočichů, okus, sešlap a vyrýpávání vodních rostlin, eutrofizace vodního prostředí (krmením, trusem, uvolněním živin ze dna) a zákal vody způsobený přerýváním dna. V neposlední řadě je to i potravní konkurence divoce žijícím vodním ptákům. Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou přírodní památkou Katastrální území: Pozďatín Číslo parcely podle KN 433/1 433/3 433/4 433/5 433/8 Druh Způsob využití Číslo listu vlastnictví celk KN v MZCHÚ cca /11 vodní plocha rybník /12 433/ Závadné látky dle 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákona, ve znění pozdějších předpisů 3

4 Číslo parcely podle KN Druh Způsob využití Číslo listu vlastnictví celk. KN v MZCHÚ 433/14 433/15 433/ /17 433/18 433/19 433/20 vodní plocha 455/2 vodní nádrž umělá / cca /1 orná půda cca / orná půda cca orná půda cca orná půda cca orná půda cca orná půda ostatní plocha neplodná půda / vodní plocha rybník /2 ostatní plocha ostatní komunikace cca 540 Celkem cca Katastrální území: Pyšel Číslo parcely podle KN Druh Způsob využití Číslo listu vlastnictví celk. KN v MZCHÚ 469 orná půda cca orná půda cca 538 4

5 Číslo parcely podle KN Druh Způsob využití Číslo listu vlastnictví celk. KN v MZCHÚ 486/2 orná půda cca 840 Celkem cca 1395 Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PP bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PP v terénu Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území Hlavní důvody návrhu na nové vyhlášení PP: Přírodní památka se nachází v jihovýchodní části Kraje Vysočina, přibližně 6 km západně od Náměště nad Oslavou a 2 km jižně od obce Pyšel, v mírně zvlněné krajině v nadmořské výšce přibližně 440 m n. m. Přírodní památku tvoří dva rybníky na horním toku Maršoveckého potoka situované v členité zemědělské krajině, které jsou součástí soustavy Náměšťských rybníků. Oba rybníky jsou eutrofní. Rybník Maršovec je silně zabahněný s rozsáhlými litorálními y tvořenými převážně orobincem (Typha latifolia, Typha angustifolia) s přimíšenými druhy např. šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), bublinatka jižní (Utricularia australis),okřehek menší (Lemna minor) aj. Nad rybníkem se nachází menší nedávno zbudovaná tůň s pravděpodobně vysazeným zevarem vzpřímeným (Sparganium erectum), stulíkem žlutým (Nuphar lutea) a prustkou obecnou (Hippuris vulgarit). Z dalších druhů se zde vyskytuje bahnička mokřadní (Eleocharis palustris) a ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria). Rybník Čepička byl relativně nedávno poněkud nešetrně odbahněn (od okolí jej oddělují valy vyhrnuté zeminy lé nitrofilní vegetací a křovinami). Mezi oběma rybníky se nachází pravidelně kosené louky. V části podél potoka se jedná vlhké pcháčové louky, které směrem k okrajům přecházejí do suších ovsíkových luk V západním cípu přírodní památky je přítomný vysokých ostřic, tvořící vysoké bulty zastoupeny jsou např. ostřice vyvýšená (Carex elata), třtina šedavá (Calamagrostis canescens), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), pryskyřník plamének (Ranunculus flammula), ptačinec trávovitý (Stellaria graminea). Význam navržené přírodní památky spočívá především ve výskytu poměrně širokého spektra významných druhů živočichů, především však obojživelníků. Na rybnících se vyskytuje silná populace kuňky ohnivé (Bombina bombina), která představuje jeden z předmětů ochrany. Z dalších druhů se jedná o skokana ostronosého (Rana arvalis), kriticky ohroženou blatnici skvrnitou (Pelobates fuscus), rosničku zelenou (Hyla arborea), skokana zeleného (Pelophylax esculentus), čolka velkého (Triturus cristatus), ropuchu obecnou (Bufo bufo). Ornitologický význam území je vztažen zejména k rozsáhlým rákosinám rybníka Maršovec. Ze zvláště chráněných druhů na rybníku hnízdí potápka malá (Tachybaptus ruficollis), moták pochop (Circus aeruginosus), chřástal vodní (Rallus aquaticus), prokázáno bylo i hnízdění kriticky ohroženého chřástala malého (Porzana parva). Z hmyzu je cenný výskyt vzácnějších vodních druhů brouků, např. vodomila Hydrophilus piceus, potápníka Hydrovatus cuspidatus a Laccophilus poecilus. Poměrně pestrá je fauna vážek s prokázaným výskytem šídla červeného (Anaciaeschna isosceles). Udáván je rovněž vážky jasnoksvrnné (Leucorrhinia pectoralis), šídlatky brvnaté (Lestes barbarus), šídla rákosního (Aeshna affinis) a šídlatky hnědé (Sympecma fusca). 5

6 Z výše uvedeného vyplývá, že lokalita zcela naplňuje požadavky 36 zákona na zvláště chráněné území v kategorii přírodní památka: jedná se o přírodní útvar menší rozlohy, naleziště vzácných a ohrožených druhů v menších ekosystémech, s regionálním ekologickým a vědeckým významem. Povinnost zajištění ochrany evropsky významné lokality (dále jen EVL ) CZ Maršovec a Čepička vyplývá z ustanovení 45c odst. 4 zákona, pro tuto EVL je požadovaná územní ochrana v kategorii přírodní památka. Ochranné pásmo nebude zvlášť vyhlašováno, bude jím v souladu s 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody území do vzdálenosti 50m od hranic přírodní památky. Základní ochranné podmínky v ochranném pásmu jsou uvedeny v 37 odst. 2 zákona.. Přílohy 1. Katastrální mapa s podrobným zákresem hranic PP a jejího ochranného pásma 2. kopie základní mapy ČR 1: s orientačním zákresem hranic PP a jejího ochranného pásma 6

7 7

8 8