Dodatečná informace č. 5

Transkript

1 Dodatečná informace č. 5 K nadlimitní veřejné zakázce na služby zadávaná podle ustanovení 10, 12 odst. 1, 15, 21 odst. 1 písm. a) a souvisejících zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Název veřejné zakázky Poskytování služeb správce fondu rozvoje měst v rámci finančního nástroje JESSICA Zadavatel: Hlavní město Praha, (Odbor evropských fondů Magistrátu hl. m. Prahy) Sídlo: Mariánské náměstí 2, Praha 1 IČ: Osoba oprávněná za zadavatele jednat Mgr. Patricia Tiso Ferulíková ředitelka Odboru evropských fondů Magistrátu hl. m. Prahy V souladu s ustanovením 49 odst. 2 zákona sděluje zadavatel následující dodatečné informace: K datu zadavatel obdržel 13 dotazů od 1 potencionálního uchazeče: 1) V zadávací dokumentaci na str. 4, v kapitole 3.1 je definován cíl veřejné zakázky nalézt správce, který bude spravovat prostředky zadavatele. Z dalších ustanovení zadávací dokumentace ani investiční strategie není zcela jasné, jakým způsobem budou prostředky hlavního města Prahy dále spravovány. Stanovení způsobu správy má klíčový vztah k DPH. Finanční činnosti, včetně sjednávání úvěrů a poradenství vztahující se k finanční činnosti je osvobozeno od daně z přidané hodnoty; mandát vztah, zprostředkování a obecné poradenství od daně z přidané hodnoty osvobozeno není. Žádáme o sdělení, zda prostředky Hlavního města Prahy budou správcem spravovány jeho jménem na účet zadavatele, či jménem

2 zadavatele na účet zadavatele a zda se jedná o službu osvobozenou od DPH, či nikoli. Odpověď: volba daňového režimu a příslušné konsekvence jsou vždy zodpovědností dané obchodní společnosti, v tomto případě vítězného uchazeče. Z povahy předmětu veřejné zakázky vyplývá, že se nejedná pouze o finanční činnosti, ale spíše o komplexnější služby spojené s funkcí správce fondu rozvoje města. Dalším vodítkem pro rozhodování uchazeče ve věci platby DPH může být fakt, že úrokové výnosy z kapitálu náleží zadavateli, tedy Hlavnímu městu Praha. 2) V zadávací dokumentaci na str. 5, v kapitole Dílčí plnění dle rámcové smlouvy je uvedena částka Výchozího kapitálu ve výši EUR. V investiční strategii na str. 9, v kapitole 5. Základní parametry investice do finančního nástroje je částka Výchozího kapitálu stanovena ve výši EUR. Na základě výše uvedeného žádáme o upřesnění výše částky výchozího kapitálu. Odpověď: částka výchozího kapitálu, která je uvedena v zadávací dokumentaci, tedy EUR, je správná. Investiční strategie na str. 9 obsahuje chybu. 3) V zadávací dokumentaci na str. 6, v kapitole 3.4 Finanční limit zakázky je uvedena částka Kč (bez DPH). Tato částka je označena jako manažerská odměna za služby správce Fondu rozvoje měst. V zadávací dokumentaci na str. 13, v kapitole 6.1 Požadavky na zpracování nabídkové ceny (manažerské odměny) je vyžadováno, aby cena byla stanovena jako procento z Výchozího, resp. Investičního kapitálu. Znění zadávací dokumentace je matoucí, jelikož není zcela zřejmé, jak byla částka ve výši 45 mil. Kč stanovena a jak na ni má potenciální uchazeč nahlížet. Žádáme o objasnění této části zadávací dokumentace. Odpověď: v zadávací dokumentaci na str. 5 je uvedeno: První dílčí plnění bude zahrnovat služby správce FRM ve vztahu k Výchozímu kapitálu, tedy k ekvivalentu částky EUR uvedené v Investiční strategii.

3 Další dílčí plnění budou zahrnovat služby správce FRM definované v čl. 3.1 této zadávací dokumentace ve vztahu k případnému navýšení Výchozího kapitálu (až do výše stropu 500 mil. Kč uvedeného v Investiční strategii). Dále obsahuje zadávací dokumentace na str. 13 tato ustanovení: V období od alokace Výchozího kapitálu na Alokační účet do 31. prosince 2015 náleží FRM ročně Alokační odměna v maximální výši 3 % (nezahrnuje DPH) z celkové Výše Výchozího kapitálu převedeného na Alokační účet (tj. bez úroků na Alokačním účtu). Od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2033 náleží FRM Inkasní odměna v maximální výši 3 % z celkové výše Investičního kapitálu na všech Inkasních účtech Finanční limit zakázky respektuje takovou kombinaci podmínek, kdy zadavatel využije možnosti navýšit Výchozí kapitál a zároveň správce aplikuje maximální Alokační a Inkasní odměnu. Konstrukce tohoto limitu je tedy hypotetická a pro uchazeče nemusí představovat žádné vodítko pro stanovení Manažerské odměny. 4) V zadávací dokumentaci na str. 10, v kapitole 5 Kritéria pro hodnocení nabídek je stanoveno kritérium Výše nabídkové ceny (manažerské odměny v %). Vzhledem k tomu, že další ustanovení zadávací dokumentace hovoří o ceně bez DPH, soudíme, že zadavatel požaduje pro potřeby hodnocení uvést cenu bez DPH. Tedy že konečné vyúčtování odměny správce proběhne tak, že bude z výchozího kapitálu a odměny správce v procentech vypočítána odměna správce a k té bude následně přičteno DPH v aktuální výši. Žádáme o sdělení, zda výše popsané stanovení nabídkové ceny v soutěži a konstrukce konečné fakturace odměny správce je správné. Odpověď: na str. 13 zadávací dokumentace je uvedeno: V nabídkové ceně budou obsaženy veškeré práce a činnosti potřebné pro řádné splnění veřejné zakázky. Cena pro období do 31. prosince 2015 bude stanovena jako procento z Výchozího kapitálu. Cena pro období od 1. ledna 2016 bude stanovena jako procento z Investičního kapitálu Dále je zde uvedeno:

4 Cena uvedená v nabídce bude považována za celkovou a nepřekročitelnou. Ve smlouvě na plnění předmětu zakázky bude cena stanovena jako nejvýše přípustná. Cenu je možné změnit pouze v případě, že dojde ke změnám sazeb a pravidel DPH. V období od alokace Výchozího kapitálu na Alokační účet do 31. prosince 2015 náleží FRM ročně Alokační odměna v maximální výši 3 % (nezahrnuje DPH) z celkové Výše Výchozího kapitálu převedeného na Alokační účet (tj. bez úroků na Alokačním účtu). Od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2033 náleží FRM Inkasní odměna v maximální výši 3 % z celkové výše Investičního kapitálu na všech Inkasních účtech Předmětem hodnocení je tedy nabídková cena bez DPH, stanovená procentem z Výchozího, respektive Investičního kapitálu. Výše DPH do hodnocení nabídek nijak nevstupuje. 5) V zadávací dokumentaci na str. 13, v kapitole 6.1 Požadavky na zpracování nabídkové ceny (manažerské odměny) je vyžadováno, aby cena byla stanovena jako procento z Výchozího, resp. Investičního kapitálu. Při stanovení Alokační odměny je jasně uvedeno, že částka nezahrnuje DPH. U Inkasní odměny toto stanoveno není. Žádáme o upřesnění, zda výše Inkasní odměny má být stanovena s DPH či bez DPH. Odpověď: při stanovení výše Inkasní odměny použije uchazeč stejnou konstrukci jako v případě Alokační odměny, tedy uvedené procento z Investičního kapitálu nebude obsahovat DPH. 6) Zadávací dokumentace na stránce 13 v článku 6 stanoví požadavky na zpracování nabídkové ceny, přičemž zadavatel požaduje, aby maximální výše odměny správce činila 3% z celkové výše výchozího kapitálu bez DPH. Vzhledem k tomu, že prováděcí Nařízení Komise počítá v obvyklých případech se stropem odměny ve výši 3%, není jasné, zda by odměna vyšší než 3% (včetně DPH) musela být zdůvodňována řídícímu orgánu (případně Komisi), či zda s odkazem na předmětné prováděcí Nařízení stačí, že výše odměny byla vysoutěžena ve výběrovém řízení.

5 Žádáme o sdělení, jakým způsobem bude zadavatel postupovat, když odměna správce s DPH přesáhne limit zmíněný prováděcím nařízením Komise. Odpověď: limit 3%, uvedený v Nařízení EK, nemá žádný přímý vztah k uchazeči a k předmětné veřejné zakázce, tento limit EK zavádí z důvodu regulace způsobilosti výdajů na straně operačního programu. Řídící orgán OPPK však limit 3% respektuje a v zadávací dokumentaci je tato hodnota uvedena jako maximální. Z dalších pravidel způsobilosti výdajů pak vyplývá, že způsobilým výdajem je částka bez DPH, pokud je poskytovatel služby (správce) plátcem DPH, přičemž pro řídící orgán je DPH způsobilým výdajem také, jelikož nemá na vrácení DPH nárok. Limit 3% tedy není částkou DPH ovlivněn. 7) Zadávací dokumentace na str. 4, v kapitole Podporované aktivity uvádí, že podporované projekty musejí být zařazeny do Strategického plánu hl. m. Prahy. Žádáme o upřesnění, zda dané projekty musejí být ve Strategickém plánu explicitně uvedeny. Odpověď: jedním z kritérií, jež jsou na str. 4. uvedeny, je zařazení do integrovaného plánu rozvoje města (v případě Prahy do Strategického plánu hl. m. Prahy (SPRM). Toto kritérium vychází z Nařízení rady (ES) č. 1083/2006, které výslovně uvádí, že:., a pro fondy rozvoje měst, tj. fondy investující do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a dalších projektů zahrnutých do integrovaného plánu pro udržitelný rozvoj měst. V případě Hlavního města Prahy se integrovaným plánem pro udržitelný rozvoj měst myslí Strategický plán hl. m. Prahy (SPRM). Metodický pokyn Finanční nástroj JESSICA toto dále rozvádí následujícím způsobem: Fond rozvoje města investuje do partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a do dalších projektů zahrnutých v souladu se Strategickým plánem hl. m. Prahy (Městské projekty)... a dále Městský projekt - Projekt, který je v souladu se Strategickým plánem hl. m. Prahy a Strategický plán hl. m. Prahy - Základní

6 rozvojový dokument hl. m. Prahy plnící roli Integrovaného plánu rozvoje města, z jehož aktivit a principů musejí vycházet Městské projekty. Z textace tedy jasně vyplývá, že projekty musí být s SPRM v souladu, SPRM zde plní roli rámce pro intervence ve formě Městských projektů. Projekty nemusí být tedy ve SPRM výslovně uvedeny. 8) Dle kapitoly Seznam členů týmu zadávací dokumentace, na str. 7, je požadováno, aby vedoucí týmu prokázal zkušenosti v délce alespoň 5 let v posouzení investičních záměrů spadajících do oblasti veřejného sektoru. Žádáme o upřesnění, čím je tento požadavek splněn, resp. co je myšleno posouzením investičních záměrů a jak je definován investiční záměr spadající do oblasti veřejného sektoru. A zároveň žádáme o sdělení, na základě jaké úvahy dospěl zadavatel k závěru, že vedoucí týmu, s pětiletou zkušeností s řízením investičních záměrů mimo oblast veřejného sektoru je méně kvalifikovaný, a v čem se tedy liší posuzování investičních záměrů mimo a vně oblast veřejného sektoru. Odpověď: jednou ze základních funkcí Fondu rozvoje města je vybírat a financovat městské projekty v souladu s Investiční strategií. V tomto případě se pojmem posouzení investičního záměru rozumí celkové zhodnocení realizovatelnosti investičního projektu, a to na základě všech klíčových aspektů, jejichž výčet je také mimo jiné uveden v Investiční strategii a Metodickém pokynu. Ačkoli neexistuje přesná definice projektů spadajících do oblasti veřejného sektoru, zadavatel si tento pojem vykládá ve smyslu projektů, jež mohou být veřejným sektorem běžně realizovány. Zadavatel tedy výslovně nepožaduje, aby vedoucí týmu prokázal zkušenosti v délce alespoň 5 let ve formě zaměstnaneckého či jiného poměru v rámci veřejného sektoru, ale požaduje, aby vedoucí týmu prokázal tyto zkušenosti v rámci typů projektů, jež spadají do oblasti veřejného sektoru. Zadavatel při definování této podmínky vycházel z faktu, že investiční proces projektů spadající do oblasti veřejného sektoru má svá specifika, která jsou dána např. specifickým způsobem schvalování či financování investičních projektů (tyto procesy jsou ve srovnání s privátním sektorem diametrálně odlišné a mohou mít přímý vliv na realizovatelnost projektů z pohledu času).

7 9) FRM může poskytnout úvěry pouze projektům, které jsou v souladu s podmínkami veřejné podpory. Pro podporu de minimis platí pravidlo, že poskytnutá dotace do výše 200 tis. EUR za období 3 let nezakládá veřejnou podporu. Veřejnou podporou se v tomto případě rozumí rozdíl mezi referenční úrokovou sazbou stanovenou EK pro Českou republiku a zvýhodněnou úrokovou sazbou úvěru ve výši 1Y PRIBOR. Jak je uvedené pravidlo časového hlediska 3 let uplatňováno v rámci realizace FN Jessica? Legální podpora de minimis je vypočítána za celou dobu poskytnutí úvěru do jeho splatnosti, tedy jako celkový úrokový rozdíl mezi referenční a poskytnutou úrokovou sazbou za celou délku trvání úvěru, či je vypočítána jako suma úrokového rozdílu ze splátek úvěru spadajících do období 3 let? Odpověď: výpočet hrubého ekvivalentu podpory, na jehož základě se posuzuje splnění pravidel pro poskytnutí podpory v režimu de minimis, zahrnuje všechny částky splacených úroků za celou dobu poskytnutí úvěru. 10) V zadávací dokumentaci na str. 13, článek 6.1 je uvedeno, že určující složkou pro základ výpočtu inkasní odměny bude nastavení délky splatnosti úvěrů. Vzhledem k tomu, že zadavatel požaduje uvést výši odměny v procentech a žádná další kritéria či koeficienty nejsou v zadávací dokumentaci ani v investiční strategii uvedeny, není nám jasné, co touto formulací zadavatel míní. Žádáme o sdělení, jakým způsobem si toto ustanovení zadávací dokumentace máme vykládat a zda hrozí, že vítěz výběrového řízení může být např. při projednávání obchodního plánu vystaven tlaku zadavatele krátit odměnu podle délky splatnosti poskytnutých úvěrů. Odpověď: navržená výše Inkasní odměny je chápána jako konečná a nesmí se v průběhu hodnocení veřejné zakázky a ani později nijak měnit. Textace zadávací dokumentace zde pouze upozorňuje uchazeče na fakt, že (na rozdíl od Alokační odměny) v případě Inkasní odměny je základ pro výplatu odměny pohyblivý a že závisí zejména na délce splatnosti úvěrů.

8 11) V Rámcové dohodě o financování na str. 29 v odstavci je uvedena povinnost správce průběžně sledovat schopnost subdodavatele (tedy finanční instituce) řádně poskytovat služby související s výkonem subdodavatelské činnosti (tedy poskytování bankovních služeb při správě účtů atd.). Uchazeči není jasné, jak si zadavatel představuje efektivní sledování finanční instituce (banky). Žádáme vyjasnit, jakým způsobem má správce sledovat schopnost finanční instituce poskytovat služby. Odpověď: zadavatel má za to, že pro výkon specifických činností jsou zapotřebí příslušná povolení či licence. Správce by měl tedy po celou dobu výkonu své funkce sledovat, zdali subdodavatelé plní příslušné podmínky a ustanovení a zdali jsou schopni vykonávat svou funkci v souladu se zákonnými ustanoveními. 12) V Rámcové dohodě o financování na str. 29 v odstavci není určeno, koho má správce bez zbytečného odkladu informovat o skutečnosti, že subdodavatel není schopen řádně poskytovat služby. Žádáme o sdělení, komu má správce poskytnout informaci o neschopnosti subdodavatele poskytovat sjednané služby. Odpověď: Rámcovou dohodu uchazeč uzavírá s Hlavním městem Prahou. Tyto a všechny jiné skutečnosti budou tedy ohlašovány Hlavnímu městu Praha, odboru evropských fondů. 13) V zadávací dokumentaci na str. 5, článek 3.2 je s odkazem na příslušná ustanovení Investiční strategie stanovena doba plnění - délka kontraktu na dvacet let. V investiční strategii na str. 9, článek 5 stanovuje jako maximálně přípustnou délku splatnosti poskytnutého úvěru na patnáct let. Přičemž je patrné, že i kdyby byl poslední úvěr poskytnut těsně před koncem roku 2015 s maximální splatností 15 let, bude délka trvání smlouvy mezi správcem a zadavatelem přesahovat o tři roky maximální délku úvěrového případu.

9 Žádáme o vysvětlení rozporu mezi délkou trvání smlouvy (20 let) a maximální délkou splatnosti úvěru (15 let). Odpověď: Zadávací dokumentace na str. 5 uvádí: Smlouva s vybraným uchazečem bude uzavřena na dobu určitou, a to na 20 let. Doba smluvního vztahu zohledňuje maximální délku splatnosti Úvěrových smluv stanovenou Investiční strategií. Tyto termíny nejsou vzájemně v kolizi, jelikož 15letá splatnost je chápána jako maximální a plnění smlouvy může být fakticky ukončeno kdykoli před 20letým výročím uzavření Rámcové dohody s tím, že veškerý kapitál byl splacen a veškeré odměny již byly správcem nárokovány a vyplaceny. Trvání Rámcové dohody v délce 20 let zohledňuje riziko možného selhání Městských projektů, kdy správce Fondu může konat kroky vedoucí k uspokojení svých pohledávek a zároveň bude moci z takto inkasovaných částek plnit své povinnosti vůči zadavateli.